Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Petra CHRÁSTKOVÁ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2007 Petra CHRÁSTKOVÁ

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství MOŽNOSTI SNÍŽENÍ PRODUKCE ODPADŮ V PODNIKU The alternatives of waste minimization in a selected company Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Radoslav Škapa, Ph.D. Autor: Petra Chrástková Brno, květen 2007

3

4

5 Jméno a příjmení autora: Petra Chrástková Název bakalářské práce: Možnosti snížení produkce odpadů v podniku Název v angličtině: The alternatives of waste minimization in a selected company Katedra: Podnikové hospodářství Vedoucí bakalářské práce: Ing. Radoslav Škapa, Ph.D. Rok obhajoby: 2007 Anotace v češtině Tato bakalářská práce se zabývá odpadovým hospodářstvím v podniku Barum Continental. Uvádí, jak zde probíhá nakládání s odpady a jaké jsou podnikové environmentální cíle. Také se snaží o ověření stanovené hypotézy, která zkoumá, zda společnost nakládá s vyprodukovanými odpady maximálně efektivně. Hlavním cílem této práce je posoudit, jak efektivně Barum Continental využívá možnosti pro snížení vyprodukovaných odpadních látek a dále také stanovit určitá doporučení pro zlepšení stávající ekologické situace v podniku. K tomu slouží především SWOT analýza odpadového hospodářství uvedené společnosti. Anotace v angličtině This work deals with waste management of the enterprise called Barum Continental. Then it describes waste handling in that enterprise and its environmental goals. The work also tries to verify a hypothesis which says that Barum Continental handles with its produced waste absolutely effective. The main aim of the work is to consider if the enterprise uses its alternatives of waste minimization the most effectively. Another aim is to set some recommendations for present ecological situation improvement. It uses especially the SWOT analysis for do that. Klíčová slova v češtině: odpad, odpadové hospodářství, nebezpečné chemické látky, nakládání s odpady, environmentální politika Klíčová slova v angličtině: waste, waste management, dangerous chemicals, waste handling, environmental policy

6 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti snížení produkce odpadů v podniku vypracovala samostatně pod vedením pana ing. Radoslava Škapy, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

7 OBSAH ÚVOD PRÁVNÍ ÚPRAVA ČR A EU Legislativa ČR Zákon o odpadech Další právní předpisy Legislativa z oblasti chemického průmyslu Legislativa EU Směrnice rady o odpadech Další důležité směrnice Oblast chemického průmyslu Shrnutí NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Úprava odpadů Shromažďování, sběr a výkup odpadů Skladování odpadů Třídění odpadů Přeprava a doprava odpadů Využívání odpadů Odstraňování odpadů Odpadové hospodářství ČR Průmyslové odpady Pneumatiky Shrnutí BARUM CONTINENTAL Historie společnosti Výrobní program Management environmentálních systémů Environmentální aspekty a jejich hodnocení Shrnutí ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ PODNIKU BARUM CONTINENTAL Sběr a skladování Třídění Nakládání s vybranými druhy odpadů...31

8 4.3.1 PCB Technický benzin Nebezpečné chemické látky a přípravky Tonery, pásky do tiskáren a vyřazená výpočetní technika Odstranění Shrnutí ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE Období Období Období Plánované cíle do budoucna Shrnutí SWOT ANALÝZA ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PODNIKU SWOT Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Strategie Využití silných stránek ke zhodnocení příležitosti Odstranění slabých stránek využitím příležitosti Využití silných stránek k odstranění rizik Pomocí odstranění slabých stránek čelit hrozbám Shrnutí Doporučení pro oblast odpadového hospodářství podniku...51 ZÁVĚR...53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...56 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MATIC...57 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...58 PŘÍLOHY...59 Příloha č Příloha č

9 ÚVOD Nezdědili jsme zemi od předků; půjčujeme si ji od našich dětí. John Robbins Možnosti, jimiž může být snižována produkce odpadů, jsou v současné době velmi diskutovaným tématem především ve výrobních podnicích. Je tomu tak proto, že rostoucí množství odpadů ať už komunálního či průmyslového je trendem, který se na naší planetě projevuje odedávna. Když se podíváme o několik století zpět, nebyla zde ještě potřeba řízení zpracovávání a zneškodňování odpadních látek, už jen proto, že jejich produkce nezatěžovala životní prostředí nijak znatelně. Ovšem s postupnou populační explozí a s rozvojem moderního průmyslu začala vyvstávat otázka, jak naložit s vyprodukovaným odpadem, aby dopady na životní prostředí byly co nejmírnější. Lidé si stále více uvědomují, jaké důsledky může mít nekvalitní životní prostředí pro ně samotné a tyto jejich myšlenky předcházejí snaze o maximalizaci využití výrobních materiálů v podniku, o ekonomickou efektivnost výrobního procesu (v ekologickém kontextu), tedy řečeno obecně o redukci množství produkovaných odpadů. V důsledku toho postupem času vznikala environmentální politika, jak jednotlivých ekonomických subjektů, tak státu jako celku a rovněž také politika životního prostředí v rámci evropské unie. Tato politika si klade za cíl především uchování, resp. zlepšení kvality životního prostředí, zdraví a životních podmínek obyvatel. Celá tato oblast je upravena danými právními normami, o kterých bude pojednáno v prvních částech této práce. V následujících kapitolách a oddílech budou vymezeny základní pojmy a teoretická problematika environmentální politiky, zpracování odpadů a jeho dopady na ovzduší, vodní prostředí apod. Na tuto část dále navážou konkrétní poznatky z oblasti odpadového hospodářství vybraného podniku. V neposlední řadě budou navrženy jednotlivé způsoby omezení produkce odpadů vedoucí ke zkvalitnění životního prostředí v okolí společnosti. Pro praktické zkoumání jsem zvolila podnik Barum Continental, spol s r.o. Hlavním důvodem pro výběr bylo to, že se jedná o velkou mezinárodní společnost, která se s environmentální problematikou potýká dnes a denně již řadu let. Přes 20 milionů vyrobených pneumatik ročně (pro osobní i nákladní automobily) svědčí o tom, že management odpadového hospodářství je zde naprosto nezbytnou součástí chodu celého podniku. 9

10 Cílem této práce je: 1) posoudit, do jaké míry a jak efektivně využívá společnost Barum Continental možnosti pro snížení vyprodukovaných odpadních látek případně: 2) navrhnout dílčí úpravy v dané oblasti, které by vedly k pozitivním ekonomickým a ekologickým efektům Z prvního cíle vycházejí následující hypotéza: Společnost Barum Continental nakládá s vyprodukovanými odpady efektivně (zde se bude jednat především o ekologickou efektivnost). V této práci se budu snažit ověřit tuto hypotézu. Případně se dále budu se zabývat dílčím cílem číslo 2, tedy navrhovat možnosti zlepšení v oblasti, ve které podnik nepostupuje dostatečně efektivně. 10

11 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA ČR A EU 1.1 Legislativa ČR Zákon o odpadech V podstatě nejdůležitějším právním předpisem naší legislativy v oblasti odpadového hospodářství je zákon č.185/2001 Sb., o odpadech. Tento zákon v souladu s právem evropských společenství stanovuje: a) pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi b) práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství c) působnost orgánů veřejné správy Jako pojem odpad zákon vymezuje každou movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. To, co je považováno za odpad je dále uvedeno v příloze č.1 zmíněného zákona. Další základní pojmy definované zákonem: nebezpečný odpad - odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností komunální odpad - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob odpadové hospodářství - činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy; kontrola těchto činností nakládání s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování původce odpadů - právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec Původci odpadů jsou povinni odpad zařadit podle Katalogu odpadů, který vydává ministerstvo životního prostředí. Detailní informace o jednotlivých způsobech nakládání s odpady dále upravuje vyhláška Ministerstva ŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Ta se zabývá i technickými požadavky na nakládání s odpadními oleji, s odpady vniklými při spalování, s bateriemi a akumulátory apod. Dále se týká také evidence odpadů. 11

12 1.1.2 Další právní předpisy Dalším důležitým právním předpisem je samotný zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon především stanovuje zásady ochrany ŽP a povinnosti jak právnických tak fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu ŽP. Přitom vychází z principu udržitelného rozvoje. Trvale udržitelný rozvoj společnosti podle zákona je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. [Šauer, str.21] Také definuje pojem životní prostředí jako vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Tato témata dále upravuje například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, jenž se zabývá zdroji znečišťování ovzduší, přípustnou úrovní znečištění a opět stanovuje povinnosti fyzických a právnických osob ve vztahu k ochraně ovzduší. S ochranou ŽP souvisí rovněž zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, který vymezuje pojmy jako jsou povrchové a podzemní vody, vodní útvary a vodní zdroje. Neméně důležitý zákon č.447/2001 Sb. o obalech definuje obal jako výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli Legislativa z oblasti chemického průmyslu Právní předpis, který velmi úzce souvisí s výrobou a produkcí odpadů v podniku Barum Continental je zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Tento zákon definuje pojmy chemické látky, chemické přípravky, polymery a nebezpečné vlastnosti chemických látek. 12

13 Seznamy nebezpečných chemických látek a přípravků jsou stanoveny ve vyhlášce ministerstva ŽP č. 221/2004 Sb. Uvádění těchto látek na trh, nebo do oběhu je zakázáno či omezeno. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií se zabývá preventivními opatřeními pro objekty nebo zařízení, ve kterých by mohla být způsobena havárie nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky. Další právní předpisy týkající se uvedené problematiky jsou např. vyhláška č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek, vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, vyhláška č. 220/2004 Sb., kterou se stanoví náležitosti oznamování nebezpečných chemických látek a vedení jejich evidence, vyhláška 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí, nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. 1.2 Legislativa EU Směrnice rady o odpadech Směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech pro účely této směrnice se odpadem rozumí jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje, má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil. Mezi další základní pojmy patří původce kdokoliv, jehož činností vzniká odpad nebo kdokoliv, kdo provádí předzpracování, směšování či jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna charakteru nebo složení odpadů. Naproti tomu držitelem se rozumí původce odpadu nebo fyzická či právnická osoba, která je vlastníkem odpadu. Nakládání s odpady je zde definováno jako sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dozoru nad těmito činnosti, a následná péče o místa odstranění Další důležité směrnice Směrnice Rady 75/439/EHS o nakládání s odpadními oleji Rozhodnutí Komise 76/431/EHS, kterým se zřizuje Výbor pro nakládání s odpady Směrnice 91/689/EHS o nebezpečných odpadech 13

14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech Směrnice Rady 94/67/ES o spalování nebezpečných odpadů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES o spalování odpadů Rozhodnutí Rady 2004/312/ES, kterým se České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Slovensku a Slovinsku povolují určité dočasné odchylky od směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních Oblast chemického průmyslu Evropská Unie chystá v současné době novou chemickou strategii pro průmyslovou výrobu v členských zemích. Jedná se o tzv. systém REACH (Registration, Evaluation and Authorization of Chemicals). Hlavními cíli tohoto systému je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí a také zvýšit konkurenceschopnost chemického průmyslu v EU. Základem bude přechod od stávajícího rozdělování chemických látek na existující (ty, které byly používány a zaregistrovány do roku 1981) a nové. Pro všechny tyto látky bude vytvořen jednotný systém. Nebude tedy nadržováno existujícím látkám, u kterých dříve nemusely být dokládány žádné informace o jejich vlivech a účincích na člověka a stav životního prostředí. Nový systém by měl dát podnět k používání bezpečnějších látek a též podpořit chemický průmysl v inovacích. [Šuta, 2006, str.20-21] 1.3 Shrnutí Nejdůležitějším právním předpisem české legislativy je bezpochyby zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a s ním související vyhláška MŽP č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Zákon o odpadech především vymezuje nejdůležitější pojmy z oblasti ekologie a odpadového hospodářství jako je samotný odpad, dále nebezpečný a komunální odpad, jednotlivé způsoby nakládání s odpady apod. Pro potřeby tohoto zákona existuje katalog odpadů vydávaný ministerstvem životního prostředí, který slouží ke správnému třídění vyprodukovaných odpadních látek Dalšími důležitými zákony týkající se této problematiky jsou např. zákon o životním prostředí, zákon o ochraně ovzduší nebo zákon o obalech. Mezi základní evropské právní předpisy patří směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, která stejně jako zákon o odpadech vymezuje některé důležité pojmy. Pro účely environmentálního řízení jsou dále používány směrnice Rady a Evropského parlamentu, případně rozhodnutí 14

15 Komise zabývající se např. nebezpečnými odpady, obaly a obalovým hospodářstvím či spalováním odpadů. Existuje také celá řada předpisů pro oblast odpadového hospodářství v chemickém průmyslu. Jedním z nejdůležitějších je zákon o chemických látkách a chemických přípravcích, který definuje základní pojmy. Na něj navazuje vyhláška Ministerstva ŽP č. 221/2004 Sb., která stanovuje seznam nebezpečných chemických látek a přípravků. Dále jsou to např. vyhlášky o registraci chemických látek, o povinnosti jejich evidence, o hodnocení rizik nebezpečných látek atd. V Evropské unii vzniká v současnosti systém REACH, který má zefektivnit výrobu v chemickém průmyslu členských států ve smyslu používání bezpečnějších látek pro lidské zdraví a životní prostředí či zvýšení konkurenceschopnosti na světovém trhu.. 15

16 2 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Nemůžeš nasměrovati vítr, však můžeš upraviti své plachty. autor neznámý Dříve než dochází k samotnému nakládání s odpady, realizuje se v podnicích snaha o předcházení jejich vzniku a o snižování množství vznikajících odpadů, případně o minimalizaci množství nebezpečných látek v nich. Toho bývá dosahováno především volbou vhodných technologií výroby, obalového hospodářství apod. Toto je velmi důležitý krok, kterému by měla být věnována zvýšená pozornost, neboť usnadňuje následné nakládání s odpady. Mezi způsoby nakládání s odpady patří jejich úprava, shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, skladování, dále také třídění, přeprava a doprava a v neposlední řadě i dvě poměrně rozsáhlé skupiny, kterým bude v této práci věnováno nejvíce pozornosti, a to jsou využívání odpadů a odstraňování. K nim potom řadíme například kompostování, spalování a skládkování, jako jedny z nejvíce využívaných způsobů nakládání s odpady. 2.1 Úprava odpadů Principem tohoto způsobu nakládání s odpadem je změna fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností tak, aby byla umožněna, případně usnadněna jejich další přeprava, využití či odstranění. V praxi to znamená, že se úpravou změní zařazení odpadu podle Katalogu odpadů. [Kreníková, 1999, str.28] Nejčastěji jsou různými metodami upravovány odpady nebezpečné. Například je odstraněna nejnebezpečnější složka odpadu, nebo dochází k odstranění vody a rozpouštědel z odpadu, případně je převedena nebezpečná složka do málo rozpustné formy a podobně. Uplatňují se zde také tzv. solifikační metody jako jsou cementace, bitumentace, vitrifikace, fixace. [Kreníková, 1999, str.44] 2.2 Shromažďování, sběr a výkup odpadů Shromažďováním se rozumí dočasné soustřeďování odpadů ve shromažďovacích prostředcích v místě vzniku. Následně dochází k dalšímu nakládání s nimi. Jako shromažďovací 16

17 prostředky jsou používány především speciální nádoby, popelnice, kontejnery (velkoobjemové, separační apod.), jímky, nádrže a obaly. Tyto prostředky musí splňovat základní technické požadavky zejména musí být odlišeny (tvarově, barevně nebo popisem), zajistit ochranu odpadů před povětrnostními vlivy, musí být odolné proti chemických vlivům shromažďovaných odpadů (nereagovat s odpadem) a být bezpečné při obsluze a vyprázdnění. Sběr odpadu je označení pro soustřeďování odpadů fyzickou nebo právnickou osobou za účelem jejich dalšího využívání či likvidace. Naproti tomu výkup je sběr odpadů, který je prováděn za sjednanou cenu. Výše zmíněné informace jsou detailně rozvedeny ve vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. [Kreníková, 1999, str.28-30] 2.3 Skladování odpadů Skladování je přechodné umístění odpadů, které již byly soustředěny (shromážděny, sesbírány či vykoupeny) do zařízení k tomu určenému. V tomto zařízení jsou pak ponechány. Jako sklady mohou sloužit např. přístřešky, budovy, volné plochy, nádrže, které splňují technické požadavky uvedené ve vyhlášce MŽP. Sklady a skladovací prostředky musí být vzájemně oddělené a utěsněné, aby se zabránilo úniku odpadů do okolního prostředí, dále musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví člověka nebo poškození životního prostředí, musí umožňovat snadnou a bezpečnou manipulaci s odpady. Sklady nebezpečných odpadů musí splňovat stejné technické požadavky jako sklady látek a výrobků stejných nebezpečných vlastností. [Kreníková, 1999, str.29] 2.4 Třídění odpadů Jedná se o rozdělování odpadů podle druhů a kategorií uvedených v Katalogu odpadů (viz příloha č. 1) Optimálním způsobem je třídění přímo u původce. Lze tak získat suroviny, které je možno následně využít při další výrobě, nebo oddělit odpad jednoho druhu, jenž může být dále podroben recyklaci. Třídění odpadů dává možnost dalšího, snadnějšího nakládání s roztříděným odpadem. 17

18 2.5 Přeprava a doprava odpadů Doprava odpadů je definována jako úmyslný pohyb dopravních prostředků s odpadem, zatímco přepravou se rozumí přemisťování odpadu jako výsledek dopravy. Dopravce je ten, kdo dopravu zajišťuje a přepravce je jak odesílatel, tak také příjemce odpadu. Přeprava nebezpečného odpadu se v současné době řídí zákonem č.111/1994 Sb. o silniční dopravě a dále vyhláškou MZV č.64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Oblast dopravy a přepravy je dále také upravena příslušnými právními předpisy týkajícími se železniční, lodní, námořní a letecké dopravy. [Kreníková, 1999, str ] 2.6 Využívání odpadů Jde o proces, ve kterém dochází ke zhodnocení odpadů. Ty mohou být využívány jako druhotné suroviny k dalšímu zpracování, nebo jako primární či sekundární zdroje energie. Procesy, jejichž výsledkem je získání druhotné suroviny nebo energie, se souhrnně označují jako regenerace. Můžeme sem zařadit například recyklaci odpadu, jeho opětné použití či spalování ve spalovacích zařízeních. Recyklace, neboli znovuuvedení do výrobního cyklu, zabezpečuje získání druhotných surovin přeměnou odpadních látek. Recyklační technologie umožňuje zhodnocování papíru, kovu, skla, textilu a jiných. Druhotné suroviny lze získat také tzv. separovaným sběrem, jehož podstatou je třídění odpadu do sběrných nádob. V současné době jde především o sběr plastů, pneumatik, olejů, ředidel apod. [Juchelková, 2005, str ] K využití odpadů jako energetického zdroje se užívá spalování, přičemž je brán ohled na emisní limity, obsah vody, obsah popele v odpadu či obsah nebezpečných látek. Spalování je možné klasifikovat i jako odstraňování odpadů, neboť při něm může docházet k úplnému zneškodnění některých druhů odpadů (více o tom v následující subkapitole). 18

19 2.7 Odstraňování odpadů Účelem odstraňování, resp. zneškodňování odpadů je snížení nebo zamezení jejich škodlivého vlivu na životní prostředí. Zneškodňován je odpad, který nelze dále využít a to metodami fyzikálními, chemickými a biologickými. Jako příklady takovýchto fyzikálních a chemických metod bych uvedla z mnoha způsobů zneškodňování například oxidaci, redukci, neutralizaci, odpařování, destilaci, filtraci. U metod biologických jsou to především mikrobiologické metody a kompostování. Dále se využívá již výše zmíněného spalování v místech k tomu určených jako jsou spalovny, kotelny apod. U této metody jde o snížení objemu odpadů nebo o převedení některých odpadů do méně nebezpečné formy. Podrobnosti ke spalování odpadů jsou zakotveny ve vyhlášce MŽP č. 177/1997 Sb. Pokud při spalovacím procesu vznikají pevné látky, které nemohou být dále zpracovány nebo využity, jsou ukládány na skládkách. Odpady jsou na skládkách ukládány trvale, přičemž musí být brána v potaz míra poškozování životního prostředí a ohrožování zdraví lidí. Proto je třeba vybrat vhodnou lokalitu v závislosti na klimatických podmínkách, stabilitě prostředí, dostatečné vzdálenosti od zdrojů pitné vody apod. Dále musí být zabezpečeno ukládání odpadů na skládku podle druhů a kategorií tak, aby nedošlo k jejich nežádoucí vzájemné reakci. Ve vyhlášce č.338/1997 Sb. jsou uvedeny odpady, které nesmějí být ukládány na skládkách. [Kreníková, 1999, str ] U některých skládek se provádí tzv. sanace, případně rekultivace. Jedná se o navrácení krajiny poškozené skládkou do takového stavu, aby zde mohl fungovat soběstačný ekosystém. Základem je vytvoření nového povrchu (navezením půdy na místo skládky), které může být dále následováno výsadbou zeleně. Volba vhodného povrchu závisí na tom, k jakým účelům bude tato plocha později využívána. Tato metoda neslouží jen pro likvidaci starých skládek, ale i pro napravení jiných znehodnocení původního přírodního prostředí jako je například těžba surovin. [ 19

20 2.8 Odpadové hospodářství ČR Průmyslové odpady Celková roční produkce průmyslových odpadů v České republice neustále roste. Téměř 50% veškerých nebezpečných odpadních látek je vyprodukováno průmyslem. Ve Zlínském kraji (Barum Continental) má na celkovém objemu vyprodukovaných odpadů největší podíl právě průmyslový odpad, ačkoliv ve srovnání s ostatními kraji ČR se množství průmyslového odpadu ve Zlíně pohybuje kolem 6. místa, tedy v horní polovině českých regionů. [ Co se týká způsobů nakládání s těmito odpady, pak v České republice první místo zaujímá jednoznačně využití vyprodukovaných průmyslových odpadů jako druhotné suroviny. Dále se uplatňují především fyzikální a chemické metody nakládání s odpady a také skládkování. Průmyslové odpady jsou u nás také nejvíce ze všech odpadů vyváženy do zahraničí. V Evropské unii jako celku je převažujícím způsobem nakládání s odpady skládkování a spalování Pneumatiky Z celkového množství opotřebených pneumatik, které v ČR ročně vzniká, je shromažďováno asi jen 30%. Důvodem je např. nelegální nakládání s nimi, nebo nadhodnocení odhadů celkové produkce apod. Shromážděné opotřebené pneumatiky jsou pak z největší části využívány materiálově a energeticky. Zhruba 1/5 je využita jako druhotná surovina. Od roku 2002 se k nám začínají odpadní pneumatiky v menším množství dovážet. Taktéž se realizuje jejich vývoz, ovšem v zanedbatelném rozsahu. [ 2.9 Shrnutí Podniky, které se potýkají s problémem, jak naložit s vyprodukovaným odpadem, se v první řadě snaží o snížení množství takového odpadu, o předcházení jeho vzniku. Teprve v druhé řadě nastává volba mezi jednotlivými způsoby nakládání s odpadem a v této situace je nutné tyto způsoby posuzovat s různých hledisek (ať už ekologických či ekonomických) tak, aby 20

21 bylo dosaženo co nejefektivnějšího konečného výsledku, a to jak pro podnik, tak pro životní prostředí. V současné době se nabízí několik způsobů jak se zbavit odpadu a jak ho zpracovat. Jsou to především metody uvedené v zákoně o odpadech pod pojmem nakládání s odpady. Kromě obvyklých způsobů, jako je shromažďování, třídění, využívání, odstraňování, recyklace či spalování, existuje velká řada specifických metod, které se uplatňují jen u určitých druhů výroby, jsou to například metody chemické (neutralizace, oxidace, redukce, solidifikace), fyzikální (filtrace, odstřeďování, destilace, dialýza) a biologické (kompostování). V neposlední řadě jsou využívány také skládky odpadu, a to zejména pro pevné odpadní látky. Staré skládky mohou být posléze likvidovány metodou sanace. 21

22 3 BARUM CONTINENTAL 3.1 Historie společnosti Společnost Barum Continental je v současné době největším výrobcem pneumatik, jak v České republice, tak v Evropě. Její kořeny vznikly ve 30. letech minulého století, kdy byly pneumatiky vyráběny ještě pod značkou Baťa. Akciová společnost Baťa byla roku 1945 znárodněna a v následujícím roce vznikla ochranná známka Barum z počátečních písmen BAťa, RUbena Náchod a Mitas. Od byl podnik registrován pod názvem akciová společnost Barum Otrokovice. Na začátku 90. let byla zahájena jednání o vytvoření společného podniku se společností Continental AG. Roku 1992 byla uzavřena smlouva, na jejímž základě vzniká joint venture nazvaný Barum Continental spol s r.o. a od začíná společný podnik fungovat. Roku 1997 se uskutečnila certifikace společnosti dle ISO a EMAS. V roce 2000 došlo k recertifikaci pneumatik podle standardu QS 9000 a VDA 6.1 a k revalidaci environmentálních certifikátů podle ISO a EMAS. Následuje taktéž revalidace společnosti podle EMAS II. Postupně byly založeny též společnosti Continental výroba pneumatik, s.r.o. a Continental HT Tyres, s.r.o., které spolu s podnikem Barum Continental, spol. s r.o. sídlí v Otrokovicích, v areálu průmyslové zóny města. Tento areál je situován v soutokové oblasti řek Moravy a Dřevnice. Výrobu zde zajišťuje okolo 4500 zaměstnanců, kteří pracují v třísměnném pracovním cyklu. 3.2 Výrobní program Hlavním výrobním programem všech tří výše zmíněných společností je výroba plášťů pro osobní vozidla. V současnosti je denně vyrobeno cca ks těchto plášťů. Společnost Barum Continental dále vyrábí také komerční (nákladní a industriální) pláště. V roce 2005 zde byly vyráběny v menším množství i pláště zemědělské, avšak jejich výroba byla v tomtéž roce ukončena prodejem tohoto provozu. 22

23 Graf 1: Roční produkce společností ( v tunách) Nedílnou součástí společnosti je strojírenský závod, který vyrábí a opravuje vulkanizační formy pro všechny uvedené druhy plášťů. Tyto produkty jsou dodávány i do dalších závodů koncernu Continental v západní Evropě, Africe, Jižní Americe a USA. Graf 2: Množství roční produkce forem ve společnosti Barum Continental (v kusech) 23

24 3.3 Management environmentálních systémů Společnost Barum Continental zavedla a v roce 1997 úspěšně certifikovala environmentální systém řízení podle Nařízení rady č.1836/93 a mezinárodní normy ISO Stala se tak první samostatnou společností mimo země ES, která získala certifikát o splnění požadavků EMAS. Environmentální systém řízení společnosti má na starosti divize ESŘ, která je složena z oddělení ochrany životního prostředí, oddělení bezpečnosti a hygieny práce a oddělení požární ochrany. Základem systému jsou jednoznačně definované odpovědnosti za uvedené oblasti. Graf 3: Výkonný výbor společnosti Barum Continental 24

25 3.3.1 Environmentální aspekty a jejich hodnocení V rámci uvedeného systému jsou vyhodnocovány přímé a nepřímé environmentální aspekty. Environmentálním aspektem se rozumí prvek činností nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí. Přímé environmentální aspekty jsou aspekty týkající se činností organizace, jejichž průběh může organizace kontrolovat. Nepřímé jsou takové, které se týkají činností, výrobků a služeb organizace a jejich průběh organizace plně kontrolovat nemůže. Mezi přímé patří například emise prachu, organických rozpouštědel, pachu a hluku, vodní hospodářství, ochrana půdy a podzemních vod či protipovodňová ochrana. Nepřímými aspekty mohou být činnosti dodavatelů na základě objednání zboží a surovin, doprava, balení zboží a výrobků nebo například požadavky trhu. Tyto aspekty jsou dále posuzovány na základě významnosti podle několika kritérií. Pro přímé aspekty jsou to tři hlavní kritéria plnění právních předpisů, kvantifikace a subjektivní hodnocení, jak ukazuje následující tabulka. Tabulka 1: Hodnocení přímých environmentálních aspektů Oblast hodnocení / body Plnění požadavků právních a ostatních předpisů Kvantifikace - pravděpodobnost výskytu Subjektivní hodnocení (zástupce provozu a divize ESŘ) Není upraveno právními předpisy Nulová Žádný dopad (nebo pozitivní) Jsou s jistotou plněny. Riziko neplnění je možné za mimořádných situací (havárií) Výjimečně (méně než 1x za rok) Zanedbatelný dopad Neplnění je možné pouze výjimečně při poruchách Občasná (méně než 1x za měsíc) Střední dopad K neplnění dochází opakovaně nebo není zavedeno opatření Častá (častěji než 1x za měsíc) Významný dopad Hodnotí se: rozsah dopadů, závažnost vlivů na okolí, dlouhodobost trvání, vývojový trend, spotřeba energií a surovin, produkce odpadů, vývoj technologií, zlepšení pracovního prostředí, riziko a výše možného postihu, zaznamenané stížnosti, vizuální efekt. Každému kritériu se pro každý aspekt přidělí 1 4 body a celkové hodnocení aspektu je dáno součinem bodů za jednotlivé oblasti. Za významný je považován ten aspekt, u něhož: a) v některém z kritérií je aspekt hodnocen 4 body, nebo b) celkové ohodnocení aspektu dosahuje bodového hodnocení 27 a více 25