Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní Ochrana rašelinišť
|
|
- Ilona Křížová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní Ochrana rašelinišť u nás plocha asi ha (téměř polovina v CHÚ), hlavně horské Sudety, Třeboňsko, Jeseníky, Bílé Karpaty, Vysočina a j. řada mokřadů chráněných Ramsarskou úmluvou zásobárna uhlíku, retence vody v krajině, refugia specifické bioty, biodiverzity ve vyšších polohách zachovalejší (vrchoviště bezzásahovost), nižší polohy a slatiniště velmi ohrožené (nutný aktivní management) Historie vznik především v Atlantiku (nejvlhčí období holocénu) hlavně vrchoviště, periodické zarůstání (např. olše) a obnova bezlesí některé vznikly činností člověka odlesněním podmáčených lesů a pramenišť (např. luční prameniště po Valašské kolonizaci) kromě vrchovišť a hodně zamokřelých půd do pol. 20. stol. pastva nebo kosení pro méně kvalitní seno těžba rašeliny (stelivo, topivo) od 2. pol. 19. stol. více intenzivní (borkování), po 2. svět. válce už výrazně méně (u nás většina rozsáhlých těžisek odtěžena nebo chráněna) od pol. 20. stol. další výraznější ohrožení 1
2 Ohrožení rašelinišť Hlavní typy ohrožení dnes: - odvodnění, změny ve vodním režimu, nevhodné lesnické hosp. (meliorace, zalesňování) - opouštění od tradičního hosp. (sečení) přechod k zarostlým mokřadům (Calthiony), zarůstání dřevinami a travinami problém světlomilných druhů, příp. přechod od seče k pastvě - degradace, eutrofizace, imise, acidifikace (neg. vliv na dřeviny rašelinné borovice, např. ztráta jehlic) - těžba rašeliny dnes jen na vybraných místech (léčebné a zemědělské účely) Obecně velmi těžká obnova (lepší po borkování než po těžbě stroji), zásadní ochrana zachovalých lokalit Rašeliníky Asi 30 druhů, antiseptické účinky, adsorpce vody až 8x více než je hmotnost suché rašeliny, huminové kyseliny nízké ph, neustálé dorůstání, izolace od minerálního podloží, anoxické prostředí (bez dekompozice), udržování mikroklimatu, uchování pylů a makrozbytků, bioindikátory, klíčové organismy pro ekosystémy Zahradnický substrát neutralizovaná rašelina vylehčení, provzdušnění a zadržení vody, léčivý materiál pro koupele a zábaly Lázně Třeboň, Teplice nad Bečvou, Lázně Dubí, Lázně Olomouc atd. Zábaly zvyšují prokrvení, cirkulaci krevního oběhu, regenerační a hojivé účinky, úleva artritických bolestí kloubů a ztuhlosti svalů. 2
3 Vrchoviště Ombrotrofní rašeliniště, zdrojem vody srážky, druhově velmi chudé, malá produktivita porostu, velmi kyselé (nedostatek minerálů pro pufrování ph), obvykle na tektonických zlomech, refugium spec. bioty Andromeda polifolia (C2) Ledum palustre (C3) Eriophorum vaginatum Carex limosa (C2) Carex pauciflora (C3) Scheuchzeria palustris (C1) Vaccinium uliginosum Významné druhy rostlin 3
4 Významné druhy rostlin Empetrum nigrum (C3) Oxycoccus palustris (C3) Listera cordata (C1) Drosera spp. Rubus chamaemorus (C1) Trichophorum cespitosum (C3) Betula nana (C2) Management vrchovišť horská vrchoviště u nás často dobře zachovalá bezzásahovost v CHÚ (stabilní ekosystémy při zachování vodního režimu) ohrožení těžbou, odvodněním + zalesněním, budováním přehrad zásadní zachování vodního režimu a podmínek na lokalitách (způsobuje změny ve vegetaci, zarůstání dřevinami či travinami hlavně bezkolenec) hnojení a imise (hlavně přísun N způsobuje změny ve vegetaci u nás stále silné zatížení spadem N) řídnutí porostů rašeliníků, rozpad bultů, uvolňování CO2, přerůstání játrovkou Gymnocolea inflata a d. vápnění kvůli zvýšení ph lesní půdy (vs. acidofilové např. hynutí mechů) vhodné ochranné pásmo lesy s vyhovujícím LHP (bez rizika odvodnění, eutrofizace apod.) obnova vodního režimu přehrazení odvodňovacích kanálů (přívod cizorodé vody nežádoucí) přezvěření horských oblastí kaliště jelenů obnova po destrukci velmi náročná, obvykle nemožná 4
5 Odvodnění vrchovišť Vliv odvodnění na vrchoviště: - pokles a rozkolísání hladiny spodní vody, provzdušnění a mineralizace rašeliny uvolnění živin a nástup náročnějších druhů, změna povrchových struktur a hydraulických vlastností (snížená schopnost zadržovat vodu), rychlejší odtok vody Změny v odvodněných vrchovištích: - expanze suchomilnějších mechů, expanze konkurenčně silnějších druhů (traviny bezkolenec, metlička, metlice a d.), expanze keříčků (brusnice), expanze dřevin, změny mikroreliéfu (úbytek šlenků) nenarušené vrchoviště středně ovlivněné silně ovlivněné 5
6 Hrazení melioračních rýh - u nás Šumava, Jizerské, Krušné hory (obvykle řešeno v rámci povodí hl. pramenné oblasti) - účelem je zvýšení a stabilizace hladiny podzemní vody, zpomalení povrchového odtoku a celkové zvýšení retence vody v krajině (hlavně období sucha) - stanovení počtu a umístění hrází (vzdálenost mezi nimi) vychází ze svažitosti terénu (větší sklon více hrázek), typu vegetace (např. v kleči přirozeně větší kolísání) koncept cílové hladiny vody (ta odpovídá přirozenému kolísání vody) - podkladem mapy aktuální vegetace, znalost přir.kolísání hladiny a geodetické zaměření odvodňovacích rýh 6
7 Geodetické zaměření rýh a mapa vegetace Typ biotopu Vrchoviště aktivní (centrálníčást) (Sphagnion medii, Oxycocco-Empetrion hermaphroditi, Leuco- Scheuchzerion palustris) vrchovištní náběhy do laggu Vrchoviště aktivní (okrajováčást), vrchoviště stagnující a zarůstající (Pino mugo-sphagnetum) Rašelinné smrčiny (Sphagno-Piceetum) Rašelinné a podmáčené smrčiny: (Bazzanio rilobatae-piceetum, Soldanello-Piceetum) Přechodová rašeliniště: (Carici rostratae-sphagnetum apiculati, typ s Trichophorum cespitosum, Sphagnion medii, aj.) Cílová hladina (cm) Hrazení melioračních rýh instalace přehrádek musí být šetrná (bez těžké mechanizace, doprava materiálu na hřbetě, zatloukání kladivy apod.), přehrážky z prken, z kulatin (s vycpávkou z rašeliny) nutné přesahy do břehů a do dna, možné použití geotextilií konstrukce hrázek: - hráze z prken (zaražené vodorovně, dvě vrstvy přes spáry, zarážené kůly, přepad) - hráze z fošen (zaražené svisle, spoje na pero a drážku, zpevňující kleštiny, přepad) revitalizace především v horních částech povodí a prameništích 7
8 Hrazení melioračních rýh v další fázi podpora zazemnění přehrazených rýh (spontánní zazemnění cca % - hlavně rašeliníky), lepší na světle a v mělkých rýhách vyplnění segmentů mezi rýhami dřevem, hatěmi, rašelinou, příp. iniciální trsy rašeliníků (hlavně v hlubších kanálech) monitoring vlivu přehrazení: pozitivní efekt na vodní režim a na chemii vody (nejlépe v porostech podmáčených smrčin), zvýšení hladiny podzemní vody v keříčcích, méně v trávnících; celkově menší kolísání hladiny podzem. vody horší výsledky u více degradovaných rašelinišť vhodný monitoring stavu přehrádek a jejich oprava či navyšování (při pokračujícím zazemňování) Odvodnění vrchovišť není způsobeno jen melioračními rýhami, důl. může být také odlesnění okolí Odvodňovací rýhy ovlivňují zřejmě jen bezprostřední okolí (do cca 5 m), jiné příčiny degradace Minimálně pro podporu biodiverzity dobré Průběh kolísání hladiny podzemní vody před a po revitalizaci rašeliniště přehrazením odtokových rýh (revitalizace proběhla na podzim 2008) 8
9 Významní živočichové vrchovišť Celářada motýlů Management pro motýly: zachováníči obnova hladiny spodní vody - na zazemňujících se rašeliništích pomístní narušování povrchu (zimní vystřelení tůní, prohnání stáda krav), blokování sukcese dřevin, řízené požáry Žluťásek borůvkový (Colias palaeno) - monofág na vlochyni, pánevní a horská rašeliniště, ohrožení melioracemi, zalesněním, těžbou rašeliny, dnes hlavně zazemňování a zarůstání vlivem lesnických meliorací v okolí lokalit - původně podpora velkoplošnými disturbancemi (např. kůrovec) ucpávání koryt potoků, sesuvy apod. vznik nových ložisek humolitu populace druhu následovaly otevřené plochy rašelinných substrátů (později obdobně díky imisím) - většinou ZCHÚ, bezzásahovost včetně disturbancí u funkčních, umělé prosvětlení strom. patra s ponecháním dřeva na místě, možná extenzivní pastva Perleťovec severní (Boloria aquilonaris) klikva, odstranění strom. a keř. patra, zrušení meliorací, narušení povrchových vrstev rašeliny Okáč stříbrooký (Coenonympha tullia) suchopýry, kompletní narušení bultů s ostřicemi na třetině plochy stanoviště, larvy nesnášejí zaplavení problém s přehrádkováním Modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete) - vlochyně Významní živočichové vrchovišť Šídlo rašelinné (Aeshna subarctica) především menší rašelinná jezírka s plovoucí vegetací, břehy s borovicemi, ochrana stávajícího stavu, vyloučení vápnění ad. Mravenec rašelinný (Formica picea) hnízda v bultech rašeliníků a mechů, trsech ostřic v bezlesí - ohrožení: meliorace, zalesnění, eutrofizace, sukcese - management: zachování trsů a bultů a oslunění hnízd (vysoká hladina spodní vody méně významná) 9
10 Střevlík Menetriésův (Carabus menetriesi pacholei) rašelinné bezlesí (důl. vlhkost a přítomnost rašeliníků), případně vlhké louky s dominancí jednoděložných (menší zastínění) navazující na rašeliniště - heliofil u nás hlavně Šumava, dále Krušhory, Slavkovský les, Novohradské hory hlavní aktivita květen až červen ohrožením imise (změna chemismu), odvodnění rašelinišť, zarůstání lesem, fragmentace biotopů (les jako bariéra) Management: požárování (snáší bez úhony, u nás spíš nereálné), blokování sukcese výřezem dřevin propojení bezlesí, přehrádkování pro obnovu vodního režimu Významní obratlovci vrchovišť Grus grus Glaucidium passerinum Luscinia svecica svecica Vipera berus Lyrurus tetrix Zootoca vivipara 10
11 Rašeliniště s borovicemi rašelinné borovice (kleč, blatka) při narušení vodního režimu mohou přerůstat otevřená vrchoviště, příp. dále směřovat k jiným porostům (smrk) i za přirozených podmínek může být cyklická sukcese (střídání lesa a bezlesí v závislosti na vod. režimu - rašelinné bory) dnes ale kvůli odvodnění stabilnější lesní fáze (např. blatkové bory na Třeboňsku) možností zvyšování hladiny spodní vody jen omezené možnosti ohrožení lesnickým hosp. (hybridizace) blatkové bory ohrožení odvodňováním, mělké kořeny příjem vody do 50 cm pod povrchem, opakované poklesy odumírání porostů, při více odumřelých stromech porost náchylný k vichřicím či požárům např. NPR Červené Blato regenerace narušených ploch po těžbě rašeliny pestrá mozaika, dnes často nejcennější partie celá řada ochr. významných taxonů např. můry (zásadní rojovník, vlochyně a d. prosvětlení) Eupithecia gelidata Přechodová rašeliniště Minerálně chudé, druhově bohatší než vrchoviště, převažují rašeliníky a ostřice, zdroj vody s vyšší mineralizací, v růz. nadmořských výškách, nejméně ohrožený typ 11
12 Významné druhy rostlin Drosera rotundifolia Drosera anglica (C1) Drosera intermedia (C1) Utricularia minor (C2) Významné druhy rostlin Carex chordorrhiza (C1) Hammarbya paludosa (C1) Sedum villosum (C1) Willemetia stipitata 12
13 Slatiny Vysoké ph, humolit většinou bez rašeliníků, druhově bohaté, vzácně v nižších polohách, závislé na minerálně bohatém spodním prameni (minerotrofní), malá produktivita = opět hmyzožravé rostliny!, často vznik činností člověka, dnes často velmi fragmentární, vysoká biodiverzita Významné druhy rostlin Carex pulicaris (C2) Menyanthes trifoliata (C2) Parnassia palustris (C2) Pinguicula vulgaris (C2) Pinguicula bohemica (C1) 13
14 Významné druhy rostlin Rhynchospora alba (C2) Rhynchospora fusca (C1) Schoenus ferrugineus (C1) Schoenus nigricans (C1) Cladium mariscus (C1) Primula farinosa (A1) Významné druhy mechů Hamatocaulis vernicosus Helodium blandowii Drepanocladus revolvens Meesia triquetra Sphagnum subnitens Calliergon trifarium Paludella squarrosa a d. 14
15 Management slatinišť a přechodových rašelinišť přechodová rašeliniště častěji bez zásahu, slatiniště nutný management důležité zachování, příp. obnova vodního režimu dříve hlavně meliorace, celkově pokles hladiny spodní vody vhodné zacpání drenáží, přehrádkování - problém také při vyhloubení umělých vodních ploch (např. rybníčky, zahradní jezírka) hlavně tůně pro obojživelníky často likvidují zbylé zachovalé mokřadní louky (včetně ponechání sedimentu na lokalitě) - podobně problémem výstavba (např. dálnic, chat) v blízkosti apod. přísun živin (vede k přeměně vegetace s dominancí na živiny náročnějších druhů a jejich přerůstání ostatní vegetace) lze omezit dostatečným ochranným pásmem, zákazem hnojení (vč. leteckého) v okolí, ochrana před přítokem měnícím trofii, obnova jen velmi obtížná (hlavně limitace P) Management slatinišť a přechodových rašelinišť zarůstání dřevinami (olše, bříza, smrk) a trávami (bezkolenec, rákos, třtina), hromadění stařiny nutný aktivní management pravidelný prořez, kosení přechodová rašeliniště: bez kosení nebo stačí 1x za 2-4 roky slatiniště: kosení každoročně (změny už po 1-2 letech ponechání kvůli stálému přísunu živin hlavně N přerůstání širolistými bylinami) - kosení1-2 x za sezonu: červenec (podle lokálních podmínek), říjen; jen jedna seč na podzim nahrává konkurenčně zdatným druhům (většina pramenišť dnes s výskytem potenciálně expanzivních druhů) při větších plochách vhodná mozaika, střídání plošek v průběhu let posečenou vegetaci nutné odstraňovat (ani nenechávat poblíž, udržování nízké koncentrace živin), není vhodné ani pálení (zůstávají některé živiny, v popelu lépe klíčí agresivní druhy), shromažďovací kupy nedělat v cenném společenstvu zarůstání nemusí být vždy např. ne na hodně podmáčených lokalitách (vždy taková místa bezlesí byla dlouhodobé udržení ekosystému), v boreální zoně vlajkové druhy často vstavače Dactylorhiza fuchsii a D. majalis 15
16 Management slatinišť a přechodových rašelinišť často vhodné slabé narušení povrchu cyklická obnova primární sukcese šlenková vegetace (rosnatky, plavuňka) někdy zařídí zvěř odstřel pařezů pastva problematická (živiny, eroze) někdy extenzivně ochrana před rozdupáváním zvěří nebo dobytkem oplocení nejcennějších partií (totéž při rozjíždění traktory), zákaz přikrmování a lizů v mokřadech - při pastvě v okolí nutnéčasté kontrolování oplocení, ochranné zóny omezující splach živin, častější kosení v návaznosti na rybníky problém s vyhrnováním v případě zásahu by mělo být odbahnění a odvoz sedimentu mimo ochrana před zavážením odpadky, zalesněním Lycopodiella inundata Bílé Karpaty Bělokarpatská luční prameniště a rašeliniště (historie hospodaření) původně lesní porosty, prameniště chudá s příchodem člověka pastva v lese, pálení, kácení lesa zvodnění mokřadů, příchod světlomilných druhů před lety valašská kolonizace, s kosou a hosp. postupy (pastva ovcí, kosení pro seno krmivo, podestýlka) další nárůst zajímavých druhů nekvalitní seno kosení až na konci léta (ostřice, mechy, suchopýry) většina plochy lučních mokřadů někdy pohnojení chlévskou mrvou (přímo u stavení) změna v pcháčové louky (pochoutka pro krávy), když se ale přehnalo často zase nekvalitní seno (např. skřipinové porosty) při pastvě změny ve vegetaci ústup mechů, dominance sítin kolektivizace, plošné hnojení, odvodnění ve 20. stol. zánik většiny lokalit dnes obnova kosení pro potřeby biodiverzity, místy ale zůstal tradiční management vlhkých luk 16
17 Významné druhy živočichů Mokřadní měkkýši pěnovcových pramenišť: zrnovka alpská (Pupilla alpicola), vrkoč útlý (Vertigo angustior), vrkoč Geyerův (V. geyeri), vrkoč bažinný (V. moulinsiana) zachování vodního režimu, pravidelné mozaikové kosení (za 2-5 let) s odstraněním biomasy (až po odpadnutí jedinců několik dnů), odstraňování náletů, vhodné nenarušení pěnovce při pracích, oplocení proti pastvě, příp. extenzivní pastva (koně), ochranné pásmo Perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia) rdesno hadí kořen, mozaikové koseníčásti ploch (od konce července do poloviny srpna se sušením sena na místě), šíření po odsunu Němců ze Sudet Obnova rašelinišť 17
18 Těžba rašeliny vzácně, pouze na několika lokalitách. V minulosti borkování ruční těžba, sušení Od 1. poloviny 18. století. Dnes průmyslovástrojovátěžba (1) frézování, (2) mokrá těžba bagrem (léčivé vlastnosti zachovány). Rašeliniště pouze 0,3 % rozlohy ČR, vzácný biotop, věnovat zvýšenou pozornost. Dotěženámísta zbytkovámocnost rašeliny 0,5-1 m Holárašelina nehostinný substrát, silněse přehřívá, mrazové narušení, větrná eroze. Obvyklá rekultivace - zalesnění Těžená rašeliniště Rašelina má své využití. Používá jako palivo, prostředek pro zvýšení úrodnosti půdy, stelivo pro hospodářská zvířata či pro přípravuléčivýchlázní. Dřívese rašelina těžila ručně. Borkování historický způsob dobývání rašeliny ruční. Těžená rašeliniště Rašelina byla původně těžena tzv. borkováním, které bylo k rašeliništi relativně šetrné. Jednalo se o ruční těžbu, která se prováděla v květnu po zakončení jarních prací. Před vlastní těžbou bylo nutné rašeliniště odvodnit vybudováním odvodňovacích kanálů. Poté se odlesnilo a zbavilo povrchovévrstvy, tzv.mourovky. Ktěžběrašelinyse používala zvláštní lopatka zvaná želízko. Jednalo se o ostrý nástroj ve tvaru písmene L, kterým se vyrýpla tzv. borka ovelikosticihly(cca10x10x45cm). Borkyobsahovalyaž 85% vody, proto bylonutné, abyvyschly. Nakládalyse na trakaře a odvážely na výkladiště, kde se rovnaly jedna vedle druhé. Asipo10dnechse šraňkovaly, tzn. stavělydo kapliček, vždy3protisoběačtvrtýmborkemse zastřešovaly. Po dvouažčtyřechtýdnechse stavělydo figur, dutýchkopek, vekterýchbylyponechányaždo zimy, kdyse z blat odvážely. 18
19 Těžená rašeliniště Jámyporučnítěžbězatopilavodaavodní hladina postupně zarostla vegetací. Některá vyrýpaná rašeliniště zůstala trvale zaplavena a vznikly tůňky, které mají díky rašelinnému dnu tmavou barvu. Proces tvorbyrašelinyse opakuje. Po určitédobě, několika set nebo tisíc let, se vytěžené rašeliniště opět změní v původní rašeliniště spontánní sukcese. Současná průmyslová těžba plošné odvodnění, skrývánípo několika centimetrech (vysušení, frézování povrchu). Co po následném dotěžení(60 cm nad bázi vrchoviště)? P. Konvalinková sukcesnířady obnovy rašelinišť 19
20 P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť 20
21 P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť 21
22 P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť 22
23 P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť 23
24 P. Konvalinková obnova vytěžených rašelinišť 24
Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní Ochrana rašelinišť
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní Ochrana rašelinišť u nás plocha asi 25 000 ha (téměř polovina v CHÚ), hlavně
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceBotanické zvláštnosti projektového území
Botanické zvláštnosti projektového území Zájmové území se rozprostírá mezi Jelení horou u VN Přísečnice a obcí Hora Sv. Šebestiána a je součástí EVL Novodomské a Polské rašeliniště. Jádrem projektového
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceZdejší vrchoviště jsou zásobovaná převážně srážkovou vodou a tak i následkem toho jsou
Na Komářím vrchu z této strany Černé vody vyhloubili asi ve čtvrtém látru sloj, která obsahovala skvostný železivec. Jakmile sloj vylámali a prohloubili ji tak do hloubky jednoho látra narazili pod ní
VíceVoda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště Název zvláště chráněného území Grünwaldské vřesoviště Předmět ochrany Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště: R3.1
VíceHlavní rozvoj rašelinišť proběhl. Revitalizace Krušnohorských rašelinišť. Text: Jiří Mejsnar / Foto: archiv Daphne
Revitalizace Krušnohorských rašelinišť Krušné hory Text: Jiří Mejsnar / Foto: archiv Daphne Pro Krušné hory jsou charakteristické velké plochy rašelinišť a rašelinných biotopů, které se vyvinuly na vrcholové
VícePŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL 2018 - POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG Údaje o projektovém území Vlastník pozemku: Česká republika, právo hospodaření
VíceVodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
VícePřírodní památka Tesařov
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název
VícePoznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
Vícepřírodní památka Čertkus
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. přírodní památka Čertkus Datum
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní
VíceLOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceCHARAKTERISTIKA PROJEKTOVÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT NA ÚZEMÍ ČR
EVL Blatná 44,16 Přírodní památka Blatná 43,77 CHARAKTERISTIKA PROJEKTOVÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT NA ÚZEMÍ ČR rozšířit nebo zachovat vhodný biotop pro páchníka (Osmoderma eremita) obnovit (zjistit)
VíceBudování a obnova drobných vodních ploch (tůní)
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015 Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity
VíceKUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu
KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu Jaromír Maštera říjen 2013 Obojživelníci na Vysočině Česká republika - 21 druhů Vysočina - 15 druhů: mlok čolek velký čolek horský
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
VíceČestné prohlášení ţadatele fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR
Příloha B Čestné prohlášení ţadatele fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR - prohlašuji, ţe všechny informace uvedené v Ţádosti o dotaci jsou pravdivé, - prohlašuji, ţe
VícePÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajinyčr www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz krajina bez vody likvidace
VíceManagement a péče o typy přírodních stanovišť. Odborné požadavky a zkušenosti
Management a péče o typy přírodních stanovišť Odborné požadavky a zkušenosti Požadavky a vzájemná vazba mezi managementem a péčí o biotopy Základní cíle Udržení typů přírodních stanovišť a druhů podle
VíceMezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost
Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí
VíceÚmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
VíceDetailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL. Radek Hejda, AOPK ČR
Detailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL Radek Hejda, AOPK ČR 6.12.2016 Detailní inventarizace populací evropsky významných druhů brouků ve vybraných EVL Cíl: aktualizace
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VícePosouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava
Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceVoda ztracená a vrácená
Voda ztracená a vrácená aneb revitalizace mokřadů na Šumavě Ivana Bufková ivana.bufkova@npsumava.cz Mokřady důležitá součást krajiny rozhranní mezi vodou a suchou zemí Význam pro fungování krajiny jako
VíceMOKRAĎOVÁ VEGETÁCIA Trieda: Isoëto-Nanojuncetea spoločenstvá obnaženého dna Dôležité ekofaktory: - charakter dna (piesčité, bahnité) - vysychavosť
Trieda: Isoëto-Nanojuncetea spoločenstvá obnaženého dna Dôležité ekofaktory: - charakter dna (piesčité, bahnité) - vysychavosť substrátu - krátka vegetačná doba koniec leta, jeseň Stanovištia: vypustené
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 17. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 3615 /2013 KUSP
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VícePéče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Charakteristika jezer relativně hluboké nádrže s malým přítokem předpoklad velmi kvalitní vody a univerzální využitelnosti
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceObojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku
občanské sdružení Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku Zpráva z akce pro veřejnost Jaromír Maštera červenec
VíceNEVÁPNITÁ MECHOVÁ SLATINIŠTĚ. PR Zlatá louka
NEVÁPNITÁ MECHOVÁ SLATINIŠTĚ PR Zlatá louka Nevápnitá mechová slatiniště Struktura složení Údolní i prameništní mezotrofní a eutrofní rašeliniště -často s příměsí jílu nebo písku Bohatě vyvinuté mechové
VíceVegetace České republiky 6. Vegetace pramenišť a rašelinišť, verze Přednáší: Milan Chytrý, Ústav botaniky a zoologie PřF MU
Vegetace České republiky 6. Vegetace pramenišť a rašelinišť, verze 13. 4. 2014 Přednáší: Milan Chytrý, Ústav botaniky a zoologie PřF MU Vegetace pramenišť maloplošný vývoj trvalý přísun vody relativně
VícePřírodní rezervace PAVLOVSKÉ MOKŘADY. Tabule barevných fotografií Příloha k plánu péče pro období tabulí 252 fotografií)
Přírodní rezervace PAVLOVSKÉ MOKŘADY Tabule barevných fotografií Příloha k plánu péče pro období 2011-2019 39 tabulí 252 fotografií) Josef Martiško ZO ČSOP 54/14 Brněnsko 01 Jihozápadní komplex 5 02 Severozápadní
VíceOBNOVA BIOTOPU RAŠELINIŠTĚ PR NOVÁ LOUKA
OBNOVA BIOTOPU RAŠELINIŠTĚ PR NOVÁ LOUKA Jizersko-ještědský horský spolek sídlo: Nerudovo náměstí 108/1, 460 01 Liberec 1 IČ: 651 003 52 zastoupená Leošem Vašinou tel: 724 754 730 email: horskyspolek@volny.cz
VíceNárodní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště
Rolavský rybník (nazývaný též Lícha) je snadno přístupnou částí rezervace. Foto Přemysl Tájek. Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště Jan Matějů, Muzeum Karlovy Vary Dne 1. 7. 2012 oficiálně vznikla
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu
VíceCeník jednotkových cen. (včetně normativních úprav) Správy KRNAP pro poskytování příspěvku a výpočtů plateb za zemědělské práce
Ceník jednotkových cen (včetně normativních úprav) Správy KRNAP pro poskytování příspěvku a výpočtů plateb za zemědělské práce Verze 5/2018 Pro opatření jsou stanoveny základní sazby (ceny jsou uvedeny
Vícepřírodní památka Kounické louky
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. přírodní památka Kounické louky
VícePísky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle
VíceAktuality z Šumavského výzkumu
Olomouc 31. I. 2017 Aktuality z Šumavského výzkumu Intereg III.B 26, část Lepidoptera, 2017-2018 Alois Pavlíčko, Bohumil Vodrlind Společnost pro ochranu motýlů (SOM) CÍLE PRÁCE provést inventarizační průzkumy
VíceMokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
VícePřírodní rezervace Maršálka
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 a 37 odst. 1 zákona č. 114/1992
VíceCeník jednotkových cen. (včetně normativních úprav) projektu LIFE Corcontica pro poskytování příspěvku a výpočtů plateb za zemědělské práce
Ceník jednotkových cen (včetně normativních úprav) projektu LIFE Corcontica pro poskytování příspěvku a výpočtů plateb za zemědělské práce Verze 8.8.2016 Ceník jednotkových cen včetně normativních úprav
VícePřírodní rezervace Mokřady pod Vlčkem
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Mokřady pod
VíceŠumavská rašeliniště a jejich mikrobiální společenstva pod vlivem dlouhodobého odvodnění
Zuzana Urbanová Šumavská rašeliniště a jejich mikrobiální společenstva pod vlivem dlouhodobého odvodnění Rašeliniště tvoří významnou součást šumavské krajiny a do značné míry určují její jedinečnou podobu
VícePLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO
PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2015-2024 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU RAŠELINIŠTĚ KYSELOV Správa NP Šumava, pracoviště Horní Planá RNDr. Alena Vydrová, 2015 Plán péče Přírodní památka Rašeliniště Kyselov Pro období: 2015
VícePlán péče pro Přírodní rezervaci. na období
Plán péče pro Přírodní rezervaci KYSELOVSKÝ LES. na období 1.1.2006 31.12.2015 EKOSERVIS Výzkumné středisko krajinné ekologie 370 01 Široká ulice 8 České Budějovice 1 Fax 386352723 X/2007 1. Základní identifikační
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceMokřady nad Rančířovským Okrouhlíkem
občanské sdružení Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Mokřady nad Rančířovským Okrouhlíkem Zpráva z projektu Nestlé pro vodu v krajině Jaromír
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Bažiny Datum
VíceNávrh na nové vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Černá hora
Návrh na nové vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Černá
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceJ e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a
J e v i š o v i c k á p ř e h r a d a Zatopená plocha při hladině stálého nadržení (Ms) 3,00 ha Zatopená plocha při max.hl. zásobního prostoru (Mz) 8,10 ha Zatopená plocha maximální 12,6 ha Hladina zásobního
VíceZelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
VíceIng. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV
Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního
VíceTabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824
Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými
VícePodpora populace užovky stromové
KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné
VíceRybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí
MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí Miloš ROZKOŠNÝ, Miriam DZURÁKOVÁ, Hana HUDCOVÁ, Pavel SEDLÁČEK Výzkumný
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VíceKey words: peat-bog, turf, management, nature conservation, significant landscape component
Rašeliniště jako cenné přírodní biotopy Peat-bogs as valuable natural biotopes Fialová Jitka Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Abstract The subject of the article is a short characteristic
Více14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)
DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceÚloha odumřelého dřeva v lesních porostech
www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost
VíceTlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1
Typy vývoje lesa Plochy jsou převzaty z výstupů provozní inventarizace, bez generalizace hranic v rámci vytyčení jednotek prostorového rozdělení lesa. V přehledu jsou uvedeny skutečné druhové skladby ve
VíceTerestrické biotopy obojživelníků
Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo
VícePřílohy. Seznam příloh
Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září
VíceOrientační vyznačení revitalizovaných úseků (modré úsečky) potoka Borová (podklad: mapy.cz)
Borová Zájmová oblast se nachází v jižní části Jihočeského kraje, okres Český Krumlov, nedaleko obce Chvalšiny. Borová je horský tok, který byl v 80.tých letech 20.století napřímen a zahlouben kvůli napojení
VíceVojenské prostory. Vít Grulich & Pavel Marhoul
Vojenské prostory Vít Grulich & Pavel Marhoul Vojenské prostory Atypický způsob využití hospodaření podřízeno vojenským činnostem Vojenské prostory vojenské újezdy rozsáhlá území pod vojenskou správou
VíceJeseníky. Natura 2000 OBSAH
Natura 2000 OBSAH CO JE TO NATURA 2000? LESY HORSKÉ HOLE RAŠELINIŠTĚ LOUKY EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY V JESENÍKÁCH PTAČÍ OBLAST JESENÍKY JAK SE LIŠÍ LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 OD DNEŠNÍCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ?
VícePlán péče o. Přírodní rezervaci Ježová. na období
Plán péče o Přírodní rezervaci Ježová na období 2019-2028 1 Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území... 3 1.1 Základní identifikační údaje... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území... 3 1.3 Vymezení území
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceInformace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č dne
Informace o materiálu vlády ČR Program revitalizace Krušných hor schváleného usnesením vlády ČR č. 1031 dne 23. 11. 2016 Presentováno na semináři Lesník 21. století, 23.3.2017, Kašperské Hory KH - východiska
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceN á v r h ZÁKON. ze dne o těžbě rašeliny. Těžba rašeliny
N á v r h ZÁKON ze dne 2017 o těžbě rašeliny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: (1) Těžba rašeliny se zakazuje. 1 Těžba rašeliny (2) Tento zákon se nevztahuje na využívání rašeliny pro
VíceInformační panel na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Informační panel na Pístovských mokřadech Foto: J. Maštera Jaromír Maštera září 2010
VíceVYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA
VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA PONECHANÉHO SAMOVOLNÉMU VÝVOJI V LOKALITĚ TAJGA V NPR KLADSKÉ RAŠELINY V CHKO SLAVKOVSKÝ LES V OBDOBÍ 2006 2016 David Janik, Libor Hort, Dušan Adam,
VíceFinanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz
Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální
VíceCo prozradí žáby zpěvem?
Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila
VícePodpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
VícePlán péče. o Přírodní památku Přebuzské vřesoviště. na období
Plán péče o Přírodní památku Přebuzské vřesoviště na období 2008 2017 říjen 2007 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN 1542 - Přírodní památka
Víceends/pictures/f10_1.gif
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Půdní degradace, odlesňování a eroze biodiverzity Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 OSNOVA Klíčové pojmy 1. PŮDNÍ DEGRADACE Půda základní charakteristika Člověk
VíceZákony pro lidi - Monitor změn ( N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne 2018
II. N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2018 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Břehyně Pecopala a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 5 písm.
VícePlán péče. pro: Přírodní památku Quarré na období: 2007-2016. Mgr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy IČO 48048551
Plán péče pro: Přírodní památku Quarré na období: 2007-2016 Mgr. Richard Višňák, Ph.D. IČO 48048551 Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem Kancelář: Mírová 320, Stráž pod Ralskem, tel. 487 851 449 e-mail:
VíceObecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)
Příloha č. 3 Aktualizace 6. 2. 2017 Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) 1. Zásahy přesně neurčené mapou (příloha č. 2, Dohody), budou upřesněny po dohodě s
VíceInterakce mokřady a zemědělství
Interakce mokřady a zemědělství Martina Eiseltová Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. J. Ševčík Mokřady a zemědělství Po tisíciletí využíval člověk mokřady (a jejich úrodnou půdu) k zemědělské produkci
VíceCitlivá mozaiková seč v PR Šévy na Bučovicku (východní Morava).
Mozaiková seč (v popředí) u Karlových Varů vyhovuje hnědáskovi chrastavcovému (Euphydryas aurinia) i všem dalším druhům bezobratlých vázaných na vlhké louky. Velkoplošná intenzivní pastvina skotu (v pozadí)
VíceObnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku
Seminář je výstupem k institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. R1215 na rok 2015. Seminář Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích České
VíceKosení tří mokřadů pro obojživelníky 2018
Mokřady - ochrana a management z.s. Popice 79, 586 01 Jihlava, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Kosení tří mokřadů pro obojživelníky 2018 Závěrečná zpráva projektu č. 141803 Foto: Jaromír Maštera Jaromír
VíceObnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
Více