3. B [ ] Organizace práce 1. program (zhruba) na leden počátek února:

Transkript

1 3. B [ ] Organizace práce 1 program (zhruba) na leden počátek února: LITERATURA česká poezie v letech , částečně opakování a především rozvinutí (situace po r. 1948; modely odporu: osudy: Halas, Zahradníček, Holan; skupina 42; surrealismus; edice Půlnoc; časopisy Host do domu a Květen - program poezie všedního dne: osobnosti; časopisy Sešity a Tvář: osobnosti; experimentální poezie; básně J. Seiferta v druhé polovině 60. let ) - společná četba: Hrubín: Romance pro křídlovku (1962) podle vývoje - vybraná četba: alespoň jedna sbírka básní (dle návrhu, viz s. 2) - do odevzdat zprávu (dle návodu, viz s. 3) - písemný test: přehled / interpretace - > č. poezie v letech JAZYK opakování a dokončení kapitoly syntax (větná stavba): syntaktické chyby; textová syntax (stavba textu). V průběhu ledna DIKTÁT zaměřený na interpunkci. SLOH příprava k slohové práci (kapitola výklad)

2 Egon Bondy Návrh k výběru četby na leden (!platí obecně: i cokoli dalšího od těchto autorů z rozmezí let !) František Hrubín: Proměna (1957) František Halas: A co? (1957) Jaroslav Seifert (Maminka, 1954; sbírky z druhé poloviny 60. let) Vladimír Holan: Příběhy (1963), Noc s Hamletem (1964), Bolest (1965), Na sotnách (1967) Jan Zahradníček: La Saletta (1947), Znamení moci (1951/1968) Vladimír Vokolek: Atlantis (1947/1957) Ivan Slavík: Snímání (1947) Jiří Kolář: Dny v roce (1948), Očitý svědek (1949), Prométheova játra (1950/1979) Josef Kainar: Nové mýty (1946) Jiřina Hauková: Cizí pokoj (1946) Jan Hanč: Události (1948) Ivan Blatný: Hledání přítomného času (1947) Oldřich Mikulášek: Pulsy (1947), Ortely a milosti (1958) Egon Bondy: Totální realismus (1950, rukopis), Trapná poezie (1951, samizdat) Jan Zábrana: Černá lyrika, in Život je všude (1956/2005) Zbyněk Havlíček: Otevřít po mé smrti (1994) Karel Hynek: S vyloučením veřejnosti (1998) Miroslav Holub: Denní služba (1958), Achilles a želva (1960) Jiří Šotola: Svět náš vezdejší (1957), Venuše z Mélu (1959), Hvězda Ypsilon (1962), Poste restante (1963) Karel Šiktanc: Heinovské noci (1960), Nebožka smrt (1963) ad. Miroslav Florian: Otevřený dům (1957), Záznam o potopě (1963) Milan Kundera: Monology (1957, přeprac. 1964, 1965) Eduard Petiška: Okamžiky (1957) Jan Skácel: Kolik příležitostí má růže (1957), Co zbylo z anděla (1960), Smuténka (1965), Metličky (1968) knihy I. Wernische, P. Kabeše, Z. Hejdy aj. ze 60. let Václav Hrabě: Stop-time (1969) a další výbory

3 Václav Tikal Návod pro zprávu o vybrané četbě 3 - sehnat knihu (knihovny: školní, obecní, MK v Praze, antikvariáty) - povinné záhlaví; příklad: Zbyněk Havlíček: Otevřít po mé smrti. Praha, Český spisovatel 1994, 1. vydání, edičně připravil Jiří Brabec. - kompozice sbírky (oddíly, členění, např. prolog epilog) - dedikace, motta - tematika, (na)ladění atd., převažující napříč sbírkou s příkladem v jedné vybrané básni: rozbor (jak je báseň udělána, aby působila viz příklad na s. 4) - [metrum, rytmus] eufonie (libozvučný výběr a uspořádání hlásek) / kakofonie, skřípot apod. - povaha verše (pravidelná verš, rým / volný verš) - slovní zásoba (zvláštnosti, např. exotičnost, vulgárnost) - rovina významu: jasnost, prostota výrazu / místa, kterým je těžko rozumět je třeba vysvětlit, v čem vězí potíže (metafora; báseň nedopovídá) - rozvíjení tématu z (dílčích) motivů - mluvčí (také jako téma básně; vypovídá o sobě)

4 Jan Zábrana: Podnájem (1955) (Básně. Praha, Mladá fronta / Torst 1993, s. 124) Rozbor příklad 4 Večer se vrátil. Všechno bylo jak před odchodem. Bílý strop Ale i v něm teď bylo bílo a prázdno. Ani nezakop na prahu, kde vždy zakopával. Vyvětral, svlék se po dřině. Teď byla pryč. To včera dával její plášť k sobě do skříně. Stůl. Cizí knihy. Cigarety. A v nebi všechny její děti. Neměl kam jít, i kdyby chtěl. Odvedle rozhlas, věčné věty. Údiv, že si to připouštěl A že šel škarpou, škarpou šel.

5 Kalendárium kritiky v Tvorbě často neměly daleko ke skutečným zatykačům (Alessandro Catalano: Rudá záře nad literaturou. Česká literatura mezi socialismem a undergroundem ( ). Brno, Host 2008, s. 95. Záviš Kalandra Milada Horáková Situace po r ještě v březnu 1948 Dobříš, konference, čestný předseda F. Halas - duben 1948 Sjezd nár. kultury Ladislav Štoll: projev proti avantgardě, Wolker vzor - r uvězněn Zdeněk Rotrekl - skupina 42 se v rozpacích rozpadá - r uvězněn Josef Palivec - Ivan Skála: K situaci současné české poezie (odmítá Koláře, Blatného, Hrubína, surrealisty..) - Jan Štern: Proti likvidátorům poezie (odmítá Koláře, Haukovou) - r Vladimír Dostál kritizuje odkaz Jiřího Ortena, spor nad Seifertovou Písní o Viktorce - Štollův projev Třicet let bojů za socialistickou poezii (především vs. Halas ) - červen: rozsudky v procesu s Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou aj. - Egon Bondy a Ivo Vodseďálek zakládají samizdatovou edici Půlnoc

6 Kalendárium František Halas, Jan Zahradníček Konstantin Biebl sbírka Bez obav; sebevražda - zatčen Jan Zahradníček (1952 odsouzen, z vězení se dostal až r. 1960, viz příběh J. Z.) Egon Bondy zapisuje Trapnou poezii, počátek společných aktivit tzv. šestatřicátníků (Havel a spol.) zatčen Jiří Kolář umírají Stalin, Gottwald, náznak uvolnění - vycházejí Kunderovy Monology, 1. sv. Díla Jaroslava Seiferta začíná vycházet Host do domu (J. Trefulka a J. Skácel se trefují do poezie P. Kohouta, vycházejí tu básně J. Zábrany, J. Skácela, Kolářův překlad Whitmana; L. Kundera píše o Halasovi) - spor: Nezvalova báseň Moře Básnický almanach, také s ukázkou z tvorby J. Koláře - začíná vycházet Květen (program poezie všedního dne) - konference o poezii Nezval o Apollinairovi, vs. Štollův odsudek avantgardy - M. Kundera článek o tradici (linie senzualistická Nezval / metafyzická Holan) sjezd čs. spisovatelů Nezval o umlčených (Biebl, Seifert, Holan, Hrubín, Kolář), podobně Hrubín, Seifertův projev - V. Havel - pochybnosti o programu Května, odkazuje pozitivně ke skupině 42 - strojopisný almanach Život je všude (red. Kolář a Hiršal)

7 Kalendárium vychází Halas (A co?), Kolářův Mistr Sun Ortenovy deníky znovu přituhuje; zrušeny Nový život a Květen, nahrazeny Plamenem, propuštění Fikara, Hiršala, Grossmana, K. Bednáře z nakladatelství Čs. spisovatel vycházejí Šiktancovy Heinovské noci, Skácelovo Co zbylo z anděla vychází Hrubínova Romance pro křídlovku vycházejí Holanovy Příběhy, Šiktancova Nebožka smrt JIŘÍ ORTEN

8 Příběh: František Halas ( ) - r cesta do Polska a SSSR, deziluze; přátelství s J. Chalupeckým, J. Kolářem; výrazem rozluky s novým režimem mj. i verše otištěné až r ve sbírce A co? Počínaje r. 1950, tedy po smrti, stal se Halas objektem soustavné kritické, odmítavé kampaně Ladislava Štolla. * Není pochyby o tom, že Halasova poezie je svou podstatou (nejde o jednotlivé vytržené verše) poezií epochy rozkladu, nemoci, zániku, poezií starého světa, a že měla, jak ještě ukážu, na nejmladší pokolení, na mládež vliv nanejvýš neblahý. Poezie Wolkerova je poezií nového zdravého socialistického světa. (Štoll 1950) V průběhu 50. let potom došlo k několika pokusům veřejně Halase rehabilitovat (L. Kundera, J. Brabec) * Názor Štollův o Františku Halasovi se odrazil ihned v ediční politice. Halas se přestal na čas vydávat. Kromě Ludvíka Kundery, jehož práce jsme připomínali, se nikdo podrobně Halasem nezabýval. Teprve sjezd spisovatelů v dubnu 1956 ukázal, jak živá je otázka Halasova odkazu. (Jiří Brabec 1957) - Ukázky - V řadě (1948) - A co? (1957)

9 Příběh: Jan Zahradníček ( ) 1948 vyloučen ze Svazu čs. spisovatelů 1951 zatčen 1952 odsouzen ke 13 letům vězení 1956 na otravu muchomůrkou zelenou umírají dvě dcerky, manželka a syn přežijí, Zahradníček za nimi krátce v nemocnici, vrací se do vězení 1960 amnestie, propuštěn, brzy umírá ukázky - La Saletta (1947) - Znamení moci (1951/1969/1990) r ji četl Radovan Lukavský v chrámu sv. Tomáše v Praze (AUDIO) + Dům strach * Zahradníček sdílel osud celé řady katolicky orientovaných autorů, kteří po únoru 48 museli za mříže (Josef Palivec, Václav Renč, Josef Kostohryz ten dostal r doživotí, Bedřich Fučík ad., např. i historik Zdeněk Kalista) o osudech Jakuba Demla, Jaroslava Durycha bude řeč v kapitole o poválečné próze

10 ze Zahradníčkovy La Saletty (1947) ( ) nechce se mi halekat ano a halekat ne podle toho jen, odkud vítr fouká děsím se mravenišť okusujících krabičku od zápalek děsím se stád přežvykujících od rána do večera jediný žvást Jsem tu, můj Bože, na planetě naší rychle se otáčející návštěvou u krásy bytem v hrůze a mezi hrůzou a krásou se potáceje tak sotva stačím si rozvážiti co všechno ztraceno, co všechno ztratit ještě lze ( )

11 Jan Zahradníček: Dům strach (poč. 50. let, Toronto 1981) Výslýchá se. Ve všech čtyřiadvaceti pokojích najednou. Vždy jeden a dva a nezbytný ovšem psací stroj. Ti dva s nudou se přehrabují v cizích útrobách. A ten chudák je jak na trní. Tak začíná. Hodina Bičování. Zde slova nemají smyslu. Zde o barvách hovoří slepí. ( ) Taková smutná zrůdnost, jak ji známe z některých surrealistických obrazů, civí na mne z těch obličejů jen přilepených k trupům, jež se mohou podle potřeby vyměnit, zatímco tvář zůstává jednou provždy.

12 Vladimír Holan - z básně Nepřátelům (1949/ 1964) A už mám dost vaší sprostoty, a nezabil-li jsem se ještě, pak jen proto, že jsem si nedal život a že ještě kohosi miluju, protože miluju sebe Můžete se smát, ale orla napadne jen orlice a raněného Achilla jen Bríseovna. Být není lehké Lehká jsou jen hovna

13 Skupina 42 - vystoupení Václava Havla r opět vrátilo do hry umělecký postoj zastoupený Skupinou 42; r proběhla v pražském Mánesu a potom v Brně velká retro výstava - počátky skupiny sahají do posledních 20. let (na UMPRUM se setkávají Gross, Zívr a Hudeček ) - skupina 42 jako instituce ovšem vznikla opravdu právě r v souvislosti s výstavou, v niž vyústilo přátelské setkávání, kterého se účastnili: - Jindřich Chalupecký teoretik (jeho text Svět, v kterém žijeme z r se stal výchozím předmětem debat) - výtvarníci: Kamil Lhoták, Karel Souček, Zdeněk Rykr, Jan Kotík, Ladislav Zívr (sochař), fotograf Miroslav Hák - básníci: Jiří Kolář (* 1914), Jan Hanč (* 1916, přidal se až po válce), Josef Kainar (* 1917), Jiřina Hauková (* 1919), Ivan Blatný (* 1919) FRANTIŠEK HUDEČEK

14 KAMIL LHOTÁK Skupina 42 mytologie moderního člověka - z textu Svět, v kterém žijeme (1940) : Byla-li řeč udělána, aby vesmír, jak řečeno, roztřídila v jednotlivé věci, tedy básník musí ničit tyto věci; namáhá se použít ji v opačném smyslu, znásilňuje ji, aby ukázal cestu, kudy se brát, aby prolomil průhledy z vězení racionální konstrukce vesmíru; směřuje k intuici Úplna, jednotné souhrnné totality jsoucna, k opaku roztříděnosti, k tomu, co je per def. nevýslovné. Není to náhodou, že tolik moderních básní končí zámlkou, výkřikem, zadrhnutím hrdla, tichem; ono jedině je schopno dokonat sugesci tohoto uměleckého díla. ( ) Nebo přece odváží se [člověk] přijmout sebe, zůstane tragickým hrdinou trvajícím mezi Bohem a nicotou a odpírající oběma, těm dvojjediným ( ) Žít. Vrátit člověka záhadě, zmatku, životu. Začít znovu.

15 Říkám že každý okamžik je hoden básně! Zkouším ji na ulici kde je holomráz! Ve ztvrdlém vyhlazeném mozku z kterého nevyvěrá hudba V hnízdě kde není líheň metafor S nápisem: Kupujeme hadry kosti V lešení na kterém bliká umrlčí lucernička U šedých nemocničních průjezdů (Ivan Blatný: ze sbírky Tento večer, 1945) 1947: sbírka Hledání přítomného času (s proslulou básní Terrestris) 1948: emigrace, Londýn od r léta strávená v psychiatrickém sanatoriu se štěstím zachráněné básně jedna ze sester poslala r jeho texty manželům Škvoreckým do Toronta sbírka Stará bydliště (1979)- povzbuzení r tamtéž vyšla sbírka Pomocná škola Bixley zemřel r. 1990, rok nato převezen jeho popel do Brna

16 MIROSLAV HÁK

17 Kamil Lhoták: Vstříc osudu Skupina 42 práce s ukázkami - Jiří KOLÁŘ ukázky: Ráno (Ódy a variace, vyd. 1946) - Ivan BLATNÝ z Dnů v roce (1948) Abeceda osudu (Roky v dnech, 1949/1975smz.) Prométheova játra (1950/1979smz) z Vršovického Ezopa (vznik pol. 50. let, 1966) z Básní ticha (vznik v 60. letech) ukázky: 2 ještě nesouvisející s programem Sk 42 - Josef KAINAR potřeba vybrat něco ze sbírek Tento večer (1945), Hledání přítomného času (1947)! - ukázky: Stříhali dohola (z Nových mýtů, 1946) [Mišík] + ještě 1!

18

19 KAREL SOUČEK: V dešti Kdyby někdo vypracoval báseň o zázračném dění města, ať obraz za obrazem nebo tvar za tvarem, slovo za slovem nebo tón za tónem, a přemístil toto šílené dění do mateřídouščí atmosféry venkova, nemusel by, ale mohl by dát kvésti květinám z betonu, rodit ovoce stromům z žuly a plechu, z řek učinit asfaltové bystřiny nebo učinit vzduch skleněný, pak bychom byli nuceni přesvědčovati se o královské čistotě tohoto dramatu, a možná že by nám bylo proti mysli, kdybychom potom zaslechli, jako to vždy bývá při křtu básníka, něco o znásilňování přírody nebo skutečnosti; a možná že bychom milovali tohoto básníka pro jeho nebývale čistou a prostou jemnost, tak nebývale, neslýchaně a úžasně přesvědčujícího, že síla a nosnost slova je nekonečná na všechny světové strany a nevyčerpatelná pro všechny způsoby času i smrtelnosti, síla, která by se stala pojednou i novou silou našeho ducha. Má-li někdo z vás chuť skočit mi do řeči, odpovím: Poezie je věrná tomu, kdo je jí věren. Jsou cesty v životě básníka, které musí, bezpodmínečně musí projít jen v duchu nebo srdcem naprázdno a platnost básníka ve společnosti závisí na přímém poznání těchto cest, neboť on může být platný celku jen tehdy, nebude-li podlamována jeho svoboda v těchto těžkých rozhodnutích jeho života. Jen ti, kdo žijí poezií, pochopí, jak hrozné a smrtelné zde hrozí nebezpečí. (J. Kolář: Poezie města, 1946)

20 Libor Fára: Konec dne (1949) poválečný surrealismus - surrealistická inspirace v pracích autorů sk po válce: Praha (Karel Teige; spořilovská skupina zal. 1943: básníci Zbyněk Havlíček, Rudolf Altschul r zatčen gestapem, kritik Robert Kalivoda, výtvarník Libor Fára) // brněnská skupina Ra (především: Ludvík Kundera) - po únoru: podzemí; surrealismus = lákavý kulturní model odporu (Catalano); almanach Židovská jména (1949) vedle Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho např. Karel Hynek, Vratislav Effenberger srov.: - podzemní projekty, samizdatové publikace, polemiky, roztržky 10 ineditních sborníků Znamení zvěrokruhu (1951) po smrti K. Teigeho (štvavá kampaň, 1951) převzal roli guru částečně Effenberger

21 Zbyněk Havlíček ( ) - syn prozaika Jaroslava Havlíčka studoval na FF UK psychologii a estetiku, 1950 dizertace Skutečnost snu - od r pracoval v psychiatrickém sanatoriu v Dobříši, od r v Sadské (experimenty s LSD) - v 50. letech strojopisně: Kabinet dra Caligariho (UKÁZKA), 1951; Stalinská epocha, 1951; Karlotta menstruuje, 1951; Tse-Tse, 1951; Způsob šedesátý třetí, 1951; sbírka sentencí a aforismů Prolegomena poezie, 1951, aj.; Miluji, tedy jsem, 1958). Viděl jsem propast mezi surovinou a člověkem Šibenici jako citový výraz (Maloměšťák, 1951)

22 Josef Istler Zbyněk Havlíček B E R E N I K A vystoupila z leknínového jezírka Aby se převlékla do Něčeho-Něčeho Viděl jsem pak už jen neznámou ženu Anticky krásnou V březovém háji cestou ze stadionu Doma se bude hádat s manželem On chce život s paspartou a s pojištěním Vysedávat denně alespoň hodinu v malovaném kočáře Na korze Udržovat zdání splavnosti řek Citové navigace Jít k smrti organizovaně a se zpěvem Naposledy salutovat Prkenný úsměv prolezlý červotoči A ona si sbírá sasanky Průsvitná tak úžasně až se sama stane sasankou Ležím přišpendlen v koupacím plášti počítám pulzy a gama toxicity Co všechno vyplavuje láska a poesie Inspirace je oním stavem spánku jehož básní je sen Jednou si budem dopřávat umělá básnická deliria Pro život plastický alespoň jako bedna Pestrý alespoň jako ledňáček A vzrušující alespoň jako nahá ňadra pod nimiž taje sníh (Otevřít po mé smrti, 1994)

23 Vladimír Boudník Edice Půlnoc / underground , 62, samizdat; Ivo Vodseďálek (* 1931) a Egon Bondy (* 1930), 49 sv., také Jana Krejcarová - Bondy: V roce 1947 přerušil studium na gymnáziu, do roku 1957 žil bez stálého pracovního poměru na pomezí legality. Po maturitě (1957) studoval na FF UK dálkově filozofii a psychologii obhájil diplomovou práci Příspěvek k problematice marxistické ontologie. (Martin Machovec: SČL po 1945) - rukopisy Totální realismus (1950), Trapná poezie (1951), surrealistní Pražský život (1951) Vladimír Boudník v edici Půlnoc vydán svazek, představující Boudníkovu tvorbu (manifesty explosionismu už 1949), Boudník - přítel Bohumila Hrabala (srov. jednu z postav povídky Něžný Barbar) ten ostatně v edici Půlnoc vydal báseň Krásná Poldi (1950)

24 Běla a Jiří Kolářovi Tzv. Šestatřicátníci - Pavel Kosatík: Ústně více. Šestatřicátníci - román faktu (2006) - počátek 50. let, skupina mladých lidí, kteří si nechtěli zadat s režimem; mj. kavárna Slavia (Jiří Kolář guru) Václav Havel (patnáctiletý!!), Jiří Paukert-Kuběna, Viola Fischerová, Věra Linhartová, Pavel Švanda, dramatik Josef Topol); strojopisné sborníky strojopisný almanach Život je všude (1956, red. Josef Hiršal a Jiří Kolář), navazující na brněnský večer, zorganizovaný V. Havlem Jiří Paukert-Kuběna - vedle próz B. Hrabala, E. Juliše, M. Hendrycha a J. Škvoreckého básně Jiřího Koláře, Josefa Hiršala, Jana Zábrany a také právě V. Havla a J. Paukerta-Kuběny

25 Režimní, oficiální poezie - PAVEL KOHOUT psal především písně a básně, proklamující v duchu poetiky budovatelského umění komunistické ideály. Jeho sbírky veršů zahrnují lyrickoepické reminiscence na uplynulou válku, ódy na Stalina, Gottwalda a Fučíka, častušky o nových výrobních vztazích a tendenční lyriku z cest, i skladby písňového charakteru, které obdobně jako básně Stěpana Ščipačova oslavují mládí a lásku (Verše a písně [1952], Čas lásky a boje [1954]). (Věra Brožová, Slovník české literatury po roce 1945) - STANISLAV NEUMANN syn St. K. Neumanna; patřil brzy po únoru 1948 ke známým svazáckým básníkům, kteří s naivním optimismem oznamovali příchod epochy socialismu. Těžiště jeho snah spočívalo v delší lyrické poemě se silnými deklamačními rysy, inspirované zčásti pozdější poezií Vladimira Majakovského (prvotina Sto deset procent štěstí byla komponována jako recitační pásmo). Tento útvar se mu stal východiskem zbásnění základních hodnot socialismu v básnickém životopise Josifa Vissarionoviče Stalina (Píseň o Stalinu, 1949) i v nadšené apoteóze nového života s jeho závaznou družností a novým soudružským vztahem k ženě, bojovností, oddaností ke komunistické straně a jejím vůdcům i s nesmiřitelnou nenávistí k imperialismu (Píseň o lásce a nenávisti, 1952). (Vladimír Macura, tamtéž)

26 ČASOPIS KVĚTEN ( ) - vedle časopisů Nový život, Host do domu a později Literární noviny; program POEZIE VŠEDNÍHO DNE - kmenoví básníci: Jiří Šotola: Svět náš vezdejší (1957), Venuše z Mélu (1959), Hvězda Ypsilon (1962), Poste Restante (1963) Miroslav Holub ukázky (s ), krom toho Achilles a želva (1960) Miroslav Florian: Žízeň (1959), Záznam o potopě (1963) Karel Šiktanc: Heinovské noci (1960, ukázka), Nebožka smrt (1963, kniha) Josef Brukner: Malá abeceda (1958) Nablízku: Milan Kundera: Monology. Kniha o lásce (1957) Eduard Petiška: Okamžiky (1957) strohost, nemocnice Miloš Macourek: Člověk by nevěřil svým očím (1958)

27 Jan Skácel - sb. Kolik příležitostí má růže (1957) - sb. Co zbylo z anděla (1960) venkov; tlumenost, střídmost

28 Oldřich Mikulášek : sbírka Pulsy, výrazně spjatá s poetikou Skupiny 42 život jako radostné uchvácení i temná závrať, napětí : sb. Ortely a milosti (verše z let ) - ukázka (báseň Výčitky) : sb. Svlékání hadů zatímco chodník jde si po svém dál, dějiny přou se v štíhlých nohou ženy a mladí muži jak vlajkové lodi zastírají povlávání kravat, co se děje těsně pod nimi, v kajutách hrudí, v podpalubí duší, když tu se náhle vznesl jeden z nich mávaje rukama jako by se bránil a někdo řekl, kdyby aspoň vyndal cigaretu z úst

29 František Hrubín - ukázka z Proměny (1957) - Romance pro křídlovku (1962) - (společná četba!) Otakar Vávra - film