Strategie plánování všeobecné připravenosti. Technické pokyny k plánování všeobecné připravenosti na mimořádné situace ohrožující lidské zdraví

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie plánování všeobecné připravenosti. Technické pokyny k plánování všeobecné připravenosti na mimořádné situace ohrožující lidské zdraví"

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZDRAVÍ A SPOTŘEBITELE Veřejné zdraví a hodnocení rizik Ohrožení zdraví Strategie plánování všeobecné připravenosti Technické pokyny k plánování všeobecné připravenosti na mimořádné situace ohrožující lidské zdraví Úvod Aktualizace duben 2011 Stávající a budoucí zdravotní hrozby nutí země na celém světě, aby revidovaly, upravily a zavedly plány pro případ rozsáhlých mimořádných událostí nebo krizových situací v oblasti veřejného zdraví. Předchozí plány byly často zaměřeny na zvládání následků událostí spojených s konkrétními nemocemi nebo jinými ohroženími zdraví. Značné úsilí se proto vynaložilo na zlepšování plánů, jak čelit úmyslnému zneužití chemických, biologických, radioaktivních a jaderných materiálů (CBRN), o kterých se předpokládalo, že budou pravděpodobnými prostředky pro spáchání teroristických činů. S vypuknutím epidemie SARS se objevila možnost nových, dosud neznámých biologických agens, která způsobují řadu obětí a výrazné hospodářské ztráty. Rozsáhlé povodně a vlny horkého počasí ukázaly, jaký dopad mají změny klimatu na zdraví. Kromě toho, stálým zdrojem obav zdravotnických systémů na celém světě je pandemie chřipky a nedávná pandemie chřipky (H1N1) prokázala význam koordinovaného přístupu a správně vymezených a plně rozvinutých struktur pro úspěch jakýchkoli opatření přijatých ke zvládnutí takovéto situace. Náklady na organizování preventivních opatření a na přípravu na tuto širokou škálu ohrožení jsou značné. Brzy se zjistilo, že na zvládnutí různých mimořádných událostí nebo krizových situací bude nutno nasazovat stejné osoby a stejné prostředky. Jasně se ukázalo, že k řešení různých druhů mimořádných událostí a krizových situací, jako je únik chemických, biologických, radioaktivních či jaderných materiálů, ohrožení životního prostředí a další události, které by mohly ohrozit lidské zdraví, je nutno mít k dispozici plán všeobecné připravenosti na mimořádné situace ohrožující lidské zdraví s co největším počtem racionalizovaných a harmonizovaných prvků. Rada na svých zasedáních dne 6. května 2003 a 2. června 2003 uznala tyto závažné problémy a požádala Komisi, aby zvážila vypracování plánu obecné připravenosti na přenosné nemoci a zdravotní hrozby. V roce 2005 bylo zveřejněno sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU. K tomuto sdělení byly připojeny technické pokyny s názvem Strategie plánování všeobecné připravenosti. Tento dokument se zaměřil zejména na infekční nemoci. Vedle přenosných nemocí a biologických hrozeb existuje i široká škála dalších ohrožení. Za vážnou hrozbu pro veřejné zdraví se ve stále větší míře považují chemické hrozby. Průmysl produkuje každý den značné množství chemických látek, které jsou přepravovány - 1 -

2 a skladovány ve velkých objemech na různých místech v Evropě a po celém světě. Zároveň jsou ale zdravotníci obecně špatně připraveni na zvládání mimořádných událostí s únikem chemických látek, jelikož se většina vnitrostátních institucí v oblasti veřejného zdraví v členských státech EU zaměřila na opatření proti přenosným nemocem. Totéž platí pro mimořádné události a krizové situace v případě úniku radioaktivních látek či jaderné hrozby a pro další oblasti, jako jsou zdravotní aspekty změny klimatu. V jiných oblastech, které si zasluhují zvláštní pozornost, byl nový vývoj brán v úvahu. Jedním z příkladů je soubor opatření Evropské komise týkajících se chemické, biologické, radioaktivní a jaderné bezpečnosti v rámci akčního plánu EU pro boj proti chemickému, biologickému, radioaktivnímu a jadernému ohrožení. Dalšími příklady jsou mechanismus civilní ochrany Společenství a finanční nástroj pro civilní ochranu. Dokument z roku 2005 byl v současnosti přepracován tak, aby zohlednil nový vývoj a zkušenosti. Zaměřuje se na všeobecné aspekty a na konci několika kapitol jsou části věnované biologickým, chemickým, radioaktivním a jaderným aspektům a aspektům změny klimatu. Tento dokument je určen k použití pro plánování jak na úrovni EU, tak na vnitrostátních úrovních v různých členských státech. Evropská komise jej vypracovala po konzultaci s členskými státy prostřednictvím Výboru pro zdravotní bezpečnost a jeho sekcí, zejména sekce plánování všeobecné připravenosti. Rozsah a cíle plánování všeobecné připravenosti Většina členských států má připraveny plány na zvládání mimořádných, výjimečných nebo krizových situací (včetně plánů zajištění kontinuity činnosti), které lze použít obecně, nebo které se zaměřují na určité situace a hrozby, jako jsou přírodní katastrofy, průmyslové havárie a havárie při přepravě, rozsáhlé požáry a jiné úmyslné či neúmyslné události způsobené člověkem. Všeobecný plán zvládání mimořádných situací zahrnuje řadu činností na ochranu obyvatelstva, majetku a životního prostředí a obvykle vychází z komplexního, všerizikového, víceodvětvového a meziodvětvového přístupu (čili integrovaného přístupu, neboli přístupu založeného na účasti všech dotčených subjektů ), který zahrnuje všechny prvky, jež jsou důležité pro to, aby v členských státech bylo obyvatelstvo připraveno. Plánování připravenosti na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví tvoří zásadní a hlavní součást těchto všeobecných plánů zvládání mimořádných situací. Plánování může pomoci snížit zátěž spojenou se zdravotním ohrožením, pokud jde o úmrtnost a nemocnost, hospitalizaci a potřebu zboží a služeb zdravotní péče, zachovat nezbytné veřejné služby, ochránit zranitelné skupiny, minimalizovat narušení hospodářského a sociálního života a umožnit rychlý návrat do normálních podmínek. Členské státy vyvinuly v různé míře úsilí na zajištění kapacit pro předběžné plánování a odezvu na ohrožení veřejného zdraví vyžadující rychlé jednání. Plánování všeobecné připravenosti na úrovni EU se týká ohrožení a mimořádných situací evropského rozměru, to znamená událostí, nehod, situací a okolností, které ohrožují nebo mohou ohrozit veřejné zdraví ve více než jednom členském státě. Týká se rovněž situací, při nichž je nezbytná přeshraniční spolupráce a koordinace. Celkovým cílem činnosti EU týkající se plánování všeobecné připravenosti v oblasti veřejného zdraví je pomoci členským státům zpracovat jejich vlastní plány a zohlednit v nich rozměr EU s jejím souborem právních předpisů v různých oblastech, které mají dopad na krizové plány a plány připravenosti odezvy na mimořádnou událost. Strategie vypracovaná v tomto dokumentu by měla posloužit jako základ pro vývoj klíčových prvků zaměřených všeobecně na různé druhy ohrožení veřejného zdraví, ať už předjímaných (jako jsou pandemie chřipky, toxická nebo mikrobiologická kontaminace potravin, šíření nebezpečných chemických látek) nebo neočekávaných (např. epidemie typu SARS). Tato ohrožení mohou souviset s biologickými materiály, chemickými látkami, fyzikálními činiteli, radioaktivními látkami či jaderným materiálem nebo s úmyslně vyvolanými, náhodnými či přírodními událostmi nebo činy

3 Strategie by měla vést k vytvoření a zlepšení vzájemné interoperability národních plánů, a to zejména vytvořením mechanismů koordinace spolu s analytickými a komunikačními nástroji, jež pozvednou spolupráci mezi klíčovými subjekty členských států a Komise na vyšší úroveň. Prepare and respond Status assessment Threat Event Damage Impact Follow-up & plan Prevent Mitigate Respond Recover Příprava a reakce Posouzení stavu Ohrožení Událost Škody Dopad Přezkum a plánování Prevence Omezení následků Reakce Obnova Opatření v rámci této strategie se zaměřují na srovnání, vypracování kontrolních seznamů (cílů, kterých je nutno dosáhnout), poskytnutí mechanismu pro provádění přezkumů, validace a zkoušek a předkládání doporučení, jak zlepšit a doladit národní plány a postupy na úrovni EU s cílem omezit slabá místa a případy neslučitelnosti. Tato činnost by mohla vést k přijetí opatření a doporučení na vnitrostátní úrovni a k zavedení celoevropského systému koordinace a sdělování informací se schválenými postupy a mechanismy. V této souvislosti je nutno předem stanovit úlohu každého subjektu (Evropské komise i členských států). V rámci Evropské komise by se měly zohlednit příslušné agentury jako ECDC, ECHA, EFSA, EMA a EUROPOL (jenž se stal agenturou počátkem roku 2010). Cílem plánů všeobecné připravenosti na úrovni EU je: Vyzdvihnout nezbytné oblasti, jimž je nutno ve veřejném zdraví věnovat pozornost, a které by každý členský stát měl ve svém plánu zohlednit. Určit body, kterým by měla věnovat pozornost Evropská komise a agentury, a organizaci a postupy na podporu plánů členských států. Podporovat vzájemnou informovanost, srovnávání a přezkum plánů členských států. Poskytnout podklady pro vypracování základních prvků v případě různých druhů ohrožení veřejného zdraví a kontrolní seznamy adekvátních postupů připravenosti. Určit rozměr EU s jejím souborem právních předpisů v různých oblastech, které mají vliv na krizové plány a plány připravenosti na mimořádné události, a umožnit interoperabilitu plánů členských států. Ujasnit potřeby a cíle plánování a koordinace přístupů v oblasti veřejného zdraví v případě mimořádných událostí a krizových situací v oblasti veřejného zdraví: v mimořádných a krizových situacích v oblasti lidského zdraví primárně převládají události spojené s nemocemi přenášenými z jedné osoby na druhou, nemoci z potravin nebo jiných produktů či z rostlin nebo zvířat, případně mohou být tyto situace přímo vyvolány biologickými materiály, chemickými látkami, fyzikálními faktory, radioaktivními látkami či jaderným materiálem nebo mohou být způsobeny přírodními katastrofami. Toto plánování bude muset rovněž zohlednit stávající vědecké mechanismy a mezinárodní, vnitrostátní a evropské právní předpisy, které se týkají bezpečnosti potravin, produktů, zdraví rostlin a zvířat a uvolňování látek do životního prostředí, a odkazovat na ně. Ujasnit a vysvětlit potřebu meziodvětvové spolupráce a doporučit osvědčené postupy, které členským státům pomohou vypracovat jejich plány na základě obecného přístupu k riziku

4 Vymezit vhodná opatření na úrovni EU v odezvě na všechny druhy závažných mimořádných a krizových situací v oblasti veřejného zdraví s mezinárodními důsledky. Metody a nástroje plánování všeobecné připravenosti na úrovni EU Zkušenosti ukazují, že schopnost reagovat na mezinárodní ohrožení v oblasti veřejného zdraví je hluboce ovlivněna tím, do jaké míry byly tyto záležitosti předem zohledněny a zda jsou zavedeny plány koordinovaného postupu. Tento dokument se zaměřuje na postupy plánování potřebné k tomu, aby Evropské společenství bylo připraveno zjistit zdravotní ohrožení a účinně na ně reagovat. Existence pravidelně aktualizovaných plánů připravenosti v členských státech je nezbytnou podmínkou odpovídající odezvy na ohrožení na úrovni Evropského společenství. Plán připravenosti by měl obsahovat prvky zaměřené na základní otázky v oblasti organizace zdrojů, aby se při řešení krizové situace postupovalo koordinovaně, účinně a efektivně z hlediska nákladů. Pro každou klíčovou oblast by měla být vymezena řada bodů, jimž je nutno věnovat pozornost a jež je nutno předem pečlivě prozkoumat, a určeny příslušné kroky, které je nutno provést, aby došlo k zamýšlené odezvě. Bylo by proto mimořádně užitečné vypracovat a používat kontrolní seznamy připravenosti nastiňující zásadní minimální aspekty připravenosti členských států, Komise a agentur Společenství působících v oblasti ochrany zdraví. Takový kontrolní seznam nemá nahradit plány připravenosti, nýbrž je zamýšlen spíše jako příručka pro vypracování a revizi plánů připravenosti nebo pro posouzení jejich úplnosti. U každé klíčové oblasti plánu připravenosti existují čtyři body, které je nutno řešit: - očekávaný výsledek, tedy čeho by měl plán dosáhnout, jakmile budou všechny prvky funkční, - úloha členských států, Evropské komise a agentur ve snaze o dosažení tohoto výsledku: kdo by měl co dělat v rámci které činnosti při odezvě, - míra vzájemné závislosti, přidaná hodnota spolupráce a závazky na mezinárodní úrovni nebo na úrovni EU, například včetně seznamů správných kontaktů a příruček, - vymezení postupů pro kontaktování příslušných orgánů v členských státech. Rámec pro spolupráci v oblasti plánování všeobecné připravenosti obsahuje tři základní činnosti: za prvé, sdílení národních plánů a srovnávání, vyhodnocování a zlepšování na základě uvedených klíčových oblastí a kontrolních seznamů, za druhé, vymezení přínosu plánu a úlohy právních předpisů a opatření Společenství, aby je plány plně zohledňovaly, a posouzení potřeby dalších opatření, za třetí, přijetí vhodných kroků a vypracování postupových diagramů pro posloupnost řešení událostí a opatření tak, aby plány a odezva byly interoperabilní a slučitelné. Plánování připravenosti není rychlý proces: nebylo by reálné předpokládat, že lze mít k dispozici podrobný, komplexní a spolehlivý plán všeobecné připravenosti na mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví během několika týdnů a dokonce ani měsíců. Dva z důvodů, proč je vypracování těchto plánů časově náročné, jsou nutnost víceodvětvového přístupu s přítomností subjektů působících v oblasti veřejného zdraví a nutnost přesného vymezení jejich úlohy v každé politice, právním předpisu či plánu. A v neposlední řadě, zajištění odpovídající účasti při provádění těchto plánů vyžaduje zapojení všech úrovní státní správy a samosprávy až po úroveň obcí. Víceodvětvový přístup znamená zapojení různých úrovní veřejné správy a osob s různou odborností, včetně vypracovávání dlouhodobých záměrů, přezkumu právních předpisů - 4 -

5 a sestavování legislativních návrhů z oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin, lidského zdraví, lékařské péče, laboratorních vyšetření, vývoje laboratorních metod, komunikační schopnosti a zvládání katastrof. Zapojení obcí znamená optimální využití znalostí, odborných schopností, zdrojů a sítí na místní úrovni. Je to jediná cesta, jak zvýšit podporu politických rozhodnutí. Plánování všeobecné připravenosti na úrovni EU může pomoci při vypracování plánů členských států tím, že pro tyto plány budou navrženy klíčové záležitosti, které je nutno řešit za mimořádných a krizových situací, a u každého subjektu vymezí příslušný rozměr z hlediska EU. Prvky EU v těchto plánech a stávající právní předpisy Společenství (ve všech důležitých bodech, jako jsou ustanovení o koordinaci a konzultaci v oblasti zdraví, bezpečnosti potravin, veterinárních předpisů atd.) zároveň udávají, co se v případě závažné mimořádné události nebo krizové situace v oblasti veřejného zdraví musí učinit na úrovni EU. Je také zásadní zohlednit mezinárodní právní předpisy, jako jsou Mezinárodní zdravotnické předpisy(who 2005). Tento dokument se zaměřuje na veřejné zdraví a zabývá se klíčovými otázkami plánování všeobecné připravenosti v těchto oblastech: správa informací, komunikace, vědecká stanoviska a stanoviska na základě důkazů, struktury pro zvládání mimořádných a krizových situací v oblasti veřejného zdraví, připravenost zdravotnictví, meziodvětvová spolupráce a aktualizace a revize plánů. Každé z těchto klíčových záležitostí je věnována zvláštní kapitola. V každé kapitole jsou podrobněji vysvětleny klíčové úkoly v oblasti veřejného zdraví, přičemž je nutno mít na zřeteli, že v závislosti na konkrétním členském státu za ně mohou zodpovídat různé útvary. Public health task Department in charge sending Public health department receiving Other department úkol v oblasti veřejného zdraví odpovědný útvar vysílá útvar veřejného zdraví přijímá jiný útvar V následujících kapitolách jsou uvedeny pokyny k zásadám a výběru nástrojů a postupů v každé oblasti a případně také k právnímu rámci. V každé kapitole jsou případně přidány oddíly věnované zvláštním aspektům událostí s výskytem biologických, chemických a radioaktivních látek nebo jaderných materiálů a událostí souvisejících se změnou klimatu. V příloze 4 je uveden přehled příkladů příslušného právního rámce. Zvládání ohrožení veřejného zdraví se provádí v několika krocích: identifikace hrozby, ošetření postižených, omezení šíření nákazy / likvidace ohrožení. K vyhodnocení nástrojů dostupných pro provádění těchto kroků je nutno provést výzkum a v mnoha případech navrhnout nástroje nové. Tyto nástroje často nejsou vyvinuté v rámci běžných výzkumných programů nebo se přinejmenším musí uzpůsobit specifickým požadavkům na řešení konkrétních případů ohrožení veřejného zdraví. Pro určení těchto specifických požadavků, nalezení použitelných aplikací a jejich uzpůsobení pro řešení ohrožení veřejného zdraví, se vypracovávají zvláštní postupy. Část tohoto výzkumu lze provádět v přípravné fázi, ovšem vzhledem k velmi zvláštní a nepředvídatelné povaze nových hrozeb je nutno provádět jeho značnou část během mimořádné události nebo krizové situace, a to i po jejím skončení. Plány s tímto vývojem počítají a zahrnují rychlý přístup k finančním prostředkům. Zvláštní oblastí zájmu je vývoj - 5 -

6 léčivých přípravků. Tento dokument s technickými pokyny se však výzkumným otázkám zvlášť nevěnuje

7 Obsah ÚVOD... 1 ROZSAH A CÍLE PLÁNOVÁNÍ VŠEOBECNÉ PŘIPRAVENOSTI... 2 METODY A NÁSTROJE PLÁNOVÁNÍ VŠEOBECNÉ PŘIPRAVENOSTI NA ÚROVNI EU SPRÁVA INFORMACÍ PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCOVÁNÍ UDÁLOSTÍ PŘED VZNIKEM MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE POSOUZENÍ RIZIK ZA POUŽITÍ ÚDAJŮ Z PRŮBĚŽNÉHO VYHODNOCOVÁNÍDAT PŘED VZNIKEM MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZDRAVOTNICKÝCH STATISTIK A HLÁŠENÍ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ VYHODNOCOVÁNÍ SITUACE PO VZNIKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE KLINICKÁ A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA ODBĚR VZORKŮ Z PROSTŘEDÍ MONITOROVÁNÍ VEDLEJŠÍCH ÚČINKŮ OPATŘENÍ K OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ SPRÁVA EVIDENCE, DOKUMENTACE A ARCHIVACE KOMUNIKACE SYSTÉMY A POSTUPY PODÁVÁNÍ ZPRÁV POVINNOST PŘEDÁVAT INFORMACE A PROVÁDĚT PŘEDBĚŽNÉ KONZULTACE NEBO POSKYTOVAT INFORMACE O PROTIOPATŘENÍCH SDĚLOVÁNÍ A SPRÁVA ÚDAJŮ SDĚLOVÁNÍ INFORMACÍ MEZI SUBJEKTY SDĚLOVÁNÍ INFORMACÍ O RIZICÍCH A PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH NEBO KRIZOVÝCH SITUACÍCH MÉDIÍM A VEŘEJNOSTI POLITICKÝ POSTOJ VĚDECKÁ STANOVISKA A STANOVISKA ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH RYCHLÁ KONZULTACE (ODBORNÍKŮ, ODBORNÝCH SUBJEKTŮ) ZA ÚČELEM ZJIŠTĚNÍ STANOVISKA KVANTITATIVNÍ POSUZOVÁNÍ MODELOVÁNÍ POSUZOVÁNÍ SLABÝCH STRÁNEK POSUZOVÁNÍ RIZIK A MOŽNOSTI OPATŘENÍ (ZÁSADY KONTROLY) ROZHODNUTÍ O KOLEKTIVNÍ OCHRANĚ (MEZINÁRODNÍ ROZMĚR) ROZHODNUTÍ O ODPOVÍDAJÍCÍCH OPATŘENÍCH, ZDROJÍCH A ZPŮSOBECH REALIZACE STRUKTURY PRO ZVLÁDÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ PODNĚT: VAROVÁNÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU (ČLENSKÉ STÁTY, EVROPSKÁ KOMISE, AGENTURY EU) PODNĚT: ROZHODNUTÍ O OPATŘENÍCH V RÁMCI ODEZVY ODEZVA: ŘÍDÍCÍ A KONTROLNÍ STRUKTURA PROPOJENÍ ODPOVĚDNÝCH ŘÍDÍCÍCH ORGSANŮ PRO MIMOŘÁDNÉ SITUACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ STŘEDISKO PRO ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH ZDRAVOTNÍCH UDÁLOSTÍ (HEOF) ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY BIOLOGICKÝCH, CHEMICKÝCH, RADIAČNÍCH A JADERNÝCH UDÁLOSTÍ A UDÁLOSTÍ SPOJENÝCH SE ZMĚNOU KLIMATU KONTROLNÍ SEZNAM PRO ŘÍDÍCÍ A KONTROLNÍ STRUKTURY PŘIPRAVENOST ZDRAVOTNICTVÍ VYŠETŘOVÁNÍ ZVLÁDÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ PŘIPRAVENOST NEMOCNIC ZVLÁDÁNÍ SITUACE S HROMADNÝM ÚMRTÍM ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY BIOLOGICKÝCH UDÁLOSTÍ ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY CHEMICKÝCH UDÁLOSTÍ ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY RADIAČNÍCH A JADERNÝCH UDÁLOSTÍ ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY UDÁLOSTÍ SPOJENÝCH SE ZMĚNOU KLIMATU MEZIODVĚTVOVÁ SPOLUPRÁCE PLÁNOVÁNÍ PŘIPRAVENOSTI NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE A PLÁNOVÁNÍ ZÁSAHŮ PROPOJENÍ OBORŮ/ODVĚTVÍ PROPOJENÍ BEZPEČNOSTI A ZDRAVOTNICTVÍ PLÁNOVÁNÍ ZAJIŠTĚNÍ KONTINUITY ČINNOSTÍ PŘEPRAVA VZORKŮ ETICKÉ ASPEKTY OPATŘENÍ ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S PLÁNY...ERROR! BOOKMARK NOT DEFINED. 7.1 PŘEZKOUMÁNÍ A OVĚŘENÍ PLÁNŮ

8 7.2 ŠKOLENÍ OVĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ PLÁNŮ VČETNĚ CVIČENÍ CÍLE TÝKAJÍCÍ SE DOBY ODEZVY CÍLE TÝKAJÍCÍ SE ZVLÁDÁNÍ SITUACE REFERENČNÍ SROVNÁVÁNÍ VYHODNOCENÍ A PŘEZKUM UDÁLOSTÍ A CVIČENÍ PŘÍLOHA 1: MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA KRIZOVÁ PRACOVIŠTĚ...68 PŘÍLOHA 2: SEZNAM ZKRATEK...73 PŘÍLOHA 3: DEFINICE...78 PŘÍLOHA 4: PRÁVNÍ RÁMEC...82 PŘÍLOHA 5: KAPACITY SPOLEČENSTVÍ PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

9 1 Správa informací Správa informací znamená shromažďování, zpracování, použití a šíření informací týkajících se mimořádné události nebo krizové situace: sledování, analýza a vyhodnocování událostí před vznikem krizové situace i po jejím vzniku, analýza rizik, klinická a laboratorní analýza vzorků a jejich analýza z hlediska vlivu životního prostředí, sledování vedlejších účinků a archivace. Všechny důležité informace by se měly sbíhat do jediného místa. 1.1 Průběžné vyhodnocování událostí před vznikem krizové situace Pro včasné zjištění možných problémů v oblasti veřejného zdraví při vzniku mimořádných událostí a krizových situací mezinárodních rozměrů, které mohou vést k vážné veřejné krizi, je zásadní, aby byly k dispozici nástroje a mechanismy pro dohled a vyhodnocování událostí(surveillance) před vznikem této situace a mohlo se tak rozhodnout, zda událost zasluhuje plnou pozornost všech subjektů. Jedná se o shromažďování, kritické posouzení, analýzu a výklad údajů a jejich předávání všem, kdo tyto informace potřebují, aby mohli jednat. Komise poskytuje platformu pro výměnu metod a nástrojů a členské státy rozhodují o realizaci. Hlavní úlohu při včasném zjišťování možných problémů při mimořádných událostech nebo krizových situací v oblasti veřejného zdraví mezinárodních rozměrů, které by mohly vést k vážné veřejné krizi, hraje resort zdravotnictví. Je však nutno rovněž uznat, že první příznaky nastávající události mohou pocházet z oblastí mimo zdravotnictví: z médií nebo z jiných odvětví, jako je civilní ochrana, potravinářství a chov zvířat, vymáhání práva, bezpečnostní služby a další. Je nezbytná rozsáhlá síť pro třídění informací podle závažnosti, jejich ověřování a sdílení (včetně mechanismu pro sdílení důvěrných informací). Uznanými hrozbami jsou přenosné nemoci a biologická ohrožení, ale za vážné ohrožení veřejného zdraví se ve stoupající míře považuje široká škála dalších hrozeb. Průmysl produkuje každý den značné množství chemických a radioaktivních látek a jaderných materiálů, které jsou přepravovány a skladovány ve velkých objemech na různých místech v Evropě. Zároveň jsou ale zdravotníci obecně špatně připraveni na zvládání mimořádných událostí a krizových situací s hrozbou úniku a expozice chemickým a radioaktivním látkám či jaderným materiálům, jelikož se většina vnitrostátních institucí v oblasti ochrany veřejného zdraví v členských státech EU zaměřila na opatření proti přenosným nemocem. Dalšími zdroji vážných katastrof, které je rovněž nutno zohlednit, jsou ty, jež souvisejí s přírodními událostmi (povodně, laviny, sesuvy půdy, zemětřesení), závažné exploze výbušných látek, závažné dopravní nehody a rozsáhlé požáry (s velkým počtem popálených obětí). Viz také bod 2.1, Systémy a postupy podávání zpráv. Kontrolní seznam týkající se dohledu a vyhodnocování (připravenosti) před vznikem mimořádné události a krizové situace s důsledky pro veřejné zdraví: Jsou splněny tyto minimální požadavky? systém včasného rozpoznání ohrožení zdravotnickými pracovníky a ve zdravotnických zařízeních, zjišťování a ověřování možného ohrožení veřejného zdraví, kritické posouzení, mapování, analýza, vyhodnocení, sledování médií a jiných zdrojů informací, hlášení epidemiologických informací a údajů o sledování nákaz, se schopností prověřovat podezřelé události, systém pro kontrolu nepotvrzených zpráv umožňující posoudit a ověřit události, které mohou případně představovat ohrožení veřejného zdraví, přístup k vysoce kvalitním laboratorním zařízením pro potvrzení nebo vyvrácení diagnózy (např. přítomnosti biologických, chemických, radioaktivních látek či jaderných materiálů), - 9 -

10 pokyny pro šetření a podávání zpráv o případech, šetření a vhodný přezkum (který může být zdlouhavý), včetně kritérií pro situace, které by mohly být považovány za původce teroristických činů, a jiné situace, přístup k odborným znalostem pro kritické posouzení a výklad zpráv a možnost dát podnět k dalším šetřením, spojení mezi vnitrostátními strukturami ochrany veřejného zdraví umožňující zajistit, aby zprávy vyvolaly odpovídající a včasné odezvy, a systém včasného podávání zpráv příslušným orgánům. Jaké jsou příslušné orgány a struktury a je známa dostupnost těchto orgánů? Jsou otázky ochrany veřejného zdraví zahrnuty do řešení mimořádných události? Základ integrace? Postupový diagram? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s orgány a strukturami příslušnými pro epidemiologický dozor? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s útvary civilní ochrany? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s orgány a útvary odpovědnými za kontrolu zdraví zvířat a rostlin a bezpečnost potravin? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s orgány a strukturami odpovědnými za zvládání chemických nebo radiačních či jaderných havárií? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s WHO a dalšími mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví? Jsou vyžadována operativní spojení se strukturami a orgány pro vymáhání práva? V kterém okamžiku bude zásah povinný? Výměna informací v rámci Společenství, která vyžaduje: operativní spojení s EU a s orgány a strukturami příslušnými pro epidemiologický dozor podle rozhodnutí č. 2119/98/ES (vymezenými v článku 1 uvedeného rozhodnutí), operativní spojení s WHO (včetně IHR NFP) a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi, operativní spojení s mechanismy EU v oblasti zdraví zvířat a rostlin, bezpečnosti potravin, civilní ochrany, otázek radiační ochrany a vymáhání práva a s EUROPOLem, operativní spojení s agenturami EU (např. ECDC, ECHA, EFSA) (získávání epidemiologických informací a posuzování rizik). 1.2 Posouzení rizik za použití údajů z průběžného vyhodnocování dat před vznikem mimořádné události nebo krizové situace pocházejících ze zdravotnických statistik a hlášení a dalších zdrojů informací Vypracování společného přístupu k vnímaným zdravotním hrozbám je umožněno propojením informací z různých zdrojů (zdravotnická hlášení a statistiky, průběžné vyhodnocování dat, meziodvětvové výměny informací) a od příslušných zúčastněných subjektů na úrovni EU a jejich doplněním o stávající technické prostředky a odborné poznatky dostupné na úrovni EU za použití společného nástroje vyvinutého k tomuto účelu. K dispozici jsou nástroje pro posouzení a ověření nepotvrzených zpráv o ohniscích nákazy nebo možných ohroženích veřejného zdraví. Řadu článků hodných zájmu, které se vybírají na základě klíčových slov, jsou v několika jazycích a pocházejí z celého světa, lze několikrát denně prohlédnout za použití elektronického nástroje zdravotnického zpravodajství. K zvládání všech druhů ohrožení zdraví, jako jsou přenosné nemoci, chemické, radioaktivní či jaderné hrozby a hrozby vyvolané změnou klimatu, je nutno zvolit vhodná klíčová slova. Tento elektronický nástroj pro internetové sledování bude také zahrnovat analytické funkce a prostředek pro rychlé zjištění ohnisek nákaz, krizových situací z hlediska veřejného zdraví a možných zdravotních ohrožení. Pomocí zdokonalené analýzy stávajících údajů z průběžného vyhodnocování dat získaných prostřednictvím stávajících systémů sledování a dohledu (specializovaných sítí sledování a hlášení) se zjišťují časové a zeměpisné změny, ke kterým dochází například u epidemiologické míry výskytu známých nákaz, u nichž existuje nebezpečí epidemie či

11 pandemie. Průběžné systematické shromažďování, kritické posuzování, analýza a výklad údajů povede k lepší standardizaci, včasnosti a úplnosti nahlašovaných údajů. Tento systém poskytne podrobný popis případů seskupených podle doby, místa a postižených osob. V současné době neexistuje žádný systém dohledu a sledování pro zjišťování případů expozice chemickým a radioaktivním látkám či jaderným materiálům, ačkoliv evropské výzkumné projekty například zkoumají možnost využití údajů z toxikologických středisek po celé Evropě ke zjištění skupin případů chemického ohrožení a možnost včasného zjištění ohrožení pomocí systémů syndromového dozoru. U všech druhů událostí (tj. biologických, chemických, radioaktivních, jaderných nebo přírodních (změna klimatu)) je zásadní jasně určit příslušný subjekt nebo orgán, který v každém členském státě zodpovídá za řešení události s dopadem na zdraví člověka a který bude muset odpovídajícím způsobem reagovat. Odborníků na environmentální epidemiologii a toxikologii je obecně na světě nedostatek a obvykle působí v akademické sféře či ve výzkumu. Ke zdokonalení a usnadnění přeshraniční spolupráce a výměny odborných poznatků bude na úrovni EU vytvořena společná síť odborníků. Každá zjištěná událost bude vyhodnocena z hlediska možnosti ohrožení veřejného zdraví podle stejných kritérií a kategorií společně předem vymezených na úrovni EU. Výsledkem každého kroku vyhodnocení bude jednoduchá číselná hodnota, kterou by měl být schopen vypočítat každý zaměstnanec ve službě. Tento vyhodnocovací postup povede k posouzení ohrožení a v případě potřeby uvede v činnost mechanismus odezvy. V jakém rozsahu bude podobný systém zaveden v každém členském státě, bude záviset na dostupných zdrojích a vnímané potřebě. Propojení všech zdrojů v této oblasti v rámci EU a jejich doplnění o zdroje na úrovni EU by poskytlo výkonný nástroj pro analýzu rizik. Jednalo by se o základní prostředek při vývoji společných přístupů k ohrožení, které představují mezinárodní události pro členské státy EU. Kontrolní seznam týkající se analýzy rizik za použití údajů z průběžného sledování dat před vznikem mimořádné události nebo krizové situace pocházejících ze zdravotnických hlášení a statistik, dohledu a sledování a dalších zdrojů informací: jsou splněny tyto minimální požadavky? kontakt se subjekty pověřenými analýzou informací (denní/pravidelný), zásady posuzování ohrožení přijaté v celé EU pro všechny druhy rizik vedoucích k ohrožení veřejného zdraví (biologická, chemická, radioaktivní, jaderná, technická, přírodní), inventář zdrojů pro analýzu rizik a struktura pro koordinaci jejich činností, zdroje pro včasnou vnitrostátní analýzu rizik, určení vhodných kontaktních míst v rámci každého členského státu a mezinárodní organizace pro různé druhy ohrožení zdraví, spolupráce s dalšími vnitrostátními a mezinárodními partnery pro výměnu potřebných informací a analýzu. Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: Jsou zavedeny postupy (kontaktní síť a postup hlášení) pro spolupráci se širokou škálou subjektů v oblasti analýzy rizik s cílem pokrýt všechny druhy ohrožení veřejného zdraví. Jsou schváleny zásady posuzování ohrožení a sdílejí se osvědčené postupy. Komise a technická odborná pracoviště v agenturách EU (např. ECDC, ECHA, EFSA) vyvíjejí nezbytné nástroje. Agentury EU (např. ECDC) vyvíjejí struktury pro analýzu rizik na úrovni EU a na vyžádání rovněž kapacity pro posílení vnitrostátních systémů. Jsou vytvořena operativní spojení s WHO (včetně IHR NFP) a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi. Jsou vytvořena operativní spojení se subjekty mimo EU a dalšími mezinárodními iniciativami (např. akční skupinou pro celosvětovou zdravotní bezpečnost, GHSAG)

12 1.3 vyhodnocování situace po vzniku mimořádné události nebo krizové situace Po zjištění události se získávání epidemiologických informací a činnosti dohledu a sledování budou muset více zaměřit a přizpůsobit své priority povaze zjištěného ohrožení a vyvíjejícím se potřebám (např. zjišťování případů, sledování šíření, závažnost, rizikové skupiny atd.). Zdravotní systémy (obecně instituce a pracovníci) by měly být schopny zvládnout vyhodnocování situace u všech druhů materiálů (CBRN) a událostí. Měly by se zřídit vhodné systémy dohledu a sledování, obvykle pouze pro daný případ, s ohledem na charakteristiky postižených populací. Je možné, že zdravotní systémy budou muset při získávání informací o událostech spoléhat na četné zdroje (různé laboratoře, ústavy soudního lékařství, oddělení patologie atd.) a komunikovat s nimi. Na úrovni EU se k tomu mohou přidat další subjekty, například civilní ochrana, agentury EU atd. Budou zřízeny informační toky, slučování laboratorních hlášení a zvláštní činnosti pro dohled a sledování. Údaje se budou kriticky posuzovat na jednom místě a předkládat způsobem, kterému široká veřejnost a politické rozhodovací subjekty snadno porozumí. V tomto stadiu budou členské státy úzce koordinovat svou činnost na úrovni EU pomocí stanovených postupů pro výměnu informací, koordinaci protiopatření, vyhodnocování shromážděných údajů a dalších. Budou vytvořeny společné standardy, včetně definic případů, pro dohled a sledování v různých oblastech (pozorování osob, veterinární dohled atd.). Evropská komise a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) budou vystupovat jako koordinační subjekt pro činnosti týkající se ochrany veřejného zdraví na různých stupních a budou podporovat členské státy v přeshraničních činnostech spojených s posouzením a opatřeními proti ohrožení veřejného zdraví. V závislosti na povaze ohrožení a prováděných opatřeních budou zapojeny další agentury (např. EMA v oblasti léků a očkování a EFSA v oblasti bezpečnosti potravin). Kontrolní seznam týkající se vyhodnocování situace po vzniku mimořádné události nebo krizové situace: jsou splněny tyto minimální požadavky? Jsou vytvořeny vazby pro dohled a sledování v jiných oblastech, které se netýkají osob (zvířata, životní prostředí, toxikologická střediska atd.). Pro případ ohrožení chemickými, biologickými, radioaktivními nebo jadernými materiály existují kontakty s agenturami a vojenskými strukturami, které umožňují rychlé a odpovídající posouzení šíření. Jsou vypracovány postupy pro rychlé zahájení aktivního dohledu a sledování a stanovení potřebných kritérií. Jsou stanoveny postupy umožňující rychlé změny dohledu a sledování (přizpůsobení situaci). Je zaveden klinický dohled nad osobami, včetně nemocnosti a úmrtnosti podle věku a doby hospitalizace s ohledem na působení biologických, chemických, radioaktivních a jaderných materiálů a dalších faktorů. Je zaveden epidemiologický dozor včetně kapacit pro šetření v terénu a vysledování kontaktů. Posuzuje se pravidelně dopad programů prevence, např. očkování (včetně nežádoucích účinků) nebo jiných programů prevence. Je možný pružný přechod ze zvláštního na běžné podávání zpráv (změny vyhodnocování dat nebo podávání zpráv v průběhu času). Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: Jsou zavedeny postupy pro spolupráci se širokou škálou subjektů v oblasti chemického, biologického, radiačního či jaderného ohrožení: sdílejí se postupy pro posouzení šíření. Do programu EU v oblasti dohledu a sledování po vzniku mimořádné události nebo krizové situace by se měla zapojit WHO a odpovídající agentury (např. ECDC a ECHA) se subjekty příslušnými pro zjišťování ohrožení, což vyžaduje existenci systémů pro: rychlé zavedení činností dohledu a sledování na úrovni celé EU, pokud možno ve společném formátu,

13 vyhodnocování informací, jejich třídění podle závažnosti a ověřování, kritické posouzení, mapování, analýzu, vyhodnocení a hlášení údajů ze zdravotnických hlášení a statistik a údajů z dohledu nad nákazami, zajištění spolupráce na úrovni EU s podporou jednotlivých členských států, reakci na zavedené postupy a využívání vybavení nezbytného k omezení újmy na zdraví a ošetření obětí. Agentury EU (např. ECDC) zveřejňují posouzení ohrožení a vyvíjejí aktivační mechanismus, komunikační linky a logistiku. Jsou vytvořena operativní spojení s WHO (včetně IHR NFP) a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi. Jsou vytvořena operativní spojení se subjekty mimo EU a dalšími mezinárodními iniciativami (např. akční skupinou pro celosvětovou zdravotní bezpečnost, GHSAG). 1.4 Klinická a laboratorní diagnostika U každého případu ohrožení veřejného zdraví je zásadní rychle určit a potvrdit, o jakou látku se jedná. Každý plán by měl řešit otázku identifikace neznámých látek, potvrzení známých látek a zabezpečení zvýšené kapacity laboratoří pro členský stát, který čelí přetížení laboratoří. V případě laboratoří by plány měly splňovat výše uvedené potřeby pro odběr jak klinických vzorků, tak i vzorků z prostředí a měly by obsahovat mechanismus koordinace propojující jednotlivé subjekty, pokud se na dané činnosti podílí více než jeden subjekt. V následujícím textu je nutno mít vždy na mysli tuto dvojí činnost (analýzu klinických vzorků a vzorků z prostředí). U laboratorní práce by příslušná struktura měla zahrnovat postupy pro laboratorní hlášení, potvrzování výsledků (druhá laboratoř, druhá země) a zajištění systému kvality. Co se týče klinické stránky, kliničtí lékaři by měli být schopni určit syndrom a systém by jim měl rychle poskytnout vhodné pokyny. Pokud jde o neznámé látky, ukázalo se, že pro rychlé schválení laboratorních postupů a kritické posouzení klinických údajů je zásadní mezinárodní systém. U známých látek s vysokým potenciálem ohrožení by důvěryhodnost diagnózy zvýšilo sekundární potvrzení na mezinárodní úrovni. V případě značného zvýšení počtu vzorků v jedné zemi bude zásadní poskytnout jí podporu prostřednictvím síťového propojení vnitrostátních a mezinárodních laboratoří. Tyto sítě musí také nezbytně mít společné programy zajištění kvality. Laboratorní podpora bude dostupná na úrovni členského státu a v případech přesahujících vnitrostátní kapacity nebo když vnitrostátní kapacita není dostupná, může být za účelem optimalizace využití sloučených zdrojů EU zorganizována spolupráce mezi laboratořemi v rámci Společenství. Kontrolní seznam týkající se klinické a laboratorní diagnostiky: jsou splněny tyto minimální požadavky? Je zřízena síť laboratoří a probíhá výměna informací mezi laboratořemi (kdo dělá co). Jaké jsou dostupné zdroje? Jsou zřízeny struktury pro komunikaci s laboratořemi a klinickými lékaři a pro zajištění toho, aby laboratoře hlásily diagnostikované případy příslušným orgánům. Jsou stanoveny postupy pro rychlou identifikaci neznámých patogenů/látek v klinických vzorcích a ve vzorcích z prostředí během vzniklé události: Klinický popis syndromu: schválení dalších analýz a vyšetření, jako je hledání patogenů (původců nákaz) a protilátek v tělesných tekutinách (např. v krvi, séru, plazmě, mozkomíšním moku, stolici, lavážních tekutinách, materiálech z biopsie nebo v moči). Členské státy musí zajistit, že se s nebezpečným materiálem bude v laboratoři zacházet s odpovídající mírou bezpečnosti (tj. mírou biologické bezpečnosti, kterou je nutno schválit a která musí být stejná ve všech členských státech). Postupy pro rychlé potvrzení známých škodlivých látek a patogenů v klinických vzorcích a ve vzorcích z prostředí během vzniklé události: Členské státy určují a ustanovují referenční laboratoř(e) pro daného původce nákazy nebo škodlivou látku. U látek/patogenů s vysokou a velmi vysokou mírou ohrožení se materiál

14 od pacientů nebo izolovaná látka zasílají do referenční laboratoře, aby se např. určil genotyp původce nákazy a stanovilo řádné skladování životaschopného izolovaného kmene (ve sbírce kmenů). Při převozu nebezpečného materiálu se musí dodržovat schválené postupy při současném zohlednění předpisů OSN a IATA. Členské státy stanovily postupy pro zvládnutí zvýšených požadavků na kapacitu laboratoří a požadavků umožňujících čelit výraznému zvýšení poptávky vzhledem k tomu, že místní i celostátní kapacity laboratoří mohou být přetíženy počtem přijímaných vzorků od pacientů. Existuje možnost během události rychle vypracovat a rozšířit mezi laboratoře a klinické lékaře pokyny pro diagnózu případů a izolování patogenů. Je přijata mezinárodní dohoda ohledně nebezpečných látek a původců nákaz, u nichž je vnitrostátní kapacita pro diagnostiku nedostatečná, a o sekundárním potvrzování vysoce nebezpečných patogenů a dalších látek z prostředí. Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: Je k dispozici program EU v rámci agentur EU (např. ECDC) spolu s příslušnými vnitrostátními orgány, který poskytuje strukturu pro rychlé vypracování společných postupů EU v oblasti diagnózy a potvrzování nemocí a izolování látek/patogenů během vzniklé události: postupy pro odběr (a přepravu) vzorků: v závislosti na pozorovaném syndromu jsou k dispozici kliničtí a laboratorní odborníci, kteří mohou poskytnout potřebné rady ohledně odběru vzorků, je nutno schválit míru biologické bezpečnosti, která by měla být pro všechny členské státy stejná, existuje seznam referenčních laboratoří pro uvedené nebezpečné látky a původce nákaz a jsou zřízena spojení s WHO, záležitosti týkající se potvrzování: v případě pozitivní laboratorní diagnózy velmi nebezpečného patogenu, kdy nelze vyloučit jeho úmyslné šíření, představuje potvrzení pozitivního laboratorního výsledku citlivou záležitost. Mělo by k němu dojít prostřednictvím nezávislého postupu schváleného na úrovni Společenství, Komise pomáhá při uzavírání dvoustranných a mnohostranných dohod, které mají zajistit potvrzení výsledků v souladu s nejmodernějšími vědeckými poznatky, a poskytuje informační a komunikační platformy. Jsou stanoveny postupy pro dosažení shody o různých aspektech laboratorní pomoci pro různé vysoce nebezpečné látky. Pokud jde o biologická agens a infekční onemocnění, agentura ECDC vyvíjí aktivační mechanismus, komunikační linky a logistiku a poskytuje podporu Komisi při uzavírání dvoustranných a mnohostranných dohod, pokud si to členské státy přejí, a při přípravě a podpoře školení a zvýšené kapacity pro případ vysokého zatížení laboratoří. Existují organizované platformy pro shromažďování a výměnu informací. Je stanoven program EU, který poskytuje strukturu pro rychlé vypracování celoevropských postupů zajišťování kvality s cílem zajistit vysokou citlivost a specifičnost těch diagnostických zařízení, která nejsou běžně dostupná na trhu. Je stanoven program EU, který poskytuje strukturu pro rychlé vytvoření vyšetřovacích týmů v případě žádostí o podporu na místě, aby se zajistila epidemiologická podpora pro sběr, kritické posouzení a analýzu údajů během vzniklé události. 1.5 Odběr vzorků z prostředí V každém členském státě budou zavedeny národní plány a postupy pro získávání vzorků z prostředí. Tyto plány budou obsahovat opatření na ochranu veřejného zdraví a vyšetřujících pracovníků, vymezení subjektů a jejich úloh, seznam nutného minimálního vybavení a protokoly pro zasílání a analýzu vzorků z prostředí v laboratořích. Pracovní skupina zřízená Komisí vypracuje doporučení členským státům s cílem harmonizovat postupy a protokoly pro odběr vzorků z prostředí. Vzorky z prostředí odebrané za účelem určení nebezpečných látek by měly být vhodně zabaleny, opatřeny štítky, označeny a přepravovány v souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními předpisy

15 Kontrolní seznam týkající se odběru vzorků z prostředí: jsou splněny tyto minimální požadavky? Strategie odběru vzorků: je stanoven cíl strategie odběru vzorků, pokud jde o účel, metodu odběru a počet odebraných vzorků, je zajištěn přístup k důležitým informacím ohledně budov, technických a technologických zařízení (např. ventilátorů, filtrů, potrubí, klimatizačních systémů atd.), jsou vymezeny meze rizika, jsou vymezeny zeměpisné oblasti šíření a pohyblivé předměty v oblasti, ve které má probíhat odběr vzorků, je vymezeno procento negativních kontrol (tzv. slepých vzorků) v celkovém počtu vzorků a stanoven způsob, jak jich dosáhnout. Odběr směsných vzorků: směsné vzorky mohou pomoci vyšetřovatelům charakterizovat přítomnost kontaminace na stavebním materiálu, jako jsou podlahové krytiny, prach nashromážděný ve vzduchových filtrech, usazený prach (např. prach na trámech) a na zařízení kanceláří. Jelikož však extrakce např. spor ze směsných vzorků může vést k problémům souvisejícím s expozicí laboratorních pracovníků těmto sporám, měla by se přijmout vhodná preventivní opatření (například uložení vzorků do zdvojených sáčků), aby se zabránilo druhotnému šíření spor z kontaminovaných směsných vzorků: jsou vymezeny detekční limity, jsou vymezeny postupy pro odběr směsných vzorků. Odběr vzorků z povrchu stěrem nebo výtěrem (vzorky z povrchu se odebírají otíráním neporézní plochy za použití navlhčeného, savého média): jsou vymezena média, která jsou slučitelná s analytickými postupy dané laboratoře. Vzorky z povrchu odebírané pomocí vysoce účinného vzduchového odsávání částic (HEPA) (odběr vzorků pomocí odsávání je výhodný v tom, že sběr pokrývá velké nebo zaprášené, neporézní a porézní plochy, jako jsou podlahové krytiny, stropní obklady, filtry ventilačních systémů a sedadla potažená textiliemi): jsou vymezeny metody pro různé plochy a materiály. Vzorky vzduchu: jsou vymezeny postupy pro odběr různých kontaminujících látek. Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: Orgány ochrany veřejného zdraví a/nebo jiné příslušné orgány schválily společné standardy týkající se vhodného odběru vzorků a postupů pro následnou dekontaminaci a přepravu. 1.6 Monitorování vedlejších účinků opatření k ochraně veřejného zdraví Právní rámec a postupy umožní sběr údajů v reálném čase. Opatření přijatá k ochraně veřejného zdraví budou pokrývat různé oblasti a budou případně zahrnovat strategie omezení šíření, vysledování kontaktů, izolování případů, dekontaminaci, lékařské ošetření a očkování. V závislosti na povaze různých opatření je nutno pečlivě a včas sledovat nepříznivé účinky a nežádoucí události a vyhodnocovat je na vnitrostátní i evropské úrovni. V závislosti na stupni pohotovosti a používaných léčivých přípravcích, zdravotnických prostředcích a dalších zdravotnických produktech používaných při opatřeních k ochraně veřejného zdraví se mohou v řadě členských států lišit instituce schopné poskytovat informace o nežádoucích událostech. Bude zaveden systém monitorování vedlejších účinků se sdílenou databází (vstup) a souhrnnými údaji na výstupu, definicemi (definice případu, výběrová kritéria, postupy očkování, očkovací látky, seznam nežádoucích událostí a účinků), zjištěnými proměnnými a kontaktními místy a rovněž doporučeními ohledně možné léčby. Zvláště důležité je, že

16 monitorování vedlejších účinků léčiv pro vzácná onemocnění používaných mimo rámec jejich registrace, např. jako protilátky, by mělo být upraveno ve vnitrostátních právních předpisech a v dalších příslušných systémech, jako je mechanismus farmakovigilance. Kontrolní seznam týkající se monitorování nežádoucích událostí/účinků: jsou splněny tyto minimální požadavky? Národní plány zahrnují vytvoření nebo rozšíření systémů zajišťujících monitorování nežádoucích událostí/účinků. Monitorování nežádoucích událostí/účinků prováděné na úrovni EU v rámci ECDC (s výjimkou farmakologických nežádoucích účinků, které by měla sledovat EMA) spolu s příslušnými vnitrostátními subjekty je zavedeno ve spolupráci s příslušnými orgány členských států pro biologická agens včetně infekčních onemocnění. 1.7 Správa evidence, dokumentace a archivace Během každé mimořádné události a krizové situace týkající se zdraví (např. propuknutí nákazy, hromadná expozice nebezpečným látkám apod.) se budou informace vyvíjet velmi rychle a udržování průběžného přehledu o odezvách se může stát závažným problémem. Po překonání mimořádné události nebo krizové situace by mohly být zřízeny vyšetřovací výbory, což vyžaduje postupy řádného uchovávání záznamů během dotyčné události. Plány by měly popisovat opatření, která zajistí, že budou zaznamenány a uchovány důležité informace (včetně zdrojů) za účelem jejich vyhodnocení po skončení mimořádné situace a za účelem dlouhodobého monitorování zdraví a sledování pracovníků provádějících opatření během mimořádné situace a jednotlivců z řad veřejnosti, kteří mohou být postiženi. Kontrolní seznam týkající se správy evidence, dokumentace a archivace: jsou splněny tyto minimální požadavky? Provádí se každodenní a systematické zaznamenávání příchozích údajů a reakcí. Je popsána místní, celostátní a mezikrajská koordinace. Jsou známy kontaktní osoby pro koordinaci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Po skončení události se provádí její aktivní vyhodnocení. Na úrovni Společenství je zavedena koordinace stávajících systémů evidence a je vymezena úloha každé agentury

17 2 Komunikace Nezbytným předpokladem omezení nežádoucího a nepředvídaného společenského rozvratu a hospodářských důsledků na co nejmenší míru a maximalizace účinnosti odezvy je včasné šíření přesných informací na všech úrovních. Správy informací popsané v předchozí kapitole lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže je šíření informací přesné a včasné, pokud jde o tyto úkoly a systémy komunikace: systém a postupy podávání zpráv, pravidla přenosu a konzultace informací, sdělování údajů, operativní komunikace a řízení mezi subjekty a sdělování informací o rizicích nebo mimořádné události anebo krizové situaci médiím a veřejnosti. Účinná komunikace je zásadním prvkem krizového řízení. Aktivní komunikace umožňuje veřejnosti jednat tak, aby se chránila před nebezpečím, a rovněž může usnadnit podávání zpráv o případech a informovanost osob zasahujících v první linii, omezit zmatky a umožnit co nejlepší využívání zdrojů. Pro účinnou odezvu je toto vše nutné. Správná komunikace rovněž pomáhá během události zachovat důvěru veřejnosti ke zdravotnickým orgánům a minimalizovat možnost společenského a hospodářského rozvratu. Při komunikaci s médii a veřejností je nutno dodržovat zásady správného sdělování informací o rizicích. 2.1 Systémy a postupy podávání zpráv Kdo komu o čem podává zprávu a jakým hierarchickým postupem? Jasný tok vstupních údajů, tok informací, přenos údajů a oblasti odpovědnosti každého za shromažďování, analýzu a nahlašování údajů získaných z dohledu a sledování a/nebo kontroly. Výsledkem mohou být standardní pracovní postupy (SOP Standard Operating Procedures), software a dohody. Klíčovým prvkem plánu všeobecné připravenosti je koordinační mechanismus zahrnující sdělování informací. Tento nástroj by měl obsahovat prvky pro zjišťování neobvyklých událostí a ohrožení veřejného zdraví na základě: otevřených informačních zdrojů (přístupu k systému MedISys a dalším podobným informačním zdrojům), které předávají upozornění a včasná varování (EWRS, RAS-BICHAT, RAS-CHEM, RASFF, RAPEX a další systémy týkající se mimořádných událostí a krizových situací v oblasti zdraví, jako je IHR), společné internetové platformy pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací (HEDIS), na níž najdou zdravotnické orgány zprávy o situaci a činnosti, situační mapy a všechny důležité informace, které mohou pomoci při rozhodování. Tyto nástroje musí být dostupné nepřetržitě. V závislosti na vážnosti situace je nutno brát zřetel na tři systémy: systémy rychlého upozornění a oznamování, systémy včasného varování, systémy podpory zvládání mimořádných událostí a krizových situací. Ve všech případech musí být systémy spolehlivé, pružné, zabezpečené a dostupné nepřetržitě. To předpokládá tyto zásady: Určení orgánů, struktur či útvarů pověřených podáváním zpráv. Zahrnutí prvku ochrany veřejného zdraví do ostatních systémů a naopak. V raném stadiu je nutno vypracovat standardní pracovní postupy s příslušnými algoritmy a všechny zapojené strany je musí provádět a dodržovat, přičemž tyto postupy musí obsahovat pokyny pro předávání upozornění a varování od místních orgánů celostátním orgánům a dále (např. na úroveň EU a WHO). Strany se musí dohodnout na kritériích oznamování. Lze zavést systém s pracovníkem pohotovostní služby

18 Nezbytná je existence obousměrného (duálního) komunikačního kanálu (zabránilo by se tak ztrátě informací), do kterého musí být zapojeny příslušné orgány a operativní kontaktní místa, jež jsou v činnosti nepřetržitě. Úloha každého z nich: příslušným orgánem je vysoce postavený úředník na ministerstvu nebo v instituci s pravomocí přijímat a provádět rozhodnutí a nepřetržitě fungující operativní kontaktní místo, které předává všechna upozornění příslušnému orgánu. Je nezbytné uplatňovat stejnou zásadu na specializované útvary Komise, které jednají jako příslušný orgán, a na bezpečnostní ředitelství se sídlem v Bruselu, které působí jako nepřetržitě fungující kontaktní místo. Používání nejmodernějších komunikačních technologií, které kombinují rychlost výměny informací s ochranou důvěrné povahy údajů (viz příloha 1). Musí být k dispozici záložní zařízení. Okamžiky zásahu by se měly stanovit podle zaměření a rozsahu dotyčné sítě. Při vývoji systému je nutno zohlednit zařízení pro přenos velmi citlivých informací. To se týká různých druhů informací, jako jsou neutajované informace o událostech (citlivé informace) nebo utajované informace (typu EU VYHRAZENÉ, EU DŮVĚRNÉ, EU TAJNÉ nebo informace utajované podle vnitrostátních právních předpisů). Všechny systémy musí zajišťovat zachování důvěrné povahy informací, celistvost, vymezení oblastí odpovědnosti, dostupnost, udržitelnost a spolehlivost v komunikačních protokolech (jistotu, že zprávy dorazí na správné místo). Je nutno zavést přizpůsobené oznamovací formuláře zohledňující složitost potřebné odpovědi. V rámci podávání hlášení a postupů uvnitř Společenství by se mělo: sdělit mechanismům Společenství pro vydávání upozornění a včasné varování určený příslušný orgán a nepřetržitě fungující kontaktní místo, oznámit členským státům kontaktní místa odpovědná za zavedené systémy varování a bezpečnostní ředitelství (a/nebo ústřední vstupní místo) v Bruselu jako nepřetržitě fungující kontaktní místo, zvážit zapojení specializovaných sítí z oblasti bezpečnosti potravin, krmiv a rostlin, zdraví zvířat, civilní ochrany, subjektů pověřených dohledem a reakcí v oblasti chemických a radioaktivních látek, sítí pro vymáhání práva a dalších specializovaných sítí. Tyto sítě již existují a propojují Komisi, příslušná ministerstva v členských státech a mezinárodní organizace, které působí v oblasti ochrany zdraví (WHO 1, Rada Evropy, OECD, MAAE, OPCW, FAO, OIE, GHSI 2 atd.). 2.2 Povinnost předávat informace a provádět předběžné konzultace nebo poskytovat informace o protiopatřeních Na úrovni EU bude existovat strukturovaný rámec pro okamžité podávání zpráv a konzultace o zdravotních hrozbách, událostech a opatřeních s celounijním a mezinárodním významem. Sdělování informací o zdravotních hrozbách (upozornění) mezi orgány a strukturami činnými v oblasti ochrany veřejného zdraví bude probíhat včasně a bude směrováno k příslušným orgánům tak, aby mohly aktivovat plány připravenosti. Zvláštní pozornost by se měla věnovat úloze a profilu mechanismů IHR. Ve spojení s Komisí budou členské státy okamžitě ohlašovat ostatním členským státům dotyčné události a přijatá opatření, aby ostatní členské státy a EU mohly rovněž včas přijmout vhodná opatření (např. v případě přenosných nemocí) a zabránit šíření do dalších zemí. Členské státy přijímají opatření, ale pokud tato opatření mají například dopad na cestující, je nutno ostatní členské státy předem uvědomit. Příslušné útvary Komise obdrží oznámení o opatřeních, která mají být přijata, a zajistí následné kroky spolu se zúčastněnými subjekty v členských státech a dalšími útvary Komise 1 Zvláštní pozornost by se měla věnovat úloze a profilu ústředních míst pro mezinárodní zdravotní řád, která všechny členské státy určily jako národní kontaktní místa podle Mezinárodního zdravotního řádu WHO (2005) (IHR). 2 GHSI: Global Health Security Initiative Inciativa pro celosvětovou zdravotní bezpečnost

19 a jejich specializovanými strukturami. Postup EU pro předběžné informování a konzultaci bude v souladu s právním mandátem institucí Společenství a omezeními v oblasti veřejného zdraví (lidského zdraví) a rovněž v oblasti zdraví zvířat a rostlin. Právní rámec je důležitý, jelikož opatření mohou narušit fungování vnitřního trhu Společenství. Dojde ke schválení pokynů týkajících se úrovní a stupňů ohrožení, společných metod a terminologie. Dohody a provádění, které se týkají: pokynů ohledně úrovní a stupňů ohrožení, společných metod a terminologie, seznamu opatření (povinně oznamovaných nebo sdělovaných), postupu pro komunikaci a konzultace ohledně opatření (relevantní probíhající práce: rozhodnutí Komise o vyhlášení pohotovosti a opatřeních), vypracování algoritmů pro každou situaci bude-li to možné. Postupy pro výměnu informací a spolupráci mezi útvary v oblasti zdraví zvířat a rostlin, bezpečnosti potravin a ochrany lidského zdraví. Je v příslušných postupech systematicky zohledňováno lidské zdraví? Přenos informací a konzultace v rámci Společenství vyžadují: vytvoření právního rámce prostřednictvím dvou rozhodnutí Komise (návrh rozhodnutí Komise, kterým se stanoví postup informování a konzultací a příslušná spolupráce, a návrh rozhodnutí Komise o postupu při rychlém vyhlášení varování na úrovni Společenství, které vyžaduje mimořádná a dočasná koordinovaná opatření na úrovni Společenství v rámci sítě Společenství pro epidemiologický dozor a kontrolu přenosných nemocí), vypracování dohod s příslušnými útvary Komise, které umožní přijímat rozhodnutí o opatřeních, jež mohou narušit obchod, ekonomiku, život společnosti atd. (ARGUS a Krizový koordinační výbor (CCC)). Příslušné útvary Komise dostávají oznámení o opatřeních, která mají být přijata, a zajišťují následné kroky spolu se zúčastněnými subjekty v členských státech a dalšími příslušnými útvary Komise, případné zapojení WHO a používání revidovaných Mezinárodních zdravotnických předpisů. 2.3 Sdělování a správa údajů Jasný tok vstupních údajů, tok informací, přenos údajů a oblasti odpovědnosti každého za shromažďování, analýzu a nahlašování údajů z dohledu a sledování a/nebo kontroly z prvního oznámení strukturám pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací v oblasti veřejného zdraví (viz kapitola 4). Výsledkem mohou být standardní pracovní postupy, software a dohody. V případě potřeby musí být do jádra systému mnohostranně zapracováno zabezpečení. Cílem je chránit síť před útoky, potlačit je a síť uvést do původního stavu. Musí být provedena analýza rizik. Na místní, celostátní a mezinárodní úrovni a na úrovni EU budou určeni partneři, se kterými se budou sdílet informace a údaje. Rychlost zjištění a ještě více rychlé sdílení upozornění a informací je zcela zásadní. Vedle komunikačního nástroje a postupů je nutno zajistit celistvost vyměňovaných informací, potvrdit platnost obsahu, ověřit odesílatele a prověřit příjem odeslaných zpráv. Rychlost přenosu a srozumitelnost sdílených informací lze zlepšit prostřednictvím předem vypracovaných oznamovacích formulářů. Tento mechanismus by měl zahrnovat archivační funkci umožňující vyhledávání a přisoudit Komisi úlohu moderátora. Minimální požadavky, které by měly splňovat komunikační nástroje a postupy, jež propojují útvary v členských státech, Komisi a agentury: Předem vypracované oznamovací formuláře (pro rychlý přenos srozumitelných zpráv). Vytvoření zabezpečených komunikačních kanálů pro přenos citlivých nebo utajovaných informací. Ověření odesílatele. Potvrzení platnosti obsahu. Prověření příjmu odeslaných zpráv

20 Bezpečnostní opatření k zajištění dostupnosti služeb a údajů, celistvosti údajů, ověření totožnosti uzlů a údržba zabezpečení. Splňují útvary, které se zabývají hlavními čtyřmi druhy ohrožení (biologickým, radioaktivním, jaderným a chemickým), tyto požadavky? Sdělování údajů a zvládání ohrožení v oblasti veřejného zdraví by na úrovni Společenství vyžadovalo alespoň: udržování platformy (HEDIS 3 ) pro vytváření a pravidelnou aktualizaci: standardů pro shromážděné epidemiologické údaje a výsledky (v současné době vyvíjených v TESSy a EPIS v rámci ECDC), zabezpečených komunikačních kanálů pro přenos citlivých informací, standardů pro elektronické podávání zpráv o shromážděných laboratorních údajích a výsledcích, standardů pro směrování a zabezpečení údajů, vývoj společných meteo-datových popisů, integrace informací z četných zdrojů údajů při zachování vazeb mezi jednotkami, objekty a událostmi, předkládání strukturovaných informací, včetně situačních zpráv, zpráv o činnosti, kalendářů nadcházejících událostí s pevně danými každodenními postupy u opakujících se opatření, správa přístupu k platformě pro partnerské subjekty, jako jsou vnitrostátní orgány ochrany veřejného zdraví, příslušné vnitrostátní orgány, evropské agentury, ředitelství Komise a mezinárodní partnerské subjekty, styčné a kontrolní struktury v místě sídla každého z partnerských subjektů. 2.4 Sdělování informací mezi subjekty Postupy sdělování informací mezi subjekty zajišťují přesné a včasné informování na všech úrovních. Resort zdravotnictví bude hrát stěžejní úlohu jako hlavní poskytovatel informací. Řádné sdělování informací mezi všemi subjekty v případě ohrožení veřejného zdraví bude vyžadovat, aby existoval mechanismus včasného a systematického šíření informací: mezi subjekty s celostátní působností a regionálními orgány a úřady, tj. aby byly všem podstatným útvarům dostupné všechny informace, a to zejména informace ohledně veřejného zdraví, z regionální úrovně na místní úroveň a do jednotlivých zdravotnických zařízení, včetně nouzových zařízení, která mohou být v obci zřízena pro předávání těchto informací. Požadavky na řádné sdělování informací v rámci Společenství: Existují zvláštní internetové stránky s omezeným přístupem určené pro zdravotníky a další skupiny (rozhodovací subjekty). Jsou stanoveny standardní pracovní postupy pro analýzu a informování příslušných struktur a orgánů s cílem zaručit výměnu informací mezi členskými státy. Pravidelně se provádějí aktualizace pro všechny relevantní subjekty. 2.5 Sdělování informací o rizicích a při mimořádných událostech nebo krizových situacích médiím a veřejnosti Ačkoliv sdělování informací o rizicích a sdělování informací při mimořádných událostek a v krizových situacích představují dvě zcela odlišné záležitosti, mají často společné cíle. 3 HEDIS = Health Emergency and Disease Information System Informační systém o krizových situacích v oblasti zdraví a nákaz

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 24. září 2014 (OR. en) 13375/14 PROCIV 77 JAI 688 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: 13013/14 Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Návrh II. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č..../... Sb., atomový zákon, k provedení 24 odst. 7, 29 odst. 7 a 30 odst. 9:

Více

Směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví

Směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví Směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví MUDr. Anežka Sixtová Ministerstvo zdravotnictví Konference Brno 24.9.2014 Směrnice Rady 2010/32/EU

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 1 Program 1. Úvod, obecné představení projektu Nutrivigilance (prof. J. Ruprich, 35 min.) 10:00 hod 2. Potraviny nového typu (Doc. V. Ostrý, 20 min.) 3. Web Nutrivigilance

Více

Předmět: Návrh závěrů Rady o zvyšování informovanosti o civilní ochraně - přijetí

Předmět: Návrh závěrů Rady o zvyšování informovanosti o civilní ochraně - přijetí RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. května 2009 (19.05) (OR. en) 9976/09 PROCIV 77 JAI 302 COCON 15 RELEX 473 SAN 126 TELECOM 112 COHAFA 28 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Coreper/Rada

Více

Systém prevence mimořádných událostí

Systém prevence mimořádných událostí Systém prevence mimořádných událostí plk. Ing. Jana Neškodná 29.-30.3.2011 Červený kohout 2011 Hluboká nad Vltavou Právní rámec Zákon č. 133/1985 S., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, (dále

Více

Návrh SMĚRNICE RADY,

Návrh SMĚRNICE RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.12.2015 COM(2015) 646 final 2015/0296 (CNS) Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o trvání povinnosti

Více

ČINNOSTI DOZORU NAD TRHEM ORGANIZACE A STRUKTURA

ČINNOSTI DOZORU NAD TRHEM ORGANIZACE A STRUKTURA ČINNOSTI DOZORU NAD TRHEM ORGANIZACE A STRUKTURA Strategie dozoru nad trhem Způsob, jakým je prováděn dozor nad trhem, je velmi ovlivněn souborem základních předpokladů a principů pokud jde o jeho postavení,

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 Příloha č. 2 VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1 OBECNÉ DOKUMENTY Zdraví 2020 evropský rámec pro politiky pro zdraví a prosperitu (SZO,

Více

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Přírodní katastrofy zemětřesení hurikány tsunami povodně

Více

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES)

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 2. prosince 2003. o screeningu rakoviny (2003/878/ES) DOPORUČENÍ RADY ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2003/878/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na čl. 152 odst. 4 druhý pododstavec této

Více

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková Zdravotnické laboratoře MUDr. Marcela Šimečková Český institut pro akreditaci o.p.s. 14.2.2006 Obsah sdělení Zásady uvedené v ISO/TR 22869- připravené technickou komisí ISO/TC 212 Procesní uspořádání normy

Více

Věstník ČNB částka 20/2002 ze dne 19. prosince 2002

Věstník ČNB částka 20/2002 ze dne 19. prosince 2002 Třídící znak 1 1 2 0 2 5 1 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 12 ZE DNE 11. PROSINCE 2002 K VNITŘNÍMU ŘÍDICÍMU A KONTROLNÍMU SYSTÉMU BANKY 0 Česká národní banka podle 15 s přihlédnutím k 12 odst. 1 a 8

Více

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius)

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 28. října 1996. přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) SPOLEČNÁ AKCE ze dne 28. října 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o programu podpor a výměn právníků (Grotius) (96/636/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER BOZP

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Fyzická bezpečnost, organizační opatření. RNDr. Igor Čermák, CSc.

Fyzická bezpečnost, organizační opatření. RNDr. Igor Čermák, CSc. Fyzická bezpečnost, organizační opatření RNDr. Igor Čermák, CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Igor Čermák, 2011 Informační bezpečnost,

Více

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si

Více

Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Regionservis Pleinservis, s.r.o Dětenice 11. května 2011

Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Regionservis Pleinservis, s.r.o Dětenice 11. května 2011 Porada zástupů územních samospráv a jejich úřadů: Systém vnitřního řízení a kontroly Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Regionservis Pleinservis, s.r.o Dětenice 11. května 2011 Systém vnitřního řízení a kontroly

Více

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0876),

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2011)0876), P7_TA-PROV(2013)0298 Prioritní látky v oblasti vodní politiky ***I Legislativní usnení Evropského parlamentu ze dne 2. července 2013 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou mění směrnice

Více

PUBLIC. Brusel 21. května 2010 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 9837/10 LIMITE

PUBLIC. Brusel 21. května 2010 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 9837/10 LIMITE Conseil UE RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 21. května 2010 (OR. en) 9837/10 LIMITE PUBLIC PROCIV 67 JAI 435 COCON 25 SAN 117 SOC 352 COHAFA 44 COTER 40 ENFOPOL 135 COSDP 425 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální

Více

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a

Více

Koncepce environmentální bezpečnosti

Koncepce environmentální bezpečnosti Koncepce environmentální bezpečnosti Důvody zpracování Bezpečnostní strategie ČR Koncepce ochrany obyvatelstva Usnesení vlády č. 165/2008 Požadavky ES Úkol z usnesení vlády připravit koncepci environmentální

Více

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční

Více

PRACOVNÍ PLÁN NA ROK 2010 k provedení 2. akčního programu Společenství v oblasti zdraví ( ) Eva Sobotková

PRACOVNÍ PLÁN NA ROK 2010 k provedení 2. akčního programu Společenství v oblasti zdraví ( ) Eva Sobotková PRACOVNÍ PLÁN NA ROK 2010 k provedení 2. akčního programu Společenství v oblasti zdraví (2008-2013) Eva Sobotková eva.sobotkova@mzcr.cz 4. 12. 2009 ZDROJE Celkový rozpočet 2. ap (2008-2013) 321 500 000

Více

STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD. pro období 2013 až 2015

STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD. pro období 2013 až 2015 STRATEGIE ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI A UŽIVATELŮ VODY DO PROCESU PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD pro období 2013 až 2015 1 1. Úvod Plánování v oblasti vod nepředstavuje pouze proces vědecký a odborný. Plánovaná rozhodnutí

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 4-9

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 4-9 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 3. 2. 2010 2008/0255(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 4-9 Návrh stanoviska Jorgo Chatzimarkakis (PE430.863v01-00) k návrhu nařízení Evropského

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podopobných zařízení

Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podopobných zařízení Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo životního prostředí Adresa Vršovická 65/ Kontaktní osoba Mgr. Martina

Více

Systémy řízení EMS/QMS/SMS

Systémy řízení EMS/QMS/SMS Systémy řízení EMS/QMS/SMS Ústí nad Labem 10/2014 Ing. Jaromír Vachta Systém řízení EMS Systém environmentálního managementu Systém řízení podle ČSN EN ISO 14001:2004 Podstata EMS - detailní informace

Více

DOPORUČENÍ. DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 24. září 2013 o auditech a posouzeních prováděných oznámenými subjekty v oblasti zdravotnických prostředků

DOPORUČENÍ. DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 24. září 2013 o auditech a posouzeních prováděných oznámenými subjekty v oblasti zdravotnických prostředků 25.9.2013 Úřední věstník Evropské unie L 253/27 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 24. září 2013 o auditech a posouzeních prováděných oznámenými subjekty v oblasti zdravotnických prostředků (Text s významem

Více

Výbor pro právní záležitosti NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro právní záležitosti NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 30. 11. 2009 2008/0238(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Více

Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.

Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. --- Základy bezpečnostní politiky --- Základy bezpečnostní politiky --- Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Sjednocení terminologie 1) Nebezpečí 2) Ohrožení x hrozba 3) Riziko Nebezpečí Nebezpečí

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Štrasburk 11. března 2008 (OR. en) 2005/0191 (COD) LEX 888 PE-CONS 3601/x/08 REV x AVIATION 9 CODEC 30 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

Základy řízení bezpečnosti

Základy řízení bezpečnosti Základy řízení bezpečnosti Bezpečnost ve společnosti MND a.s. zahrnuje: - Bezpečnost a ochranu zdraví - Bezpečnost provozu, činností - Ochranu životního prostředí - Ochranu majetku - Ochranu dobrého jména

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob Obecná epidemiologie MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob Epidemiologie Studium hromadně se vyskytujících jevů Stanovení opatření intervence Analýza

Více

FV systémy a jejich QM Základní dokument FV systému

FV systémy a jejich QM Základní dokument FV systému Státní ústav pro kontrolu léčiv [ 1 ] FV systémy a jejich QM Základní dokument FV systému Oddělení farmakovigilance Státní ústav pro kontrolu léčiv [ 2 ] Co v dnešní prezentaci? Stručné představení modulů

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami

Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Systémy řízení jakosti pro realizaci výzkumu a vývoje

Systémy řízení jakosti pro realizaci výzkumu a vývoje Systémy řízení jakosti pro realizaci výzkumu a vývoje Aplikování systémů řízení jakosti pro výrobu a používání technologií a materiálů a vedení experimentů Blažena Jedličková 25.5.2011 Co? Dle čeho? (systém)

Více

PUBLIC LIMITE CS. Brusel 7. února 2012 (09.02) (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 5738/12 LIMITE SPORT 4 DOPAGE 1 SAN 9 JAI 35

PUBLIC LIMITE CS. Brusel 7. února 2012 (09.02) (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 5738/12 LIMITE SPORT 4 DOPAGE 1 SAN 9 JAI 35 Conseil UE RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 7. února 2012 (09.02) (OR. en) 5738/12 LIMITE PUBLIC SPORT 4 DOPAGE 1 SAN 9 JAI 35 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Č. předchozího

Více

SUBJEKTY ZAJIŠŤUJÍCÍ OPATŘENÍ PŘI VÝSKYTU VNN VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ POSKYTOVATELE ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

SUBJEKTY ZAJIŠŤUJÍCÍ OPATŘENÍ PŘI VÝSKYTU VNN VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ POSKYTOVATELE ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB S M Ě R N I C E PRO JEDNOTNÝ POSTUP PŘI VZNIKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PODLÉHAJÍCÍ MEZINÁRODNÍM ZDRAVOTNICKÝM PŘEDPISŮM (2005) V SOUVISLOSTI S VÝSKYTEM VYSOCE NAKAŽLIVÉ NEMOCI VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ POSKYTOVATELE

Více

B E Z P E Č N O S T N Í R A D A S T Á T U

B E Z P E Č N O S T N Í R A D A S T Á T U B E Z P E Č N O S T N Í R A D A S T Á T U P ř í l o h a k usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 18. ledna 2016 č. 11 Harmonogram opatření k realizaci Koncepce environmentální bezpečnosti, a to na období

Více

ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE. Analýza rizik. Příloha č 4 Směrnice k analýze rizik. Název:

ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE. Analýza rizik. Příloha č 4 Směrnice k analýze rizik. Název: Příloha č 4 Směrnice k analýze rizik Název: ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Analýza rizik Revize č.: 0 Vydána dne: 20. 1. 2014 Platí od: 20. 1. 2014 1. ÚČEL... 2 1.1. Tato OS stanovuje závazný postup a povinnosti

Více

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Zákon o specifických zdravotních službách Ustanovení (část,, odst., písm., apod) Obsah Celex

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 19.6.2014 L 179/17 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů

Více

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A SITUACE

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A SITUACE MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A MIMOŘÁDNÉ SITUACE MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST náhlá závažná událost, která způsobila narušení stability systému anebo probíhajících dějů a činností, případně ohrozila jejich bezpečnost anebo

Více

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER SM PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.:

Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, Horní Beřkovice IČO: tel.: Psychiatrická nemocnice Podřipská 1, 411 85 Horní Beřkovice IČO: 00673552 tel.: 416 808 111 Plán rozvoje kvality péče a bezpečí pacientů PNHoB na období 2013 2015 Rozvíjet naplňování akreditačních standardů

Více

DOPADY LEGISLATIVNÍCH ZMĚN NA PRÁCI NEMOCNIČNÍHO HYGIENIKA. MUDr. Iva Šípová Nemocnice České Budějovice, a.s.

DOPADY LEGISLATIVNÍCH ZMĚN NA PRÁCI NEMOCNIČNÍHO HYGIENIKA. MUDr. Iva Šípová Nemocnice České Budějovice, a.s. DOPADY LEGISLATIVNÍCH ZMĚN NA PRÁCI NEMOCNIČNÍHO HYGIENIKA MUDr. Iva Šípová Nemocnice České Budějovice, a.s. OBSAH Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách Vyhláška MZ ČR č. 92/2012 Sb., o požadavcích

Více

Psychosociální aspekty pandemie chřipky. dopady a možnosti pomoci občanům

Psychosociální aspekty pandemie chřipky. dopady a možnosti pomoci občanům Psychosociální aspekty pandemie chřipky dopady a možnosti pomoci občanům a zasahujícím profesionálům Michal Zelenka Štěpán Vymětal Michaela Krtičková Oddělení psychologie OPe MV ČR Proč tento materiál

Více

Pandemický plán Ústeckého kraje. MUDr. Josef Trmal Ph.D.

Pandemický plán Ústeckého kraje. MUDr. Josef Trmal Ph.D. Pandemický plán Ústeckého kraje MUDr. Josef Trmal Ph.D. Pandemický plán Ústeckého kraje Pandemický plán je zpracován v souladu s krizovým a havarijním plánováním a tvoří součást Krizového plánu Ústeckého

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2016 COM(2016) 684 final 2016/0341 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v příslušných výborech Evropské hospodářské komise

Více

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 7. rámcový program BEZPEČNOST Eva Hillerová, TC AV ČR hillerova@tc.cz 1 BEZPEČNOST přístup k programu technologicky orientovaný výzkum (vítáno užití existujících technologií pro účely bezpečnosti) socio

Více

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb., v platném

Více

Obecné pokyny k nařízení o zneužívání trhu Osoby, jimž je sondování trhu určeno

Obecné pokyny k nařízení o zneužívání trhu Osoby, jimž je sondování trhu určeno Obecné pokyny k nařízení o zneužívání trhu Osoby, jimž je sondování trhu určeno 10/11/2016 ESMA/2016/1477 CS Obsah 1 Působnost... 3 2 Odkazy, zkratky a definice... 3 3 Účel... 4 4 Dodržování předpisů a

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT PŘEDLOHA ZPRÁVY. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2005/2044(INI) 12. 4.

EVROPSKÝ PARLAMENT PŘEDLOHA ZPRÁVY. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2005/2044(INI) 12. 4. EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2005/2044(INI) 12. 4. 2005 PŘEDLOHA ZPRÁVY k návrhu doporučení Evropského parlamentu Evropské

Více

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI

ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI ZPRÁVA EVROPSKÉHO STŘEDISKA PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ O SITUACI Nejdůležitější vývoj v posledních 24 hodinách 19 nových případů hlášeno v rámci EU a zemí EEA/EFTA; První potvrzený případ v Itálii

Více

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

Činnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Částka 23 Sbírka zákonů č. 60 / 2014 Strana 703 60 ZÁKON ze dne 19. března 2014, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

Více

Kosmetogilance v souvislosti s nařízením (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Ing. Miroslav Kapoun 27. 5. 2013

Kosmetogilance v souvislosti s nařízením (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Ing. Miroslav Kapoun 27. 5. 2013 Kosmetogilance v souvislosti s nařízením (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích Ing. Miroslav Kapoun 27. 5. 2013 Definice kosmetovigilance Kosmetovigilance je sběr, hodnocení a monitoring průběžných

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

Oddíl 1. Oddíl 2. Vláda Rakouské republiky a vláda České republiky (dále jen smluvní strany )

Oddíl 1. Oddíl 2. Vláda Rakouské republiky a vláda České republiky (dále jen smluvní strany ) Protokol mezi vládou Rakouské republiky a vládou České republiky, kterým se mění Dohoda mezi vládou Rakouské republiky a vládou Československé socialistické republiky o úpravě otázek společného zájmu týkajících

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.7.2015 COM(2015) 335 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 CS CS I. ÚVOD Vzhledem

Více

256/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. května o podrobnostech systému prevence závažných havárií. Úvodní ustanovení

256/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 22. května o podrobnostech systému prevence závažných havárií. Úvodní ustanovení 256/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. května 2006 o podrobnostech systému prevence závažných havárií Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 7 odst. 2, 9 odst. 5, 11 odst. 5, 17 odst. 5, 19 odst. 5 a

Více

10662/05 ENV 327 STATIS 72 RECH 150 CODEC 560

10662/05 ENV 327 STATIS 72 RECH 150 CODEC 560 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 11. červenec 2005 (20.07) (OR. en) 11085/05 Interinstitucionální spis: 2004/0175 (COD) ENV 355 STATIS 73 RECH 158 CODEC 616 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu:

Více

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy

Návrh VYHLÁŠKA. ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy Návrh VYHLÁŠKA ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle. zákona č. /2009 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich

Více

1. Pracovní skupina pro veřejné zdraví projednala a schválila návrh závěrů Rady ve znění uvedeném v příloze.

1. Pracovní skupina pro veřejné zdraví projednala a schválila návrh závěrů Rady ve znění uvedeném v příloze. Rada Evropské unie Brusel 12. listopadu 2014 (OR. en) 15090/14 SAN 418 PHARM 84 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada Zasedání Rady pro zaměstnanost,

Více

(Legislativní akty) SMĚRNICE

(Legislativní akty) SMĚRNICE 24.4.2015 L 106/1 I (Legislativní akty) SMĚRNICE SMĚRNICE RADY (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů

Více

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Obsah vývěskového sdělení Současná situace Základní informace o

Více

[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv

[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv [ 1 ] [ 2 ] VYR-32 verze 4 kapitola 1 Farmaceutický systém jakosti The Rules Governing Medicinal Products in EU, EU Guidelines to GMP, Chapter 1 Platnost od 31.1.2013 Právní základ: čl.47 Směrnice Evropského

Více

Irena Víchová SÚKL odd. NPP. Informace k vigilanci u zdravotnických prostředků

Irena Víchová SÚKL odd. NPP. Informace k vigilanci u zdravotnických prostředků Informace k vigilanci u zdravotnických prostředků Obsah Význam vigilance u zdravotnických prostředků (ZP) Právní předpisy pro oblast vigilance v EU Právní předpisy pro oblast vigilance v ČR Význam vigilance

Více

( 88-91, 98, 99) Štefan Koreň odbor krizového řízení

( 88-91, 98, 99) Štefan Koreň odbor krizového řízení Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací z pohledu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o

Více

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně

Více

SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY OBCE

SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY OBCE SYSTÉM FINANČNÍ KONTROLY OBCE Obec: Brnířov Adresa: Brnířov 41, 345 06 Kdyně Identifikační číslo obce: 00572608 1) Předmět úpravy a právní rámec Tento vnitřní předpis vymezuje v souladu se zákonem č. 320/2001

Více

SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE V BIOCHEMICKÉ LABORATOŘI

SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE V BIOCHEMICKÉ LABORATOŘI SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE V BIOCHEMICKÉ LABORATOŘI ZÁSADY SPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXE Správná laboratorní praxe soubor opatření, které je nutné dodržovat pojišťuje kvalitu získaných analytických dat obor

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 67.040; 07.100.30 2008 Pravidla správné hygienické a výrobní praxe - Mikrobiologická kritéria pro potraviny. Principy stanovení a aplikace ČSN 56 9609 Únor Guides to good hygiene

Více

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 29. listopadu 1996

SPOLEČNÁ AKCE. ze dne 29. listopadu 1996 SPOLEČNÁ AKCE ze dne 29. listopadu 1996 přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, kterou se zavádí program podpor a výměn pro osoby, které jsou odpovědné za boj proti obchodu s lidmi

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Epidemiologie MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Epidemiologie Studium hromadně se vyskytujících jevů Stanovení opatření intervence Analýza efektivity intervence Epidemiologie

Více

Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí

Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje odbor ochrany obyvatelstva a plánování Úloha vedoucího organizace při řešení krizových situací a dalších mimořádných událostí METODICKÁ POMŮCKA pro management

Více

specifickou léčbu, 8. záškrt, 9. spalničky, 10. zarděnky.

specifickou léčbu, 8. záškrt, 9. spalničky, 10. zarděnky. ODHAD RIZIKA A TYPOVÉ SITUACE PŘI PODEZŘENÍ NA VÝSKYT INFEKČNÍHO ONEMOCNĚNÍ NA PALUBĚ LETADLA PRO POTŘEBU SOUČINNOSTI SE SLOŽKAMI INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU Přehled typových situací při podezření

Více

15412/16 ls/lk 1 DGD 1C

15412/16 ls/lk 1 DGD 1C Rada Evropské unie Brusel 12. prosince 2016 (OR. en) 15412/16 ENFOPOL 484 ENV 791 ENFOCUSTOM 235 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Č. předchozího

Více