Tyflopedický kalendář -1996

Transkript

1 Objevujeme zapomenuté Tyflopedický kalendář * z. K. Ferdinand, francouzský nevidomý filozof, řečník a hudebník; * z. A. Brandolini, italský vědec a básník. Napsal spis O způsobu psaní, ve kterém se údajně zmiňuje i o možnostech koncipovat písmo pro nevidomé * z. M. Luther, německý filozof a náboženský reformátor, který svým výrokem, že slepec je zplozenec ďábla, předurčoval všechny nevidomé k zatracení * Ital V. Armanni vydal knihu o slepých * n. Ch. T. Jacobi, německý nevidomý varhaník * n. Hanava Hokiioci, slavný japonský nevidomý učenec a literát. Založil školu pro předčítání literárních děl * u příležitosti mezinárodní výstavy v Paříži bylo protestní hudební vystoupení nevidomých. Vyneslo značný finanční obnos, který přispěl k provozu azylu Quinzevingts; * z. Jakob z Netry. Jako nevidomý přišel na zvláštní způsob písemného" záznamu. Byly to kolíčky s různými zářezy, kterými si označoval zátky do lahviček od léků * Ch. Barbier vytváří své první tajné reliéfní písmo pro vojenské účely. V této souvislosti přichází na myšlenku vytvořit i písmo * n. M. Hrebenda, slovenský těžce slabozraký národní a kulturní buditel; * n. W. H. Prescot, australský nevidomý učitel nevidomých a zakladatel spolku, jehož členové navštěvovali a vyučovali nevidomé Braillovu i Moonovu písmu; * n. Volleutner, který se v Německu r pokusil o výrobu reliéfního písma pomocí hustého inkoustu posypávaného jemným pískem * N. L. Balcar, český ve své době známý nevidomý klavírista, který z výtěžků svých koncertů podporoval Beitlův ústav pro nevidomé v Brně; * n. H. Lorm (vlastním jménem H. Landesmann), brněnský hluchoslepý básník píšící německy, autor tzv. prstové abecedy pro hluchoslepé. Zveřejnila ji jeho dcera v r. 1908; * rakouská Studijní komise dvorská vydala výnos o možnosti vzdělávat nevidomé v ústavech pro nevidomé, které se postupně rozšiřují; * v Paříži na ústavu pro nevidomé se po doporučení Akademie věd začalo s praktickým používáním Barbierova dvanáctibodového písma; "'Dosud se mi nepodařilo zjistit její obsah.

2 * Francouzi Chllan a Rouseau mínili umožnit nevidomým psát a číst bčžné písmo pomocí tuhého inkoustu, který ještě za mokra posypávali jemným pískem; * n. A. Kôchlin, nevidomý zakladatel vých. vzdčl. ústavu pro nevidomé v Milllhaussenu, později přemístěného do Illzachu; * n. Ludwig von Saint Marie, řed. ústavu pro nevidomé v Lipsku. Na prvním kongresu učitelů nevidomých v r hovořil o nutnosti vytvořit a schválit speciální písmo pro nevidomé * v Bmě byl předán do provozu veřejný výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Ředitelem se stal J.R. Beitl, který sem přešel i se svými žáky ; * ve Freiburku začíná pracovat Spolek pro založení vých. vzděl. ústavu * Dvorská studijní komise ve Vídni vydala dekret o způsobu vyučování slepých. Doporučuje se v ní, aby ti slepci, kteří by nebyli přijati do ústavu, navštěvovali obecnou školu v místě svého bydliště; * A. Zeune, řed. ústavu pro nevidomé v Berlíně, modifikoval Kleinovu hladkou reliéfní latinku * na návrh J. W. Kleina byl ve Vídni vydán nový dekret, který doporučuje ústavy pro nevidomé jako vychovávací instituce. V praxi se nevžil; * vyšel Wigandsův Conversations-Lexicon, ve kterém je mnoho hesel týkajících se nevidomých; * n. H. J. Lenderink, řed. ústavu pro nevidomé v Amsterodamu. Dával přednost manuálním pracem u svých žáků. Napsal dva významné spisy: Het Blindenwezen in en buiten Nederland a Blind en doofstom tgelijk * n. Kilián GlUckauf(slepec Kilián), pražský nevidomý hudebník, varhaník a známý hudební improvizátor. Dovedl své tři děti uživit i prací pomocného dělníka; * n. E. Kirpal, nevidomý učitel hudby, kterému vděčíme za mnoho důležitých zpráv o ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech; * 6.3. n. M. Veverka (umělecké jméno Louis Savart), český nevidomý hudebník, žák brněnského R. Bauera. Vykonal umělecké turné do Ruska a Itálie; * z. J. Bezecný, učitel na ústavu pro nevidomé v Praze, autor několika spec. učebních pomůcek. Zachovaly se dvě jeho dřevěné rozkládací zeměpisné mapy; * vých. vzděl. ústav pro nevidomé byl zal. v Knopiu. Ve své době byl nejsevemějším zařízením svého druhu; * v Petrohradě byl zal. ústav pro slepé dívky; * byla založena Královská kolej pro slepé v Londýně, která měla být především hudební školou; * Th. R. Armitage sestavil anglický zkratkopis v bodovém písmu; * W. B. Wait vytváří tzv. newyorské bodové písmo (někdy je uváděn r. 1872); * v Indianopolis proběhl kongres učitelů nevidomých, který doporučil užívat newyorské bodové písmo místo písma bostonské těžko čitelné latinky;

3 * vzniká AEVH - Sdružení učitelů slepých, nyní Sdružení pro výchovu a vzdělávání zrakově postižených; * z. Fr. Foucault, nevidomý vynálezce psacího stroje Raphigraph (nazývaný též klavírový psací stroj), který nevidomým umožňoval psát běžnou latinkou. Byl konstruovaný podobně jako pozdější Remingtony; * z. E. Hebold, německý tyfloped. Vynalezl šablonu, která nevidomým umožňovala psát běžným písmem * v Brně vyšel Slavnostní spis Fr. Pavlíka, ředitele tamního ústavu pro nevidomé. Je dílem, ze kterého lze čerpat množství informací ještě dnes. Je další českou publikací, která se zabývá výchovou a vzděláváním nevidomých z širšího lokálního pohledu; * Fr. Pavlík vydal svou První čítanku pro dítky nevidomé. Vytištěna je pěknou českou perličkovou latinkou; * ve Vídni vychází ieskíčitanka Kleinovým písmem. Sestavili ji učitelé pražského Klarova ústavu pro nevidomé. Autoři ještě v tomto období podceňovali Braillovo bodové písmo; * v Helsinkách byl založen výchovně vzdělávací ústav * misionářka Postlierová přichází do Hongkongu vzdělávat tamní nevidomé; * ve Vratislavi byl založen spolek Slepecká jednota; * ve Švýcarsku byl založen Spolek nevidomých studentů; * ve Švédsku byla uzákoněna povinná výchova a vzdělávání nevidomých; * vychází Psychologie slepců od K. Btlrklena. Je to první dílo svého druhu. 1 když poplatné soudobým znalostem, lze ho považovat za poučné; * v Dánsku vycházejí první bodově tištěné hudebniny. V úvodu každého sešitu je seznam základních kódů; * n. P. Stanov, bulharský nevidomý skladatel, který je považovaný za jednoho ze zakladatelů soudobé bulharské hudby * v Praze byl založen Svaz slepeckých spolků; * v Brně vznikl spolek německých nevidomých Arbeiterbl indungsverrein; * v Brně vyšla v bodovém písmu čítanka Ráno. Původní autoři: J. Kožíšek a J. Tůma. Do slepeckého písma připravili učitelé zdejšího ústavu; * slepecká tiskárna v Praze se osamostatňuje nastěhováním do vlastních prostor; * K. Em. Macan zorganizoval první mezinárodní sjezd nevidomých esperantistů v Praze, na kterém byl dán předpoklad založení SOČNÉ (Slepecká organizace nevidomých esperantistů); * Podpůrný spolek samostatných slepců v Praze otevřel v Mor. Třebové dílny pro své členy; * n. G. Dôrfler, poslední český nevidomý provazník; * v Izmieru (Turecko) byl založen výchovně vzdělávací ústav pro hluchoslepé; * vzniká Svaz slepých Bulharska; * v Mnichově bylo založeno Výrobní

4 družstvo nevidomých; * n. H. Jakob, nevidomý ředitel Ústřední slepecké knihovny v Lipsku; * n. N. P. Polikarpov, nevidomý skladatel ruské populárni hudby; * n. S: Uzelac, pracovník jugoslávského svazu nevidomých; * z. A. Horvath, maďarský nevidomý hud. skladatel; * z. A. Pearson, anglický novinář, majitel několika deníků. Později jako nevidomý se stává agilním agitátorem péče o nevidomé; 1946 * v Praze vznikla národní škola pro slabozraké, která přebírá třídu pro šetření zraku ze Štěpánské ul.; * mezi Deylovým a Klarovým ústavem pro nevidomé v Praze byla uzavřena dohoda o diferenciaci jejich zaměření. Deylův ústav se zaměřuje na hudbu, Klarův ústav na řemeslnou výuku. Tak vzniká hudební škola a učňovská škola pro nevidomé. Na Hradčanech zůstává základní škola * na Karlově univerzitě bylo zahájeno dvousemestrové vzdělávání speciálních pedagogů; * v Ústí n./l. vychází ručně psaný časopis Nevidomý hraničář, rozmnožovaný na pražské tabulce; * v Praze byl první celostátní sjezd nevidomých učitelů hudby; * n. O. Čálek, český nevidomý psycholog. Zabývá se rehabilitací osobnosti nevidomého se zaměřením na jeho aktivní život. Četně publikuje; * byla v Levoči otevřena Státní odborná škola (učňovská); * v Keni (Thika)byl zal. vých. vzděl. ústav * sjednocením menších slepeckých spolků vznikl v Jugoslávii Svaz nevidomých; * v Levoči byla založena odbočka Podpůrného spolku samostatných slepců; * pro slovenské nevidomé začal v Praze vycházet časopis Naše svetlo. Od 1951 vychází v Levoči; * DorinaNowill založila v Brazílii základnu pro slepeckou knihu; * z. švýcarský nevidomý hud. skladatel J. F. Bucher; 1956 * z hudební školy Deylova ústavu v Praze vznikla Odborná hud. škola pro mládež s vadami zraku; * Státní pedagogické nakladatelství v Praze začalo vydávat speciální učebnice pro nevidomé. V mnohých se objevuje snaha po reliéfní ilustraci; * na učňovské škole pro nevidomé v Praze (později Středním odborném učilišti) byly zahájeny kurzy pro těžce zrakově postižené telefonní manipulanty; * slepecká tiskárna v Praze vydala Přehled znaků Braillova slepeckého notopisu. Autorem je I. Tylňak; * v Praze vyšly Ludvíkovy Stručné dějiny defektologie; * n. J. Cerha, český těžce slabozraký zakladatel a vedoucí projektu České unie nevidomých a slabozrakých rehabilitace později osleplých Tyfloservis;

5 * z. slabozraký hudební pedagog J. L. Kubíček, který s velkými úspěchy působil na brněnském ústavu pro nevidomé. V Brně byl známým varhaníkem a hudební organizátorem; * v Budapešti byla založena škola pro slabozraké; * v NDR začal vycházet mládežnický časopis Freundschaft; * v Berlíně byl XXII. mezninárodní kongres učitelů nevidomých; * Národní knihovna v Londýně začíná nevidomým půjčovat nahrávky na kazetách i s přehrávači; v Bulharsku vznikly první amatérské nahrávky zvukové knihy; * z. německý tyfloped, K. Bilrklen, autor první psychologicky zdůvodněné vyučovací metody Braillova bodového písma. Organizoval kurzy pro děti s malými zbytky zraku * časopis Zora začal vydávat literární přílohu Slovo a čas, která je výrazem zvýšených kulturních zájmů českých nevidomých; * v Praze proběhla III. celostátní tyflopedická konference; * z. český nevidomý herec F. Síla; * z. nadějný český nevidomý klavírista V. Zelený; * na Maltě byla založena škola * v Karl-Marx-Stadtu (Chemnitz - Saská Kamenice) spojením několika škol a institucí vzniklo rehabilitační středisko * v Plovdivu bylo otevřeno rehabilitační středisko * v Jugoslávii byla uzákoněna možnost tzv. integrovaného vzdělávání nevidomých na běžných školách v místě bydliště rodiny; * z. slovenský defektolog V. Gaňo. Zpracovával též problematiku péče o nevidomé; 1976 * ze Střední hudební školy pro zrakově postiženou mládež vznikla speciální konzervatoř; * dosavadní ZDŠI pro slabozraké přešly na koncepci ZŠ pro slabozraké (s osmiletou docházkou); * Slepecká knihovna K. Em. Macana zřídila v některých větších městech své odbočky zvukové knihy; * UNESCO začalo v Paříži vydávat časopis pro nevidomé Braille-Kurier, který je tištěný Braillovým písmem; * v Sidney byla zal. Společnost pro vzdělávání hluchoslepých; * v Berlíně byla mezinárodní konference k otázkám evidence nevidomých a těžce slabozrakých dětí předškolního věku; * v Levoči byla zásluhou tehdejšího nevidomého řed. J. Sventeka dána do provozu nová účelová budova slepecké tiskárny a knihovny; * z. nevidomý pracovník Světové rady pro blaho slepců E. Häkkinen; * z. litevský nevidomý básník A. Ionynas; * z. M. Jánoš, slovenský nevidomý středoškolský profesor hudby;

6 * z. německý průkopník péče o hluchoslepé W. Marhauer; * z. Š. Šoltéz, slovenský tyfloped. Je spoluautorem několika spec. učebnic 1986 * z. Ž. Borisová, učitelka ZŠ pro nevidomé v Brně. Je autorkou speciálního reliéfního obrázkového slabikáře a obrázkové početnice * z. L. Nop, učitel na ústavu pro nevidomé v Brně, později řed. ZDŠI pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Mimo jiné je jedním ze zakladatelů lehkoatletických závodů nevidomých žáků zákl. škol (Praha, Brno, Levoča); * ve Švédsku byly zrušeny základní školy pro nevidomé i pro slabozraké. Tito žáci jsou umístěni do běžných škol v místě svého bydliště; * W. Florian (NDR) navrhuje nové písmo pro později osleplé formou Morseovy abecedy. Není známo, zda se někde vyzkoušelo; * v Uruguayi začal vycházet časopis/íwerica latiny, a to v běžném písmu i v bodové verzi; * z. L. J. Borges, argentinský nevidomý básník a spisovatel; * z. P. Henri, nevidomý učitel na Národním ústavu pro mladé slepce v Paříži, správce slepeckého muzea, redaktor čas. V. Haiiy. Autor rozsáhlých životopisů (včetně L. Braille) a mnoha pojednání o životě nevidomých; * z. H. Pielasch, předseda Svazu nevidomých NDR, autor několika pojednání o problematice života nevidomých i pokusu o německou historii péče o nevidomé. Kniha je svým obsahem poplatná socialistické ideologii; * z. J. Šoltéz, významný slovenský tyfloped, řed. ústavu pro nevidomé v Levoči a zakladatel školy pro slabozraké v Bratislavě; * z. S. Terry (vlastním jménem Saunders Terrell), americký harmonikár a zpěvák blues. Jan Smýkal SPECiALNI O O a < p w OH