Přírodní rezervace PAVLOVSKÉ MOKŘADY. Tabule barevných fotografií Příloha k plánu péče pro období tabulí 252 fotografií)

Transkript

1 Přírodní rezervace PAVLOVSKÉ MOKŘADY Tabule barevných fotografií Příloha k plánu péče pro období tabulí 252 fotografií) Josef Martiško ZO ČSOP 54/14 Brněnsko 01 Jihozápadní komplex 5 02 Severozápadní komplex 7 03 Jihovýchodní komplex 9 04 Horní centrální komplex Dolní centrální komplex Centrální komplex Severovýchodní komplex Severní komplex 38 1

2 2

3 01.1 Centrální louka Dolní louka Jižní louka Horní jihozápadní segment Dolní severovýchodní segment Centrální louka Severní louka Severní partie severní louky Západní vegetační linie Západní louka Východní louka Západní louka podél olšového lesíka Centrální olšový lesík 15 3

4 05.1 Jižní louka Severní louka Severozápadní partie severní louky Červený rybníček Vodní tůně Jižní louka Jihovýchodní louka Severovýchodní louka Severní louka Jihovýchodní kanál Hlavní rašeliniště Jižní rašeliniště Severní levobřežní louka Jižní levobřežní louka Potoční niva Severní cíp pravobřežní Severní pravobřežní louka Jižní pravobřežní louka 43 4

5 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 01 Jihozápadní komplex Pohled na dolní partie komplexu shora od jihozápadu. V pozadí vlevo segment 01.1, v pozadí vpravo segment 01.2, poněkud v popředí vpravo remízek (Foto ) Segment 01.1 představuje druhově pestré společenstvo vlhkých polokulturních sečených luk s některými významnými rostlinnými druhy. V rámci zemědělského obhospodařování území přírodní rezervace jde o segment zvláště významný z hlediska ochrany přírody. (Foto ) Segment 01.2 představuje druhově pestré společenstvo vlhkých polokulturních sečených luk s některými významnými rostlinnými druhy (upolín evropský nebo starček potoční). V rámci zemědělského obhospodařování území přírodní rezervace jde o segment zvláště významný z hlediska ochrany přírody. Starček potoční 5

6 (Foto ) V popředí levobřežní partie, mimo jiné s prstnatcem májovým na rozhraní se zamokřenou centrální částí (Foto ) Centrální zamokřené partie (Foto ) Segment 01.3 představuje druhově pestré společenstvo vlhkých polokulturních (až kulturních) sečených luk s některými významnými rostlinnými druhy (upolínem evropským nebo prstnatcem májovým). V rámci zemědělského obhospodařování území přírodní rezervace jde o segment zvláště významný z hlediska ochrany přírody. Upolín evropský Dolní část pravobřežních partií, mimo jiné s upolínem evropským na rozhraní se sousedním olšovým porostem. 6

7 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 02 Severozápadní komplex Řeřišnice Pohled na hlavní jihozápadní pravidelně sečený segment 02.1 zdola od severovýchodu (Foto ) Segment 02.1 představuje druhově pestré společenstvo polokulturních mezofilních až vlhkých sečených luk. V rámci zemědělského obhospodařování území přírodní rezervace jde o segment cenný z hlediska ochrany přírody. Náletovými dřevinami zarůstající bývalé mokřadní lado v jihozápadním horním cípu segmentu 02.1 Pohled na segment 02.1 shora od jihozápadu (Foto ) 7

8 (Foto ) Starček potoční (Foto ) Segment 02.2 představuje společenstvo vysychajících bezkolencových lad (doposud s některými významnými rostlinnými druhy: upolínem evropským, starčekem potočním nebo prstnatcem májovým) jen výjimečně v dílčích okrajových partiích během posledního období sečených. Odvodňovací kanál podél severozápadního okraje segmentu 02.2 (Foto ) Kuklík potoční 8

9 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 03 Jihovýchodní komplex Pohled shora od silnice, vlevo patrná napřímená a zahloubená vodoteč V pozadí patrné porosty starčeku potočního Segment 03.2 představuje především druhově pestré mokřadní lado s rozptýlenými vrbami a některými významnými rostlinnými druhy (starček potoční, upolín evropský, suchopýr úzkolistý nebo kozlík dvoudomý). Segment je po většině plochy každoročně sečen v rámci zemědělského obhospodařování. Jde o jeden z nejcennějších segmentů celé přírodní rezervace. (všechno Foto ) Patrný bohatý porost starčeku potočního V popředí porost suchopýru úzkolistého 9

10 Starček potoční V segmentu 03.2 rostou početně některé významné rostlinné druhy. (všechno Foto ) Kozlík dvoudomý Suchopýr úzkolistý 10

11 Segment 03.3 představuje druhově chudé kulturní vysoce degradované sečené luční porosty. Podél horní hranice segmentu 03.3 je žádoucí vytvořit trvalý zemědělsky nevyužívaný pás pro hnízdění některých významných druhů ptáků. Podobný účel dnes plní nevyužívaná linie podél dolní hranice segmentu segment (Foto ) Liniový segment 03.5 je pravidelně vyhledávaným hnízdištěm některých významných druhů ptáků (lindušky luční a bramborníčka hnědého) Podmáčené dolní partie segmentu 03.4 nejsou dlouhodobě jakkoliv zemědělsky využívány. Mimo jiné jde o jedno ze zdejších pravidelných hnízdišť bramborníčka hnědého. (všechno Foto ) 11

12 Vítod Horní partie segmentu 03.4 představují společenstvo vlhkých polokulturních sečených luk, mimo jiné s početnou populací všivce lesního. Segment je po většině plochy každoročně sečen. V rámci zemědělského obhospodařování území přírodní rezervace jde o segment zvláště významný z hlediska ochrany přírody. (všechno Foto ) Napřímená a zahloubená vodoteč podél severovýchodní hranice segmentu 03.4 Violka 12

13 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 04 Horní centrální komplex (Foto ) (Foto ) Segment 04.1 představuje druhově pestré společenstvo polokulturních mezofilních až vlhkých sečených luk. V rámci zemědělského obhospodařování území přírodní rezervace jde o segment cenný z hlediska ochrany přírody. Dolní severní cíp segmentu Segment 04.2 představuje druhově chudé kulturní vysoce degradované sečené luční porosty. Segment 04.2 (vlevo) je od sousedního komplexu 05 oddělen zahloubenou a napřímenou vodotečí s břehovým převážně olšovým porostem. (Foto ) 13

14 Kuklík potoční Segment 04.3 představuje vysychající mokřadní lado s roztroušenými vrbami a doposud s výskytem některých významných rostlinných druhů (upolín evropský, prvosenka jarní nebo starček potoční). Segment je v posledních letech pravidelně jednorázově ručně kosen v rámci managementu. (Foto ) Tužebník jilmový (Foto ) (Foto ) (Foto ) Přetrvávající bujný rozvoj travobylinných porostů včetně stále ještě bohatých porostů tužebníku jilmového bude vyžadovat zintenzivnění každoročního kosení v rámci managementu. 14

15 Prvosenka jarní (Foto ) Segment 04.4 představuje především podmáčenou olšinu, mimo jiné s bohatým výskytem prvosenky jarní. (Foto ) Uvnitř olšiny je starý značně zazemněný rybníček, který je v rámci přírodní rezervace významnou rozmnožovací lokalitou obojživelníků. (Foto ) Periodická přirozeně meandrující vodoteč pod rybníčkem (Foto ) Nejen vodní režim v rybníčku je značně nevyrovnaný Počínající porosty tužebníku jilmového Od jihu zabíhá do olšového lesíku luční enkláva s přetrvávajícím výskytem některých významných rostlinných druhů (upolín evropský nebo starček potoční). Plocha je pouze v některých letech sečena v rámci zemědělského obhospodařování přírodní rezervace. Z hlediska ochrany přírody je třeba v tomto směru enklávu považovat za zvláště významnou. 15

16 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 05 Dolní centrální komplex Segment 05.1 představuje po většině plochy druhově chudé kulturní vysoce degradované sečené luční porosty. (Foto ) V jižních partiích segmentu přetrvává fragment bývalé kulturní vlhké louky s nápadně vyšší druhovou rozmanitostí. (Foto ) Kohoutek luční (Foto ) (Foto ) Lomikámen (Foto ) Segment 05.2 představuje mozaiku zachovalejších ploch polokulturních mezofilních a vlhkých sečených luk a také stále se rozšiřujících vysoce degradovaných ploch kulturních lučních porostů. (Foto ) Hvozdík (Foto ) 16

17 Severozápadní partie segmentu 05.2 podél segmentu 05.3 bývají pravidelně periodicky podmáčené. V pozadí pruh světlejších ostřicových porostů segmentu 05.3 (Foto ) Odvodňovací rýha vedoucí podél lesa v rámci segmentu 05.3 (Foto ) Segment 05.3 je dnes z převážné části tvořen sukcesně zablokovaným stádiem ostřicovým ladem. (Foto ) (Foto ) 17

18 V severozápadním cípu segmentu 05.3 je periodicky zavodňovaná terénní deprese s rašeliništními společenstvy, která však v posledních letech stále rychleji degradují v souvislosti se značně nevyrovnaným vodním režimem vysycháním. (všechno Foto ) (Foto ) 18

19 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 06 Centrální komplex Segment 06.1 je tvořen především malým průtočným Červeným rybníčkem. Z hlediska ochrany přírody jde zejména o významnou rozmnožovací lokalitu ropuchy obecné. Plnohodnotný rozvoj rybničního ekosystému je limitován chovem ryb a rovněž absencí příbřežních mělčin. Břehy rybníčku jsou víceméně strmého charakteru a neumožňují významnější rozvoj mokřadní vegetace. (všechno Foto ) Snůšky ropuchy obecné Nátok do rybníčku 19

20 (Foto ) Segment 06.2 tvoří především soustava zahloubených vodních tůní, ve kterých se rozmnožují populace obojživelníků a ve dvojtůni severovýchodně Červeného rybníčku prosperují bohaté porosty ďábliku bahenního. (Foto ) 20

21 Dvojitá vodní tůň severovýchodně Červeného rybníčku (Foto ) Vodní tůň na rozhraní se segmentem 06.5 (Foto ) Vodní tůň poněkud severně pod linií spojující dvojtůň a nejvíce k severovýchodu vysunutou tůň na rozhraní se segmentem 06.5 (Foto ) (Foto ) 21

22 (Foto ) Porosty ďábliku bahenního na dvojité vodní tůni severovýchodně vedle Červeného rybníčku. (Foto ) (Foto ) (Foto ) 22

23 Kozlík dvoudomý (Foto ) Nad jižním břehem dvojité vodní tůně je druhově pestré mokřadní lado s některými významnými rostlinnými druhy (prstnatcem májovým, starčekem potočním nebo kozlíkem dvoudomým). Ptačinec (Foto ) Patrný porost starčeku potočního (Foto ) (Foto ) 23

24 (Foto ) Odvodňovací kanál, napájející Červený rybníček, podél severovýchodního okraje segmentu. (Foto ) Segment 06.3 představuje fragment polokulturních vlhkých sečených luk. Pouze v některých letech bývá v rámci zemědělského obhospodařování plocha posečena. Z hlediska ochrany přírody jde v tomto směru o cenný segment. (Foto ) Náletové porosty v jižních až jihozápadních partiích segmentu V pozadí kulturní degradované luční porosty segmentu

25 Centrální severozápadní partie segmentu Segment 06.4 je mozaikou vlhkých luk až mokřadních lad, různé kvality v souvislosti s postupující degradací v důsledku vysychání. Plochy nejsou dlouhodobě jakkoliv zemědělsky využívány a pomístně se rozrůstají náletové dřeviny. Rozsáhlé jihovýchodní části segmentu (Foto ) (Foto ) (Foto ) Pomněnka (Foto ) 25

26 Nejcennější partie segmentu 06.4 leží podél pravého břehu odvodňovacího kanálu napájejícího Červený rybníček. Jde o druhově pestré společenstvo vlhkých až mokřadních luk s prstnatcem májovým, upolínem evropským, kozlíkem dvoudomým nebo starčekem potočním. Jde o jednu z nejcennějších ploch celé přírodní rezervace. V posledních letech je část zájmové plochy každoročně jednorázově ručně sečena v rámci managementu. (Foto ) (Foto ) V severním cípu je zájmová plocha atakována náletovými dřevinami, stejně jako v prostoru mezi aktuálně kosenou částí a břehem Červeného rybníčku. 26

27 Prstnatec májový Porosty starčeku potočního Porosty podél pravého břehu nátoku do Červeného rybníčku v rámci segmentu 06.4 hostí početné populace některých významných rostlinných druhů. (Foto ) Kuklík potoční Pcháč (Foto ) Porosty prstnatce májového (Foto ) 27

28 (Foto ) Segment 06.5 je tvořen travnatým ladem s roztroušenými vrbami. Jde o pozůstatek bývalých vlhkých až mokřadních luk s početnějšími populacemi dvou významných druhů rostlin: všivce lesního a hadího mordu nízkého. Část plochy je v posledních letech pravidelně jednorázově ručně kosena v rámci managementu. (Foto ) 28

29 Segment 06.5 (Foto ) Hadí mord nízký (Foto ) Všivec lesní (Foto ) 29

30 V kanálech se rozšiřují z vodních tůní porosty ďábliku bahenního (Foto ) Segment 06.6 je tvořen mozaikou různě kvalitních mokřadních lad s rozšiřujícími se náletovými porosty. (Foto ) Kanály vybíhající k severu ze soustavy vodních tůní v segmentu 06.2 (Foto ) Podmáčené olšiny v nivě říčky Bělé, mimo jiné s výskytem starčeku potočního (Foto ) 30

31 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 07 Severovýchodní komplex Cesta vedoucí jihovýchodním okrajem rašelinného komplexu (Foto ) Segment 07.4 je tvořen plochou degradovaného a již dlouhodobě vysušeného rašeliniště. (Foto ) Segment 07.2 je tvořen zazemňující se odvodňovací rýhou s pomístními rašelinnými společenstvy, které jsou však po většině délky omezována rozvojem náletových dřevin. Negativně se samozřejmě projevuje i postupné vysychání celého rašelinného komplexu projevující se mimo jiné i značnou nevyrovnaností vodního režimu. (Foto ) 31

32 Segment 07.3 představuje dnes poslední zachovalejší část bývalého rozsáhlého rašeliniště vrchovištního typu. Ostatní partie byly v minulosti vytěženy, vysušeny nebo zalesněny. I zbývající část se již celá desetiletí potýká s důsledky odvodnění. Zvláště v posledních suchých letech stále rychleji vysychá a degraduje. Až explozivně se dnes šíří náletové dřeviny. Poslední cennější fragment rašeliništních společenstev přetrvává v plošně omezené terénní depresi podél cesty vedoucí jihovýchodním okrajem segmentu. Jde o pozůstatky dřívějších těžebních jam a odvodňovacích rýh. Ale i tento poslední vskutku rašelinný fragment postupně mění tvář pod tlakem náletových dřevin a nedostatku vody. (všechno Foto ) 32

33 Dobře patrné světle zelené rovinaté plochy rašeliníků se rychle zmenšují a jsou nahrazovány bochánky mechu ploníku. (Foto ) (Foto ) Nejcennější fragment ještě živého rašeliniště se rychle zmenšuje šířením náletových dřevin a rozvojem na sušší podmínky vázaných bochánků mechu ploníku. (Foto ) 33

34 Pro segment 07.3 charakteristické bohaté porosty suchopýru pochvatého postupně řídnou a ustupují v souvislosti s pokračující degradací rašeliniště. (všechno Foto ) 34

35 Celý rašelinný komplex 07 je již desítky let odvodňován soustavou povrchových kanálů. Hlavní kanál odvádějící celou soustavu ze západního cípu segmentu 07.3 severním směrem (Foto ) V popředí patrný příčný odvodňovací kanál v nižších jihozápadních partiích segmentu 07.3 (Foto ) Centrální vysychající partie segmentu 07.3 (Foto ) Prakticky již zcela vyschlé a degradované horní severovýchodní partie segmentu 07.3 Horní severovýchodní cíp segmentu 7.3 je masivně atakován náletem bříz. 35

36 Také rozsáhlé plochy bývalého rašeliniště ve středních partiích segmentu 07.3 podél sousedního lesa jsou fatálně vyschlé a degradované. Také rozsáhlá plocha v západním cípu segmentu 07.3 je dnes víceméně vyschlá a zdegradovaná. Pouze ojedinělý plošně minimální segment zde ještě hostí některé významnější druhy rostlin jako je starček potoční. 36

37 V nižších jihozápadních, ještě relativně živých, partiích rašelinného segmentu 07.3 se stále rychleji šíří náletové dřeviny a ustupují porosty suchopýru pochvatého. Zejména šíření bříz nabývá v posledních letech až explozivního charakteru. (Foto ) 37

38 PAVLOVSKÉ MOKŘADY 09 Severní komplex (Foto ) Segment 09.4 je tvořen výrazně přirozeně sníženým úzkým dnem nivy, ve kterém je ještě zahloubeno napřímené koryto říčky Bělé. To je navíc ještě vydlážděno. Výsledkem je již dlouhodobé radikální odvodňování celého severního komplexu. Především jeho levobřežních partií. Dno nivy je z větší části p orostlé náletovými olšovými porosty. 38

39 (Foto ) Segment 09.1 je dnes tvořen travnatým ladem, vyschlého a fatálně degradovaného původního rašelinného lada, s roztroušenými dřevinami především až k zemi zavětvenými smrky. Po obvodu pokračuje pronikání smrku z okolních porostů celou plochu již obklopující. Celé levobřežní severního komplexu je již dlouhodobě postiženo fatálním odvodněním a většina plochy je dnes již pokryta zapojenými smrkovými porosty. (Foto ) Segment 09.2 je dnes tvořen travnatým ladem, vyschlého a fatálně degradovaného původního rašelinného lada. V severních partiích ještě přetrvává plošně omezená plocha mokřadního lada s upolínem evropským nebo kozlíkem dvoudomým, masivně atakovaná náletovými dřevinami. Odvodňovací rýha podél horního jihozápadního okraje segmentu Kozlík dvoudomý 39

40 Violka (Foto ) (Foto ) Segment 09.5 je tvořen lesní mokřadní loučkou obklopenou vzrostlými smrkovými porosty způsobujícími značné zastínění. Lesní mokřina na dně vodoteče ve východním cípu segmentu (nad lesní cestou) se stabilnějšími vodními poměry slouží k rozmnožování některých druhů obojživelníků. Průchod z jihozápadního cípu segmentu do sousedního segmentu 09.6 s patrným nadměrným rozvojem náletových smrkových porostů, mimo jiné v neprospěch zdejší populace kosatce sibiřského. (Foto ) 40

41 (Foto ) Segment 09.6 je tvořen komplexem vlhkých přírodě blízkých luk s řadou významných rostlinných druhů: kosatec sibiřský, mečík střecholistý, prstnatec májový, upolín evropský, kozlík dvoudomý nebo starček potoční. Jde o jeden z nejcennějších segmentů přírodní rezervace. Část porostů je v posledních letech pravidelně jednorázově ručně kosena v rámci managementu. Vážným problémem segmentu je nadměrný rozvoj náletových smrkových porostů, které je třeba dále redukovat. (Foto ) (Foto ) Patrné porosty starčeku potočního 41

42 Kosatec sibiřský (Foto ) Segment 09.6 hostí celou řadu významných druhů rostlin. Lokalita mečíku střecholistého Porost vysokých ostřic (Foto ) Pcháč (Foto ) Prameniště vybíhající nahoru do svahu je značně postiženo rozvojem náletového smrku. (Foto ) 42

43 (Foto ) Segment 09.7 je tvořen mozaikou různorodých mokřadních lad a porostů náletových dřevin (v severních partiích hlavně smrku). V horních partiích segmentu byly relativně nedávno vyhloubeny vodní tůně pro rozmnožování obojživelníků. (Foto ) Horní jižní vodní tůň je značně degradována přítomností ryb. (Foto ) Dolní severní vodní tůň poskytuje pro rozmnožování obojživelníků ideální podmínky. (Foto ) 43

44 44