Chemické hodnocení kvality vody potoka Raná

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chemické hodnocení kvality vody potoka Raná"

Transkript

1 Č E S K Á Z E MĚDĚLS K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Chemické hodnocení kvality vody potoka Raná Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Kubínová Autor bakalářské práce: Lenka Krčilová 2009

2 Na místo této strany se veváže originál zadání diplomové práce do prvního (originálního) výtisku, do dalších dvou výtisků se vloží kopie.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Kubínové a použila jsem pouze podklady uvedené v seznamu použité literatury. V Praze dne

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kdo mi pomohli se vznikem této práce. Ing. Petře Kubínové za odborné a vstřícné vedení práce, předání cenných zkušeností a velkou ochotu během spolupráce. Jindře Junové a doc. Mgr. Marku Vachovi, Ph.D. za pomoc při analýzách v laboratoři. Rovněž bych velmi ráda poděkovala mé rodině za morální a materiální podporu.

5 Abstrakt Každý vodní tok je přírodní jedinečností. Lidé však poslední dobou toky pozměňují dle svých potřeb mění jejich koryta i kvalitu vody. Proto se v této práci zabývám chemickým složením povrchových vod, samočistícími procesy ve vodě, klasifikací a monitoringem a případnými antropogenními vlivy. Dále jsem zhodnotila stav experimentálního toku Raná, jehož povodí o velikosti 19,78 m 2 se nachází na Chrudimsku ve východních Čechách. Analyzovala jsem dusičnany, dusitany, amonné ionty, fosforečnany, železo a mangan, sledovala jsem reakci vody. Z provedeného pokusu jsem zjistila, že tok je ve stavu, kdy je ovlivňován lidskou činností, ale stále umožňuje existenci zdravého ekosystému. Největší antropogenní zátěž je promítnuta v koncentracích sledovaných ukazatelů zejména na třetím a šestém profilu. Klíčová slova: chemismus, znečištění, povrchové vody. Abstract There are no doubts, that all watercourses in the whole world are important part of the uniqueness of the nature. Over the last years, the number of human altered flows has increased, which causes rapid change of the water quality. This bachelor thesis is focused on the chemical composition of surface water, water selfcleaning processes, classification, monitoring and possible anthropogenic influences. Furthermore water quality of an experimental brook Raná has been studied. Raná catchment is situated in Chrudim region in Eastern Bohemia and covers an area of approximately m 2. In the samples of surface water the content of nitrates, nitrites, ammonia, phosphates, iron and manganese has been analyzed and simultaneously has been measured ph value. Obtained data indicate that the brook s state is influenced by human activities, but still allows the existence of a healthy ecosystem. The biggest anthropogenic burden has been found at 3 rd and 6 th sampling profile, where has been detected highest concentration of studied chemical substances (especially in ammonia and phosphates content). Keywords: chemism, pollution, surface water

6 Obsah 1 ÚVOD CÍLE TEORETICKÁ ČÁST DRUHY VOD Přírodní vody Odpadní vody CHARAKTERISTIKA POVRCHOVÝCH VOD Chemické složení tekoucích vod Chemické složení stojatých povrchových vod CHEMISMUS Kovy a polokovy Sloučeniny síry Sloučeniny fosforu Dusíkaté sloučeniny ph Plyny ve vodách Organické látky TRENDY KLASIFIKACE VOD, MONITORING Klasifikace vod podle čistoty Klasifikace vod z biologického hlediska Monitoring ANTROPOGENNÍ VLIVY SAMOČISTÍCÍ PROCESY VE VODĚ POPIS SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ METODIKA VÝBĚR ODBĚRNÝCH LOKALIT ODBĚR VZORKŮ ANALÝZA VZORKŮ ZPRACOVÁNÍ DAT VYHODNOCENÍ DAT DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY... 51

7 1 Úvod Každý vodní tok je přírodní jedinečností, vznikající po tisíciletí. Je výsledkem působení mnoha faktorů, mezi něž patří geologické podloží, spád koryta, chemické složení a teplota vody, stejně jako biotičtí činitelé. Soubor ve vodě žijících organismů se dlouhodobě přizpůsoboval těmto podmínkám. Lidé v obydlených krajích však požadují od svého prostředí zcela jiné podmínky, než jaké jim poskytují přirozené poměry. Proto pozměňují vodní toky. Ekologická rovnováha a krása původní nedotčené přírody je běžně obětována požadavkům technického života s cílem zkvalitnit život lidí, jejich kulturu i pohodlí (Němec, Hladný, 2006). Hospodaření s vodou se na území dnešní České republiky formuje již po staletí. Nejvýznamnějším uživatelským systémem vodního hospodářství ČR je zásobování pitnou vodou veřejnými vodovody s následným odváděním odpadních vod a čištěním městských odpadních vod veřejnými kanalizacemi (Kvítek a kol., 2005). Voda již zdaleka není považována jen za surovinu, ale je chápána jako základní součást životního prostředí, na kterou je nutno pohlížet pouze v souvislosti s jeho ostatními složkami a kterou je nutno zachovat pro příští generace v co nejlepším množství a nejlepší kvalitě (Kvítek a kol., 2005). Jakost povrchových vod ovlivňují zásadním způsobem bodové zdroje znečištění (města, průmysl) a znečištění plošné (látkové odnosy infiltrací půdním profilem, erozní smyvy, atmosférické depozice, rozptýlené malé zdroje) (Kvítek a kol., 2005). 1.1 Cíle Na začátku mé práce jsem si stanovila základní cíle. Nejprve bych se chtěla seznámit s problematikou kvality vod zpracováním literatury. Zabývat bych se chtěla hlavně chemismem povrchových vod, zdroji znečištění a samočistícími procesy ve vodě. Dalším cílem je vyhodnocení kvality vody ve sledovaném toku. Ráda bych zjistila změny koncentrací jednotlivých ukazatelů za určité období roku. Z tohoto pokusu se budu snažit vysledovat případné antropogenní vlivy. Mým zájmovým tokem je potok Raná, jehož povodí o velikosti 19,78 m 2 se nachází v okrese Chrudim. Sledovanými ukazateli jsou koncentrace dusičnanů, dusitanů, amoniaku, fosforečnanů, železa a manganu a reakce vody. 7

8 2 Teoretická část 2.1 Druhy vod Vody lze rozlišovat podle původu (přírodní a odpadní), výskytu a použití (voda pitná, užitková, provozní a odpadní) (Pitter, 1999) Přírodní vody Atmosférické vody Pod pojmem atmosférická voda se rozumí veškerá voda v ovzduší bez ohledu na skupenství. Srážky jsou výsledkem kondenzace vodních par v ovzduší nebo na různých površích. Rozeznávají se srážky kapalné a srážky tuhé (Pitter, 1999). Hrádek a Kuřík (2008) zmiňují ještě srážky smíšené a uvádějí další dělení na srážky atmosférické a horizontální. Chemické složení srážek se formuje dvojím způsobem: dochází jednak k vymývání aerosolů a ostatních látek v oblaku a jednak k jejich vymývání pod oblakem (Pitter, 1999). Sloučeniny síry V úvahu přichází zejména SO 2. Je převážně původu antropogenního, v atmosféře je nestálý a podléhá oxidaci na SO 3, který reakcí s vodou tvoří H 2 SO 4. Po vyčerpání tlumivé kapacity atmosférické vody může být ve vzduchu přítomna i volná kyselina sírová (Pitter, 1999). Sloučeniny síry jsou spolu se sloučeninami dusíku hlavní škodlivinou způsobující acidifikaci přírodních vod (Kvítek, 2007). Sloučeniny dusíku Oxidy dusíku N 2 O, NO a NO 2 jsou typickou součástí atmosféry velkoměst a průmyslových oblastí. Oxidy dusíku se fotochemickou reakcí transformují až na kyselinu dusičnou (Fabian, 1989). Jsou po síranech druhou hlavní škodlivinou z hlediska acidifikace atmosférických a povrchových vod (Pitter, 1999). Chemické složení srážek závisí na složení a znečištění ovzduší ve spodní a střední vrstvě atmosféry. Nejvíce znečištěny jsou srážkové vody v okolí velkých průmyslových center a sídlišť a nejméně vody v horských oblastech, pokud zde není ovzduší znečištěné dálkovým přenosem. Jejich základní chemické složení odpovídá z kvalitativního hlediska základnímu složení podzemních a povrchových vod. Jsou zde však rozdíly kvantitativní. Z hlediska kationtů obvykle dominuje kation amonný a teprve na druhém místě je vápník, toto je zásadní rozdíl od složení podzemních 8

9 a povrchových vod. Z hlediska aniontů jsou hydrogenuhličitany na rozdíl od většiny podzemních a povrchových vod v minoritním zastoupení, případně nejsou vůbec analyticky dokazatelné (Pitter, 1999). Srážkové vody mohou být významným zdrojem nutrientů, toxických kovů a ostatních látek v povrchových vodách (Pitter, 1999) Podzemní vody Podzemní vodou se rozumí voda přirozeně se vyskytující v horninovém prostředí, pokud není vázána kapilárními silami (Pitter, 1999). Jde o podpovrchovou vodu vyplňující průliny, pukliny a dutiny ve zvodnělých horninách. V přirozeném stavu je podzemní voda svými vlastnostmi nejblíže požadavkům na zdravotně nezávadnou a pro člověka biologicky hodnotnou vodu (Hrádek, Kuřík, 2008). Zásoby podzemní vody se dle Pittera (1999) doplňují trojím způsobem: o Infiltrací srážkových a povrchových vod. o Kondenzací vodních par v půdě. o Vznikem a kondenzací vodních par z magmatu. Chemické složení podzemních vod je výsledkem vzájemného působení srážkových a povrchových vod, podzemní atmosféry a horninového prostředí. Závisí především na složení půd a hornin, kterými při svém podzemním oběhu vody protékají. Kromě toho závisí také na složení srážkových a povrchových vod v dané oblasti (Pitter, 1999). Chemické složení podzemních vod může být velmi rozmanité. Dominujícím kationtem bývá především vápník, dále to může být sodík nebo i hořčík. Dominujícím aniontem bývají především hydrogenuhličitany, dále to mohou být sírany nebo i chloridy. Draslík, dusičnany a amoniakální dusík nejsou převládající složkou (na rozdíl od povrchových vod). Složení podzemních vod se mění během cirkulace v horninovém prostředí, přičemž dochází k vertikální a horizontální hydrochemické zonálnosti (Pitter, 1999) Minerální vody Z prosté podzemní vody se stává minerální voda překročením limitních koncentrací vybraných složek. Z hlediska celkové mineralizace jde o hodnotu mg l -1, resp. 20 mmol l -1. Hydrochemická klasifikace minerálních vod je obdobná jako u vod podzemních (Pitter, 1999). 9

10 2.1.2 Odpadní vody Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod ( 38, zákona č. 254 / 2001 Sb., o vodách, v platném znění). Odpadní vody se dělí na tři hlavní skupiny: odpadní vody splaškové, městské a průmyslové (Pitter, 1999) Splaškové odpadní vody Hlavní podíl znečišťujících látek splaškových odpadních vod připadá na moč a fekálie. Z anorganických látek dominuje sodík a chloridy. Zvlášť koncentrace chloridů je velmi vysoká. V dalším pořadí lze uvést sírany a fosforečnany (Pitter, 1999). Dalším zdrojem látek ve splaškových vodách jsou zbytky živočišné a rostlinné potravy z kuchyní. Nezanedbatelným zdrojem anorganických a organických látek jsou součásti namáčecích, pracích a čistících prostředků. Jde o různé typy tenzidů, polyfosforečnany, zeolity, boritany, aj. (Synáčková, 1996). Vychází-li se z potřeby vody asi 150 l na 1 obyvatele za 1 den, lze splaškové odpadní vody charakterizovat takto: BSK mg.l -1, CHSK Cr 800 mg.l -1, N celk do 70 mg.l -1, P celk do 15 mg.l -1, veškeré látky mg.l -1, rozpuštěné látky 830 mg.l -1, nerozpuštěné látky 370 mg.l -1. Poměr CHSK a BSK 5 mívá obvyklou hodnotu 2. Veškeré látky jsou tvořeny asi 50 % organickými látkami a z 50 % anorganickými látkami. Převážná část sloučenin fosforu a dusíku je přítomna v rozpuštěné formě. Splaškové odpadní vody mají zpravidla šedou nebo šedohnědou barvu a bývají silně zakalené. Čerstvé splašky nemají příliš intenzivní zápach, avšak za několik hodin, když se vyčerpá rozpuštěný kyslík a začnou probíhat anaerobní pochody, začíná odpadní voda intenzivně páchnout a tmavnout, protože reakcí vznikající sulfidické síry se sloučeninami železa se vylučuje černý FeS (Pitter, 1999). Ohrožují přírodní vody především z hygienických a epidemiologických hledisek. Významně porušují životní prostředí ryb a ostatních organismů žijících nejen ve vodě, ale i ve styku s vodou (Hartman, 2005). Reakce splaškových vod bývá slabě alkalická. Hodnota ph se pohybuje od 6,5 do 8,5. Byly však naměřeny i hodnoty vyšší, které pravděpodobně souvisejí s vypouštěním některých průmyslových odpadních vod do kanalizace (Pitter, 1999). 10

11 Městské odpadní vody Jsou tvořeny směsí splašků a průmyslových odpadních vod, popř. vody dešťové a jiných vod odváděných veřejnou kanalizací (Pitter, 1999) Průmyslové odpadní vody Průmyslové odpadní vody mají velmi rozmanitý charakter. Může dominovat jak anorganické, tak i organické znečištění. Jejich složení se posuzuje nejenom z hlediska jejich vypouštění do recipientu nebo z hlediska výpočtů poplatků za vypouštění odpadních vod, ale i z hlediska možnosti jejich chemického nebo biologického čištění. Rozmanitost anorganických a organických látek vyžaduje i posouzení acidobazických vlastností a zhodnocení toxicity a biodegradability organických komponent (Pitter, 1999) 2.2 Charakteristika povrchových vod Povrchové vody jsou všechny vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Dělí se na vody kontinentální a vodu mořskou. Kontinentální povrchové vody jsou jednak tekoucí a jednak stojaté. Podle užití tekoucích vod se rozlišují toky vodárenské a ostatní (Pitter, 1999). Složení kontinentálních povrchových vod je dle Pittra (1999) ovlivněno: 1. geologickou skladbou podloží a složením dnových sedimentů 2. hydrologicko klimatickými poměry (srážkovými a teplotními poměry, ročním obdobím, dálkovým transportem škodlivin) 3. půdně botanickými poměry (zalesněním, druhem půd) 4. antropogenní činností (průmyslem, zemědělstvím, komunálními odpady) 5. příronem podzemních vod. Základním kvalitativním složením se povrchové vody od podzemních vod příliš neliší. Rozdíly jsou v poměrném zastoupení jednotlivých složek. Chemická rozmanitost je u většiny povrchových vod menší než u vod podzemních. Převažujícím hydrochemickým typem je typ HCO 3 -Ca, popř. SO 4 -Ca, který se však vyskytuje podstatně méně často než u vod podzemních. Zatímco podzemní vody jsou často v anoxickém stavu a obsahují větší koncentrace CO 2, u povrchových vod je tomu opačně. Povrchové vody obsahují rozpuštěný kyslík a jen malé koncentrace oxidu uhličitého. Dále se liší obsahem organických látek. Podzemní vody bývají v důsledku infiltrace půdou a horninovým prostředím jen málo organicky znečištěny. 11

12 Naproti tomu povrchové vody nejsou před antropogenním znečištěním přirozeným způsobem chráněny (Pitter, 1999) Chemické složení tekoucích vod Celková mineralizace vod bývá v rozmezí 100 mg.l -1 až 500 mg.l -1. Velmi malou mineralizaci mívají vody na horních částech toků, vody vzniklé táním sněhu nebo vody protékající oblastmi vyvřelých hornin (Pitter, 1999). Koncentrace nerozpuštěných látek se pohybuje u čistých toků obvykle v jednotkách mg.l -1, V období povodní se zvětšuje na desítky i stovky mg.l -1. Větší koncentrace se nacházejí ve vodách znečištěných městskými a průmyslovými odpady (Pitter, 1999). Koncentrace rozpuštěného kyslíku je funkcí teploty, koncentrace biologicky rozložitelných organických látek a fotosyntézy. U neznečištěných toků činí obvykle 85% až 95% nasycení (Pitter, 1999). Převládajícím tlumivým systémem tekoucích povrchových vod je uhličitanový systém. Avšak na tlumivé kapacitě se můžou podílet i heterogenní tlumivé systémy (plaveniny a dnové sedimenty obsahující hlinitokřemičitany a CaCO 3 ) (Pitter, 1999). Hydrogenuhličitany jsou zpravidla dominujícím aniontem. Pocházejí zejména z geologického podloží (Pitter, 1999). Druhým nejběžnějším aniontem jsou sírany (Davis, 2001). Mohou být až z poloviny původu z atmosférických depozic, zbytek pochází z průmyslových odpadních vod a z dalších zdrojů. Na rozdíl od podzemních vod je v povrchových vodách koncentrace železa a manganu malá, protože za oxických podmínek dochází k jejich oxidaci na Fe III a Mn III-IV, k následující hydrolýze a k vylučování velmi málo rozpustných hydratovaných oxidů (Pitter, 1999). Vápník je dominujícím kationtem. Na druhém místě se vyskytuje hořčík nebo někdy i sodík, draslík je z kationů vždy na posledním místě. U vápníku a hořčíku převažuje přírodní původ (Pitter, 1999). Organické látky v povrchových vodách jsou jednak přírodního původu (humnové látky a produkty životní činnosti vodních organismů), jednak původu antropogenního (ze splaškových a průmyslových odpadních vod a ze zemědělství). V povrchových vodách mohou být závažným problémem specifické organické látky, které nelze běžnou vodárenskou technologií zcela odstranit (Pitter, 1999). Povrchové vody jsou zdrojem pitné a užitkové vody a slouží pro rekreační účely, chov ryb, aj. Současně jsou však recipientem splaškových a průmyslových odpadních vod. Vlivem nečistot se porušuje biologická rovnováha v recipientech a jejich schopnost samočištění. Vliv odpadních vod na jakost povrchové vody 12

13 se posuzuje podle chemických, biologických a estetických změn vod, kterými jsou poškozeny veřejné zájmy. Nejnápadnějším jevem je úhyn ryb (Pitter, 1999) Chemické složení stojatých povrchových vod Tvorba chemického složení stojatých vod závisí na stejných faktorech jako u vod tekoucích. V některých případech hrají klimatické podmínky větší roli než u vod tekoucích. Chemické složení stojatých vod se mění zejména ve směru vertikálním a do určité míry i horizontálním v závislosti průtoku vody v nádrži. Mění se nejen během roku, ale i během dne. Změny závisí především na hodnotách oxidačně-redukčního potenciálu a na acidobazických rovnováhách. Charakteristickým obrazem je teplota a kyslíkový režim. Dále je také důležitá vertikální stratifikace sloučenin fosforu, železa a manganu, rovněž dochází ke stratifikaci sloučenin dusíku a organických látek (Pitter, 1999). 2.3 Chemismus Voda vyskytující se v přírodě není chemicky čistá. Vždy obsahuje rozpuštěné plyny a rozpuštěné a nerozpuštěné anorganické a organické látky. Některé látky již přijímá v atmosféře, ale k jejímu hlavnímu obohacování rozpuštěnými látkami dochází při infiltraci půdou a horninami. Antropogenním zdrojem anorganických a organických látek v přírodních vodách jsou průmyslové a splaškové odpadní vody a nečistoty z ovzduší (Novotny, 2003). Mezi iontově rozpuštěné látky patří z kationů zejména vápník, hořčík, sodík a draslík a z anionů zejména hydrogenuhličitany, sírany, chloridy a dusičnany. Všechny tyto látky patří do základního složení přírodních a užitkových vod a musí se s nimi počítat při všech hmotnostních a látkových bilancích. Mezi převážně neiontově rozpuštěné látky patří zejména sloučeniny křemíku dále rozpuštěné plyny, z nichž nejvýznamnější je kyslík a oxid uhličitý. Přírodní vody obsahují jen malé množství organických látek. Z dalších složek, které se v přírodních vodách stanovují, ale jsou přítomné v malých koncentracích, přicházejí v úvahu formy amoniakálního dusíku, některé kovy, dusitany, fosforečnany, fluoridy a případně formy sulfidické síry (Pitter, 1999) Kovy a polokovy Obsah kovů ve vodách je ovlivněn nejenom chemickými, ale jak se zdá, především fyzikálně-chemickými procesy (adsorpcí). Proto jejich koncentrace ve vodách závisí jednak na chemické a jednak na adsorpční rovnováze. Změny 13

14 v koncentraci kovů ve vodě závisí na tzv. imobilizačních a remobilizačních procesech (tab. 1), kterými se kovy buď vážou do tuhých fází (sedimentů), nebo se z nich naopak uvolňují. Tabulka 1. Přehled procesů ovlivňujících koncentraci kovů ve vodě. imobilizační procesy remobilizační procesy alkalizace vody oxidace adsorpce na tuhých fázích inkorporace do biomasy acidifikace vody redukce komplexace desorpce uvolňování z odumřelé biomasy S výjimkou alkalických kovů a do určité míry i vápníku a hořčíku nelze udržet ve vodách vysoké koncentrace kovů, protože podléhají hydrolýze za vzniku málo rozpustných hydratovaných oxidů a mohou se dále podle celkového složení vody vylučovat jako málo rozpustné uhličitany, fosforečnany a sulfidy. Kovy se nacházejí ve vodách obvykle v koncentracích pod 1 mg.l -1 a počítají se mezi mikrokomponenty. Většina kovů má komplexotvorné vlastnosti (Pitter, 1999). Z hlediska vodních organismů je důležitý výskyt stopových koncentrací kovů, které se na jejich metabolismu podílejí převážně jako biokatalyzátory. Větší koncentrace těchto kovů však mohou působit toxicky (Pošta a kol., 2005). Mezi toxické kovy vyskytující se ve vodách patří zejména Hg, Cd, Pb, As, Se, Cr, Ni aj. Z hlediska toxicity má prioritní význam rtuť, kadmium, olovo a arsen. Inhibují růst organismů a činnost enzymů a nepříznivě tak ovlivňují samočistící pochody v přírodních vodách (Pitter, 1999). Pitter (1999) rozděluje kovy a polokovy podle hygienické závadnosti následujícím způsobem: toxické: Hg, Cd, Pb, As, Se, Be, V, Ni, Ba, Ag, Zn s karcinogenním nebo teratogenním účinkem: As, Cd, CrVI, Ni, Be vykazující chronickou toxicitu: Hg, Cd, Pb, As ovlivňující organoleptické vlastnosti vody: Mn, Fe, Cu, Zn. Toxicita kovů závisí na teplotě, hodnotě ph a celkovém složení vody, které ovlivňují jejich speciaci. Toxicky většinou působí především jednoduché iontové formy. Anorganické a organické komplexy jsou většinou méně toxické. U směsí 14

15 kovů se mohou jejich toxické účinky sčítat, zesilovat i zeslabovat. Toxičtěji se projevují jednotlivé složky například ve směsích Cd+Zn, Ni+Zn nebo Hg+Cu. Hg, Pb, Se, Cu, Zn a další kovy mají významnou bioakumulační schopnost, což znamená, že se snadno hromadí v sedimentech a ve vodní flóře a fauně. Buňky se o tyto kovy obohacují tzv. aktivním přestupem (proti koncentračnímu gradientu), který je nevratný (Pitter, 1999) Geneze a výskyt jednotlivých kovů v povrchových vodách Hliník V přírodě je hliník rozšířen ve formě hlinitokřemičitanů. Antropogenním zdrojem hliníku jsou odpadní vody z povrchové úpravy hliníku a jeho slitin, z výroby papíru, kůže, barviv aj. Do vody přechází při její úpravě koagulací síranem hlinitým. Vlivem kyselých dešťů se zvětšuje migrace hliníku v půdě, což je také jedna z příčin vzrůstu koncentrace hliníku v podzemních vodách. U hliníku byla prokázána fytotoxicita, a proto je jeho koncentrace ve vodách pro závlahy limitována. Pro pitnou vodu je mezná hodnota obsahu hliníku 0,2 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Železo Pouhým vyluhováním z železných rud (pyrit, magnetovec, hněděl, siderit) se vody obohacují železem jen málo. Antropogenním zdrojem železa mohou být některé průmyslové odpadní vody. Železo se vyskytuje ve vodách ve dvojmocné nebo trojmocné formě. V malých koncentracích je železo běžnou součástí vod. V povrchových vodách se vyskytuje obvykle v setinách až desetinách mg/l. Více železa je ve vodách z rašelinišť. Koncentrace železa vyskytující se v povrchových a prostých podzemních vodách, je hygienicky nevýznamná. Ovlivňuje však organoleptické vlastnosti vody a to barvu, chuť i zákal. I malé koncentrace železa ve vodě mohou být příčinou nadměrného rozvoje železitých bakterií, které při nadměrném rozvoji způsobují ucpávání potrubí a při jejichž odumírání voda zapáchá. Ve vodárenských tocích nemá koncentrace železa přestoupit 0,5 mg.l -1 a v ostatních tocích 2 mg.l -1. Pro pitnou vodu je mezná hodnota obsahu železa 0,3 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Mangan Mangan doprovází železné rudy. Do vod se dostává i z půd, sedimentů a z některých odumřelých částí rostlin. Antropogenními zdroji manganu mohou být některé průmyslové odpadní vody. Manganu bývá méně než železa, ale existují i podzemní vody s obráceným poměrem. Mangan je nezbytný pro rostliny i živočichy. V koncentracích, vyskytujících se v přírodních vodách, je nezávadný, ale významně ovlivňuje organoleptické vlastnosti vody (Pitter, 1999). 15

16 Měď V přírodě se měď nejčastěji vyskytuje ve formě sulfidů, ze kterých se může dostávat do podzemních vod v důsledku rozkladu sulfidických rud. Antropogenním zdrojem mědi v povrchových vodách mohou být odpadní vody z povrchové úpravy kovů a aplikace algicidních preparátů. Měď patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus, pro vodní organismy je však značně toxická a to už od koncentrace 0,05 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Zinek Zinek je běžnou součástí hornin, půd a sedimentů. Antropogenním zdrojem zinku v přírodních vodách je zejména atmosferický spad. Dalším zdrojem jsou nádoby ze zinku nebo nádoby pozinkované, se kterými voda přichází do styku. Zinek patří mezi esenciální stopové prvky pro lidi, zvířata i rostliny. Jeho nedostatek může být příčinou řady zdravotních problémů, proto je jeho přítomnost ve vodách z hygienického hlediska málo závadná. Ve větších koncentracích (nad 5 mg.l -1 ) ovšem ovlivňuje chuť vody. Zinek je značně toxický pro ryby a jiné vodní organismy a to už od koncentrací řádově desetin mg.l -1. Míra toxicity závisí na formách výskytu ve vodě a přípustná koncentrace pro jednotlivé organismy se může značně lišit v závislosti na celkovém složení vody (Pitter, 1999). Kadmium Kadmium doprovází zinek ve vodách, avšak v podstatně menších koncentracích. Významným antropogenním zdrojem jsou fosforečnanová hnojiva, aplikace čistírenských kalů a odpadní vody z galvanického pokovování a z výroby baterií (Pitter, 1999). Kadmium patří mezi velmi nebezpečné jedy, značně se kumuluje v biomase (ukládá se do nadledvinek), zesiluje toxické účinky jiných kovů. Ve vodních tocích se připouští max. 15 µg.l -1 (Synáčková, 1996). Rtuť Hlavní rudou je rumělka, v okolí jejich nalezišť se může rtuť dostat do okolních vod. Sloučeniny rtuti jsou obsaženy v odpadních vodách z elektrolýzy, organických syntéz, rudných úpraven a ze zemědělských hnojiv. Rtuť má jeden z nejvyšších kumulačních koeficientů. Mimořádně silně se kumuluje v sedimentech a ve vodní floře a fauně. Ve vodních tocích se připouští malá koncentrace (vodárenské toky 0,5 µg.l -1, ostatní 1 µg.l -1 ) (Synáčková, 1996). Olovo Olovo se pouze nepatrně hromadí v důlních vodách, protože nepodléhá chemické a biochemické oxidaci. Stále významnějším zdrojem olova jsou výfukové plyny motorových vozidel, usiluje se proto o náhradu tetraethylolova jiným přípravkem. V této době se stále hromadí na vegetaci v okolí komunikací a dostává 16

17 se do atmosférických vod a následně i do vod povrchových. Olovo patří mezi látky toxické a ve vodách je velmi nebezpečné. Akutní otravy vodou s obsahem olova nejsou známy, způsobuje však otravy chronické, protože se hromadí v některých organismech. Ve vodárenských tocích se koncentrace olova limituje hodnotou 0,05 mg.l -1, v ostatních tocích 0,1 mg.l -1 (Synáčková, 1996). Sodík a draslík Kationty těchto kovů jsou přítomny ve všech přírodních vodách, patří mezi čtyři základní kationty přírodních a užitkových vod. Koncentrace sodíku je ve vodách až na výjimky větší než koncentrace draslíku. Sodík a draslík nejsou hygienicky významné a jejich koncentrace není limitována. Sodík a draslík mají významnou úlohu při klasifikaci chemického složení vod (Pitter, 1999). Vápník a hořčík Vápník a hořčík jsou v přírodě dosti rozšířeny. Hořčík je ve vodách obvykle méně zastoupen než vápník. Dostávají se do vody rozkladem hlinitokřemičitanů vápenatých a hořečnatých a rozpouštěním vápence a jiných minerálů. Antropogenním zdrojem mohou být průmyslové odpadní vody z provozů, ve kterých se kyseliny neutralizují vápnem, vápencem, magnezitem nebo dolomitem. Z hygienického hlediska jsou vápník a hořčík méně významné. U vodárenských toků by neměly být překročeny koncentrace Ca 200 mg.l -1 a Mg 100 mg.l -1, u ostatních povrchových vod Ca 300 mg.l -1 a Mg 200 mg.l -1 (Pitter, 1999) Sloučeniny síry Ve vodách se vyskytuje síra anorganicky a organicky vázaná. Anorganické sloučeniny síry mohou být přítomné v oxidačním stupni II, 0, II, IV a VI. Jde o sulfan, a jeho iontové formy, thiokyanatany, elementární síru, thiosírany, siřičitany a sírany. Z organických sloučenin síry přicházejí v úvahu některé bílkoviny, aminokyseliny, trioly a sulfosloučeniny (Pitter, 1999). Koloběh sloučenin síry v přírodě, tedy i ve vodách, je založen především na jejich biochemických přeměnách. Redukce síranů ve vodách je převážně biochemický proces, naopak oxidace sulfidické síry může být jak biochemická, tak i chemická. Ve vodách se redukují dusičnany na elementární dusík dříve než sírany na sulfidy, protože sírany se redukují teprve v anaerobním prostředí při značně záporných hodnotách oxidačně-redukčního potenciálu. Konečným produktem oxidace sloučenin síry ve vodách jsou sírany a konečným produktem redukce je sulfan a jeho iontové formy (Pitter, 1999). 17

18 Sírany převážně biochemická redukce S -II S 0 S 2 II O 3 2- S IV O 3 2- S VI O 4 2- biochemická nebo i chemická oxidace Sírany se vyskytují ve velkých koncentracích v důlních vodách. Sírany v koncentracích, vyskytujících se v povrchových a prostých podzemních vodách, nemají hygienický význam (Synáčková, 1996). Siřičitany V přírodních vodách se siřičitany téměř nevyskytují. Přirozeného původu jsou ve vulkanických exhalacích a ve vodách sopečných jezer. Do atmosférických vod se dostávají z městských a průmyslových exhalací, zejména při spalování fosilních paliv. Jsou závadné tím, že vyčerpávají z povrchových vod rozpuštěný kyslík a působí toxicky na vodní faunu a floru (Synáčková, 1996). Sulfany Sulfan a jeho iontové formy mohou být ve vodách anorganického (vzniká rozkladem sulfidických rud, biologickou redukcí síranů a vulkanické exhalace), tak i organického původu (biologický rozklad organických sirných látek v anaerobním prostředí). Antropogenním zdrojem mohou být průmyslové odpadní vody. V povrchových vodách se sulfan a jeho iontové formy vyskytují jen zřídka a v malých koncentracích, protože jsou oxidovány rozpuštěným kyslíkem. Sulfan ovlivňuje pach vody, pro ryby je jedovatý (Synáčková, 1996) Sloučeniny fosforu Přírodním zdrojem fosforu ve vodách je rozpouštění a vyluhování některých minerálů a zvětralých hornin. Fosfor organického původu se vyskytuje v živočišném odpadu nebo v rozkládající se vodní floře a fauně (Pitter, 1999). Celkový fosfor (P celk ) ve vodách se dělí na rozpuštěný (P rozp ) a nerozpuštěný (P neropz ), který se dále dělí na anorganicky (P anorg ) a organicky (P org ) vázaný (Pitter, 1999). Vzhledem k tvorbě málo rozpustných fosforečnanů s Ca, Mg, Fe, Al apod. a vzhledem k jejich významné chemisorpci na tuhých fázích se fosforečnany vyskytují ve vodách jen ve velmi malých koncentracích (Pitter, 1999). V povrchových vodách se pohybují v desetinách mg.l (Synáčková, 1996). Podstatně větší koncentrace fosforu se nacházejí ve splaškových odpadních vodách, kde fosfor pochází jednak z fekálií a jednak z pracích prostředků. Dalším antropogenním zdrojem je využívání fosforečných hnojiv v zemědělství (Pitter, 1999). Organického původu je fosfor, obsažený v živočišných odpadech (např. člověk vylučuje denně

19 1,5 g fosforu), který přechází do odpadních vod (Synáčková, 1996). Koncentrace celkového fosforu se v těchto pohybují obvykle v jednotkách mg.l -1, avšak při nízké specifické produkci odpadních vod mohou překročit i hodnotu 10 mg.l -1. (Pitter, 1999). V podzemních vodách mají fosforečnany indikační význam. Pokud jejich koncentrace v těchto vodách náhle vzroste, svědčí to o možnosti fekálního znečištění (pokud lze vyloučit znečištění způsobené fosforečnanovými hnojivy). Protože se snadno zadržují v půdě chemickými procesy a adsorpcí, má vzrůst jejich koncentrace značnou indikační hodnotu (Pitter, 1999). Sloučeniny fosforu mají významnou úlohu v přírodním koloběhu látek. Jsou nezbytné pro pro nižší i vyšší organismy, které je přeměňují na organicky vázaný fosfor. Po uhynutí a rozkladu se uvolňují zpět do prostředí. Zvlášť významně se fosforečnany uplatňují při růstu zelených organismů ve vodě. Proto bývá v zimním období jejich obsah v povrchových vodách největší a v letním období, probíhá-li intenzivní fotosyntetická asimilace, nejmenší. Na syntézu 100 mg biomasy se spotřebuje asi 1 mg fosforu (Synáčková, 1996). Ve srovnání s jinými biogenními prvky má fosfor mimořádný význam jako prvek často limitující produkční procesy ve vodních ekosystémech. Je to mimo jiné dáno rozdílem mezi jeho poměrným zastoupením v živých organismech a jeho zdroji v prostředí. V organismech je podíl fosforu vyšší a stálý, v prostředí nižší a proměnlivý, což způsobuje jeho sedimentární cyklus a proměnná intenzita využití rostlinami (Lellák, Kubíček, 1991) Dusíkaté sloučeniny Dusík spolu s fosforem patří mezi nejdůležitější makrobiogenní prvky. Patří do tzv. skupiny nutrietů, které jsou nezbytné pro rozvoj mikroorganismů. Uplatňuje se při všech biologických procesech probíhajících ve vodách a při biologických procesech čištění a úpravy vody (Pitter, 1999). Dusík se vyskytuje ve vodách v různých oxidačních stupních ( III, -I, 0, +I, +III a +V). Sloučeniny dusíku jsou ve vodách málo stabilní a podléhají ve vodách četným biochemickým přeměnám, z nichž nejdůležitější je biologická oxidace a redukce (nitrifikace a denitrifikace) (Pitter, 1999). Koloběh dusíku ve vodách lze znázornit schématem na obr. 1. Schopnost redukovat trojnou vazbu vzdušného dusíku mají jen některé bakterie a sinice. Anorganický dusík, přijímaný producenty ve formě dusičnanů, je přeměňován na organickou formu v bílkovinách a nukleových kyselinách. Biomasou živočichů se část dusíku vrací zpět do prostředí ve formě exkrečních produktů a rozkladem tkání uhynulých živočichů. Organicky 19

20 vázaný dusík je mineralizován během procesu amonifikace. Amoniak může být využit jako zdroj dusíku, nebo dochází k jeho oxidaci činností nitrifikačních bakterií na dusitany, dále na dusičnany. Během denitrifikace probíhá proces opačný bakterie redukují dusičnany částečně na amoniak a částečně na plynný dusík (Lellák, Kubíček, 1991). Obr. 1. Cyklus dusíku v životním prostředí (Chudoba a kol., 1991) Splaškové vody jsou jedním ze zdrojů organického dusíku. Člověk denně vylučuje asi 12 g dusíku. Organického původu jsou i sloučeniny dusíku v odpadech ze zemědělských výrob. Dalším zdrojem je rozkládající se biomasa odumřelých organismů. Anorganickým zdrojem jsou plachy ze zemědělsky obdělávané půdy, hnojené minerálními dusíkatými hnojivy, atmosférické vody a některé průmyslové odpadní vody (Synáčková, 1996) Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Stanovení patří mezi ta nejběžnější. Poměr disociovaného iontu NH + 4 a nedisociovaného NH 3 (ve skutečnosti hydrátu amoniaku NH 3.H 2 O) ve vodě závisí na hodnotě ph. Při teplotě 20 C se v neutrálním a kyselém prostředí vyskytuje pouze amonný kation, při ph vyšším než 10,5 převažuje nedisociovaný hydrát. Běžně prováděnými analytickými postupy nelze obě formy rozlišit (Pošta a kol., 2005). Amoniakální dusík je z hygienického hlediska velmi významný, protože je jedním z primárních produktů rozkladu organických dusíkatých látek. Je proto důležitým chemickým indikátorem znečištění podzemních vod živočišnými odpady. Toxický vliv amoniakálního dusíku na ryby je značný a závisí na ph vody. 20

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Laboratoř CHVaK. č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066 ACH/CHZP CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ACH/CHZP Chemie životního prostředí

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

PODMÍNKY PRO VYPUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD,

PODMÍNKY PRO VYPUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD, Smlouva o odvádění odpadních vod kanalizací Podmínky pro vypuštění odpadních vod Havířov, statutární město a Technické služby Havířov a.s. Havířov, statutární město (dále také vlastník a/nebo město ) zastoupené

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Téma 27 : Znečistění vod. Zdroje, původ, typy a důsledky

Téma 27 : Znečistění vod. Zdroje, původ, typy a důsledky Téma 27 : Znečistění vod Zdroje, původ, typy a důsledky literatura : Znečistění vod : učebnice Lellák a Kubíček, 1991: strana 167 196 (z toho : - acidifikace str.167, - eutrofizace str. 172, - čištění

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

ODSTRAŇOVÁNÍ SÍRANŮ Z PRŮMYSLOVÝCH VOD

ODSTRAŇOVÁNÍ SÍRANŮ Z PRŮMYSLOVÝCH VOD ODSTRAŇOVÁNÍ SÍRANŮ Z PRŮMYSLOVÝCH VOD STRNADOVÁ N., DOUBEK O. VŠCHT Praha RACLAVSKÝ J. Energie a.s., Kladno Úvod Koncentrace síranů v povrchových vodách, které se využívají krom jiného jako recipienty

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří:

Mezi základní možnosti likvidace odpadních vod rozptýlených drobných znečišťovatelů patří: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 6 NÁZEV OPATŘENÍ Drobní znečišťovatelé DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU V České republice v roce 2004 bydlelo cca 79 % obyvatel v domech připojených na kanalizaci

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou

Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Základní parametry procesů likvidace odpadních vod s obsahem těžkých kovů Ing. Libor Vodehnal, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Technologie likvidace OV z obsahem těžkých kovů lze rozdělit na 3 skupiny:

Více

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie

Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Chemie Školní rok:

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008

VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2008 REVIZE OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍHO ZDROJE RUDOLEC Petra Oppeltová Jiří Novák Luboš Mazel MZLU v Brně, Ústav aplikované a krajinné ekologie VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., GŘ Brno VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST,

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Technické lyceum - výběrové předměty

Technické lyceum - výběrové předměty EKOLOGIE Technické lyceum - výběrové předměty Zaměření 3.roční!r 4.ročník Předmět Dotace Předmět Dotace Výpočetní technika Počítačové sítě (CNA) 4 Počítačové sítě (CNA) 4 Tvorba WWW stránek 2 Ekologie

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK

Učivo. ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba VLASTNOSTI LÁTEK - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede, čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje ÚVOD DO CHEMIE - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické

Více

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Moravskoslezský kraj Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k 1.3.2008 Projekt z programu LIFE NATURE Záchrana lužních stanovišť v Povodí Morávky Březen 2008 (návrh) Pozadí problému Monitoring

Více

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ Pavel Stierand Rámcový program monitoringu zpracováno podle požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES programy

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí?

Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení nebo procesy v povodí? Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Hydrobiologický ústav Na Sádkách 7, 37 5 České Budějovice www.hbu.cas.cz Příčiny eutrofizace a zhoršování jakosti vody ve vodárenské nádrži Karhov: vnitřní zatížení

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

Oxidy dusíku (NOx/NO2) Oxidy dusíku (NOx/NO2) další názvy číslo CAS chemický vzorec ohlašovací práh pro emise a přenosy noxy, oxid dusnatý, oxid dusičitý 10102-44-0 (NO 2, oxid dusičitý) NO x do ovzduší (kg/rok) 100 000 do vody

Více

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR

Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Faculty of Safety Engineering Fakulta bezpečnostního inženýrství Problematika ochrany KI vodné hospodárstvo v ČR Šárka Kročová Technická univerzita v Košiciach Strojnícka fakulta Březen 2014 Systémové

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

Stanovení kvality vody pomocí kompaktní laboratoře Aquamerck

Stanovení kvality vody pomocí kompaktní laboratoře Aquamerck NÁVOD K PROVEDENÍ PRAKTICKÉHO CVIČENÍ Stanovení základních parametrů ve vodách Stanovení kvality vody pomocí kompaktní laboratoře Aquamerck Princip Kompaktní laboratoř Aquamerck je vhodná zejména na rychlé

Více

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika

Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Zpracoval: Mgr. Michal Havlík Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Kapitola 4 - GEOLOGIE A TEPELNÉ

Více

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam

Chemie 8.ročník. Rozpracované očekávané výstupy žáka Učivo Přesuny, OV a PT. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Chemie 8.ročník Zařadí chemii mezi přírodní vědy. Pozorování, pokus a bezpečnost práce předmět chemie,význam Popisuje vlastnosti látek na základě pozorování, měření a pokusů. těleso,látka (vlastnosti látek)

Více

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM?

Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Lenka Matoušová, Eva Mlejnská, Josef K. Fuksa, Pavel Eckhardt, Alžběta Petránová MĚSTSKÉ PRAMENY JAKO HAVARIJNÍ ZDROJ VODY: MŮŽE TO MÍT VÝZNAM? Bezpečnostní výzkum BVII/-VS Náhradní zdroje v obcích v krizových

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board

Anorganické sloučeniny opakování Smart Board Anorganické sloučeniny opakování Smart Board VY_52_INOVACE_210 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8.,9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

SPŠ KARVINÁ. Monitorování vod. Texty pro obor Průmyslová ekologie

SPŠ KARVINÁ. Monitorování vod. Texty pro obor Průmyslová ekologie SPŠ KARVINÁ Monitorování vod Texty pro obor Průmyslová ekologie Anotace Skripta jsou souborem základních textů o monitoringu vod pro středoškolské studenty. Popisují látkové složení vod, odběry vzorků

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek

1.08 Tvrdost vody. Projekt Trojlístek 1. Chemie a společnost 1.08. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena pro žáky 2. stupně ZŠ

Více

Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková

Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková 2010 Voda živá 5. etapa Vypracovali: Michaela Rampulová, Nikola Pinďáková, Marie Novotná, Kateřina Lehká Pod vedením: Marie Novotné Gymnázium, Rýmařov, příspěvková organizace 30.11.2010 Obsah 1. Úvod...

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU. Zdroje vod pro tunelové stavby Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vod pro tunelové stavby doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. POVRCHOVÉ VODY Povrchové vody lze rozdělit na vody tekoucí a

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH 1) NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm.

Více

VÝPOČET CELKOVÉ MINERALIZACE A JEJÍ VÝZNAM V HYDROCHEMII

VÝPOČET CELKOVÉ MINERALIZACE A JEJÍ VÝZNAM V HYDROCHEMII Chem. Listy 92, 772-776 (1998) VÝPOČET CELKOVÉ MINERALIZACE A JEJÍ VÝZNAM V HYDROCHEMII PAVEL PITTER Ústav technologie vody a prostředí, Vysoká škola chemicko-technologická, Technická 5, 166 28 Praha 6,

Více

ČISTÍCÍ ENERGIE SVĚTLA

ČISTÍCÍ ENERGIE SVĚTLA ČISTÍCÍ ENERGIE SVĚTLA TECHNOLOGIE VYSOCE ÚČINNÝCH FOTOKATALYTICKÝCH POVRCHŮ uplatnění při výstavbě, rekonstruování a údržbě domů a při vytváření zdravého vnitřního prostředí v budovách Mgr. Pavel Šefl,

Více

Vyjadřování výsledků chemického a fyzikálního rozboru vod.

Vyjadřování výsledků chemického a fyzikálního rozboru vod. Vyjadřování výsledků chemického a fyzikálního rozboru vod. Kvalitativní vyjádření výsledků rozboru vody chemickým vzorcem (např. KOH, Ca) značkou (např. Σc, Σ kationty ) zkratkou názvu stanovených látek

Více

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ)

TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) TEORETICKÁ ČÁST (70 BODŮ) Úloha 1 Válka mezi živly 7 bodů 1. Doplňte text: Sloučeniny obsahující kation draslíku (draselný) zbarvují plamen fialově. Dusičnan tohoto kationtu má vzorec KNO 3 a chemický

Více

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady)

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Pozitivní vliv MOVO na životní prostředí 1. Nakládání s vodami: Provádění

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board

Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board Chemické děje a rovnice procvičování Smart Board VY_52_INOVACE_216 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9. Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002 Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002 V souladu s vyhláškou MŽP č.356/2002 Sb. uveřejňujeme požadované provozní údaje za rok 2002. Tak jak je zvykem v naší firmě podáváme informace

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 143/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 143/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 143/2012 Sb. Nařízení vlády o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu Ze dne 28.03.2012 Částka 53/2012 Účinnost od

Více

EMISE CO 2. Princip přípravy: CaCO 3 + 2 HCl ¾ CO 2 + CaCl 2 + H 2 O. Možnost detekce (důkaz):

EMISE CO 2. Princip přípravy: CaCO 3 + 2 HCl ¾ CO 2 + CaCl 2 + H 2 O. Možnost detekce (důkaz): EMISE CO 2 Oxid uhličitý, společně s dalšími látkami jako jsou methan, oxid dusný, freony a ozon, patří mezi takzvané skleníkové plyny, které mají schopnost absorbovat tepelné (IR) záření Země, díky čemuž

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Učební osnova předmětu Chemická technologie

Učební osnova předmětu Chemická technologie Učební osnova předmětu Chemická technologie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní Celkový počet vyučovacích

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište

Názvosloví. Názvosloví binárních sloučenin. Struktura prezentace: DOPORUČENÍ OXIDAČNÍ ČÍSLA. Při cvičení se vzorci a názvy si vždy pište Názvosloví Struktura prezentace: I. Názvosloví binárních sloučenin 4 Název sloučeniny 6 Vzorec 7 Názvy kationtů 9 Názvy aniontů 13 Vzorec z názvu 15 Název ze vzorce 18 II. Názvosloví hydroxidů, kyanidů

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní.

Pozn.: Pokud není řečeno jinak jsou pod pojmem procenta míněna vždy procenta hmotnostní. Sebrané úlohy ze základních chemických výpočtů Tento soubor byl sestaven pro potřeby studentů prvního ročníku chemie a příbuzných předmětů a nebyl nikterak revidován. Prosím omluvte případné chyby, překlepy

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 9. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová ANORGANICKÉ SLOUČENINY KYSELINY porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin orientuje se

Více

Senzorika v oblasti pitné vody. MUDr. František Kožíšek, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha

Senzorika v oblasti pitné vody. MUDr. František Kožíšek, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha Senzorika v oblasti pitné vody MUDr. František Kožíšek, CSc., Praha Konzultační den SZÚ, 31.3.2005 Senzorické vlastnosti pitné vody tradičně důležitý aspekt, který později (2. pol. 20. stol.) pozbyl pozornosti,

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě TVAROŽNÁ LHOTA-LUČINA

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě TVAROŽNÁ LHOTA-LUČINA Pitná voda pro váš domov, čistá voda pro přírodu Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s. KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě TVAROŽNÁ LHOTA-LUČINA POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových

Více

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá?

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá? Často kladené otázky Co je to půda? Půda je tenká vrstva matérie na povrchu Země. Je to přírodní zdroj, který se skládá ze zvětralých hornin, organických materiálů, vzduchu a vody. Vzhledem k tomu, že

Více

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí

Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí Městský úřad Luhačovice odbor životního prostředí vodoprávní úřad nám. 28. října 543 PSČ 763 26 ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy Dobrovice Učíme se pro zítřek - Chemie. Vyučovací předmět: CHEMIE Vyučovací předmět: CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět chemie umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím

Více

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1

IV. Chemické rovnice A. Výpočty z chemických rovnic 1 A. Výpočty z chemických rovnic 1 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Výpočty z chemických rovnic a. Výpočty hmotností reaktantů a produktů b. Výpočty objemů reaktantů a produktů c. Reakce látek o různých koncentracích

Více

Koncentrované anorganické a některé organické kyseliny jsou nebezpečné žíraviny!

Koncentrované anorganické a některé organické kyseliny jsou nebezpečné žíraviny! Kyseliny Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi

HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi RISKUJ HRA Mícháme si Najdi Sumární Otázky Bezpečnost Příroda směsi mě vzorce praxe 1000 1000 1000 1000 1000 1000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 3000 3000 3000 3000 3000 3000 4000 4000 4000 4000 4000 4000

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH07

DUM VY_52_INOVACE_12CH07 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH07 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) A O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ *) Příloha č. 19 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ)

Více

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí Mgr. Lukáš Rambousek GIO Semily Člověk a životní prostředí Člověk jako biologický druh je stejnou součástí přírody jako ostatní biologické druhy. Na rozdíl

Více