SDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Akční plán pro sledování fungování preferenčních obchodních režimů

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2014) 105 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Akční plán pro sledování fungování preferenčních obchodních režimů CS CS

2 Toto sdělení Komise Radě stanoví akční plán pro sledování fungování preferenčních obchodních režimů. Akční plán pro sledování fungování preferenčních obchodních režimů OBSAH 1. Úvod 2. Právní rámec, povinnosti a řídicí mechanismy v rámci stávajícího systému 3. Nedostatky stávajícího systému 4. Opatření k odstranění nedostatků 5. Shrnutí 2

3 1. ÚVOD Cílem řádného sledování fungování preferenčních režimů je zajistit, aby byl právní rámec správně prováděn a aby byly preference uplatňovány pouze na dovozy, které skutečně pocházejí z partnerské/zvýhodněné země nebo příslušného regionu. 1 Komise disponuje značnými právy a pravomocemi v souvislosti se svou povinností dohlížet nad řádným prováděním pravidel původu a sledovat ho a při zkoumání žádostí o vrácení nebo prominutí dovozního cla. Nedostatečné sledování může mít závažné důsledky může vést například ke vzniku zvláštní situace 2 podle článku 239 celního kodexu. Sledování tak pomáhá chránit finanční zájmy EU a přispívá k čestnému obchodu mezi EU a jejími obchodními partnery. V bodě sdělení KOM(2005) 100 v konečném znění ze dne 16. března 2005 Komise navrhla, že v počátku je třeba identifikovat právní základy, technické provedení a financování výdajů spojené s tímto sledováním a že je třeba stanovit centrální místo, kam budou posílány údaje o praktickém používání preferenčních režimů (viz bod 2.2). Od té doby Komise zřídila pracovní skupinu 3 pro sledování provádění pravidel původu, která slouží jako toto centrální místo. 2. PRÁVNÍ RÁMEC, POVINNOSTI A ŘÍDICÍ MECHANISMY V RÁMCI STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU 2.1 Právní rámec Autonomní a dvoustranné preferenční režimy Všeobecný systém preferencí (GSP) 4 poskytuje právní rámec pro sledovací činnost včetně inspekcí na místě prováděných celními úředníky členských států a Komise. Rozhodnutí o zámořských zemích a územích (OCT) 5 neposkytuje právní rámec pro sledovací činnost, ale budoucí rozhodnutí o přidružení zámoří (OAD) 6 jej poskytovat bude. 1 2 Země, které využívají autonomní obchodní opatření, se označují jako zvýhodněné země, zatímco země, se kterými má EU dvoustranné preferenční režimy, se označují jako partnerské země. Zvláštní situace vyplývá z okolností, jež nelze přičítat podvodnému jednání ani hrubé nedbalosti zúčastněné osoby. 3 Pracovní skupina byla zřízena změnou organizačního schématu GŘ TAXUD v září V současné době článek 97k a od 1. ledna 2017 články 68 a 69 nařízení (EHS) č. 2454/93 (prováděcí ustanovení k celnímu kodexu) ve znění nařízení (EU) č. 1063/2010. Rozhodnutí Rady č. 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (Úř. věst. L 314, ). Článek 51 přílohy VI návrhu OAD (COM(2012) 362 final, ). 3

4 Až do uzavření a zahájení uplatňování revidovaných dohod o hospodářském partnerství (EPA) s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (země AKT) je od 1. ledna 2008 v platnosti dočasný jednostranný režim podle nařízení o přístupu na trh (MAR) 7.. Příloha I MAR obsahuje seznam regionů nebo států, které uzavřely jednání ve smyslu čl. 2 odst. 2. Ustanovení čl. 4 odst. 3 poskytují právní rámec pro sledování provádění pravidel původu, pokud jde o obchod s nimi. Od 1. října 2014 však bude tento seznam omezen na země, s nimiž je uplatňována EPA, a rozsah sledování v rámci MAR bude omezen. V důsledku toho zvýhodněné země AKT v rámci MAR zůstanou pouze partnerskými zeměmi EPA spadajícími pod tyto dvoustranné dohody. Žádný jiný autonomní nebo preferenční režim (kromě GSP, rozhodnutí OCT a MAR) výslovně neobsahuje ustanovení týkající se sledování Doložka o řízení správních chyb (MAE) Pokud sledovací činnosti se zvýhodněnými/partnerskými zeměmi odhalí, že v důsledku chyb v řízení preferenčních režimů EU utrpěla ztráty na dovozních clech, může být použita doložka o řízení správních chyb. Podle této doložky, kterou EU navrhuje v nových preferenčních obchodních dohodách, jež jsou v jednání, může smluvní strana, která tyto ztráty utrpí, požadovat, aby subjekt stanovený pro tento účel v dohodě přezkoumal možná opatření vedoucí k vyřešení situace Celní spolupráce, vzájemná správní pomoc a dočasné odnětí preferencí Preferenční obchodní režimy obvykle obsahují ustanovení o celní spolupráci a vzájemné správní pomoci 8, jejichž součástí je pravidelná výměna informací a komunikace, která zajišťuje správné uplatňování celních předpisů zejména prostřednictvím prevence a vyšetřování nezákonných operací a boje proti nim. Tato ustanovení za určitých podmínek stanoví dočasné odnětí nebo pozastavení preferencí v reakci na následující chování zvýhodněné/partnerské země: opakované neověření statusu původu9, opakované odmítnutí provést následnou kontrolu dokladu o původu a/nebo sdělit její výsledky, případně zbytečné prodlení při kontrole nebo sdělování výsledků, a opakované odmítnutí udělit povolení k provedení misí zaměřených na šetření (které zahájí OLAF a/nebo členské státy), jejichž cílem je prověřit pravost dokladů nebo přesnost informací Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007. OLAF je odpovědný za vzájemnou správní pomoc. tj. zda produkt(y) skutečně pochází z regionu nebo státu, jemuž byla udělena preference. 4

5 relevantních pro udělení preferenčního zacházení, nebo zbytečné prodlení při udělování povolení. Tato ustanovení jsou obsažena v nařízení GSP 10 a v budoucím OAD 11 a navrhuje se jejich zahrnutí do nových preferenčních režimů Řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům Závažné nedostatky ve fungování preferenčních obchodních režimů mohou také vyplývat z toho, že členské státy nedodržují právní předpisy EU. Pokud Komise takové selhání odhalí, může zahájit řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU. 2.2 Povinnosti Komise Komise musí zajistit, aby byly preferenční obchodní režimy prováděny správně. I když dohody výslovně neodkazují na sledování, mohou Komisi přinášet některé možnosti, včetně: dialogu v rámci smíšeného výboru nebo výboru pro spolupráci, žádostí o všeobecné informace, a varování dovozců z EU v případě pochybností, pokud jde o správné provádění dohody. Aby byla zajištěna účinnost a efektivnost preferenčních pravidel původu, je třeba zaměřit se na nedostatky a napravit je. Zajištění souladu s preferenčními pravidly původu včetně pravidel týkajících se správní spolupráce je klíčové pro důvěryhodnost při provádění všech budoucích dohod o volném obchodu a při jednání o nich. 2.3 Řídicí mechanismy Systém periodických hlášení Informace předložené členskými státy a shromážděné systémem periodických hlášení Komise se zaměřují zejména na počet kontrol požadovaných na jednu zvýhodněnou zemi, počet obdržených odpovědí a dodržování lhůt na odpověď Článek 21 nařízení (EU) č. 978/2012 (Úř. věst. L 303, ). Článek 46 návrhu OAD (COM(2012) 362 final, ). 5

6 Údaje se vyhodnotí a vyberou se zvýhodněné/partnerské země pro monitorovací schůzky, jichž se účastní odborníci z členských států na základě posouzení jednotlivých případů. V současné době Komise zvažuje myšlenku vytvoření databáze pro sledování Databáze systému řízení vzorků (SMS) Režimy stanovující obchodní preference většinou v kapitole o správní spolupráci obsahují ustanovení, které od zvýhodněných/partnerských zemí požaduje poskytnout Komisi vzorové otisky razítek používaných jejich orgány při vydávání průvodních osvědčení nebo osvědčení o původu. Komise tyto otisky skladuje spolu s názvy orgánů zmocněných vydávat a kontrolovat doklady o původu ve své databázi systému řízení vzorků (SMS). Tato databáze se průběžně aktualizuje a je k dispozici celním orgánům členských států při odbavování zboží nebo vyhodnocování potřeby zaslat zvýhodněným/partnerským zemím žádost o kontrolu Oznámení dovozcům V případě důvodných pochybností o původu zboží dovezeného v rámci preferenčních celních režimů může Komise v Úředním věstníku zveřejnit oznámení dovozcům 12. Osoby povinné k zaplacení celního dluhu v případě předložení nesprávného dokladu o původu se nemohou odvolat na dobrou víru, pokud Komise zveřejnila oznámení značící existenci důvodných pochybností, pokud jde o řádné uplatňování režimů dotčenou zemí Systém registrovaných vývozců (REX) Komise v současné době dokončuje výstavbu informačních technologií potřebných pro systém registrovaných vývozců (REX), který by měl pokrývat zvýhodněné země GSP a vývozce OCT od 1. ledna 2017 a v pozdější fázi by se měl uplatnit i v rámci dohod o volném obchodu. Místo toho, aby příslušné orgány vydávaly doklady o původu, budou vývozci ve zvýhodněných zemích GSP vydávat prohlášení o původu jako: i) registrovaní vývozci pokud hodnota zásilky přesáhne euro; nebo ii) neregistrovaní vývozci pokud hodnota zásilky nepřesáhne euro; Systém bude obsahovat centrální databázi s informacemi dodanými orgány zvýhodněné země (a orgány členských států používajícími stejný certifikační systém pro dvoustrannou kumulaci) Viz sdělení 2012/C 332/01 (Úř. věst. C 332, , s. 1). Viz čl. 220 odst. 2 písm. b) celního kodexu. 6

7 Aby byl zajištěn soulad s pravidly původu, budou zvýhodněné země na žádost celních orgánů členských států ověřovat status původu zboží a z vlastního podnětu provádět pravidelné kontroly a audity vývozců. 3. NEDOSTATKY STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU Stávající sledovací činnosti trpí těmito nedostatky: systém periodických hlášení se zaměřuje především na shromažďování kvantitativních informací týkajících se formalit správní spolupráce a pouze v malé míře na zajišťování souladu s pravidly původu jako takovými, dosud neexistuje systém periodických hlášení přijímajících zemí o správě a kontrole preferenčního původu, údaje, které jsou v současné době využívány pro sledování, jsou v zásadě poskytovány členskými státy a, v některých případech, dalšími útvary Komise. Jiné zdroje nejsou využívány a inspekce na místě uvedené ve sdělení KOM(2005) 100 dosud nebyly provedeny, všechny zjištěné nedostatky jsou podávány písemně nebo se řeší během monitorovacích schůzek mezi Komisí, členskými státy a dotčenými zvýhodněnými/partnerskými zeměmi. Tyto schůzky se v současné době pořádají na základě posouzení jednotlivých případů a vedle schůzek výborů zřízených v rámci dvoustranných dohod; jiné prostředky řešení nedostatků ještě nejsou využívány, sledovací činnost Komise nezahrnuje opatření členských států, jejichž cílem je zajištění souladu s pravidly původu, zejména pokud jde o vydávání dokladů o původu, a společný systém řízení rizik14 nezahrnuje rizikové profily pro pravidla původu. Kumulativní dopad těchto nedostatků vede Komisi k dalšímu vylepšování stávajícího systému. 4. OPATŘENÍ K ODSTRANĚNÍ NEDOSTATKŮ Aby bylo možné vyřešit nedostatky stávajícího systému, je nutné se zaměřit na tyto cíle. 14 Evropská komise přijala dne 8. ledna 2013 sdělení o řízení rizik v oblasti cel a bezpečnosti dodavatelského řetězce (COM/2012/793). Toto sdělení stanoví strategii, která umožní celním orgánům lépe řešit rizika spojená se zbožím obchodovaným v rámci mezinárodních dodavatelských řetězců. 7

8 4.1 Zlepšení sběru údajů a identifikování nedostatků v provádění Sběr a analýza údajů Informace relevantní pro sledování by měly být doplněny údaji z integrované statistické databáze (ISDB), údaji z databází COMEXT, COMTRADE a TARIC a informacemi poskytnutými členskými státy. Jako první krok by Komise měla provést celkové zhodnocení dostupných údajů týkajících se 89 zvýhodněných zemí GSP, zaměřit se při tom na potenciální rizika pramenící z obchodních toků a rozdílů v celních sazbách a zohlednit informace poskytnuté členskými státy. V pozdější fázi mohou být vyhodnoceny informace týkající se dalších zvýhodněných/partnerských zemí Výběr zemí pro další sledování Na základě zhodnocení vybere Komise omezený počet zvýhodněných/partnerských zemí pro hlubší sledování. V případě partnerských zemí, v jejichž preferenčních režimech nejsou výslovně obsažena ustanovení týkající se sledování, bude muset partnerská země výslovně souhlasit s tím, že se stane předmětem takového sledování. S platností od roku 2014 Komise navrhne roční plán sledování zaměřený na země a výrobky, pro které se hlubší sledování ukazuje jako nezbytné, s pružným přihlédnutím ke krátkodobým potřebám a rizikům Dotazníky Komise zašle vybraným zemím podrobné dotazníky týkající se praktické správy pravidel původu a vydávání dokladů o preferenčním původu. Otázky budou přizpůsobeny konkrétním okolnostem a operacím, zejména po zprovoznění systému REX. Odpovědi budou vyhodnoceny a použity jako podklad pro monitorovací schůzky a návštěvy. 4.2 Přijetí nápravných opatření Monitorovací schůzky, monitorovací návštěvy, smíšený výbor nebo výbor pro spolupráci Po vyhodnocení údajů (viz bod 4.1.1) a odpovědí z dotazníků (viz bod ) se Komise na základě posouzení jednotlivých případů rozhodne pro: monitorovací schůzky, 8

9 monitorovací návštěvy v dotčené zemi, nebo jednání smíšeného výboru nebo výboru pro spolupráci. Prostřednictvím těchto nástrojů se Komise bude snažit řešit všechny problémy týkající se správného uplatňování preferenčních pravidel původu a podávat podrobná vysvětlení za účelem zvýšení povědomí a poskytování pokynů. Komise o každém případu vypracuje návrh podrobné zprávy, který předá zvýhodněné/partnerské zemi a jehož zjištění budou využita v plánu sledování na příští rok Použití nápravných a ochranných mechanismů V závislosti na výsledcích dosažených v rámci tohoto vylepšeného postupu sledování (viz bod 4.2.1) by Komise měla rozhodnout o dalším postupu pokud možno ve spolupráci se zvýhodněnou/partnerskou zemí s cílem čelit identifikovaným rizikům. Opatření mohou zahrnovat: poskytování dodatečných cílených školení nebo technické pomoci pověřeným úředníkům, vydávání oznámení dovozcům (viz bod 2.3.3), nebo dočasné odnětí nebo pozastavení preferencí, pokud je toto opatření k odstranění nedostatků stanoveno v dotčeném preferenčním režimu Rizikové profily Komise rovněž vyhodnotí, zda je třeba vyvíjet a používat společné rizikové profily pro původ, a pokud ano, tak v jaké podobě. I nadále bude Komise pracovat na zavedení a průběžném aktualizování efektivních společných norem pro audit 15 a následných kontrol prostřednictvím projektu sbližování kontrolních norem a Průvodce celním auditem Sledování činností členských států Potřeba správného a jednotného uplatňování celních předpisů EU se neomezuje pouze na ustanovení týkající se vlastních zdrojů, ale týká se všech aspektů celních předpisů. V zájmu zajištění důvěryhodnosti ve vztazích Unie se zvýhodněnými/partnerskými zeměmi by Komise rovněž měla sledovat mechanismy členských států pro vydávání dokladů o původu. Toto sledování je důležité, 15 Celní kontroly jsou označeny jako priorita podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES.. 9

10 zejména pokud jde o zajištění sledovatelnosti preferenčního původu pro účely kumulace. Zboží opouštějící členský stát může být využito při produkci výrobků ve zvýhodněné/partnerské zemi, z níž se pak v rámci kumulačních opatření vrací. Komise všem členským státům zašle dotazníky týkající se praktické správy pravidel původu a vydávání dokladů o preferenčním původu. Na základě jejich odpovědí a všech dalších dostupných informací pak Komise rozhodne o vhodném postupu Změna prováděcích ustanovení k celnímu kodexu16, autonomních režimů a dvoustranných preferenčních režimů Při zvažování dočasného odnětí nebo pozastavení preferenčního zacházení podle nařízení GSP by Komise měla zvážit, zda tato opatření mohou být za určitých okolností uplatněna výlučně na určité kódy KN. Tato možnost je stanovena v článcích 15, 19 a 21 nařízení GSP. Ve srovnání s odnětím nebo pozastavením všech preferenčních dovozů z jedné nebo více zvýhodněných zemí by odnětí nebo pozastavení specifických kódů KN mohlo být účinnějším a efektivnějším prostředkem zaměřeným na problematické oblasti, pokud se týkají výlučně některých kódů KN. Lze také zvážit, zda by bylo možné zavést právní rámec pro sledování v jiných autonomních režimech nebo o něm jednat v rámci dvoustranných preferenčních dohod. V posledně uvedeném případě by postup mohl vyžadovat dodatečné pečlivé vyhodnocení. Komise by navíc měla podrobněji vyhodnotit, jak by bylo možné začlenit systém periodických hlášení přijímajících zemí o správě a kontrole preferenčního původu (uvedený v bodě sdělení KOM(2005) 100) do různých preferenčních režimů. 4.3 Prostředky a následné činnosti Financování Výše uvedené sledovací činnosti přispějí k cílům víceletého programu Clo financovány, pokud jde o: a měly by být i) cestovní výlohy odborníků členských států související s účastí na schůzkách a monitorovacích misích; a ii) vývoj počítačových programů a databází. 16 Nařízení (EHS) č. 2454/ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES. 10

11 Školení pro zvýhodněné/partnerské země mohou být financována v rámci programů vnější pomoci EU Podávání zpráv a sdílení informací Na konci každého kalendářního roku Komise zveřejní zprávu o své sledovací činnosti. S členskými státy bude rovněž sdílet veškeré relevantní informace, které shromáždila. 5. SHRNUTÍ Lepšího sledování fungování preferenčních obchodních režimů by mělo být dosaženo prostřednictvím: systémů periodických hlášení týkajících se zvýhodněných/partnerských zemí a členských států, lepšího sběru údajů, a analyzování dostupných informací a identifikování zemí a výrobků, pro které se další sledování ukazuje jako nezbytné. Toto sledování pak bude probíhat prostřednictvím: kontaktů s dotčenými zeměmi, vyplňování dotazníků, a pokud to bude nutné, prostřednictvím monitorovacích schůzek nebo návštěv. Na základě výsledků výše uvedených opatření Komise zhodnotí, zda je třeba podnikat další kroky. Provádění tohoto akčního plánu by mělo být zahájeno neprodleně po přijetí tohoto sdělení. Komise vyzývá Radu, aby plně podpořila opatření stanovená v tomto sdělení. 18 Nástroj pro rozvojovou spolupráci, Evropský rozvojový fond ( ), evropský nástroj sousedství, panafrický nástroj. Legislativní návrhy na financování těchto opatření se stále připravují. 11