Tyflopedický kalendář

Transkript

1 Tyflopedický kalendář 973 * n. Abdu Alláh ben Malaincan al Maaori, arabský nevidomý básník; 1523 * vyšla nejstarší objevená ucelená publikace o možnostech vzděláváni nevidomých, jejímž autorem je Ital Karaccioli. Název knihy: Dialog tří slepců; 1648 * z. německý nevidomý filozof a znalec orientálních jazyků H. Schônberger; 1798 * Rakušan Weinberger se rozhodl založit ve Vídni výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Pokus se však nezdařil; * v některých pramenech je uváděno nar. G.S.R. Mercadanteho (viz r. 1795); * z. J. Strong, anglický nevidomý stavitel známých varhan; 1848 * byl založen výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé v Brigtonu; * v Berlíně je natolik populární osobnost W. Moona a jeho systém písma, že zde založili spolek Moon" a jeho písmem byla dokonce vytištěna Bible; * n.a. Brandstaeter, ředitel ústavu pro nevidomé v 1 lamburku. Prosazoval oddělení nevidomých a slabozrakých při jejich vzdělávání. To se na většině ústavů nedařilo. Vedení škol dokonce využívání zraku zakazovalo; * n. Ch. Lavvton, německý nevidomý vysokoškolský profesor v Tíibingenu; * n. rakouský tyfloped českého původu J. Libanský. Působil v Praze, později ve Vídni. Zjcho několika prací bylo nejvíce populární pojednání Svět slepých; * z. J. W. Klein, zakladatel vých. vzdčl. ústavu pro nevidomé ve Vídni (1804), autor hladké a později i propichované reliefní latinky i několika závažných organizačních opatření a spisů o výchově a vzdělávání nevidomých. Založil první poradnu pro rodiče a první slepecké muzeum; 1873 * učitel pražského Klarova ústavu pro nevidomé V. Malý zpracoval svou adaptaci Braillova písma na český jazyk. Ze tří návrhů (Novák, Schwarz) byla nejúspěšnější; * n.a. Rappawy, učitel v ústavu pro nevidomé v Brně, autor mnoha cenných pojednání o výchově nevidomých. Při jejich koncepci vycházel ze své praxe; * n. J. Vinglárek, český nevidomý plně kvalifikovaný ladič klavírů. Jako učitel ladění působil na ústavu pro nevidomé v Brně a vychoval zde mnoho výborných ladičů; * v Purkersdorfu byl založen vých. vzděl. ústav pro nevidomé; Vysvětlivky: n - narodil se z - zemřel

2 * ve Vídni byl založen ústav pro nevidomé izraelity (někdy je uváděn vznik v r. 1870); * ve Vídni vyšel Entlichcrův Slabikář, který je tištěný pěknou-hladkou reliéfní latinkou; * v Sasku byla uzákoněna povinná výchova nevidomých; * ve Vídni byl první Mezinárodní kongres učitelů nevidomých, který se potom schází každé tři roky. Po několik desetiletí byl hlavni tribunou výměny zkušeností učitelů nevidomých nejen z Evropy; 1898 * byl založen Spolek pro podporu slepých v českých zemích; * brněnský spolek dam a dívek založil Útulnu pro německé nevidomé ženy a k tomuto účelu dal do provozu novou budovu na dnešní Černopolní ul. * n. D. J. Hašková, česká nevidomá spisovatelka; n. H. Weisz, český nevidomý hudební skladatel; * 3.9. z. R. Klar, ředitel zaopatřovacího a zaměstnávacího ústavu pro nevidomé v Praze. Byl posledním ředitelem z rodiny Klarů; * vých. vzěl. ústavy byly založeny v Fukišimě, Nagasaki a Tôaki (Japonsko); * v Záhřebu byl založen spolek sv. Víta, který' zařídil ústav pro nevidomé dělníky; * v Rakousku vznikl Svépomocný spolek slepců; * Francouz Vezien vytvořil vlastní písmo pro nevidomé. V praxi se však nepoužívalo; * ruský Mariánský spolek v Petrohradě začal vydávat časopis pro slepce; * ve Vídni byly znovu uspořádány Kleinovy sbírky slepeckého muzea; Veřejně jsou přístupné až od r. 1919; * v Drážďanech byl první Den péče o slepé. Koná se formou aktivu odborníků; * v Berlíně proběhl 9. mezinárodní kongres učitelů nevidomých; * v Německu se objevuje ve službách nevidomých fonograf, který sloužil jednomu nevidomému písaři, jehož jméno se neuvádí; * n. E. Freud, německý hudební pedagog. Zúčastnil se prácc na nové verzi německého zkratkopisu; * n. E. Masuelli, italský nevidomý sochař; * z. A. BUttner, ředitel vých. vzděl. ústavu pro nevidomé v Drážďanech; * z. W. Mecker, ředitel ústavu pro nevidomé v Diiren, redaktor časopisu Der Blindenfreund. Měl vynikající vědeckou úroveň. Vycházel do roku 1933, kdy bylo jeho vydávání německými fašisty zakázáno; 1923 * na Deylově ústavu pro nevidomé v Praze se začalo budovat hudební oddělení (K. Ilejda), které se později zásluhou J. Drtiny přetvořilo na střední hudební školu a později na konzervatoř pro nevidomé a slabozraké; * v Brně vzniklo Sdružení samostatných slepců; * ve snaze po koordinaci činnosti slepeckých spolků vznikl Svaz slepeckých spolků a ústavů v ČSR;

3 * v Brně byl založen spolek Pomoc německým nevidomým; * zaěal vycházet první časopis pro nevidomé děti Přítel dětí; Zanedlouho mění název na Našim poupatům; * vyšly J. Zemanovy Otázky slepecké výchovy. Jedná se o sborník prací z 1. celostátního kurzu učitelů nevidomých. Publikace je považována za významnou českou učebnici výchovy nevidomých. Patří k základním fondům tvflopedické literatury; * začal vycházet odborný časopis Revue pro vzdělávání a výchovu hluchoněmých, ve kterém byly otiskovány i příspěvky k problematice péče o nevidomé; * na ministerstvu školství v Praze proběhlo jednání o sjednocení požadavků učebních osnov a speciálních plánů škol při vých. vzděl. ústavech pro nevidomé; * významná česká tyflopedka D. Hoňková, ředitelka školy při ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech, sestavila návrh českého slepeckého zkratkopisu; * učitel E. Kerbl začal v Deyově ústavu pro nevidomé vyrábět reliefní zeměpisné mapy pro nevidomé. Vytvořil asi 10 souborů. Zvláště významný je atlas Československa; * n. B. Zeman, český nevidomý hudební pedagog a klavírista. Vyznamenal se rovněž jako sbormistr známého dětského pěveckého sboru. Pro svou hudebně pedagogickou činnost aplikoval několik pomůcek; * v Moskvě byla založena hudební škola pro nevidomé; * v Charkově byla založena škola pro hluchoslepé; * v I lamburku byla založena škola pro slabozraké; * v Mukačevč (Podkarpatská Rus) byl založen státní vých. vzděl. ústav pro nevidomé; * v USA vznikla jedna z prvních nadací na podporu nevidomých; * n. (září) N.E. Asadov, ruský nevidomý básník; * 8.9. n. M. Dzurňák, ředitel učňovské školy pro nevidomé v Levoči, později vedoucí tamního slepeckého muzea a po jeho zrušení vybudoval studijní středisko speciálního školství; * n. W Finck, německý nevidomý vysokoškolský učitel; * n.a. loninas, litevský nevidomý básník a první předseda litevského spolku slepých; * n. R. Russel, německý nevidomý spisovatel; * n. F. Tanner, švýcarský nevidomý psycholog; * n n. O Uhriňák, slovenský nevidomý redaktor časopisu pro nevidomé Nový život; * z. M. Kunz, ředitel ústavu pro nevidomé v Illzachu. Je vynálezcem tvorby papírových reliéfních fyzikálních zeměpisných map, technických nákresů a obrázků zvířat pro nevidomé; 1948 * na základě nového školského zákona bylv u nás při ústavech pro nevidomé zřizovány národní a tzv. střední školy se samostatným vedením;

4 * vznikla z Deylova ústavu pro nevidomé v Praze celostátní hudební škola pro nevidomé. Dosavadní vedoucí hudebního oddělení K. Hejda je nahrazen J. Drtinou; * k realizaci návrhu J. Drtiny založit Ústředí čs. slepců nedošlo. Politické integrační tlaky byly silnější. Bylo rozhodnuto založit Ústřední jednotu invalidů; * časopis Svět nevidomých změnil název na Cesta slepých. Angažovaně se zapojuje do tzv. budovatelského úsilí invalidů; * nevidomý telefonní manipulant J. Šedivý začal zapracovávat další nevidomé pro tuto práci; * v březnu se ustavil akční výbor Národní fronty, který zavedl nucenou národní správu nad slepeckými ústavy i nad všemi stávajícími spolky nevidomých a spolky pečujícími o nevidomé. Předsedou byl J. Drtina. Tímto aktem se v uvedených institucích začíná uplatňovat diktát KSČ. * n. A. Vlasáková, nevidomá profesorka konzervatoře a docentka na JAMU v Brně i AMU v Praze, kde organizuje další vzdělávání hudebních pedagogů; * v Soluni byl otevřen vých. vzděl. ústav pro nevidomé; * v Maďarsku začal vycházet časopis Svět nevidomých (původně v r Čtení pro slepé, později Zprávy); * v Polsku začal vycházet bodově tištěný časopis Pochodnia (o rok dříve v běžném písmu); * v Praze začal vycházet časopis Naše světlo. Později vycházel v Levoči, kde je prvním časopisem tištěným v nově instalované slepecké tiskárně v Levoči. Rediguje jej J. Vrabel; * byla v Levoči otevřena slepecká tiskárna. O její vznik se zasloužil učitel v ústavu pro nevidomé v Levoči J. Vrabel; * v Bratislavě na povereníctvu školství byl schválen první slovenský slabikář. Byl jako první učebnice vytištěn v Levoči; * v Levoči byla první poválečná vědecká konference československých tyflopedů; * v Hannoveru proběhl XIX. mezinárodní kongres učitelů nevidomých. * v Záhřebu vznikl divadelní soubor nevidomých s trvalou možností hostovat v budově běžného divadla; * 1.6. n. B. Mamojka, slovenský nevidomý vědecký pracovník. Zabývá se počítačovou technikou, je činný v Unii nevidomých a slabozrakých Slovenska; * z. ukrajinská, později osleplá výtvarnice Lina Michajlovna Po; * z. P. Renny, francouzský nevidomý organizátor akcí pro zlepšení společenského postavení nevidomých, které spatřoval v jejich přípravě pro přiměřené zaměstnání; 1958 * vyšel jeden ročník časopisu Mládež vyžadující zvláštní péče. Redigoval jej J. Zeman; * z. organizátor sociální péče o nevidomé na Moravě Norbert Doležal. Založil zde dva azyly pro práce neschopné nevidomé (Chrlice, Nové Hvězdlice) a opatrovnu s mateřskou školou v Pisárkách. Po převzetí budovy odsu-

5 nutých německých žen na Černopolní ulici ji spolek Pcče o slepé na Moravč nechal nadstavit s úmyslem přestěhovat tam ústav pro nevidomé; * z. J. Pozdník, učitel v ústavu pro nevidomé v Brně, později ředitel školy při tomto ústavu. Je autorem učebního textu pro český jazyk. Redigoval bodově tištěný časopis pro nevidomé děti Na úsvitě; * z. praktik a teoretik výchovy a vzdělávání nevidomých, ředitel ústavu pro nevidomé v Brně, A. Špička. Usiloval o získání zaměstnání pro absolventy ústavu. Proslul svým sociálním cítěním. Významná je jeho publikační činnost. Je autorem spisu Výchova nevidomého dítěte a tvůrcem několika spec. učebních pomůcek pro nevidomé; * v Levoči byla otevřena mateřská škola a zvláštní škola pro nevidomé; * začal vycházet polský esperantský časopis Pola stélo; * v Izraeli byla uzákoněna možnost, aby nevidomé děti mohly navštěvovat běžnou školu v místě svého bydliště; * z. švédský hluchoslcpý esperantista světového významu H. Thilander. Redigoval první esperantský časopis pro nevidomé Esperanta ligilo (zal. 1904); 1968 * v Praze byla otevřena ekonomická škola pro nevidomé s celostátní působností. Později jsou přijímáni i žáci slabozrací; * ZDŠI pro slabozraké v Mor. Třebové byla přeměněna na zvláštní školu pro slabozraké; * z. J. Naňka, český nevidomý houslista a hudební pedagog. Působil v ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Konal četné koncerty; * z. český slabozraký tyflotechnik Fr. Urban, který je autorem několika reliéfních papírových i nástěnných zeměpisných map. Brněnskému ústavu pro nevidomé vytvořil řadu dalších speciálních učebních pomůcek mimořádné kvality (modely zvířat, květin, Kleinovy psací stroje, pražské tabulky, vídeňské početní krabice aj.) * ve Švýcarsku vznikla Společnost pro péči o hluchoslepé; * v Rumunsku začal vycházet časopis Viata noua, který je tištěný v bodovém i běžném písmu. Vydává ho rumunský svaz nevidomých; * v Estonsku bylo při slepecké knihovně zřízeno studio zvukové knihy; * z. vzdělaná hluchoslepá Američanka H. Kellerová, spisovatelka několika převážně autobiografických literárních prací; * z. německý nevidomý spisovatel A. P. Rouss. Zpracoval návrh na novelizaci Braillovy bodové hudební notace; * z. francouzský nevidomý hudební pedagog R. Tiberge. Působil na konzervatoři v Champignonu a později v Paříži; 1978 * na základě nového školského zákona byla 1.9. zahájena přestavba ZDŠI pro nevidomé na osmiletou ZŠ a povinnou desetiletou školní docházku;

6 * počátkem záři byla v Brně ředitelem J. Smýkalem otevřena mateřská škola pro nevidomé. (Dřívější Opatrovna s mateřskou školou byla nerozvážně zrušena r ); * v Československu byla první mezinárodní soutěž nevidomých a slabozrakých skladatelů; * pracovníci výzkumného ústavu v Bratislavě ve spolupráci s řed. ZŠ pro nevidomé v Brně vypracovali techniku zpěnitelných barev a základní tyflokódy pro reliéfní tiskoviny; * z. J. Kuhn, nevidomý lyžař a horolezec, jeden z prvních propagátorů aktivního sportování nevidomých u nás; * ve Velké Británii bylo zákonem povoleno tzv. integrované vzdělávání nevidomých na běžných školách v místě bydliště rodiny; * byla ustavující schůze Evropského výboru světové federace nevidomých; * na Kubě byla založena Národní asociace nevidomých Kuby. * v Mongolsku začala pracovat společná organizace nevidomých a neslyšících; * v Bangladéši byla založena Společnost pro pomoc nevidomým dětem; * ve Francii byl založen spolek hluchoslcpých; * ve Francii začal vycházet časopis Transparent. Jé určený pro hluchoslepé, tištěný Braillovým písmem; * v Moskvě bylo založeno slepecké muzeum; * ve Waldkirchu (Německo) byl 28. mezinárodní kongres učitelů nevidomých; * při všesvazové organizaci nevidomých (VOS) byla ustavena rada pro péči o hluchoslepé; * z. redaktor časopisu Die Gegenwart H. L. Oclkers. Časopis je vydávaný Svazem nevidomých a slabozrakých Německa běžným i Braillovým písmem; * z. (říjen) německý nevidomý básník a revolucionář K. Otto; * z. V. A. Viktorov, první předseda Všeruské organizace slepých; * z. rakouský tyfloped O. Wanecek. Uzavírá řadu vynikajících rakouských tyflopedů. Nej významnějším jeho dílem jsou dějiny pedagogiky nevidomých; 1988 * v Brně začala pracovat Tyflopedická poradna pro rodiče nevidomých a těžce slabozrakých dětí při Svazu invalidů za vedení J. Smýkala; * časopis Otázky defektologie změnil název na Teorie a praxe speciální pedagogiky; * v Praze byl otevřen tzv. tyflokabinet, který je postupně vybavovaný elektronickou technikou; * v Bulharsku začal vycházet informační bulletin Evropské unie nevidomých; * v Německu začal vycházet časopis pro nevidomé, rozšiřovaný elektronicky; * v USA začal vycházet odborný čásopis Educator; * v Havaně byla uvedena do provozu slepecká tiskárna. Josef Smýkal