Plán péče. Přírodní památka Děkanec

Transkript

1

2 Přírodní památka Děkanec Strana 2 Plán péče Přírodní památka Děkanec Pro období: Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie IUCN : 1394, přírodní památka 1.2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Vydal: Okresní národní výbor v Českých Budějovicích Datum: Vyhláška ze dne s účinností od Územně správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Obec s rozšířenou působností třetího stupně: Obec: Katastrální území: Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita Jihočeský České Budějovice Kamenný Újezd Krasejovka nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se nenachází se Orientační mapa a vymezení zájmového území viz Přílohy č. 1 a 2. Mapa systému Natura 2000 viz Příloha č. 6. Plán péče

3 Přírodní památka Děkanec Strana Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Aktuální stav byl zjištěn na Katastrálním úřadě pro Jihočeský kraj, katastrálním pracovišti v Českých Budějovicích v dubnu roku Tyto podklady (Kopie katastrální mapy, kopie mapy pozemkového katastru a Informace o parcelách KN a ZE (z PK) jsou Přílohami č. 3 a 4. Zvláště chráněné území Parcela č. dle KN Parcela č. dle PK Druh pozemku Způsob využití Výměra celková (m 2 ) Výměra v ZCHÚ (m 2 ) List vlastnictví Vlastník Katastrální území: Krasejovka 809/2 808 Vodní plocha Zamokřená plocha Česká republika 809/3 808 Vodní plocha Zamokřená plocha Česká republika 809/4 808 Vodní plocha Vodní tok v korytě umělém Celkem Česká republika m 2, tj. 1,0115 ha Ochranné pásmo Ochranné pásmo není specielně vyhlášeno. Podle ustanovení 37 odst. 1 zákona ČNR č. 114/92 Sb. je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Následující tabulka uvádí přehled parcel, které, nebo jejichž část, je součástí tohoto ochranného pásma ze zákona. Parcela č. dle KN Parcela č. dle PK Druh pozemku Katastrální území: Krasejovka 68/1 70/1; 70/2; 71; 72/01 Trvalý travní porost Způsob využití List vlastnictví Vlastník p. Kocmich obec Kamenný Újezd pí Dudáková pí Dudáková 805/2 805/2 Trvalý travní porost 214 p. Soukup Vodní plocha Rybník Česká republika Pozemkový fond ČR Lesní pozemek 218 Česká republika 809/1 809 Vodní plocha Zamokřená plocha 16 pí Vančurová 809/5 809 Vodní plocha Vodní tok v korytě 16 pí Vančurová umělém 809/6 808 Vodní plocha Vodní tok v korytě 218 Česká republika umělém Vodní plocha Vodní tok v korytě 16 pí Vančurová umělém /1 Orná půda 90 p. Píša pí Prokopová Katastrální území: Dolní Svince 463 Trvalý travní porost 465 Lesní pozemek Obec Dolní Třebonín Plán péče

4 Přírodní památka Děkanec Strana Výměra ZCHÚ podle parcelního vymezení Výměra všech lesních pozemků (PUPFL) podle parcelního vymezení Výměra všech zemědělských pozemků (ZPF) podle parcelního vymezení Výměra všech vodních ploch a toků podle parcelního vymezení Výměra všech zastavěných ploch včetně komunikací podle parcel. vymezení Celková výměra ZCHÚ 0 ha 0 ha 1,0115 ha 0 ha 1,0115 ha 1.6. Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ve vyhlášce Okresního národního výboru v Českých Budějovicích ze dne je ve článku 1: Vymezení chráněného přírodního výtvoru a jeho poslání charakterizována plocha současné přírodní památky Děkanec jako ekosystém lučního společenstva slatinné louky s řadou chráněných a ohrožených druhů flóry Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva Název společenstva Vlhké louky svazu Molinion s přechody k ostřicovým porostům svazu Caricion fuscae Podíl plochy v ZCHÚ cca 50 % Popis biotopu společenstva Vegetačně pestré kosené louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Od okrajů tlak třtiny křovištní, od jihu nálet dřevin. Plán péče

5 Přírodní památka Děkanec Strana 5 B. druhy Rostliny: Název druhu Kosatec sibiřský Iris sibirica Vrba plazivá rozmarýnolistá Salix repens ssp. rozmarinifolia Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Kruštík bahenní Epipactis palustris Hořec hořepník Gentiana pneumonanthe Vemeník dvoulistý Platanthera bifolia Prha arnika Arnica montana Tučnice obecná Pinguicula vulgaris Tolie bahenní Parnasia palustris Zábělník bahenní Comarum palustre Kozlík dvoudomý Valeriana dioica Ostřice Hartmanova Carex hartmanii Ostřice stinná Carex umbrosa Hadí mord nízký Scorzonera humilis Srpice barvířská Serratula tinctoria Svízel severní Galium boreale Ostřice Davallova Carex davalliana Ostřice blešní Carex pulicaris Ostřice vyvýšená Carex elata Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky exemplářů Vitální populace Porosty Vitální populace Stupeň ohrožení Ohrožený dle zákona Ohrožený dle zákona Cca 20 exemplářů Ohrožený Vitální populace dle zákona 3 kvetoucí a 39 Silně sterilních v r ohrožený dle zákona Desítky ex. r Silně 30 ex. v r ohrožený 7 ex. v r dle zákona 10 ex. v roce 2003 Ohrožený dle zákona Ohrožený dle zákona Silně ohrožený dle zákona Ohrožený dle zákona Porosty Ohrožený Vitální populace dle ČK Desítky exemplářů Ohrožený Vitální populace dle ČK Desítky exemplářů Ohrožený Vitální populace dle ČK Několik exemplářů Ohrožený dle ČK Desítky exemplářů Ohrožený Vitální populace dle ČK Porosty Vzácnější Vitální populace dle ČK Desítky exemplářů Vzácnější Vitální populace dle ČK Kriticky ohrožený dle ČK Silně ohrožený dle ČK Ohrožený dle ČK Popis biotopu druhu Moliniové louky Moliniové louky Moliniové louky v J části PP Moliniové louky v J části PP Moliniové louky v JZ cípu PP Moliniové louky v J části PP Z okraje ZCHÚ okraje rybníka Moliniové až ostřicové porosty Moliniové louky Moliniové louky Moliniové louky Moliniové louky Moliniové louky Zdroj údajů Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Rezervační kniha, údaj z roku 2003 Inventarizační průzkum 1992, poté Rezervační kniha Rezervační kniha, údaj z roku 2003 Inventarizační průzkum 1992 Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985; AOPK 2000 dopl. Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Vlastní průzkum 2005 Inventarizační průzkum 1992 Inventarizační průzkum 1992 Inventarizační průzkum 1992 Ve sloupci stupeň ohrožení je uvedeno zařazení druhu do jedné ze tří kategorií dle vyhlášky č. 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (uvedeno dle zákona ). Pokud druh není zvláště chráněný ve smyslu uvedeného zákona, pak je stupeň ohrožení je převzat z publikace Komentovaný červený seznam květeny jižní části Čech (Chán a kol. AOPK 1999). Plán péče

6 Přírodní památka Děkanec Strana 6 Živočichové - bezobratlí: Název druhu BEZOBRATLÍ Střevlík Leistus terminatus Střevlík Europhilus fuliginosus Střevlík Demetrias monostigma Drabčík Stenus pallitarsis Drabčík Philonthus rotundicollis Drabčík Gabrius trossulus Drabčík Hygronoma dimidiata Drabčík Dasygnypeta velata Drabčík Philhygra elongatula Drabčík Philhygra palustris Drabčík Aloconota gregaria Drabčík Parocyusa rubicunda Modrásek bahenní Maculinea nausithous Modrásek očkovaný Maculinea telejus Přástevník kostivalový Euplagia quadripunctaria Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě je dostatečně početná, stabilní nebo rostoucí, věková struktura populace je příznivá a na lokalitě nedochází k negativním změnám stanovištních podmínek. Populace druhu na lokalitě může být stabilní, rostoucí nebo klesající. Jestliže je stabilní nebo rostoucí, je tak nízká, že je nejisté, zda je populace dostatečně velká pro zachování druhu, věková struktura není uspokojivá nebo dochází k nepříznivým změnám stanoviště. Vývoj může být nejistý i kvůli chybějícím datům o působení možných negativních vlivů na lokalitě. Neexistují žádné, příp. pouze nejisté informace o početnosti druhu na lokalitě a není známo, zda je populace dostatečně velká pro zajištění dlouhodobého udržení. Neexistují žádné, příp. pouze nejisté informace o početnosti druhu na lokalitě a není známo, zda je populace dostatečně velká pro zajištění dlouhodobého udržení. Žádný z uvedených význačných druhů bezobratlých není zvláště chráněným dle vyhlášky č. 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nicméně jedná se o pozoruhodné druhy, vesměs relikty II. řádu (viz Příloha č. xxx plánu péče ). Plán péče

7 Přírodní památka Děkanec Strana 7 Živočichové - obratlovci Název druhu Moták pochop Circus aeruginosus Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Stupeň ohrožení Ohrožený druh Popis biotopu druhu Zdroj údajů Vlastní průzkum 2005 Podrobný rozbor fauny a flóry přírodní památky je obsažen v Příloze č. 8 plánu péče. 1.7 Dlouhodobý cíl péče Území přírodní památky Děkanec je územím, kde dlouhodobým cílem je zachování hodnotného ekosystému druhotného bezlesí, který je současně biotopem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zachování tohoto ekosystému je možné pouze prostřednictvím trvalé péče. Plán péče

8 Přírodní památka Děkanec Strana 8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Děkanec se nachází zhruba mezi obcemi Milíkovice a Krasejovka na východním břehu stejnojmenného rybníka. Jedná se o vlhké a střídavě vlhké louky a mokřiny na břehu rybníka se vzácnou flórou a entomofaunou. Dle geomorfologického členění patří území do soustavy Českomoravské, geomorfologického celku Novohradské podhůří, do okrsku Velešínská pahorkatina. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí cca m n.m. Expozice je nepatrná, převažuje mírný úklon k jihozápadu (k rybníku Děkanec). Geologickým podkladem zájmového území je rula, překryta je písčitými štěrky a holocenními deluviofluviálními sedimenty. Půdním typem jsou rašelinné půdy a gleje. Přírodní památka se nachází v povodí Svinecký potok (Příloha č. 5). Klimaticky spadá území rezervace do vlhkého vrchovinového okrsku mírně teplé oblasti, suma srážek cca 650 mm, průměrná roční teplota cca 7 C. Vegetaci je podrobně věnován rozbor v kapitole 2.5. Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch. Převažují vlhké louky svazu Molinion s přechody k ostřicovým porostům svazu Caricion fuscae, floristicky bohaté, méně jsou zastoupeny druhově chudé porosty vlhkomilných druhů a dřevinné formace. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů: Název druhu Kosatec sibiřský Iris sibirica Vrba plazivá rozmarýnolistá Salix repens ssp. rozmarinifolia Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Kruštík bahenní Epipactis palustris Hořec hořepník Gentiana pneumonanthe Vemeník dvoulistý Platanthera bifolia Prha arnika Arnica montana Tučnice obecná Pinguicula vulgaris Tolie bahenní Parnasia palustris Moták pochop Circus aeruginosus Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky exemplářů Vitální populace Porosty Vitální populace Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Poznámka Ohrožený druh Vlastní průzkum 2005 Ohrožený Vlastní průzkum 2005 Cca 20 exemplářů Vitální populace Ohrožený Vlastní průzkum kvetoucí a 39 Silně ohrožený Rezervační kniha, údaj sterilních v r z roku 2003 Desítky ex. v roce 1991 Silně ohrožený Inventarizační průzkum 1992 Ohrožený Inventarizační průzkum 1992 Ohrožený Inventarizační průzkum 1992 Silně ohrožený Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985, AOPK 2000 Ohrožený Podklady návrhu ZCHÚ, Lepš 1985 Ohrožený Vlastní průzkum 2005 Plán péče

9 Přírodní památka Děkanec Strana Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti V minulosti byly na celé ploše louky, které byly pravidelně koseny, případně pomocí mělkých stružek částečně odvodňovány. Upuštění od pravidelného kosení v 70. a 80. letech a celková eutrofizace prostředí měly za následek částečnou degradaci lučních porostů a šíření některých nežádoucích a ruderálních druhů rostlin zejména třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios), kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) a zblochanu vodního (Glyceria maxima). Současně mizela druhová pestrost a ustoupily některé význačné druhy rostlin. Poslední údaj o nálezu tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a tolie bahenní (Parnasia palustris) je z roku 1985, poslední údaj o druhu prha arnika (Arnica montana) je z roku 1991, poslední údaj o druzích kruštík bahenní (Epipactis palustris) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je z roku Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je v inventarizačním průzkumu vycházejícím z vegetační sezóny roku 1991 udáván v desítkách kusů, z roku 1993 je udáváno 30 ks, z roku 1999 je poslední údaj v počtu 7 ks. Nelze sice jednoznačně tvrdit, že již všechny tyto druhy z přírodní památky vymizely, protože nebyly během terénního průzkumu v roce 2005 ověřeny, nicméně u některých z nich je to pravděpodobné. Neobhospodařované území začalo od jihu zarůstat dřevinným náletem a jižní část, kde bylo stanoviště hořců, má dne s charakter zapojeného březového lesa. Shrnutím poznámek zanesených v rezervační knize a na základě terénních entomologických průzkumů lze usuzovat i na vývoj entomologických společenstev. Společenstva brouků byla inventarizována v letech 2000 a 2005, spektrum je obdobné a obsahuje pozoruhodné druhy střevlíků a drabčíků. Co se týče motýlů, z roku 1991 jsou udávány stovky jedinců druhu modrásek očkovaný, z roku 1992 jen 20 dospělců a novější údaje nejsou žádné. V roce 2005 byl ověřen výskyt druhu modrásek bahenní, naopak nebyly ověřeny druhy modrásek očkovaný ani přástevník kostivalový. Je pravděpodobné, že prováděný management (viz následující odstavec) není pro tyto motýly optimální. Od vyhlášení přírodní památky na podzim roku 1990 je na její ploše prováděn management za účelem podpoření předmětů ochrany. V rezervační knize CHÚ lze najít poznámky týkající se provedených zásahů do roku 2002 včetně. Poznámky jsou kusé, neucelené, mnohdy nečitelné, psané ručně v terénu, z některých let jsou k dispozici třeba jen fotografie, jinde jen vyúčtování prováděcí organizace ve smyslu rozlohy ošetřené plochy, nikoliv způsobu provedení. Plocha PP měla být ošetřována tak, tak bylo stanoveno minulým plánem péče: tedy ob rok kosení čtvrtin horní i dolní plochy bezlesí a častější kosení ohnisek třtiny křovištní. Fotografie z některých let dokládají, že tak bylo pravděpodobně i postupováno, nicméně určitě ne vždy. Např. v entomologické zprávě z roku 1993 (Entomologický ústav ČSAV) je uvedeno, že celá plocha ZCHÚ byla pokosena naráz v srpnu 1991, a je tomu přičítán rapidní pokles populace modráska očkovaného. Zásah z roku 2003 není doložen, v roce 2004 byla pokosena celá plocha v červnu a červenci, v roce 2005 byla rovněž pokosena celá plocha jednorázově v červenci. Hmota byla spálena uvnitř PP na uniformních porostech zblochanu. Plán péče

10 Přírodní památka Děkanec Strana Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Přírodní památka Děkanec nezahrnuje lesní pozemky, nevztahuje se na ni LHP Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Jak je uvedeno v kapitole 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, od vyhlášení zvláště chráněného území na konci roku 1990 je na jeho ploše provozován management za účelem podpoření předmětů ochrany. Management, v minulém plánu péče navržený, však nebyl vždycky dobře prováděný, důsledkem jsou rozdíly mezi druhovou bohatostí fauny a flóry před 15 lety a v současnosti. Nicméně zcela bez managementu by za těchto 15 let zanikla celá lokalita. V současnosti ohrožují lokalitu následující škodlivé vlivy: Zarůstání třtinou křovištní a dalšími konkurenčně silnými druhy trav a bylin Zarůstání nálety dřevin Eutrofizace lokality splachy z okolních pozemků Management nevhodně realizovaný (zejména v nevhodnou dobu) 2.5. Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Na základě terénního průzkumu provedeného během vegetační sezóny roku 2005 byla plocha přírodní památky rozdělena na čtyři základní typy vegetace: 1. Vegetace travobylinná floristicky bohatá (moliniové a ostřicové louky) 2. Vegetace travobylinná floristicky chudá 3. Porosty náletových dřevin lesního charakteru 4. Mokřadní vrbiny na břehu rybníka V následujícím textu jsou jednotlivé typy ploch stručně charakterizovány. Plocha č. 1: Travobylinnou vegetaci druhově bohatou představují vlhké louky moliniové a ostřicové s pozoruhodnou květenou. Na jižní louce (plocha 1b), od severní oddělené korytem potoka napájejícího rybník, je dominantou porostu srpice barvířská (Serratula tinctoria). Jedná se vzrůstnou bylinu, konkurenčně silnou, která je zejména v době květu nepřehlédnutelná. V této části přírodní památky roste v tak silné a životaschopné populaci, že zastiňuje ostatní druhy. Nicméně spolu ní zde vegetuje dobře ale i kosatec sibiřský (Iris sibirica) a vrba rozmarýnolistá (Salix repens ssp. rozmarinifolia). Severní louka (plocha Plán péče

11 Přírodní památka Děkanec Strana 11 1a) a západní okraje jižní louky, blíže k vodě, nemají jako dominantu srpici, nicméně se zde také vyskytuje, ale porost je poměrně nízký, převládá spektrum ostřic typických pro ostřicové louky, jako Carex panicea, C. nigra, C. hartmanii, C. canescens, C. echinata, ze zvláště chráněných druhů zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) v populaci čítající několik desítek jedinců. Celkově je v loukách významně zastoupeno spektrum druhů typických pro moliniové louky, jako: Betonica officinalis, Galium boreale, Iris sibirica, Molinia caerulea, Scorzonera humilis, Selinum carvifolia, Serratula tinctoria, Succisa pratensis, Sanguisorba officinalis. Západní okraj jižní louky směrem k okraji rybníka je mokřinou, v níž vegetuje mohutná populace zábělníku bahenního (Comarum palustre). Část popsaných floristicky bohatých luk trpí neustálým tlakem třtiny křovištní, která se sem plíživě od okrajů rozšiřuje (plocha 1c). Vlivem stálého a důkladného managementu se její porosty drží v přijatelných mezích, jsou poměrně řídké a neohrožují zvláště chráněné druhy rostlin. Nicméně představují stálou hrozbu pro konkurenčně slabé rostliny a druhým negativem je skutečnost, že management zaměřený na potlačení třtiny může poškozovat, nebo také poškozuje, jiné předměty ochrany. Pokosení celé plochy luk naráz v červenci, tak jak bylo provedeno v roce 2005, není vhodné pro populace vzácných modrásků, které jsou z přírodní památky známy. Jelikož část luk vystavená silnému tlaku třtiny křovištní a ostatní části jsou různě floristicky bohaté je plocha č. 1 rozdělena na tři podplochy a-c s různým navrženým typem údržby. Plocha č. 2: Travobylinné druhově chudé porosty jsou takové porosty, které mají jednu nebo několik dominant, jsou obvykle vysoké, konkurenčně schopné, a, jak již bylo řečeno, druhově chudé. Na ploše přírodní památky se nacházejí zejména kolem napřímeného koryta potoka, který napájí rybník Děkanec, a pak se deltovitě rozšiřují směrem k okraji hladiny rybníka. Dominantou je zde zblochan vodní (Glyceria maxima), méně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Plocha č.3: Třetím typem vegetace na ploše přírodní památky jsou porosty dřevin. Nástup dřevinných formací postupuje od jihu a zarůstající dřeviny jsou zejména bříza a osika (Betula pendula, Populus tremula). Tento sukcesní les pravděpodobně přerostl nejcennější partie přírodní památky, z nichž byly ještě v roce 1991 udávány hořce Gentiana pneumonanthe. V roce 2005 nebyl hořec ověřen a charakter stanoviště, kde původně rostly, nenasvědčuje tomu, že by se zde ještě mohl udržet. Plán péče

12 Přírodní památka Děkanec Strana 12 Plocha č.4: Podél břehu rybníka se v jižní části PP táhne pás keřových vrb. Od hladiny rybníka je zde velmi mokro, místy stojí voda. Pod vrbami, kde je podrost zastíněn, není žádná pozoruhodnější vegetace, naopak kde zastínění není tak velké, dominuje populace zábělníku bahenního (Comarum palustre). Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch (mapka) je Přílohou č. 7 plánu péče. Tabulka doporučených zásahů podle dílčích ploch je obsahem kapitoly Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Předchozí péče realizovaná na ploše přírodní památky od jejího vyhlášení byla popsána již v kapitole 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti. Díky realizovanému kosení se podařilo zabránit zániku lokality, která by jinak pravděpodobně zarostla třtinou křovištní a náletovým lesem. Nicméně, ačkoliv přírodní památka dnes vyhlíží upraveně a druhová bohatost rostlin i živočichů je vzhledem k okolní krajině pozoruhodná, z historických průzkumů a zápisů uložených v rezervační knize je patrno, že druhová pestrost spektra rostlin i živočichů za posledních 15 let poklesla. Poslední údaj o nálezu tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a tolie bahenní (Parnasia palustris) je z roku 1985, poslední údaj o druhu prha arnika (Arnica montana) je z roku 1991, poslední údaj o druzích kruštík bahenní (Epipactis palustris) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je z roku Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je v inventarizačním průzkumu vycházejícím z vegetační sezóny roku 1991 udáván v desítkách kusů, z roku 1993 je udáváno 30 ks, z roku 1999 je poslední údaj v počtu 7 ks. Nelze sice jednoznačně tvrdit, že již všechny tyto druhy z přírodní památky vymizely, protože nebyly během terénního průzkumu v roce 2005 ověřeny, nicméně u některých z nich je to pravděpodobné. Neobhospodařované území začalo od jihu zarůstat dřevinným náletem a jižní část, kde bylo stanoviště hořců, má dnes charakter zapojeného březového lesa. Shrnutím poznámek zanesených v rezervační knize a na základě terénních entomologických průzkumů lze usuzovat i na vývoj entomologických společenstev. Společenstva brouků byla inventarizována v letech 2000 a 2005, spektrum je obdobné a obsahuje pozoruhodné druhy střevlíků a drabčíků. Co se týče motýlů, z roku 1991 jsou udávány stovky jedinců druhu modrásek očkovaný, z roku 1992 jen 20 dospělců a novější údaje nejsou žádné. V roce 2005 byl ověřen výskyt druhu modrásek bahenní, naopak nebyly ověřeny druhy modrásek očkovaný ani přástevník kostivalový. Je pravděpodobné, že prováděný management není pro tyto motýly optimální. Plán péče

13 Přírodní památka Děkanec Strana 13 Od vyhlášení přírodní památky na podzim roku 1990 je na její ploše prováděn management za účelem podpoření předmětů ochrany. V rezervační knize CHÚ lze najít poznámky týkající se provedených zásahů do roku 2002 včetně. Poznámky jsou kusé, neucelené, mnohdy nečitelné, psané ručně v terénu, z některých let jsou k dispozici třeba jen fotografie, jinde jen vyúčtování prováděcí organizace ve smyslu rozlohy ošetřené plochy, nikoliv způsobu provedení. Plocha PP měla být ošetřována tak, tak bylo stanoveno minulým plánem péče: tedy ob rok kosení čtvrtin horní i dolní plochy bezlesí a častější kosení ohnisek třtiny křovištní. Fotografie z některých let dokládají, že tak bylo pravděpodobně i postupováno, nicméně určitě ne vždy. Např. v entomologické zprávě z roku 1993 (Entomologický ústav ČSAV) je uvedeno, že celá plocha ZCHÚ byla pokosena naráz v srpnu 1991, a je tomu přičítán rapidní pokles populace modráska očkovaného. Zásah z roku 2003 není doložen, v roce 2004 byla pokosena celá plocha v červnu a červenci, v roce 2005 byla rovněž pokosena celá plocha jednorázově v červenci. Hmota byla spálena uvnitř PP na uniformních porostech zblochanu. Z uvedených údajů lze vyvodit závěry pro další postup. Nutno vzít v úvahu, že přírodní památka je pozoruhodným refugiem nejen rostlinných, ale i živočišných druhů v krajině. Z hlediska podpoření populací modrásků by bylo nejvhodnější kosit plochy jen ob rok a to až v září. Z hlediska vzácných rostlin naopak je nutné kosení každoroční a to nejlépe uprostřed sezóny v červenci (kromě hořců, zde se kosí až v říjnu). Kosení až v září by prospělo již teď mohutné populaci srpice barvířské, která by mohla zarůst celou lokalitu a potlačit druhy konkurenčně slabší. Naopak kosení v červenci zahubí vzácné modrásky. Okraje prorostlé třtinou křovištní by bylo nejvhodnější kosit co nejčastěji, nejlépe 3x ročně, v pozdním jaru, vrcholném létě a na podzim. Uniformní plochy zblochanu a chrastice je rovněž vhodné pokosit alespoň jednou ročně. Vytyčit drobné plošky v porostu a na nich jednotlivě provádět management, který by splnil všechny tyto požadavky, by bylo složité a byl by nutný specielní dohled pracovníků ochrany přírody, což téměř nelze realizovat. Nejdůležitějším předpokladem pro existenci přírodní památky je navržený management. Nejvhodnějším konkrétním návrhem by bylo plochu luk rozdělit zhruba na tři části (viz mapka Přílohy č. 7 plánu péče): okrajové části prorostlé třtinou křovištní (plocha č.1c) protažená ještě v úzkém pásu podél stoky v severní části kosit 2x 3x ročně (přelom května června, červenec a září), severní z obou cenných plošek (plocha č. 1a) kosit každoročně v polovině srpna a ponechat několik ok o průměru 2-3 metry bez kosení, oka každoročně umístit v ploše jinam, tak aby zahrnovaly hojné porosty krvavce totenu a luční mraveniště (to je plocha nejcennější z hlediska motýlů s poměrně nízkým porostem, hojným zastoupení krvavce totenu a malým výskytem srpice), jižní z obou plošek (plocha č. 1b) kosit každoročně v červenci (to je plocha nejcennější z hlediska vzácných rostlin a přitom ohrožená mohutnou populací srpice). V případě, že by byl na jižním okraji ještě potvrzen výskyt hořců, pak tyto okraje v červenci nekosit a pokosit je ob rok v říjnu po odkvětu hořců nebo zjara při kosení třtiny. Při kosení je vhodné vynechat ve všech plochách místa s kosatcem sibiřským a vrbou rozmarýnolistou, jak bylo ponecháváno i v minulosti. Kosení provádět na vysoké strniště (20 cm), aby nebyla zničena luční mraveniště. Uniformní plochy zblochanu a chrastice (plocha č. 2) kosit každoročně Plán péče

14 Přírodní památka Děkanec Strana 14 v červenci. Z hlediska entomologického je vhodnější posečenou hmotu nechat na místě, aby nebyla zlikvidována různá vývojová stádia rozmanitých druhů hmyzu, která tato hmota obsahuje. Z hlediska botaniků je ponechání hmoty v místě nejcennějších partií nepřijatelné. Kompromisem by mohlo být ponechání části hmoty v JV cípu přírodní památky (v lese pod břízami). Ostatní hmotu by bylo vhodnější odvézt, než pálit uvnitř přírodní památky. Vhodným zásahem, který by mohl podpořit populaci kosatce sibiřského, by bylo ruční olámání tobolek a rozházení vydrolených semen kosatce do travního drnu na konci vegetačního období. Druhým předpokladem je nepřipustit hnojení okolních pozemků, což jsou louky, kejdou, nebo zorání a polaření, použití umělých hnojiv nebo jakýchkoliv pesticidů. Na loukách je maximálně možné připustit rozmetání hnoje, ale i při použití tohoto druhu statkového hnojiva je nutno vynechat ochranné pásmo přírodní památky (ze zákona 50 m od hranic PP). Nepřipustit jakoukoliv změnu vodního režimu v lokalitě. V případě nutnosti pročistit stoky uvnitř přírodní památky a materiál odvézt. Listnatý les v jižní části přírodní památky je sukcesního původu. V poslední provedené inventarizaci zájmového území nejsou stromové porosty vůbec uváděny a v mapce jsou kresleny bezkolencové louky až k jižní hranici ZCHÚ. Zvrátit sukcesní vývoj vykácením lesa by bylo sice možné, ale náročné na ruční práci a tudíž velmi drahé. V podrostu lesa nebyly v roce 2005 zaznamenány žádné vzácné rostlinné taxony a vzhledem k jeho charakteru je nepravděpodobné, že by zde vegetovaly hořce, v minulosti z těchto míst udávané. Za současného stavu bude pravděpodobně vhodnější ponechat les vlastnímu vývoji, ale nedopustit jeho další rozšiřování na úkor sousední rašelinné louky. Limity pro využívání rybníka Děkanec jsou uvedeny v kapitole 3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prioritní zájmy ochrany území se odvíjí od předmětu ochrany stanoveného vyhláškou. Předmětem ochrany dle vyhlášky je ekosystém lučního společenstva slatinné louky s řadou chráněných a ohrožených druhů flóry. Vyhláška vůbec nezmiňuje faunu. Prioritním zájmem je tedy ochrana ekosystému vlhkých luk a jejich druhové bohatosti. Při navrhování managementu dochází ke kolizi mezi ochranou druhu a ochranou ekosystému, konkrétně mezi ochranou vzácných motýlů a ochranou charakteru vegetačního krytu. Zde je nutno najít kompromis, který by pokud možno nepoškozoval žádný z předmětů ochrany. V případě kolize je však nutno upřednostnit ochranu ekosystému před ochranou jednotlivého druhu. Plán péče

15 Přírodní památka Děkanec Strana Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů ve ZCHÚ Zásahy a opatření na pozemcích mimo lesní porosty Označení Výměra cca (ha) Stručný popis 1a 0,15 Moliniová louka floristicky bohatá s modrásky Moliniová až 1b 0,20 rašelinná louka floristicky bohatá 1c 0,15 Moliniová louka se třtinou křovištní 2 0,1 Travobyl. vegetace floristicky chudá 3 0,3 Porosty náletových dřevin (les) 4 0,1 Mokřadní vrbiny na břehu rybníka stoky 170 m Stoka podél východního okraje a stoka na ni kolmá Doporučený zásah Naléha vost Interval provádění Termín provedení Kosení, nechání vrby rozmarýnol. 1 1x ročně Srpen Ponechat plošky Kosení, nechání vrby rozmarýnol. 1 1x ročně Červenec a kosatce sibiř. Kosení 1 2x 3x ročně Květen - červen Červenec Září Kosení 2 1x ročně Červenec Ponechat Ponechat Pročištění, odvoz materiálu 2 1x za 10 let Stupně naléhavosti: 1. stupeň: zásah naléhavý, nezbytný pro zachování předmětu ochrany 2. stupeň: zásah vhodný, doporučený 3. stupeň: zásah odložitelný 3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb. V ochranném pásmu (ze zákona 50 m od hranic PP) převažují trvalé travní porosty (p.č. 805/2 a p.č. 809/1 k.ú. Krasejovka) spolu s vodní plochou (rybník p.č. 807 k.ú. Krasejovka) a lesním pozemkem (p.č. 808 k.ú. Krasejovka). Pro trvalé travní porosty nelze připustit hnojení kejdou, použití umělých hnojiv a pesticidů. Na loukách je maximálně možné připustit rozmetání hnoje do dávky 35 t/ha, ale i při použití tohoto druhu statkového hnojiva je nutno vynechat ochranné pásmo přírodní památky. Nelze připustit rozorání luk a polaření, ani dočasné. Nelze připustit úpravu vodního režimu pro tyto louky (melioraci). Při obhospodařování pozemků ochranného pásma je nutno dbát na obecné zásady, jako je nevjíždění na plochu přírodní památky mechanizací, nepoškození travního drnu těžkou technikou, ohněm apod. Plán péče

16 Přírodní památka Děkanec Strana 16 Pro rybník Děkanec jsou stanoveny tyto limity využívání: Krmení ryb krmivy rostlinného původu v období březen červenec v maximální jednorázové dávce do 50 kg s tím, že bude dodržen relativní krmný koeficient do maximální hodnoty 2 Medikovaná krmiva bez omezení na doporučení veterinárního lékaře Využití páleného vápna v maximální jednorázové dávce do 100 kg/ha v maximální roční dávce do 500 kg/ha s tím, že nebude aplikováno do litorálu a blíže než 10 m od vodního okraje litorálu Využití chlorového vápna do maximální jednorázové dávky 30 kg/ha a maximální celkové dávky do 100 kg/ha za podmínky využití v lovišti nebo jeho těsné blízkosti Nebudou využívána jakákoliv anorganická hnojiva Z organických hnojiv bude využita maximálně stimulační jednorázová dávka chlévské mrvy nebo kompostu v období listopad duben do maximální dávky 400 kg/ha, jiná organická hnojiva nebudou využívána Chemické přípravky, jako např. Roundup, Biaktiv, Diazinon 60 EC apod. nebudou využívány vůbec 3.3. Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu V terénu by přírodní památka měla být označena hraničními pruhy po obvodu. V současné době jsou zřetelné pruhy jen na kůlu umístěném v SV cípu památky. V lese na jižním okraji jsou pruhy setřené a nezřetelné. Pruhové značení je nutné obnovit. Po obvodu jsou v současné době umístěny tři tabule se státním znakem. První tabule se státním znakem se nacházela na severozápadním okraji, ve směru příchodu od hráze rybníka, v současné době je spadlá a leží v porostu pod kůlem. Druhá tabule je umístěna na severovýchodním okraji a třetí v jihozápadním cípu. V roce 1991 bylo chráněné území vytyčeno v terénu geodetickou firmou. Stabilizace vytyčených bodů byla provedena ocelovými tyčemi, všechny vytyčené body byly zaměřeny a předání Okresnímu úřadu v Č. Budějovicích bylo provedeno Doklady jsou archivovány v Rezervační knize Návrhy potřebných administrativně správních opatření v území Návrhy na změnu druhů pozemků, způsobů využívání, změny majetkových nebo nájemních vztahů, stejně jako návrhy na úpravu hranic území, přehlášení apod. nejsou předkládány. Plán péče

17 Přírodní památka Děkanec Strana Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Plocha přírodní památky není využívána pro rekreaci a sport. Výkon práva myslivosti není na ploše přírodní památky omezen, myslivecké stavby sem ale nesmí být umisťovány bez souhlasu příslušného orgánu přírody. Na plochu přírodní památky není dovoleno umisťovat otrávené návnady, objekty intenzivních chovů a objekty na přikrmování zvěře Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Na okraji přírodní památky budou umístěny dvě tabule s informačním textem Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ a monitoring Průzkum zaměřený na výskyt vzácných druhů motýlů. Periodický botanický průzkum zaměřený na zvláště chráněné druhy ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. a druhy Červených seznamů provedený cca 1x za 10 let. Plán péče

18 Přírodní památka Děkanec Strana Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Jednorázové zásahy Druh zásahu Odhad plochy, délky Náklady na jednotku (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Pruhové značení obvodu na stávajících dřevinách 200 m 298 Kč / 100 m 596 Pruhové značení po obvodu na nově instalovaných 180 m 714 Kč / 100 m kůlech při hustotě 2 kůly / 100 m Nákup a instalace dvou tabulí s informačním textem 2 ks Kč/tabuli Celkem Opakované zásahy Druh zásahu Odhad plochy (ha) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Plocha 1c: Kosení ohnisek třtiny 3 x ročně (květenčerven, 0, červenec, září), shrabání, odvoz Plocha 1a: Kosení entomologicky cenné části 1x ročně 0, (září), shrabání a odvoz Plocha 1b: Kosení botanicky cenné části se srpicí barv. 0, x ročně (červenec), shrabání a odvoz Plocha 2: Kosení chudé vegetace zblochanu a chrastice 0, x ročně (červenec), shrabání a odvoz Stoky: podél východního okraje a kolmá na ni k rybníku 170 m Celkem Použité podklady a zdroje informací Plán péče na období Rezervační kniha přírodní památky Děkanec Inventarizační průzkum, A. Albrechtová, AOPK České Budějovice, 1992 Entomologické průzkumy Chráněná území ČR, svazek VIII. Českobudějovicko, AOPK 2003 Seznam zvláště chráněných území ČR, AOPK 2003 Odborná literatura Vlastní terénní průzkum květen - září 2005 Plán péče

19 Přírodní památka Děkanec Strana Seznam mapových listů V Přílohách plánu péče jsou obsaženy tyto mapy: Příloha č. 1: Turistická mapa 1 : Příloha č. 2: Základní mapa 1 : Příloha č. 3: Kopie katastrální mapy 1 : Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ Tento plán péče pro PP Děkanec navazuje na plán péče na období Plán péče zpracoval U Malše 20 České Budějovice Datum: Podpis: 5.4. Odborné posouzení AOPK ČR Plán péče vyhovuje po odborné i věcné stránce. Doporučujeme, aby byl schválen a realizován. V Dne: Podpis: razítko Plán péče

20 Přírodní památka Děkanec Strana Schválení orgánem ochrany přírody Potvrzení o schválení plánu péče pro přírodní památku Děkanec na období vydáno pod číslem jednacím: V Dne: Podpis: razítko Plán péče

21 Přírodní památka Děkanec Strana 21 Přílohy plánu péče Příloha č. 1: Orientační mapa Turistická mapa 1 : Příloha č. 2: Zájmové území Základní mapa 1 : Příloha č. 3: Mapa parcelního vymezení Kopie katastrální mapy 1 : Kopie mapy pozemkového katastru 1 : Příloha č. 4: Informace o parcelách KN a ZE (PK) Výpis katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště v Českých Budějovicích Příloha č. 5: Vodohospodářská mapa 1 : Příloha č. 6: Mapování biotopů pro evropský program Natura 2000 Poskytla AOPK České Budějovice Příloha č. 7: Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch 1 : Příloha č. 8: Příloha č. 9: Fotodokumentace Příloha č. 10: Letecký snímek Příloha č. 11: Zápisy z projednání plánu péče Příloha č. 12: Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje Plán péče

22

23

24

25

26

27

28

29 Příloha č. 8 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DĚKANEC BIOLOGICKÝ PRŮZKUM Listopad 2005 České Budějovice

30 Přírodní památka Děkanec Strana 2 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DĚKANEC Zpracovatel: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc.,, České Budějovice držitel autorizace podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne Zpracoval: Ing. Alexandra Čurnová,, České Budějovice Spolupráce: Doc. RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc. Mgr. Alexandra Přibylová fauna bezobratlých fauna obratlovců Obsah.. Strana 1. Úvod Flóra vyšších rostlin Fauna bezobratlých Fauna obratlovců...45

31 Přírodní památka Děkanec Strana 3 1. Úvod Přírodní památka Děkanec se nachází zhruba mezi obcemi Milíkovice a Krasejovka na východním břehu stejnojmenného rybníka. Obec Krasejovka, na jejímž katastrálním území se přírodní památka nachází, se rozkládá přibližně 1 km VJV. Příslušnou obcí, kam obec Krasejovka správně náleží, je Kamenný Újezd, vzdálený cca 3,5 km severním směrem. Přírodní památka Děkanec byla zřízena vyhláškou Okresního národního výboru v Českých Budějovicích ze dne s účinností od Její výměra je zhruba 1 ha. Nadmořská výška památky se pohybuje v rozmezí m n.m. Přírodní památka obsahuje převážně vlhké a střídavě vlhké louky svazu Molinion s přechody k nízkým ostřicovým porostům svazu Caricion fuscae. V minulosti bylo na ploše přírodní památky provedeno několik průzkumů botanických a zoologických. V Rezervační knize přírodní památky je k dispozici jeden botanický a dva zoologické průzkumy. Poslední objektivní inventarizační průzkum vegetačního krytu, který byl na území přírodní památky proveden, byl inventarizační průzkum, který provedla prom. biol. Alena Albrechtová, AOPK České Budějovice, v roce Tento průzkum, 14 let starý, zaznamenal 7 zvláště chráněných druhů rostlin ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. a další dva převzal z archivních údajů z průzkumu doc. J. Lepše, Biologická fakulta Jihočeské univerzity, z roku 1985 (tedy 20 let staré údaje). Ze zoologických průzkumů, které obsahuje Rezervační kniha, je starší z nich zaměřený na entomofaunu přírodní památky (Bezděk, Růžička, Kindlmann 1995), novější na brouky (Boháč 2000). Nicméně zpracovatel entomologické části biologického průzkumu měl k dispozici i další průzkumy z lokality (viz část 3 Fauna bezobratlých). Předkládaný biologický průzkum byl proveden v rámci vypracování nového plánu péče pro toto chráněné území (platnost starého skončila v roce 2005). Terénní průzkum byl proveden během vegetačního období roku Jednotlivé obory zpracovávali specialisté (viz zpracovatel u každé kapitoly). Zpracována byla botanika vyšších rostlin, zoologie bezobratlých a zoologie obratlovců.

32 Přírodní památka Děkanec Strana 4 2. Flóra vyšších rostlin Zpracovatel: Ing. Alexandra Čurnová Obecná charakteristika Podle regionálně fytogeografického členění se zájmové území nachází ve fytogeografické oblasti mezofytikum, obvodu Českomoravské mezofytikum, ve fytogeografickém okrese Šumavsko-novohradské podhůří, v severozápadním výběžku podokresu Novohradské podhůří. Pro tento fytogeografický podokres je charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (kopcovina) s jednotvárnou květenou tvořenou mezofyty, terén plochý i svažitý, chudý substrát a mozaika lesnaté a zemědělsky využívané krajiny. Rekonstrukční vegetací nivních poloh (tedy i nivy pravostranného přítoku Svineckého potoka, v níž se nachází přírodní památka) jsou luhy a olšiny tříd Salicetea purpureae, Alnetea glutinosae a Querco - Fagetea (podsvaz Alnenion glutinoso - incanae). Vyšší polohy paroviny jsou rekonstruovány jako kyselé doubravy třídy Quercetea robori - petraea. Jako potenciální vegetace (tj. taková, která by se zde vyvinula, kdyby na ni přestal působit člověk) je v celé širší oblasti mapována biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae - Quercetum petraeae, Abieti - Quercetum). Stávající vegetační charakteristika V souvislosti s vypracováním plánu péče pro toto zvláště chráněné území byl během vegetační sezóny roku 2005 proveden terénní průzkum. Výsledky tohoto terénního průzkumu jsou popsány a shrnuty v následujícím textu. Charakter vegetace přírodní památky není příliš rozmanitý. To je dáno již rozlohou, která je plošně velmi malá (cca 1 ha). V podstatě by se plochy vegetačního pokryvu daly rozdělit zhruba na čtyři typy vegetace: Vegetace travobylinná floristicky bohatá Vegetace travobylinná floristicky chudá Porosty náletových dřevin lesního charakteru Mokřadní vrbiny na břehu rybníka

33 Přírodní památka Děkanec Strana 5 Vegetace travobylinná floristicky bohatá Plošně dosud největší zastoupení mají takové louky, pro něž bylo zvláště chráněné území zřízeno. Jedná se o vlhké louky moliniové a ostřicové s pozoruhodnou květenou. Na jižní louce, od severní oddělené korytem potoka napájejícího rybník, je dominantou porostu srpice barvířská (Serratula tinctoria). Jedná se vzrůstnou bylinu, konkurenčně silnou, která je zejména v době květu nepřehlédnutelná. V této části přírodní památky roste v tak silné a životaschopné populaci, že zastiňuje ostatní druhy. Nicméně spolu ní zde vegetuje dobře ale i kosatec sibiřský (Iris sibirica) a vrba rozmarýnolistá (Salix repens ssp. rozmarinifolia). Severní louka a západní okraje jižní louky, blíže k vodě, nemají jako dominantu srpici, nicméně se zde také vyskytuje, ale porost je poměrně nízký, převládá spektrum ostřic typických pro ostřicové louky, jako Carex panicea, C. nigra, C. hartmanii, C. canescens, C. echinata, ze zvláště chráněných druhů zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) v populaci čítající několik desítek jedinců. Celkově je v loukách významně zastoupeno spektrum druhů typických pro moliniové louky, jako: Betonica officinalis, Galium boreale, Iris sibirica, Molinia caerulea, Scorzonera humilis, Selinum carvifolia, Serratula tinctoria, Succisa pratensis, Sanguisorba officinalis. Západní okraj jižní louky směrem k okraji rybníka je mokřinou, v níž vegetuje mohutná populace zábělníku bahenního (Comarum palustre). V minulosti byly z luk uváděny ještě některé další taxony, které se během roku 2005 nepodařilo ověřit. Jedná se o: Pinguicula vulgaris a Parnassia palustris (Lepš 1985), dále Arnica montana (Albrechtová 1992), Epipactis palustris a Platanthera bifolia (Rezervační kniha 2003). Druh Gentiana pneumonanthe je v inventarizačním průzkumu vycházejícím z vegetační sezóny roku 1991 (Albrechtová 1992) udáván v desítkách kusů, z roku 1993 je udáváno 30 ks, z roku 1999 je poslední údaj v počtu 7 ks (Rezervační kniha). Část popsaných floristicky bohatých luk trpí neustálým tlakem třtiny křovištní, která se sem plíživě od okrajů rozšiřuje. Vlivem stálého a důkladného managementu se její porosty drží v přijatelných mezích, jsou poměrně řídké a neohrožují zvláště chráněné druhy rostlin. Nicméně představují stálou hrozbu pro konkurenčně slabé rostliny a druhým negativem je skutečnost, že management zaměřený na potlačení třtiny může poškozovat, nebo také poškozuje, jiné předměty ochrany. Pokosení celé plochy luk naráz v červenci, tak jak bylo provedeno v roce 2005, není vhodné pro populace vzácných modrásků, které jsou z přírodní památky známy. Dřeviny se v kosených loukách nacházejí jen formou několika solitér. Za předpokladu pravidelného kosení nepředstavují pro kosenou část závažné nebezpečí.

34 Přírodní památka Děkanec Strana 6 Vegetace travobylinná floristicky chudá Travobylinné druhově chudé porosty jsou takové porosty, které mají jednu nebo několik dominant, jsou obvykle vysoké, konkurenčně schopné, a, jak již bylo řečeno, druhově chudé. Na ploše přírodní památky se nacházejí zejména kolem napřímeného koryta potoka, který napájí rybník Děkanec, a pak se deltovitě rozšiřují směrem k okraji hladiny rybníka. Dominantou je zde zblochan vodní (Glyceria maxima), méně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Porosty náletových dřevin lesního charakteru Třetím typem vegetace na ploše přírodní památky jsou porosty dřevin. Při pohledu do leteckého snímku (viz Příloha č.10 plánu péče) je patrné, že v současné době obsadily již skoro čtvrtinu ZCHÚ. Nástup dřevinných formací postupuje od jihu a zarůstající dřeviny jsou zejména bříza a osika (Betula pendula, Populus tremula). Tento sukcesní les pravděpodobně přerostl nejcennější partie přírodní památky, z nichž byly ještě v roce 1991 udávány hořce Gentiana pneumonanthe. V roce 2005 nebyl hořec ověřen a charakter stanoviště, kde původně rostly, nenasvědčuje tomu, že by se zde ještě mohl udržet. Pozemky určené k plnění funkce lesa se v rezervaci nenacházejí. Mokřadní vrbiny na břehu rybníka Podél břehu rybníka se v jižní části PP táhne pás keřových vrb. Od hladiny rybníka je zde velmi mokro, místy stojí voda. Pod vrbami, kde je podrost zastíněn, není žádná pozoruhodnější vegetace, naopak kde zastínění není tak velké, dominuje populace zábělníku bahenního (Comarum palustre). Soupis rostlin Následující přehled uvádí seznam nalezených druhů vyšších rostlin uvnitř přírodní památky v průběhu terénního průzkumu během vegetační sezóny roku Druhy označené jsou zvláště chráněné dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. E3: Alnus glutinosa olše lepkavá Betula pendula bříza bělokorá Pinus sylvestris borovice lesní Populus tremula topol osika

35 Přírodní památka Děkanec Strana 7 E2: Alnus glutinosa olše lepkavá (juv.) Betula pendula bříza bělokorá (juv.) Frangula alnus krušina olšová Padus avium střemcha hroznovitá Picea abies smrk ztepilý (juv.) Pinus sylvestris borovice lesní (juv.) Populus tremula topol osika (juv.) Salix aurita vrba ušatá Salix cinerea vrba popelavá E1: Agrostis stolonifera psineček výběžkatý Agrostis tenuis psineček tenký Achillea millefolium řebříček obecný Ajuga reptans zběhovec plazivý Alchemilla sp. - kontryhel Alisma plantago-aquatica žabník jitrocelový Alnus glutinosa olše lepkavá (juv.) Alopecurus pratensis psárka luční Anemone nemorosa sasanka hájní Angelica sylvestris děhel lesní Anthoxanthum odoratum tomka vonná Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený Avenula pubescens ovsíř pýřitý Betonica officinalis bukvice lékařská Briza media třeslice prostřední Calamagrostis epigeios třtina křovištní Calluna vulgaris vřes obecný Caltha palustris s.l. blatouch bahenní Cardamine amara řeřišnice hořká Cardamine pratensis řeřišnice luční Carex canescens ostřice šedavá Carex echinata ostřice ježatá Carex gracilis ostřice štíhlá Carex hartmanii ostřice Hartmanova Carex leporina ostřice zaječí Carex nigra ostřice černá Carex pallescens ostřice bledavá Carex panicea ostřice prosová Carex umbrosa ostřice stinná Carex vesicaria ostřice měchýřkatá Centaurea jacea chrpa luční Cirsium palustre pcháč bahenní Comarum palustre zábělník bahenní Dactylorhiza majalis prstnatec májový ohrožený druh

36 Přírodní památka Děkanec Strana 8 Deschampsia caespitosa metlice trsnatá Epilobium ciliatum vrbovka cizí Epilobium palustre vrbovka bahenní Equisetum fluviatile přeslička říční Eriophorum angustifolium suchopýr úzkolistý Festuca rubra kostřava červená Filipendula ulmaria tužebník jilmový Galeopsis tetrahit konopice polní Galium album svízel bílý Galium aparine svízel přítula Galium boreale svízel severní Galium palustre svízel bahenní Galium uliginosum svízel močálový Galium verum svízel syřišťový Glyceria maxima zblochan vodní Holcus lanatus medyněk vlnatý Hypericum maculatum třezalka skvrnitá Iris pseudacorus kosatec žlutý Iris sibirica kosatec sibiřský Juncus conglomeratus sítina klubkatá Juncus effusus sítina rozkladitá Juncus filiformis sítina niťovitá Juncus tenuis sítina tenká Lathyrus pratensis hrachor luční Lemna minor okřehek menší Leontodon hispidus pampeliška ststnatá Leucanthemum ircutianum kopretina bílá Lotus corniculatus štírovník růžkatý Luzula multiflora bika mnohokvětá Lycopus europaus karbinec evropský Lychnis flos-cuculi kohoutek luční Lysimachia vulgaris vrbina obecná Lythrum salicaria kyprej vrbice Mentha arvensis máta rolní Moehringia trinervia mateřka trojžilná Molinia caerulea bezkolenec modrý Myosotis palustris agg. pomněnka bahenní Nardus stricta smilka tuhá Peucedanum palustre olešníkovec bahenní Phalaris arundinacea chrastice rákosovitá Plantago lanceolata jitrocel kopinatý Poa pratensis lipnice luční Polygala vulgaris vítod obecný Polygonum amphibium rdesno obojživelné Populus tremula topol osika (juv.) Potentilla erecta mochna nátržník Ranunculus acris pryskyřník prudký Ranunculus auricomus pryskyřník zlatožlutý ohrožený druh