VESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let

Transkript

1 VESMÍR Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let Čím je tvořen? Planety, planetky, hvězdy, komety, měsíce, mlhoviny, galaxie, černé díry; dalekohledy, družice vytvořené člověkem Slunce je součástí naší hvězdné soustavy zvané Galaxie, její část na noční obloze vidíme jako Mléčnou dráhu.

2 VESMÍR Ve vesmíru existují miliardy galaxií. Mikuláš Koperník první přišel na to, že Země obíhá kolem Slunce (heliocentrický systém = Slunce středem SS) Giordano (džordáno) Bruno vesmír netvoří pouze Slunce a planety, ale že S je pouze jednou z miliard hvězd Galileo Galilei

3 VESMÍR První člověk ve vesmíru Jurij Gagarin (1961) Neil Armstrong poprvé stanul na Měsíci (1969) mise Apollo 11 Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.

4 SLUNEČNÍ SOUSTAVA (SS) SS se nachází v Mléčné dráze Vznikla před 4,6 (5) miliardami let SS tvoří Slunce, planety a jejich přirozené družice, planetky, komety, meteorická tělesa

5 Slunce Středem Sluneční soustavy je Slunce = hvězda nejdůležitější a pro nás nejbližší. Velká a horká (od 5000 o C na povrchu po 15 milionu o C v jádře) koule Otáčí se kolem své osy Zdrojem světla a tepla Tmavší místa sluneční skvrny (nižší teplota kolem 4000 o C)

6 Planety Vnitřní, zemského typu (kamenné) Merkur, Venuše, Země, Mars menší hmotnost a rozměry Vnější, plynné Jupiter, Saturn, Uran, Neptun větší hmotnost a rozměry - Obklopeny prstenci a mají mnoho měsíců

7 TVAR A ROZMĚRY ZEMĚ (Z) Vypadá jako koule (skutečný tvar označujeme názvem geoid) Vzdálenost z povrchu Země do jejího středu je asi km (6 378 šetři se osle ) - poloměr rovníku Délka rovníku je asi km

8 Geoid km km

9 TVAR A ROZMĚRY ZEMĚ Země nemá hladký povrch (hory, kopce, údolí) - Nejvyšší bod - Mt. Everest (8 848 m n. m.) - Nejhlubší bod Mariánský příkop (- 11 km)

10 První obeplul Zemi Fernão de Magalhães (fernau magaljenš)

11 POHYBY ZEMĚ 3 základní pohyby: 1. Otáčení Země kolem své osy 2. Oběh Země kolem Slunce 3. Oběh Země společně se sluneční soustavou kolem středu galaxie (více než 200 milionů let)

12 1. Otáčení Země kolem své osy Z se otáčí od západu k východu Země se otáčí kolem myšlené zemské osy (osa protíná myšlené body = zemské póly Zemská osa míří k severu, ukazuje k hvězdě Polárce = Severce

13

14 1. Otáčení Země kolem své osy kolem své osy se Z otočí za 24 hodin = 1 den - střídá se bílý den a noc Bílý den 16 hod. a 8 hod. noc letní slunovrat (21. 6.) Bílý den 8 hod. a 16 hod. noc zimní slunovrat Bílý den 12 hod. a 12. hod. noc jarní a podzimní rovnodennost

15 2. Oběh Země kolem Slunce Vzdálenost Země od Slunce je přibližně 150 milionu kilometrů. Oběžná dráha Země kolem S má tvar elipsy (-> někdy je Z ke S blíž a někdy dál)

16 2. Oběh Země kolem Slunce Země oběhne Slunce za 365 a čtvrt dne (= 1 rok), 29. únor = 1 den navíc (přestupný rok = 366 dní) Jaké má důsledky oběh Z kolem S? Střídání ročních období (jaro, léto, podzim, zima) je spojeno se sklonem zemské osy a oběhem Země kolem Slunce

17 (23. 9.)

18

19 MĚSÍC (M) Přirozená družice Země Pohyby: M se otáčí kolem své osy za 28 dní M obíhá kolem Země za 28 dní Společně se Zemí obíhá okolo Slunce za 1 rok

20 MĚSÍC (M) Povrch: nerovnosti krátery, horniny bez vody a kyslíku Fáze M: nov, první čtvrť, úplněk, poslední čtvrť

21

22

23 Příliv a odliv (slapové jevy) 2krát denně příliv a 2krát denně odliv Způsobeno přitažlivou (gravitační) silou Měsíce Příliv pobřeží je zaplavováno mořskou vodou Odliv pobřeží je suché Přílivové elektrárny

24 Orientace na Zemi Římskokatolický kostel oltář na východ V terénu: hodinky malá ručička ukazuje ke Slunci, úhel mezi malou ručičkou a 12 je jih

25 Zeměpisné souřadnice Povrch země je pokryt pomyslnou sítí čar: - poledníků (spojují póly) - rovnoběžek (obruče okolo Z)

26 Zeměpisné souřadnice Ty pak vytváří tzv. ZEMĚPISNOU SÍŤ a podle nich určujeme ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE

27 Poledníky Pomyslné čáry spojující S a J pól Základní poledník je nultý tzv. Greenwichský (grínvičský) Od nultého stupně určujeme 180 o na ZÁPAD a 180 o na VÝCHOD Určují zeměpisnou délku

28

29 Rovnoběžky Probíhají od V k Z Rovník rozděluje polokoule na S a J (je nejdelší rovnoběžkou 40 tis. km, směrem k pólům se délka snižuje) Číslujeme je od 0 o po 90 o na pólech Určují zeměpisnou šířku

30

31

32 Časová pásma Časových pásem je 24 Časová pásma se střídají po 15 o zeměpisné délky Čas se měří podle nultého (základního) poledníku Časová pásma jsou protože se Z otáčí kolem své osy od západu k východu

33 Časová pásma

34 Časová pásma Kalendáře Do r platil kalendář juliánský Od r dodnes platí gregoriánský kalendář

35 GLÓBUS A MAPA Co je to glóbus? Co je to mapa? Zmenšený model Země Zmenšený obraz povrchu planety Země

36 Glóbus je zmenšený model Země (zmenšení je vyjádřeno měřítkem)

37 Mapa Je zmenšený obraz povrchu planety Země Součástí mapy je: - Název mapy, místo, sledovaný jev (státy, povrch, hustota zalidnění,..), rok - Mapové pole nejdůležitější součást mapy, jsou znázorněny města, řeky, ostrovy, hory, mořské proudy,..

38 Mapa - Legenda mapy - vysvětlivky - Měřítko mapy číselné, grafické

39

40 Mapa VÝŠKOPIS nadmořské výšky v mapě mohou být vyjádřeny: - Vrstevnice linie, které spojují místa se stejnou nadmořskou výškou - Kóta bod v mapě, u kterého je napsaná konkrétní nadmořská výška

41

42 Mapa POLOHOPIS znázorňuje silnice, železnice, řeky, lesy, domy, pole, Planeta Země je kulatá, to znamená, že její povrch je v mapě znázorněn s určitými nepřesnostmi -> zkreslení

43 Mapy a jejich využití Mapy se využívají: turistika, cestování, hledání různých míst, námořní, vojenské, letecké využití Plán znázorňuje danou lokalitu ve větším měřítku než mapa, to znamená, že v plánu budou podrobnější informace

44 Jak vzniká mapa? Mapy se tvoří na počítači Podklady se získávají pomocí letadel, družic a práce v terénu Druhy map: turistické, automapy, historické, států Atlas = soubor map

45 Druhy map Tematické mapy znázorňují pouze určitý jev (počet obyvatel, podíl zemědělství, počet památek,..) Obecně zeměpisné mapy (fyzicko geografické) znázorňují pohoří, pouště, řeky,..)

46 Práce s mapou Pro orientaci v terénu slouží např. buzola (kompas), pomocí které můžeme změřit azimut (= úhel mezi směrem na sever a cílovým místem naší trasy)

47 Měřítko mapy Měřítko mapy - 1: znamená, že 1 cm na mapě měří ve skutečnosti cm = m = 5 km Udává kolikrát je dané území zmenšeno oproti skutečnosti Mapy velkého měřítka, malého a středního

48 1: : Podrobnější mapy Velká měřítka

49 Malá měřítka 1: : Méně podrobné mapy, ale zobrazují velkou část světa

50 Svět a jeho rozdělení Svět je rozdělen na oceány a kontinenty (světadíly) 5 oceánů Atlantský, Indický, Severní ledový, Tichý, Jižní 7 světadílů Severní Amerika, Jižní Amerika, Asie, Evropa, Austrálie, Afrika, Antarktida 5 kontinentů Eurasie, Amerika, Austrálie, Afrika, Antarktida

51 Kontinent pevnina, která vyčnívá nad hladinu světového oceánu Světadíl vznikl odlišným historickým, kulturním a společenským vývojem různých částí pevniny

52