Plán péče o evropsky významnou lokalitu. Stružnické rybníky. na období DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie

Transkript

1 Plán péče o evropsky významnou lokalitu Stružnické rybníky na období DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie 2010

2 Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Přílohy

3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo ÚSOP : 2886 kategorie ochrany: navržena přírodní památka název území: Stružnické rybníky Evropsky významná lokalita (EVL) Stružnické rybníky byla zařazena do nařízení vlády 132/2005 Sb. ze dne , kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Vymezení EVL je uvedeno v příloze k tomuto nařízení. Kód EVL je CZ EVL je vymezena jako soustava Stružnických rybníků na pravostranném přítoku Stružnického potoka v povodí Šporky mezi Horní Libchavou a Stružnicí. 1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Liberecký (CZ0510) Okres: Česká Lípa (3501) Obec s rozšířenou působností: Česká Lípa (5101) Obec s pověřeným obecním úřadem: Česká Lípa (51011) Obec: Stružnice (15732) Katastrální území: Stružnice (757322), ochranné pásmo zasahuje také do k.ú. Horní Libchava (643319) Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Stružnice (757322) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1035/1 Orná půda /2 Orná půda /3 Orná půda /4 Orná půda Vodní plocha rybník Trvalý travní porost Vodní plocha rybník Trvalý travní porost Ostatní Ostatní plocha komunikace Vodní plocha Rybník

4 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1043 Ostatní Ostatní plocha komunikace Lesní pozemek Vodní plocha Rybník Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní Ostatní plocha komunikace /1 Orná půda /10 Orná půda /13 Orná půda Ostatní plocha Neplodná půda Celkem Ochranné pásmo: Katastrální území: Stružnice (757322) Číslo parcely podle KN / /7 Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Trvalý travní porost Ostatní plocha Způsob využití pozemku podle KN Ostatní komunikace Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) Orná půda Orná půda Ostatní plocha Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Orná půda

5 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 1051/1 Orná půda /4 Orná půda /9 Orná půda /10 Orná půda /11 Orná půda /13 Orná půda Celkem Katastrální území: Horní Libchava (643319) Číslo parcely podle KN 1471/2 1471/3 1653/1 1653/3 1653/4 1653/5 1653/7 1653/8 1653/ / /6 Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Orná půda Ostatní plocha Ostatní komunikace Vodní plocha koryto vodního toku umělé Celkem Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ 5

6 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 1,42 vodní plochy 7,18 0,02 OP plocha v ha trvalé travní 4,52 0,30 porosty orná půda 1,84 10,69 Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž 7,18 vodní tok ZCHÚ plocha v ha ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,90 0,27 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 15,86 11,28 neplodná půda 0,1 ostatní způsoby 0,8 využití 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Území se nepřekrývá se žádným chráněnými územími. 1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN není určena. Navrhovaná kategorie: IV. řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu EVL Stružnické rybníky byla zařazena do národního seznamu kvůli ochraně kuňky obecné (Bombina bombina), druhu z přílohy II Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). Pro nově vyhlašovanou přírodní památku navrhujeme uvést jako předmět ochrany mokřadní biotopy soustavy Stružnických rybníků a druhy na ně vázané, především populace kuňky obecné Bombina bombina Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav B. druhy Název druhu kuňka obecná Bombina bombina stupeň ohrožení aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ popis biotopu druhu SO, EN stovky jedinců mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací 6

7 Kuňky obecné se na Liberecku vyskytují pouze v bezprostředním okolí České Lípy na několika lokalitách zařazených do soustavy Natura Celková početnost druhu je relativně nízká a každá z obsazených lokalit je pro zachování druhu velmi cenná. V EVL Stružnické rybníky se v současnosti vyskytuje populace o odhadované velikosti v řádech stovek jedinců. Kuňky se zde vyskytují zejména na Prostředním Stružnickém rybníce (druhý v pořadí) a bezejmenném třetím rybníce. V menší míře se vyskytují i v Dolním Stružnickém rybníce (spodní, čtvrtý v soustavě) a v kalužích západně od Horního Stružnického rybníka. Prostřední Stružnický rybník a bezejmenný třetí rybník měly v letech 2009 a 2010 vysokou průhlednost vody, velmi řídké litorární porosty tvořené rákosem na hluboké vodě a velké množství zatopených stromů a keřů. V přítokových částech oba rybníky přecházely do soustavy mělkých tůněk s bohatě vyvinutou makrovegetací, kde se zdržovalo nejvíce jedinců kuněk. Na Dolním Stružnickém rybníce se vyskytuje pouze velmi malá populace druhu. Důvodem jsou nevhodné podmínky a morfologie břehů po provedeném odbahnění rybníka. Přítoková část rybníka je oddělena nahrnutými deponiemi, litorální pásmo je velmi limitované. Kuňky se dále vyskytovaly v mělkých vegetací zarostlých kalužích na starých cestách západně od Horního Stružnického rybníka v prostoru odděleném od vlastního rybníka deponiemi a v kanálu podél této deponie. Po bohatě srážkovém období byli jedinci kuněk nalezeni i v periodické kaluži na přechodu Horního Stružnického rybníka a pole. Tyto výskyty svědčí o dobré migrační schopnosti druhu. Ve vlastním Horním Stružnickém rybníku nebyly kuňky obecné zaznamenány, důvodem může být i vysoká obsádka kapra obecného. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území se nepřekrývá s žádnou další EVL ani ptačí oblastí. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování životaschopné rozmnožující se populace kuňky obecné a dalších mokřadních organismů vázaných na menší mělké nádrže s bohatými litorálními porosty. Pro tyto účely je nutné uplatňovat extenzivní obhospodařování rybníků včetně šetrného rybářského využívání. 7

8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručn ý popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů EVL tvoří soustava čtyř rybníků ležící na bezejmenném pravostranném přítoku Stružnického potoka mezi obcemi Stružnice a Horní Libchava. Širší okolí představuje intenzivně zemědělsky obhospodařovaná krajina, v těsném okolí soustavy je možno nalézt fragmenty podmáčených luk, porosty náletových vlhkomilných dřevin a úhory na orné půdě. Lokalita se nachází v Ralské pahorkatině, 4 km severozápadně od České Lípy v nadmořské výšce m.n.m. Podloží je tvořeno svrchnoturonskými pískovci, které jsou překryty čtvrtohorními organickými a písčitými sedimenty. Území patří do Ralské pahorkatiny a Českolipské kotliny. Rybníky jsou mělké, hojně zarostlé makrofytní vegetací, zejména Potamogeton spp. Litorální porosty jsou rozsáhlé, kromě Dolního Stružnického rybníku, na horním rybníku tvořené zejména rákosem, na dalších třech pestrou litorální vegetací včetně rostlin mezotrofních a oligotrofních vod (např. Carex vesicaria, C. gracilis Carex paniculata, Potentilla palustris, Phalaris arundinacea atp.). Rašeliníko ostřicové porosty typické pro přechodová rašeliniště litorálních zón rybníků jsou zde vyvinuty pouze nepatrně, zejména v přítokové zóně Prostředního Stružnického rybníku. Okolí je zarostlé dřevinnou a keřovitou vegetací (Betula pendula, Alnus glutinosa, Salix alba, S.cinerea) a vlhkými lady. V roce 2010 bylo na lokalitě při jednorázovém záznamu zaznamenáno 112 druhů cévnatých rostlin, z nichž žádný není vyjmenován vyhláškou jako zvláště chráněný. Višnák (2003) udává z území následující druhy červeného seznamu cévnatých rostlin (Procházka 2001): svízel severní (Galium boreale, C4a), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris, C4a), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum, C3). Vzhledem k snadnému určení a dlouhého životního cyklu v rámci sezony je velmi pravděpodobné jejich vymizení. Lokalita je obklopena zemědělskými pozemky a především její okrajové části trpí silnou eutrofizací (místy se projevuje až jako monokultura Urtica dioica). Vegetace je silně mozaikovitá a heterogenní, nikoliv však druhově bohatá. Většinu plochy tvoří kromě otevřené vodní hladiny podmáčená společenstva svazů Magnocaricion elatae, Phragmition communis, Calthion palustris a keřové formace Salicion cinereae. Odlišná jsou pouze vyvýšená tělesa čtyř hrází a rozsáhlejší lesní porost zařaditelný do svazu Carpinion. EVL byla vyhlášena pro kuňku obecnou Bombina bombina, kromě tohoto druhu se zde vyskytují druhově bohatá společenstva mokřadních druhů rostlin a živočichů s některými vzácnějšími druhy. 8

9 Z dalších obojživelníků se na lokalitě vyskytují čolek obecný Lissotriton vulgaris, rosnička zelená Hyla arborea, skokan skřehotavý Rana ridibunda, skokan štíhlý Rana dalmatina, skokan hnědý Rana temporaria, ropucha obecná Bufo bufo, z plazů se zde vyskytují užovka obojková Natrix natrix a slepýš křehký Anguis fragilis. Na území EVL bylo orientačním průzkumem zjištěno 38 druhů ptáků (tabulka T3). Ze vzácnějších mokřadních druhů zde hnízdí potápka malá Tachybaptus ruficollis, kopřivka obecná Anas strepera, moták pochop Circus aeruginosus a chřástal vodní Rallus aquaticus. Území je potravním stanovištěm čápa černého Ciconia nigra. Zaznamenán byl adultní jedinec orla mořského Haliaeetus albicilla, který zde nehnízdí, lokalita však může být součástí potravního teritoria páru hnízdícího v okolí. U vodouše kropenatého Tringa ochropus a jeřába popelavého Grus grus je nejasný status na lokalitě, může se jednat o hnízdiště, potravní stanoviště nebo jen o náhodné pozorování jedinců bez vazby k území. Při inventarizačním průzkumu vážek v roce 2010 bylo zjištěno 19 druhů (tabulka T3), jedná se tedy o lokalitu druhově středně bohatou (Waldhauser 2010). Při pohledu na zjištěné výsledky kvantitativně vynikají zejména druhy Erythromma najas, Ischnura elegans a Coenagrion puella. Poslední dva jmenované druhy jsou všeobecně velmi běžné. Šidélko rudoočko Erythromma najas vyžaduje vodní plochy s dostatkem makrofytní vegetace s natantními listy, zjištěný stav populace druhu tedy přímo odpovídá charakteru rybníků. Za významný lze považovat zejména nálezy tyrfofilních druhů uvedených v červeném seznamu šídlatky tmavé Lestes dryas (druh zranitelný) a šidélka kopovitého Coenagrion hastulatum (druh téměř ohrožený). Ostatní druhy patří spíše mezi nevyhra něné, s širokou ekologicko u valencí, některé z nich jsou běžné, široce rozšířené druhy. I přes cílené vyhledávání nebyla v roce 2010 na lokalitě zjištěna vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis, i když se zdá, že jsou stanovištní požadavky tohoto druhu splněny. Tento druh byl na této lokalitě v dřívějších letech zjištěn v malých počtech (5x jen 1 samec, jen jednou 2 samci) zjištěn Honců & Roztočil (2004, 2006). I mezi ostatními literárními daty jsou některé druhy vzácné až velmi vzácné, které při aktuálních průzkumech nebyly zaznamenány. Jedná se zejména o Anaciaeshna isoceles, Brachytron pratense, Leucorrhinia dubia a Leucorrhinia rubicunda. Většinou byl nalezen jen jeden (nebo velmi málo) exemplář během několika let sledování lokality. Druhy rodu Leucorrhinia patří mezi tyrfofilní druhy (slatiniště až vrchoviště), v širším regionu se vyskytují především na rašeliništích u lesních oligotrofních rybníků většinou v metapopulační dynamice. Lokality charakteru Stružnických rybníků slouží většinou jako satelitní doplňkové lokality, které jsou kolonizovány z bohatých zdrojových lokalit v regionu např. PR Světlík, PP Rašeliniště Černého rybníka, Mariánský rybník atd. Při orientačním průzkumu brouků chytaných do zemních pastí bylo determinováno celkem 24 druhů brouků (Vonička 2010, tabulka T3). S výjimkou druhu Diachromus 9

10 germanus a tesaříka pižmového Aromia moschata převažují obecné, široce rozšířené hygrofilní druhy střevlíků, obývající i druhotné a uměle vytvořené mokřady. Druhové spektrum je doplněno několika hojnými lučními, resp. lesními druhy. Stružnické rybníky ale mají bezpochyby značný potenciální význam pro více významných druhů hygrofilní fauny. Střevlík Diachromus germanus je v Čechách vzácný druh vyskytující se na vlhkých stanovištích bez zastínění v nížinách až podhůří: rostlinami porostlé břehy vod, louky podél vod, slaniska, dna vypuštěných rybníků (Hůrka 1996). Často osídluje zejména vypuštěné (letněné) rybníky, kde se mohou namnožit velice silné populace, které s opětovným napuštěním nádrže zanikají. Obecně rozšířené druhy byly zaznamenány u denních motýlů a rovnokřídlých (tabulka T3). Přehled zvláště chráněných druhů živočichů (výskyt zvláště chráněných druhů rostlin není evidován) Vzhledem ke skutečnosti, že seznam zvláště chráněných druhů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, je zastaralý a neodráží skutečné priority druhové ochrany, jsou uvedeny také druhy zařazené do Červených seznamů zpracované pro příslušné skupiny. Pro rostliny je použit zdroj Procházka 2001, pro bezobratlé Farkač et al a pro obratlovce Plesník et al název druhu vážka jasnoskvrnná Leucorrhinia pectoralis čolek obecný Lissotriton vulgaris rosnička obecná Hyla arborea kuňka obecná Bombina bombina ropucha obecná Bufo bufo kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Druh y uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky SO, VU nepravidelně 1 2 samci mezotrofní nebo dystrofní vody. Často slatinné vody, přechodová či vrchovištní rašeliniště s bohatými litorálními porosty SO, NT neznámá vodní nádrže s dobře vyvinutým litorálním pásmem, zarostlé kaluže na cestách SO, NT stovky jedinců vlhčí světlé listnaté lesy, křoviny v okolí vod, podmáčené louky a litorální porosty rybníků SO, EN stovky jedinců mělké osluněné vodní plochy s bohatou makrofytní vegetací O, LC neznámá otevřená krajina se zahradami, loukami, okolí vodních ploch 10

11 název druhu skokan skřehotavý Rana ridibunda skokan štíhlý Rana dalmatina kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ popis biotopu druhu, další poznámky KO, NT neznámá pomalu tekoucí a stojaté vody, převážně v nižších polohách. Obývá širokou škálu biotopů, často se vyskytuje ve velkých rybnících, řekách, kanálech a jezerech. SO, NT neznámá kulturní krajina v nížinách a pahorkatinách, rozmnožuje se v menších a středních nádržích slepýš křehký Anguis fragilis SO, LC neznámá všudypřítomný druh, otevřená krajina i lesy užovka obojková O, LC neznámá okolí vod, stojatých i tekoucích Natrix natrix potápka malá Tachybaptus ruficollis O, VU šest párů (2010) spíše menší vodní plochy s velmi dobře vyvinutými porosty rákosin kopřivka obecná Anas O, VU v roce 2010 tři páry vodní nádrže s litorálními porosty strepera čáp černý SO, VU lokalita je lovištěm jednoho mokřady, okolí vodních toků v Ciconia nigra páru lesích moták pochop O, VU jeden hnízdící pár (2010) rákosiny Circus aeruginosus orel mořský KO, CR pozorován jeden adultní členitá krajina s vodními plochami Haliaeetus albicilla jedinec (2010) křepelka polní Coturnix coturni x SO, NT jeden samec volající z úhoru v bezprostředním okolí EVL obilná pole, pícniny, méně často louky chřástal vodní SO, VU jeden volající samec (2010) litorální porosty vodních ploch Rallus aquaticus jeřáb popelavý Grus grus KO, CR pozorováni 2 jedinci rybníky s bažinatou vegetací a s dostatečně rozsáhlými litorálními porosty přecházejícími v pole a louky vodouš kropenatý SO, EN pozorován jeden jedinec rybniční soustavy obklopené Tringa ochropus (2010) lesními porosty bramborníček hnědý Saxicola rubetra O, LC jeden zpívající samec podhorské louky, méně často ruderální porosty krkavec velk ý Corvus corax O, VU území je součástí loviště páru hnízdícího v remízu mezi EVL Cihelenské a Stružnické rybníky Druhy uvedené v Červených seznamech labuť velká Cygnus olor VU pozorovány 2 páry rybníky a nádrže skokan hnědý Rana temporaria LC neznámá tesařík pižmový Aromia moschata NT odchycen 1 ex. plastický druh, všechny typy krajin od nížin do hor povodí řek a další biotopy s výskytem vrb, nejčastěji vrby jívy, živných rostlin larev 11

12 název druhu šídlo červené Anaciaeschna isoceles šídlo luční Brachytron pratense šidélko kopovité Coenagrion hastulatum šídlatka brvnatá Lestes barbarus šídlatka tmavá Lestes dryas šídlatka zelená Lestes virens vážka čárkovaná Leucorrhinia dubia vážka temnoskvrnná Leucorrhinia rubicunda šídlatka hnědá Sympecma fusca vážka žíhaná Sympetrum striolatum kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. VU EN NT VU VU VU VU EN NT NT aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán pozorovány 2 ex. dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán hojný výskyt dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán dle literární údaje nepravidelně a v malých početnostech, v roce 2010 nezaznamenán popis biotopu druhu, další poznámky stojaté nebo pomalu tekoucí vody vyžaduje dystrofní-oligotrofní vody, méně často mezotrofních, většinou s nižším ph. Preferuje rašeliniště, ale vyskytuje i ve srovnatelných biotopech s bohatými porosty makrofyt a ostřicovými litorály mělké, prohřívané stojaté vody, často až semiterestrické biotopy mělké stojaté vody, bohatě zarostlé osluněné stojaté vody s bohatou vegetací euryekní druh obývající nejrůznější stanoviště s osluněnou vodou, stojaté i pomalu tekoucí s pouze řídkými porosty vegetace 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Rybniční soustava je podle 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, významným krajinným prvkem. Nejsou známy žádné projekty ani zásahy realizované v tomto území z důvodu ochrany přírody. 12

13 b) lesní hospodářství Na území EVL se nachází jeden lesní pozemek o rozloze 1,4 ha mezi Horním a Prostředním Stružnickým rybníkem. Jedná se o podmáčený les s převažujícím zastoupením břízy a osiky. c) zemědělské hospodaření Orná půda obklopuje EVL z více než tří čtvrtin. Do území zasahuje několika drobnými parcelami, které jsou v současnosti pokryty ruderálními společenstvy. Naopak menší část parcely vedená j ako trvalý travní porost je v e skutečnosti součástí běžně obhospodařovaného pole. Ochranné pásmo bylo vymezeno na parcelách s kulturou orné půdy a částečně trvalého travníhp porostu (ve skutečnosti ale obhodpodařovaného jako orná půda). V místech ochranného pásma dochází v případě vhodných klimatických podmínek k vytváření periodických kaluží, které obsazují některé mokřadní druhy včetně migrujících kuněk obecných. Na zemědělských pozemcích v okolí EVL jsou vymezeny čtyři půdní bloky. Kultura orná půda je vedena u půdních bloků 9501 a 9605/8. První z nich je obhospodařován společností Agrome s.r.o. v režimu certifikovaného ekologického zemědělství, na druhém probíhá konvenční hospodaření (uživatel půdního bloku Jaroslav Kurtinec). Další dva půdní bloky mají uvedenu kulturu trvalý travní porost a jsou obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství. Půdní blok 9502 (uživatel Agrome s.r.o) je klasifikován v kategorii ostatní, půdní blok 9605/6 je klasifikován jako stálá pastvina (uživatel Zelená farma s.r.o). Všechny půdní bloky leží ve čtverci d) rybníkářství Podle stavu z let 2009 a 2010 probíhá rybářské hospodaření na extenzivní či polointenzivní úrovni a z pohledu zájmů ochrany přírody se jeví jako vyhovující. Do budoucna ale hrozí zhoršení technického stavu rybníků, který bude vyžadovat investice do údržby, a proto bude muset dojít k dohodě zástupců ochrany přírody s hospodařícím subjektem na optimalizaci způsobu hospodaření. Prokázána je přítomnost invazního druhu střevličky východní (Pseudorasbora parva). e) myslivost EVL se nalézá na území honitby Horní Libchava (kód ). Zpracovatelům plánu péče nejsou známy žádné recentní pozitivní ani negativní vlivy myslivosti na území EVL ani populaci kuňky obecné. Rizikem by bylo vypouštění uměle odchovaných kachen divokých, které by (v závislosti na počtech vypuštěných jedinců) mohly mít negativní vliv na kvalitu vody a stav litorálních porostů a tedy také na stanoviště kuňky obecné. 13

14 f) rybářství EVL není součástí žádného vymezeného rybářského revíru. g) rekreace a sport Na lokalitě neprobíhají žádné rekreační ani sportovní aktivity. h) těžba nerostných surovin V území neprobíhá těžba nerostných surovin. i) jiné způsoby Nejsou známy. využívání 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Stružnice byl schválen v roce , od schválení byly vydány dvě změny územního plánu schválené dne Vyhláška o závazné části územně plánovací dokumentace nabyla účinnosti Do zájmového území zasahuje LHC LS Česká Lípa (kód LHC ), který má zpracovaný lesní hospodářský plán na období Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Do území spadá jeden pozemek o rozloze ca 1,4 ha mezi Horním a Prostředním Stružnickým rybníkem (dílčí plocha 4). Součástí lesního pozemku je alej dubů na hrází Horního Stružnického rybníka. Přírodní lesní oblast 5 České středohoří Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod LS Česká Lípa Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) 1,4 Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Lesy ČR LS Česká Lípa Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 5 České středohoří Soubor lesních typů Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (SLT) Výměra (ha) Podíl (%) 14

15 2K kyselá buková doubrava Bo 0+, db 5 7, bk 0 3, hb 0 1, lp + 2 br + 1 1,4 100 Celkem 1,4 100,00% Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany BO Borovice lesní 0 0 0, Listnáče DB Dub letní 0, ,71 50 BK Buk lesní 0 0 0, HB Habr obecný 0 0 0,071 5 LP Lípa srdčitá 0 0 0, BR Bříza bělokorá 0, , TR Třešeň ptačí 0, VR Vrba bílá 0, OS Topol osika 0, Celkem 1, , Příloha č. M5: Lesnická mapa typologická podle OPRL Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Vodoprávní úřad poskytnul k nádržím pouze následující údaje s odvoláním na fakt, že jiné nejsou k dispozici. Název rybníka (nádrže) Horní Stružnický rybník k.ú., parc.č Katastrální plocha 1,0528 ha Využitelná vodní plocha 1,007 ha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Horní rybník Povolení k nakládání s vodami nezjištěno Manipulační řád nezjištěno Hospodářsko provozní řád nezjištěno Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících ne vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Ing. Magdaléna Hrušková, Arbesovo náměstí 724, Praha 5 Smíchov 15

16 Uživatel rybníka Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) Stružnický prostřední rybník k.ú., parc.č Katastrální plocha 2,1644 ha Využitelná vodní plocha 0,116 ha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Druhý v soustavě Povolení k nakládání s vodami Ne Manipulační řád Ne Provozní řád Ne Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících Ne vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Vlastimil Pernica, Emilia Pernicová, Stružnice 145, Stružnice Uživatel rybníka Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) bezejmenný rybník k.ú., parc.č Katastrální plocha 1,0312 ha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Předposlední v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících ne vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Vlastimil Pernica, Emilia Pernicová, Stružnice 145, Stružnice Uživatel rybníka Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) Stružnický dolní rybník k.ú., parc.č Katastrální plocha 1,

17 Využitelná vodní plocha 0,797 ha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Poslední v soustavě Povolení k nakládání s vodami ne Manipulační řád ne Provozní řád ne Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících ne vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Vlastimil Pernica, Emilia Pernicová, Stružnice 145, Stružnice Uživatel rybníka Průtočnost doba zdržení Příloha: tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 rudealizovaný porost severozápadně od Horního Stružnického rybníka. Plocha je od rybníka oddělena valem deponie a intenzivně zarůstá náletovými dřevinami. V severní části dílčí plochy se ve vlhčím období objevují mělké kaluže na travnaté cestě, biotop kuňky obecné. Dílčí plocha 2 Horní Stružnický rybník. V západní části má vyvinuté bohaté litorální ostřicové porosty. Severní zátoka je od zbytku rybníka oddělena valem a intenzivně zarůstá mokřadními vrbami. Dílčí plocha 3 částečně ruderalizovaná vlhká louka zarůstající místy mokřadními křovinami. Východním směrem přechází do litorálních porostů Prostředního Stružnického rybníka, jižním směrem k poli přechází do suchých ruderalizovaných trávníků. Dílčí plocha 4 lesní pozemek viz kapitola Dílčí plocha 5 Prostřední Stružnický rybník. V současnosti se jedná o klíčové místo kuněk obecných v EVL (spolu s třetím (bezejmenným) rybníkem). Západní břeh je lemován řídkými rákosinami doprovázenými porosty Salix cinerea vyrůstající z vody. ílčí plocha 6 D Bezejmenný (třetí) rybník. Zazemňující se nádrž, která od západu přechází v křoviny a podmáčený les. Velmi významná lokalita kuněk obecných v EVL. 17

18 Dílčí plocha 7 Lada na opuštěném poli. Plán péče o evropsky významnou lokalitu Stružnické rybníky Dílčí plocha 8 Dolní Stružnický rybník. V přítokové (západní) části porosty křovin. Břehová linie je v západní polovině lemována vyhrnutou deponií. Litorální pásmo je velmi špatně vyvinuto. Příloha: tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy žádné projekty ani ochranářská opatření zde realizované. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody na lokalitě je ochrana populace kuňky ohnivé. Nepředpokládá se, že by mohlo dojít ke kolizi s jinými význačnými společenstvy či druhy živočichů a rostlin. 18

19 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 23a ZU 2K kyselá buková doubrava Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin Bo 0+, db 5 7, bk 0 3, hb 0 1, lp + 2 br + 1 Porostní typ A db Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) p, pn, (ph) skupinovitě Porostní typ B Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Hospodářský způsob (forma) Obnovní doba Porostní typ C br Hospodářský způsob (forma) Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Horizontálně zapojená porostní výstavba, vertikálně středně diferencovaná, trvalá existence etáží žádoucí Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií rychlý postup obnovy s využitím dvoufázové clonné seče pro db s předsunutými skupinkami. Vhodné ponechání elitních výstavků. rychlá druhová přeměna Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Umělá obnova, vnášení dřevin dle CDS Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově db lp předsunuté kotlíky Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Zaměření na kvalitu a stabilitu porostu. Porostní výstavba horizontální struktura mírně uvolněná, vertikální výstavba výrazně diferencovaná. 19

20 Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií ohrožení půd acidifikací, následnou půdní degradací. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií UKT standart, bez zvláštních nároků Poznámka b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky Horní Stružnický rybník Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Stružnický prostřední rybník Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní Nutná rekonstrukce výpustního zařízení. V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Částečné snížení hladiny na 3 měsíce ve vegetační sezoně cca 1x za 5 let umožňující vyklíčení semen druhů obnaženého dna, výšku hladiny je třeba nastavit tak, aby byl dostatek mělčin ve vlastní nádrži. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na 20

21 Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky bezejmenný rybník Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Stružnický dolní Chov juvenilních kaprovitých ryb Polointenzivní Nutná rekonstrukce nádrže. V průběhu března až června v prvním roce chovu držení na nízké hladině, následné napuštění. Pro příznivý rozvoj litorálu je nutno provést takové nastavení výšky vodní hladiny, které zajistí vzhledem k rozvoji příbřežní makrovegetace optimální hloubku vody (do 30 cm) přibližně na % rozlohy rybníku. Zimování v případě zjištěného masivního rozvoje nežádoucích populací karase stříbřitého a střevličky východní s ohledem na likvidaci těchto druhů v celé rybniční soustavě 21

22 Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky Částečné v případě potřeby (v době platnosti plánu péče nebude pravděpodobně nutné) Vyloučeno Iniciační Vyloučeno, vápnění jen v případě prokázaných veterinárních důvodů Možno jen vysazení plůdku kapra obecného pro jednohorkový cyklus nebo lína obecného pro dvouhorkový chovný cyklus, doplňkové druhy mohou být hrouzek obecný a perlín ostrobřichý, vyloučen je chov kapra obecného, amura bílého, tolstolobiků a dravých ryb, je třeba zamezit rozvoji populací invazních druhů karase stříbřitého a střevličky východní V zájmu ochrany kuňky obecné a dalších vodních a amfibických živočichů na lokalitě je potřeba provádět co nejvíce extenzivní rybniční vícehorkové hospodaření s vyloučením dalších doprovodných aktivit spojených s intenzivním chovem, jako je pravidelné přikrmování ryb, opakované hnojení a vápnění. Nežádoucí druhy rybí obsádky (zejména karas stříbřitý, střevlička východní) je třeba odlovit a odstranit. Vysazování geograficky nepůvodních druhů (amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý ad.) je vzhledem k degradaci vegetace rybníka nežádoucí. Z důvodu ochrany obojživelníků je doporučeno vyvarovat se chovu dravých ryb. V každém termínu by měly být vypuštěny maximálně dva z rybníků v soustavě. Problémem při manipulaci s vodní hladinou je v případě Stružnických rybníků extrémně slabý přítok. Vypouštění rybníků je možno provádět pouze v době, kdy existuje reálná naděje na rychlé znovunapuštění. Podzimní vypuštění by mělo proběhnout co nejdříve, dokud jsou živočichové dostatečně aktivní a schopni vyhledat náhradní stanoviště. Jarní výlovy by měly být také co nejdříve, aby v době rozmnožování kuněk již byly (alespoň částečně) napuštěny, zvláště s ohledem na velmi malý přítok do rybníků. Pro rybniční hospodaření jsou typické výskyty periodicky přítomných a v semenné bance vyčkávajících druhů rostlin. Občasné částečné snížení hladiny na 3 měsíce ve vegetační sezoně, umožní těmto druhům realizovat jejich krátký životní cyklus a obnovit zásobu semen v semenné bance. Doporučujeme proto zavést tento režim hospodaření alespoň v Stružnickém prostředním rybníku. Litorální společenstva je vhodné ponechávat z části (cca 20%) nedotčená i při manipulaci s rybničním sedimentem při vyhrnování rybníků. Při odstranění sedimentu je třeba materiál deponovat mimo plochu litorálu a mokřadů, ideálně rozvézt (v případě jejich nezávadnosti z hlediska ochrany životního prostředí) na okolní pole. c) péče o nelesní pozemky Kuňka obecná i vodní makrofytní vegetace vyžadují dostatek přímého slunečního osvitu. Okolí nádrží je třeba držet osluněné, preferovány jsou tedy nezapojené (starší) dřeviny a dostatečná plocha břehu bez keřů a stromů. Na Stružnických rybnících se jako 22

23 zásadní jeví prokácení plá ště keřů mezi jižní hranicí bezejmenného rybníka a navazujícím polem. Dále doporučujeme prokácet náletové dřeviny v ruderální vegetaci v severozápadní části EVL a vyhloubit zde mělké tůně (cca 20 m 2 ). Vhodná by byla speciální seč louky mezi horním a prostředním rybníkem, která ale musí probíhat velmi extenzivně. Doporučujeme kosit v cyklu, a to vždy jen polovinu, druhou polovinu až následující rok a třetí rok kosení vynechat. d) péče o rostliny Z pohledu managementu je důležité bránit postupující eutrofizaci. Na lokalitě nebyly nalezeny žádné vzácnější druhy rostlin či jejich společenstev, které by vyžadovaly specifický management. e) péče o živočichy Péče o území je primárně nastavena s ohledem na zájmy živočichů, především pak kuňky obecné, která je hlavním předmětem ochrany. Zásady péče jsou uvedeny výše v částech péče o rybníky (nádrže) a vodní toky a péče o nelesní pozemky Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Lesy nejsou předmětem ochrany navrhované přírodní památky, v důsledku arondace byl do lokality začleněn jeden pozemek o rozloze ca 1,4 ha. Při péči o tento lesní pozemek je doporučeno aplikovat směrnici uvedenou v části Konkrétní návrhy pro porostní skupiny jsou uvedeny v Příloze č. T1. b) rybníky (nádrže) V některých částech, např. v přítokové zóně Stružnického prostředního rybníku, je žádoucí vytvořit soustavu tůní, které by nebyly v přímém kontaktu s rybníky. Tůně obecně plní funkci refugia pro vodní organismy např. v době, kdy je vlastní rybník vypuštěn nebo na něm panují nepříznivé ekologické poměry. Z důvodu zachování vhodných ekologických poměrů je třeba udržovat tyto plochy bez ryb. Dále navrhujeme odstranit deponii okolo západního břehu čtvrtého rybníku a znovu vymodelovat litorální pásmo (sklon břehů) tak, aby umožnil rozvoj litorální vegetace a zlepšili se zde podmínky pro existenci kuňky obecné. P říloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 c) nelesní pozemky Viz kapitola

24 Příloha: výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T2 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo nebylo vymezeno, dle ustanovení zákona je jím pás o šíři 50 m vně hranice navrhované PP. OP tvoří především orná půda. Na západním okraji Horního Stružnického rybníka se v ochranném pásmu ve vlhčím období vytvářejí kaluže, osídlované kuňkou obecnou. Doporučeným managementem je ponechat tato místa bez zásahů v době vegetace a nezajíždět sem těžkou technikou ani v případě, že to klimatické podmínky umožňují. Na celé ploše ochranného pásma by mělo být vyloučeno používání jakýchkoli chemických prostředků. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jedná se o nově vzniklé ZCHÚ. Hranice území jsou vedeny převážně po hranicích parcel. V místech, kde hranice nevede po prvcích, jež jsou v terénu jednoznačně identifikovatelné je nutné hranice geodeticky zaměřit, stabilizovat hraničníky v lomových bodech. Hranici je třeba v souladu vyhláškou č. 60/2008 Sb. po celém obvodu vymezit pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem ČR a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. Návrh na umístění tabulí je uveden v příloze M Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území Tento plán péče je podkladem pro vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka v jednoznačně (parcelně) vymezeném rozsahu. Navrhované vedení hranice PP je znázorněno na mapě v příloze M2. Pro nově vyhlášené území navrhujeme v souladu s 36 a 44 zákona č. 114/92 Sb., vymezení bližších ochranných podmínek (činností vázaných na souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny) takto: Jen se souhlasem místně příslušného orgánu ochrany přírody lze v území: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 2) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoli materiálů, 3) umísťovat v památce nová zařízení k přikrmování zvěře, 4) zřizovat chov vodních ptáků, 5) provádět hnojení, používání biocidů, 6) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, Komentáře k bližším ochranným podmínkám Bod 1 převod pozemků na stavební parcely či jiné využití, které by bylo v rozporu se zájmy předmětů ochrany. Bod 2 jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 3 je nutné posuzovat podle umístění a dopadu na biotu v rámci PP. Bod 4 v PP by měl být chov vodních ptáků vyloučen. 24

25 Bod 5 hnojení by nevhodně zvyšovalo trofii území; používání biocidů v mokřadním prostředí by mohlo ohrozit předměty ochrany území. Realizace navržených managementových opatření si vyžádá povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Při podávání žádosti je třeba postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Potřebné rozhodnutí o povolení kácení vydává věcně a místně příslušný úřad, kterým je Městský úřad Česká Lípa. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území navrhované přírodní památky není využíváno k rekreaci ani ke sportu a změna tohoto stavu není pravděpodobná. Koupání nemá na ochranu předmětu ochrany negativní vliv. Z tohoto důvodu není navrhováno žádné regulační opatření aktivit tohoto typu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území se v současné době nenacházejí žádné naučné panely pro veřejnost, jejich výroba a instalace by však byla vhodná. Tabule formátu A3 A2 se stručným textem o hodnotách chráněného území, doplněné obrázky nebo fotografiemi, by měly být umístěny v místech uvedených v příloze M Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populaci kuňky obecné. Vhodný interval monitoringu jsou 3 roky. Všechny zásahy provedené podle plánu péče je nutné odborně zdokumentovat a evidovat v rezervační knize ZCHÚ a v Ústředním seznamu ochrany přírody. Evidence managementových opatření j e nezbytným podkladem pro vyhodnocování účinnosti provedených zásahů a jejich případné úpravě. Při přípravě plánu péče byl proveden orientační entomologický, batrachologický a ornitologický průzkum. Doporučujeme provést standardní inventarizační průzkumy: botanický, malakologický, arachnologický, lepidopterologický a koleopterologický. Z hlediska nastavění ochranných podmínek ve vodních plochách bude nezbytné každých 5 let ověřit stav rybího společenstva během výlovů zejména s ohledem na kontrolu stavu populací invazních druhů ryb. U rybníků, jež nebudou slovovány je doporučen ichtyologický průzkum v litorálním pásmu (za použití zátahových sítí a elektrického agregátu), a to až v podzimním období (optimálně v září), kdy nebudou poškozeni raně juvenilní jedinci kuněk a kdy už bude možné zaznamenat tohoroční jedince přítomných druhů ryb před jejich zimováním. 25

26 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření ZCHÚ a vyhotovení záznamu podrobného měření ,- změn Pruhové značení hranic 3 000,- Označení území tabulemi se státním znakem (4 ks) 8 000,- Instalace informační tabule (1ks) ,- Inventarizační průzkum cévnatých rostlin , Zoologické inventarizační průzkumy , Vyřezávání dřevin ,- Vyhloubení tůní ,- Zpracování nového plánu péče ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy Monitoring kuňky obecné 5 000, ,- Kosení luk (dílčí plochy 1, 3 a 7) , ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 1 částka je pouze orientační, její výše je ovlivněna skutečným rozsahem opatření, uvažováno je provedení zásahu na 2 ha 2 Částku nelze stanovit, její vyčíslení musí být předmětem samostatného projektu. Výše se bude odvíjet od skutečného počtu a velikosti tůní, které budou realizovány. Je uveden příklad částky odpovídající vybudování soustavy tůní o celkové rozloze 100 m 2 a průměrné hloubce 0,5 m. 4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR (2005): Pokyny pro stanovování způsobu rybářského obhospodařování nádrží budovaných a obnovovaných z Programu revitalizace říčních systémů a Státního fondu životního prostředí. Ms, Praha. Brych, P. & Formanová, J. 2011: Stružnické rybníky. Podklad pro zpracování plánu péče. Depon. in DAPHNE ČR. 26

27 Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O. & Hanel L. et al. 2007: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření/the Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. Vlašim, ČSOP Vlašim. Farkač J., Král D. & Škorpík M. (2005): Červený seznam bezobratlých. AOPK ČR, Praha. Honců M. & Roztočil O. 2004: Výsledky monitorování vážek rodu Leucorrhinia (Odonata: Libellulidae) na Českolipsku v letech Vážky 2004 (sborník referátů VII. celostátního semináře odonátologů v Krušných horách), ZO ČSOP Vlašim, Honců M. & Roztočil O. 2006: Významné druhy vážek (Odonata) na Českolipsku z let (Important species of dragonflies (Odonata) in the region of Česká Lípa (Northern Bohemia, Czech Republic) in ). Vážky Sborník referátů VIII. celostátního semináře odonatologů ve Žďárských vrších. Český svaz ochránců přírody, Vlašim, pp (in Czech, English summary). Húrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý, M., Kučera T. & Kočí M. (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) Příroda, Praha, 18: Višnák, R., (2003). Zpráva z mapování biotopů. Dílo L0127. AOPK ČR Vonička P. 2010: Vyhodnocení orientačního průzkumu fauny brouků (Coleoptera) v některých evropsky významných lokalitách na území Libereckého kraje v roce Ms., depon in Liberec. Waldhauser M. 2010: Inventarizační průzkum vážek (Odonata) v EVL CZ Stružnické rybníky. Ms., depon in Liberec. Zásady péč e o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Edice Planeta 8/2004. Zavadil V. & Moravec J. 2003: Červený seznam obojživelníků a plazů České republiky. Přiroda, Praha, 22: Mapový server AOPK ČR: Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: 27