Mendělejevova tabulka prvků
|
|
- Dana Kopecká
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Mendělejevova tabulka prvků
3 V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých prvků tvořících sušinu a tvoří tzv. spalitelný podíl Zbývající část asi 1-5% připadá na tzv. popeloviny (prvky přítomné v popelu - Ca, K, Mg, P atd.) Prvky, které jsou nezbytné (esenciální) pro život rostliny, se označují jako biogenní.
4 prvek, při jehož nedostatku přestávají rostliny růst a normálně se vyvíjet, neukončí svůj životní cyklus, podléhají chorobám a při velkém nedostatku hynou; prvek je součástí důležitých molekul a sloučenin rostlinného organizmu, nemůže být nahrazen jiným, tzn. že symptomy deficitu daného prvku nemohou být odstraněny aplikací jiného prvku; prvek má bezprostřední vliv na metabolizmus rostlinných buněk a orgánů, na růst a vývoj rostliny.
5 Rozdělení minerálních živin Makrobiogenní = makroživiny ( C, H, O, N, K, S, P, Ca, Mg) - které tvoří většinu živé biomasy - obsah v sušině rostliny: od desetin do desítek % Mikrobiogenní = mikroživiny (Fe, Mn, Co, Cu, Zn, B, Cl, Mo, V, Ti ) v sušině jsou obsaženy v malých množstvích nezbytné pro životní funkce - od setin do tisícin % Ultramikrobiogenní prvky nižším než desetitisíciny % (Au, Ag, Ra) - v množství užitečné prvky - u některých rostlin jejich obsah dosahuje poměrně vysokých hodnot (Na, Si, Al) Jiné prvky naopak život ohrožují (těžké kovy, látky uměle vytvořené člověkem...)
6
7 Základní funkce minerálních živin: substráty v biochemických reakcích (např. PO 4 3-, NO 3 - nebo SO 4 2- ), kofaktory enzymů (Mg, Zn, Mn aj.), osmotika (K +, Na + ), poslové v přenášení signálů (Ca).
8 PŮDA Půda je prostředím pro kořeny rostlin a všechny půdní organismy. Zprostředkuje rostlině zásobení vodou a kyslíkem a zajišťuje vhodnou teplotu. Z půdy rostliny čerpají minerální látky. Převzato z: ( )
9 Kořenový vlásek Půdní roztok Edafon (půdní organismy) Půdní vzduch Humus Úlomky hornin a nerostů
10 Pohyb iontů z půdního roztoku ke kořenům se děje 2 způsoby: Difúzí - podle koncentračního gradientu; Tokem půdního roztoku - indukovaným transpirací nebo jinými vlivy (např. deštěm, závlahou);
11 Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině: Transport na střední vzdálenosti Transport na dlouhé vzdálenosti Transport na krátké vzdálenosti
12
13
14 V kompartmentech buňky nebo v buněčné stěně jsou ionty transportovány difúzí. mezi jednotlivé buňky a jejich kompartmenty probíhá transport umožňující selektivní výběr přijímaných a dále přenášených iontů a jejich hromadění i proti koncentračnímu spádu. Příslušnou bariéru selektující vstup látek představují membrány.
15 Rostlinná buňka je tvořena buněčnou stěnou a protoplastem Protoplast je ohraničen plazmatickou membránou (=plazmalema) Plazmalema - je selektivně permeabilní (polopropustná) Základní složkou všech biomembrán jsou molekuly lipidů a bílkovin. V menší míře jsou zastoupeny sacharidy. V lipidové složce jsou zastoupeny dvě kategorie lipidů: fosfolipidy (fosfatidy) a steroly.
16 Membrána je mozaikou proteinových molekul, pohupujících se v tekuté dvojvrstvě fosfolipidů = model tekuté mozaiky (S.J. Singer a G. Nicolson, 1972)
17
18 V zásadě se mechanizmy umožňující transport látek přes membrány dělí do těchto skupin: nespecifický (pasivní) transport: prostá difúze usnadněná difúze, zprostředkovaný (aktivní) transport: primární aktivní transport, sekundární aktivní transport.
19
20 Transportovaná částice se pohybuje proti koncentračnímu spádu, proto je nutné dodávat při transportu energii Aktivní transport dělíme na primární (energie dodávaná přímo z hydrolýzy ATP) protonové pumpy sekundární (energie z jiných exergonických reakcí)
21
22 Protonová pumpa je membránový proteinový komplex, který štěpí ATP (proto ATP-áza) a uvolněnou energii využívá k aktivnímu transportu vodíkového kationu (protonu, H+) přes membránu. Protonové pumpy jsou v rostlinách lokalizovány v plazmalemě a v tonoplastu a jejich primární funkcí je regulace ph v cytoplazmě.
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1
VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační
MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN. Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin
MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin Minerální živina prvek, při jehož nedostatku přestávají rostliny růst
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne
Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19
Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu
Enzymy Charakteristika enzymů- fermentů katalyzátory biochem. reakcí biokatalyzátory umožňují a urychlují průběh rcí v organismu nachází se ve všech živých systémech z chemického hlediska jednoduché nebo
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti
Slide 1a TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Slide 1b TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Slide 1c TRANSPORT Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti Aktivní, pasivní Kapalin,
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
Membránový transport příručka pro učitele
Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Obsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Lipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Lidské tělo jako chemická laboratoř. Jméno: Adéla Schächterová. Třída: 9. A. Datum odevzdání:
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název práce: Lidské tělo jako chemická laboratoř Jméno: Adéla Schächterová Třída: 9. A Datum odevzdání: Vedoucí učitel: Mgr. Kateřina Wernerová Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská
3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin
1. Základní úvod do problematiky Historie studia minerální výživy rostlin, obecné mechanismy příjmu minerálních živin, transportní procesy na membránách. 2. Příjem minerálních živin kořeny rostlin a jejich
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní
OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI
METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN
DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN Aktivní příjem = příjem vyžadující energii, dodává ji ATP (energie k regeneraci nosičů) Pasivní příjem = příjem na základě elektrochemického potenciálu (ve vnitřním prostoru převažuje
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Rostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop
Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop ATOM základní stavební částice všech hmotných těles jádro 100 000x menší než atom působí jaderné síly p + n 0 [1] e - stejný počet protonů a elektronů
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Chemické složení buňky Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Seznámení s chemickým složením
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Vnitřní vliv rostliny. Vnější vliv prostředí
Vnitřní vliv rostliny Vnější vliv prostředí Vnitřní faktory Druhové (odrůdové) rozdíly: rozdílné uspořádání kořenů - hloubka, množství kořenů a vlášení, mohutnost kořenů, celkový povrch aj. -> ovlivňuje
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
Chemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.
MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Přijímací test z chemie a biologie, bakalářský obor Bioinformatika,
Přijímací test z chemie a biologie, bakalářský obor Bioinformatika, 8.6. 2017 Čas k vypracování je 60 minut. Maximální bodový zisk za správné odpovědi je 60 bodů. CHEMICKÁ ČÁST V této části řešení úloh
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Ch - Stavba atomu, chemická vazba
Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe
Mezipředmětová integrace tělesná výchova biologie chemie Biochemie pro učitele tělesné výchovy I.: úvod (průvodce studiem) Filip Neuls, Ph.D. Průvodce studiem Vážené studentky, vážení studenti, tématem
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie - Společná pro
PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin
prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Proč se má popel využívat
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby
Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se