Průvodce "Lipová Lázně"

Transkript

1 Jeseníky 2011 Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Rezervace 50 10'9.72"N 17 6'43.92"E Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí , 8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby.ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Rezervace je soustředěna v okolí severní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ve vrcholové části Keprnické hornatiny - tvoří ji vrcholy Šerák (1350,8 m n.m.), Keprník (1422,8 m n.m.) a Vozka (1377,1 m n.m.). Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na vrcholu Keprníku se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. V rezervaci se vyskytují vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Z flóry je významný výskyt následujících rostlin. Jedná se především o silně ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata), ohrožený oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), silně ohrožený neoendemit Hrubého Jeseníku zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), kriticky ohrožený hořec tečkovaný (Gentiana punctata), ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago), kriticky ohrožený jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), silně ohroženou violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silně ohroženou šichu oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum) a ohroženou plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Rozsáhlá vrchoviště jsou známá výskytem kriticky ohroženého Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 bradáčka srdčitého (Listera cordata), ohrožené ostřice chudokvěté (Carex pauciflora), silně ohrožené ostřice bažinné (Carex pulicaris), dále klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus) a dalších druhů. Hole na vrcholech Vozky a Keprníku hostí např. kriticky ohroženou řeřišnici rýtolistou (Cardamine resedifolia), silně ohroženou sítinu trojklanou (Juncus trifidus) a rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum). Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu je zde stálá populace rysa ostrovida. Územím prochází spolu s červenou tur. zn. stejnojmenná Naučná stezka a několik jiných značených turistických stezek. Na Šerák vede sedačková lanovka z Ramzové. Na Šeráku je turistická Jiřího chata, má zde vyrůst nová meteorologická stanice. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Vyhlídka Čertovy kameny Skalní útvar 50 13'21.40"N 17 12'36.29"E Skalní útvar Čertovy kameny je 40 m vysoký a 100 m dlouhý. Nachází se 3km od Jeseníku. Určitě stojí za to si vylézt na vrcholek kamenů. Výstup je zajištěn žebříky a řetězy, díky nimž se dostanete na Krásnou vyhlídku. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: Chata Čertovy kameny - chata a skalní vyhlídka 50 14'40.63"N 17 14'11.94"E Jedním z našich cílů během dovolené v Jeseníkách bylo kouzelné místo zvané Čertovy kameny - což je skalní vyhlídka a stejnojmenná chata s možností občerstvení. Z Jeseníku jsme až k chatě dojeli úzkou asfaltovou silničkou, místy s prudkým stoupáním. Parkoviště pro několik aut u chaty bylo zdarma. Chata se nachází v nadmořské výšce 694 m.n.m. a je zde i možnost ubytování uprostřed lesů. Chata je i jeden z výchozích bodů ke kamenné rozhledně Zlatý chlum - je to nejkratší přístup k této krásné rozhledně. Ovšem jedná se o poměrně prudký výstup - za 1,5 km jsme překonali asi 200 metrů převýšení. Ovšem zpět na Čertovy kameny - pouhých 50 metrů od chaty se nachází krásná skalní vyhlídka. Po pár krocích jsme byli pod vrcholovým skaliskem, na který vedou kovové žebříky a s pomocí řetězů místo zábradlí jsme vystoupali až na malou skalní plošinku. Byli jsme odměněni krásným výhledem do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru. Čertovy kameny jsou 40 metrů vysoké a 100 metrů dlouhé. Němci toto místo nazývali Harichstein (Harichovy kameny) podle jména majitele pozemku Vinzenze Haricha, na němž skála stála. Češi toto místo přejmenovali na Čertovy kameny. My jsme zde žádného rohatého čerta nepotkali, jen další turisty, Ale podle staré pověsti, která se nám velice zalíbila, zbožná paní chtěla po smrti svého manžela postavit pod svým hradem, v širokém údolí, na samém okraji zalesněných hor, klášter pro zbožné mnichy. Ti měli obdělávat pole na pozemcích, které v blízkosti kláštera chtěla mnichům věnovat. Nedaleko odtud, ve skalních rozsedlinách měl své doupě ďábel, kterému se v divoké krajině zalíbilo a kde spřádal své pekelnické pikle. Nechtěl připustit, aby k němu z kláštera doléhaly zbožné písně, aby byl ve svém ničivém díle rušen hlasem zvonu. Se svými pomocníky mařil započaté stavební dílo. Každou noc zničil všechno, co lidská ruka zbudovala přes den. Pekelník se rozhodl, že najednou učiní přítrž všem snahám a všemu úsilí lidí při vzniku nového stavebního díla. Rozhodl se, že celé údolí zatopí. Ďábel měl povoleno dokončit dílo zkázy do kuropění. Opozdil se však. Poslední kameny, které pekelníci přinášeli, zůstaly ležet na několika místech celého údolí. Tomu největšímu skalisku, které tu stojí celá staletí, se říká Čertovy kameny. Na závěr uvádím provozní dobu chaty - SEZONA Po-Pá hodin So hodin Ne hodin Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Hrad Kaltenštejn Zřícenina 50 17'42.86"N 17 9'7.78"E Hrad Kaltenštejn byl vybudován po roce Již v roce 1295 informuje Bolek I. Svídnický vratislavského biskupa, že vykoupil Kaltenštejn z rukou loupeživých nepřátel církve. Kdo byl oněmi tajemnými škůdci, kteří hrad vybudovali, není známo. Je ale pravděpodobné, že se mohlo jednat o rod Wüstehubů, obávaných loupeživých rytířů, kteří na počátku 14. století prakticky uchvátili část území na Jesenicku a Javornicku a ze svých sídel pořádali pustošivé nájezdy na majetky vratislavského biskupství i do Čech. Důkazem je podoba hradního jádra, které je stavebně velmi podobné dalším wüstehubovským hradům - Kolštejnu a Frýdberku. Nový hrad si zřejmě za kratičkou dosavadní dobu stačil vybudovat takovou pověst, že měl být podle návazného rozsudku krakovského biskupa buď zbořen, nebo předán do rukou vratislavského biskupa. Naštěstí byla realizována druhá varianta, jak dokládá zmínka o bratru vratislavského biskupa coby kaltenštejnském purkrabím v roce 1299 V první polovině 14. století náležel hrad rodu Haugwitzů. Jeho význam však rostl, takže v roce 1345 se vratislavský biskup Přeclav z Pogarel rozhodl získat jej zcela do majetku biskupství. U příležitosti převodu majetku biskup dokonce označil Kaltenštejn jako mocně opevněný a výnosný pro niskou zemi. Od té doby byl Kaltenštejn vždy jednou z nejpevnějších bašt katolictví na Jesenicku. Zajímavé je, že se jej husité nepokusili dobýt, když na počátku roku 1428 táhli proti vratislavskému biskupovi Konrádovi IV. Až v roce 1441 se jej lstí zmocnil rytíř Zikmund Rachna, který sem unesl jednu z dcer kladského královského hejtmana Půty z Častolovic. Proto byl hrad obležen biskupskou hotovostí a bez větších problémů dobit 11. března Obránci hradu byli oběšeni a Rachna sám krutým způsobem umučen. Opevnění hradu bylo již v té době zastaralé a vyžadovalo rozsáhlou modernizaci. V té době Kaltenštejn měl čtyři brány, vlastní mlýn, pivovar a pilu. I když se jednalo o významný hrad, navrhované stavební úpravy, které měly vést k výraznému zesílení jeho opevnění - stavba druhé hlásky a tří až čtyř flankovacích bašt - nebyly realizovány. Přesto sehrál roli největší opory moci církve v oblasti ještě jednou - v 60. letech 15. století době rozkolu mezi biskupem Joštem z Rožmberka a kališnickým králem Jiřím z Poděbrad, kdy byl protiváhou nedalekému Edelštejnu. Biskupovou smrtí roce 1467 došlo k částečnému zklidnění situace a Kaltenštejn pak už v dějinách vážnější úlohu nehrál. Ba naopak - dubloval úlohu sousedního Frýdberku. Navíc v době, kdy obce v oblasti, z jejichž daní byly hrady vydržovány, byly neustálými válkami značně zpustošeny. A tak pravděpodobně v roce 1505 nechal administrátor biskupství Jan Thurzo Kaltenštejn za 1400 zlatých vykoupit a rozbořit. Správa území připadla Frýdberku a stavebního materiálu z Kaltenštejna bylo údajně použito k opravám hradu v Javorníku. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku Rozhledna 50 14'16.80"N 17 14'15.22"E Během dovolené v Jeseníkách jsme navštívili i jednu z rozhleden v tomto kraji Zlatý chlum, která je jednou z mála na Jesenicku, neboť vždy není důvod stavět rozhledny na kopcích, ze kterých je pěkný výhled i bez přičinění lidských rukou. Na Zlatý chlum jsme přišli z chaty Čertovy kameny, což je nejkratší, ale také nejprudší cesta vzhůru na rozhlednu, jejíž stavba byla zahájena dne Pouhých 1,5 km dá zabrat. Můžete si zvolit pohodlnější trasu o délce 5 km, která sem vede z další úžasné lokality Jeseníků Rejvízu. A do třetice - 2,5 km je to z dalšího krásného místa Křížový Vrch u Jeseníku. Poté, co jsme se vyškrábali k vyhlídkové věži, na jejíž stavbu byl použit kámen z Polska, naše první kroky mířily do chatky pod rozhlednou. Zde jsme zakoupili nejnutnější občerstvení, pivo a také vstupenky na rozhlednu, slavnostně otevřenou 3.září V chatě jsme získali také pěkné razítko do památníku. Vše jsme dostali u naprosto perfektní, rychlé a usměvavé obsluhy, zřejmě zde sloužící turistům už drahný čas. V chatce bych doporučil prohlédnout si obrázky na stěně jiných rozhleden v Olomouckém kraji, mnohdy již neexistujících. Po malém odpočinku jsme se vydali po 145- ti schodech na ochoz 26 metrů vysoké kamenné rozhledny. Počasí nám vyšlo perfektně a tak jsme viděli až Otmuchovské jezera v Polsku, Šerák a další pěkná místa Jeseníků. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Když jsme se všichni náležitě pokochali výhledem, sešli jsme dolů a chvilinku jsme si odpočinuli u cedule POZOR ZMIJE! Pozorovali jsme také lidi, kteří si v chatě zakoupili špekáčky a na ohništi je uváděli pomocí ohně do jedlého a chutného stavu. Pak jsme se vydali zpět na chatu Čertovy kameny. Z historie rozhledny nás zaujalo, že po 2. světové válce a po zrušení německého turistického spolku, zůstal areál bez provozovatele a zájem o ní upadal. Chata v roce 1955 vyhořela a rozhledna byla ponechána bez správy svému osudu a pustla. Rekonstrukce proběhla až v 70.letech a zasloužilo se o ní město Jeseník. Vedle věže znovu vyrostla malá chatka nabízející občerstvení. Návštěvu rozhledny rád doporučuji. Je to krásná stavba. A turisté, kteří mají hlad, mohou si koupit buřt v chatce u rozhledny a sami si jej opéci nad ohněm, který zde plápolá za pěkného počasí... Na Zlatý chlum jsme přišli z chaty Čertovy kameny, což je nejkratší, ale také nejprudší cesta vzhůru na rozhlednu. Pouhých 1,5 km dá zabrat. Můžete si zvolit pohodlnější trasu o délce 5 km, která sem vede z další úžasné lokality Jeseníků Rejvízu. A do třetice - 2,5 km je to z dalšího krásného místa Křížový Vrch u Jeseníku. OTEVŘENO: květen - září, denně hod. za příznivého počasí (ne za deště, mlhy...) říjen - duben, pouze o víkendech za slunečného počasí VSTUPNÉ: dospělí - 25 Kč studenti - 20 Kč děti - 15 Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Nýznerovské vodopády Vodopád 50 17'3.40"N 17 4'25.83"E Kaňonovitá průrva s kaskádami a vodopády na soutoku Stříbrného a Bučínského potoka. Jsou chráněnou památkou. Vodopády najdete pod obcí Žulová, severozápadně od města Jeseník. Pro ty, kteří mají rádi vodu a všechny její podoby, bude návštěva tohoto místa jistě zajímavým zážitkem. Nejsou to sice vodopády Niagárské, ale každý přírodní úkaz má své vlastní kouzlo. Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: Zlatý chlum - rozhledna Rozhledna 50 13'54.59"N 17 12'33.84"E Rozhledna Zlatý chlum se nachází nad městem Jeseník... pěkná trasa vede z Rejvízu přes vyhlídku Čertovy kameny. Dá se jít i z Jeseníku. Z rozhledny je krásný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Vidíme i Hrubé Jeseníky. Za příznivého počasí je viditelný kralický sněžník a Rychlebské hory. A když se vám podaří být na rozhledně při západu Slunce...no nádhera. Na vrcholu Zlatý Chlum 875 (m.n.m.) stojí 26 m vysoká rozhledna. Historie věže spadá až do dalekého 19. století. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: Smrk - Rychlebské hory Vrchol 50 13'42.85"N 17 2'1.32"E Druhá nejvyšší hora Rychlebských hor se dosti nenápaditě jmenuje stejně jak celá řada jiných hor v Česku, navíc jeho nivelační výška činí 1125 m a je tedy navlas stejný jako jeho jmenovec v Jizerských horách. (Skutečná výška kóty vrcholu je však 1126,7m, takže je skoro o 2m vyšší). Na rozdíl od něj na něm není žádná velká stavba (rozhledna), zmínit můžeme snad Solnou chatu a přístřešek u Hraničníku. Křižovatka označovaná jako Smrk Hraničník není vrcholem, ten je vzdálen asi 500 m západním směrem, je k němu možné dorazit červeným psaníčkem směrem na Ramzovou. Celý vrchol Smrku je značně plochý a jediným výraznějším bodem je někdy samostatný vrchol Brousek, ve skutečnosti jen větší skalka na hraniční čáře. V posledních letech došlo k značnému odlesnění temena hory, takže z různých míst v okolí vrcholové plošiny máme pěkné výhledy zejména na samotné vrcholy Rychlebských hor, nejvíce Na Králický Sněžník. Směrem od Hraničníku po žluté značce k útulně Mates je možné dohlédnout na Sněžku, od hranice za Brouskem je pak výhled na Hrubý Jeseník. Rozcestí Smrk Hraničník je pak historickým trojmezím zemí Moravské, Slezské a Kladské. Na Smrk se nejčastěji chodí modrou turistickou značkou z Petříkova, případně psaníčkem z Ramzové. Méně znýmý je přístup po zelené od Císařské boudy. Delší je pak výstup po hřebenovce Rychlebských hor kam můžeme vystoupat třeba od Žulové přes Nýznerovské vodopády. Další náročnější výstup je modrou značkou z Horní Lipové, třeba kolem lesního baru, dojet sem lze i na horském kole, v zimě pak Smrk a jeho okolí je doménou běžkařů, kteří tudy po hranici jezdí na Paprsek. Původně článek začínal Nejvyšší hora, ale ze skutečností nových měření vyplývá, že Travná hora je asi o 1m vyšší, takže proto druhá nejvyšší hora. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Zlatý chlum Rozhledna 50 14'14.81"N 17 14'13.47"E Vrchol, tyčící se v nadmořské výšce 908 m, nad městem Jeseník. Na jeho severozápadním svahu (ve výšce 875 m. n. m. ) byla vybudována v roce 1899 kamenná rozhledna, vysoká 26 m. Na svazích naleziště granátů ve svoru, na východním svahu pozůstatky zlatých dolů. Často navštěvované turistické místo s kruhovým výhledem. Za pěkného počasí lze spatřit i kralický sněžník. V místě možnost občerstvení. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: Lesní bar Odpočinkové místo 50 13'34.62"N 17 3'2.45"E Když se vydáte cestou z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora v Jeseníkách), rozprostře se před vaším turistickým okem cosi, co se na první pohled bude zdát jako pouhý přelud vyprahlého poutníka. Lesní bar. Dřevěný stůl, dřevěné lavice, dřevěná koryta, ve kterých proudí čistá voda. A jak tak proudí, chladí přitom nápoje, které jsou v korytech, případně sudech, umístěny. Pivo, ledový čaj, dětské pití, energetický drink, cola, slivovice, svařák... co je libo. A to tam - vlesích - stojí po celé dny obsluha?, říkáte si možná. Nikoliv. Lesní bar je samoobsluhou. Vezmete si nápoj, sušenku a do kasičky umístěné na dřevěném stolku hodíte dvacetikorunu. Lesní bar, který vznikl proto, aby zpříjemnil turistům a cyklistům výšlapy do kopců, je živý jen z nadšení pánů Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 provozovatelů a z důvěry v lidské pokolení. Napůl přírodní a napůl lidmi vytvořený úkaz je jedním z nejzajímavějších turistických cílů, které jsem za svůj dosavadní život měla možnost spatřit. Autor článku: Gabriela Sedláčková Další informace najdete zde: Lázně Jeseník - lázně 50 13'40.49"N 17 11'42.92"E Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z kulturních a historických památek a pamětihodností jmenujme alespoň některé: hosté či pacienti si mohou prohlédnout vodní tvrz, sloužící dnes jako muzeum, klášterní kapli, kde se konají hudební představení, Priessnitzovy pomníky ve Smetanových sadech... Další informace najdete zde: Lesní bary Zajímavost 50 13'29.58"N 17 3'21.60"E Je to výlet pro milovníky turistiky, cyklistiky, železnice a překvapení v dnešní době téměř neuvěřitelného. Lesní bary se nacházejí v překrásném prostředí Rychlebských hor asi 2 km západně od železniční stanice Horní Lipová, kde se také nachází muzeum Slezského semeringu. Po příjezdu do stanice se dáte doleva po cyklostezce 6044 a asi po dvou km dorazíte k prvnímu lesnímu baru. V současné době probíhá zvelebování, ale nevím zda to nebude ke škodě. Byli jsme zde v listopadu 2008 a ještě to byla romantika, která fungovala asi 2 roky. Je zde samoobsluha vše za 10 Kč. Od piva, přes víno kořalku až po nealko, kafe, čaj a pišingry. je zde i razítko a pohledy a samozřejmě kasička. Cestou dále je horní bar, pak vyhlídka a přes útulnu Mates jsme po žluté značce došli až na Smrk - kraničník. V okolí je ještě mnoho dalších zajímavostí. Nám nepřálo počasí a museli jsme zpět na vlak do Ostravy. Není všem dnům konec, až poleví povodně zase zde vyrazíme. Při srpnové návštěvě 09 jsme zjistili několik změn. Přistavený přístřešek s krbem a posezením a mírně zvýšené ceny. Pišingry a oříšky zůstaly na 10 Kč a nápoje se zvedly na 12 Kč ale rozšířil se sortiment. Nově jsou i špekáčky za 15 Kč. Tak uvidíme co přinese rok Autor článku: Vlastimil Řepka Další informace najdete zde: Knížecí cesta Technická památka 50 6'14.58"N 17 6'5.04"E Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Tvrz Jeseník - vodní tvrz, Vlastivědné muzeum Jesenicka 50 13'47.14"N 17 12'25.24"E Vodní tvrz v Jeseníku je prvně připomínána v roce 1374, tehdy zřejmě jako obytná věž, která byla na tvrz přestavěna v průběhu 15. století. Původní tvrziště tvořila jednopatrová obdélníková budova, ke které byla na přelomu století přistavěna dvoupatrová hranolová věž a boční Křídla. Mezníkem v historii tvrze je rok 1727, kdy ji stihl ničivý požár, v následné přestavbě bylo přistavěno druhé patro a věž byla naopak o dvě patra snížena, v této podobě známe tvrz dnes. Po většinu let byla tvrz majetkem vratislavických biskupů, nebo jejich leníků. V roce 1932 bylo do tvrze umístěno Vlastivědné muzeum Jesenicka. Okolo tvrze vede vodní příkop, který je dnes suchý. V expozici muzea můžeme shlédnou exponáty Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka, Fauna a flóra Jesenicka. Provozní doba: út - so 9:00-12:00 a 13:00-16:30. Aktuální info o akcích v muzeu, expozicích, otevírací době, kontakty, atd. je zde: Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Česká Ves - Muzeum Veteránů Muzeum 50 15'3.96"N 17 13'19.16"E Muzeum Veteránů v České vsi je otevřeno veřejnosti od Jeho majitelem a provozovatelem je Automoto Veterán klub Česká Ves. Muzeum sídlí v budově bývalé kuželny ve dvoře za hostincem v centru obce. V muzeru najdeme sbírku automobilů, ale hlavně motocyklů všech možných značek, převažují ty české. Dále je tu výstava trofejí členů klubu, sbírka dobových oděvů aj. Muzeum se samozřejmě spolupodílí na organizaci všemožných akcí v obci i regionu. Provozní doba Červen - Srpen Po Ne hod. Květen - Září Na telefon Mimo sezonu po domluvě na tel Vstupné: 25, Kč - dospělí 15, Kč - děti Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Tvrz Jeseník 50 13'48.72"N 17 12'26.69"E Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738? Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko-slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Další informace najdete zde: Jez Lávka na Divokém potoce 50 6'33.48"N 17 8'0.06"E Zajímavou kombinaci retenční přehrážky s lávkou najdeme na Divokém potoce, původně zvaném Wildbach, nedaleko Koutů nad Desnou. Divoký potok je pravobřežní přítok Divoké Desné. Pramení na svahu Červené hory v údolíčku pod Bílým sloupem. Samotnou lávku najdeme na jeho spodním toku těsně nad Kouty. Většina návštěvníků Jeseníků prochází nedaleko potoka, aniž by o existenci díla cokoli tušila. Prochází kolem totiž žlutá TZ na Červenohorské sedlo, neboli Starosedelská cesta, která je vyhledávanou spojnicí s horským střediskem. Lávka je na cestičce spojující Starosedelskou cestu s Horským hotelem Primavesi, neboli bývalou zotavovnou ROH Vítězný Únor, které se však neřekne jinak než Vítězák, dříve zvanou Chata Dr. Edvarda Beneše a ještě dříve Berghotel Sonnenschein. Přehrážka s lávkou byla postavena při úpravách koryta potoka v r. 1934, čemuž napovídá nápis na pilíři. Původní dřevěná mostovka shořela během II. světové války údajně od jisker z milíře, když poblíž lávky se takto dříve vyrábělo dřevěné uhlí. Ta současná je obnovená v letech Pod přehrážkou je ještě malý splav se stavidlem, od kterého vede náhon k malé vodní elektrárně, krerá dříve původní stavbu - Venkovský dům Primavesi (originálním názvem Landhaus Primavesi) zásobovala elektrickou energií. Maketu původní stavby a další artefakty můžeme vidět v Muzeu umění v Olomouci. Vzhledem k tomu, že hospoda na Vítězáku je zase v provozu, není důvod sem neodbočit, už i kvůli výhledu, který od restaurace objevíme, a také proto, že si přes hospůdku zkrátíme cestu do Koutů. Lávku obnovil právě současný majitel hotelu, jak sám říká udělal ji bytelnější, aby po ní mohl jezdit i s koňmi, které pod hotelem chová.. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8