POZNÁMKY O VESMÍRU VZNIK VESMÍRU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POZNÁMKY O VESMÍRU VZNIK VESMÍRU"

Transkript

1 POZNÁMKY O VESMÍRU VZNIK VESMÍRU Podle výsledků vědeckých výzkumů vznikl vesmír tzv. "velkým třeskem". Původně byla všechna hmota stěsnána v jednom bodu s hustotou a teplotou, kterou kdybychom chtěli vyjádřit ve C, museli bychom napsat číslo s 33 nulami. Takovou teplotu ovšem předpokládáme v době nejblžší vlastnímu vzniku vesmíru. Co bylo na samém počátku, v době, kdy byl vesmír mladší než 0, sekundy, to nelze pomocí současné fyziky zjistit. Vesmír tedy vznikl před 15 miliardami let právě z tohoto nepředstavitelně hmotného bodu mohutnou explozí, které se říká "velký třesk". Od té doby se neustále rozpíná a zároveň chladne. Jednotlivé galaxie se od sebe neustále vzdalují, což dokážeme měřit - průměrná hodnota rychlosti tohoto pohybu je 15km/s na každý milion světelných roků vzdálenosti mezi galaxiemi (Hubbleova konstanta). Až půl milionu let po velkém třesku vznikly první hmotné částice, které po dalších milionech let vytvořily hvězdy a celý známý vesmír. Co je světelný rok? Světlo letí rychlostí přibližně km/s. Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok - je to pro představu asi 10 bilionů kilometrů. Jak velký je vesmír? Jak bylo řečeno, vesmír se neustále rozpíná. Čím dále se od nás určitá galaxie nachází, tím rychleji se pohybuje. (Hubbleova konstanta popsána výše.) Pokud se budeme dívat na hvězdu, která je od nás vzdálena miliardu světelných let, díváme se vlastně do minulosti - vidíme ji totiž tak, jak před miliardou let hvězda vypadala, tak dlouho trvalo světlu, které pozorujeme, než k nám dolétlo. To znamená, že pokud je vesmír starý miliard let, je hranice pozorovatelného vesmíru koule o poloměru miliard let. (Střed koule jsme my.) Záření kosmického pozadí V roce 1948 astronomové předpověděli, že záření z doby těsně po velkém třesku by mělo ještě někde ve vesmíru být. Radioastronomové A.Penzias a R.Wilson z Bellových laboratoří u Holmdelu v New Jersey měli problém s nepříjemným šumem v anténě, kterou postavili pro účely rádiového spojení s družicemi Země. Nejdříve si mysleli, že jde o holubí trus v ústí trychtýřové antény, ale když sdělili kolegům v Princetonu, že teplota toho, co onen šum způsobovalo, je asi 3 kelviny - něco málo nad absolutní nulou (-273 C), astronomové z Princetonu pochopili, že se konečně podařilo objevit zbytkové záření z velkého třesku. Penzias a Wilson tak získali Nobelovu cenu za fyziku. Budoucnost vesmíru Existují dvě hlavní teorie, jak se bude vesmír dále vyvíjet, přičemž mezi nimi je rozhodující určení množství hmoty, jíž vesmír obsahuje. Pokud je jí méně, než určitá hranice, je vesmír "otevřený" a bude se stále rozpínat, což znamená, že ho čeká další ochlazování a pomalá a mrazivá "smrt". Pokud ale množství hmoty ve vesmíru onu hranici přesahuje, jde o "uzavřený" vesmír. ten po dosažení určité maximální velikosti zastaví zvětšování svého objemu a začne se smršťovat. Vlivem gravitace jednotlivých těles se všechna hmota vrátí zpět do jednoho bodu - superžhavého a neuvěřitelně malého objemu, tedy do stádia před velkým třeskem. Je možné, že potom nastane "velký třesk" znovu... SLUNCE Slunce (je to hvězda) tvoří střed naší planetární soustavy. Je to vlastně obrovská koule horkého plynu, která drží pohromadě vlastní gravitací. Má průměr přibližně 1,4 miliónu km a 1

2 tedy je více než stokrát větší než naše Země. Na povrchu vládne teplota asi C, ve středu vystupuje tato hodnota až na cca 15 milionů stupňů Celsia. V nitru Slunce se vodík (nejjednodušší a nejčastější chemický prvek, vyskytující se ve vesmíru) neustále přeměňuje na helium. Kromě světla a tepla však Slunce vysílá do kosmu také záření, které může být nebezpečné životu na Zemi, jako např. UV záření, bohaté na energii, nebo elektricky nabité částice, tzv. sluneční vítr. Po vynálezu dalekohledu počátkem 17. století si pozorovatelé povšimli tmavých skvrn na Slunci, které jsou tzv. projevem sluneční aktivity. Občas je provázena mohutnými výrony záření na povrchu Slunce. Tyto výrony mohou na Zemi vyvolávat polární záři, která je pozorovatelná i nad střední Evropou. Zatmění Slunce Zatmění Slunce označuje chvíli, kdy temný Měsíc překryje oslnivé Slunce a sluneční záře postupně pohasne. Během úplného zatmění, které trvá jen několik málo minut, lze pozorovat kolem černého Slunce zářivý věnec (korona). Teplota na povrchu: C. Teplota v jádře: Průměr Slunce: km, tj. 109 průměrů Země. Otočení kolem své osy: 27 dní na rovníku, 34 na pólech. Hmotnost: 2 miliony bilionů bilionů kg nebo hmotností Země Slunce tvoří 99,9% hmoty sluneční soustavy. Čas oběhu kolem Slunce:?. Gravitace: 28krát větší než na Zemi; člověk vážící 45 kg by na Slunci vážil 1270 kg Svítivost/zářivý výkon: 390 trilionů megawattů, což se rovná 90 miliardám megatunových vodíkových bomb vybuchujících každou sekundu. Hustota: jen čtvrtina hustoty Země. MĚSÍC Měsíc obkrouží Zemi za 27,3 dne. Nevyzařuje vlastní světlo, nýbrž je nasvěcován Sluncem stejně jako Země a ostatní členové naší planetární soustavy. Při novu, kdy Měsíc stojí mezi Sluncem a Zemí, je k nám obrácen svojí tmavou noční stranou, při úplňku můžeme vidět celou jeho denní stranu. Doba, která uplyne mezi dvěma úplňky, je delší než jeden oběh Měsíce kolem Země. Činí asi 29,5 dne. Již pouhým okem rozeznáváme na měsíčním povrchu světlé a tmavé zóny. U tmavších oblastí jde o rozlehlé, většinou rovné krajiny pokryté lávou, u světlejších oblastí pak o kopcovité nebo hornaté kraje, jejich povrch je navíc hodně zjizvený impaktními krátery na které si však musíme pořídit alespoň dalekohled. Z výzkumů v rámci programu Apollo (přistání na Měsíci v letech ) vyplynulo, že měsíční povrch byl během prvních sedmi set padesáti milionů lete od vzniku planetární soustavy vystaven prudkému bombardování z kosmu (podobné stopy byly nalezeny později rovněž na mnoha jiných objektech sluneční soustavy, od Merkuru blízkého Slunci až po měsíce vnějších planet.). Protože nejstarší měsíční horniny ztuhly stejně jako meteority nalezené na Zemi přibližně před 4,55 miliardami let, je tento časový úsek považován za současné stáří celé sluneční soustavy. K tomu také byla zjištěna podobnost ve složení měsíčního a zemského horninového pláště a tedy vše nasvědčuje tomu, že Měsíc vznikl v raném období sluneční soustavy při srážce Země s útvarem velikým asi jako Mars. Průměrná vzdálenost od Země: km. Průměr Měsíce: 3475 km. Gravitace: 0,17 násobek zemské gravitace. Délka jednoho oběhu kolem Země: zhruba 27 pozemských dní. Délka dne: zhruba 27 pozemských dní. Průměrná povrchová teplota: -160 C do 115 C. Hlavní atmosférické plyny: žádné. 2

3 Poznámky pod čarou: Počty objevených měsíců jednotlivých planet se neustále zvyšují, protože jsou objevovány kvalitnějšími a silnějšími dalekohledy stejně jako získané informace... MERKUR Merkur je planeta nejbližší Slunci a proto se velmi obtížně pozoruje, neboť jej většinou Slunce přezařuje a objevuje se na večerní, popřípadě ranní obloze jen několikrát do roka na pár dní nebo týdnů. Dokonce i při takové maximální eloganci se Merkur nachází od Slunce ve větším úhlu než 30 C, proto jej lze vypátrat jen nízko nad horizontem na světlejším nebi za svítání či za soumraku. Svým průměrem km patří Merkur k menším planetám podobným Zemi. Průměrná vzdálenost od Slunce: 58 milionů km, tj. 0,39 násobek vzdálenosti Země od Slunce. Doba oběhu kolem slunce: 0,24 pozemského rokunce, jednou za 88 dní. Doba rotace: 59 pozemských dní. Gravitace: 0,37 násobek zemské gravitace. Průměr planety Merkur: km. tj. 0,38 násobek zemského průměru. Denní teplota: stoupá téměř na 430 C. Noční teplota: klesá pod 180 C. Hmotnost: jedna osmnáctina hmotnosti Země. Čas oběhu kolem Slunce: 176 pozemských dní. Otočení kolem své osy: jednou za 59 dní. Obíhající měsíce: žádné. Prstence: žádné. Hlavní atmosférické plyny: velmi tenká atmosféra s malým množstvím kyslíku. VENUŠE Venuše je po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt na pozemské obloze. I ona se pohybuje uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a proto ji lze nalézt vždy jen několik hodin po východu a západu Slunce jako večernici nebo jitřenku. Svým průměrem přibližně km je Venuše jen o málo menší než Země. Za její velkou jasnost může hustý oblačný obal, který odráží cca tři čtvrtiny slunečního záření. Průměrná vzdálenost od Slunce: 108 milionů km, tj. 0,72 násobek vzdálenosti Země od Slunce. Průměr planety Venuše: km, tj. 0,95 násobek zemského průměru. Denní a noční teplota: zůstává poměrně konstantní díky oxidu uhličitému, na který je bohatá hustá atmosféra Venuše a který způsobujíce skleníkový efekt: Činí 475 C. Gravitace: 0,88 násobek zemské gravitace. Hmotnost: čtyři pětiny hmotnosti Země. Měsíce: žádné. Prstence: žádné. Hmotnost: čtyři pětiny hmotnosti Země. Čas oběhu kolem Slunce: 225 dní (0,62 pozemského roku). Ve vztahu k otočení kolem své osy to znamená, že den je na ni delší než rok. Otočení kolem své osy: 243 pozemských dní. Průměrná povrchová teplota: 500 C. Hlavní atmosférické plyny: oxid uhličitý. ZEMĚ Jako první nás při pohledu z vesmíru upoutá její modrá barva velká část povrchu (2/3) je totiž pokryta oceány. Země je také jedinou nám známou planetou, kde se voda vyskytuje v kapalném stavu. Atmosféra je složena z dusíku a kyslíku, což je další zvláštností této planety - má málo oxidu uhličitého, ten vznikl na počátku života Země, byl však pohlcen vodou moří a 3

4 spotřebován prvními formami života, jež se zde objevily. Prvními živými organismy byly mořské řasy, které začaly obohacovat atmosféru o kyslík. Geologicky je Země velmi aktivním tělesem. Zemská kůra je rozdělena do velkých desek, které se pomalu posouvají. Třeba Evropa a Amerika leží na různých deskách a vzdálí se od sebe o několik centimetrů za rok.(asi 4cm) Na dně Atlantického oceánu najdeme Atlantický hřbet - velké pohoří, které tvoří hranici těchto dvou desek. Na některých místech se tyto desky srážejí a způsobují tak zemětřesení. Ve středu Země se nachází žhavé tuhé jádro ze železa obklopené vrstvou vnějšího tekutého jádra. Následuje zemský plášť, což je tlustá vrstva hornin, tak horká, že se chová jako rozteklá plastická hmota. Na tomto plášti se právě pohybují již zmíněné tektonické desky. Z toho můžeme vyvodit, že zhruba před 250 miliony lety byly všechny kontinenty spojeny v jeden, teprve časem se od sebe začali vzdalovat. Život na Zemi Vznikl záhy potom, co se utvořily planety. Samotná Země vznikla před 4,6 miliardy let a za necelou miliardu let už tu byly pro život příznivé podmínky. První lidé - Homo sapiens, kráčeli po Zemi před "pouhými" lety. Průměrná vzdálenost od Slunce: 150 milionů km. Otočení kolem své osy: 23 hodin 56 minut. Čas oběhu kolem Slunce: 365,25 dne. Průměr planety Země: km. Oběžná rychlost: km/h. Měsíce: 1. Prstence: žádné. Hmotnost: 6 kvadrilionů kg. Průměrná povrchová teplota: 14 C. Hlavní atmosférické plyny: dusík a kyslík. Sklon rovníku k ekliptice: 23,5. MARS Také se jí říká rudá planeta, díky svému nápadně narudlému zbarvení. Jako vnější soused Země se dokáže přiblížit k naší planetě až na vzdálenost přibližně km a lze jej pak pozorovat jako zářivý objekt celou noc. Průměr Marsu je značně menší než Země: 6800km. Na kvalitních detailních snímcích pořízených díky sondám lze na povrchu Marsu rozeznat vedle četných impaktních kráterů a zčásti aktivních obrovských sopečných kuželů také hluboké příkopy a struktury podobné řekám. Je možné se domnívat, že v dávných dobách na povrchu muselo být větší množství vody (ta se v současné řídké atmosféře oxidu uhličitého nemůže vyskytovat v kapalném stavu, protože by se okamžitě odpařila). Mars se otočí kolem své osy jednou za 24 hodin a 37 minut a protože jeho osa je stejně mírně nakloněná jako zemská, střídají se na Marsu roční období jako na Zemi ale trvají přibližně dvakrát déle. Průměrná vzdálenost od Slunce: 228 milionů km, tj. 1,52 násobek vzdálenosti Země od Slunce Průměr planety Mars: km, tj. 0,53 násobek zemského průměru. Otočení kolem své osy: 24 hodin a 37 minut. Obíhající měsíce: 2. ( Phobos strach a Deimos - hrůza pravděpodobně jde o zachycené planetky - asteroidy). Prstence: žádné. Gravitace: 0,38 násobek zemské gravitace. Hmotnost: desetina hmotnosti Země. Čas oběhu kolem Slunce: trvá o něco málo déle než pozemský den (1,88 pozemského roku 680 dní). Průměrná povrchová teplota: - 63 C. Hlavní atmosférické plyny: převážně oxid uhličitý. 4

5 JUPITER Jupiter je největší a nejhmotnější planeta sluneční soustavy. Ačkoliv je od Slunce vzdálen pětkrát dál než Země, je schopen kvůli své velikosti stále ještě odráží dostatek záření a proto se jeví jako druhá nejjasnější planeta (po Venuši, jen vyjímečně jej překoná Mars). Nemá pevný povrch (jako všechny plynné planety) a ukazuje pouze turbulentní atmosféru, v níž se převalují mraky hnané prudkými bouřemi. I amatérským dalekohledem lze rozeznat světlé a tmavé mraky. Protože se planeta otočí kolem své osy za necelých deset hodin, mění se v dalekohledu dosti rychle. Během jedné rotace Jupiteru je možné pozorovat rovněž i Rudou skvrnu, mohutný oválný vír o délce několika desetitisíců kilometrů a stále měnící podoby čtyř velkých Jupiterových měsíců. Nejvnitřejším z nich je Io na němž se bylo nalezeno více než sto vulkánů a pozorovány déle trvající erupce. Vyvrhovaný materiál stačí na to, aby během několika málo milionů let kompletně přetvořil veškerý povrch tohoto měsíce. Na "Europě" se zase pod různě rozlámanými ledovými krami nachází několik kilometrů hluboký oceán se slanou vodou, kde se možná i nachází primitivní život. "Ganymed" jako největší měsíc ve sluneční soustavě disponuje stejně jako jeho vnější soused "Callisto" vlastním magnetickým polem. Průměr planety Jupiter: km, tj. 11,2 násobek zemského průměru. Gravitace: 2,6 násobek zemské gravitace. Otočení kolem své osy: za necelých deset hodin. Čas oběhu kolem Slunce: dvanáct pozemských let (v každém znamení zvěrokruhu setrvává tedy jeden rok). Obíhající měsíce: 4. ( Ió, Europa, Ganymed, Callistó a 12 malých - Metis, Andrastea, Amalthea, Thebe, Leda, Himalia, Lysithea, Elara, Ananke, Carme, Pasiphae, Sinope a cca dalších asi šedesát menších Jupiterových měsícům jakož i systém prstenců z řídkého prachu. Tyto měsíce objevil v roce 1610 Galileo Galilei). Prstence: jeden velmi tenký. Hmotnost: 318 hmotností Země. Průměrná povrchová teplota: C. Hlavní atmosférické plyny: vodík, helium, metan. SATURN Planeta Saturn je další v řadě plynných obrů. Do jisté míry je to Jupiterův mladší bratr. Svým průměrem 120 OOO km sice není o nic menší než Jupiter ale nemá ani třetinu jeho hmotnosti (hmota v jeho nitru musí být tedy méně zhuštěná). Nebýt jeho prstence, který jej obtáčí, jevila by se tato planeta v dalekohledu docela jednotvárně. Prstenec se skládá z několika částí a jeho poloha se během saturnského roku (asi 30 pozemských let) mění: vidíme jej jako útvar nakloněný ke Slunci, vodorovný a odkloněný od Slunce. Kromě toho lze v okolí planety rozeznat až pět jeho větších měsíců z více než třiceti známých. Největším ze všech měsíců je Titan, který je svým průměrem km největším měsícem ve Sluneční soustavě je dokonce ještě větší než Merkur nebo Pluto. Má svoji hustou atmosféru složenou z dusíku a metanu. Ostatní měsíce jsou do jednoho menší, jejich průměr nečiní ani km, a sestávají převážně z ledu. Průměrná vzdálenost od Slunce: 1427 milionů km, tj. 9,52 násobek vzdálenosti Země od Slunce. Průměr planety Saturn: km, tj. 9,4 násobek zemského průměru. Čas oběhu kolem Slunce: 29 pozemských let. Otočení kolem své osy: 10 hodin. Měsíce: V okolí je viditelných pouze 5 velkých (Rhea, Iapetus, Titan, Dione a Tethys - mají průměr něco přes 1000 km a jen Titan má 5150km a 13 malých měsíců (Pan, Atlas, Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas, Enceladus, Telesto, Kalypsó, Helene, Hyperion, Phoebe. Všechny jsou podobní měsícům Jupitera. Prstence: největší ze všech planet - 7 hlavních a stovky prstýnků. (Všechny velké planety - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun - mají své prstence, ale žádný z nich se tomuto nemůže vyrovnat. Sahá prakticky od povrchu planety až do vzdálenosti dvakrát větší, než je poloměr planety - průměr prstence je přes 5

6 čtvrt milionu kilometrů. Skládá se z mnoha menších prstenů a jsou hodně tenké. Kdyby někdo vyrobil jejich model široký 13 km, byly by tenčí než CD disk. Gravitace: 0,9 násobek zemské gravitace. Hmotnost: 95 hmotností Země. Průměrná povrchová teplota: C. Hlavní atmosférické plyny: vodík, helium, metan. URAN Planeta Uran (stejně jako Neptun a Pluto) byla objevena až poté, co byl vynalezen dalekohled. Byla to první planeta objevená dalekohledem a někdy se jí říká "spící". To proto, že rotační osa Uranu leží v jeho oběžné rovině, obíhá tedy Slunce jakoby vleže. Roční období jsou díky tomu velmi podivná, protože jeden pól planety míří přímo k Slunci a druhý přímo od Slunce - o 42 let později se prohodí. Kvůli své obrovské vzdálenosti od Slunce odráží tak málo světla, že není dost jasný, aby byl viditelný pouhým okem. Je přibližně dvojnásob vzdálený od Slunce než Saturn a jeho velikost činí dvě pětiny Saturnova průměru ( km). V teleskopu se Uran stejně jako Neptun jeví jako nepatrně zelenkavý modrý kotouček (maličký Pluto i při obrovském zvětšení jako málo svítivý bod). Průměrná vzdálenost od Slunce: 2870 milionů km, tj. 19,2 násobek vzdálenosti Země od Slunce Průměr planety Uran: km, tj. 4 násobek zemského průměru. Gravitace: 0,9 násobek zemské gravitace. Obíhající měsíce: čtyři velké, které mají průměr větší než 1000 km (Ariel, Umbriel, Titania a Oberon) a třináct malých měsíců (Kordélie, Ofélie, Bianca, Cressida, Desdemona, Julie, Portia, Rosalinda, Belinda, Puck, Miranda která je nejzajímavější, protože je jedním z nejpromíchanějších těles ve Sluneční soustavě, Sycorax, Caliban). Prstence: 11 velmi úzkých a tmavých. Čas oběhu kolem Slunce: 84 pozemských let. Hmotnost: 14,5 hmotnosti Země. Otočení kolem své osy: 17 hodin. Průměrná povrchová teplota: C. Hlavní atmosférické plyny: vodík, helium, metan. NEPTUN Planeta Neptun (stejně jako Uran a Pluto) byla objevena až poté, co byl vynalezen dalekohled. Kvůli své obrovské vzdálenosti od Slunce odráží tak málo světla, že není dost jasný, aby byl viditelný pouhým okem. Je přibližně trojnásobně vzdálený od Slunce než Saturn a jeho velikost činí dvě pětiny Saturnova průměru ( km). Této planetě se někdy říká "větrná", protože vzdušné víry proudí kolem jejího rovníku rychlostí až 2000 km/h. Jelikož modrá barva je barvou moře, tak byl Neptun pojmenován po římském bohu. V teleskopu se Neptun stejně jako Uran jeví jako nepatrně zelenkavý modrý kotouček (maličký Pluto i při obrovském zvětšení jako málo svítivý bod). Průměrná vzdálenost od Slunce: 4497 milionů km, tj. 30 násobek vzdálenosti Země od Slunce. Průměr planety Neptun: km, tj. 3,8 násobek zemského průměru. Čas oběhu kolem Slunce: 165 pozemských let. Gravitace: 1,2 násobek zemské gravitace. Hmotnost: 17,1 hmotnosti Země. Měsíce: jeden velký ( Triton velký jako náš Měsíc. Je největším tělesem ve sluneční soustavě obíhajícím pozpátku, současně je jeho dráha nakloněna k rovníku planety - tyto dva fakty dovedly astronomy k teorii, že Triton býval planetou, než ho zachytila Neptunova gravitace. Teď Triton pomalu spirálou padá k Neptunu, až se s ním zhruba za 100 milionů let srazí.) a sedm malých ( Naiad, Thalassa, Despina, Galatea, Larissa, Proteus, Nereida. Prstence: 4 úzké. 6

7 Hmotnost: 17,1 hmotností Země. Průměrná povrchová teplota: C. Hlavní atmosférické plyny: vodík, helium, metan. Otočení kolem své osy: 16 hodin. PLUTO Planeta Pluto byla jako jediná planeta objevená ve 20. století v roce Kvůli své obrovské vzdálenosti od Slunce odráží tak málo světla, že není dost jasný, aby byl viditelný pouhým okem a na své dosti ekliptické dráze (svým sklonem 17 je nápadně přivrácená k rovině zemské dráhy ekliptika) se vzdálí od Slunce až na pětinásobek než Saturn. Jeho velikost činí km a je zdaleka nejmenší člen planetární rodiny. V teleskopu se maličký Pluto jeví i při obrovském zvětšení jako málo svítivý bod. V roce 2006 bylo Pluto přeřazeno Mezinárodní astronomickou unií z planet do skupiny trpasličích planet. Pluto je zatím jediná planeta, která nebyla prozkoumána. Kromě velikosti a hmotnosti se příliš mnoho neví. Obíhá kolem něj měsíc poloviční velikosti nazvaný Charon a tvoří s Plutem jakousi dvojplanetu. Pro svou nehostinnost dostal jméno podle římského boha smrti. Průměrná vzdálenost od Slunce: 5925 milionů km, tj. 39,6 násobek vzdálenosti Země od Slunce. Průměr planety Pluto: km, tj. 0,18 násobek zemského průměru. Čas oběhu kolem Slunce: 248 pozemských let. Gravitace: 0,07 násobek zemské gravitace. Měsíce: jeden ( Cháron ). Prstence: žádné. Hmotnost: 454 hmotností Země. Otočení kolem své osy: Jeden den na planetě je 6,4 pozemských dní. Průměrná povrchová teplota: C. Hlavní atmosférické plyny: metan, dusík. KOMETY Komety a asteroidy jsou pozůstatky z raného období sluneční soustavy, takový svědkové zakladatelských časů, a zbylé planetární stavební kameny. Za svůj rozdílný zevnějšek vděčí různému místu vzniku a složení. Asteroidy vznikly poblíž Slunce, komety vně oběžných drah Jupitera a Saturnu. Komety se vyznačují mlžným zjevem a markantním ohonem. Teprve v 18. století vyšlo najevo, že i ony se pohybují po elipsovitých drahách, a tudíž se pravidelně vracejí, ovšem až po staletích či tisíciletích. Vlastní jádra komet sestávají z prachu a zmrzlých plynů. Běžná kometa stráví většinu života lenošením na okraji Sluneční soustavy. Když se vydá na cestu a dosáhne dráhy Jupiteru, led se začne ohřívat. Kometa má dva ohony (ohon komety vždy míří od Slunce), jeden iontový a druhý prachový. Iontový ohon je usměrňován slunečním větrem a táhne sebou prachový ohon. Když se kometa otočí kolem Slunce a vrací se, ohon ji předbíhá a letí před ní. Vždy, když se kometa přiblíží ke Slunci, ztratí část své hmoty, takže postupně ubývá, dokud se z ní nestane jen temný balvan. Halleyova kometa Je nejznámější. Britský astronom Edmond Halley si roku 1695 uvědomil, že tři komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 jsou ve skutečnosti jedna a předpověděl, že se znovu objeví roku Nikdo mu příliš nevěřil a Halley bohužel zemřel roku 1742, takže se své velké slávy nedožil. Halleyova kometa naposled minula Zemi roku 1986 a vrátí se znovu roku Shrnutí Kometa je prostě shluk prachu a ledu, který když se přiblíží ke Slunci, žár vytvoří kolem jádra komety oblak prachu a plynu - ten se nazývá koma. Sluneční vítr ho pak rozfouká do ohromného chvostu, plyn září a prach odráží sluneční paprsky. Chvosty komet jsou řídké, takže Země jimi může proletět bez úhony. 7

8 ASTEROIDY Asteroidy jsou malé planetky. Jde o kusy skal kroužících po svých vlastních drahách kolem Slunce. Tyto planetky do sebe občas narážejí, tříští se na kusy a zase se spojují. Vědci se domnívají, že jsou jich miliony, ale jsou většinou tak malé, že je ze Země nemůžeme pozorovat. Úlomky po srážkách se mohou dostat do naší atmosféry a pak jim říkáme meteority. První asteroidy byly poprvé nalezeny počátkem 18. století v tzv. pásu asteroidů nacházejícím se mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Dnes už takových asteroidů známe mnoho. Jsou větší či menší, některé kříží dráhu Země, mnohé se dostávají ke Slunci blíž než Merkur, jiné se pohybují mezi dráhami Jupiteru a Neptunu tam a sem, další zase krouží kolem Slunce ještě vně Neptunovy dráhy (transneptunická tělesa TNO). Jedno mají však společné: nacházejí se v celé sluneční soustavě. Některé planetky doprovází vlastní měsíc. Největší objekty dosud objevených klasických asteroidů: Ceres průměr asi 930 km. Quaoar odhadovaný průměr 1250 km předmět TNO. Sedna odhadovaný průměr 1600 km předmět TNO. METEORITY Každý den procházejí naší atmosférou miliony částeček kosmického smetí. Něco je prach z komet, něco úlomky asteroidů. Mohou mít mikroskopickou velikost, ale také mohou vážit několik kilogramů. Během jednoho roku jich spadne na Zemi až tun. Většinou v atmosféře shoří a jako meteory tam krátce zazáří, některé ale (asi desetina) dopadnou na Zemi jako meteority. Za jasné bezměsíčné noci lze spatřit tak 10 meteorů za hodinu. Někdy se objevuje úkaz zvaný meteorický roj. Při meteorické bouři padají tisíce meteorů za hodinu. HVĚZDY Hvězdy jsou stejně jako Slunce zářivé plynné koule, které svou energií čerpají z přeměny vodíku na hélium. Nám se však jeví dokonce i v největších teleskopech jako pouhé svítící tečky, protože jsou od nás na rozdíl od Slunce nesmírně vzdálené. Hvězdy vznikají z chladných plynných a prachových oblaků, které se působením vnějších vlivů zhušťují; tento proces trvá v závislosti na hmotnosti hvězdy několik set tisíc až miliónů let. Hmotnost a životnost hvězd Nejméně hmotné známé hvězdy mají asi osm až deset procent hmotnosti Slunce. Nejtěžší pak víc než sto hmotností Slunce. Hmota určuje rovněž předpokládanou životnost a dobu zániku hvězdy: hvězdy s velkou hmotností zestárnou během několika málo milionů let a odcházejí z vesmírné scény jako tzv. supernovy v mohutném záblesku energie a zanechávají po sobě bizarní neutronové hvězdy nebo černé díry. Hvězdy chudé na hmotu existují naopak až sto miliard let a ve svém závěru se smrsknou v bílé trpaslíky. Poznámky pod čarou: Hvězdy Velkého vozu jsou ve skutečnosti od nás velmi různě vzdálené. DVOJHVĚZDY Dvojhvězdy jsou většinou dvojice sousedních hvězd, které buď jen leží ve stejném směru pohledu, ale jsou od nás různě vzdálené (optické dvojhvězdy, nebo k sobě v prostoru patří a vzájemně se obíhají (fyzické dvojhvězdy). Pouhým okem lze od sebe odlišit dvojhvězdy, které jsou od sebe vzdálené více než 120 úhlových vteřin; když se jejich jasnost velmi různí, musí být jejich vzájemná vzdálenost větší (vzájemná vzdálenost se uvádí v úhlových vteřinách: 1 úhlová vteřina=1/ Měsíc se jeví 8

9 na obloze jako objekt o úhlovém průměru asi 1800 úhlových vteřin neboli 0,5 ). U mnohých (fyzických) dvojhvězd se díváme přesně an hranu vzájemných oběžných drah a pak dochází ke střídavému zatmění hvězd, která lze pozorovat jako pravidelně se vyskytující změny jasnosti; jiné (spektroskopické) dvojhvězdy se nacházejí tak blízko u sebe, že je od sebe nelze rozlišit ani ve velkém teleskopu. Poznámky pod čarou: Tři známé dvojhvězdy. Albireo v souhvězdí Labuť, dvojitá dvojhvězda Epsilon v souhvězdí Lyra a optická dvojhvězda Mizar a Alkor v souhvězdí Velký vůz. OTEVŘENÉ HVĚZDOKUPY Otevřené hvězdokupy jsou více či méně hustá uskupení až několika set hvězd, které k sobě sice prostorově patří, ale jsou spolu spojené méně než dvojhvězdy nebo vícenásobné hvězdy. hvězdy ve hvězdokupě jsou v přibližně stejné vzdálenosti, hvězdy mají zhruba stejné stáří, hvězdy mají podobné chemické složení, hvězdy mají rozdílnou hmotnost, pohybující se od hmotností Slunce pro nejhmotnější hvězdy ve velmi mladých hvězdokupách k méně než 0,08 hmotností Slunce. (Údaj o hmotnostech hmotností Slunce se vztahuje spíše k hvězdokupám mimo naši Galaxii.) Pouhým okem lze zřetelně rozeznat jen několik málo hvězdokup (např. Plejády a Hyády v souhvězdí Býka), jiné vypadají jako rozplizlé, mlhavé hvězdy (např. M44 - hvězdokupa Jesličky). Otevřené hvězdokupy se během času postupně rozpouštějí, protože hvězdy, které vznikly společně, se od sebe v průběhu několika set miliónů nebo miliard let pomalu vzdalují. Přestože tyto hvězdokupy jsou patřičně mladé, najdeme je převážně v Mléčné dráze nebo v její blízkosti. Poznámky pod čarou: Otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. KULOVÉ HVĚZDOKUPY Kulové hvězdokupy jsou mnohem kompaktnější shluky mnoha desetitisíců až několika set tisíců hvězd. Přesto dojem, který vyvolávají na snímcích husté shluky v nitru kulových hvězdokup, klame ačkoliv uprostřed jsou si hvězdy v každém přípapadě několik tucetkrát blíž než v okolí, jsou od sebe pořád ještě hodně vzdálené. Kulové hvězdokupy vykazují zcela jiné prostorové uspořádání uvnitř Mléčné dráhy než otevřené hvězdokupy: pohybují se jako roj komárů kolem centra Galaxie a soustředí se nejen v galaktické rovině. To (stejně jako vysoké stáří příslušných hvězd) naznačuje, že kulové hvězdokupy se utvořily v raném stadiu vzniku naší Mléčné dráhy. Poznámky pod čarou: Kulová hvězdokupa M80, vzdálená světelných let, která krouží kolem naší galaxie po širokých drahách METEORY A METEORITY Meteory a meteority jsou produkty rozpadu komet, popřípadě trosky asteroidů. Meteory (létavice) se dají pozorovat za každé jasné hvězdnaté noci náhle vzplanou a urazí po obloze kratší či delší dráhu. Příčinou tohoto světelného jevu lze hledat v prachu, jehož zrnka jsou velká asi jako špendlíková hlavička, která obrovskou rychlostí ( 15 až 70km/s) narážejí zvenčí na zemskou atmosféru, jež je prudce zbrzdí a třením rozžhaví. My však vidíme zářit pouze úsek, kterým prolétají, nikoli částice samotné. Občas (např. kolem 12. srpna nebo v polovině listopadu) protíná Země dráhu komety a 9

10 posléze prochází opravdovým prachovým oblakem, složeným z rozpadových produktů. Potom mohou zazářit tucty, ve výjimečných případech ale až mnoho set meteorů za hodinu, které jsou pojmenovány po souhvězdí, z kterého jako by padaly. Srpnové létavice jsou známy jako Perseidy (podle souhvězdí Perseus), listopadové Leonidy jsou pojmenovány po souhvězdí Lev. Větší úlomky pak mohou prolétnout atmosférou více méně bez úhony a dopadnou na zem jako meteority. Tyto vesmírné bomby (podle složení buď kamenné nebo železné) se pak nazývají podle nejbližšího místa dopadu. Pokud je možná pozorovat jejich zářivou stopu při průletu atmosférou, lze zjistit dokonce jejich původ. Tak například kamenný meteorit, který dopadl v roce 2002, zvaný Neuschwanstein, pochází z pásu asteroidů. Přibližně před patnácti miliony let dopadly na zem dva větší kusy o průměru asi 200 m, příp. jednoho kilometru, do oblasti Švábského Alby a zanechaly po sobě Steinheimskou pánev o délce asi 3,8km a Nördlinger Rise dlouhý přibližně 24km. Dopady objektů o průměru větším ne 10km jsou zřejmě schopny zanechat po sobě krátery o průměru několika set metů a mívají celosvětové následky; je možné jimi odůvodnit hromadné vymírání v dějinách Země. Naštěstí k nim nedochází příliš často. PLYNNÉ A PRACHOVÉ MLHOVINY Plynné a prachové mlhoviny obsahují mezihvězdnou hmotu a tvoří tak zásobárnu, z níž dodnes (více než 13 miliard let po hypotetickém vzniku vesmíru ve velkém třesku) vznikají nové hvězdy. Nápadnější (ojediněle ji lze rozpoznat už pouhým okem) je svítivá plynná mlhovina: v jejím případě podněcují mezihvězdný plyn ke svícení sousední žhavé hvězdy. Nejznámějším příkladem je Velká mlhovina v Orionu, kterou lze spatřit na tmavém pozorovacím stanovišti dokonce bez dalekohledu či teleskopu. Kromě toho jsou také plynové a prachové oblaky, které pouze odrážejí zář sousedních hvězd (jako je tomu třeba u modře zářící reflexní mlhoviny v Plejádách, která se jasně rýsuje na dlouze exponovaných snímcích Sedmi sester. Když nejsou na blízku žádné jasné nebo žhavé hvězdy, plynné a prachové oblaky zůstávají chladné a pohlcují světlo za nimi ležících oblastí,, takže se odlišují od světlého pozadí jako tmavé oblaky (nejznámější je slavná Koňská hlava nedaleko levé pásové hvězdy Orionu). MLÉČNÁ DRÁHA Mléčná dráha je stříbřitý lesklý pás, který se táhne po celé obloze, když ho pozorujeme z tmavého stanoviště. Je to viditelný výřez gigantického hvězdného systému (galaxie), který kromě našeho slunce a sousedních hvězd patrných pouhým okem čítá dohromady více než sto miliard hvězd. Protože jsme spolu se Sluncem částí této galaxie,není nijak jednoduché přesně stanovit její velikost a tvar a naši polohu uvnitř tohoto hvězdného uskupení. Astronomové vycházejí z předpokladu že: naše galaxie vypadá při pohledu zvenčí jako plochý disk se zahuštěným středem o průměru sto tisíc světelných let. uvnitř tohoto galaktického disku se nachází typická spirálová struktura, která se vyznačuje především tím, že je podél jejích ramen možné rozeznat mnohem vyšší koncentraci oblastí vzniku hvězd a žhavých mladých hvězd. naše Slunce se nachází ve vzdálenosti asi světelných let od galaktického středu poblíž vnitřní strany jednoho ze spirálových ramen. Poznámky pod čarou: V létě prochází Mléčná dráha souhvězdím Labutě; tam je také vidět mnoho červených plynných mlhovin, jako třeba mlhovina Severní Amerika (levý okraj). GALAXIE Galaxie jsou samostatné hvězdné systémy ( vesmírné ostrovy ). Pouhým okem lze na severní polokouli rozeznat pouze Velkou galaxii (M 31) v Andromedě (vzdálenou přibližně 2,9 milionů let a která je podobná stavbou a tvarem Mléčné dráze), na jižní polokouli lze spatřit na obloze oba Magellanovy oblaky jako menší satelitní galaxie (vzdálené popřípadě světelných let). Dalekohledem je možné pozorovat několik dalších objektů v podobě 10

11 mlžných skvrn ale ani větší amatérské teleskopy nejsou schopny v galaxiích rozlišit jednotlivé hvězdy. Rozpoznatelné tvarové bohatství galaxií, zachycené na dlouho exponovaných fotografiích, sahá od eliptických galaxií bez jakékoliv struktury přes spirální galaxie a tzv. spirální galaxie s příčkou až po soustavy nepravidelného tvaru. Galaxie se často sdružují do menších skupin nebo tvoří velké galaktické hvězdokupy v nichž může být mnoho tisíc galaxií. Naše Mléčná dráha tvoří spolu s Velkou galaxií v Andromedě a asi třiceti dalšími, většinou menšími galaxiemi, Místní skupinu galaxií. (Použité materiály: Poznáváme souhvězdí na noční obloze od Hermann-Michael Hahn, vydané firmou Pavel Dobrovský BETA s.r.o.,

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír. VY_52_INOVACE_Pr_36 Téma hodiny: Vesmír Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Astronomie a astrofyzika

Astronomie a astrofyzika Variace 1 Astronomie a astrofyzika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www. jarjurek.cz. 1. Astronomie Sluneční soustava

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce 17.6.2013. Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny 1. Sluneční soustava Astrofyzika aneb fyzika hvězd a vesmíru planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny je dominantním tělesem ve Sluneční soustavě koule o poloměru 1392000 km, s průměrnou hustotou

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Sluneční soustava http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Slunce vzdálenost: 150mil.km (1AJ) průměr: 1400tis.km ((109x Země) stáří: 4.5mld let činnost:spalování vodíku teplota 6000st.C hmotnost

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann 8.3.2004 z GChD jako seminární práci z astron. semináře. Eta Carinae Vzdálenost od Země: 9000 ly V centru je stejnojmenná hvězda 150-krát větší a 4-milionkrát jasnější než Slunce. Do poloviny 19. století byla druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Roku 1841 uvolnila

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Úkol č. 1. Sluneční soustava

Úkol č. 1. Sluneční soustava Úkol č. 1. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země. Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Pouť k planetám Slunce

Pouť k planetám Slunce Pouť k planetám Slunce Slunce je naše životadárná hvězda, tvořící 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy. Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let a bude svítit přibližně ještě 7 miliard let. Nemá pevný povrch,

Více

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země? Astronomie Autor: Miroslav Randa. Doplň pojmy ze seznamu na správná místa textu. seznam pojmů: Jupiter, komety, Merkur, měsíce, Neptun, planetky, planety, Pluto, Saturn, Slunce, Uran, Venuše, Země Uprostřed

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Astronomický rok 2015

Astronomický rok 2015 Astronomický rok 2015 V následujícím článku jsou vybrány nejzajímavější nebeské úkazy a události vztahující se k astronomii, které nám nabídne nadcházející rok. Dnes si projdeme první pololetí 2015. Ze

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

1. KAPITOLA - Co je to Astronomie?

1. KAPITOLA - Co je to Astronomie? 1. KAPITOLA - Co je to Astronomie? Na noční obloze se dají pozorovat úžasné věci - jiné světy, odlišné od toho mudlovského, velká oblaka žhavých plynů, z nichž se rodí hvězdy i obrovské výbuchy, jimiž

Více

Vesmír v kostce: ( stručný vesmírný kaleidoskop )

Vesmír v kostce: ( stručný vesmírný kaleidoskop ) Gabriel B i e l i c k ý listopad 2010 Vesmír v kostce: ( stručný vesmírný kaleidoskop ) Naše Slunce se svojí soustavou planet, jejich měsíců,asteroidů,komet a dalších objektů je součástí seskupení různých

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují Mgr. Veronika Kuncová, 2013 - mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují světlo z blízkých zdrojů

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

LER 2891-ALBI. 1 8 15 min vĕk 7+ Mysli a spojuj! Karetní hra. Zábavná vzdĕlávací hra o vesmíru

LER 2891-ALBI. 1 8 15 min vĕk 7+ Mysli a spojuj! Karetní hra. Zábavná vzdĕlávací hra o vesmíru LER 2891-ALBI Mysli a spojuj! 1 8 15 min vĕk 7+ Karetní hra Zábavná vzdĕlávací hra o vesmíru Hra obsahuje: 45 obrázkových karet 45 slovních karet 8 karet Nový start 2 karty Super start Příprava hry Zamíchejte

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 25. 2. 2013 Pořadové číslo 14 1 Uran, Neptun Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách

Více

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název č. 11 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Vesmír a Země, planeta Země V pracovních listech si žáci opakují své znalosti o vesmíru

Více

Sluneční soustava Sluneční soustava Slunce. Země Slunce

Sluneční soustava Sluneční soustava Slunce. Země  Slunce Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy, kterou nazýváme Slunce. Součástí tohoto systému je i naše planeta Země a dalších 7 planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran,

Více

Sluneční soustava. Bc. Irena Staňková. Čeština

Sluneční soustava. Bc. Irena Staňková. Čeština Identifikátor materiálu: EU 2 42 ČLOV K A P ÍRODA Anotace Autor Bc. Irena Staňková Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se seznámí se sluneční soustavou a základními údaji o jednotlivých objektech sluneční

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

FYZIKA Sluneční soustava

FYZIKA Sluneční soustava Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Sluneční

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

Vesmír pohledem Hubblova teleskopu

Vesmír pohledem Hubblova teleskopu Vesmír pohledem Hubblova teleskopu Hubble dalekohled Hubbleův teleskop se nachází mimo naši atmosféru a krouží okolo Země ve výšce 593 km na hladinou moře a naši planetu oběhne rychlostí 28.000 km/h za

Více

Vesmír. Sleva. 50% sleva. Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun. Na let do VESMÍRU. Autoři novin: Šarlota Tomasco

Vesmír. Sleva. 50% sleva. Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun. Na let do VESMÍRU. Autoři novin: Šarlota Tomasco Cena: 42,90,-Kč Číslo: 1 Datum: 8.3.2013 Vesmír Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Autoři novin: Šarlota Tomasco Sleva Markéta Trakslová 50% sleva Na let do VESMÍRU.

Více

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014 1 2 SLUNCE V dávných dobách měli lidé představu, že Země je středem vesmíru. Pozorováním oblohy, zdokonalováním přístrojů pro zkoumání noční oblohy a zámořskými cestami postupně prosadili názor, že středem

Více

Vzdálenosti ve vesmíru

Vzdálenosti ve vesmíru Vzdálenosti ve vesmíru Proč je dobré, abychom je znali? Protože nám udávají : Výchozí bod pro astrofyziku: Vzdálenosti jakéhokoli objektu ve vesmíru je rozhodující parametr k pochopení mechanizmu tvorby

Více

Odborné zkoušky. Astronomie

Odborné zkoušky. Astronomie Odborné zkoušky Astronomie Přehled bodů pro splnění zkoušky Zná Sluneční soustavu Zná principy zatmění Měsíce a Slunce Zná významná souhvězdí a dokáže je rozpoznat Zná základní typy Deep sky objektů Zúčastní

Více

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Miniprojekt SLUNEČNÍ SOUSTAVA Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor Náměstí Františka Křižíka 860 390 01 Tábor Obsah: 1. Úvod 2. Cíl miniprojektu 3. Planetární

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Základy observační astronomie Petr Scheirich Nejjednodušší pozorování Co k němu potřebujeme: Nejjednodušší pozorování Co k

Více

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Kdo je autorem výroku: Je to malý krok pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo!? a) Isaac Newton b) Galileo

Více

Název. Obecné informace

Název. Obecné informace Název Česky Planetka Anglicky Asteroid Obecné informace Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo kolem jiné hvězdy (dosud nebyla žádná planetka obíhající kolem jiné hvězdy objevena). Planetky

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Vesmír VY_12_INOVACE_PRV.123.19

Vesmír VY_12_INOVACE_PRV.123.19 Vesmír Použitý obrázek: z aplikace Smart Notebook VY_12_INOVACE_PRV.123.19 Mgr.Charlotta Kurcová srpen 2011 Já a můj svět, Prvouka 3.ročník Téma: Vesmír Podtéma: poznáváme vesmír, sluneční soustava, Země.

Více

Sluneční soustava. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Sluneční soustava. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Sluneční soustava Studijní text k výukové pomůcce 1 Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Kolem čeho se to všechno točí?... 4 Sluneční soustava... 5 Slunce... 6 Jádro... 7 Vrstva v zářivé rovnováze...

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4. VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P01 Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: 13.2.2012 Datum ověření: 23.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Přírodověda

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

Žhavé srdce 8 000 000 C. Spousta plynu A

Žhavé srdce 8 000 000 C. Spousta plynu A 44 SLUNEČNÍ SOUSTV Žhavé srdce S lunce, ležící ve středu sluneční soustavy, je zdrojem světla a tepla. Tato energie vzniká slučováním (syntézou) atomových jader vodíku, čímž dochází k vytváření jader hélia.

Více

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max.

Více

RNDr.Milena Gonosová. Člověk a příroda Zeměpis. Zeměpis V.- VIII. ročník osmiletého a 1. 4. ročník čtyřletého gymnázia

RNDr.Milena Gonosová. Člověk a příroda Zeměpis. Zeměpis V.- VIII. ročník osmiletého a 1. 4. ročník čtyřletého gymnázia Číslo šablony: III/2 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_ZE.S7.14 Název dokumentu: mě jako vesmírné těleso. Autor: Ročník: 1. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematická oblast: RNDr.Milena Gonosová Datum

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ:

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ: vyplňuje žák Identifikace práce POZOR, nutné vyplnit čitelně! Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

1 Newtonův gravitační zákon

1 Newtonův gravitační zákon Studentovo minimum GNB Gravitační pole 1 Newtonův gravitační zákon gravis latinsky těžký každý HB (planeta, těleso, částice) je zdrojem tzv. gravitačního pole OTR (obecná teorie relativity Albert Einstein,

Více

Ústřední kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ), 23. 5. 2014, Brno. Žák/yně jméno příjmení identifikátor. Škola ulice, č.p.

Ústřední kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ), 23. 5. 2014, Brno. Žák/yně jméno příjmení identifikátor. Škola ulice, č.p. Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně jméno příjmení identifikátor Škola ulice, č.p. město PSČ Účast v AO se řídí organizačním řádem, č.j. MŠMT 14 896/2012-51, zveřejněným

Více

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Část A strana A 1 Bodové hodnocení vyplňuje komise! část A B C Celkem body (14 b) (26 b) (60 b) (100 b) Pokyny k testovým otázkám: U následujících otázek zakroužkuj vždy právě jednu správnou odpověď. Zmýlíš-li

Více

R5.1 Vodorovný vrh. y A

R5.1 Vodorovný vrh. y A Fyzika pro střední školy I 20 R5 G R A V I T A Č N Í P O L E Včlánku5.3jsmeuvedli,ževrhyjsousloženépohybyvtíhovémpoliZemě, které mají dvě složky: rovnoměrný přímočarý pohyb a volný pád. Podle směru obou

Více

Obsah SLUNEČNÍ SOUSTAVA 2 PLANETY 2 VZNIK 3 SLOŽENÍ SOUSTAVY 3. Slunce 3. Vnitřní planety 4 Merkur 4 Venuše 5 Země 7 Mars 8. Hlavní pás asteroidů 9

Obsah SLUNEČNÍ SOUSTAVA 2 PLANETY 2 VZNIK 3 SLOŽENÍ SOUSTAVY 3. Slunce 3. Vnitřní planety 4 Merkur 4 Venuše 5 Země 7 Mars 8. Hlavní pás asteroidů 9 Sluneční soustava Obsah SLUNEČNÍ SOUSTAVA 2 PLANETY 2 VZNIK 3 SLOŽENÍ SOUSTAVY 3 Slunce 3 Vnitřní planety 4 Merkur 4 Venuše 5 Země 7 Mars 8 Hlavní pás asteroidů 9 Vnější planety 9 Jupiter 9 Saturn 11 Uran

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na /korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max. 25 b) B I: (max. 20 b) B

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více