Průvodce "Hrubý Jeseník"

Transkript

1 Hora Praděd 50 4'59.08"N 17 13'57.58"E Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: Bruntál Zámek 49 59'14.23"N 17 27'52.53"E Barokní Zámek Bruntál se nachází v Moravskoslezském kraji. Zámek lze navštívit od dubna do října každý den kromě pondělí a v listopadu na základě předchozí domluvy. Návštěvníci během prohlídky uvidí místnosti s barokním a rokokovým zařízením, z nichž vyniká především řezbami vyzdobený Audienční sál, dále uvidí zbrojnici, jídelnu, knihovnu, galerii aj. Některé zámecké sály slouží k pořádání výstav, hudebních koncertů a jiných kulturních a společenských akcí. Zámek obklopuje rozlehlý park. Další informace od pana Phdr. Tomáše Neisnera, díky! ;) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 ZÁMEK BRUNTÁL národní kulturní památka Adresa: Zámecké náměstí 7, Bruntál Telefon: /9; fax Zámecká expozice Otevírací doba: denně kromě pondělí duben a říjen - 9:00-12:00, 12:30-16:00 hod květen - září. - 9:00-12:00 12:30-17:00 hod prosince :00 12: hod Vstupné plné: 70,- Kč (dospělí) snížené 40,- Kč (děti 6-15, studenti, důchodci, invalidé) rodinné vstupné: 180,- Kč (2 dospělí, 2 a více dětí do 15 let) cizojazyčný výklad: % ke vstupnému zapůjčení cizojazyčného průvodcovského textu: 10,- Kč Fotografování v expozici: 20,- Kč Natáčení videokamerou: 40,- Kč Muzejní expozice (Příroda Bruntálska, Řemeslo má zlaté dno) a výstavy: Otevírací doba: celoročně denně kromě pondělí 9:00-12:00 12:30-16:00hod Vstupné: plné: 20,- Kč (dospělí) snížené: 10,- Kč (děti 6-15 let, studenti, důchodci, invalidé Slevy: držitelé karty EUROBEDS, ISIC, IYTC (Alive), ITIC Volný vstup na karty: Asociace muzeí a galerií ČR, Národní památkový ústav, ICOM, ICOMOS Na zámku je možné provádět svatební obřady Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 (Matrika Městského úřadu vbruntále, Nádražní 20, Bruntál, tel: ) Popis objektu a expozic: Barokně přestavěný původně renesanční zámek vbruntále je sídlem regionálního muzea. Po celý rok nabízí návštěvníkům prohlídku expozic a výstav. Zámeckou expozici tvoří nádvoří, kaple a 27 sálů reprezentačního 1.patra spůvodní výzdobou i zařízením. Řemeslo má zlaté dno - muzejní expozice o činnosti řemeslníků vnašem regionu na přelomu 19. a 20.století. Příroda Bruntálska - muzejní expozice, představující geologickou skladbu, faunu a flóru celého regionu. Výstavy vroce 2009: Oslaďme si život Všechno co víme o cukru a jiných sladidlech Igor Minárik - Kresbomalby Eva Cisárová-Mináriková - Textilní koláže Slovenští výtvarní umělci představují svá díla zposledního období Vily Moravskoslezského kraje Nejznámější vily postavené od konce 19.století vplánech a fotografiích Daniela Vinopalová - Objekty Objekty - sochy jedné znevýznamnějších autorek současného českého výtvarného umění let CHKO Jeseníky Věra a František Vítkovi - Loutky a obrazy Výtvarníci královéhradeckého divadla Drak jak je známe i neznáme Přírůstky Muzea vbruntále za roky Tajemství kávy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Akce: 4.4. Velikonoce na zámku Jarmark a vyhodnocení soutěže Bruntálská kraslice Velká muzejní noc Oslavy mezinárodního dne muzeí a mezinárodního dne památek Dny evropského dědictví sleva na vstupném 50% Vánoce na zámku Jarmark, vyzdobený zámek a vyhodnocení soutěže Nejkrásnější vánoční ozdoba. Změna programu vyhrazena. Další informace najdete zde: Říčka Bílá Opava 50 4'45.82"N 17 16'3.57"E Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: Chata Chata Švýcárna 50 5'56.97"N 17 12'56.21"E Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m.n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Národní přírodní rezervace Praděd Rezervace 50 3'47.00"N 17 14'23.85"E Je známou a nejnavštěvovanější NPR v tomto pohoří. Je to rezervace mezinárodního významu. Vznikla v r spojením původně 6 samostatných rezervací (Vrchol Pradědu, Petrovy kameny, Velká Kotlina, Malá kotlina, Bílá Opava a Divoký důl)- všechny jsou podrobně popsány jako samostané lokality v sekci "Přírodní zajímavosti"). K původní rezervacím byla přičleněna okolní stejně hodnotná lesní a alpínská společenstva, unikátní pralesovité porosty okolí u Eustachovy chaty a skalní ledovec na Suti (obdobný je znám až z Aljašky). Rozloha takto vzniklé rezervace činí 2031 ha a chrání podstanou část hlavního hřebene Pradědské hornatiny a jeho okolí. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Rabštejn Zřícenina 49 56'57.99"N 17 9'1.80"E Nevelké zříceniny hradu Rabštejn se ukrývají v lesích nad obcí Bedřichov na Šumpersku v Olomouckém kraji. Hrad se skládal z Předhradí a vlastního hradu mezi dvěma skalními bloky. Z hradu se dochovaly nepatrné zbytky hradeb a hradní brány, část základového zdiva bašty na západní skále a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založil ve 2. polovině 13. století Hrabiš ze Švábenic. První písemná zmínka o Rabštejnu pochází z roku 1318, kdy se hradu zmocnil olomoucký biskup Konrád I. a odevzdal jej králi Janu Lucemburskému. Poté se zde střídali různí zástavní držitelé. Hrad byl dobře zajištěn? hradby spojily skalní bloky, mezi skalami byly postaveny obytné budovy, postupně bylo vybudováno i Předhradí s několika baštami. V 70. letech 15. století byl hrad poškozen vojskem Matyáše Korvína. Na počátku 16. století získali hrad Žerotínové, kterým však hrad nevyhovoval, a proto si vybudovali nové centrum panství? zámek v Janovicích. Poté již na Rabštejně bydleli pouze někteří panští úředníci, bylo zde i vězení. Za třicetileté války v roce 1645 dobyli hrad Švédové. Ve 2. polovině 17. století byl hrad definitivně opuštěn. Další informace najdete zde: Rejvíz Rašeliniště 50 13'11.13"N 17 17'29.67"E Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je m2, hloubka 2-3 m, objem m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 C, roční srážky mm, nadm. výška m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Rezervace 50 10'9.72"N 17 6'43.92"E Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí , 8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 borovice kleče a limby.ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Rezervace je soustředěna v okolí severní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ve vrcholové části Keprnické hornatiny - tvoří ji vrcholy Šerák (1350,8 m n.m.), Keprník (1422,8 m n.m.) a Vozka (1377,1 m n.m.). Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na vrcholu Keprníku se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. V rezervaci se vyskytují vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Z flóry je významný výskyt následujících rostlin. Jedná se především o silně ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata), ohrožený oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), silně ohrožený neoendemit Hrubého Jeseníku zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), kriticky ohrožený hořec tečkovaný (Gentiana punctata), ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago), kriticky ohrožený jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), silně ohroženou violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silně ohroženou šichu oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum) a ohroženou plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Rozsáhlá vrchoviště jsou známá výskytem kriticky ohroženého bradáčka srdčitého (Listera cordata), ohrožené ostřice chudokvěté (Carex pauciflora), silně ohrožené ostřice bažinné (Carex pulicaris), dále klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus) a dalších druhů. Hole na vrcholech Vozky a Keprníku hostí např. kriticky ohroženou řeřišnici rýtolistou (Cardamine resedifolia), silně ohroženou sítinu trojklanou (Juncus trifidus) a rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum). Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu je zde stálá populace rysa ostrovida. Územím prochází spolu s červenou tur. zn. stejnojmenná Naučná stezka a několik jiných značených turistických stezek. Na Šerák vede sedačková lanovka z Ramzové. Na Šeráku je turistická Jiřího chata, má zde vyrůst nová meteorologická stanice. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Dlouhé stráně h. Přehrada 50 4'29.85"N 17 9'33.92"E Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně - výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kv na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: Lázně Karlova Studánka 50 4'22.48"N 17 18'31.40"E Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník - Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka, Karlova Studánka 17 Statutární orgán - Starosta: Luděk Jurajda Telefon: Fax: obec@kstudanka.cz Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál 50 6'3.92"N 17 7'14.34"E Od zimní sezony v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku) Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč. Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: Lázně Jeseník - lázně 50 13'40.49"N 17 11'42.92"E Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z kulturních a historických památek a pamětihodností jmenujme alespoň některé: hosté či pacienti si mohou prohlédnout vodní tvrz, sloužící dnes jako muzeum, klášterní kapli, kde se konají hudební představení, Priessnitzovy pomníky ve Smetanových sadech... Další informace najdete zde: Aquacentrum Slunce Aquapark Najdete zde: 49 56'13.45"N 17 16'17.29"E plavecký bazén dětské brouzdaliště finskou saunu horkou páru whirlpool vanu perličkovou lázeň odpočívárnu a bar Otevírací doba: Po - Pá hod. So, Ne + svátky hod. Kontakt: , Autor článku: Renáta Polišenská Další informace najdete zde: Ski areál Šindelná - Kouty nad Desnou Ski areál 50 6'14.54"N 17 7'49.01"E Tradiční sjezdovka v Koutech. Původní velká louka po vykácení průseku k tzv. Vodní cestě je prodloužená o nějakých 200m. Kdysi oblíbený Vítězňák v Koutech, dnes pojmenovaný podle nedalekého vrchu Šindelná (i když přímo nad sjezdovkou je spíše Suchá hora). Vleky se přesunuly ze severní části louky k jižnímu okraji k lesu, kde je více stínu, kratší kotvový vlek u lesa a u středu louky pak dvoukotvový vlek až k Vodní cestě. Samozřejmostí je zasněžování a noční lyžování, pod sjezdovkou i bufet, lyžařská škola. Vlek s převýšením přes 150m umožňuje snažší nástup na tzv. Vodní cestu, lyžařskou trasu na Červenohorské sedlo, modrá LZ. Pouze pozor při výstupu, vlek je poměrně rychlý. Jinak příjemné lyžování na sluníčku jižního svahu, což ovšem omezuje délku sezony. Parkování na cestě pod sjezdovkou. Nedaleko od sjezdovky Penzion Stará kuželna. Nevím proč takové pojmenování, je to původní vila Primavesi, dříve majetek olomoucké podnikatelské rodiny (i tam najdeme vilu Primavesi), po válce zotavovna ROH Vítězný únor, po revoluci Desná, pak nějaký čas zavřená. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Knížecí cesta Technická památka 50 6'14.58"N 17 6'5.04"E Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Tvrz Jeseník - vodní tvrz, Vlastivědné muzeum Jesenicka 50 13'47.14"N 17 12'25.24"E Vodní tvrz v Jeseníku je prvně připomínána v roce 1374, tehdy zřejmě jako obytná věž, která byla na tvrz přestavěna v průběhu 15. století. Původní tvrziště tvořila jednopatrová obdélníková budova, ke které byla na přelomu století přistavěna dvoupatrová hranolová věž a boční Křídla. Mezníkem v historii tvrze je rok 1727, kdy ji stihl ničivý požár, v následné přestavbě bylo přistavěno druhé patro a věž byla naopak o dvě patra snížena, v této podobě známe tvrz dnes. Po většinu let byla tvrz majetkem vratislavických biskupů, nebo jejich leníků. V roce 1932 bylo do tvrze umístěno Vlastivědné muzeum Jesenicka. Okolo tvrze vede vodní příkop, který je dnes suchý. V expozici muzea můžeme shlédnou exponáty Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka, Fauna a flóra Jesenicka. Provozní doba: út - so 9:00-12:00 a 13:00-16:30. Aktuální info o akcích v muzeu, expozicích, otevírací době, kontakty, atd. je zde: Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Poutní místo - kostel Pany Marie Pomocné Kostel 50 13'48.00"N 17 24'1.66"E Kostel Pany Marie pomocné se nachází v Jeseníkách nedaleko obce Heřmanovice na východním svahu zalesněné Příčné hory. Vznik tohoto poutního místa je spojen s příběhem z doby 30- ti leté války. V roce 1647, když k městu přitáhli Švédové, opouštěli místní obyvatelé svůj majetek a utíkali do hor. Těhotná žena místního řezníka Anna Tannheiserová našla bezpečné místo na hoře zvané Boží dar. Zde 18. července porodila syna Martina, s nímž se zakrátko vrátila domů. Chlapec prožil život jako vážený muž - radní svého města. Roku 1718 dala Tannheiserova dcera na otcovo přání namalovat podle motivu passovské madony Lucase Cranacha obraz Bohorodičky a nechala jej zavěsit na jedli v místě otcova narození. Dary poutníků umožnily stavbu dřevěné kapličky, do které byl obraz umístěn. V letech 1834 až 1841 byla dřevěná kaple nahrazena zděným kostelem. Poté bylo postupně doplňováno i okolí: Křížová cesta, kaple sv. Anny, sv. Marty, Lurdská jeskyně a studánka. Počet poutníků se před druhou světovou válkou pohyboval Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 mezi osmdesáti až sto tisíci ročně. V roce 1955 došlo k zastavení poutí a konání bohoslužeb z důvodu konání důlních prací a rudného výzkumu. Roku 1973 byl kostel zlikvidován. Zachovala se pouze od kostela vzdálenější posvátná studánka. V roce 1990 vznikla iniciativa pro obnovu poutního místa a téhož roku Svatý otec Jan Pavel II. za účasti statisíců věřících posvětil na Velehradě základní kámen pro stavbu nové mariánské svatyně bylo vydáno ve Zlatých Horách stavební povolení na postavení nového kostela. Sbírkami z česka, Německa, Švýcarska, Polska a dalších zemí se podařilo získat dostatek finančních prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónu korun. V roce 1995 byl nový kostel vybudován a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. K poutnímu místu se dostanete odbočením ze státní silnice Zlaté hory- Heřmanovice. Zdroj: Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: Uhlířský vrch Kostel 49 58'23.35"N 17 26'23.60"E Uhlířský vrch je vysoký 672 metrů nad mořem. Vrchol je bývalá sopka, zvedá se jihozápadním směrem od města Bruntál. Na vrcholu kopce nad stěnou lomu stojí zdaleka viditelný barokní poutní kostel panny Marie Pomocné. Od Kobylího rybníka, který se nachází u silnice vedoucí z Bruntálu do obce Moravskoslezský Kočov, lemuje cestu k poutnímu kostelu čtyřřadá lipová alej vysázená už v 18 století. Na vrchol kopce vede z Bruntálu zelená turistická značka. Další informace najdete zde: Jelení studánka Zajímavost 50 2'1.96"N 17 11'56.54"E Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Tvrz Jeseník 50 13'48.72"N 17 12'26.69"E Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738? Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko-slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Další informace najdete zde: Ruční papírna Velké Losiny - muzeum papíru Muzeum 50 1'46.99"N 17 2'17.77"E Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena Janem mladším ze Žerotína. První archivní zmínkou o papírně je smlouva z 25. března Její výrobky jsou prodávány nejen na tuzemském trhu, ale jsou také vyváženy do celého světa. V objektu papírny je kromě Muzea ručního papíru zřízena i galerie, v jejíchž prostorách jsou prezentována výtvarná díla spjatá s ručním papírem nebo se zdejším regionem. Velkolosinská manufaktura dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, k tisku bibliofilií a rovněž v knižní umělecké a restaurátorské praxi. Od poloviny 70. let 20. století prošel celý areál několika etapami nákladných rekonstrukcí a oprav. Unikátní areál významné technické památky, ve které výroba trvá více jak 400 let, nemá v oblasti střední Evropy obdoby. Součástí velkolosinské Ruční papírny - významné kulturní a technické památky - je od roku 1987 specializované Muzeum papíru, v jehož expozicích se návštěvníci mohou seznámit s historickým vývojem a tradicemi starého papírnického řemesla. Se svým oborovým zaměřením na minulost a vývoj manufakturní papírenské výroby je jediným svého druhu v České republice. Leden duben, říjen prosinec (I - IV, X - XII) Pondělí zavřeno, jen prohlídky pro předem rezervované skupiny - tel Úterý Pátek 9:00 16:00 Sobota Neděle 9:00 12:00, 12:30 16:00 Květen, červen a září (V,VI, IX) Pondělí Pátek 9:00 17:00 Sobota Neděle 9:00 12:00, 12:30 17:00 Červenec a srpen (VII-VIII) Pondělí Pátek 9:00 18:00 Sobota Neděle 9:00 12:00, 12:30 18:00 Vstupné pro sezónu 2011 (platnost od , ceny uvedeny včetně DPH) (aktualizace ) I. PROHLÍDKOVÝ OKRUH - ZÁKLADNÍ (Muzeum papíru, pracoviště výroby) Plné vstupné (dospělí) 85, Kč Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP, ZTP/ P, senioři nad 60 let) 60, Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti od 6 do 15 let) 230, Kč Cizojazyčný výklad / 1 osoba 120, Kč sleva na skupinovém vstupném : co 20 osob, 1 doprovod zdarma skupinové prohlídky muzea mimo bežnou otevírací dobu jsou možné za 100% příplatek na vstupném - nutno předem rezervovat základní prohlídkový okruh je zpřístupněn celoročně začátek poslední prohlídky je vždy nejpozději 60 minut před uzavírací hodinou prohlídky se konají výhradně ve skupinách s odborným průvodcem minimální účast je 5 návštěvníků, maximální obsazení prohlídky 40 osob (včetně neplatících dětí do 6 let) doba trvání prohlídky s výkladem v českém jazyce je cca 60 minut muzeum je v roce 2011 otevřeno celoročně; v mimosezónním období (I - IV, X - XII) denně mimo pondělí; celý objekt je uzavřen ve dnech , a správa objektu si vyhrazuje právo neplánovaného uzavření objektu pro veřejnost z neodkladných provozních nebo technických důvodů; termíny případného uzavření Ruční papírny a Muzea papíru jsou aktuálně zveřejňovány vývěskou u vstupu a na těchto stránkách v sekci Aktuality vstupenky pro jednotlivé návštěvníky i skupiny doporučujeme předem rezervovat rezervaci prohlídkových termínů si můžete dle Vašeho výběru interaktivně zadat v našem on- line webovým rezervačním systému ; v případě jeho nedostupnosti Vám rezervaci zajistí správa muzea na základě objednávky ( e- mailem, písemně, telefonicky, faxem) provozní podmínky objektu jsou upraveny platným Návštěvním řádem Ruční papírny a Muzea papíru ve Velkých Losinách, jehož ustanovení jsou závazná pro všechny návštěvníky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 II. PROHLÍDKOVÝ OKRUH - DOPLŇKOVÝ (Pouze technické zajímavosti - vodní náhon, turbína, parní kotelna, příprava hadrů) Plné vstupné (dospělí) 50, Kč Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP, ZTP/P, senioři nad 60 let) 30, Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti od 6 do 15 let) 130, Kč II.prohlídkový okruh je zpřístupněn v období V- VI a IX o sobotách a nedělích, v období VII - VIII denně; v ostatních termínech a mimo seónu pouze po předchozí objednávce začátek poslední prohlídky II.okruhu je vždy nejpozději 30 minut před uzavírací hodinou prohlídky se konají výhradně ve skupinách s odborným průvodcem minimální účast II.okruhu je 6 návštěvníků, maximální obsazení prohlídky 20 osob (včetně neplatících dětí do 6 let) doba trvání prohlídky s výkladem v českém jazyce je cca 30 minut vstupenky pro jednotlivé návštěvníky i skupiny doporučujeme předem rezervovat rezervaci prohlídkových termínů pro tento okruh lze zajistit pouze prostřednictvím infocentra Muzea papíru, popř. správy muzea ( em, písemně, telefonicky, faxem) Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Venušina sopka Zajímavost 49 57'4.19"N 17 28'49.11"E Venušina sopka ( 643 m.n.m.) je přírodní zajímavost. Jedná se o kopec, který se zvedá jihovýchodním směrem nad obcí Mezina. Tuto přírodní zajímavost tvoří čtvrtohorní sopka. Vrchol sopky je pokryt červenohnědou struskou a sopečným pískem. Můžeme tu rovněž vidět směr kudy dříve ze sopky vytékala láva, severovýchodním směrem se nacházejí dva lávové proudy. Na vrcholku sopky najdeme hlavní mísovitý kráter a boční kráter s jeskynním převisem, který je východě. Je tu rovněž několik roklí, které mají strmé stěny. V roklích se dříve těžila čedičová struska, která sloužila jako stavební materiál či na výrobu tvárnic. Na vrcholku Venušiny sopky se daří chráněné rostlině a to rozchodníku žlutému. Z obce Mezina vede na sopku modrá turistická trasa a z jejího vrcholku je krásný výhled do okolí. Za příznivého počasí můžeme vidět vrchol praděd. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Karlova Studánka - Turistické informační centrum Infocentrum 50 4'23.12"N 17 18'14.58"E Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po - ne 9:00-17:00 mimo sezonu 9:00-16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka Karlova Studánka tel/fax: info@jeseniky-praded.cz web: Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Bělá pod Pradědem - informační centrum Infocentrum 50 11'28.10"N 17 11'41.24"E Informační centrum v Bělé pod Pradědem nalezneme vedle kostela Sv. Tomáše na rozhraní místních částí Domašov a Adolfovice při levé straně silnice ve směru do Jeseníku. IC poskytuje informace o regionu Jeseníků, o možnosti ubytování, o památkách a sportovních a kulturních akcích.. Provozní doba: pondělí a čtvrtek 8: a 12:30-17:00 úterý a pátek 8:00-12:00 a 12:30-15:30 Kontakt: Obecní knihovna a Informační centrum Domašov Bělá pod Pradědem tel: mic@bela.cz web: Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Obří skály rozcestník Rozcestí 50 11'48.99"N 17 6'12.48"E Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: Praděd - rozcestí Rozcestí 50 5'1.37"N 17 13'22.17"E Praděd - rozcestí je křižovatkou červené, zelené a modré turistické trasy a nachází se na západním úbočí vrcholku Praděd. Kromě turistických tras prochází rozcestím značená cyklostezka. Od rozcestníku je krásný výhled na vrchol Praděd a na okolní panorama vrcholků Jeseníků. Po zelené i červené značce dojdeme k tomuto rozcestí od turistické chaty Ovčárna a obě značky společně pokračují k turistické chatě Švýcárna, kde se jejich trasy rozdělí. Po zelené značce pokračujeme do obce Kouty nad Desnou a červená směřuje do Červenohorského sedla. Po modré značce východním směrem dojdeme k vrcholku Praděd ( 1491 m. n. m.) a západním směrem se po modré vydáme kolem vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do obce Kouty nad Desnou. Další informace najdete zde: Vysoká hole Rozcestí 50 3'35.90"N 17 13'50.45"E Rozcestí Vysoká hole je orientační místo na červené turistické trase a najdeme jej na stejnojemnném vrcholu. V okolí rozcestí je rozlehlá holá horská plošina. Z těchto míst je krásný výhled na vrchol Praděd ( 1491 m. n. m.) a za pěkného počasí můžeme vidět Nízké Tatry. Za druhé světové války zde německá armáda budovala vojenské polní letiště. Na jižním svahu jsou vidět pozůstatky dělostřeleckých cvičení české armády. Jihozápadním směrem se po červené vydáme z tohoto rozcestí oblastí Velkého kotle k Jelení studánce a opačným směrem po červené značce půjdeme kolem turistické chaty Ovčárna na vrchol Praděd. Další informace najdete zde: Karlov - rozcestí Rozcestí 50 1'16.01"N 17 18'6.42"E Jedná se o rozcestí žluté, modré a zelené turistické značky. Nachází se na příjezdové silnici k horským hotelům a to k hotelu Moravice a Kamzík. Žlutá značka vede od tohoto rozcestí oblastí lesa na Ovčárnu. Po zelené půjdeme po tak zvané Mravencové cestě k turistické chatě Alfrédka (dnes již vyhořelé). Modrá značka nás dovede Velkou Kotlinou a kolem Velkého Kotle na Ovčárnu. Opačným směrem vedou všechny tyto značky společně do obce Malá Morávka. Další informace najdete zde: Kříž Křížový vrch 49 51'46.88"N 17 10'43.56"E Dominantou je významná kulturní památka, ojedinělá barokní křížová cesta z 18.století. Křížová cesta se 14-ti zastaveními vede z Rudy až po vrcholek Křížového vrchu. Na úpatí křížové cesty se nachází Kostel Panny Marie Sněžné z roku Kopec tvoří pastviny, a tak umožnuje panoramatické výhledy na Nízký a Hrubý Jeseník, hanácké roviny a Úsovskou vrchovinu. Vrchol je přístupný pěšky po žluté značce od Rudy nebo od Břevence. Autor článku: Pavel Soldán Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14

15 Velké Losiny - Informační centrum Infocentrum 50 1'55.52"N 17 2'22.99"E Nachází se v centu obce na rohu nábřeží a Lázeňské ulice v přízemí Lázeňského domu. Lázeňská ulice je hlavní přístupová cesta k lázním. Kontakt: Informační centrum, Lázeňská 674, Velké Losiny Telefon: infolosiny@losiny.cz Web: Informační centrum poskytuje tyto služby: informace o ubytování ve Velkých Losinách a okolí informace o zajímavostech a památkách Velkých Losin a šumperského regionu informace o turistichých trasách, cyklotraách, typy na výlet, informace o kulturních pořadech ve Velkých Losinách a okolí, informace o spojích ČD a ČSAD, prodej jízdenek Veolia Transport, prodej map, pohlednic, turistických známek a dalších různých upomínkových předmětů, bezdrátový internet Provozní doba: Po-Pá hod, polední přestávka hod. Turistické mapy: KČT 1: č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1: Jeseníky jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15