Průvodce "Karlova Studánka"

Transkript

1 Hora Praděd 50 4'59.08"N 17 13'57.58"E Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: Bruntál Zámek 49 59'14.24"N 17 27'52.52"E Barokní Zámek Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji. Zámek lze navštívit od dubna do října každý den kromě pondělí a v listopadu na základě předchozí domluvy. Návštěvníci během prohlídky uvidí místnosti s barokním a rokokovým zařízením, z nichž vyniká především řezbami vyzdobený Audienční sál, dále uvidí zbrojnici, jídelnu, knihovnu, galerii aj. Některé zámecké sály slouží k pořádání výstav, hudebních koncertů a jiných kulturních a společenských akcí. Zámek obklopuje rozlehlý park. Další informace od pana Phdr. Tomáše Neisnera, díky! ;) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 ZÁMEK BRUNTÁL národní kulturní památka Adresa: Zámecké náměstí 7, Bruntál Telefon: /9; fax Zámecká expozice Otevírací doba: X. - IV. úterý - neděle 9,00-16,00 V. - IX. pondělí - neděle 9,00-17,00 24.,25., zavřeno Vstupné: Zámecká expozice: plné: 100,- Kč (dospělí) snížené:50,- Kč (děti 6-15 let, studenti, senioři nad 65 let, invalidé) rodinné: 250,- Kč ( 2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) společné vstupné: 200,- Kč (plné) / 100,- Kč (snížené) (zámek Bruntál- zámecká expozice + Kosárna karlovice + hrad Sovinec mimo akce a krátký okruh) cizojazyčný výklad: + 100% ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného průvodcovského textu: 10,- Kč fotografování v expozici: 20,- Kč natáčení videokamerou: 40,- Kč Zádáme o úpravu údajů týkajících se ceny vstupného do muzejních expozic (Muzeum v Bruntále) Muzejní expozice (Řemeslo má zlaté dno, Příroda Bruntálska) a výstavy: plné: 30,- Kč (dospělí) snížené: 15,- Kč (děti 6-15 let, studenti, důchodci, invalidé) Další informace najdete zde: Říčka Bílá Opava 50 4'45.82"N 17 16'3.57"E Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: Chata Chata Švýcárna 50 5'56.97"N 17 12'56.21"E Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m.n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace 50 3'47.00"N 17 14'23.85"E Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Rabštejn Zřícenina 49 56'57.99"N 17 9'1.80"E Nevelké zříceniny hradu Rabštejn se ukrývají v lesích nad obcí Bedřichov na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládal z Předhradí a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky hradeb a hradní brány, část základového zdiva bašty na západní skále a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil ve 2. polovině 13. století Hrabiš ze Švábenic. První písemná zmínka o Rabštejnu pochází z roku 1318, kdy se hradu zmocnil olomoucký biskup Konrád I. a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Poté se zde střídali různí zástavní držitelé. Hrad byl dobře zajištěn? hradby spojily skalní bloky, mezi skalami byly postaveny obytné budovy, postupně bylo vybudováno i Předhradí s několika baštami. V 70. letech 15. století byl hrad poškozen vojskem Matyáše Korvína. Na počátku 16. století získali hrad Žerotínové, kterým však hrad nevyhovoval, a proto si vybudovali nové centrum panství? zámek v Janovicích. Poté již na Rabštejně bydleli pouze někteří panští úředníci, bylo zde i vězení. Za třicetileté války v roce 1645 dobyli hrad Švédové. Ve 2. polovině 17. století byl hrad definitivně opuštěn. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Další informace najdete zde: Rejvíz Rašeliniště 50 13'11.13"N 17 17'29.67"E Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je m2, hloubka 2-3 m, objem m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 C, roční srážky mm, nadm. výška m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Rezervace 50 10'9.72"N 17 6'43.92"E Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí , 8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby.ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Rezervace je soustředěna v okolí severní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ve vrcholové části Keprnické hornatiny - tvoří ji vrcholy Šerák (1350,8 m n.m.), Keprník (1422,8 m n.m.) a Vozka (1377,1 m n.m.). Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na vrcholu Keprníku se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. V rezervaci se vyskytují vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Z flóry je významný výskyt následujících rostlin. Jedná se především o silně ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata), ohrožený oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), silně ohrožený neoendemit Hrubého Jeseníku zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), kriticky ohrožený hořec tečkovaný (Gentiana punctata), ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago), kriticky ohrožený jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), silně ohroženou violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silně ohroženou šichu oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum) a ohroženou plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Rozsáhlá vrchoviště jsou známá výskytem kriticky ohroženého bradáčka srdčitého (Listera cordata), ohrožené ostřice chudokvěté (Carex pauciflora), silně ohrožené ostřice bažinné (Carex pulicaris), dále klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus) a dalších druhů. Hole na vrcholech Vozky a Keprníku hostí např. kriticky ohroženou řeřišnici rýtolistou (Cardamine resedifolia), silně ohroženou sítinu trojklanou (Juncus trifidus) a rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum). Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu je zde stálá populace rysa ostrovida. Územím prochází spolu s červenou tur. zn. stejnojmenná Naučná stezka a několik jiných značených turistických stezek. Na Šerák vede sedačková lanovka z Ramzové. Na Šeráku je turistická Jiřího chata, má zde vyrůst nová meteorologická stanice. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Bruntál - Uhlířák Sopka 49 58'22.14"N 17 26'23.74"E Jedna z nejmladších sopek v České republice, leží 2 km jihozápadně od Bruntálu. Profil tohoto kvartérního stratovulkánu byl odkryt těžbou. Vrch je krajinnou dominantou a dobrým orientačním bodem. Uhlířský vrch je jednou z českých nejmladších sopek (v činnosti na rozhraní třetihor a čtvrtohor před 2, 4 miliony lety). Ze smíšeného vulkánu jsou ve stěnách opuštěného lomu na jižním svahu odkryty profily málo zpevněnými vyvrženinami, které činí z Uhlířského vrchu nejpozoruhodnější lokalitu tohoto druhu u nás. Sopečné tufy se zde těžily od 19. století, v 60. letech byla těžba zastavena a lokalita vyhlášena přírodním výtvorem o rozloze 3,7 ha. Nad stěnou je malebný barokní kostel z roku 1758, k němuž vede od Bruntálu čtyřřadá alej 200 let starých lip. Z vrchu je výhled na kraj bruntálských sopek, částečně i na Hrubý Jeseník. Autor článku: Alena Další informace najdete zde: Vodopády Skalního potoka Vodopád 50 7'39.04"N 17 17'33.54"E Soustavu kaskád a několik menších vodopádů můžeme spatřit v přírodní rezervaci Skalní potok. Nachází se v údolí Střední Opavy mezi osadami Vidly a Bílým Potokem, západně od Vrbna p. Pradědem. Až po ústí hluboce zaříznutého skanatého údolí se dostaneme po hlavní silnici - vede tudy i značená cesta do Videl - údolím pak stoupá nad tokem Skalního potoka lesní asfaltová cesta. Procházíme pod překrásně zvrásněnými mohutnými a vysokými skalisky, napravo v prudké lesnaté stráni jich vidíme další desítky, vlevo se k nám přibližuje koryto potoka. V něm nejprve vidíme množství kaskád a menších vodopádků. Asi po 1.5 km přicházíme k prvnímu nádhernému vodopádu, ke kterému se dá sestoupit. Další větší vodopád najdeme jen o několik set metrů výše při silnici. Oba tyto katarakty sice dosahují "závratné" výše asi jen dvou metrů, ale to vůbec nevadí, protože jejich působivá krása určitě udělá dobře všem vašim emotivním buňkám! (A protože se nacházíme v přírodní rezervaci a přírodu máme rádi, budeme se zde podle toho také chovat... ) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Řeka Údolí Divoké Desné Údolí Divoké Desné 50 3'50.00"N 17 11'59.21"E Divoká Desná pramenící v tzv. pramenné míse na temeni Vysoké hole vytváří nejdelší horské údolí v Hrubém Jeseníku. Odvádí tedy vody z Pradědské hornatiny, nejvyšší části Hrubého Jeseníku. Pod vytěženým vrchem Zámčisko (kámen z něj byl použit při stavbě PVE a zbyla z něj malá skalka) se stýká s potoky z Medvědího žlebu pod Velkým Májem a ze žlebu Velkého Děda. Odtud je již Divoká Desná poměrně svižná říčka. Hluboké údolí má téměř vysokohorský ráz a některými znalci bývalo považováno za nekrásnější údolí Jeseníků. To platí zejména pro jeho závěrečnou část zhruba za rozcestníkem Pod Zámčiskem ke zmiňovanému Zámčisku. Dále údolím již prochází široká asfaltka směřují na vrchol Dlouhých Strání k horní nádrži PVE. Další část údolí je zaplavena dolní nádrží vodního díla, ve které divoký tok řeky mizí. U rozcestníku U Kamenné chaty je odbočka do Divokého dolu a na Praděd. Nad pravou stranou údolí se tyčí skalnatý vrch Divoký kámen a špičatý Medvědí hřbet. Protější levý svah téměř jednolitě svírá svah hřebenu Malé a Velké Jezerné, až za přehradou výrazně vybíhá Tupý vrch. Pod Medvědím hřbetem probíhá Česnekový důl, který směřuje ke Švýcárně. Za serpentinami pod dolní přehradou se údolí trošku rozšiřuje, aby se vzápětí sevřelo ve skalní soutěsce, kde je místo pouze na skalnaté koryto řeky a silnici. To už je řeka pod svahem Hřbetů, po jejichž úbočí se sjíždí od Petrovky (pravý břeh) a na levém břehu pod výraznou Medvědí horou přitéká Borový potok, se soustavou vodopádů. Zde již končí nejprudší část toku, aby volněji dorazila k mostu pod stoupáním na Červenohorské sedlo a pod chatovou osadou v Koutech dotekla k soutoku se svou jmenovkyní Hučivou Desnou, kde ztratí svůj přídomek Divoká. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Vyhlídka Čertovy kameny Skalní útvar 50 13'21.40"N 17 12'36.29"E Skalní útvar Čertovy kameny je 40 m vysoký a 100 m dlouhý. Nachází se 3km od Jeseníku. Určitě stojí za to si vylézt na vrcholek kamenů. Výstup je zajištěn žebříky a řetězy, díky nimž se dostanete na Krásnou vyhlídku. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: Chata Čertovy kameny - chata a skalní vyhlídka 50 14'40.63"N 17 14'11.94"E Jedním z našich cílů během dovolené v Jeseníkách bylo kouzelné místo zvané Čertovy kameny - což je skalní vyhlídka a stejnojmenná chata s možností občerstvení. Z Jeseníku jsme až k chatě dojeli úzkou asfaltovou silničkou, místy s prudkým stoupáním. Parkoviště pro několik aut u chaty bylo zdarma. Chata se nachází v nadmořské výšce 694 m.n.m. a je zde i možnost ubytování uprostřed lesů. Chata je i jeden z výchozích bodů ke kamenné rozhledně Zlatý chlum - je to nejkratší přístup k této krásné rozhledně. Ovšem jedná se o poměrně prudký výstup - za 1,5 km jsme překonali asi 200 metrů převýšení. Ovšem zpět na Čertovy kameny - pouhých 50 metrů od chaty se nachází krásná skalní vyhlídka. Po pár krocích jsme byli pod vrcholovým skaliskem, na který vedou kovové žebříky a s pomocí řetězů místo zábradlí jsme vystoupali až na malou skalní plošinku. Byli jsme odměněni krásným výhledem do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru. Čertovy kameny jsou 40 metrů vysoké a 100 metrů dlouhé. Němci toto místo nazývali Harichstein (Harichovy kameny) podle jména majitele pozemku Vinzenze Haricha, na němž skála stála. Češi toto místo přejmenovali na Čertovy kameny. My jsme zde žádného rohatého čerta nepotkali, jen další turisty, Ale podle staré pověsti, která se nám velice zalíbila, zbožná paní chtěla po smrti svého manžela postavit pod svým hradem, v širokém údolí, na samém okraji zalesněných hor, klášter pro zbožné mnichy. Ti měli obdělávat pole na pozemcích, které v blízkosti kláštera chtěla mnichům věnovat. Nedaleko odtud, ve skalních rozsedlinách měl své doupě ďábel, kterému se v divoké krajině zalíbilo a kde spřádal své pekelnické pikle. Nechtěl připustit, aby k němu z kláštera doléhaly zbožné písně, aby byl ve svém ničivém díle rušen hlasem zvonu. Se svými pomocníky mařil započaté stavební dílo. Každou noc zničil všechno, co lidská ruka zbudovala přes den. Pekelník se rozhodl, že najednou učiní přítrž všem snahám a všemu úsilí lidí při vzniku nového stavebního díla. Rozhodl se, že celé údolí zatopí. Ďábel měl povoleno dokončit dílo zkázy do kuropění. Opozdil se však. Poslední kameny, které pekelníci přinášeli, zůstaly ležet na několika místech celého údolí. Tomu největšímu skalisku, které tu stojí celá staletí, se říká Čertovy kameny. Na závěr uvádím provozní dobu chaty - SEZONA Po-Pá hodin So hodin Ne hodin Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku Rozhledna 50 14'16.80"N 17 14'15.22"E Během dovolené v Jeseníkách jsme navštívili i jednu z rozhleden v tomto kraji Zlatý chlum, která je jednou z mála na Jesenicku, neboť vždy není důvod stavět rozhledny na kopcích, ze kterých je pěkný výhled i bez přičinění lidských rukou. Na Zlatý chlum jsme přišli z chaty Čertovy kameny, což je nejkratší, ale také nejprudší cesta vzhůru na rozhlednu, jejíž stavba byla zahájena dne Pouhých 1,5 km dá zabrat. Můžete si zvolit pohodlnější trasu o délce 5 km, která sem vede z další úžasné lokality Jeseníků Rejvízu. A do třetice - 2,5 km je to z dalšího krásného místa Křížový Vrch u Jeseníku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Poté, co jsme se vyškrábali k vyhlídkové věži, na jejíž stavbu byl použit kámen z Polska, naše první kroky mířily do chatky pod rozhlednou. Zde jsme zakoupili nejnutnější občerstvení, pivo a také vstupenky na rozhlednu, slavnostně otevřenou 3.září V chatě jsme získali také pěkné razítko do památníku. Vše jsme dostali u naprosto perfektní, rychlé a usměvavé obsluhy, zřejmě zde sloužící turistům už drahný čas. V chatce bych doporučil prohlédnout si obrázky na stěně jiných rozhleden v Olomouckém kraji, mnohdy již neexistujících. Po malém odpočinku jsme se vydali po 145- ti schodech na ochoz 26 metrů vysoké kamenné rozhledny. Počasí nám vyšlo perfektně a tak jsme viděli až Otmuchovské jezera v Polsku, Šerák a další pěkná místa Jeseníků. Když jsme se všichni náležitě pokochali výhledem, sešli jsme dolů a chvilinku jsme si odpočinuli u cedule POZOR ZMIJE! Pozorovali jsme také lidi, kteří si v chatě zakoupili špekáčky a na ohništi je uváděli pomocí ohně do jedlého a chutného stavu. Pak jsme se vydali zpět na chatu Čertovy kameny. Z historie rozhledny nás zaujalo, že po 2. světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení. Návštěvu rozhledny rád doporučuji. Je to krásná stavba. A turisté, kteří mají hlad, mohou si koupit buřt v chatce u rozhledny a sami si jej opéci nad ohněm, který zde plápolá za pěkného počasí... Na Zlatý chlum jsme přišli z chaty Čertovy kameny, což je nejkratší, ale také nejprudší cesta vzhůru na rozhlednu. Pouhých 1,5 km dá zabrat. Můžete si zvolit pohodlnější trasu o délce 5 km, která sem vede z další úžasné lokality Jeseníků Rejvízu. A do třetice - 2,5 km je to z dalšího krásného místa Křížový Vrch u Jeseníku. OTEVŘENO: květen - září, denně hod. za příznivého počasí (ne za deště, mlhy...) říjen - duben, pouze o víkendech za slunečného počasí VSTUPNÉ: dospělí - 25 Kč studenti - 20 Kč děti - 15 Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Říčka Šumný potok 50 11'24.42"N 17 13'51.69"E Pravobřežní přítok Bělé, do které ústí v Adolfovicích. Pramení v sedélku mezi Orlíkem a Medvědím vrchem v Medvědské hornatině ve výšce 1120m, zejména nejhornější část toku vytváří Hluboké údolí s příkrými svahy, tok vytváří řadu peřejí a vodopádků, pstruhová voda. Přístupný nejlépe po zelené TZ od Adolfovic, horní část trasy bohužel zdevastovaná velkou vodou. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Knížecí cesta Technická památka 50 6'14.58"N 17 6'5.04"E Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Tvrz Jeseník - vodní tvrz, Vlastivědné muzeum Jesenicka 50 13'47.14"N 17 12'25.24"E Vodní tvrz v Jeseníku je prvně připomínána v roce 1374, tehdy zřejmě jako obytná věž, která byla na tvrz přestavěna v průběhu 15. století. Původní tvrziště tvořila jednopatrová obdélníková budova, ke které byla na přelomu století přistavěna dvoupatrová hranolová věž a boční Křídla. Mezníkem v historii tvrze je rok 1727, kdy ji stihl ničivý požár, v následné přestavbě bylo přistavěno druhé patro a věž byla naopak o dvě patra snížena, v této podobě známe tvrz dnes. Po většinu let byla tvrz majetkem vratislavických biskupů, nebo jejich leníků. V roce 1932 bylo do tvrze umístěno Vlastivědné muzeum Jesenicka. Okolo tvrze vede vodní příkop, který je dnes suchý. V expozici muzea můžeme shlédnou exponáty Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka, Fauna a flóra Jesenicka. Provozní doba: út - so 9:00-12:00 a 13:00-16:30. Aktuální info o akcích v muzeu, expozicích, otevírací době, kontakty, atd. je zde: Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel 50 13'48.00"N 17 24'1.66"E Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž - radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Zdroj: Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: Uhlířský vrch Kostel 49 58'23.35"N 17 26'23.60"E Uhlířský vrch je vysoký 672 metrů nad mořem. Vrchol je bývalá sopka, zvedá se jihozápadním směrem od města Bruntál. Na vrcholu kopce nad stěnou lomu stojí zdaleka viditelný barokní poutní kostel panny Marie Pomocné. Od Kobylího rybníka, který se nachází u silnice vedoucí z Bruntálu do obce Moravskoslezský Kočov, lemuje cestu k poutnímu kostelu čtyřřadá lipová alej vysázená už v 18 století. Na vrchol kopce vede z Bruntálu zelená turistická značka. Další informace najdete zde: Jelení studánka Zajímavost 50 2'1.96"N 17 11'56.54"E Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Tvrz Jeseník 50 13'48.72"N 17 12'26.69"E Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738? Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko-slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Další informace najdete zde: Ruční papírna Velké Losiny - muzeum papíru Muzeum 50 1'46.99"N 17 2'17.77"E Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena Janem mladším ze Žerotína. První archivní zmínkou o papírně je smlouva z 25. března Její výrobky jsou prodávány nejen na tuzemském trhu, ale jsou také vyváženy do celého světa. V objektu papírny je kromě Muzea ručního papíru zřízena i galerie, v jejíchž prostorách jsou prezentována výtvarná díla spjatá s ručním Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 papírem nebo se zdejším regionem. Velkolosinská manufaktura dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, k tisku bibliofilií a rovněž v knižní umělecké a restaurátorské praxi. Od poloviny 70. let 20. století prošel celý areál několika etapami nákladných rekonstrukcí a oprav. Unikátní areál významné technické památky, ve které výroba trvá více jak 400 let, nemá v oblasti střední Evropy obdoby. Součástí velkolosinské Ruční papírny - významné kulturní a technické památky - je od roku 1987 specializované Muzeum papíru, v jehož expozicích se návštěvníci mohou seznámit s historickým vývojem a tradicemi starého papírnického řemesla. Se svým oborovým zaměřením na minulost a vývoj manufakturní papírenské výroby je jediným svého druhu v České republice. Leden duben, říjen prosinec (I - IV, X - XII) Pondělí zavřeno, jen prohlídky pro předem rezervované skupiny - tel Úterý Pátek 9:00 16:00 Sobota Neděle 9:00 12:00, 12:30 16:00 Květen, červen a září (V,VI, IX) Pondělí Pátek 9:00 17:00 Sobota Neděle 9:00 12:00, 12:30 17:00 Červenec a srpen (VII-VIII) Pondělí Pátek 9:00 18:00 Sobota Neděle 9:00 12:00, 12:30 18:00 Vstupné pro sezónu 2011 (platnost od , ceny uvedeny včetně DPH) (aktualizace ) I. PROHLÍDKOVÝ OKRUH - ZÁKLADNÍ (Muzeum papíru, pracoviště výroby) Plné vstupné (dospělí) 85, Kč Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP, ZTP/ P, senioři nad 60 let) 60, Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti od 6 do 15 let) 230, Kč Cizojazyčný výklad / 1 osoba 120, Kč sleva na skupinovém vstupném : co 20 osob, 1 doprovod zdarma skupinové prohlídky muzea mimo bežnou otevírací dobu jsou možné za 100% příplatek na vstupném - nutno předem rezervovat základní prohlídkový okruh je zpřístupněn celoročně začátek poslední prohlídky je vždy nejpozději 60 minut před uzavírací hodinou prohlídky se konají výhradně ve skupinách s odborným průvodcem minimální účast je 5 návštěvníků, maximální obsazení prohlídky 40 osob (včetně neplatících dětí do 6 let) doba trvání prohlídky s výkladem v českém jazyce je cca 60 minut muzeum je v roce 2011 otevřeno celoročně; v mimosezónním období (I - IV, X - XII) denně mimo pondělí; celý objekt je uzavřen ve dnech , a správa objektu si vyhrazuje právo neplánovaného uzavření objektu pro veřejnost z neodkladných provozních nebo technických důvodů; termíny případného uzavření Ruční papírny a Muzea papíru jsou aktuálně zveřejňovány vývěskou u vstupu a na těchto stránkách v sekci Aktuality vstupenky pro jednotlivé návštěvníky i skupiny doporučujeme předem rezervovat rezervaci prohlídkových termínů si můžete dle Vašeho výběru interaktivně zadat v našem on- line webovým rezervačním systému ; v případě jeho nedostupnosti Vám rezervaci zajistí správa muzea na základě objednávky ( e- mailem, písemně, telefonicky, faxem) provozní podmínky objektu jsou upraveny platným Návštěvním řádem Ruční papírny a Muzea papíru ve Velkých Losinách, jehož ustanovení jsou závazná pro všechny návštěvníky II. PROHLÍDKOVÝ OKRUH - DOPLŇKOVÝ (Pouze technické zajímavosti - vodní náhon, turbína, parní kotelna, příprava hadrů) Plné vstupné (dospělí) 50, Kč Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP, ZTP/P, senioři nad 60 let) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 30, Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti od 6 do 15 let) 130, Kč II.prohlídkový okruh je zpřístupněn v období V- VI a IX o sobotách a nedělích, v období VII - VIII denně; v ostatních termínech a mimo seónu pouze po předchozí objednávce začátek poslední prohlídky II.okruhu je vždy nejpozději 30 minut před uzavírací hodinou prohlídky se konají výhradně ve skupinách s odborným průvodcem minimální účast II.okruhu je 6 návštěvníků, maximální obsazení prohlídky 20 osob (včetně neplatících dětí do 6 let) doba trvání prohlídky s výkladem v českém jazyce je cca 30 minut vstupenky pro jednotlivé návštěvníky i skupiny doporučujeme předem rezervovat rezervaci prohlídkových termínů pro tento okruh lze zajistit pouze prostřednictvím infocentra Muzea papíru, popř. správy muzea ( em, písemně, telefonicky, faxem) Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Venušina sopka Zajímavost 49 57'4.19"N 17 28'49.11"E Venušina sopka ( 643 m.n.m.) je přírodní zajímavost. Jedná se o kopec, který se zvedá jihovýchodním směrem nad obcí Mezina. Tuto přírodní zajímavost tvoří čtvrtohorní sopka. Vrchol sopky je pokryt červenohnědou struskou a sopečným pískem. Můžeme tu rovněž vidět směr kudy dříve ze sopky vytékala láva, severovýchodním směrem se nacházejí dva lávové proudy. Na vrcholku sopky najdeme hlavní mísovitý kráter a boční kráter s jeskynním převisem, který je východě. Je tu rovněž několik roklí, které mají strmé stěny. V roklích se dříve těžila čedičová struska, která sloužila jako stavební materiál či na výrobu tvárnic. Na vrcholku Venušiny sopky se daří chráněné rostlině a to rozchodníku žlutému. Z obce Mezina vede na sopku modrá turistická trasa a z jejího vrcholku je krásný výhled do okolí. Za příznivého počasí můžeme vidět vrchol praděd. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Lipová alej Zajímavost 49 58'32.58"N 17 27'1.72"E Nedaleko jihozápadního okraje města Bruntál najdeme pozoruhodnou lipovou alej, která lemuje cestu vedoucí na Uhlířský vrch ( 672 m.n.m.) k poutnímu kostelu Panny Marie Pomocné. Lipová alej lemující cestu ke kostelu byla vysázena v letech 1766 až 1770 a její délka dosahuje jednoho kilometru. Tuto alej nechal vysázet pan von Riedheim. V letech 1885 až 1889 došlo k prodloužení lipové aleje ke Kobylímu rybníku. Ještě v roce 1935 byl u okraje aleje dřevěný kříž a na stromech byly dřevěné výjevy křížové cesty. Alejí vede zeleně značená turistická trasa z Bruntálu. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Jez Lávka na Divokém potoce 50 6'33.48"N 17 8'0.06"E Zajímavou kombinaci retenční přehrážky s lávkou najdeme na Divokém potoce, původně zvaném Wildbach, nedaleko Koutů nad Desnou. Divoký potok je pravobřežní přítok Divoké Desné. Pramení na svahu Červené hory v údolíčku pod Bílým sloupem. Samotnou lávku najdeme na jeho spodním toku těsně nad Kouty. Většina návštěvníků Jeseníků prochází nedaleko potoka, aniž by o existenci díla cokoli tušila. Prochází kolem totiž žlutá TZ na Červenohorské sedlo, neboli Starosedelská cesta, která je vyhledávanou spojnicí s horským střediskem. Lávka je na cestičce spojující Starosedelskou cestu s Horským hotelem Primavesi, neboli bývalou zotavovnou ROH Vítězný Únor, které se však neřekne jinak než Vítězák, dříve zvanou Chata Dr. Edvarda Beneše a ještě dříve Berghotel Sonnenschein. Přehrážka s lávkou byla postavena při úpravách koryta potoka v r. 1934, čemuž napovídá nápis na pilíři. Původní dřevěná mostovka shořela během II. světové války údajně od jisker z milíře, když poblíž lávky se takto dříve vyrábělo dřevěné uhlí. Ta současná je obnovená v letech Pod přehrážkou je ještě malý splav se stavidlem, od kterého vede náhon k malé vodní elektrárně, krerá dříve původní stavbu - Venkovský dům Primavesi (originálním názvem Landhaus Primavesi) zásobovala elektrickou energií. Maketu původní stavby a další artefakty můžeme vidět v Muzeu umění v Olomouci. Vzhledem k tomu, že hospoda na Vítězáku je zase v provozu, není důvod sem neodbočit, už i kvůli výhledu, který od restaurace objevíme, a také proto, že si přes hospůdku zkrátíme cestu do Koutů. Lávku obnovil právě současný majitel hotelu, jak sám říká udělal ji bytelnější, aby po ní mohl jezdit i s koňmi, které pod hotelem chová.. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Jeseník - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel 50 13'47.89"N 17 12'21.71"E Kostel Nanebevzetí Panny Marie, byl postaven v místech původního gotického kostela, který je zmiňován roku Současný kostel, který sousedí s vodní tvrzí, byl postaven v novorenesančním stylu v letech Z původního gotického kostela se dochovala pouze část středověké věže a část západní stavby lodi. Oltář ve stylu novogotiky je dílem sochaře Bernarda Kutzera. Při vstupu do kostela se nachází Socha sv. Jana Nepomuckého zřejmě z roku Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Rašeliniště Skřítek Zajímavost 49 59'28.09"N 17 9'45.50"E Rašeliniště Skřítek je národní přírodní rezervace a rozkládá je v jižní části chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Oblast rašeliniště se rozprostírá na území dvou krajů a to menší částí v Moravskoslezském kraji a větší plocha rašeliniště je v kraji Olomouckém. Prostor rašeliniště najdeme jihovýchodním směrem od motorestu v sedle Skřítek. Jihovýchodním směrem od rašeliniště leží město Rýmařov a západním směrem obec Sobotín. Silnice spojující tyto dvě lokality prochází sedlem Skřítek. Národní přírodní rezervaci Skřítek tvoří přechodné rašeliniště prameništního typu, na kterém se daří růstu ohrožených druhů rašeliništních a mokřadních rostlin. V oblasti rašeliniště pramení Žlutý potok, který u lovecké chaty Hubert ústí do Podolského potoka. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Rašeliniště má charakter tundru, kde najdeme mokřady, tůňky a prameniště v oblasti smrkového rašeliništního lesa a luk. V oblasti roste rašeliník a na pevnějším podkladě rašeliníková smrčina. V okolí tůní se daří bříze karpatské a v podrostu můžeme vidět suchopýr pochvatý, klikvu žoravinu, violku bahenní či ostřici mokřadní. V okolí pramenišť se daří kamzičníku rakouskému, oměji šalamounku, kropenáči vytrvalému, stračku potočnímu, sedmikvítku evropskému či tolije bahenní. V oblasti rezervace se daří růstu také velmi ohrožené rostlině a to korálici trojklanné. Oblast je chráněná jako národní přírodní rezervace od roku 1955 a rozkládá se na ploše 166, 65 hektarů. Rezervace je rozprostírá na třech katastrálních územích obcí Rudoltice, Klepáčov v Olomouckém kraji a obce Žďárský Potok v Moravskoslezském kraji a v nadmořské výšce 815 až 890 metrů. U motorestu v sedle Skřítek je výchozí místo několika značených turistických tras. Vydáme-li se z tohoto rozcestí po červené značce východním směrem dojdeme k rozcestí Nad Skřítkem a odtud dále pokračujeme po červené a po několika metrech od tohoto rozcestí budeme procházet severovýchodním okrajem národní přírodní rezervace Skřítek. Těmito místy rovněž prochází značená cyklostezka. Rozloha Katastrální území: Rudoltice, Klepáčov ( Olomoucký kraj) a Žďárský Potok ( Moravskoslezský kraj ) Výměra: 166, 65 hektarů Nadmořská výška: metrů Rok vyhlášení: 1955 Další informace najdete zde: Velké Losiny - kostel sv. Jana Křtitele Kostel 50 2'28.36"N 17 3'4.43"E Farní kostel, pozdně renesanční z l na místě staršího dřevěného. Původně vznikl jako kostel luteránský, po r katolický. Stavbu navrhl Antonio Thoma. Nechal jej postavit Jan Starší ze Žerotína, který je v kostele pohřben. Uvádí se jako největší vesnický kostel na Moravě, cenný je interiér s barokními, rokokovými a klasicistními prvky, zajímavostí jsou ochozy s tribunami pro zpěváky Strop s valenou klenbou, věž kostela gotická, gotické prvky i v jiných částech objektu. Dřevo z původního kostela bylo použito na vesnické kostelíky v Žárové, Maršíkově (části Velkých Losin) a Klepáčově. Cennou součástí výzdoby je Křížová cesta od F. A. Sebastiniho z období kolem r Cenné jsou i malby od J. K. Handkeho nebo renesanční výplně oken. Na venkovních zdech další zajímavé náhrobky a reliéfy. Reliéf na venkovní zdi presbytáře se křtem J. Krista byl původním kamenným oltářem. Boční barokní pohřební kaple sv. Kříže postavena r za Jana Ludvíka ze Žerotína. Možnost prohlídky na tel Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Drakov-Drachenburk-hrádek(celnice)-do Údolí Lapků z Drákova Hrádek 50 11'4.39"N 17 21'11.44"E Hrádek- celnice Drakov se nachází v Hrubém Jeseníku u říčky Černé Opavy, mezi Vrbnem pod Pradědem a Zlatými Horami. Autem se tam dostanete z Vrbna pod Pradědem po silnici na Zlaté Hory, ze které odbočíte po vyjetí kopce na první křižovatce za Mnichovem, místní částí Vrbna, vlevo na slepou silnici, která vás zavede k osadě Drakov na parkoviště u Naučné stezky Údolí Lapků z Drakova". Vedou sem i cyklostezky z Vrbna pod Pradědem, Zlatých Hor i Jeseníků. Naučná stezka Údolí Lapků z Drakova" byla vybudovaná spolkem Přátelé Vrbenska, ve spolupráci se Společností pro přírodu a krajinu ACTAEA Karlovice a dalšími partnery. Mimo vybudování Naučné stezky spolek Přátelé Vrbenska v tomto údolí pořádá celoročně několik kulturních a zábavných akcí pro širokou veřejnost. Největší akcí bývá akce Lesní slavnost Lapků z Drakova", pořádaná vždy v červenci. Při této akci můžete poznat různé řemeslníky a potkat rytíře a lapky nebo císařskou zlatohorskou gardu, rýžovat zlato, vysadit strom a mnoho soutěžních a zábavných akcí. Zásluhou spolku se provádí záchrana dřevouhelné Lorenzovy- Vavřincovy hutě, která je vzdálena po asfaltové silničce od parkoviště asi 2 km. K hrádku- celnici Drakov se dostanete od hutě na východ přes lesní galerii a dále přes kamenný brod a asi 200 m po proudu řeky Černé Opavy, nebo asi 200 m zpět jižním směrem po asfaltce k parkovišti s odbočením vlevo na pěšinku a přes brod přes řeku Černou Opavu. Při zvýšeném průtoku je na hrádek- celnici Drakov pěkný pohled přes řeku. Na informační desce je doporučena také cesta přes most kolem hájovny a proti proudu řeky Černé Opavy. Tato trasa je však obtížnější, protože vede neupraveným terénem. Kdy byl na hranici Opavského a Nisského slezského knížectví hrádek- celnice Drakov vybudován ani zničen, není písemně doloženo i jinak je o něm málo zpráv. Skalisko se zbytky hrádku-celnice Drakov je vysoké asi 10 m, široké asi 9 m a dlouhé kolem 25 m, od stráně oddělené asi 4 m širokým příkopem, vysekaným do skály, přes který vedl most. Na skalisku je několik pozůstatků po hrádku ve formě otesaných části skaliska, pravidelné prohlubně i zbytky zdiva. Poloha hrádku-celnice Drakov zabezpečovala, že nikdo nemohl projít Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 údolím Černé Opavy bez kontroly a hrádek zabezpečoval při vybírání cla, výběrčím i kupeckým karavanám dostatečnou ochranu. Po oficielním obírání průchozích výběrem cla se pravděpodobně později hrádek stal sídlem lapků a musel být zničen. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Eldorádo v Hynčicích Drobné památky 50 10'27.51"N 17 30'46.61"E Zahradní galérie betonových skulptur pravěkých ještěrů v životní velikosti, pohádkových postaviček a zvířat. Uvidíte zde unikátní ukázku lidového umění a tvořivosti. Vrátíte se zde do doby pravěké mezi různé druhy dinosaurů, brontosaurů a dalších ještěrů žijících v době dávno minulé. A vězte, že jejich obří rozměry Vás očarují. Mimo těchto obyvatel Eldoráda tu najdete pohádkové postavičky (Sněhurka, červená Karkulka..), současná zvířata, pravěká jeskyně,... Jak ho najít: Najdete jej, když pojedete po silnici 453 (cyklotrasa č.55) z Města Albrechtic na Heřmanovice. Je na konci obce Hynčice (na začátku Hejnova) po pravé straně. Nachází se u něj parkoviště s občerstvením. Tel.: Otevírací doba: Každý den8:00-18:00 hodin Odkazy: Fotogalerie 1, Fotogalerie 2 Další turistické cíle na osoblažsku a krnovsku na mapě Autor článku: Petr Mikeska Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14