Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ"

Transkript

1 Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí výživové normy, které jsou dány legislativou a jejich dodržování je důležitým ukazatelem kvality práce jídelny. Zájemci o školní stravování se často ptají, jak je zajištěna výživová úroveň jídel podávaných ve školní jídelně, proč se podává tak mnoho nebo málo mléka, zda požadavkům na zdravou výživu odpovídá používání rostlinných či živočišných tuků, jaký je nárok na váhu masa, pečiva apod. Každá školní jídelna musí dodržovat výživové normy, které jsou dané v příloze 1 vyhlášky 107/2005 o školním stravování. Tyto normy rozdělují spotřebované potraviny do skupin a uvádějí, kolik gramů potravin v každé skupině musí strávník v průměru za měsíc dostat. Pro celý mechanismus výpočtu spotřeby a porovnání s normami se vžil název SPOTŘEBNÍ KOŠ, který se stal důležitým ukazatelem kvality práce jídelny a předmětem kontrol. Platí tato pravidla : Plnění norem se vyhodnocuje pouze pro školní stravování, tedy ne pro učitele nebo jiné dospělé strávníky. Do spotřeby se započítává nákupní váha potravin (tedy brambory nebo cibule i se slupkou, maso včetně ořezu nebo kosti apod.) Je do ní zahrnut i odpad vzniklý čištěním, opracováním, apod. Norma spotřeby je stanovena pro jednotlivé věkové kategorie 3-6 let, 7-10 let, let, let. Norma spotřeby je pro každou kategorii stanovena buď pouze na oběd nebo i na celodenní stravování. Odebírá-li strávník jinou denní kombinaci jídel (např. dopolední svačinu, oběd) určuje se norma tak, že celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. Normy jsou stanoveny jednak pro klasickou výživu (zahrnující maso), jednak pro laktoovovegetariánskou výživu. Výpočet plnění norem musí jídelna provádět pravidelně každý měsíc, stanovuje v něm průměr na žáka v dané kategorii. Dodržování spotřeby v každé skupině má svou toleranci, obvykle ± 25%, ale v některých skupinách je to jinak. Např. normu spotřeby soli, cukrů a tuků není možno překročit 100%, ovoce, zelenina a luštěniny se naopak musí plnit pouze jen nad 100% a je dokonce povoleno plnění i nad 125%.

2 Spotřební koš sám nestačí Splnění výživových norem samo o sobě nestačí k tomu, aby byly naplněny zásady zdravé výživy, současně je nutno hodnotit i pestrost stravy, případně se zabývat skladbou jídelníčku. Jídelny mají k dispozici tabulky tzv. doporučené pestrosti stravy (DPS). Tato poručuje, jak často v měsíci používat určité typy jídel, případně typy gastronomických úprav. Např. převažovat ve školních obědech by měly zeleninové polévky a jen umírněně by se měli podávat masové vývary. Nebo sladká jídla jen 2x měsíčně. Kromě DPS musí vedoucí jídelny vzít v úvahu i gastronomická pravidla pro skladbu jídelníčku. Např. po vydatné polévce má následovat lehčí hlavní jídlo nebo je-li zelenina v polévce, neměla by být v hlavním jídle. Nikdy je nelze všechna dodržet, ale míra, jak jsou v jídelníčku uplatněna, ukazuje i na odbornost vedoucí školní jídelny, která obvykle jídelníček sestavuje, nebo za něj přinejmenším odpovídá. Dodržování výživových norem však z praktického hlediska musí jít ruku v ruce se sledováním financí a provozními nebo technologickými možnostmi kuchyně. Spotřební koš, pestrost stravy a finance Každá jídelna se při plnění výživových norem a pestrosti stravy musí současně dodržet i finanční limit, který má na přípravu jídel daný. Nelze tedy plnit výživové normy bez ohledu na finance. Je bohužel realitou, že kvalitní potraviny jsou dražší. Např. v zimě, kdy cena ovoce a zeleniny je vysoká, si dodržení výživových norem v těchto skupinách potravin vyžádá větší finanční náklady než v létě. Děti obvykle nerady rybí maso, zejména chuťově nevýrazné, ale levné, jako např. pangasius. Kvalitnější a chuťově atraktivnější rybí maso jako losos apod. bývá výrazně dražší. Rodiče dětí v MŠ a ZŠ často volají po kvalitních BIO-jogurtech - jsou však dražší než jogurty obyčejné. Někteří výživoví poradci doporučují, aby se v jídelníčcích objevovaly určité druhy zeleniny, semínka, bulgur, tarhoňa, luštěninové mouky apod. Z hlediska výživy je to určitě vhodné, otázkou je cena těchto potravin, zda si je jídelna může dovolit koupit. Používání masa I když používané receptury stanovují obvyklou váhu masa v syrovém stavu (pro kategorii 3-6 let je to 5 dkg, pro 7-10 let je to 6 dkg, pro let je to 7 dkg a pro let je to 8 dkg), tuto váhu si strávník nemůže vždy a za všech okolností vynutit. Receptury nejsou závazné, jídelna může používat jiné, které váhu masa mají jinou /např. ve stravování středoškoláků a učňů to může být 9-10 dkg/. U některých jídel musí být z důvodů použitého materiálu nebo technologického postupu váha masa vyšší, jindy zase nižší. Jestliže jídelna jeden den připraví větší porce masa, podruhé musí připravit polomasitý pokrm s menším obsahem masa. Důležité je, že průměrná denní spotřeba veškerého masa za měsíc (tzn. v klasických masitých jídlech, ale také v polomasitých nebo v polévkách) na strávníka musí odpovídat dané normě s určenou tolerancí.

3 Používání tuků Tuky patří k pečlivě sledovaným skupinám spotřebního koše, protože vliv jejich nadměrné spotřeby na lidské zdraví je velmi významný. Ve školním stravování se to projevuje tak, že normu spotřeby tuků nesmí jídelna překročit. Sledují se pouze tuky volné, tedy ne tuky skryté, přirozeně obsažené v mase, mléku, mléčných výrobcích apod. Mnoho jídelen má dnes spotřebu tuků výrazně nižší než je povolené maximum, což je dobře. Často však jde o jídelny, které mají moderní gastronomickou techniku, umožňující přípravu jídel s minimem tuků. V jídelnách, kde tuto techniku nemají, nebo kde se vaří pro malý počet strávníků, kdy relativní spotřeba tuků stoupá, mohou mít s dodržením normy potíže. Používání cukrů Spotřeba cukru je podobně pečlivě hlídána jako u tuku, důvody jsou podobné. Také se sleduje pouze cukr volný, nikoli skrytý ve sladké hmotě, sladkém pečivu, slazených nápojích, ovoci apod. Používání soli Spotřeba soli na kterou je kladem velký důraz je podobně hlídána jako u tuků a cukrů. Potraviny které se nesledují Normy spotřeby nejsou stanoveny pro všechny druhy potravin, nesleduje se např. spotřeba pochutin, koření, polotovarů, obilovin apod. Zakázané a povolené potraviny Dost častý dotaz rodičů bývá, zda existuje seznam potravin, které jsou ve školním stravování povolené nebo zakázané. Odpověď je jednoduchá: neexistuje. Všechny potraviny, které se v ČR prodávají, musí vyhovovat zákonu o potravinách č. 110/97. Je však pravda, že některé potraviny jsou pro školní stravování vhodnější a jiné méně (ve školních jídelnách se např. nedoporučuje koření a uzeniny, zejména u nejnižších věkových kategorií). Musí se také brát ohled na věkovou skupinu (moderní zdravovědou propagované celozrnné pečivo by se mělo jen střídmě používat u malých dětí) a musí se zohlednit i četnost podávání té které potraviny (mikulášské perníky plné nekvalitních tuků asi na Mikuláše nelze dětem k obědu odepřít, podobně v rámci poznávání vlastního kraje se občas v jídelnách podávají regionální jídla, která moderní výživa označuje jako nezdravá). Takže místo přeslazených mikulášských perníků bych raději volil podat ovoce nebo mléčný výrobek.

4 Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí výživové normy, které jsou dány legislativou a jejich dodržování je důležitým ukazatelem kvality práce jídelny. Zájemci o školní stravování se často ptají, jak je zajištěna výživová úroveň jídel podávaných ve školní jídelně, proč se podává tak mnoho nebo málo mléka, zda požadavkům na zdravou výživu odpovídá používání rostlinných či živočišných tuků, jaký je nárok na váhu masa, pečiva apod. Každá školní jídelna musí dodržovat výživové normy, které jsou dané v příloze 1 vyhlášky 107/2005 o školním stravování. Tyto normy rozdělují spotřebované potraviny do skupin a uvádějí, kolik gramů potravin v každé skupině musí strávník v průměru za měsíc dostat. Pro celý mechanismus výpočtu spotřeby a porovnání s normami se vžil název SPOTŘEBNÍ KOŠ, který se stal důležitým ukazatelem kvality práce jídelny a předmětem kontrol. Platí tato pravidla : Plnění norem se vyhodnocuje pouze pro školní stravování, tedy ne pro učitele nebo jiné dospělé strávníky. Do spotřeby se započítává nákupní váha potravin (tedy brambory nebo cibule i se slupkou, maso včetně ořezu nebo kosti apod.) Je do ní zahrnut i odpad vzniklý čištěním, opracováním, apod. Norma spotřeby je stanovena pro jednotlivé věkové kategorie 3-6 let, 7-10 let, let, let. Norma spotřeby je pro každou kategorii stanovena buď pouze na oběd nebo i na celodenní stravování. Odebírá-li strávník jinou denní kombinaci jídel (např. dopolední svačinu, oběd) určuje se norma tak, že celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. Normy jsou stanoveny jednak pro klasickou výživu (zahrnující maso), jednak pro laktoovovegetariánskou výživu. Výpočet plnění norem musí jídelna provádět pravidelně každý měsíc, stanovuje v něm průměr na žáka v dané kategorii. Dodržování spotřeby v každé skupině má svou toleranci, obvykle ± 25%, ale v některých skupinách je to jinak. Např. normu spotřeby soli, cukrů a tuků není možno překročit 100%, ovoce, zelenina a luštěniny se naopak musí plnit pouze jen nad 100% a je dokonce povoleno plnění i nad 125%.

5 Spotřební koš sám nestačí Splnění výživových norem samo o sobě nestačí k tomu, aby byly naplněny zásady zdravé výživy, současně je nutno hodnotit i pestrost stravy, případně se zabývat skladbou jídelníčku. Jídelny mají k dispozici tabulky tzv. doporučené pestrosti stravy (DPS). Tato poručuje, jak často v měsíci používat určité typy jídel, případně typy gastronomických úprav. Např. převažovat ve školních obědech by měly zeleninové polévky a jen umírněně by se měli podávat masové vývary. Nebo sladká jídla jen 2x měsíčně. Kromě DPS musí vedoucí jídelny vzít v úvahu i gastronomická pravidla pro skladbu jídelníčku. Např. po vydatné polévce má následovat lehčí hlavní jídlo nebo je-li zelenina v polévce, neměla by být v hlavním jídle. Nikdy je nelze všechna dodržet, ale míra, jak jsou v jídelníčku uplatněna, ukazuje i na odbornost vedoucí školní jídelny, která obvykle jídelníček sestavuje, nebo za něj přinejmenším odpovídá. Dodržování výživových norem však z praktického hlediska musí jít ruku v ruce se sledováním financí a provozními nebo technologickými možnostmi kuchyně. Spotřební koš, pestrost stravy a finance Každá jídelna se při plnění výživových norem a pestrosti stravy musí současně dodržet i finanční limit, který má na přípravu jídel daný. Nelze tedy plnit výživové normy bez ohledu na finance. Je bohužel realitou, že kvalitní potraviny jsou dražší. Např. v zimě, kdy cena ovoce a zeleniny je vysoká, si dodržení výživových norem v těchto skupinách potravin vyžádá větší finanční náklady než v létě. Děti obvykle nerady rybí maso, zejména chuťově nevýrazné, ale levné, jako např. pangasius. Kvalitnější a chuťově atraktivnější rybí maso jako losos apod. bývá výrazně dražší. Rodiče dětí v MŠ a ZŠ často volají po kvalitních BIO-jogurtech - jsou však dražší než jogurty obyčejné. Někteří výživoví poradci doporučují, aby se v jídelníčcích objevovaly určité druhy zeleniny, semínka, bulgur, tarhoňa, luštěninové mouky apod. Z hlediska výživy je to určitě vhodné, otázkou je cena těchto potravin, zda si je jídelna může dovolit koupit. Používání masa I když používané receptury stanovují obvyklou váhu masa v syrovém stavu (pro kategorii 3-6 let je to 5 dkg, pro 7-10 let je to 6 dkg, pro let je to 7 dkg a pro let je to 8 dkg), tuto váhu si strávník nemůže vždy a za všech okolností vynutit. Receptury nejsou závazné, jídelna může používat jiné, které váhu masa mají jinou /např. ve stravování středoškoláků a učňů to může být 9-10 dkg/. U některých jídel musí být z důvodů použitého materiálu nebo technologického postupu váha masa vyšší, jindy zase nižší. Jestliže jídelna jeden den připraví větší porce masa, podruhé musí připravit polomasitý pokrm s menším obsahem masa. Důležité je, že průměrná denní spotřeba veškerého masa za měsíc (tzn. v klasických masitých jídlech, ale také v polomasitých nebo v polévkách) na strávníka musí odpovídat dané normě s určenou tolerancí.

6 Používání tuků Tuky patří k pečlivě sledovaným skupinám spotřebního koše, protože vliv jejich nadměrné spotřeby na lidské zdraví je velmi významný. Ve školním stravování se to projevuje tak, že normu spotřeby tuků nesmí jídelna překročit. Sledují se pouze tuky volné, tedy ne tuky skryté, přirozeně obsažené v mase, mléku, mléčných výrobcích apod. Mnoho jídelen má dnes spotřebu tuků výrazně nižší než je povolené maximum, což je dobře. Často však jde o jídelny, které mají moderní gastronomickou techniku, umožňující přípravu jídel s minimem tuků. V jídelnách, kde tuto techniku nemají, nebo kde se vaří pro malý počet strávníků, kdy relativní spotřeba tuků stoupá, mohou mít s dodržením normy potíže. Používání cukrů Spotřeba cukru je podobně pečlivě hlídána jako u tuku, důvody jsou podobné. Také se sleduje pouze cukr volný, nikoli skrytý ve sladké hmotě, sladkém pečivu, slazených nápojích, ovoci apod. Používání soli Spotřeba soli na kterou je kladem velký důraz je podobně hlídána jako u tuků a cukrů. Potraviny které se nesledují Normy spotřeby nejsou stanoveny pro všechny druhy potravin, nesleduje se např. spotřeba pochutin, koření, polotovarů, obilovin apod. Zakázané a povolené potraviny Dost častý dotaz rodičů bývá, zda existuje seznam potravin, které jsou ve školním stravování povolené nebo zakázané. Odpověď je jednoduchá: neexistuje. Všechny potraviny, které se v ČR prodávají, musí vyhovovat zákonu o potravinách č. 110/97. Je však pravda, že některé potraviny jsou pro školní stravování vhodnější a jiné méně (ve školních jídelnách se např. nedoporučuje koření a uzeniny, zejména u nejnižších věkových kategorií). Musí se také brát ohled na věkovou skupinu (moderní zdravovědou propagované celozrnné pečivo by se mělo jen střídmě používat u malých dětí) a musí se zohlednit i četnost podávání té které potraviny (mikulášské perníky plné nekvalitních tuků asi na Mikuláše nelze dětem k obědu odepřít, podobně v rámci poznávání vlastního kraje se občas v jídelnách podávají regionální jídla, která moderní výživa označuje jako nezdravá). Takže místo přeslazených mikulášských perníků bych raději volil podat ovoce nebo mléčný výrobek.

7 Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí výživové normy, které jsou dány legislativou a jejich dodržování je důležitým ukazatelem kvality práce jídelny. Zájemci o školní stravování se často ptají, jak je zajištěna výživová úroveň jídel podávaných ve školní jídelně, proč se podává tak mnoho nebo málo mléka, zda požadavkům na zdravou výživu odpovídá používání rostlinných či živočišných tuků, jaký je nárok na váhu masa, pečiva apod. Každá školní jídelna musí dodržovat výživové normy, které jsou dané v příloze 1 vyhlášky 107/2005 o školním stravování. Tyto normy rozdělují spotřebované potraviny do skupin a uvádějí, kolik gramů potravin v každé skupině musí strávník v průměru za měsíc dostat. Pro celý mechanismus výpočtu spotřeby a porovnání s normami se vžil název SPOTŘEBNÍ KOŠ, který se stal důležitým ukazatelem kvality práce jídelny a předmětem kontrol. Platí tato pravidla : Plnění norem se vyhodnocuje pouze pro školní stravování, tedy ne pro učitele nebo jiné dospělé strávníky. Do spotřeby se započítává nákupní váha potravin (tedy brambory nebo cibule i se slupkou, maso včetně ořezu nebo kosti apod.) Je do ní zahrnut i odpad vzniklý čištěním, opracováním, apod. Norma spotřeby je stanovena pro jednotlivé věkové kategorie 3-6 let, 7-10 let, let, let. Norma spotřeby je pro každou kategorii stanovena buď pouze na oběd nebo i na celodenní stravování. Odebírá-li strávník jinou denní kombinaci jídel (např. dopolední svačinu, oběd) určuje se norma tak, že celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. Normy jsou stanoveny jednak pro klasickou výživu (zahrnující maso), jednak pro laktoovovegetariánskou výživu. Výpočet plnění norem musí jídelna provádět pravidelně každý měsíc, stanovuje v něm průměr na žáka v dané kategorii. Dodržování spotřeby v každé skupině má svou toleranci, obvykle ± 25%, ale v některých skupinách je to jinak. Např. normu spotřeby soli, cukrů a tuků není možno překročit 100%, ovoce, zelenina a luštěniny se naopak musí plnit pouze jen nad 100% a je dokonce povoleno plnění i nad 125%.

8 Spotřební koš sám nestačí Splnění výživových norem samo o sobě nestačí k tomu, aby byly naplněny zásady zdravé výživy, současně je nutno hodnotit i pestrost stravy, případně se zabývat skladbou jídelníčku. Jídelny mají k dispozici tabulky tzv. doporučené pestrosti stravy (DPS). Tato poručuje, jak často v měsíci používat určité typy jídel, případně typy gastronomických úprav. Např. převažovat ve školních obědech by měly zeleninové polévky a jen umírněně by se měli podávat masové vývary. Nebo sladká jídla jen 2x měsíčně. Kromě DPS musí vedoucí jídelny vzít v úvahu i gastronomická pravidla pro skladbu jídelníčku. Např. po vydatné polévce má následovat lehčí hlavní jídlo nebo je-li zelenina v polévce, neměla by být v hlavním jídle. Nikdy je nelze všechna dodržet, ale míra, jak jsou v jídelníčku uplatněna, ukazuje i na odbornost vedoucí školní jídelny, která obvykle jídelníček sestavuje, nebo za něj přinejmenším odpovídá. Dodržování výživových norem však z praktického hlediska musí jít ruku v ruce se sledováním financí a provozními nebo technologickými možnostmi kuchyně. Spotřební koš, pestrost stravy a finance Každá jídelna se při plnění výživových norem a pestrosti stravy musí současně dodržet i finanční limit, který má na přípravu jídel daný. Nelze tedy plnit výživové normy bez ohledu na finance. Je bohužel realitou, že kvalitní potraviny jsou dražší. Např. v zimě, kdy cena ovoce a zeleniny je vysoká, si dodržení výživových norem v těchto skupinách potravin vyžádá větší finanční náklady než v létě. Děti obvykle nerady rybí maso, zejména chuťově nevýrazné, ale levné, jako např. pangasius. Kvalitnější a chuťově atraktivnější rybí maso jako losos apod. bývá výrazně dražší. Rodiče dětí v MŠ a ZŠ často volají po kvalitních BIO-jogurtech - jsou však dražší než jogurty obyčejné. Někteří výživoví poradci doporučují, aby se v jídelníčcích objevovaly určité druhy zeleniny, semínka, bulgur, tarhoňa, luštěninové mouky apod. Z hlediska výživy je to určitě vhodné, otázkou je cena těchto potravin, zda si je jídelna může dovolit koupit. Používání masa I když používané receptury stanovují obvyklou váhu masa v syrovém stavu (pro kategorii 3-6 let je to 5 dkg, pro 7-10 let je to 6 dkg, pro let je to 7 dkg a pro let je to 8 dkg), tuto váhu si strávník nemůže vždy a za všech okolností vynutit. Receptury nejsou závazné, jídelna může používat jiné, které váhu masa mají jinou /např. ve stravování středoškoláků a učňů to může být 9-10 dkg/. U některých jídel musí být z důvodů použitého materiálu nebo technologického postupu váha masa vyšší, jindy zase nižší. Jestliže jídelna jeden den připraví větší porce masa, podruhé musí připravit polomasitý pokrm s menším obsahem masa. Důležité je, že průměrná denní spotřeba veškerého masa za měsíc (tzn. v klasických masitých jídlech, ale také v polomasitých nebo v polévkách) na strávníka musí odpovídat dané normě s určenou tolerancí.

9 Používání tuků Tuky patří k pečlivě sledovaným skupinám spotřebního koše, protože vliv jejich nadměrné spotřeby na lidské zdraví je velmi významný. Ve školním stravování se to projevuje tak, že normu spotřeby tuků nesmí jídelna překročit. Sledují se pouze tuky volné, tedy ne tuky skryté, přirozeně obsažené v mase, mléku, mléčných výrobcích apod. Mnoho jídelen má dnes spotřebu tuků výrazně nižší než je povolené maximum, což je dobře. Často však jde o jídelny, které mají moderní gastronomickou techniku, umožňující přípravu jídel s minimem tuků. V jídelnách, kde tuto techniku nemají, nebo kde se vaří pro malý počet strávníků, kdy relativní spotřeba tuků stoupá, mohou mít s dodržením normy potíže. Používání cukrů Spotřeba cukru je podobně pečlivě hlídána jako u tuku, důvody jsou podobné. Také se sleduje pouze cukr volný, nikoli skrytý ve sladké hmotě, sladkém pečivu, slazených nápojích, ovoci apod. Používání soli Spotřeba soli na kterou je kladem velký důraz je podobně hlídána jako u tuků a cukrů. Potraviny které se nesledují Normy spotřeby nejsou stanoveny pro všechny druhy potravin, nesleduje se např. spotřeba pochutin, koření, polotovarů, obilovin apod. Zakázané a povolené potraviny Dost častý dotaz rodičů bývá, zda existuje seznam potravin, které jsou ve školním stravování povolené nebo zakázané. Odpověď je jednoduchá: neexistuje. Všechny potraviny, které se v ČR prodávají, musí vyhovovat zákonu o potravinách č. 110/97. Je však pravda, že některé potraviny jsou pro školní stravování vhodnější a jiné méně (ve školních jídelnách se např. nedoporučuje koření a uzeniny, zejména u nejnižších věkových kategorií). Musí se také brát ohled na věkovou skupinu (moderní zdravovědou propagované celozrnné pečivo by se mělo jen střídmě používat u malých dětí) a musí se zohlednit i četnost podávání té které potraviny (mikulášské perníky plné nekvalitních tuků asi na Mikuláše nelze dětem k obědu odepřít, podobně v rámci poznávání vlastního kraje se občas v jídelnách podávají regionální jídla, která moderní výživa označuje jako nezdravá). Takže místo přeslazených mikulášských perníků bych raději volil podat ovoce nebo mléčný výrobek.

10 Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí výživové normy, které jsou dány legislativou a jejich dodržování je důležitým ukazatelem kvality práce jídelny. Zájemci o školní stravování se často ptají, jak je zajištěna výživová úroveň jídel podávaných ve školní jídelně, proč se podává tak mnoho nebo málo mléka, zda požadavkům na zdravou výživu odpovídá používání rostlinných či živočišných tuků, jaký je nárok na váhu masa, pečiva apod. Každá školní jídelna musí dodržovat výživové normy, které jsou dané v příloze 1 vyhlášky 107/2005 o školním stravování. Tyto normy rozdělují spotřebované potraviny do skupin a uvádějí, kolik gramů potravin v každé skupině musí strávník v průměru za měsíc dostat. Pro celý mechanismus výpočtu spotřeby a porovnání s normami se vžil název SPOTŘEBNÍ KOŠ, který se stal důležitým ukazatelem kvality práce jídelny a předmětem kontrol. Platí tato pravidla : Plnění norem se vyhodnocuje pouze pro školní stravování, tedy ne pro učitele nebo jiné dospělé strávníky. Do spotřeby se započítává nákupní váha potravin (tedy brambory nebo cibule i se slupkou, maso včetně ořezu nebo kosti apod.) Je do ní zahrnut i odpad vzniklý čištěním, opracováním, apod. Norma spotřeby je stanovena pro jednotlivé věkové kategorie 3-6 let, 7-10 let, let, let. Norma spotřeby je pro každou kategorii stanovena buď pouze na oběd nebo i na celodenní stravování. Odebírá-li strávník jinou denní kombinaci jídel (např. dopolední svačinu, oběd) určuje se norma tak, že celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. Normy jsou stanoveny jednak pro klasickou výživu (zahrnující maso), jednak pro laktoovovegetariánskou výživu. Výpočet plnění norem musí jídelna provádět pravidelně každý měsíc, stanovuje v něm průměr na žáka v dané kategorii. Dodržování spotřeby v každé skupině má svou toleranci, obvykle ± 25%, ale v některých skupinách je to jinak. Např. normu spotřeby soli, cukrů a tuků není možno překročit 100%, ovoce, zelenina a luštěniny se naopak musí plnit pouze jen nad 100% a je dokonce povoleno plnění i nad 125%.

11 Spotřební koš sám nestačí Splnění výživových norem samo o sobě nestačí k tomu, aby byly naplněny zásady zdravé výživy, současně je nutno hodnotit i pestrost stravy, případně se zabývat skladbou jídelníčku. Jídelny mají k dispozici tabulky tzv. doporučené pestrosti stravy (DPS). Tato poručuje, jak často v měsíci používat určité typy jídel, případně typy gastronomických úprav. Např. převažovat ve školních obědech by měly zeleninové polévky a jen umírněně by se měli podávat masové vývary. Nebo sladká jídla jen 2x měsíčně. Kromě DPS musí vedoucí jídelny vzít v úvahu i gastronomická pravidla pro skladbu jídelníčku. Např. po vydatné polévce má následovat lehčí hlavní jídlo nebo je-li zelenina v polévce, neměla by být v hlavním jídle. Nikdy je nelze všechna dodržet, ale míra, jak jsou v jídelníčku uplatněna, ukazuje i na odbornost vedoucí školní jídelny, která obvykle jídelníček sestavuje, nebo za něj přinejmenším odpovídá. Dodržování výživových norem však z praktického hlediska musí jít ruku v ruce se sledováním financí a provozními nebo technologickými možnostmi kuchyně. Spotřební koš, pestrost stravy a finance Každá jídelna se při plnění výživových norem a pestrosti stravy musí současně dodržet i finanční limit, který má na přípravu jídel daný. Nelze tedy plnit výživové normy bez ohledu na finance. Je bohužel realitou, že kvalitní potraviny jsou dražší. Např. v zimě, kdy cena ovoce a zeleniny je vysoká, si dodržení výživových norem v těchto skupinách potravin vyžádá větší finanční náklady než v létě. Děti obvykle nerady rybí maso, zejména chuťově nevýrazné, ale levné, jako např. pangasius. Kvalitnější a chuťově atraktivnější rybí maso jako losos apod. bývá výrazně dražší. Rodiče dětí v MŠ a ZŠ často volají po kvalitních BIO-jogurtech - jsou však dražší než jogurty obyčejné. Někteří výživoví poradci doporučují, aby se v jídelníčcích objevovaly určité druhy zeleniny, semínka, bulgur, tarhoňa, luštěninové mouky apod. Z hlediska výživy je to určitě vhodné, otázkou je cena těchto potravin, zda si je jídelna může dovolit koupit. Používání masa I když používané receptury stanovují obvyklou váhu masa v syrovém stavu (pro kategorii 3-6 let je to 5 dkg, pro 7-10 let je to 6 dkg, pro let je to 7 dkg a pro let je to 8 dkg), tuto váhu si strávník nemůže vždy a za všech okolností vynutit. Receptury nejsou závazné, jídelna může používat jiné, které váhu masa mají jinou /např. ve stravování středoškoláků a učňů to může být 9-10 dkg/. U některých jídel musí být z důvodů použitého materiálu nebo technologického postupu váha masa vyšší, jindy zase nižší. Jestliže jídelna jeden den připraví větší porce masa, podruhé musí připravit polomasitý pokrm s menším obsahem masa. Důležité je, že průměrná denní spotřeba veškerého masa za měsíc (tzn. v klasických masitých jídlech, ale také v polomasitých nebo v polévkách) na strávníka musí odpovídat dané normě s určenou tolerancí.

12 Používání tuků Tuky patří k pečlivě sledovaným skupinám spotřebního koše, protože vliv jejich nadměrné spotřeby na lidské zdraví je velmi významný. Ve školním stravování se to projevuje tak, že normu spotřeby tuků nesmí jídelna překročit. Sledují se pouze tuky volné, tedy ne tuky skryté, přirozeně obsažené v mase, mléku, mléčných výrobcích apod. Mnoho jídelen má dnes spotřebu tuků výrazně nižší než je povolené maximum, což je dobře. Často však jde o jídelny, které mají moderní gastronomickou techniku, umožňující přípravu jídel s minimem tuků. V jídelnách, kde tuto techniku nemají, nebo kde se vaří pro malý počet strávníků, kdy relativní spotřeba tuků stoupá, mohou mít s dodržením normy potíže. Používání cukrů Spotřeba cukru je podobně pečlivě hlídána jako u tuku, důvody jsou podobné. Také se sleduje pouze cukr volný, nikoli skrytý ve sladké hmotě, sladkém pečivu, slazených nápojích, ovoci apod. Používání soli Spotřeba soli na kterou je kladem velký důraz je podobně hlídána jako u tuků a cukrů. Potraviny které se nesledují Normy spotřeby nejsou stanoveny pro všechny druhy potravin, nesleduje se např. spotřeba pochutin, koření, polotovarů, obilovin apod. Zakázané a povolené potraviny Dost častý dotaz rodičů bývá, zda existuje seznam potravin, které jsou ve školním stravování povolené nebo zakázané. Odpověď je jednoduchá: neexistuje. Všechny potraviny, které se v ČR prodávají, musí vyhovovat zákonu o potravinách č. 110/97. Je však pravda, že některé potraviny jsou pro školní stravování vhodnější a jiné méně (ve školních jídelnách se např. nedoporučuje koření a uzeniny, zejména u nejnižších věkových kategorií). Musí se také brát ohled na věkovou skupinu (moderní zdravovědou propagované celozrnné pečivo by se mělo jen střídmě používat u malých dětí) a musí se zohlednit i četnost podávání té které potraviny (mikulášské perníky plné nekvalitních tuků asi na Mikuláše nelze dětem k obědu odepřít, podobně v rámci poznávání vlastního kraje se občas v jídelnách podávají regionální jídla, která moderní výživa označuje jako nezdravá). Takže místo přeslazených mikulášských perníků bych raději volil podat ovoce nebo mléčný výrobek.

13 Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí výživové normy, které jsou dány legislativou a jejich dodržování je důležitým ukazatelem kvality práce jídelny. Zájemci o školní stravování se často ptají, jak je zajištěna výživová úroveň jídel podávaných ve školní jídelně, proč se podává tak mnoho nebo málo mléka, zda požadavkům na zdravou výživu odpovídá používání rostlinných či živočišných tuků, jaký je nárok na váhu masa, pečiva apod. Každá školní jídelna musí dodržovat výživové normy, které jsou dané v příloze 1 vyhlášky 107/2005 o školním stravování. Tyto normy rozdělují spotřebované potraviny do skupin a uvádějí, kolik gramů potravin v každé skupině musí strávník v průměru za měsíc dostat. Pro celý mechanismus výpočtu spotřeby a porovnání s normami se vžil název SPOTŘEBNÍ KOŠ, který se stal důležitým ukazatelem kvality práce jídelny a předmětem kontrol. Platí tato pravidla : Plnění norem se vyhodnocuje pouze pro školní stravování, tedy ne pro učitele nebo jiné dospělé strávníky. Do spotřeby se započítává nákupní váha potravin (tedy brambory nebo cibule i se slupkou, maso včetně ořezu nebo kosti apod.) Je do ní zahrnut i odpad vzniklý čištěním, opracováním, apod. Norma spotřeby je stanovena pro jednotlivé věkové kategorie 3-6 let, 7-10 let, let, let. Norma spotřeby je pro každou kategorii stanovena buď pouze na oběd nebo i na celodenní stravování. Odebírá-li strávník jinou denní kombinaci jídel (např. dopolední svačinu, oběd) určuje se norma tak, že celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. Normy jsou stanoveny jednak pro klasickou výživu (zahrnující maso), jednak pro laktoovovegetariánskou výživu. Výpočet plnění norem musí jídelna provádět pravidelně každý měsíc, stanovuje v něm průměr na žáka v dané kategorii. Dodržování spotřeby v každé skupině má svou toleranci, obvykle ± 25%, ale v některých skupinách je to jinak. Např. normu spotřeby soli, cukrů a tuků není možno překročit 100%, ovoce, zelenina a luštěniny se naopak musí plnit pouze jen nad 100% a je dokonce povoleno plnění i nad 125%.

14 Spotřební koš sám nestačí Splnění výživových norem samo o sobě nestačí k tomu, aby byly naplněny zásady zdravé výživy, současně je nutno hodnotit i pestrost stravy, případně se zabývat skladbou jídelníčku. Jídelny mají k dispozici tabulky tzv. doporučené pestrosti stravy (DPS). Tato poručuje, jak často v měsíci používat určité typy jídel, případně typy gastronomických úprav. Např. převažovat ve školních obědech by měly zeleninové polévky a jen umírněně by se měli podávat masové vývary. Nebo sladká jídla jen 2x měsíčně. Kromě DPS musí vedoucí jídelny vzít v úvahu i gastronomická pravidla pro skladbu jídelníčku. Např. po vydatné polévce má následovat lehčí hlavní jídlo nebo je-li zelenina v polévce, neměla by být v hlavním jídle. Nikdy je nelze všechna dodržet, ale míra, jak jsou v jídelníčku uplatněna, ukazuje i na odbornost vedoucí školní jídelny, která obvykle jídelníček sestavuje, nebo za něj přinejmenším odpovídá. Dodržování výživových norem však z praktického hlediska musí jít ruku v ruce se sledováním financí a provozními nebo technologickými možnostmi kuchyně. Spotřební koš, pestrost stravy a finance Každá jídelna se při plnění výživových norem a pestrosti stravy musí současně dodržet i finanční limit, který má na přípravu jídel daný. Nelze tedy plnit výživové normy bez ohledu na finance. Je bohužel realitou, že kvalitní potraviny jsou dražší. Např. v zimě, kdy cena ovoce a zeleniny je vysoká, si dodržení výživových norem v těchto skupinách potravin vyžádá větší finanční náklady než v létě. Děti obvykle nerady rybí maso, zejména chuťově nevýrazné, ale levné, jako např. pangasius. Kvalitnější a chuťově atraktivnější rybí maso jako losos apod. bývá výrazně dražší. Rodiče dětí v MŠ a ZŠ často volají po kvalitních BIO-jogurtech - jsou však dražší než jogurty obyčejné. Někteří výživoví poradci doporučují, aby se v jídelníčcích objevovaly určité druhy zeleniny, semínka, bulgur, tarhoňa, luštěninové mouky apod. Z hlediska výživy je to určitě vhodné, otázkou je cena těchto potravin, zda si je jídelna může dovolit koupit. Používání masa I když používané receptury stanovují obvyklou váhu masa v syrovém stavu (pro kategorii 3-6 let je to 5 dkg, pro 7-10 let je to 6 dkg, pro let je to 7 dkg a pro let je to 8 dkg), tuto váhu si strávník nemůže vždy a za všech okolností vynutit. Receptury nejsou závazné, jídelna může používat jiné, které váhu masa mají jinou /např. ve stravování středoškoláků a učňů to může být 9-10 dkg/. U některých jídel musí být z důvodů použitého materiálu nebo technologického postupu váha masa vyšší, jindy zase nižší. Jestliže jídelna jeden den připraví větší porce masa, podruhé musí připravit polomasitý pokrm s menším obsahem masa. Důležité je, že průměrná denní spotřeba veškerého masa za měsíc (tzn. v klasických masitých jídlech, ale také v polomasitých nebo v polévkách) na strávníka musí odpovídat dané normě s určenou tolerancí.

15 Používání tuků Tuky patří k pečlivě sledovaným skupinám spotřebního koše, protože vliv jejich nadměrné spotřeby na lidské zdraví je velmi významný. Ve školním stravování se to projevuje tak, že normu spotřeby tuků nesmí jídelna překročit. Sledují se pouze tuky volné, tedy ne tuky skryté, přirozeně obsažené v mase, mléku, mléčných výrobcích apod. Mnoho jídelen má dnes spotřebu tuků výrazně nižší než je povolené maximum, což je dobře. Často však jde o jídelny, které mají moderní gastronomickou techniku, umožňující přípravu jídel s minimem tuků. V jídelnách, kde tuto techniku nemají, nebo kde se vaří pro malý počet strávníků, kdy relativní spotřeba tuků stoupá, mohou mít s dodržením normy potíže. Používání cukrů Spotřeba cukru je podobně pečlivě hlídána jako u tuku, důvody jsou podobné. Také se sleduje pouze cukr volný, nikoli skrytý ve sladké hmotě, sladkém pečivu, slazených nápojích, ovoci apod. Používání soli Spotřeba soli na kterou je kladem velký důraz je podobně hlídána jako u tuků a cukrů. Potraviny které se nesledují Normy spotřeby nejsou stanoveny pro všechny druhy potravin, nesleduje se např. spotřeba pochutin, koření, polotovarů, obilovin apod. Zakázané a povolené potraviny Dost častý dotaz rodičů bývá, zda existuje seznam potravin, které jsou ve školním stravování povolené nebo zakázané. Odpověď je jednoduchá: neexistuje. Všechny potraviny, které se v ČR prodávají, musí vyhovovat zákonu o potravinách č. 110/97. Je však pravda, že některé potraviny jsou pro školní stravování vhodnější a jiné méně (ve školních jídelnách se např. nedoporučuje koření a uzeniny, zejména u nejnižších věkových kategorií). Musí se také brát ohled na věkovou skupinu (moderní zdravovědou propagované celozrnné pečivo by se mělo jen střídmě používat u malých dětí) a musí se zohlednit i četnost podávání té které potraviny (mikulášské perníky plné nekvalitních tuků asi na Mikuláše nelze dětem k obědu odepřít, podobně v rámci poznávání vlastního kraje se občas v jídelnách podávají regionální jídla, která moderní výživa označuje jako nezdravá). Takže místo přeslazených mikulášských perníků bych raději volil podat ovoce nebo mléčný výrobek.

16 Příloha č. 1 k bodu 2 zápisu komise pro stravování ze dne Výživové normy ve školním stravování SPOTŘEBNÍ KOŠ Je zajištěna výživová úroveň jídel ve školní jídelně? Pro školní stravování platí výživové normy, které jsou dány legislativou a jejich dodržování je důležitým ukazatelem kvality práce jídelny. Zájemci o školní stravování se často ptají, jak je zajištěna výživová úroveň jídel podávaných ve školní jídelně, proč se podává tak mnoho nebo málo mléka, zda požadavkům na zdravou výživu odpovídá používání rostlinných či živočišných tuků, jaký je nárok na váhu masa, pečiva apod. Každá školní jídelna musí dodržovat výživové normy, které jsou dané v příloze 1 vyhlášky 107/2005 o školním stravování. Tyto normy rozdělují spotřebované potraviny do skupin a uvádějí, kolik gramů potravin v každé skupině musí strávník v průměru za měsíc dostat. Pro celý mechanismus výpočtu spotřeby a porovnání s normami se vžil název SPOTŘEBNÍ KOŠ, který se stal důležitým ukazatelem kvality práce jídelny a předmětem kontrol. Platí tato pravidla : Plnění norem se vyhodnocuje pouze pro školní stravování, tedy ne pro učitele nebo jiné dospělé strávníky. Do spotřeby se započítává nákupní váha potravin (tedy brambory nebo cibule i se slupkou, maso včetně ořezu nebo kosti apod.) Je do ní zahrnut i odpad vzniklý čištěním, opracováním, apod. Norma spotřeby je stanovena pro jednotlivé věkové kategorie 3-6 let, 7-10 let, let, let. Norma spotřeby je pro každou kategorii stanovena buď pouze na oběd nebo i na celodenní stravování. Odebírá-li strávník jinou denní kombinaci jídel (např. dopolední svačinu, oběd) určuje se norma tak, že celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. Normy jsou stanoveny jednak pro klasickou výživu (zahrnující maso), jednak pro laktoovovegetariánskou výživu. Výpočet plnění norem musí jídelna provádět pravidelně každý měsíc, stanovuje v něm průměr na žáka v dané kategorii. Dodržování spotřeby v každé skupině má svou toleranci, obvykle ± 25%, ale v některých skupinách je to jinak. Např. normu spotřeby soli, cukrů a tuků není možno překročit 100%, ovoce, zelenina a luštěniny se naopak musí plnit pouze jen nad 100% a je dokonce povoleno plnění i nad 125%.

17 Spotřební koš sám nestačí Splnění výživových norem samo o sobě nestačí k tomu, aby byly naplněny zásady zdravé výživy, současně je nutno hodnotit i pestrost stravy, případně se zabývat skladbou jídelníčku. Jídelny mají k dispozici tabulky tzv. doporučené pestrosti stravy (DPS). Tato poručuje, jak často v měsíci používat určité typy jídel, případně typy gastronomických úprav. Např. převažovat ve školních obědech by měly zeleninové polévky a jen umírněně by se měli podávat masové vývary. Nebo sladká jídla jen 2x měsíčně. Kromě DPS musí vedoucí jídelny vzít v úvahu i gastronomická pravidla pro skladbu jídelníčku. Např. po vydatné polévce má následovat lehčí hlavní jídlo nebo je-li zelenina v polévce, neměla by být v hlavním jídle. Nikdy je nelze všechna dodržet, ale míra, jak jsou v jídelníčku uplatněna, ukazuje i na odbornost vedoucí školní jídelny, která obvykle jídelníček sestavuje, nebo za něj přinejmenším odpovídá. Dodržování výživových norem však z praktického hlediska musí jít ruku v ruce se sledováním financí a provozními nebo technologickými možnostmi kuchyně. Spotřební koš, pestrost stravy a finance Každá jídelna se při plnění výživových norem a pestrosti stravy musí současně dodržet i finanční limit, který má na přípravu jídel daný. Nelze tedy plnit výživové normy bez ohledu na finance. Je bohužel realitou, že kvalitní potraviny jsou dražší. Např. v zimě, kdy cena ovoce a zeleniny je vysoká, si dodržení výživových norem v těchto skupinách potravin vyžádá větší finanční náklady než v létě. Děti obvykle nerady rybí maso, zejména chuťově nevýrazné, ale levné, jako např. pangasius. Kvalitnější a chuťově atraktivnější rybí maso jako losos apod. bývá výrazně dražší. Rodiče dětí v MŠ a ZŠ často volají po kvalitních BIO-jogurtech - jsou však dražší než jogurty obyčejné. Někteří výživoví poradci doporučují, aby se v jídelníčcích objevovaly určité druhy zeleniny, semínka, bulgur, tarhoňa, luštěninové mouky apod. Z hlediska výživy je to určitě vhodné, otázkou je cena těchto potravin, zda si je jídelna může dovolit koupit. Používání masa I když používané receptury stanovují obvyklou váhu masa v syrovém stavu (pro kategorii 3-6 let je to 5 dkg, pro 7-10 let je to 6 dkg, pro let je to 7 dkg a pro let je to 8 dkg), tuto váhu si strávník nemůže vždy a za všech okolností vynutit. Receptury nejsou závazné, jídelna může používat jiné, které váhu masa mají jinou /např. ve stravování středoškoláků a učňů to může být 9-10 dkg/. U některých jídel musí být z důvodů použitého materiálu nebo technologického postupu váha masa vyšší, jindy zase nižší. Jestliže jídelna jeden den připraví větší porce masa, podruhé musí připravit polomasitý pokrm s menším obsahem masa. Důležité je, že průměrná denní spotřeba veškerého masa za měsíc (tzn. v klasických masitých jídlech, ale také v polomasitých nebo v polévkách) na strávníka musí odpovídat dané normě s určenou tolerancí.

18 Používání tuků Tuky patří k pečlivě sledovaným skupinám spotřebního koše, protože vliv jejich nadměrné spotřeby na lidské zdraví je velmi významný. Ve školním stravování se to projevuje tak, že normu spotřeby tuků nesmí jídelna překročit. Sledují se pouze tuky volné, tedy ne tuky skryté, přirozeně obsažené v mase, mléku, mléčných výrobcích apod. Mnoho jídelen má dnes spotřebu tuků výrazně nižší než je povolené maximum, což je dobře. Často však jde o jídelny, které mají moderní gastronomickou techniku, umožňující přípravu jídel s minimem tuků. V jídelnách, kde tuto techniku nemají, nebo kde se vaří pro malý počet strávníků, kdy relativní spotřeba tuků stoupá, mohou mít s dodržením normy potíže. Používání cukrů Spotřeba cukru je podobně pečlivě hlídána jako u tuku, důvody jsou podobné. Také se sleduje pouze cukr volný, nikoli skrytý ve sladké hmotě, sladkém pečivu, slazených nápojích, ovoci apod. Používání soli Spotřeba soli na kterou je kladem velký důraz je podobně hlídána jako u tuků a cukrů. Potraviny které se nesledují Normy spotřeby nejsou stanoveny pro všechny druhy potravin, nesleduje se např. spotřeba pochutin, koření, polotovarů, obilovin apod. Zakázané a povolené potraviny Dost častý dotaz rodičů bývá, zda existuje seznam potravin, které jsou ve školním stravování povolené nebo zakázané. Odpověď je jednoduchá: neexistuje. Všechny potraviny, které se v ČR prodávají, musí vyhovovat zákonu o potravinách č. 110/97. Je však pravda, že některé potraviny jsou pro školní stravování vhodnější a jiné méně (ve školních jídelnách se např. nedoporučuje koření a uzeniny, zejména u nejnižších věkových kategorií). Musí se také brát ohled na věkovou skupinu (moderní zdravovědou propagované celozrnné pečivo by se mělo jen střídmě používat u malých dětí) a musí se zohlednit i četnost podávání té které potraviny (mikulášské perníky plné nekvalitních tuků asi na Mikuláše nelze dětem k obědu odepřít, podobně v rámci poznávání vlastního kraje se občas v jídelnách podávají regionální jídla, která moderní výživa označuje jako nezdravá). Takže místo přeslazených mikulášských perníků bych raději volil podat ovoce nebo mléčný výrobek.

Vyhláška 107/2005 Sb., o školním stravování ve znění pozdějších úprav a doplňků (platná po )

Vyhláška 107/2005 Sb., o školním stravování ve znění pozdějších úprav a doplňků (platná po ) Vyhláška 107/2005 Sb., o školním stravování ve znění pozdějších úprav a doplňků (platná po 1. 2. 2015) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona

Více

I. Vnitřní řád školní jídelny

I. Vnitřní řád školní jídelny Základní škola a mateřská škola Květná Květná 92, 572 01 telefon: 731449286 Odloučené pracoviště: Školní jídelna, Květná 108 I. Vnitřní řád školní jídelny Školní stravování vyplývá ze zákona č. 561/2004

Více

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

celodenní stravování 3-6 r. 114 20 450 60 25 40 190 180 150 15 7-10 r. 149 30 250 70 35 55 215 170 300 30

celodenní stravování 3-6 r. 114 20 450 60 25 40 190 180 150 15 7-10 r. 149 30 250 70 35 55 215 170 300 30 107 VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2005 o školním stravování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Tabulka stanovuje gramáž potravin, které jídelna nakoupí. Počítá tak se ztrátou při zpracování.

Tabulka stanovuje gramáž potravin, které jídelna nakoupí. Počítá tak se ztrátou při zpracování. Spotřební koš Spotřební koš vyjadřuje zastoupení různých potravin, které by se ve školních jídelnách měly objevovat na talíři strávníků. Jeho cílem je zajistit dostatečnou pestrost a výživovou hodnotu

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE Mateřská škola Borovy, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE 2. ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ Č.j.: 1/2012 Vypracovala: Schválila: Pedagogická rada projednala dne: 16. 1. 2012 Směrnice nabývá platnosti

Více

Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb. co je OUT?

Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb. co je OUT? Co se v moderní a zdravé školní jídelně nenosí, aneb co je OUT? Kombinace masová polévka + sladký pokrm + Gulášová polévka Honzovy buchty + Ruský boršč Šišky s mákem Proč out? Tuto klasiku jsme milovali.

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

Stáž v komunitní výživě Seminární práce

Stáž v komunitní výživě Seminární práce Stáž v komunitní výživě Seminární práce Univerzita Karlova v Praze. lékařská fakulta Specializace ve zdravotnictví Mgr. Martina Kollerová ročník:. BNT 0/0 . Popis zařízení ZŠ Táborská Příspěvková organizace

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 25. února o školním stravování

VYHLÁŠKA. ze dne 25. února o školním stravování 107 VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2005 o školním stravování Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Základní Předmět Zdravověda Téma /

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY ADRESA: Základní škola a mateřská škola Bolehošť, okres Rychnov nad Kněžnou 517 31 Bolehošť 21 ZPŮSOB PLACENÍ STRAVNÉHO A POPLATKU ZA MŠ: Na začátku školního roku se od strávníků

Více

107/2005 Sb. VYHLÁKA

107/2005 Sb. VYHLÁKA 107/2005 Sb. VYHLÁKA ze dne 25. února 2005 o kolním stravování Změna: 107/2008 Sb. Změna: 463/2011 Sb. Změna: 17/2015 Sb. Ministerstvo kolství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst.

Více

Vnitřní předpis školní jídelny Základní škola a mateřská škola Bohuslavice, okres Náchod

Vnitřní předpis školní jídelny Základní škola a mateřská škola Bohuslavice, okres Náchod Vnitřní předpis školní jídelny Základní škola a mateřská škola Bohuslavice, okres Náchod Stravování a zdravá výživa Jídelní lístek je v naší školní kuchyni připravován tak, aby splňoval všechny doporučené

Více

Každý výběr byl hodnocen zvlášť. Cílem následných úprav by mělo být to, aby oba dva výběry byly srovnatelné nutriční kvality.

Každý výběr byl hodnocen zvlášť. Cílem následných úprav by mělo být to, aby oba dva výběry byly srovnatelné nutriční kvality. Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Školní jídelna ZŠ TGM Studénka Jídelníček za měsíc říjen 2015 19 stravovacích dní Hodnotitel Mgr. Sylva Šmídová Každý výběr byl hodnocen zvlášť. Cílem

Více

1 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Vzor dotazníku Příloha č. 2 Doporučená pestrost stravy

1 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Vzor dotazníku Příloha č. 2 Doporučená pestrost stravy 1 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Vzor dotazníku Doporučená pestrost stravy 8 Využití informačních technologií ve školním stravování Příloha č. 1 - Vzor dotazníku Vážení respondenti, tímto se Vám

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace CZ.107/1.5.00/34.0370

Více

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách Doporučená pestrost (dále jen DP ) je sestavena tak, že při jejím dodržení bude splněn spotřební koš a současně i výživové doporučené dávky,

Více

107/2005 Sb. VYHLÁŠKA

107/2005 Sb. VYHLÁŠKA 107/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2005 o školním stravování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchov stanoví podle 35 odst. 2, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Výživová doporučení Stravování a režim jednotlivců Stravování a režim skupin Stravování a režim populace

Více

Bodové hodnocení pestrosti pokrmů ve školním stravování

Bodové hodnocení pestrosti pokrmů ve školním stravování Bodové hodnocení pestrosti pokrmů ve školním stravování Odbor hygieny dětí a mladistvých Krajská hygienická stanice Libereckého kraje MUDr. Jana Pilnáčková Mgr. Monika Němcová Základní požadavky správné

Více

Anketa školní jídelny celoškolní projekt Jíme zdravě s rozumem

Anketa školní jídelny celoškolní projekt Jíme zdravě s rozumem Anketa školní jídelny celoškolní projekt Jíme zdravě s rozumem 1. Při přípravě obědů ve školní jídelně bych uvítal(a) posun ve výběru surovin z dnešního pohledu k výživově vhodnějším: ANO - NE 2. Jsem

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Zpracoval: Předmět: Název

Více

1. Účel Účelem vnitřního předpisu je stanovení pravidel pro zajištění stravy, přihlašování a odhlašování stravy a hlášení pobytu mimo zařízení.

1. Účel Účelem vnitřního předpisu je stanovení pravidel pro zajištění stravy, přihlašování a odhlašování stravy a hlášení pobytu mimo zařízení. Zpracoval/a: Barbora Plandorová, zásobovačka, Markéta Musilová, DiS., nutriční terapeutka, Mgr. Miriam Kotrlová, sociální pracovnice Podpis: A ODHLAŠOVÁNÍ STRAVY UŽIVATELŮ SLUŽBY Schválil/a: Ing. Petr

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 107/2005 Sb., o školním stravování

ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 107/2005 Sb., o školním stravování ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 107/2005 Sb., o školním stravování jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 107/2008 Sb., č. 463/2011 Sb. a č. xxx/2015 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ. Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké pečivo, Ovoce Zeleninová polévka

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ. Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké pečivo, Ovoce Zeleninová polévka JÍDELNÍČEK 22. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, Zeleninová polévka Chléb,, Kuře ala bažant, rýže Šunková pěna, kakao, Boloňské špagety, minerálka

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Praha Inspekční zpráva Školní jídelna SODEXHO školní jídelny, s.r.o. Školní jídelna Nad Kazankou Nad Kazankou 30, 171 00 Praha 7 Identifikátor:600 032 175 Termín

Více

P R OTOKOL O KON TR OLE

P R OTOKOL O KON TR OLE Česká školní inspekce Liberecký inspektorát P R OTOKOL O KON TR OLE Čj. ČŠIL-154/16-L Kontrola dodržování právních předpisů podle 174 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

Více

Vyhodnocení dotazníku rodič dítěte z mateřské školy v Černilově

Vyhodnocení dotazníku rodič dítěte z mateřské školy v Černilově Vyhodnocení dotazníku rodič dítěte z mateřské školy v Černilově Celkem odpovídalo 53 respondentů 1. Jste: 100% a) žák 1. - 5. třídy b) žák 6. - 9. třídy c) rodič dítěte z MŠ d) jiný 2. Ve školní jídelně

Více

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel

Hodnocení polévek. Hodnocení hlavních jídel Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Škola Mateřská škola Komenského, Komenského 1011, Kuřim Jídelníček za měsíc březen 2015 21 stravovacích dní Hodnotitel MVDr. Anna Niklová Hodnocení polévek

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY PŘI MŠ

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY PŘI MŠ VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ JÍDELNY PŘI MŠ TENTO PROVOZNÍ ŘÁD JE VYPRACOVÁN V SOULADU S VYHLÁŠKOU MŠMT Č.107/2005 SB. O ŠKOLNÍM STRAVOVÁNÍ VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ VYHLÁŠKY Č. 17/2015 SB. O ŠKOLNÍM STRAVOVÁNÍ

Více

Výroční zpráva za rok 2011

Výroční zpráva za rok 2011 Školní jídelna Olomouc - Hejčín, příspěvková organizace, Tomkova 45, 779 00 Olomouc, IČ 72543850 Výroční zpráva za rok 2011 Název organizace: Školní jídelna Olomouc Hejčín, příspěvková organizace Se sídlem:

Více

Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice

Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice Pestrost podávané stravy v předškolních zařízeních okresu Pardubice Hygiena dětí a mladistvých Krajská hygienická stanice Pardubického kraje MUDr. Dagmar Švadlenková AHS Helena Křížová Cíl: Sonda do oblasti

Více

Mateřská škola II. Pár slov úvodem. Úvod do problematiky spotřebního koše

Mateřská škola II. Pár slov úvodem. Úvod do problematiky spotřebního koše Pár slov úvodem Tato zpráva je odborně zaměřena na zhodnocení výživy ve školkách. Výživa ve školkách však není pouze otázkou pracovníků ve školní jídelně. Má návaznost na celé okolí dítěte rodinu, pedagogické

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Výživa odpovídající potřebám organismu co do kvality i kvantity Primární prevence řady chorob Vychází z vědeckých poznatků

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Střední Čechy Inspekční zpráva J + J školní jídelny s. r. o. Bezručova 94, 251 01 Říčany u Prahy Školní jídelna J+J, Říčany u Prahy, Komenského nám. 1/1280 Identifikátor:

Více

Mateřská škola I. Pár slov úvodem. Úvod do problematiky spotřebního koše

Mateřská škola I. Pár slov úvodem. Úvod do problematiky spotřebního koše Pár slov úvodem Tato zpráva je odborně zaměřena na zhodnocení výživy ve školkách. Výživa ve školkách však není pouze otázkou pracovníků ve školní jídelně. Má návaznost na celé okolí dítěte rodinu, pedagogické

Více

Předběžné závěry studie (na základě laboratorních měření) J.Ruprich a kol.

Předběžné závěry studie (na základě laboratorních měření) J.Ruprich a kol. Centrum zdraví, výživy a potravin Studie obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování pracovní setkání k plnění Pokynu hlavního hygienika ČR Předběžné závěry studie (na základě laboratorních měření)

Více

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH. Bc. Anna Packová

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH. Bc. Anna Packová ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH Bc. Anna Packová V České republice jsou aktuální tato data: Děti ve věku od 6 do 12 let: 10 % dětí trpí nadváhou dalších 10 % je obézních Děti ve věku

Více

j: 37 298/97-42 Ing: V íšová/555 18. 12. 1997

j: 37 298/97-42 Ing: V íšová/555 18. 12. 1997 Školským úřadům určeno především pro metodiky školního stravování ŠÚ j: 37 298/97-42 Ing: V íšová/555 18. 12. 1997 Metodika pro výpočet spotřebního koše potravin ve školních jídelnách Na základě požadavků

Více

INSPIRATIVNÍ KURZY VAŘENÍ SLOW FOOD ŠÉFKUCHAŘE SE ZAMĚSTNANCI ŠKOLNÍCH JÍDELEN

INSPIRATIVNÍ KURZY VAŘENÍ SLOW FOOD ŠÉFKUCHAŘE SE ZAMĚSTNANCI ŠKOLNÍCH JÍDELEN INSPIRATIVNÍ KURZY VAŘENÍ SLOW FOOD ŠÉFKUCHAŘE SE ZAMĚSTNANCI ŠKOLNÍCH JÍDELEN KARLOVY VARY, pondělí 22. 8. až středa 24. 8. Nezisková organizace Slow Food Prague spustila v roce 2013 projekt Jídelna snů.

Více

ZPRÁVA Dotazník Stravování ve školní jídelně

ZPRÁVA Dotazník Stravování ve školní jídelně ZPRÁVA Dotazník Stravování ve školní jídelně Zástupci školní jídelny vedoucí paní Hrubá Členové stravovací komise Mgr. Dosedělová Mgr. Mikešová R. Mgr. Slezák Zástupci rodičů ve stravovací komisi paní

Více

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Psychologie výživy a energie wellness jídla Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

mš srdíčko říčany - březen 2015

mš srdíčko říčany - březen 2015 mš srdíčko říčany - březen 2015 9. 9. 2015 Nevýběrový Profil jídelny Pondělí 2. 3. 2015 Přesnídávka: chléb s pomazánkou z lučiny Polévka: hrstková Hlavní chod: žemlovka s jablky a tvarohem Nápoj: mléčný

Více

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM 5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM Dieta při diabetu je nejvýznamnější faktor při prevenci vzniku diabetu. Existují poznatky, že nesprávně

Více

Autoevaluační dotazník Jak je na tom naše školní jídelna

Autoevaluační dotazník Jak je na tom naše školní jídelna Autoevaluační dotazník Jak je na tom naše školní jídelna Tento autoevaluační dotazník byl sestaven pro potřeby školních jídelen, které mají zájem zjistit, zda splňují požadavky projektu Zdravá školní jídelna,

Více

Vnitřní řád školní jídelny

Vnitřní řád školní jídelny Základní škola a mateřská škola Cejle, příspěvková organizace Tel.:567316140 IČ: 750 221 17 Cejle 116, 588 51 Batelov email: zs.cejle@seznam.cz Vnitřní řád školní jídelny Jídelna Základní školy a mateřské

Více

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014)

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Správným jídlem lze pozitivně ovlivnit schopnost koncentrace, duševní schopnosti a odolnost vůči stresu. Ing. Tereza

Více

Škola: Základní škola Dolní Lhota, okres Zlín, příspěvková organizace. Vnitřní řád ŠJ

Škola: Základní škola Dolní Lhota, okres Zlín, příspěvková organizace. Vnitřní řád ŠJ Škola: Základní škola Dolní Lhota, okres Zlín, příspěvková organizace Vnitřní řád ŠJ Č. j.: 20 / 2015 Účinnost od: 1. 9. 2015 Spisový znak: 2.1.4 Skartační znak: A 5 Změny: OBSAH: 1. Úvodní ustanovení

Více

Technika odbytu... 2 Odborný výcvik... 3 Nauka o nápojích a potravinách... 4 Ekonomika... 5 Svět práce... 6 Anglický jazyk... 7 Německý jazyk...

Technika odbytu... 2 Odborný výcvik... 3 Nauka o nápojích a potravinách... 4 Ekonomika... 5 Svět práce... 6 Anglický jazyk... 7 Německý jazyk... U Krbu 45/521, Praha 10 Malešice Školní rok: 2014/2015 Obor: 65-51-H/01 Kuchař číšník (ŠVP Číšník) Obsah Technika odbytu... 2 Odborný výcvik... 3 Nauka o nápojích a potravinách... 4 Ekonomika... 5 Svět

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ JÍDELNÍČEK 21. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Zeleninová polévka Chléb,, Vepřové po italsku, Salám, máslo, Hukvaldský závitek, rýže,

Více

Zastupitelstvo města Lysá nad Labem dne Žádost o navýšení ceny obědů pro školní rok 2016/2017 ve školní jídelně Scolarest

Zastupitelstvo města Lysá nad Labem dne Žádost o navýšení ceny obědů pro školní rok 2016/2017 ve školní jídelně Scolarest Odbor ŠSVZaK Zastupitelstvo města Lysá nad Labem dne 11. 05. 2016 Žádost o navýšení ceny obědů pro školní rok 2016/2017 ve školní jídelně Scolarest Zpráva se předkládá z důvodů: Žádost firmy Scolarest

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

zš mohylová, praha 5 - březen 2015

zš mohylová, praha 5 - březen 2015 zš mohylová, praha 5 - březen 2015 21. 5. 2015 Nevýběrový Profil jídelny Pondělí 2. 3. 2015 Dršťková Palačinky s marmeládou Úterý 3. 3. 2015 Hrachová Treska zapečená se sýrem a brokolicí, brambory, zeleninový

Více

Výživa jednotlivých věkových skupin. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa jednotlivých věkových skupin. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa jednotlivých věkových skupin Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zásady výživy malých dětí 1 Výlučné kojení zahrnuto také v Chartě práv dítěte (Viz. výživa kojeného a nekojeného kojence) Správně

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Inspektorát v kraji Vysočina - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Inspektorát v kraji Vysočina - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Inspektorát v kraji Vysočina - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Centrální školní jídelna Třebíč, Sirotčí 1247 Sirotčí 1247/3, 6674 01 Třebíč Identifikátor: 600

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Olomouc Inspekční zpráva Školní jídelna Soukromá mateřská škola J. A. Komenského s. r. o. Komenského 45/262, 753 01 Hranice na Moravě Identifikátor: 600 001 059

Více

První schůzka stravovací komise: Výsledky průzkumu mezi rodiči

První schůzka stravovací komise: Výsledky průzkumu mezi rodiči První schůzka stravovací komise: Výsledky průzkumu mezi rodiči ZŠ A MŠ ANGEL Dokument k diskusi 13. listopadu 2014 Základní údaje Průzkum ke zřízení Stravovací komise ZŠ a MŠAngel Veřejná adresa průzkumu:

Více

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.

Více

Školní jídelna nevaří od do !

Školní jídelna nevaří od do ! Informace pro strávníky Školní jídelna nevaří od 26. 10. 2016 do 28. 10. 2016! Informace školní jídelny: Školní jídelna při ZŠ a MŠ Strunkovice nad Blanicí se řídí dle metodiky "Nutriční doporučení Ministerstva

Více

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Poradna pro zdravou výživu a odvykání kouření MOJE ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Výchozí hmotnost Cílová hmotnost Cíle krátkodobé: 1. měsíc... 2. měsíc... 3.

Více

Základní škola a Mateřská škola Grygov, příspěvková organizace Komenského 72, 783 73 Grygov VYHODNOCENÍ MŠ

Základní škola a Mateřská škola Grygov, příspěvková organizace Komenského 72, 783 73 Grygov VYHODNOCENÍ MŠ Základní škola a Mateřská škola Grygov, příspěvková organizace Komenského 72, 783 73 Grygov DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ KE STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ PŘI ZŠ A MŠ GRYGOV 12/2014 VYHODNOCENÍ MŠ Obsah: 1) Vstupní

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu číslo učeb. materiálu předmět, tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.1037 VY_32_INOVACE_LUK_PS_1_01

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Školní jídelna Hořovice, s. r. o.

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Školní jídelna Hořovice, s. r. o. ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Školní jídelna Hořovice, s. r. o. Komenského 1245, 268 01 Hořovice Identifikátor: 600 032 469 Termín

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Liberecký inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Liberecký inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Liberecký inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA EUREST- školní jídelny, spol. s r. o. odloučené pracoviště Školní jídelna Roztoky u Jilemnice Adresa školského

Více

Jednotlivá patra pyramidy výživy pro děti

Jednotlivá patra pyramidy výživy pro děti Díl 4. Jednotlivá patra pyramidy výživy pro děti Abychom mohli pyramidu výživy pro děti správně používat, podrobněji se seznámíme s jednotlivými jejími patry. Základna pyramidy Základnu pyramidy tvoří

Více

VNITŘNÍ ŘÁD školní jídelny

VNITŘNÍ ŘÁD školní jídelny VNITŘNÍ ŘÁD školní jídelny Název školy: Vnitřní řád: Vnitřní řád školní jídelny Vypracovala: Bc. Lenka Šebestíková, ředitelka školy Účinnost: Od 1.září 2016 Č.j.: ŘMŠ /124/2016 Spisový znak: 2.1 Skartační

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ. Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře. Pečené vepřenky, bramborová

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ. Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře. Pečené vepřenky, bramborová JÍDELNÍČEK 13. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Jáhlová polévka se zeleninou Mléko, Frankfurtská polévka, Sýr, Pečené vepřenky, bramborová,

Více

Pracovní listy Pro žáky 1. - 3. třídy

Pracovní listy Pro žáky 1. - 3. třídy Pracovní listy Pro žáky 1. - 3. třídy 1. Urči, které potraviny jsou rostlinného a které živočišného původu. Potraviny vybarvi, vystřihni a nalep. Potraviny rostlinného původu dej do koše, živočišného původu

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Olomouc Inspekční zpráva Školní jídelna Soukromá zvláštní, pomocná a speciální mateřská škola Jiráskova 772, 783 91 Uničov Identifikátor: 600 026 710 Zřizovatel:

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ JÍDELNÍČEK 25. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Brokolicový krém Obložený toustový Pažitkový krém, Smažené rybí filé, brambory,, rajčatový

Více

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ JÍDELNÍČEK 4. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Zeleninový vývar s kapáním Jogurt, Staročeský bigos, brambory, máslo,, minerálka, Obsahující

Více

Seznam příloh. Příloha 1 Žádost o dotazníkovou akci Příloha 2 Dotazník Příloha 3 5 pravidel pro zdraví

Seznam příloh. Příloha 1 Žádost o dotazníkovou akci Příloha 2 Dotazník Příloha 3 5 pravidel pro zdraví Seznam příloh Příloha 1 Žádost o dotazníkovou akci Příloha 2 Dotazník Příloha 3 5 pravidel pro zdraví Příloha 1 Příloha 2 Dotazník Vážená paní/ vážený pane, jmenuji se Veronika Kuncířová a jsem studentkou

Více

STRAVOVÁNÍ V ORGANIZACI

STRAVOVÁNÍ V ORGANIZACI Základní škola a mateřská škola Huntířov, okres Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace Vnitřní směrnice pro strávníky, pro zákonné zástupce strávníků STRAVOVÁNÍ V ORGANIZACI Č.j.: 78/07 Vypracovala:

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 16. 22. 2. 2015 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ

JÍDELNÍČEK D 3, 9 16. 22. 2. 2015 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ JÍDELNÍČEK D 3, 9 16. 2015 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Loupák, kakao, Polévka ze zeleného hrášku Jogurt, Hovězí na bazalce, rýže Jemný salám, Obsahující alergeny

Více

Základní škola a Mateřská škola Grygov, příspěvková organizace Komenského 72, Grygov VYHODNOCENÍ ZŠ

Základní škola a Mateřská škola Grygov, příspěvková organizace Komenského 72, Grygov VYHODNOCENÍ ZŠ Základní škola a Mateřská škola Grygov, příspěvková organizace Komenského 72, 783 73 Grygov DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ KE STRAVOVÁNÍ VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ PŘI ZŠ A MŠ GRYGOV 12/2014 VYHODNOCENÍ ZŠ Obsah: 1) Vstupní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Základní pojmy v oboru výživy a stravování

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Základní pojmy v oboru výživy a stravování Projekt: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Registrační č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Škola: Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví

Více

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ

ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ Mirko Křivánek ČESKQ ANGLICKO NĚMECKÝ k RESTAURAČNÍM PROVOZEM LEDA 2004 OBSAH ÚVOD 14 POUŽITÉ ZKRATKY 15 1 TYPY STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 16 1.1 Bar 16 1.2 Jídelna 17 1.3 Levné restaurace 17 1.4 Pivnice 19

Více

Výsledky dotazníku o školním stravování

Výsledky dotazníku o školním stravování Výsledky dotazníku o školním stravování Z dotazníkového průzkumu, jehož se zúčastnilo celkem 225 respondentů, vyplynulo, že s nabídkou školní jídelny a skladbou jídelního lístku je zcela nebo spíše spokojeno

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Praha Inspekční zpráva Školní jídelna SODEXHO - školní jídelny, s.r.o. Adresa: Praha 6 - Suchdol, Suchdolská 360 Identifikátor: 600 032 175 Zřizovatel: SODEXHO

Více

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ

JÍDELNÍČEK D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ JÍDELNÍČEK 2. 2016 D 3, 9 PŘEJEME VŠEM DOBROU CHUŤ Snídaně Svačina Oběd Svačina Večeře II. Večeře Sladké, kakao, Zeleninový vývar s tarhoňou Sýr,, Vepřový debrecínský Šlehaný tvaroh, Čočka na kyselo, vejce,

Více

Přílohy. ová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, Dobrý den, pane inženýre Kobesi,

Přílohy.  ová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, Dobrý den, pane inženýre Kobesi, Přílohy Emailová komunikace s Českým statistickým úřadem. Kristina Šemberová, 27. 11. 2011. Dobrý den, pane inženýre Kobesi, obracím se na Vás s prosbou a dotazem ohledně statistiky spotřeby potravin v

Více

Monitoring nabídky potravin ve školách

Monitoring nabídky potravin ve školách Monitoring nabídky potravin ve školách MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MUDr. Zdenka Trestrová Ministerstvo zdravotnictví MUDr. Jana Pilnáčková KHS Libereckého kraje se sídlem v Liberce Předpoklady úkolu HH

Více

Diabetes - cukrovka. Ing. Miroslava Teichmanová

Diabetes - cukrovka. Ing. Miroslava Teichmanová Diabetes - cukrovka Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Hradec Králové Inspekční zpráva Školní jídelna Základní škola Trivium Plus o. p. s. Bystré, Dobřany, okres Rychnov nad Kněžnou Adresa: Dobřany 2, 518 01 Dobruška

Více

STRAVOVÁNÍ V ORGANIZACI

STRAVOVÁNÍ V ORGANIZACI Vnitřní směrnice pro strávníky, pro zákonné zástupce strávníků Č.j.: 293/2013 STRAVOVÁNÍ V ORGANIZACI Vypracovala: Miroslava Kopecká Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1.10.2013 Směrnice nabývá účinnosti

Více

VNITŘNÍ PŘEDPIS O STRAVOVÁNÍ

VNITŘNÍ PŘEDPIS O STRAVOVÁNÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA SOKOLNICE, okres Brno-venkov, příspěvková organizace VNITŘNÍ PŘEDPIS O STRAVOVÁNÍ Ředitelka MŠ Sokolnice Jarmila Fialová podle 123 zák.č. 561/2005 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Ve školním roce 2014/25 se Mateřská škola Vlkava připojila jako partnerská školka do programu ZDRAVÁ ABECEDA (více na www.zdravaabeceda.cz). Jde o projekt zaměřený na

Více

Analýza ekonomiky provozu školních kuchyní a jídelen v ZŠ zřízených MČ Praha 8

Analýza ekonomiky provozu školních kuchyní a jídelen v ZŠ zřízených MČ Praha 8 Analýza ekonomiky provozu školních kuchyní a jídelen v zřízených MČ Praha 8 Konference Škol podporujících zdraví 6. červen 2016 Vítězslav Sedlák 2016 Grant Thornton Advisory Zaměření projektu Analýza školních

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Praha Inspekční zpráva Školní jídelna SODEXHO - školní jídelny, s.r.o. Adresa: Praha 6 - Nebušice, Nebušická 369 Identifikátor: 600 032 175 Zřizovatel: SODEXHO

Více

Zdravý životní styl předškolních dětí

Zdravý životní styl předškolních dětí Zdravý životní styl předškolních dětí Charakteristika předškolního věku dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální rychlost růstu

Více