Dopadová studie č. 31

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dopadová studie č. 31"

Sára Beránková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednatel: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, Praha 1 Vytvořil: Dodavatel: Agentura ASPECTIO Datum finální verze: červen

2 OBSAH STUDIE 1. BOZP 1.1 Ochrana a podpora zdraví při práci 1.2 Principy BOZP v členských zemích EU 1.3 Principy hodnocení zdravotních rizik a rizika úrazů 2. BOZP NA PRACOVIŠTI 2.1 Práva a povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP ve zdravotnictví 2.2 Práva a povinnosti zaměstnance na úseku BOZP ve zdravotnictví 3. SPECIFIKA VE ZDRAVOTNICTVÍ 3.1 Hlavní rizikové faktory ve zdravotnictví Fyzická zátěž a pracovní poloha Biologické činitele (infekční agens) Chemické látky Ionizující a neionizující záření Pracovní úrazy Evropská prevence bodných zranění ve zdravotnictví Psychická zátěž při práci ve zdravotnických zařízeních 3.2 Analýza rizik ve zdravotnických zařízeních Nemoci z povolání a související ohrožení Pracovní úrazy Profesní skupiny ve zdravotnictví a pracovní rizika 3.3 Řízení rizika Opatření při manipulaci s nebezpečným zdravotnickým odpadem Zdravotní způsobilost a preventivní péče Realizace bezpečnostních školení - teorie a praxe 2

1 Hlavní rizikové faktory ve zdravotnictví 3.1.1 Fyzická zátěž a pracovní poloha 3.1.2 Biologické činitele (infekční agens) 3.1.3 Chemické látky 3.1.4 Ionizující a neionizující záření 3.1.5 Pracovní úrazy 3.

3 4. LIMITY SOUČASNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY VE VZTAHU K BOZP A ŘEŠENÍ STRESU NA PRACOVIŠTI V ODVĚTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ. NÁVRHY DE LEGE FERENDA 4.1 Oblast pracovní doby a pracovní pohotovost 4.2 Oblast doby odpočinku 4.3 Oblast pracovnělékařské péče 4.4 Oblast limitů pracovního zatížení zdravotnických pracovníků ve vztahu k počtu pacientů 5. OBECNÁ DOPORUČENÍ 6. POUŽITÉ ZDROJE 7. PŘÍLOHY 3

2 Oblast doby odpočinku 4.3 Oblast pracovnělékařské péče 4.

4 1. BOZP 1.1 Ochrana a podpora zdraví při práci Filosofie posuzování rizik vychází z principu, že pouhým splněním přepisů týkajících se BOZP není možné dosáhnout přijatelné bezpečnosti na pracovišti. Je nutné posoudit nad rámec předpisů to, co může lidem ublížit. Přitom platí zásada, že neexistuje nulové riziko, neexistuje absolutní bezpečnost. Bezpečnost je vždy pouhým akceptováním určitého stupně rizika. V běžném životě podvědomě jednáme tak, abychom se vyhnuli ohrožení. Pracovní činnosti jsou však natolik rozmanité a složité, že na rozpoznání nebezpečí a ohrožení je nutná systematická analýza. Tento postup nazýváme posuzováním rizik, resp. rizikových faktorů. Po vstupu České republiky do Evropské Unie se zaměstnavatelé seznamují v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci svých zaměstnanců s novými přístupy a požadavky. Evropská Unie požaduje zahrnutí přijatých pravidel do národní legislativy a zejména pak jejich implementaci v reálných podmínkách pracoviště. Zodpovědnost je v tomto případě plně na straně zaměstnavatelů, úlohou státu je poskytovat informace o nové legislativě a organizovat inspekční činnost coby kontrolu plnění platných předpisů. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost určit, jaká ohrožení vyplývají z pracovních činností a používání pracovních prostředků. Pro metody posuzování rizik nejsou stanovena pevná pravidla. Každý si může zvolit vlastní, ale systematický postup posloupnost kroků, kterými se podaří zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví, odhalit organizační a řídicí nedostatky, identifikovat faktory, které ovlivňují pracovní pohodu a provést potřebná opatření. Posuzování rizik na pracovištích je činností, do které by měli být zahrnuti všichni zaměstnanci. Je nutná aktivní účast zaměstnanců při definování rizikových faktorů a naopak i informovanost zaměstnanců o výsledcích posouzení rizik, i o tom, co zaměstnavatel učinil k jejich snížení a ochraně zaměstnance. Nelze-li výskyt činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů Principy BOZP v členských zemích EU 1 Bayerová

Bezpečnost je vždy pouhým akceptováním určitého stupně rizika. V běžném životě podvědomě jednáme tak, abychom se vyhnuli ohrožení.

5 Základem funkčního evropského sociálního modelu je kromě fungující ekonomiky, sociálního zabezpečení a vzdělání také předpoklad sociálního dialogu. Ten vyžaduje především zlepšení kvality zaměstnanosti, zejména ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Evropská právní úprava tradičně rozlišuje dvě rozsáhlé oblasti, na které se z hlediska pracovní ochrany zaměstnanců zaměřuje, a sice oblast sociální pracovní ochrany (ochrana proti hromadnému propouštění, ochrana zaměstnance při přechodu podniku, v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, rovné postavení muže a ženy, stejné odměňování za stejnou práci atd.) a dále oblast technické pracovní ochrany (komplexní ochrana zaměstnance před škodlivými vlivy výkonu práce bez ohledu na oblast hospodářství). Oblast BOZP v širším pojetí, tj. i ve vztahu ke stresu na pracovišti a jeho specifikám ve zdravotnictví, má přirozeně dopad do obou oblastí, které jsou podrobeny úpravě evropským právem, tj. zasahuje jak do oblasti sociální, tak především však do oblasti technické ochrany zaměstnance. Právní předpisy na úrovni EU v tomto směru slouží nejen ke zvyšování ochrany zdraví, ale cestou harmonizace většinou velmi rozdílných vnitrostátních ochranných norem usiluje evropský zákonodárce i o sjednocení výrobních nákladů a de facto i o srovnatelné (v rámci možností vyrovnané) soutěžní podmínky na evropském vnitřním trhu. 2 Předpisy na úrovni EU je však nutné přizpůsobit konkrétním regionálním podmínkám. V této souvislosti je úkolem členských zemí EU především 3 Stanovení kritérií pro sledování vývoje počtu pracovních úrazů a onemocnění souvisejících s prací. Podpora zlepšení implementace platné legislativy. Podpora kontinuální prevence zahrnutím jejích principů do výuky a dalšího výcviku. Podpora spolupráce sociálních partnerů s úřady a podnikateli. Zatímco do konce osmdesátých let minulého století Evropská unie stejně jako Česká republika (resp. tehdejší ČSSR) spočívala na primárně technickém přístupu k oblasti BOZP, tento byl postupně opuštěn a nahrazen novým přístupem a novou filozofií, a sice přístupem, který se označuje jako systémový; a předchozí technický přístup v mnoha směrech překonává. Proces koncepční změny v přístupu k oblasti BOZP vygradoval na úrovni Evropské unie jednak zrušením dosavadních předpisů pro oblast BOZP koncem osmdesátých let, jednak vydáním (nové) směrnice Rady č. 89/391/EHS ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tzv. nové pojetí BOZP, jehož výrazem je od konce osmdesátých let minulého století právě zmíněná směrnice č. 89/391/EHS, je pojetím komplexního přístupu k BOZP, kdy oblast BOZP již neřeší izolovaně pouze negativní aspekty výrobních procesů a práce při poskytování služeb, nezaměřuje se již toliko na stroje, technická zařízení a pracovní prostředí, ale důraz je kladen i na lidský faktor a obecně kulturu práce (tzv. decent work); včetně zaměření se na omezení všech negativních aspektů spojených s výkonem práce, jimž jsou v praxi i stres, šikana, obtěžování, nerovné zacházení atd. V širším slova smyslu tak hovoříme již nikoli jen o 2 Tichý, L. Arnold, R., Svoboda, P., Zemínek, J., Král, R., Evropské právo. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2004, s BOZP. Příručka pro zaměstnavatele

Evropská právní úprava tradičně rozlišuje dvě rozsáhlé oblasti, na které se z hlediska pracovní ochrany zaměstnanců zaměřuje, a sice oblast sociální pracovní ochrany (ochrana proti hromadnému

Podobné dokumenty

Návrh. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle k provedení zákona č... Sb., o specifických zdravotních službách: 1 Úvodní ustanovení

Návrh. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle k provedení zákona č... Sb., o specifických zdravotních službách: 1 Úvodní ustanovení Návrh VYHLÁŠKA ze dne. kterou se stanoví organizace, obsah a rozsah pracovně lékařských služeb, okruh poskytovatelů poskytujících pracovně lékařské služby podle zařazení prací do kategorií Ministerstvo