Chemické hodnocení kvality vody potoka Raná

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chemické hodnocení kvality vody potoka Raná"

Transkript

1 Č E S K Á Z E MĚDĚLS K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Chemické hodnocení kvality vody potoka Raná Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Kubínová Autor bakalářské práce: Lenka Krčilová 2009

2 Na místo této strany se veváže originál zadání diplomové práce do prvního (originálního) výtisku, do dalších dvou výtisků se vloží kopie.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Kubínové a použila jsem pouze podklady uvedené v seznamu použité literatury. V Praze dne

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kdo mi pomohli se vznikem této práce. Ing. Petře Kubínové za odborné a vstřícné vedení práce, předání cenných zkušeností a velkou ochotu během spolupráce. Jindře Junové a doc. Mgr. Marku Vachovi, Ph.D. za pomoc při analýzách v laboratoři. Rovněž bych velmi ráda poděkovala mé rodině za morální a materiální podporu.

5 Abstrakt Každý vodní tok je přírodní jedinečností. Lidé však poslední dobou toky pozměňují dle svých potřeb mění jejich koryta i kvalitu vody. Proto se v této práci zabývám chemickým složením povrchových vod, samočistícími procesy ve vodě, klasifikací a monitoringem a případnými antropogenními vlivy. Dále jsem zhodnotila stav experimentálního toku Raná, jehož povodí o velikosti 19,78 m 2 se nachází na Chrudimsku ve východních Čechách. Analyzovala jsem dusičnany, dusitany, amonné ionty, fosforečnany, železo a mangan, sledovala jsem reakci vody. Z provedeného pokusu jsem zjistila, že tok je ve stavu, kdy je ovlivňován lidskou činností, ale stále umožňuje existenci zdravého ekosystému. Největší antropogenní zátěž je promítnuta v koncentracích sledovaných ukazatelů zejména na třetím a šestém profilu. Klíčová slova: chemismus, znečištění, povrchové vody. Abstract There are no doubts, that all watercourses in the whole world are important part of the uniqueness of the nature. Over the last years, the number of human altered flows has increased, which causes rapid change of the water quality. This bachelor thesis is focused on the chemical composition of surface water, water selfcleaning processes, classification, monitoring and possible anthropogenic influences. Furthermore water quality of an experimental brook Raná has been studied. Raná catchment is situated in Chrudim region in Eastern Bohemia and covers an area of approximately m 2. In the samples of surface water the content of nitrates, nitrites, ammonia, phosphates, iron and manganese has been analyzed and simultaneously has been measured ph value. Obtained data indicate that the brook s state is influenced by human activities, but still allows the existence of a healthy ecosystem. The biggest anthropogenic burden has been found at 3 rd and 6 th sampling profile, where has been detected highest concentration of studied chemical substances (especially in ammonia and phosphates content). Keywords: chemism, pollution, surface water

6 Obsah 1 ÚVOD CÍLE TEORETICKÁ ČÁST DRUHY VOD Přírodní vody Odpadní vody CHARAKTERISTIKA POVRCHOVÝCH VOD Chemické složení tekoucích vod Chemické složení stojatých povrchových vod CHEMISMUS Kovy a polokovy Sloučeniny síry Sloučeniny fosforu Dusíkaté sloučeniny ph Plyny ve vodách Organické látky TRENDY KLASIFIKACE VOD, MONITORING Klasifikace vod podle čistoty Klasifikace vod z biologického hlediska Monitoring ANTROPOGENNÍ VLIVY SAMOČISTÍCÍ PROCESY VE VODĚ POPIS SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ METODIKA VÝBĚR ODBĚRNÝCH LOKALIT ODBĚR VZORKŮ ANALÝZA VZORKŮ ZPRACOVÁNÍ DAT VYHODNOCENÍ DAT DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY... 51

7 1 Úvod Každý vodní tok je přírodní jedinečností, vznikající po tisíciletí. Je výsledkem působení mnoha faktorů, mezi něž patří geologické podloží, spád koryta, chemické složení a teplota vody, stejně jako biotičtí činitelé. Soubor ve vodě žijících organismů se dlouhodobě přizpůsoboval těmto podmínkám. Lidé v obydlených krajích však požadují od svého prostředí zcela jiné podmínky, než jaké jim poskytují přirozené poměry. Proto pozměňují vodní toky. Ekologická rovnováha a krása původní nedotčené přírody je běžně obětována požadavkům technického života s cílem zkvalitnit život lidí, jejich kulturu i pohodlí (Němec, Hladný, 2006). Hospodaření s vodou se na území dnešní České republiky formuje již po staletí. Nejvýznamnějším uživatelským systémem vodního hospodářství ČR je zásobování pitnou vodou veřejnými vodovody s následným odváděním odpadních vod a čištěním městských odpadních vod veřejnými kanalizacemi (Kvítek a kol., 2005). Voda již zdaleka není považována jen za surovinu, ale je chápána jako základní součást životního prostředí, na kterou je nutno pohlížet pouze v souvislosti s jeho ostatními složkami a kterou je nutno zachovat pro příští generace v co nejlepším množství a nejlepší kvalitě (Kvítek a kol., 2005). Jakost povrchových vod ovlivňují zásadním způsobem bodové zdroje znečištění (města, průmysl) a znečištění plošné (látkové odnosy infiltrací půdním profilem, erozní smyvy, atmosférické depozice, rozptýlené malé zdroje) (Kvítek a kol., 2005). 1.1 Cíle Na začátku mé práce jsem si stanovila základní cíle. Nejprve bych se chtěla seznámit s problematikou kvality vod zpracováním literatury. Zabývat bych se chtěla hlavně chemismem povrchových vod, zdroji znečištění a samočistícími procesy ve vodě. Dalším cílem je vyhodnocení kvality vody ve sledovaném toku. Ráda bych zjistila změny koncentrací jednotlivých ukazatelů za určité období roku. Z tohoto pokusu se budu snažit vysledovat případné antropogenní vlivy. Mým zájmovým tokem je potok Raná, jehož povodí o velikosti 19,78 m 2 se nachází v okrese Chrudim. Sledovanými ukazateli jsou koncentrace dusičnanů, dusitanů, amoniaku, fosforečnanů, železa a manganu a reakce vody. 7

8 2 Teoretická část 2.1 Druhy vod Vody lze rozlišovat podle původu (přírodní a odpadní), výskytu a použití (voda pitná, užitková, provozní a odpadní) (Pitter, 1999) Přírodní vody Atmosférické vody Pod pojmem atmosférická voda se rozumí veškerá voda v ovzduší bez ohledu na skupenství. Srážky jsou výsledkem kondenzace vodních par v ovzduší nebo na různých površích. Rozeznávají se srážky kapalné a srážky tuhé (Pitter, 1999). Hrádek a Kuřík (2008) zmiňují ještě srážky smíšené a uvádějí další dělení na srážky atmosférické a horizontální. Chemické složení srážek se formuje dvojím způsobem: dochází jednak k vymývání aerosolů a ostatních látek v oblaku a jednak k jejich vymývání pod oblakem (Pitter, 1999). Sloučeniny síry V úvahu přichází zejména SO 2. Je převážně původu antropogenního, v atmosféře je nestálý a podléhá oxidaci na SO 3, který reakcí s vodou tvoří H 2 SO 4. Po vyčerpání tlumivé kapacity atmosférické vody může být ve vzduchu přítomna i volná kyselina sírová (Pitter, 1999). Sloučeniny síry jsou spolu se sloučeninami dusíku hlavní škodlivinou způsobující acidifikaci přírodních vod (Kvítek, 2007). Sloučeniny dusíku Oxidy dusíku N 2 O, NO a NO 2 jsou typickou součástí atmosféry velkoměst a průmyslových oblastí. Oxidy dusíku se fotochemickou reakcí transformují až na kyselinu dusičnou (Fabian, 1989). Jsou po síranech druhou hlavní škodlivinou z hlediska acidifikace atmosférických a povrchových vod (Pitter, 1999). Chemické složení srážek závisí na složení a znečištění ovzduší ve spodní a střední vrstvě atmosféry. Nejvíce znečištěny jsou srážkové vody v okolí velkých průmyslových center a sídlišť a nejméně vody v horských oblastech, pokud zde není ovzduší znečištěné dálkovým přenosem. Jejich základní chemické složení odpovídá z kvalitativního hlediska základnímu složení podzemních a povrchových vod. Jsou zde však rozdíly kvantitativní. Z hlediska kationtů obvykle dominuje kation amonný a teprve na druhém místě je vápník, toto je zásadní rozdíl od složení podzemních 8

9 a povrchových vod. Z hlediska aniontů jsou hydrogenuhličitany na rozdíl od většiny podzemních a povrchových vod v minoritním zastoupení, případně nejsou vůbec analyticky dokazatelné (Pitter, 1999). Srážkové vody mohou být významným zdrojem nutrientů, toxických kovů a ostatních látek v povrchových vodách (Pitter, 1999) Podzemní vody Podzemní vodou se rozumí voda přirozeně se vyskytující v horninovém prostředí, pokud není vázána kapilárními silami (Pitter, 1999). Jde o podpovrchovou vodu vyplňující průliny, pukliny a dutiny ve zvodnělých horninách. V přirozeném stavu je podzemní voda svými vlastnostmi nejblíže požadavkům na zdravotně nezávadnou a pro člověka biologicky hodnotnou vodu (Hrádek, Kuřík, 2008). Zásoby podzemní vody se dle Pittera (1999) doplňují trojím způsobem: o Infiltrací srážkových a povrchových vod. o Kondenzací vodních par v půdě. o Vznikem a kondenzací vodních par z magmatu. Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného působení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prostředí. Závisí především na složení půd a hornin, kterými při svém podzemním oběhu vody protékají. Kromě toho závisí také na složení srážkových a povrchových vod v dané oblasti (Pitter, 1999). Chemické složení podzemních vod může být velmi rozmanité. Dominujícím kationtem bývá především vápník, dále to může být sodík nebo i hořčík. Dominujícím aniontem bývají především hydrogenuhličitany, dále to mohou být sírany nebo i chloridy. Draslík, dusičnany a amoniakální dusík nejsou převládající složkou (na rozdíl od povrchových vod). Složení podzemních vod se mění během cirkulace v horninovém prostředí, přičemž dochází k vertikální a horizontální hydrochemické zonálnosti (Pitter, 1999) Minerální vody Z prosté podzemní vody se stává minerální voda překročením limitních koncentrací vybraných složek. Z hlediska celkové mineralizace jde o hodnotu mg l -1, resp. 20 mmol l -1. Hydrochemická klasifikace minerálních vod je obdobná jako u vod podzemních (Pitter, 1999). 9

10 2.1.2 Odpadní vody Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod ( 38, zákona č. 254 / 2001 Sb., o vodách, v platném znění). Odpadní vody se dělí na tři hlavní skupiny: odpadní vody splaškové, městské a průmyslové (Pitter, 1999) Splaškové odpadní vody Hlavní podíl znečišťujících látek splaškových odpadních vod připadá na moč a fekálie. Z anorganických látek dominuje sodík a chloridy. Zvlášť koncentrace chloridů je velmi vysoká. V dalším pořadí lze uvést sírany a fosforečnany (Pitter, 1999). Dalším zdrojem látek ve splaškových vodách jsou zbytky živočišné a rostlinné potravy z kuchyní. Nezanedbatelným zdrojem anorganických a organických látek jsou součásti namáčecích, pracích a čistících prostředků. Jde o různé typy tenzidů, polyfosforečnany, zeolity, boritany, aj. (Synáčková, 1996). Vychází-li se z potřeby vody asi 150 l na 1 obyvatele za 1 den, lze splaškové odpadní vody charakterizovat takto: BSK mg.l -1, CHSK Cr 800 mg.l -1, N celk do 70 mg.l -1, P celk do 15 mg.l -1, veškeré látky mg.l -1, rozpuštěné látky 830 mg.l -1, nerozpuštěné látky 370 mg.l -1. Poměr CHSK a BSK 5 mívá obvyklou hodnotu 2. Veškeré látky jsou tvořeny asi 50 % organickými látkami a z 50 % anorganickými látkami. Převážná část sloučenin fosforu a dusíku je přítomna v rozpuštěné formě. Splaškové odpadní vody mají zpravidla šedou nebo šedohnědou barvu a bývají silně zakalené. Čerstvé splašky nemají příliš intenzivní zápach, avšak za několik hodin, když se vyčerpá rozpuštěný kyslík a začnou probíhat anaerobní pochody, začíná odpadní voda intenzivně páchnout a tmavnout, protože reakcí vznikající sulfidické síry se sloučeninami železa se vylučuje černý FeS (Pitter, 1999). Ohrožují přírodní vody především z hygienických a epidemiologických hledisek. Významně porušují životní prostředí ryb a ostatních organismů žijících nejen ve vodě, ale i ve styku s vodou (Hartman, 2005). Reakce splaškových vod bývá slabě alkalická. Hodnota ph se pohybuje od 6,5 do 8,5. Byly však naměřeny i hodnoty vyšší, které pravděpodobně souvisejí s vypouštěním některých průmyslových odpadních vod do kanalizace (Pitter, 1999). 10

11 Městské odpadní vody Jsou tvořeny směsí splašků a průmyslových odpadních vod, popř. vody dešťové a jiných vod odváděných veřejnou kanalizací (Pitter, 1999) Průmyslové odpadní vody Průmyslové odpadní vody mají velmi rozmanitý charakter. Může dominovat jak anorganické, tak i organické znečištění. Jejich složení se posuzuje nejenom z hlediska jejich vypouštění do recipientu nebo z hlediska výpočtů poplatků za vypouštění odpadních vod, ale i z hlediska možnosti jejich chemického nebo biologického čištění. Rozmanitost anorganických a organických látek vyžaduje i posouzení acidobazických vlastností a zhodnocení toxicity a biodegradability organických komponent (Pitter, 1999) 2.2 Charakteristika povrchových vod Povrchové vody jsou všechny vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Dělí se na vody kontinentální a vodu mořskou. Kontinentální povrchové vody jsou jednak tekoucí a jednak stojaté. Podle užití tekoucích vod se rozlišují toky vodárenské a ostatní (Pitter, 1999). Složení kontinentálních povrchových vod je dle Pittra (1999) ovlivněno: 1. geologickou skladbou podloží a složením dnových sedimentů 2. hydrologicko klimatickými poměry (srážkovými a teplotními poměry, ročním obdobím, dálkovým transportem škodlivin) 3. půdně botanickými poměry (zalesněním, druhem půd) 4. antropogenní činností (průmyslem, zemědělstvím, komunálními odpady) 5. příronem podzemních vod. Základním kvalitativním složením se povrchové vody od podzemních vod příliš neliší. Rozdíly jsou v poměrném zastoupení jednotlivých složek. Chemická rozmanitost je u většiny povrchových vod menší než u vod podzemních. Převažujícím hydrochemickým typem je typ HCO 3 -Ca, popř. SO 4 -Ca, který se však vyskytuje podstatně méně často než u vod podzemních. Zatímco podzemní vody jsou často v anoxickém stavu a obsahují větší koncentrace CO 2, u povrchových vod je tomu opačně. Povrchové vody obsahují rozpuštěný kyslík a jen malé koncentrace oxidu uhličitého. Dále se liší obsahem organických látek. Podzemní vody bývají v důsledku infiltrace půdou a horninovým prostředím jen málo organicky znečištěny. 11

12 Naproti tomu povrchové vody nejsou před antropogenním znečištěním přirozeným způsobem chráněny (Pitter, 1999) Chemické složení tekoucích vod Celková mineralizace vod bývá v rozmezí 100 mg.l -1 až 500 mg.l -1. Velmi malou mineralizaci mívají vody na horních částech toků, vody vzniklé táním sněhu nebo vody protékající oblastmi vyvřelých hornin (Pitter, 1999). Koncentrace nerozpuštěných látek se pohybuje u čistých toků obvykle v jednotkách mg.l -1, V období povodní se zvětšuje na desítky i stovky mg.l -1. Větší koncentrace se nacházejí ve vodách znečištěných městskými a průmyslovými odpady (Pitter, 1999). Koncentrace rozpuštěného kyslíku je funkcí teploty, koncentrace biologicky rozložitelných organických látek a fotosyntézy. U neznečištěných toků činí obvykle 85% až 95% nasycení (Pitter, 1999). Převládajícím tlumivým systémem tekoucích povrchových vod je uhličitanový systém. Avšak na tlumivé kapacitě se můžou podílet i heterogenní tlumivé systémy (plaveniny a dnové sedimenty obsahující hlinitokřemičitany a CaCO 3 ) (Pitter, 1999). Hydrogenuhličitany jsou zpravidla dominujícím aniontem. Pocházejí zejména z geologického podloží (Pitter, 1999). Druhým nejběžnějším aniontem jsou sírany (Davis, 2001). Mohou být až z poloviny původu z atmosférických depozic, zbytek pochází z průmyslových odpadních vod a z dalších zdrojů. Na rozdíl od podzemních vod je v povrchových vodách koncentrace železa a manganu malá, protože za oxických podmínek dochází k jejich oxidaci na Fe III a Mn III-IV, k následující hydrolýze a k vylučování velmi málo rozpustných hydratovaných oxidů (Pitter, 1999). Vápník je dominujícím kationtem. Na druhém místě se vyskytuje hořčík nebo někdy i sodík, draslík je z kationů vždy na posledním místě. U vápníku a hořčíku převažuje přírodní původ (Pitter, 1999). Organické látky v povrchových vodách jsou jednak přírodního původu (humnové látky a produkty životní činnosti vodních organismů), jednak původu antropogenního (ze splaškových a průmyslových odpadních vod a ze zemědělství). V povrchových vodách mohou být závažným problémem specifické organické látky, které nelze běžnou vodárenskou technologií zcela odstranit (Pitter, 1999). Povrchové vody jsou zdrojem pitné a užitkové vody a slouží pro rekreační účely, chov ryb, aj. Současně jsou však recipientem splaškových a průmyslových odpadních vod. Vlivem nečistot se porušuje biologická rovnováha v recipientech a jejich schopnost samočištění. Vliv odpadních vod na jakost povrchové vody 12

13 se posuzuje podle chemických, biologických a estetických změn vod, kterými jsou poškozeny veřejné zájmy. Nejnápadnějším jevem je úhyn ryb (Pitter, 1999) Chemické složení stojatých povrchových vod Tvorba chemického složení stojatých vod závisí na stejných faktorech jako u vod tekoucích. V některých případech hrají klimatické podmínky větší roli než u vod tekoucích. Chemické složení stojatých vod se mění zejména ve směru vertikálním a do určité míry i horizontálním v závislosti průtoku vody v nádrži. Mění se nejen během roku, ale i během dne. Změny závisí především na hodnotách oxidačně-redukčního potenciálu a na acidobazických rovnováhách. Charakteristickým obrazem je teplota a kyslíkový režim. Dále je také důležitá vertikální stratifikace sloučenin fosforu, železa a manganu, rovněž dochází ke stratifikaci sloučenin dusíku a organických látek (Pitter, 1999). 2.3 Chemismus Voda vyskytující se v přírodě není chemicky čistá. Vždy obsahuje rozpuštěné plyny a rozpuštěné a nerozpuštěné anorganické a organické látky. Některé látky již přijímá v atmosféře, ale k jejímu hlavnímu obohacování rozpuštěnými látkami dochází při infiltraci půdou a horninami. Antropogenním zdrojem anorganických a organických látek v přírodních vodách jsou průmyslové a splaškové odpadní vody a nečistoty z ovzduší (Novotny, 2003). Mezi iontově rozpuštěné látky patří z kationů zejména vápník, hořčík, sodík a draslík a z anionů zejména hydrogenuhličitany, sírany, chloridy a dusičnany. Všechny tyto látky patří do základního složení přírodních a užitkových vod a musí se s nimi počítat při všech hmotnostních a látkových bilancích. Mezi převážně neiontově rozpuštěné látky patří zejména sloučeniny křemíku dále rozpuštěné plyny, z nichž nejvýznamnější je kyslík a oxid uhličitý. Přírodní vody obsahují jen malé množství organických látek. Z dalších složek, které se v přírodních vodách stanovují, ale jsou přítomné v malých koncentracích, přicházejí v úvahu formy amoniakálního dusíku, některé kovy, dusitany, fosforečnany, fluoridy a případně formy sulfidické síry (Pitter, 1999) Kovy a polokovy Obsah kovů ve vodách je ovlivněn nejenom chemickými, ale jak se zdá, především fyzikálně-chemickými procesy (adsorpcí). Proto jejich koncentrace ve vodách závisí jednak na chemické a jednak na adsorpční rovnováze. Změny 13

14 v koncentraci kovů ve vodě závisí na tzv. imobilizačních a remobilizačních procesech (tab. 1), kterými se kovy buď vážou do tuhých fází (sedimentů), nebo se z nich naopak uvolňují. Tabulka 1. Přehled procesů ovlivňujících koncentraci kovů ve vodě. imobilizační procesy remobilizační procesy alkalizace vody oxidace adsorpce na tuhých fázích inkorporace do biomasy acidifikace vody redukce komplexace desorpce uvolňování z odumřelé biomasy S výjimkou alkalických kovů a do určité míry i vápníku a hořčíku nelze udržet ve vodách vysoké koncentrace kovů, protože podléhají hydrolýze za vzniku málo rozpustných hydratovaných oxidů a mohou se dále podle celkového složení vody vylučovat jako málo rozpustné uhličitany, fosforečnany a sulfidy. Kovy se nacházejí ve vodách obvykle v koncentracích pod 1 mg.l -1 a počítají se mezi mikrokomponenty. Většina kovů má komplexotvorné vlastnosti (Pitter, 1999). Z hlediska vodních organismů je důležitý výskyt stopových koncentrací kovů, které se na jejich metabolismu podílejí převážně jako biokatalyzátory. Větší koncentrace těchto kovů však mohou působit toxicky (Pošta a kol., 2005). Mezi toxické kovy vyskytující se ve vodách patří zejména Hg, Cd, Pb, As, Se, Cr, Ni aj. Z hlediska toxicity má prioritní význam rtuť, kadmium, olovo a arsen. Inhibují růst organismů a činnost enzymů a nepříznivě tak ovlivňují samočistící pochody v přírodních vodách (Pitter, 1999). Pitter (1999) rozděluje kovy a polokovy podle hygienické závadnosti následujícím způsobem: toxické: Hg, Cd, Pb, As, Se, Be, V, Ni, Ba, Ag, Zn s karcinogenním nebo teratogenním účinkem: As, Cd, CrVI, Ni, Be vykazující chronickou toxicitu: Hg, Cd, Pb, As ovlivňující organoleptické vlastnosti vody: Mn, Fe, Cu, Zn. Toxicita kovů závisí na teplotě, hodnotě ph a celkovém složení vody, které ovlivňují jejich speciaci. Toxicky většinou působí především jednoduché iontové formy. Anorganické a organické komplexy jsou většinou méně toxické. U směsí 14

15 kovů se mohou jejich toxické účinky sčítat, zesilovat i zeslabovat. Toxičtěji se projevují jednotlivé složky například ve směsích Cd+Zn, Ni+Zn nebo Hg+Cu. Hg, Pb, Se, Cu, Zn a další kovy mají významnou bioakumulační schopnost, což znamená, že se snadno hromadí v sedimentech a ve vodní flóře a fauně. Buňky se o tyto kovy obohacují tzv. aktivním přestupem (proti koncentračnímu gradientu), který je nevratný (Pitter, 1999) Geneze a výskyt jednotlivých kovů v povrchových vodách Hliník V přírodě je hliník rozšířen ve formě hlinitokřemičitanů. Antropogenním zdrojem hliníku jsou odpadní vody z povrchové úpravy hliníku a jeho slitin, z výroby papíru, kůže, barviv aj. Do vody přechází při její úpravě koagulací síranem hlinitým. Vlivem kyselých dešťů se zvětšuje migrace hliníku v půdě, což je také jedna z příčin vzrůstu koncentrace hliníku v podzemních vodách. U hliníku byla prokázána fytotoxicita, a proto je jeho koncentrace ve vodách pro závlahy limitována. Pro pitnou vodu je mezná hodnota obsahu hliníku 0,2 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Železo Pouhým vyluhováním z železných rud (pyrit, magnetovec, hněděl, siderit) se vody obohacují železem jen málo. Antropogenním zdrojem železa mohou být některé průmyslové odpadní vody. Železo se vyskytuje ve vodách ve dvojmocné nebo trojmocné formě. V malých koncentracích je železo běžnou součástí vod. V povrchových vodách se vyskytuje obvykle v setinách až desetinách mg/l. Více železa je ve vodách z rašelinišť. Koncentrace železa vyskytující se v povrchových a prostých podzemních vodách, je hygienicky nevýznamná. Ovlivňuje však organoleptické vlastnosti vody a to barvu, chuť i zákal. I malé koncentrace železa ve vodě mohou být příčinou nadměrného rozvoje železitých bakterií, které při nadměrném rozvoji způsobují ucpávání potrubí a při jejichž odumírání voda zapáchá. Ve vodárenských tocích nemá koncentrace železa přestoupit 0,5 mg.l -1 a v ostatních tocích 2 mg.l -1. Pro pitnou vodu je mezná hodnota obsahu železa 0,3 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Mangan Mangan doprovází železné rudy. Do vod se dostává i z půd, sedimentů a z některých odumřelých částí rostlin. Antropogenními zdroji manganu mohou být některé průmyslové odpadní vody. Manganu bývá méně než železa, ale existují i podzemní vody s obráceným poměrem. Mangan je nezbytný pro rostliny i živočichy. V koncentracích, vyskytujících se v přírodních vodách, je nezávadný, ale významně ovlivňuje organoleptické vlastnosti vody (Pitter, 1999). 15

16 Měď V přírodě se měď nejčastěji vyskytuje ve formě sulfidů, ze kterých se může dostávat do podzemních vod v důsledku rozkladu sulfidických rud. Antropogenním zdrojem mědi v povrchových vodách mohou být odpadní vody z povrchové úpravy kovů a aplikace algicidních preparátů. Měď patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus, pro vodní organismy je však značně toxická a to už od koncentrace 0,05 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Zinek Zinek je běžnou součástí hornin, půd a sedimentů. Antropogenním zdrojem zinku v přírodních vodách je zejména atmosferický spad. Dalším zdrojem jsou nádoby ze zinku nebo nádoby pozinkované, se kterými voda přichází do styku. Zinek patří mezi esenciální stopové prvky pro lidi, zvířata i rostliny. Jeho nedostatek může být příčinou řady zdravotních problémů, proto je jeho přítomnost ve vodách z hygienického hlediska málo závadná. Ve větších koncentracích (nad 5 mg.l -1 ) ovšem ovlivňuje chuť vody. Zinek je značně toxický pro ryby a jiné vodní organismy a to už od koncentrací řádově desetin mg.l -1. Míra toxicity závisí na formách výskytu ve vodě a přípustná koncentrace pro jednotlivé organismy se může značně lišit v závislosti na celkovém složení vody (Pitter, 1999). Kadmium Kadmium doprovází zinek ve vodách, avšak v podstatně menších koncentracích. Významným antropogenním zdrojem jsou fosforečnanová hnojiva, aplikace čistírenských kalů a odpadní vody z galvanického pokovování a z výroby baterií (Pitter, 1999). Kadmium patří mezi velmi nebezpečné jedy, značně se kumuluje v biomase (ukládá se do nadledvinek), zesiluje toxické účinky jiných kovů. Ve vodních tocích se připouští max. 15 µg.l -1 (Synáčková, 1996). Rtuť Hlavní rudou je rumělka, v okolí jejich nalezišť se může rtuť dostat do okolních vod. Sloučeniny rtuti jsou obsaženy v odpadních vodách z elektrolýzy, organických syntéz, rudných úpraven a ze zemědělských hnojiv. Rtuť má jeden z nejvyšších kumulačních koeficientů. Mimořádně silně se kumuluje v sedimentech a ve vodní floře a fauně. Ve vodních tocích se připouští malá koncentrace (vodárenské toky 0,5 µg.l -1, ostatní 1 µg.l -1 ) (Synáčková, 1996). Olovo Olovo se pouze nepatrně hromadí v důlních vodách, protože nepodléhá chemické a biochemické oxidaci. Stále významnějším zdrojem olova jsou výfukové plyny motorových vozidel, usiluje se proto o náhradu tetraethylolova jiným přípravkem. V této době se stále hromadí na vegetaci v okolí komunikací a dostává 16

17 se do atmosférických vod a následně i do vod povrchových. Olovo patří mezi látky toxické a ve vodách je velmi nebezpečné. Akutní otravy vodou s obsahem olova nejsou známy, způsobuje však otravy chronické, protože se hromadí v některých organismech. Ve vodárenských tocích se koncentrace olova limituje hodnotou 0,05 mg.l -1, v ostatních tocích 0,1 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Sodík a draslík Kationty těchto kovů jsou přítomny ve všech přírodních vodách, patří mezi čtyři základní kationty přírodních a užitkových vod. Koncentrace sodíku je ve vodách až na výjimky větší než koncentrace draslíku. Sodík a draslík nejsou hygienicky významné a jejich koncentrace není limitována. Sodík a draslík mají významnou úlohu při klasifikaci chemického složení vod (Pitter, 1999). Vápník a hořčík Vápník a hořčík jsou v přírodě dosti rozšířeny. Hořčík je ve vodách obvykle méně zastoupen než vápník. Dostávají se do vody rozkladem hlinitokřemičitanů vápenatých a hořečnatých a rozpouštěním vápence a jiných minerálů. Antropogenním zdrojem mohou být průmyslové odpadní vody z provozů, ve kterých se kyseliny neutralizují vápnem, vápencem, magnezitem nebo dolomitem. Z hygienického hlediska jsou vápník a hořčík méně významné. U vodárenských toků by neměly být překročeny koncentrace Ca 200 mg.l -1 a Mg 100 mg.l -1, u ostatních povrchových vod Ca 300 mg.l -1 a Mg 200 mg.l -1 (Pitter, 1999) Sloučeniny síry Ve vodách se vyskytuje síra anorganicky a organicky vázaná. Anorganické sloučeniny síry mohou být přítomné v oxidačním stupni II, 0, II, IV a VI. Jde o sulfan, a jeho iontové formy, thiokyanatany, elementární síru, thiosírany, siřičitany a sírany. Z organických sloučenin síry přicházejí v úvahu některé bílkoviny, aminokyseliny, trioly a sulfosloučeniny (Pitter, 1999). Koloběh sloučenin síry v přírodě, tedy i ve vodách, je založen především na jejich biochemických přeměnách. Redukce síranů ve vodách je převážně biochemický proces, naopak oxidace sulfidické síry může být jak biochemická, tak i chemická. Ve vodách se redukují dusičnany na elementární dusík dříve než sírany na sulfidy, protože sírany se redukují teprve v anaerobním prostředí při značně záporných hodnotách oxidačně-redukčního potenciálu. Konečným produktem oxidace sloučenin síry ve vodách jsou sírany a konečným produktem redukce je sulfan a jeho iontové formy (Pitter, 1999). 17

18 Sírany převážně biochemická redukce S -II S 0 S 2 II O 3 2- S IV O 3 2- S VI O 4 2- biochemická nebo i chemická oxidace Sírany se vyskytují ve velkých koncentracích v důlních vodách. Sírany v koncentracích, vyskytujících se v povrchových a prostých podzemních vodách, nemají hygienický význam (Synáčková, 1996). Siřičitany V přírodních vodách se siřičitany téměř nevyskytují. Přirozeného původu jsou ve vulkanických exhalacích a ve vodách sopečných jezer. Do atmosférických vod se dostávají z městských a průmyslových exhalací, zejména při spalování fosilních paliv. Jsou závadné tím, že vyčerpávají z povrchových vod rozpuštěný kyslík a působí toxicky na vodní faunu a floru (Synáčková, 1996). Sulfany Sulfan a jeho iontové formy mohou být ve vodách anorganického (vzniká rozkladem sulfidických rud, biologickou redukcí síranů a vulkanické exhalace), tak i organického původu (biologický rozklad organických sirných látek v anaerobním prostředí). Antropogenním zdrojem mohou být průmyslové odpadní vody. V povrchových vodách se sulfan a jeho iontové formy vyskytují jen zřídka a v malých koncentracích, protože jsou oxidovány rozpuštěným kyslíkem. Sulfan ovlivňuje pach vody, pro ryby je jedovatý (Synáčková, 1996) Sloučeniny fosforu Přírodním zdrojem fosforu ve vodách je rozpouštění a vyluhování některých minerálů a zvětralých hornin. Fosfor organického původu se vyskytuje v živočišném odpadu nebo v rozkládající se vodní floře a fauně (Pitter, 1999). Celkový fosfor (P celk ) ve vodách se dělí na rozpuštěný (P rozp ) a nerozpuštěný (P neropz ), který se dále dělí na anorganicky (P anorg ) a organicky (P org ) vázaný (Pitter, 1999). Vzhledem k tvorbě málo rozpustných fosforečnanů s Ca, Mg, Fe, Al apod. a vzhledem k jejich významné chemisorpci na tuhých fázích se fosforečnany vyskytují ve vodách jen ve velmi malých koncentracích (Pitter, 1999). V povrchových vodách se pohybují v desetinách mg.l (Synáčková, 1996). Podstatně větší koncentrace fosforu se nacházejí ve splaškových odpadních vodách, kde fosfor pochází jednak z fekálií a jednak z pracích prostředků. Dalším antropogenním zdrojem je využívání fosforečných hnojiv v zemědělství (Pitter, 1999). Organického původu je fosfor, obsažený v živočišných odpadech (např. člověk vylučuje denně

19 1,5 g fosforu), který přechází do odpadních vod (Synáčková, 1996). Koncentrace celkového fosforu se v těchto pohybují obvykle v jednotkách mg.l -1, avšak při nízké specifické produkci odpadních vod mohou překročit i hodnotu 10 mg.l -1. (Pitter, 1999). V podzemních vodách mají fosforečnany indikační význam. Pokud jejich koncentrace v těchto vodách náhle vzroste, svědčí to o možnosti fekálního znečištění (pokud lze vyloučit znečištění způsobené fosforečnanovými hnojivy). Protože se snadno zadržují v půdě chemickými procesy a adsorpcí, má vzrůst jejich koncentrace značnou indikační hodnotu (Pitter, 1999). Sloučeniny fosforu mají významnou úlohu v přírodním koloběhu látek. Jsou nezbytné pro pro nižší i vyšší organismy, které je přeměňují na organicky vázaný fosfor. Po uhynutí a rozkladu se uvolňují zpět do prostředí. Zvlášť významně se fosforečnany uplatňují při růstu zelených organismů ve vodě. Proto bývá v zimním období jejich obsah v povrchových vodách největší a v letním období, probíhá-li intenzivní fotosyntetická asimilace, nejmenší. Na syntézu 100 mg biomasy se spotřebuje asi 1 mg fosforu (Synáčková, 1996). Ve srovnání s jinými biogenními prvky má fosfor mimořádný význam jako prvek často limitující produkční procesy ve vodních ekosystémech. Je to mimo jiné dáno rozdílem mezi jeho poměrným zastoupením v živých organismech a jeho zdroji v prostředí. V organismech je podíl fosforu vyšší a stálý, v prostředí nižší a proměnlivý, což způsobuje jeho sedimentární cyklus a proměnná intenzita využití rostlinami (Lellák, Kubíček, 1991) Dusíkaté sloučeniny Dusík spolu s fosforem patří mezi nejdůležitější makrobiogenní prvky. Patří do tzv. skupiny nutrietů, které jsou nezbytné pro rozvoj mikroorganismů. Uplatňuje se při všech biologických procesech probíhajících ve vodách a při biologických procesech čištění a úpravy vody (Pitter, 1999). Dusík se vyskytuje ve vodách v různých oxidačních stupních ( III, -I, 0, +I, +III a +V). Sloučeniny dusíku jsou ve vodách málo stabilní a podléhají ve vodách četným biochemickým přeměnám, z nichž nejdůležitější je biologická oxidace a redukce (nitrifikace a denitrifikace) (Pitter, 1999). Koloběh dusíku ve vodách lze znázornit schématem na obr. 1. Schopnost redukovat trojnou vazbu vzdušného dusíku mají jen některé bakterie a sinice. Anorganický dusík, přijímaný producenty ve formě dusičnanů, je přeměňován na organickou formu v bílkovinách a nukleových kyselinách. Biomasou živočichů se část dusíku vrací zpět do prostředí ve formě exkrečních produktů a rozkladem tkání uhynulých živočichů. Organicky 19

20 vázaný dusík je mineralizován během procesu amonifikace. Amoniak může být využit jako zdroj dusíku, nebo dochází k jeho oxidaci činností nitrifikačních bakterií na dusitany, dále na dusičnany. Během denitrifikace probíhá proces opačný bakterie redukují dusičnany částečně na amoniak a částečně na plynný dusík (Lellák, Kubíček, 1991). Obr. 1. Cyklus dusíku v životním prostředí (Chudoba a kol., 1991) Splaškové vody jsou jedním ze zdrojů organického dusíku. Člověk denně vylučuje asi 12 g dusíku. Organického původu jsou i sloučeniny dusíku v odpadech ze zemědělských výrob. Dalším zdrojem je rozkládající se biomasa odumřelých organismů. Anorganickým zdrojem jsou plachy ze zemědělsky obdělávané půdy, hnojené minerálními dusíkatými hnojivy, atmosférické vody a některé průmyslové odpadní vody (Synáčková, 1996) Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Stanovení patří mezi ta nejběžnější. Poměr disociovaného iontu NH + 4 a nedisociovaného NH 3 (ve skutečnosti hydrátu amoniaku NH 3.H 2 O) ve vodě závisí na hodnotě ph. Při teplotě 20 C se v neutrálním a kyselém prostředí vyskytuje pouze amonný kation, při ph vyšším než 10,5 převažuje nedisociovaný hydrát. Běžně prováděnými analytickými postupy nelze obě formy rozlišit (Pošta a kol., 2005). Amoniakální dusík je z hygienického hlediska velmi významný, protože je jedním z primárních produktů rozkladu organických dusíkatých látek. Je proto důležitým chemickým indikátorem znečištění podzemních vod živočišnými odpady. Toxický vliv amoniakálního dusíku na ryby je značný a závisí na ph vody. 20

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK 1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. hydrologie hydrogeografie oceánografie hydrogeologie Hydrologický

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Nejdůležitější kationty ve vodách

Nejdůležitější kationty ve vodách Sodík obsah v zemské kůře 2,6 %, do vody se vyluhuje převážně z alkalických hlinitokřemičitanů (např. albit Na[AlSi 3 O 8 ]), solných ložisek, z některých jílových materiálů Umělým zdrojem jsou odpadní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. Monitorování životního prostředí. Monitoring vody Název školy Číslo projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Název projektu Klíčová aktivita Digitální učební materiály

Více

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných

Více

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Proč hodnotit vodní útvary? Směrnice 2000/60/ES Evropského

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+ Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

Vysvětlivky: Důležité pojmy

Vysvětlivky: Důležité pojmy Leonardo da Vinci Project Udržitelný rozvoj při procesech komerčního praní Modul 1 Voda v prádelnách Kapitola 7 Vysvětlivky: Důležité pojmy Module 1 Voda v prádelnách Kapitola 7 Slovník důležitých pojmů

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení

Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení Nejdůležitější kvalitativní parametry vody a jejich optimální nastavení Hodnota ph Hodnota ph je nejdůležitější veličinou, která charakterizuje kvalitu vody. Udává, zda je voda alkalická nebo kyselá a

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody

Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody Voda vlastnosti, rozložení v hydrosféře, chemické rozbory vody Význam vody: chemická sloučenina podmiňující život na Zemi (všechny formy života závisejí na vodě např. má vliv na klima krajiny) koloběh

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY Petra Oppeltová, Zdeňka Přichystalová Mendelova univerzita v Brně VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2011 Přednosti přírodního způsobu čištění odpadních vod: nižší investiční

Více

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Sdružení Flos Aquae Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Ing. Marcela Lagová Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Brno, květen 2013

Více

Požadavky na jakost pitné vody

Požadavky na jakost pitné vody Požadavky na jakost pitné vody Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví + Vyhláška

Více

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického

Více

TLUMIVÁ KAPACITA (ústojnost vody)

TLUMIVÁ KAPACITA (ústojnost vody) TLUMIVÁ KAPACITA (ústojnost vody) je schopnost vody tlumit změny ph po přídavku kyselin a zásad nejvýznamnější je uhličitanový tlumivý systém CO 2 HCO 3 - CO 3 2- další tlumivé systémy: fosforečnany, boritany,

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

KVALITA VODY V PRAŽSKÝCH POTOCÍCH

KVALITA VODY V PRAŽSKÝCH POTOCÍCH Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav pro životní prostředí Studijní obor: Ochrana životního prostředí KVALITA VODY V PRAŽSKÝCH POTOCÍCH BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Krejčová Vedoucí bakalářské

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: PRVKY PÁTÉ SKUPINY Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: Obecná konfigurace: ns np Nejvyšší kladné

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem

Více

Environmentální výchova

Environmentální výchova www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 5 žákovská verze Téma: Salinita vod Ověření vodivosti léčivých minerálních vod Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Stanislava Typovská Student

Více

Uhlík. Oxid uhličitý.

Uhlík. Oxid uhličitý. Uhlík. Uhlík patří mezi nepostradatelné základní stavební látky všeho živého. Na naší planetě se uhlík vyskytuje v pěti velkých rezervoárech. V atmosféře, v přírodních vodách, v uhličitanových horninách,

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA

Více

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zprávu předkládá: Slovenský rybársky zväz MO Holíč Jaroslav Minařík, místopředseda organizace MO SRZ Holíč Michal Náter, hlavní

Více

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Klastr bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215 273 51 Červený Újezd tel : +420 732711998 e-mail: info@klastrbioplyn.cz Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Popel ze spalování

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu.

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu. Výzkumný záměr Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci vzácných písemných památek Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Zpráva za rok 2009 Krabice jako ochrana proti

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa,

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Voda - Chemické vlastnosti. Kyslík

Voda - Chemické vlastnosti. Kyslík Voda - Chemické vlastnosti Významný pro: dýchání hydrobiontů, aerobní rozklad organické hmoty. Do vody se dostává: Kyslík difúzí při styku se vzduchem (vlnění, čeření), při fotosyntéze rostlin, přítokem.

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Oxidace a redukce jsou chemické reakce spojené s výměnou elektronů. Při oxidaci látka elektrony uvolňuje a její oxidační číslo se zvyšuje.

Více

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -

Více

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ACH/CHZP Chemie životního prostředí

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Ing. Milan Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou

Ing. Milan Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Technologie zneškodňování odpadních vod z galvanického vylučování povlaků ZnNi Ing. Milan Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Používání galvanických lázní pro vylučování slitinových povlaků vzhledem

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

Programy opatření v Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy Seminář Voda 2010 současný stav a opatření k ochraně vodního zdroje Želivka Ing. Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik Proces plánování v oblasti

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2%

HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2% HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2% PODZEMNÍ VODA Fosilní voda Proudící voda evapotranspirace Celkový odtok Přímý odtok infitrace Základní odtok VODA OBNOVITELNÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ Hydrologický cyklus Zdrojem energie

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. Pojmy Metody a formy Poznámky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie, anorganická chemie 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody

Chelatometrie. Stanovení tvrdosti vody Chelatometrie Stanovení tvrdosti vody CHELATOMETRIE Cheláty (vnitřně komplexní sloučeniny; řecky chelé = klepeto) jsou komplexní sloučeniny, kde centrální ion je členem jednoho nebo více vznikajících kruhů.

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VÝPOČTY Z CHEMICKÝCH ROVNIC VY_32_INOVACE_03_3_18_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VÝPOČTY Z CHEMICKÝCH

Více

IONOSEP v analýze vody. Využití analyzátorů IONOSEP pro analýzu vod. Doc. Ing. František KVASNIČKA, CSc.

IONOSEP v analýze vody. Využití analyzátorů IONOSEP pro analýzu vod. Doc. Ing. František KVASNIČKA, CSc. Využití analyzátorů IONOSEP pro analýzu vod Doc. Ing. František KVASNIČKA, CSc. IONOSEP v analýze vody Kapilární isotachoforesa nebo její kombinace se zónovou elektroforesou je svými vlastnostmi velmi

Více

Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Strana č. 1 Ceník výrobků, výkonů a služeb platný od 1. 10. 2013

Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Strana č. 1 Ceník výrobků, výkonů a služeb platný od 1. 10. 2013 Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Strana č. 1 Voda pitná (vodné) VaK Břeclav m3 31,75 Voda pitná předaná (Malešovice, Medlov) m3 22,60 Voda odpadní (stočné) m3 37,23 Odpadní vody: Odpadní vody z jímek

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha

Více

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY. Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí

Více

7) Uveď příklad chemické reakce, při níž se sloučí dva prvky za vzniku sloučeniny. (3) hoření vodíku s kyslíkem a vzniká voda

7) Uveď příklad chemické reakce, při níž se sloučí dva prvky za vzniku sloučeniny. (3) hoření vodíku s kyslíkem a vzniká voda Chemické reakce a děje Chemické reakce 1) Jak se chemické reakce odlišují od fyzikálních dějů? (2) změna vlastností látek, změna vazeb mezi atomy 2) Co označujeme v chemických reakcích jako reaktanty a

Více

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra

Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

Seminář z anorganické chemie

Seminář z anorganické chemie Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit

Více

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY Rostliny potřebují ke svému růstu a vývoji řadu prvků Nezbytné prvky jsou: C N P K Ca Mg S Fe Stopové prvky, součástí rostlinných enzymů: B Zn Cu Co Mn Mo Hnojiva Směsi pro

Více

G-Consult, spol. s r.o.

G-Consult, spol. s r.o. G-Consult, spol. s r.o. KARVINÁ - Sovinec Rekultivovaná skládka TKO, monitoring Závěrečná zpráva, 2012 Číslo zakázky Účel Katastrální území Kraj Objednatel 2010 0116S sledování kvality podzemní a povrchové

Více

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. je specializovaný úřad státní správy zřízený zákonem č. 147/2002 Sb. je organizační složkou státu je správním úřadem, podřízeným Ministerstvu zemědělství je držitelem certifikátu

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY

METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Základní fyzikálně chemické parametry tekoucích a stojatých vod, odběr vzorků METEOROLOGICKÉ A FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ FAKTORY Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Odběr vzorků Při odběrech vzorků se pozoruje, měří

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 8. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová POZOROVÁNÍ, POKUS, BEZPEČNOST PRÁCE určí společné a rozdílné vlastnosti látek orientuje se v chemické laboratoři

Více

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování

Více

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz. Čištění odpadních vod

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz. Čištění odpadních vod Čištění odpadních vod Klasické čistírny odpadních vod Hlavním cílem je odstranění organických látek (BSK) obsažených ve splaškových odpadních vodách. Způsoby odstranění jednotlivých typů unášených látek

Více