Průvodce "Kouty nad Desnou"

Transkript

1 Hora Praděd 50 4'59.08"N 17 13'57.58"E Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník Rezervace 50 10'9.72"N 17 6'43.92"E Rozlehlá Národní přírodní rezervace je s rozlohou 1170 ha druhou největší rezervací CHKO Jeseníky Leží v nadmořské výšce v rozmezí , 8m. Chrání subalpínské hole, významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby.ve spodních partiích se nacházejí bukové smrčiny. Rezervace je soustředěna v okolí severní části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, ve vrcholové části Keprnické hornatiny - tvoří ji vrcholy Šerák (1350,8 m n.m.), Keprník (1422,8 m n.m.) a Vozka (1377,1 m n.m.). Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce Zdejší chladné podnebí s vysokým množstvím srážek vytvořilo vhodné podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin, proto se zde nachází několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Ta jsou cenným dokladem výskytu dávných druhů rostlin, jelikož zbytky jejich pylu se tu mohou ukládat po několik tisíc let. Na vrcholu Keprníku se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. V rezervaci se vyskytují vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Z flóry je významný výskyt následujících rostlin. Jedná se především o silně ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata), ohrožený oměj šalamounek (Aconitum callibotryon), silně ohrožený neoendemit Hrubého Jeseníku zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), kriticky ohrožený hořec tečkovaný (Gentiana punctata), ohrožený vranec jedlový (Huperzia selago), kriticky ohrožený jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), silně ohroženou violku žlutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silně ohroženou šichu oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum) a ohroženou plavuň pučivou (Lycopodium annotinum). Rozsáhlá vrchoviště jsou známá výskytem kriticky ohroženého bradáčka srdčitého (Listera cordata), ohrožené ostřice chudokvěté (Carex pauciflora), silně ohrožené ostřice bažinné (Carex pulicaris), dále klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus) a dalších druhů. Hole na vrcholech Vozky a Keprníku hostí např. kriticky ohroženou řeřišnici rýtolistou (Cardamine resedifolia), silně ohroženou sítinu trojklanou (Juncus trifidus) a rovněž silně ohrožený jestřábník alpský (Hieracium alpinum). Z významných zástupců fauny se zde vyskytuje ojediněle tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná, sýc rousný, krkavec velký, myšivka horská a rehek zahradní. V malém počtu je zde stálá populace rysa ostrovida. Územím prochází spolu s červenou tur. zn. stejnojmenná Naučná stezka a několik jiných značených turistických stezek. Na Šerák vede sedačková lanovka z Ramzové. Na Šeráku je turistická Jiřího chata, má zde vyrůst nová meteorologická stanice. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Řeka Údolí Divoké Desné Údolí Divoké Desné 50 3'50.00"N 17 11'59.21"E Divoká Desná pramenící v tzv. pramenné míse na temeni Vysoké hole vytváří nejdelší horské údolí v Hrubém Jeseníku. Odvádí tedy vody z Pradědské hornatiny, nejvyšší části Hrubého Jeseníku. Pod vytěženým vrchem Zámčisko (kámen z něj byl použit při stavbě PVE a zbyla z něj malá skalka) se stýká s potoky z Medvědího žlebu pod Velkým Májem a ze žlebu Velkého Děda. Odtud je již Divoká Desná poměrně svižná říčka. Hluboké údolí má téměř vysokohorský ráz a některými znalci bývalo považováno za nekrásnější údolí Jeseníků. To platí zejména pro jeho závěrečnou část zhruba za rozcestníkem Pod Zámčiskem ke zmiňovanému Zámčisku. Dále údolím již prochází široká asfaltka směřují na vrchol Dlouhých Strání k horní nádrži PVE. Další část údolí je zaplavena dolní nádrží vodního díla, ve které divoký tok řeky mizí. U rozcestníku U Kamenné chaty je odbočka do Divokého dolu a na Praděd. Nad pravou stranou údolí se tyčí skalnatý vrch Divoký kámen a špičatý Medvědí hřbet. Protější levý svah téměř jednolitě svírá svah hřebenu Malé a Velké Jezerné, až za přehradou výrazně vybíhá Tupý vrch. Pod Medvědím hřbetem probíhá Česnekový důl, který směřuje ke Švýcárně. Za serpentinami pod dolní přehradou se údolí trošku rozšiřuje, aby se vzápětí sevřelo ve skalní soutěsce, kde je místo pouze na skalnaté koryto řeky a silnici. To už je řeka pod svahem Hřbetů, po jejichž úbočí se sjíždí od Petrovky (pravý břeh) a na levém břehu pod výraznou Medvědí horou přitéká Borový potok, se soustavou vodopádů. Zde již končí nejprudší část toku, aby volněji dorazila k mostu pod stoupáním na Červenohorské sedlo a pod chatovou osadou v Koutech dotekla k soutoku se svou jmenovkyní Hučivou Desnou, kde ztratí svůj přídomek Divoká. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Nejvýše na Moravě Vyhlídka 50 2'28.56"N 17 11'56.75"E Tento název článku jsem převzal z informační tabule, na kterou narazíte po výstupu nebo vyjetí na Praděd. Viz. fotogalerie. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Letos potřetí jsem vyjel z místa bydliště na Praděd (110 km) a ten den zpět, tentokrát sám ne ve dvojici jako v předchozích letech. Výlet na Praděd a zpět na kole je záležitostí celodenního výletu v délce trvání 13 hodin, z toho 12 hodin v sedle kola. Výjezd na Praděd má své kouzlo a po cestě je stále co pozorovat a fotit, zvláště, když přezbrojíte a pořídíte si nový fotoaparát. Nejprve mne zaujalo stádo pasoucích se anglických plnokrevníků na pastvinách před Uničovem, následovalo stádo hovězího skotu na pastvině za Rýmařovem a pak rázovité chalupy s kostelíkem v Dolní Moravici. Po příjezdu na Hvězdu jsem fotil cyklistické značení při pohledu z cesty od Pradědu. Při stoupání na Ovčárnu jsem na chvíli zastavil a fotil smrkové porosty ve stráních nad potokem Bílé Opavy. Další fotky jsem pořídil na Ovčárně, kde jsem si dopřál krátký oddech před závěrečným 2 km stoupáním na Praděd. Na Pradědu jsem pořídil fotografie nejbližšího i vzdálenějšího okolí (Petrovy kameny, Dlouhé stráně, Medvědí hora atd.) Posvačil jsem, navlékl větrovku, nasedl na kolo a frčel z kopce dolů. K článku přikládám fotografie v chronologickém sledu, tak jak je popisuji. Viz fotogalerie. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: Petrovy kameny Rezervace 50 4'6.74"N 17 14'1.90"E SPR Petrovy kameny byla založena v roce 1955 o rozloze 19, 10ha na severovýchodním svahu Vysoké hole nad chatou Ovčárna. Cílem ochrany území je zachování druhového bohatství subalpínské květnaté nivy, okolních alpinských holí se známou dominující vrcholovou skalkou z fylitických břidlic. která hostí vegetaci endemickou (zvonek jesenický, lipnice jesenická) spolu s dalšími vzácnými rostlinnými druhy. Najdeme tu ukázkový soubor rostliných společenstev ve vrcholové partii Jeseníků. V nejvyšší partii je květena charakterizována porosty se sasankou narcisokvětou, sítinkou trojklanou, lipnicí plihou a lipnicí alpínskou, violkou dvoukvětou a omějem šalamounkem. Na svazích pak převládá lipnice Chaixova, zvonek vousatý, violka žlutá sudetská a sítinka nitkovitá. V nejnižší části přecházejí lučiny do svahových rašelin. V této rezervaci roste též velmi vzácná vrba šípová. Vokolí skály jsou zbytky polygonálních, mrazem tříděných půd. Tato rezervace je řazena k rezervacím s mezinárodním významem (dnes je součástí NPR Praděd) a její ochrana je velice problematická zejména v předjaří, kdy neukáznění návštěvníci ignorující přísný zákaz vstupu sešlapávají nejcennější druhy rostoucí na skále a jejím okolí. Přesto je na Petrových kamenech povoleno v zimě lyžování. V létě ovšem pro výjimečnost lokality platí zákaz odbočení ze značené cesty a vstupu na skály. Se skalami je spjata řada pověstí. Při čarodějnických procesech v 17. stol. bylo místo označováno jako místo čarodějnických sabatů a údajných schůzek čarodějnic s ďáblem. Upozornění: Zákaz vstupu na Petrovy kameny platí v létě i v zimě. Sjezdové lyžování je povoleno pouze ve vymezených tratích na svazích Vysoké hole a běžkové pouze po značených cestách, jinak se turista vystavuje riziku pokuty! Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Park Velké Losiny - lázeňský park 50 2'4.52"N 17 2'14.89"E Byl postupně budován kolem lázeňských objektů. Původně francouzský park byl od roku 1851 cíleně upravován v přírodně krajinářském duchu. Dnes je osázen často i více jak staletým vzácnými dřevinami dovezenými sem z celého světa. Je protkán několika rozlehlými palouky s průhledy. Pro oživení zde byly zbudovány dva Rybníčky a bazének s vodotryskem. V podrostu dnešního lesoparku zde roste i velké množství okrasných keřovin. Pro krásu a množství rododendronů a azalek, které zde kvetou koncem května, bývá park často nazýván "druhé Průhonice". V tomto přírodním parku byl v nedávné době dokončen jedinečný relaxační termální park s vnitřními i vekovními bazény a dalčími atraktivitami. Turistické mapy: KČT 1: č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1: Jeseníky jih Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Chata Ovčárna 50 4'15.37"N 17 14'26.38"E Ovčárna je známé turistické středisko v Jeseníkách. Je zde křižovatka turistických tras vedoucí na nejvyšší vrchol Jeseníků na Praděd ( 1491 m.n.m.). V okolí chaty je vybudován vyhledávaný lyžařský areál jak pro sjezdové lyže tak pro běžky. V zimních měsících jsou zde ideální podmínky pro lyžování. Stejnojmenná chata Ovčárna nabízí možnosti ubytování i stravování v letních i zimních měsících. Jihozápadním směrem se nad turistickou chatou zvedá známý sklaní útvar a to Petrovy kameny. Turistická chata byla na tomto místě postavená v roce 1863 a to v místech kde dříve stával seník, který při nepříznivém počasí poskytoval útočiště. V sousedství nově postavené chaty byla vybudovaná v roce 1864 salaš, která byla v roce 1919 zničena požárem. V roce 1920 byla salaš zrekonstruovaná a v roce 1932 prodělala přestavbu na horský hotel Ovčárna. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Dlouhé stráně h. Přehrada 50 4'29.85"N 17 9'33.92"E Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně - výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kv na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: Kouty nad Desnou 50 6'3.92"N 17 7'14.34"E Od zimní sezony v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku) Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km - ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: Šindelná - Kouty nad Desnou 50 6'14.54"N 17 7'49.01"E Tradiční sjezdovka v Koutech. Původní velká louka po vykácení průseku k tzv. Vodní cestě je prodloužená o nějakých 200m. Kdysi oblíbený Vítězňák v Koutech, dnes pojmenovaný podle nedalekého vrchu Šindelná (i když přímo nad sjezdovkou je spíše Suchá hora). Vleky se přesunuly ze severní části louky k jižnímu okraji k lesu, kde je více stínu, kratší kotvový vlek u lesa a u středu louky pak dvoukotvový vlek až k Vodní cestě. Samozřejmostí je zasněžování a noční lyžování, pod sjezdovkou i bufet, lyžařská škola. Vlek s převýšením přes 150m umožňuje snažší nástup na tzv. Vodní cestu, lyžařskou trasu na Červenohorské sedlo, modrá LZ. Pouze pozor při výstupu, vlek je poměrně rychlý. Jinak příjemné lyžování na sluníčku jižního svahu, což ovšem omezuje délku sezony. Parkování na cestě pod sjezdovkou. Nedaleko od sjezdovky Penzion Stará kuželna. Nevím proč takové pojmenování, je to původní vila Primavesi, dříve majetek olomoucké podnikatelské rodiny (i tam najdeme vilu Primavesi), po válce zotavovna ROH Vítězný únor, po revoluci Desná, pak nějaký čas zavřená. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: Lázně Velké Losiny 50 1'58.72"N 17 2'35.93"E Lázeňské městečko, ležící severovýchodně od Šumperku, vítají do svého léčebného prostředí nejen pacienty, ale také turisty. K léčbě chorob nervového systému se zde užívá termálních sirovodíkových pramenů, které zde byly nalezeny již před mnoha desítkami let. Lázně s termálním koupalištěm jsou v provozu celý rok. V areálu žerotínských lázní stojí starobylá kaple z roku 1715 pokrytá šindelem. Jednou z nejhezčích a velmi cenných památek je místní zámek, zdoben arkádami, který byl postaven rodem Žerotínů v letech ve stylu pozdní renesance a který také proslul neblahými čarodějnickými procesy. Pro milovníky muzeí máme také nabídku, mohou totiž navštívit místní Muzeum papíru, které zachycuje jeho výrobu už od pradávna (papírna s výrobou ruční papíru byla zde postavena již v 16. století). Dále se zde nachází kostel z roku 1603 s českými nápisy na náhrobních kamenech prvních Žerotínů. Jinak můžete spatřit řadu křížů a božích muk z let Nedaleko od Zámku Velké Losiny směrem na Žárovou stará sýpka postavená v letech , s opravenou fasádou a střechou. Autor článku: Radim Škrhák Další informace najdete zde: Kareš Kouty nad Desnou 50 5'42.40"N 17 6'2.05"E Areál pro rodinné a rekreační lyžování těsně před nádražím v Koutech nad Desnou. Kromě lyžování nabízí i snowtubing (sněžné čluny) a v létě se zde provozují horské minikáry, koloběžky a travní lyžování. Hojně využíván i lyžařskými kurzy. Sjezdovka dlouhá cca 400 m zhruba se 100 m převýšením. Zasněžování, večerní lyžování, bufet, půjčovna lyží. Parkoviště nedaleko, zdarma, vlaková stanice 200m, autobus 300m, v blízkosti Hotel Dlouhé Stráně a blíže hotel Pod Sedlem (u nádraží v Koutech). Od areál v zimním provozu, 2vleky. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: SKIPARK Filipovice Jeseníky 50 9'20.02"N 17 10'11.97"E SKIPARK Filipovice je díky variabilitě terénu se dvěma lanovými vleky a třemi sjezdovkami střední obtížnosti odélkách 300, 600 a 750metrů stále více vyhledávaný. Vletošním roce jsme navíc rozšířili naše služby o větší Restauraci v nové horské architektuře s posezením přímo usjezdovky.parkoviště pro cca 150 aut zdarma. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Praděd - rozcestí Rozcestí 50 5'1.37"N 17 13'22.17"E Praděd - rozcestí je křižovatkou červené, zelené a modré turistické trasy a nachází se na západním úbočí vrcholku Praděd. Kromě turistických tras prochází rozcestím značená cyklostezka. Od rozcestníku je krásný výhled na vrchol Praděd a na okolní panorama vrcholků Jeseníků. Po zelené i červené značce dojdeme k tomuto rozcestí od turistické chaty Ovčárna a obě značky společně pokračují k turistické chatě Švýcárna, kde se jejich trasy rozdělí. Po zelené značce pokračujeme do obce Kouty nad Desnou a červená směřuje do Červenohorského sedla. Po modré značce východním směrem dojdeme k vrcholku Praděd ( 1491 m. n. m.) a západním směrem se po modré vydáme kolem vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do obce Kouty nad Desnou. Další informace najdete zde: Velké Losiny - Informační centrum Infocentrum 50 1'55.52"N 17 2'22.99"E Nachází se v centu obce na rohu nábřeží a Lázeňské ulice v přízemí Lázeňského domu. Lázeňská ulice je hlavní přístupová cesta k lázním. Kontakt: Informační centrum, Lázeňská 674, Velké Losiny Telefon: infolosiny@losiny.cz Web: Informační centrum poskytuje tyto služby: informace o ubytování ve Velkých Losinách a okolí informace o zajímavostech a památkách Velkých Losin a šumperského regionu informace o turistichých trasách, cyklotraách, typy na výlet, informace o kulturních pořadech ve Velkých Losinách a okolí, informace o spojích ČD a ČSAD, prodej jízdenek Veolia Transport, prodej map, pohlednic, turistických známek a dalších různých upomínkových předmětů, bezdrátový internet Provozní doba: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Po-Pá hod, polední přestávka hod. Turistické mapy: KČT 1: č.55 Hrubý Jeseník/D1, GOL 1: Jeseníky jih Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Kamzík Rozcestí 50 6'15.21"N 17 11'22.99"E Rozcestí modré a zelené turistické značky. Nachází se asi 2 kilometry západně od chaty Švýcárna. Modrá značka zde dále pokračuje až na Červenohorské sedlo. Po zelené značce se dostanete až do vesnice Kouty nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7