Zámecký mlýn, U Čtrnácti

Transkript

1 Zámecký mlýn, U Čtrnácti Identifikační údaje Název mlýna Zámecký mlýn, U Čtrnácti Čp. 8 Ulice Pod hradem Lokalita (vesnice, Jindřichův Hradec město) PSČ Okres Jindřichův Hradec Katastrální území Jindřichův Hradec GPS 49 8'33.319'' 15 0'0.132'' Mapová značka Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu Stručný popis Renesanční zámecký mlýn na konci 19. století přestavěný na městskou elektrárnu. V roce pro veřejnost uzavřený kvůli statice vyhořelého pivovaru. Poloha vůči obci -Vodní tok Hamerský potok Číslo kulturní -památky Webové stránky Přístupnost veřejně přístupný Historie Středověk - do nástupu Habsburků na český trůn (1526) No Novověk A - do bitvy na Bílé Hoře ( ) No Novověk B do zrušení poddanství ( ) No Novověk C - od zrušení poddanství ( ) No První světová válka ( ) No První republika ( ) No Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje ( ) No Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu ( ) No Vývoj po roce 1989 No Držitelé mlýna v chronologickém sledu No Významná osobnost No Mimořádná historická událost (ve mlýně přespal T. G. Masaryk apod.) No Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) No Pověst No Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj. No Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod. No Popis významných přestaveb a modernizace technologie No Veduta, ručně malovaná mapa No I. vojenské mapování - josefské ( ) No II. vojenské mapování - Františkovo ( ) No III. vojenské mapování - Františko-josefské ( Morava a Slezsko, , No Čechy) Císařský povinný otisk ( ) No Indikační skica ( ) No Ortofoto mapa ( ) No Příjmení mlynáře --

2 Historie Nejstarší zmínky o mlýně jsou už z 15.století. První mlynář jménem Ondřej jej koupil za 18 pražských kop, ale za čtyři roky opět prodal dalšímu mlynáři Ambrožovi za 36 kop míšeňských. Honosný nápis na průčelí mlýna hlásá, že ho nechal postavit Jáchym z Hradce, ale ten mlýn pouze zvětšil a přestavěl roku Do kamene tesaný reliéf nám tuto událost připomíná spolu s erbem Jáchymovým a erbem jeho manželky Anny z Rožmberka. Za velkého požáru jezuitského semináře (dnešní Muzeum Jindřichohradecka) roku 1615 mlýn vyhořel. Obnoven byl až v roce 1673 a dovybaven na 14 vodních kol. Od té doby se mu také říkalo U čtrnácti. Při dalším požáru roku 1773, kterým utrpěl zámek, mlýn opět vyhořel. Tentokrát se jej podařilo opravit už za čtyři roky. Měl znovu 14 vodních kol, jednu stoupu a velké čerpací kolo pro vodovod, kterým zásoboval sousední zámecký pivovar. Nesmíme zapomenout na informaci, odkud pocházela voda, zásobující mlýnský náhon. Voda byla přiváděna z proslulého jindřichohradeckého rybníka Vajgar. V roce 1853 byl mlýn rekonstruován podle plánu ing. Gustava Hannaka na systém o pěti složeních úspornější americké konstrukce. Sloužil pak ještě plných 30 let. České mlynářství však od osmdesátých let 19. Století postupně upadalo pod masivním nástupem konkurence z Uher. Ředitel černínských statků Karel Jičínský začal proto hledat pro objekt náhradní efektivní využití. Navrhl, že by zde bylo možné zřídit elektrárnu, která by vyráběla proud nejen pro zámek, ale i pro celé město. Proměna mlýna v elektrárnu nevyžadovala naštěstí žádné zásadní stavební úpravy. Přirozenou hnací sílu zajišťoval poměrně pravidelný přítok vody z rybníka Vajgar. Tato síla se odhadovala na 55 až 60 HP. Počítalo se s tím, že zpočátku by pohon elektrodynamických strojů nepřetržitě obstarával parní stroj o výkonnosti 19 HP, kdežto tři vodní kola by pracovala pouze v noci. V lednu roku 1887 byly dva elektrodynamické stroje Křižíkova systému nainstalovány a o týden později se již v pivovaře zkušebně svítilo. V únoru bylo instalováno elektrické vedení na náměstí a v přilehlé Panské ulici. Na náměstí bylo upevněno 11 žárovek a dvě obloukové lampy, v Panské ulici 5 žárovek. A v polovině března již zvědaví občané přišli obdivovat první osvětlení. Nebylo moc intenzivní, protože jedna žárovka měla svítivost 16 svíček. Ovšem úspěch se dostavil. Již v květnu se městská rada usnesla o uzavření dlouhodobé smlouvy na odběr elektrického proudu. U firmy Brieghlieb, Hnusen a spol. z Rothy byla za 6308,- marek objednána vodní turbina o výkonnosti 50 HP, která umožnila dodávat proud až pro 600 žárovek. Licence na provoz elektrárny byla udělena od dubna roku O pět měsíců později se rozzářila elektrická světla po příkladu Jindřichova Hradce také v jihočeském Písku. Se zvýšenou spotřebou elektrického proudu bylo nutné v roce 1902 provést rozšíření elektrárny. V roce 1921 byla dodána druhá Francoisova turbina a dynamo bylo vyměněno za generátor o výkonu 50 HP. Elektrárna pracovala až do roku V roce 1998 převzal správu nad objektem Národní památkový ústav a v létech do roku 2001 byla provedena celková rekonstrukce. Vzhledem k tomu, že je mlýn s elektrárnou národní kulturní památkou, byly zde zachovány všechny důležité části původní technologie. Mlýn nebo chcete-li elektrárna je od roku 2001 veřejně přístupnou památkou. Elektrárna je funkční a zásobuje rozvodnou síť EON. Horní patra budovy bývalého mlýna však elektrárna ke svému provozu nepotřebuje. Díky nápaditosti a úsilí členů Jindřichohradecké kulturní společnosti se zrodila myšlenka, jak rozlehlé sály využívat. Město Jindřichův Hradec je více než jedno století proslulé tradicí jednoho z nejkrásnějších a nejvznešenějších řemesel. Roku 1910 zde Marie Hope Teinitzerová založila dílnu na tkaní tapiserií, která se brzy stala světově proslulou. Obratné ruce místních tkadlen vytváří dodnes nádherné obrovské tkané obrazy podle návrhů významných výtvarníků z celého světa.

3 Architektura Stav nemovitosti dochován bez větších přestaveb Typologie podle urbanistického prostředí vrchnostenský Vodní tok potok Dispoziční typ mlýna mlýnice bez obytné budovy Stavební etapy předbělohorské období do roku 1620 baroko do roku 1800 historizující Dominantní stavební konstrukce zděná Podlažnost jednopatrový Dispozice, slohové zařazení popis -Historické stavební prvky - exteriér zdobený zděný štít plastická omítková výzdoba fasád a štítů kamenické prvky barokní a mladší dveře, vrata okno umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy) epigrafické památky (nápisy, datování aj.) schodiště vyskladňovací otvor prostup pro hřídel vodního kola Historické stavební prvky - interiér kamenicky opracované podpůrné sloupy krov litinové sloupy pod průvlaky stropních trámů Technologie Stav mlýnské technologie zcela bez technologie aj. Stav mlýnské technologie - popis -Technologické vybavení Žádný prvek není vyplněn Stopy po neexistující mlýnské technologii -Doplňkový provoz výroba elektrické energie Doplňkový provoz - popis -Cesta vody ke mlýnu stavidlo náhon rybník odtokový kanál turbínová kašna lednice Popis cesty vody ke mlýnu -Vodní motory turbína FrancisovaVýrobce: Ve mlýně jsou dodnes dvě Francisovy turbíny. Hltnost 195 a 95 l/s, celkový výkon 75 Kw a spád 4,95 m. Pomocné motory a generátory Žádný motor není vyplněn Historické technologické prvky turbína generátor, dynamo elektrické rozvaděče a desky

4 Prameny Název Autor Vydání Zámecký mlýn Zámecký mlýn v JH NPÚ Datum citace Odkaz Další upřesnění Ostatní Obrázky Popis: Mlýn v kontextu. Mezi zámkem a pivovarem Historické mapy Autor: viz Popis: Císařský povinný otisk, výřez Autor: viz Popis: indikační skica, výřez Obrazy Autor: František Vitovský 1939 Popis: Menhartova věž, uloženo v muzeu Jindřichohradecka Autor: autor neznámý 1889 Popis: Ostrostřelecký terč vyobrazující první zkoušku veřejného osvětlení v Jindřichově Hradci napájené z městské elektrárny, uloženo v Muzeu jindřichohradecka

5 Autor: autor neznámý nedatováno Popis: Dobová rytina, pohled na Jindřichohradecký zámek, rytina zachycuje i mlýn, uloženo v Muzeu Jindřichohradecka Autor: Karel Mrázek 1863 Popis: Zobrazení mlýna na modelu zámku v Jindřichově Hradci, uloženo v Muzeu Jindřichohradecka Historické fotografie a pohlednice Autor: NPÚ nedatováno Popis: Mlýn před rekonstrukcí Současné fotografie - exteriér Popis: Jihozápadní průčelí mlýna Autor: Racochová M Popis: Štít mlýna Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků 2009 Popis: Pohled na mlýn a pivovar ze zámku

6 Popis: Návodní stěna mlýna Popis: Napojení mlýna na sousední budovu pivovaru Popis: Hlavní vstupní dveře v sevorovýchodním průčelí Popis: Detail hlavních vstupních dveří

7 Popis: Vedlejší dveře, které vedou do přístavby při severozápadním podélným průčelí Popis: Nápis nad hlavním vchodem do mlýna Popis: Pravděpodobně vyskladňovací otvor pro melivo v severovýchodním průčelí Popis: Vstup v jihozápadním průčelí

8 Popis: Detail vstupu s letopočtem 1724 Současné fotografie - interiér Autor: nedatováno Popis: interiér mlýna Současné fotografie - vodní dílo Popis: Začátek náhonu a rybník Malý Vajgar Popis: První úsek náhonu

9 Popis: Náhon vedoucí pod pivovar, zaklenutý kanál má dataci 1866 Popis: Pohled na přední část lednice Popis: Zadní část lednice, v návodní stěně patrné prostupy pro několik hřídelí vodních kol Popis: Návodní stěna v lednici, přístupové dveře k vodním kolům a zajímavý vylehčovací oblouk Popis: Stavidla Popis: Zadní část turbínové kašny Popis: Zaklenutý odtokový kanál

10 Současné fotografie - technologické vybavení Popis: Původní dynamo z městské elektrárny uložené v muzeu Popis: Detail dynama Autor: nedatováno Popis: strojovna elektrárny Autor: nedatováno Popis: strojovna elektrárny Autor: nedatováno Popis: strojovna elektrárny O autorech Mlýn vytvořil Rudolf (Rudolf Šimek), :07:13 Mlýn editovali Jiřík (Jiří Svatoš), :40:01 Radim Urbánek (Radim Urbánek), :46:17