Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060"

Transkript

1 50 40 Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až Mgr. Michal Belda, Ph.D. doc. RNDr. Petr Pišoft, Ph.D. Mgr. Michal Žák, Ph.D. Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze

2 Studie vznikla dle sjednaných specifikací pro potřeby projektu Národní strategie adaptace budov na změnu klimatu analytického centra Glopolis a aliance Šance pro budovy. Projekt byl podpořen z prostředků EHP a Norských fondů v ČR. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

3 Obsah 1 Úvod Klimatické modely Iniciativa EURO-CORDEX a použité modely Zpracování výstupů klimatických modelů Metodika zpracování modelových výstupů Přehled pojmů Výstupy RCM pro území ČR Letní dny Tropické dny Tropické noci Ledové dny Mrazové dny Relativní vlhkost vzduchu Průměrná teplota Maximální teplota Minimální teplota Sluneční svit Horké vlny Srážky Množství sněhu Hloubka sněhu Období sucha Četnost výskytu teplot Rychlosti větru Proměna městských tepelných ostrovů Index požárního nebezpečí Shrnutí výsledků Použitá literatura... 57

4 1 Úvod 1.1 Klimatické modely Klimatický systém je složitá soustava skládající se z několika součástí (atmosféra, hydrosféra, kryosféra, zemský povrch, biosféra), které jsou propojeny řadou procesů výměny hmoty a energie a zpětných vazeb. Modelování takto komplexního systému a jeho vývoje je velmi náročná úloha, pro kterou se jako hlavní nástroje používají globální klimatické modely (GCM). Ty tuto úlohu řeší metodou numerické integrace fyzikálních rovnic popisujících chování klimatického systému. GCM operují globálně, tedy popisují atmosférické pochody na celé ploše zemského povrchu, přičemž v současné generaci zahrnují interakce atmosféry s oceány a pevninským povrchem. Mnohé modely přidávají také uhlíkový cyklus, ty se označují jako ESM (Earth System Models). Výpočetní náročnost globálních modelů je taková, že i při použití nejmodernější výpočetní techniky je nutné značně omezit modelové rozlišení. Typicky se tak tyto modely integrují s horizontálním rozlišením řádu 100 km (to znamená, že pro každou buňku sítě velikosti řádově 100x100 km připadá jedna hodnota teploty, tlaku, vlhkosti a dalších fyzikálních proměnných). V tomto rozlišení nevyhnutelně dochází k mnoha zjednodušením a mnoho procesů probíhajících na kratších škálách model nepopisuje implicitně, ale používají se tzv. fyzikální parametrizace. Nedostatečné rozlišení dále omezuje reprezentaci procesů interakce atmosféry se zemským povrchem v důsledku shlazení topografie, využití povrchu apod (graf 1.1.1). Aplikace výstupů GCM pro zkoumání regionálního klimatu vyžaduje zahuštění informací, které bude respektovat regionální a lokální charakteristiky. Pro tuto úlohu se využívají různé metody, dvě nejpoužívanější jsou založeny na statistických postupech (statistický downscaling, SD) a numerické integraci fyzikálních rovnic na omezené oblasti (dynamický downscaling, běžně označováno jako regionální klimatické modely, RCM). Obě metody mají svoje výhody a nevýhody (např. výpočetní náročnost RCM oproti SD, naproti tomu fyzikálně konzistentní popis). Komplexní projekty zkoumající výstupy klimatických modelů často používají obě metody komplementárně. Z důvodu výpočetní náročnosti RCM obvykle operují v rozlišení řádu 10 km (graf 1.1.2), které umožňuje v mnohem větším detailu popsat zejména procesy interakce se zemským povrchem. I v tomto rozlišení ovšem mnoho procesů modely musí parametrizovat (typicky konvektivní procesy, vliv městské zástavby a další). RCM pro svůj běh potřebují vstupy na okraji svojí integrační domény (tzv. okrajové podmínky). Pro tento účel jsou používány výstupy GCM, přičemž regionální model má pouze omezenou možnost tato pole opravit. Graf 1.1.1: Topografie modelu s prostorovým rozlišením 100 km. 2

5 Graf 1.1.2: Topografie modelu s prostorovým rozlišením 10 km. Modelování klimatu pomocí GCM a RCM je z povahy řešené problematiky zatíženo neurčitostmi, které je třeba vzít do úvahy, pokud chceme používat modelové simulace jako vstup pro adaptační strategie. Neurčitosti vyplývají jak z výše zmíněných omezení, tak z principu chaotického chování klimatického systému. Zdroje neurčitostí ve scénářích vývoje klimatu jsou mimo jiné: vnitřní variabilita systému, scénáře emisí skleníkových plynů a omezení daná formulací klimatických modelů (GCM i RCM). Rozsah neurčitosti se v klimatických modelech zkoumá metodou ensemblových simulací. Změnou některých parametrů simulace můžeme zjistit rozptyl výsledků. Například použitím více různých scénářů koncentrací skleníkových plynů jedním modelem můžeme zkoumat nejistotu plynoucí z neznalosti budoucího vývoje těchto koncentrací. Neurčitosti dané formulací modelů je podobně možné odhadovat použitím více různých modelů pro jeden scénář nebo více modifikací jednoho modelu, např. použitím jiných fyzikálních parametrizací. Kvalifikovaný odhad neurčitosti potom vyžaduje vygenerování velké skupiny simulací (ensemble), kvůli čemuž se výpočetní nároky násobí. Z tohoto důvodu jsou takové skupiny simulací zpravidla produkování v rámci koordinovaných projektů, při kterých spolupracuje více institucí. V komunitě globálních klimatických modelů se jedná převážně o projekt CMIP (Coupled Model Intercomparison Project), který je v současné době ve své páté fázi (hovoříme tak o modelech CMIP5, Výstupy těchto modelů byly použity pro Pátou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC (https://www.ipcc.ch/), pro kterou byly také nadefinovány scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů a využití povrchu nazývané Representative Concentration Pathways (RCP). Ty jsou označeny podle přibližného celkového radiačního působení v roce 2100 v porovnání s rokem 1750: - RCP2.6 2,6 W/m 2 výrazné snížení koncentrace CO2 v atmosféře, - RCP4.5 4,5 W/m 2 stabilizace koncentrace CO2 na nižší úrovni, - RCP6.0 6,0 W/m 2 stabilizace koncentrace CO2 na vyšší úrovni, - RCP8.5 8,5 W/m 2 bez omezení emisí. 3

6 1.2 Iniciativa EURO-CORDEX a použité modely Z nedávných regionálních klimatických studií používajících techniky downscalingu lze zmínit např. projekty PRUDENCE (http://prudence.dmi.dk) a ENSEMBLES (http://www.ensembles-eu.org/). V roce 2009 vzešla ze Světového programu výzkumu klimatu (World Climate Research Programme, WCRP) iniciativa CORDEX (Coordinated Regional climate Downscaling Experiment). V rámci této iniciativy je výše zmíněná problematika adresována. Technikami dynamického i statistického downscalingu jsou zkoumány nejistoty v projekcích budoucího klimatu a koordinovanými projekty založenými na tomto rámci vytvářeny regionální scénáře klimatu pro všechny kontinenty. Evropská odnož iniciativy CORDEX se nazývá Euro-CORDEX (http://www.euro-cordex.net/). V jejím rámci jsou realizovány klimatické simulace regionálními modely s rozlišením 0.44 a Simulace z iniciativy Euro-CORDEX ve vyšším rozlišení, tedy 0.11, slouží jako podklady pro tuto studii. V době zpracování této studie byla v archivu Euro-CORDEX k dispozici pouze omezená sada modelových výstupů. Z nich byla vybrána podskupina modelů, pro které byly dostupné všechny prvky potřebné ke zpracování požadovaných výstupů (Tabulka 1.2.1). Všechny regionální simulace byly řízeny globálními modely z projektu CMIP5. Tabulka 1.2.1: Seznam použitých modelových výstupů z iniciativy Euro-CORDEX; SMHI: Rossby Centre, Swedish Meteorological and Hydrological Institute; DMI: Danish Meteorological Institute; KNMI: Royal Netherlands Meteorological Institute CNRM-CM5 ICHEC-EC-EARTH ICHEC-EC-EARTH ICHEC-EC-EARTH MPI-ESM-LR MOHC-HadGEM2-ES MOHC-HadGEM2-ES GCM SMHI-RCA4 DMI-HIRHAM5 KNMI-RACMO22E SMHI-RCA4 SMHI-RCA4 KNMI-RACMO22E SMHI-RCA4 RCM 4

7 2 Zpracování výstupů klimatických modelů 2.1 Metodika zpracování modelových výstupů Dle zadání studie byly zpracovány simulace zahrnující emisní scénáře RCP4.5 a RCP8.5 pro dvě období a , dále potom období pro historický běh. Z důvodu omezené možnosti interpretace modelových výstupů bez vyhodnocení modelového vychýlení byly nad rámec zadání zpracovány základní charakteristiky odchylek simulací od pozorovaných hodnot pro teploty a srážky. Modelové hodnoty byly srovnány s gridovanou databází E-OBS v (http://www.ecad.eu/). Základním vyjádřením modelových simulací jsou rozdílové mapy. Ty zobrazují barevnou škálou rozdíly průměrné hodnoty proměnné ve scénáři a průměru v referenčním období (ensemblový průměr). Konturami je dále zobrazen ensemblový rozptyl těchto rozdílů vyjádřený směrodatnou odchylkou. Pro základní prvky jsou tyto mapy zpracovány ve dvojím provedení: roční průměry a sezónní průměry. Sezóny jsou definovány následovně: zima = prosinec, leden, únor; jaro = březen, duben, květen; léto = červen, červenec, srpen; podzim = září, říjen, listopad. Kromě ročních a sezónních průměru byly zpracovány také roční chody veličin, vyjádřené průměrnými hodnotami v jednotlivých měsících. Ty byly spočítány pro dvě vybraná města, Prahu a Brno. Protože modelové simulace iniciativy Euro-CORDEX neuvažovaly vliv budov ve městech, ani jinak neparametrizovaly městské povrchy, byly tyto hodnoty spočítány pouze jako průměr z bodů sítě, které svou polohou odpovídají těmto městům. Charakteristiky odvozené ze základních proměnných, tedy extrémní indexy, jsou definovány v tabulce Z definic těchto indexů plyne citlivost na modelové vychýlení. Proto byly nad rámec zadání zpracovány tyto indexy také z časových řad zpracovaných tzv. delta metodou, kdy je k pozorovaným hodnotám klimatických proměnných v referenčním období přičten rozdíl modelových hodnot pro budoucí období od hodnot v referenčním období (srážky jsou násobeny podílem). Tato metoda představuje nejjednodušší z mnoha možných způsobů korekce modelového vychýlení. Využití komplexnějších metod by vyžadovalo podrobnější databázi pozorovaných hodnot a také časově zcela přesahuje rámec této studie. Tabulka 2.1.1: Definice extrémních indexů Index Mrazový den Ledový den Letní den Tropický den Tropická noc Index horkých vln Index sucha Definice Den, kdy teplota klesne pod 0 C (Tmin < 0 C) Den, kdy teplota nestoupne nad 0 C (Tmax < 0 C) Den, kdy teplota vystoupí nad 25 C (Tmax > 25 C) Den, kdy teplota vystoupí nad 30 C (Tmax > 30 C) Noc, kdy teplota neklesne pod 20 C (Tmin > 20 C) Počet období horkých vln za rok; horká vlna = více než 5 dnů za sebou, kdy norm maximální teplota přesáhne normálovou alespoň o 5 C (T max > T max + 5 C) Počet epizod sucha za rok; epizoda sucha = období alespoň 5 dnů beze srážek (R < 1mm) Pro zhodnocení rizika požárů byly vybrány dva indexy, které je možné spočítat z dostupných modelových výstupu: Angströmův index a Nesterovův index. ( ) ( ) R 27 T Angströmův index je definován vztahem A = +, kde T je teplota vzduchu ( C) a R je relativní vlhkost (%). Hodnoty indexu potom určují riziko vzniku požáru podle Tabulky

8 Tabulka 2.1.2: Hodnoty Angströmova indexu a související riziko požáru Hodnota indexu A1 pro hodnoty A>4.0 A2 pro hodnoty 3.0<A<4.0 A3 pro hodnoty 2.5<A<3.0 A4 pro hodnoty 2.0<A<2.5 A5 pro hodnoty A<2.0 Riziko požáru požár nepravděpodobný podmínky požáru nepříznivé podmínky příznivé podmínky příznivější požár velmi pravděpodobný W Nesterovův index je definován vztahem N = (T i D i )T i, i=1 kde T je teplota vzduchu ( C), D teplota rosného bodu ( C) a W je počet dnů od posledního dne se srážkami R > 3mm. Hodnoty indexu potom určují riziko vzniku požáru podle Tabulky Tabulka 2.1.3: Hodnoty Nesterovova indexu a související riziko požáru Hodnota indexu N1 pro hodnoty N<300 N2 pro hodnoty 301<N<1000 N3 pro hodnoty 1001<N<4000 N4 pro hodnoty 4001<N<10000 N5 pro hodnoty N>10000 Riziko požáru žádné nebezpečí požáru nízké nebezpečí střední nebezpečí vysoké nebezpečí extrémně vysoké nebezpečí S ohledem na charakter modelových simulací, nejistoty získaných výsledů a další je potřeba při interpretaci zpracování modelových výsledků brát v úvahu fakt, že: - Modelové simulace klimatu jsou zatížené neurčitostmi vyplývajícími z chaotického chování, nedokonalého poznání a popisu klimatického systému a nejistoty ve scénářích vývoje koncentrací skleníkových plynů a využití povrchu. - Výstupem klimatických modelů je scénář, tedy projekce možného budoucího vývoje. Nejedná se o deterministickou předpověď ve smyslu předpovědi počasí. Autoři studie děkují za možnost použití dat E-OBS (Haylock et al., 2008) z projektu EU-FP6 ENSEMBLES (http:// ensembles-eu.metoffice.com), poskytovatelům dat z projektu ECA&D (http://www.ecad.eu) a rovněž za možnost zpracovat modelové výstupy iniciativy Euro-CORDEX (http://www.euro-cordex.net/). 6

9 2.2 Přehled pojmů Den ledový den, v němž maximální teplota vzduchu byla nižší než 0 C. Den letní den, v němž maximální teplota vzduchu byla 25 C nebo vyšší. Den mrazový den, v němž minimální teplota vzduchu byla nižší než 0 C. Den tropický den, v němž maximální teplota vzduchu byla 30 C nebo vyšší. Horká vlna v rámci studie definováno jako epizoda, ve které dojde v alespoň šesti po sobě jdoucích dnech k překročení dlouhodobého průměru maximální denní teploty pro daný den o 5 stupňů a víc. Hustota pravděpodobnosti (též hustota rozdělení pravděpodobnosti) funkce určující rozdělení pravděpodobnosti spojité veličiny (v našem případě teploty vzduchu). Noc tropická noc, v níž minimální teplota vzduchu neklesla pod 20 C. Období sucha v rámci studie definováno jako epizoda, kdy jsou denní srážky nižší než 1 mm po dobu delší než pět dní. Tepelný ostrov města oblast zvýšené teploty vzduchu nad městem ve srovnání s venkovským okolím. Toto zvýšení teploty se projevuje zpravidla do výšky 1 až 2 km nad povrchem města. Teplota maximální maximální denní hodnota teploty vzduchu určená jako maximum hodnot teploty měřených v pravidelných intervalech. Teplota minimální minimální denní hodnota teploty vzduchu určená jako minimum hodnot teploty měřených v pravidelných intervalech. Teplota průměrná průměrná denní hodnota teploty vzduchu vypočtená jako aritmetický průměr hodnot teploty měřených v pravidelných intervalech. 7

10 3 Výstupy RCP pro území ČR 3.1 Letní dny Letní dny patří v Česku mezi základní charakteristické dny, jejichž trvání, počet i vývoj v čase sledují klimatologové. Relativní změny počtu letních dnů 1 pro období a vůči simulaci historického období jsou zobrazeny v grafu Výsledky ukazují relativní nárůst počtu letních dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Nejvyšší nárůst se ukazuje v Moravských úvalech tam by se jejich počet měl ze současných zvýšit na víc než 100 dnů za rok kolem poloviny tohoto století. Mezi regiony s výraznějším nárůstem počtu letních dnů dále patří oblast České tabule, širší oblast kolem Vltavy táhnoucí se z Prahy na jih Čech, nebo severní část Moravské brány. Naopak mezi oblasti s minimálním nárůstem počtu letních dnů patří zejména Graf 3.1.1: Rozložení počtu letních dnů pro období RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.1.2: Rozložení počtu letních dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období viz kapitola 2 Zpracování výstupů klimatických modelů 8

11 horské oblasti a centrální oblasti Českomoravské vrchoviny. Vzhledem k malému počtu letních dnů v těchto oblastech v současnosti je ale i tato změna relativně velká. Množství letních dnů vzrůstá pro vzdálenější období a pro scénář RCP8.5. Pro období se vzrůst počtu letních dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů. Pro období se vzrůst počtu letních dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů. Grafy zobrazují absolutní hodnoty počtu letních dnů pro simulace budoucích období. Ze srovnání s rozložením pro historické období je zřejmé, že se prohlubují rozdíly mezi oblastmi s minimálním a maximálním počtem letních dnů RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.1.3: Rozložení počtu letních dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce). 9

12 3.2 Tropické dny Tropické dny 1 se na rozdíl od dnů letních objevují podstatně méně často, z databáze pozorování E-OBS odvozené charakteristiky ukazují minimální výskyt (zejména v horských oblastech). Jejich výskyt představuje pro obyvatele velkou tepelnou zátěž, zejména ve městech (viz též pasáž o městských tepelných ostrovech). Relativní změny počtu tropických dnů pro období a vůči historickému období jsou zobrazeny v grafu Rozložení výsledků pro budoucí období je celkem podle očekávání podobné rozložení výsledků pro počet letních dnů. Výsledky ukazují celkový nárůst počtu tropických dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Nejvyšší zvýšení počtu těchto horkých dnů je indikováno na jižní Moravě (přibližně mezi Znojmem a Hodonínem). Mezi regiony s výraznějším nárůstem počtu tropických dnů dále patří oblast České tabule, opět širší okolí Vltavy táhnoucí se z jižních Čech na sever, Plzeňsko a Hornomoravský úval a taky širší okolí Ostravy. Naopak Graf 3.2.1: Rozložení počtu tropických dnů pro období RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.2.2: Rozložení počtu tropických dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období viz kapitola 2 Zpracování výstupů klimatických modelů 10

13 mezi oblasti s minimálním nárůstem počtu tropických dnů patří výše položené oblasti Česka (Doupovské hory a Slavkovský les, Vysočina) a pochopitelně horské oblasti tam se pravděpodobně ani polovině století ještě tropické dny objevovat nebudou (zejména v polohách nad 1300 metrů). Množství tropických dnů opět stoupá pro vzdálenější období a pro scénář RCP8.5. Pro období se vzrůst počtu tropických dnů pohybuje zejména mezi hodnotami 2-6 dnů. Pro období se vzrůst počtu tropických dnů pohybuje zejména mezi hodnotami 8-12 dnů v nejteplejších oblastech (jižní Morava) to pak bude znamenat zhruba 25 až 30 tropických dnů za rok. Grafy zobrazují absolutní hodnoty počtu tropických dnů pro simulace budoucích období. Ze srovnání s rozložením pro historické období je zřejmé, že se prohlubují rozdíly mezi oblastmi s minimálním a maximálním počtem tropických dnů RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.2.3: Rozložení počtu tropických dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce). 11

14 3.3 Tropické noci Tropické noci 1 se vyskytují velmi zřídka (což je dobře patrné i z grafu 3.3.1) a to jen v nejteplejších oblastech Česka, na většině území se ani nevyskytují každý rok. Častější výskyt lze v posledních dekádách pozorovat pouze v centru Prahy, což souvisí s nárůstem tepelného ostrova města (viz dále pasáž o městských tepelných ostrovech). Tropické noci představují už značnou tepelnou zátěž pro obyvatele a výrazné snížení jejich tepelného komfortu za takových nocí je totiž velmi obtížné větráním snížit teplotu ve vnitřních prostorách budov na mez vhodnou pro kvalitní spánek. Relativní změny počtu tropických nocí pro období a vůči historickému období jsou zobrazeny v grafu Výsledky ukazují relativní nárůst počtu tropických nocí pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Vysoký nárůst je podobně jako u tropických dnů pozorován na jižní Moravě (zejména oblast Dyjsko-Svrateckého úvalu), dále v Praze a okolí a ve středním Polabí (Kolínsko až Mělnicko) Graf 3.3.1: Rozložení počtu tropických nocí pro období RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.3.2: Rozložení počtu tropických nocí pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období viz kapitola 2 Zpracování výstupů klimatických modelů 12

15 Modelové simulace ukazují prakticky zanedbatelné změny výskytu tropických nocí na většině území ČR kromě výše zmíněných regionů. Množství tropických nocí obecně stoupá pro vzdálenější období a pro scénář RCP8.5. Pro období se vzrůst počtu tropických nocí v daných regionech pohybuje mezi hodnotami 1-3 noci. Pro období se vzrůst počtu tropických nocí pohybuje zejména mezi hodnotami 5-7 nocí. Je nutné opět připomenout významný vliv městského tepelného ostrova na zvýšení nočních minimálních teplot vzduchu a tedy i možnost častějšího výskytu tropických nocí ve velkých městech, což je pod úrovní rozlišení použitého modelu detaily viz kapitola 3.19 o městských tepelných ostrovech RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.3.3: Rozložení počtu tropických nocí pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce). 13

16 3.4 Ledové dny Ledové dny 1 patří k základním charakteristickým dnům popisujícím zimní období v Česku. Relativní změny počtu ledových dnů pro období a vůči historickému období jsou zobrazeny v grafu Výsledky ukazují pokles počtu ledových dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Nejvyšší pokles se ukazuje v oblastech Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor to je ale logické s ohledem na skutečnost, že právě v těchto oblastech je počet ledových dnů vyšší než v nižších polohách. Mezi regiony s minimálním poklesem počtu ledových dnů naopak patří oblast Středočeského kraje, střed Jihočeského kraje v okolí Vltavy, jih Moravy a oblast Moravské brány tedy teplejší oblasti, ve kterých je už v současnosti počet ledových dnů poměrně malý většinou nižší než 30 dnů za rok. Pro období se pokles počtu ledových dnů v daných regionech pohybuje mezi hodnotami Graf 3.4.1: Rozložení počtu ledových dnů pro období RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.4.2: Rozložení počtu ledových dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období viz kapitola 2 Zpracování výstupů klimatických modelů 14

17 dne. Pro období je pokles počtu ledových dnů pro scénář RCP4.5 podobný, v případě scénáře RCP8.5 dosahuje pokles v maximu až dnů. Grafy zobrazují absolutní hodnoty počtu ledových dnů pro simulace budoucích období. Ze srovnání s rozložením pro historické období je zřejmé, že se snižují rozdíly mezi oblastmi s minimálním a maximálním počtem ledových dnů RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.4.3: Rozložení počtu ledových dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce). 15

18 3.5 Mrazové dny Mrazové dny 1 se v současnosti ve vyšších a horských polohách vyskytují zhruba v polovině dnů z celého roku, zatímco v centru Prahy jich je sotva 80. Relativní změny počtu mrazových dnů pro období a vůči historickému období jsou zobrazeny v grafu Výsledky ukazují pokles počtu mrazových dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Nejvyšší pokles se ukazuje v severní polovině Čech, přesněji v pásu táhnoucím se z Podkrušnohoří přes Českolipsko, Semilsko a Jičínsko až na Náchodsko. Vyšší pokles počtu mrazových dnů je indikován rovněž v rozsáhlých oblastech kraje Vysočina, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Mezi regiony s minimálním poklesem počtu mrazových dnů naopak patří oblast Šumavy, jihu Moravy, Moravskoslezských Beskyd a rozsáhlé oblasti Středočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje. Opět je při interpretaci této projekce nutné uvážit, že počet mrazových dnů je v nižších polohách nižší než ve výše Graf 3.5.1: Rozložení počtu mrazových dnů pro období RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.5.2: Rozložení počtu mrazových dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období viz kapitola 2 Zpracování výstupů klimatických modelů 16

19 položených oblastech. Zajímavá je skutečnost, že v oblasti Šumavských plání, které jsou vyhlášeny vysokým počtem mrazových dnů, je předpokládán relativně menší pokles ve srovnání s podobně vysoko ležícími oblastmi na severu Čech. Což může mimo jiné souviset se specifickým utvářením terénu vhodným pro výrazné noční ochlazování vzduchu, kdy i uprostřed léta není vyloučen pokles pod bod mrazu. Pokles mrazových dnů je výraznější pro vzdálenější období v případě scénáře RCP8.5. V případě scénáře RCP 4.5 je pokles počtu mrazových dnů nižší pro období než v pro období Pro období se pokles počtu mrazových dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů. Pro období se pokles počtu mrazových dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů v případě scénáře RCP8.5. Pro scénář RCP4.5 se změna pohybuje zejména v rozmezí Grafy zobrazují absolutní hodnoty počtu mrazových dnů pro simulace budoucích období. Ze srovnání s rozložením pro historické období je zřejmé, že se zvyšují rozdíly mezi oblastmi s minimálním a maximálním počtem mrazových dnů RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.5.3: Rozložení počtu mrazových dnů pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce). 17

20 3.6 Relativní vlhkost vzduchu (RH) Relativní vlhkost vzduchu se v klimatologii používá jako základní charakteristika vlhkostních poměrů a udává se v procentech. Je dána poměrem aktuálního obsahu vodní páry ve vzduchu (aktuálního tlaku vodní páry) a maximálního možného obsahu vodní páry při dané teplotě (maximálního tlaku vodní páry při dané teplotě). Obecně platí, že relativní vlhkost s výškou mírně roste, i když prostorové rozložení jejích hodnot v Česku není příliš variabilní. Relativní změny ročního průměru množství relativní vlhkosti RH pro období a vůči simulaci historického období jsou zobrazeny v grafu Výsledky poukazují na zanedbatelné změny relativní vlhkosti. Zároveň se ukazuje, že nejistoty vyjádřené jako směrodatné odchylky výsledků jednotlivých modelů převyšují na většině území zjištěný modelový průměr očekávaných změn. Zatímco relativní změny RH se pohybují od cca -0.4% do 0.4%, nejistoty dosahují hodnot až 1%. S ohledem na zjištěné nejistoty, není detailnější interpretace rozložení výsledků v tomto případě možná Graf 3.6.1: Rozložení relativní vlhkosti (%) pro simulaci období RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.6.2: Roční průměr rozložení změn relativní vlhkosti (%) pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. 18

21 V rámci ročního průměru lze tedy pouze konstatovat, že modely předpokládají zcela minimální změny. Výraznější změny relativní vlhkosti lze pozorovat v jednotlivých měsících v rámci ročního chodu. Graf zobrazuje modelový průměr ročních chodů pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze. V grafech jsou vyneseny výsledky odpovídající historické simulaci i budoucím scénářům (linie) a jejich rozdíly (sloupcový graf uprostřed). Grafy ilustrují rozložení výsledků na celém území ČR pro jednotlivé sezóny a pro simulovaná období a různé scénáře. Výsledky pro jednotlivé měsíce a sezóny ukazují podobně jako v případě ročního průměru minimální změny relativní vlhkosti a zároveň nejistoty přesahující velikosti těchto změn. Maximální pokles relativní vlhkosti je indikován během letních měsíců s výraznějším projevem pro vzdálenější období což je v souladu s nárůstem teploty vzduchu v letním období (viz následující kapitola). Tento pokles se projevuje v rámci celého území ČR. V zimních a jarních měsících výsledky naopak poukazují na určitý nárůst relativní vlhkosti. To je nejvýraznější pro scénář RCP4.5 a období S ohledem na zjištěné nejistoty ale není detailnější interpretace rozložení výsledků v tomto případě možná PRAHA BRNO Graf 3.6.3: Roční chody relativní vlhkosti (%) pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Linie zobrazují modelové roční chody, sloupcové grafy ilustrují rozdíly mezi simulovanou budoucností a minulostí. 19

22 HIST / RCP / RCP / RCP / RCP8.5 SON JJA MAM DJF 20 Graf 3.6.4: Rozložení změn relativní vlhkosti (%) pro historickou simulaci a rozdíly se simulacemi budoucích období a pro scénáře RCP4.5 a RCP 8.5 (sloupce) a pro různé sezóny (řádky). Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. DJF - prosinec/leden/únor, MAM - březen/duben/květen, JJA - červen/červenec/srpen, SON-září/říjen/listopad.

23 3.7 Průměrná teplota vzduchu (T) Průměrná teplota vzduchu představuje základní charakteristiku klimatu daného místa a současně představuje klimatický prvek, který je v České republice měřen nejdelší dobu (souvislá řada měření v Pražském Klementinu už 250 let). Relativní změny průměrné teploty pro období a vůči simulaci historického období jsou zobrazeny v grafu Výsledky ukazují vzrůst průměrné teploty pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi ČR jsou ve srovnání s celkovým vzrůstem průměrné teploty malé a nejistoty vyjádřené jako směrodatné odchylky výsledků jednotlivých modelů hodnoty těchto rozdílů převyšují. Nejvyšší nejistoty se objevují v oblastech nejvyššího vzrůstu teplot. To je indikováno v oblasti Krušných hor, Krkonoš, Hanušovické vrchoviny a severu Jihomoravského kraje. Graf zobrazuje modelový průměr ročních chodů pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze. V grafech jsou vyneseny výsledky odpovídající historické simu Graf 3.7.1: Rozložení průměrné teploty ( C) pro simulaci období RCP8.5 RCP4.5 Graf 3.7.2: Roční průměr rozložení změn průměrné teploty ( C) pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. 21

Zpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5

Zpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5 Zpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře a teplotní charakteristiky teplota průměrná, maximální, minimální počty letních a tropických dnů, tropických nocí, ledových a mrazových dnů četnost výskytu

Více

Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060

Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060 50 40 Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060 Mgr. Michal Belda, Ph.D. doc. RNDr. Petr Pišoft, Ph.D. Mgr. Michal Žák, Ph.D. Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální

Více

Očekávané projevy změny klimatu a vliv na budovy v ČR

Očekávané projevy změny klimatu a vliv na budovy v ČR Očekávané projevy změny klimatu a vliv na budovy v ČR Klára Sutlovičová Glopolis, o.p.s. Očekávané projevy - průměrná teplota Zpracovatel studie: Katedra Fyziky atmosféry MFF UK, 2015 2 scénáře IPCC, 2

Více

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

Klimatické modely a scénáře změny klimatu. Jaroslava Kalvová, MFF UK v Praze

Klimatické modely a scénáře změny klimatu. Jaroslava Kalvová, MFF UK v Praze Klimatické modely a scénáře změny klimatu Jaroslava Kalvová, MFF UK v Praze Jak se vytvářejí klimatické modely Verifikace modelů V čem spočívají hlavní nejistoty modelových projekcí Kvantifikace neurčitostí

Více

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace

Více

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY Ondřej Lhotka 1,2,3 & Jan Kyselý 1,2 NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY Klimatická změna v ČR: projevy, důsledky, adaptace Uherské Hradiště, 21.9. 23.9.2016 1 Ústav fyziky

Více

Klimatické podmínky výskytů sucha

Klimatické podmínky výskytů sucha Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:

Více

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,

Více

ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Zdeněk Žalud Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) Ústav výzkumu globální změny AV ČR v.v.i (CzechGlobe) Konference GIS ESRI v ČR Praha, ZMĚNA

Více

CO JE TO KLIMATOLOGIE

CO JE TO KLIMATOLOGIE CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické

Více

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s. Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz

Více

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006

5 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 2006 HODNOCENÍ PŘEDPOVĚDÍ TEPLOT A SRÁŽEK PRO OBDOBÍ JARNÍCH POVODNÍ V ROCE 26 Jedním z nejdůležitějších vstupů pro tvorbu meteorologických předpovědí počasí jsou tzv. numerické předpovědní modely, které simulují

Více

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR Katedra vojenské geografie a meteorologie Univerzita obrany Kounicova 65 612 00 Brno METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR 1 1. Obecná charakteristika Teplota

Více

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 Vypracoval: Mgr. Tomáš Ostrožlík ČHMÚ, pobočka Ostrava Poruba RPP Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech 2005-2012 - teplotní poměry - sněhové

Více

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub, GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované

Více

Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší

Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší, Tomáš Halenka, Michal Belda, Kateřina Šindelářová Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Katedra meteorologie a ochrany prostředí Projekt TEPELNÝ

Více

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima, Tomáš Halenka, Michal Belda Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Katedra fyziky atmosféry Výroční seminář ČMeS 21-23. září, 2015,

Více

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,

Více

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? Máme se dál obávat sucha i v roce 2016? V našich geografických podmínkách nelze spolehlivě predikovat vznik sucha v horizontu několika týdnů či měsíců. To, zda hrozí sucho i v roce 2016, bude dáno vývojem

Více

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997

3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997 3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci

Více

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality.cz ŘÍJEN 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

Pozemský klimatický systém a jeho proměny

Pozemský klimatický systém a jeho proměny Pozemský klimatický systém a jeho proměny Jiří Mikšovský Katedra meteorologie, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Seminář Univerzity třetího věku, 23.11.2009 Přehled obsahu přednášky Co je

Více

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková

Více

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných

Více

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Vybraná rozdělení spojitých náhodných veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Třídění Základním zpracováním dat je jejich třídění. Jde o uspořádání získaných dat, kde volba třídícího

Více

DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE

DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE DLOUHODOBÉ ZMĚNY SKUPENSTVÍ SRÁŽEK V ČESKÉ REPUBLICE Martin HYNČICA 1,2 a Radan HUTH 1,3 Výroční seminář ČMES, Ostrožská Nová Ves, 21.9. 23.9. 2016 1 Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF, UK 2 Český

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce

Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Josef Novák CI2, o. p. s. VII. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY PRAHA, HOTEL STEP**** 15. Září 2016 CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2010. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.

Příčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D. Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně

Více

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou

Více

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro

Více

NÁVRH OPATŘENÍ PRO ADAPTACI BUDOV NA ZMĚNU KLIMATU

NÁVRH OPATŘENÍ PRO ADAPTACI BUDOV NA ZMĚNU KLIMATU NÁVRH OPATŘENÍ PRO ADAPTACI BUDOV NA ZMĚNU KLIMATU Ing. Michal Čejka PASIVNÍ DOMY 2016 11. 11. 2016 Co náš čeká a nemine Průměrná teplota do roku 2060 vzroste o 1,5 2,5 C Zvýší se pravděpodobnost výskytu,

Více

Meteorologická pozorování v Mořkově Ing. Jan Macháč

Meteorologická pozorování v Mořkově Ing. Jan Macháč Meteorologická pozorování v Mořkově Ing. Jan Macháč Mořkov - obec v ležící na severním úpatí Veřovických vrchů (Moravskoslezské Beskydy), býv. okres Nový Jičín, na hranici Moravskoslezkého a Zlínského

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724185617 fax: 541 421 018, 541 421 019 Možné dopady měnícího se

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev. Pravděpodobný vývoj změny klimatu a reakce společnosti Jan P r e t e l Seminář Klimatická změna možné dopady na vodní systémy a vodní hodpodářství Česká limnologická společnost Praha, 10.12.2007 IPCC charakteristika

Více

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008 Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008 Mezivládní panel IPCC Klimatický systém a jeho změny Dopady klimatické změny Další

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1017 Číslo a název šablony III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT klíčové aktivity Tematická oblast Fyzicko

Více

4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ

4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ 4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Systémy pro využití sluneční energie

Systémy pro využití sluneční energie Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Ing. Václav Píša, CSc. Autor Ing. Václav Píša, CSc. Autor Mgr. Radek Jareš Mgr. Jan Karel Organizace ATEM - Atelier ekologických modelů Název textu Modelové výpočty kvality ovzduší Blok BK6 - Modelové hodnocení imisní zátěže Datum

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Globální oteplování máme věřit předpovědím?

Globální oteplování máme věřit předpovědím? Globální oteplování máme věřit předpovědím? prof. Ing. Emil Pelikán,CSc. Ústav informatiky AV ČR, v.v.i. Fakulta dopravní ČVUT v Praze pelikan@cs.cas.cz Obsah Úvod Klimatický systém Skleníkové plyny Změny

Více

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / 2011. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

NÁVRH OPATŘENÍ PRO ADAPTACI BUDOV NA ZMĚNU KLIMATU

NÁVRH OPATŘENÍ PRO ADAPTACI BUDOV NA ZMĚNU KLIMATU Zakládající partneři NÁVRH OPATŘENÍ PRO ADAPTACI BUDOV NA ZMĚNU KLIMATU Významní partneři Praha Ing. Michal Čejka 14. 12. 2016 Partneři Změny klimatu Do roku 2040 stoupne teplota o 1 C, do roku 2060 až

Více

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ (2004-2014) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Podklady denní koncentrace PM 2,5, Brno-Tuřany 2004-2014, dodatečně data z pěti stanic

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry mořské

Více

Česká republika geomorfologické členění

Česká republika geomorfologické členění Česká republika geomorfologické členění Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor

Více

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,

Více

VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014

VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014 VYHODNOCENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ ZA ROK 2014 Měření denní teploty a množství srážek na stanici Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se datuje už od roku 1945. Postupně přibývají

Více

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži

Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži Výsledky konference OSN o ochraně klimatu v Paříži Tvoříme klima pro budoucnost, Liberec, 26. - 27. 1. 2016 Klára Sutlovičová, 26. ledna 2016 1992: Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) skutečně

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát

Více

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou.

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou. Minimální průtoky OBDOBÍ SUCHA Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou. Období, kdy srážkový úhrn poklesne pod klimaticky očekávané

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING.

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING. INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ POUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO MODELOVÁNÍ A SIMULACE KRIZOVÝCH SITUACÍ - T6 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání

Více

MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40

MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40 MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40 Tomáš Mikita, Jan Kadavý, Michal Kneifl --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Návrh metodiky pro stanovení bezpečnostních rizik plynovodů Zvýšení efektivnosti provozu a údržby potrubních systémů Nitra 15-16.11.

Návrh metodiky pro stanovení bezpečnostních rizik plynovodů Zvýšení efektivnosti provozu a údržby potrubních systémů Nitra 15-16.11. Návrh metodiky pro stanovení bezpečnostních rizik plynovodů Zvýšení efektivnosti provozu a údržby potrubních systémů Nitra 15-16.11. 2011 Ing. Petr Bebčák, Ph.D. K.B.K. fire, s.r.o. Ostrava VŠB TU Ostrava

Více

MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN. Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014

MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN. Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 TERMÍNY A DEFINICE MÍSTO PŘÍJMU Místo ve kterém je hluk posuzován ČASOVÝ INTERVAL MĚŘENÍ Časový interval

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

Indikátory zranitelnosti

Indikátory zranitelnosti Indikátory zranitelnosti Koncept indikátorů zranitelnosti pro regiony, příklad sucho Miroslav Havránek Hana Škopková Centrum pro otázky životního prostředí Obsah Terminologie a základní pojetí zranitelnosti

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

KONFERENCE NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČR KAPITOLA 9 VELKÉ KARLOVICE A SLOVÁCKO, KVĚTNA 2007

KONFERENCE NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY ČR KAPITOLA 9 VELKÉ KARLOVICE A SLOVÁCKO, KVĚTNA 2007 VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB ING. JIŘÍ ČARSKÝ, ČVUT v Praze - Fakulta dopravní, Katedra dopravních systémů, www.fd.cvut.cz, E-MAIL: carsky@fd.cvut.cz

Více

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010

Zpravodaj. Číslo 4 / 2010 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Verifikace modelu Symos. Mgr. Ondřej Vlček Mgr. Zdenka Chromcová, Ph.D. Oddělení modelování a expertiz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ

Verifikace modelu Symos. Mgr. Ondřej Vlček Mgr. Zdenka Chromcová, Ph.D. Oddělení modelování a expertiz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ Verifikace modelu Symos Mgr. Ondřej Vlček Mgr. Zdenka Chromcová, Ph.D. Oddělení modelování a expertiz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ Ochrana ovzduší ve státní správě, Třebíč 8. 11. 2016 Osnova Motivace

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou

Více

Změna klimatu a české zemědělství

Změna klimatu a české zemědělství Změna klimatu a české zemědělství - Petr Hlavinka, Miroslav Trnka, Zdeněk Žalud, Daniela Semerádová, Jan Balek, Lenka Bartošová a další... - Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita v

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

23.Počasí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

23.Počasí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 23.Počasí Počasí Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE

Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn nejdůležitějších výstupů Studie vlivu klimatu projektu GRACE Souhrn uvádí výsledky dílčí studie Vliv klimatické změny na celkovou vodnost oblasti Hřensko Křinice/Kirnitzsch a oblasti Petrovice Lückendorf

Více

23. Matematická statistika

23. Matematická statistika Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 23. Matematická statistika Statistika je věda, která se snaží zkoumat reálná data a s pomocí teorii pravděpodobnosti

Více