Řídící pracovníci úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství zleva: Ing. Aleš Kendík, Ing. Miroslav Král, CSc., RNDr. Pavel Punčochář, CSc.

Transkript

1 VODA V ČR DO KAPSY

2 VODA V ČR DO KAPSY

3

4 Obsah Úvodní slovo 4 Základní charakteristiky vodního hospodářství v ČR 5 20 Státní správa ve vodním hospodářství Správci vodních toků Finanční podpory ve vodním hospodářství Vodovody a kanalizace Plánování v oblasti vod Informační systém veřejné správy - VODA Mezinárodní spolupráce Víte, že v České republice Kontakty 96

5 Řídící pracovníci úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství zleva: Ing. Aleš Kendík, Ing. Miroslav Král, CSc., RNDr. Pavel Punčochář, CSc., Ing. Jiří Vaníček, Ing. Daniel Pokorný

6 Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou soubor základních informací o vodě a vodním hospodářství ČR, zpracovaný Ministerstvem zemědělství jako ústředním vodoprávním úřadem. Najdete zde základní údaje o vodních zdrojích, jejich stavu, využívání, včetně informací o zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, právních předpisech a jejich výkladu i ekonomice vodního hospodářství. Uspořádání umožňuje každému snadnou orientaci a hlavně Vám dovoluje uvedenými odkazy získat podrobnější údaje popř. spojení s příslušnou odbornou nebo správní institucí pro případ Vaší detailnější potřeby nebo zájmu. Publikace je určena pro pracovníky veřejné správy a zejména pro širokou veřejnost. Každý obyvatel ČR je totiž významným uživatelem vodních zdrojů a obvykle si neuvědomuje jak význam a hodnotu tohoto nenahraditelného přírodního bohatství pro každodenní život, tak rozsah činností i finančních nákladů, které s touto samozřejmostí" souvisejí. Budeme potěšeni, když Vás tyto soustředěné informace nejenom zaujmou, ale také je aktivně využijete. Za kolektiv autorů RNDr. Pavel Punčochář, CSc. vrchní ředitel úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství

7 Obnovitelné vodní zdroje v mil. m ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 5 Základní hydrologické údaje ČR ČR leží na rozvodnici tří moří - Severního, Baltského a Černého. Prakticky všechny její významnější toky odvádějí vodu na území sousedních států. Důsledkem této skutečnosti je naprostá závislost našich vodních zdrojů na atmosférických srážkách. Rozvodí Severního, Baltského a Černého moře dělí území ČR na tři hlavní povodí: Labe, Odry a Moravy. Srážky Evapotranspirace Roční přítok na území ČR Roční odtok z území ČR Zdroje povrchových vod 1) Využitelné zdroje podzemních vod Pozn.: 1) Určují se jako průtok v hlavních povodích s 95 % zabezpečeností.

8 Hlavní povodí ČR Pramen: MZe 6

9 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 7 Odběry povrchových vod v letech (trvalý pokles je zřejmý pro odběry průmyslu a od roku 1990 i pro zásobování pitnou vodou) Pramen: MZe

10 Odběry podzemních vod v letech (je zřejmý klesající trend pro zásobování pitnou vodou) Pramen: MZe 8

11 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 9 Vypouštěné a zpoplatněné znečištění Pramen: VÚV T.G.M.

12 Vypouštěné a zpoplatněné znečištění Pramen: VÚV T.G.M. 10

13 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 11 Jakost vody v tocích ČR v letech (zátěž organickými látkami) Pramen: VÚV T.G.M.

14 Jakost vody v tocích ČR v letech (zátěž organickými látkami) Z porovnání obou map je zřejmé velmi výrazné zlepšení Pramen: VÚV T.G.M. 12

15 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 13 Povodňové situace Povodňové situace, stejně tak i sucho, představují největší hrozby přírodních katastrof na území ČR. Vzniku povodní nelze v současné době zabránit, lze pouze zmírnit jejich dopad na životy a majetek obyvatel. Rok Postižené povodí Počet obětí Povodňové škody na životech (mld. Kč) 1997 povodí Moravy, Odry, horní část povodí Labe 60 62, horní část povodí Labe, přítoky Orlice 10 1, povodí Jizery 2 3, povodí Vltavy, Labe, Dyje, horní část povodí Ohře 17 75,1 Celkem ,3 Povodňové škody na vodohospodářském majetku činily cca 20 mld. Kč.

16 Mapka úhrnu srážek za období od 6. do 15. srpna 2002 Pramen: ČHMÚ 14

17 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 15 Vodní nádrže s objemem větším než 30 mil. m 3 Plocha Objem Zatopená Výška Název nádrže Tok Kraj Rok povodí (mil. m 3 ) plocha hráze (km 2 ) (ha) (m) Orlík Vltava Stč, Jihočeský ,0 716, Lipno I Vltava Jihočeský ,2 309, Nechranice Ohře Ústecký ,3 272, Slapy Vltava Středočeský ,0 269, Švihov Želivka Stč, Vysočina ,3 266, Slezská Harta Moravice Moravskoslezský ,3 201, Dalešice Jihlava Vysočina ,0 127, Vranov Dyje Jihomoravský ,3 122, Nové Mlýny dolní nádrž Dyje Jihomoravský ,1 87, Rozkoš Rozkošský p. Královéhradecký ,3+414,8 76, Vír I Svratka Vysočina ,5 53, Šance Ostravice Moravskoslezský ,4 53, Jesenice Odrava Karlovarský ,5 52, Přísečnice Přísečnický p. Ústecký ,2+29,0 50, Hracholusky Mže Plzeňský ,6 41, Kružberk Moravice Moravskoslezský ,7 35, Nové Mlýny střední nádrž Dyje Jihomoravský ,4 34, Římov Malše Jihočeský ,4 33,

18 Velké vybudované vodní nádrže v ČR Pramen: MZe 16

19 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 17 Hydrogeologická rajonizace ČR Hydrogeologický rajón je vymezen z hledisek geologických, strukturně geologických a hydrogeologických jako celek, v němž převažuje jednotný oběh podzemní vody určitého typu a je zároveň základní jednotkou pro bilanci zdrojů podzemní vody. Hydrogeologická rajonizace je výchozím podkladem pro mapování zásob podzemních vod, které je možno využívat a chránit. Proto její vymezení v mapových podkladech je nezbytné pro územní a vodohospodářské plánování. První hydrogeologická rajonizace byla provedena v roce 1964, s rostoucí úrovní poznatků a výsledků soustavně prováděného hydrogeologického průzkumu se revidovala v rámci prací na 2. vydání Směrný vodohospodářský plán v roce 1976, další revize byla schválena v roce 1986 se zákresy rajónů v mapách 1 : V prosinci 2005 byla dokončena nová hydrogeologická rajonizace ČR, zpracovaná v podobě geografické vrstvy. Technologie GIS umožnila vyjádřit hg. rajony vertikálně ve třech vrstvách: 1. základní vrstvě, která pokrývá celé území ČR, s rajony v terciérních a křídových pánevních sedimentech paleogenních a křídových sedimentech Karpatské soustavy, sedimentech svrchní křídy, sedimentech permokarbonu a v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika (111 rajonů), 2. svrchní vrstvě zahrnující oblast kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů a jizerský coniak (38 rajonů), 3. vrstvě bazálního křídového kolektoru v oblasti Pojizeří, povodí Ploučnice a pravostranných přítoků Labe (3 rajony). V rámci této činnosti došlo k maximálnímu sblížení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, jejichž vymezení jako základních jednotek pro potřeby plánování v oblasti vod a hodnocení kvantitativního a chemického stavu požaduje Rámcová směrnice vodní politiky EU obsažená v naší legislativě.

20 Pramen: VÚV T.G.M. 18

21 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V ČR 19 Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly (TBD) Zjišťování technického stavu vodního díla (např. přehradní hráze), a to z hlediska bezpečnosti, stability a možných příčin jeho poruchy se provádí zejména pozorováním a prohlídkami, měřením jeho deformací, průsaků vod a porovnáním výsledků měření a sledování s předem stanovenými mezními a kritickými hodnotami. Součástí je i vypracování návrhů na odstranění zjištěných nedostatků. TBD se provádí podle 61 a 62 vodního zákona č. 254/2001Sb., vyhlášky č. 471/2001 Sb., metodickými pokyny Ministerstva zemědělství a technickými normami, zejména TNV posuzování bezpečnosti vodních děl při povodni. Vodní díla se rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů a možných škod. Přehled vodních děl I. až III. kategorie k Kategorie Přehrada Jez, zdym. Odkaliště Ochr. hráz Přivaděč MVE, PVE Celkem I II III Celkem Ve IV. kategorii je k disposici seznam vybraných 780 významných vodních děl. Seznamy, právní předpisy, metodické pokyny a přehled osob pověřených Ministerstvem zemědělství k výkonu TBD dohledu a zpracování posudků, jsou zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva zemědělství.

22 20

23 STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 21 Území mimo vojenské újezdy Třístupňová struktura obecní (obecní úřady) krajská (krajské úřady) ústřední (ministerstva) Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo dopravy Státní správa ve VH Území vojenských újezdů Dvoustupňová struktura újezdní úřady působnost jako obecní a krajské vodoprávní úřady Ministerstvo obrany vydávání správních rozhodnutí, kontrola dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů a správních aktů, vedení zákonných evidencí, zjišťování a hodnocení stavu vod, bilancování a plánování, ochrana před povodněmi aj.

24 Kompetence v oblasti státní správy ve vodním hospodářství Působnost ústředního správního orgánu na úseku vodního hospodářství je sdílena mezi pěti ministerstvy. Působnost Ministerstva zemědělství jako ústředního vodoprávního úřadu je vodním zákonem stanovena jako zbytková a to pro všechny úkony státní správy, u kterých není působnost ústředního vodoprávního úřadu taxativně stanovena pro Ministerstvo životního prostředí (např. ochrana množství a jakosti vod, zjišťování a hodnocení stavu vod, zneškodňování havárií, ochrana před povodněmi, plnění úkolů ze vztahu k EU v oblasti ochrany vod apod.), Ministerstvo zdravotnictví (ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanovení povrchových vod využívaných ke koupání), Ministerstvo dopravy (užívání povrchových vod k plavbě) nebo Ministerstvo obrany (působnost ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů). Specifická situace je totiž spojena se správou na úseku vodního hospodářství ve vojenských újezdech, kterou v těchto územních správních jednotkách vykonávají újezdní úřady. Pramen: MZe 22

25 STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 23 Základní zákonné normy na úseku VH vodní zákon [zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů] zákon o vodovodech a kanalizacích [zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů] Obě základní vodoprávní normy nabyly účinnosti k datu Od té doby prodělaly až doposud řadu novelizací vodní zákon byl novelizován celkem 8 krát, zákon o vodovodech a kanalizacích 6 krát (naposledy v roce 2006). Vytvářejí základní právní rámec pro činnosti vykonávané na úseku vodního hospodářství. Jejich základní úprava je podrobně specifikována ve více než 20 prováděcích právních předpisech.

26 Vybrané prováděcí předpisy k vodnímu zákonu vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, vyhláška č. 471/2001 Sb., o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly, vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, vyhláška č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod. 24

27 STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 25 Historie vodního práva Vodní zákon představuje komplexní právní úpravu novodobého vodního práva v ČR. Vodní právo jako odvětví správního práva disponuje relativně dlouhou historií. Již koncem 18. století existovaly tzv. mlynářské řády, v 19. století pak byly vydány zemské vodní zákony (český, moravský, slezský). Právní úprava obsažená v českém vodním zákoně č. 71/1870 z.z. byla prvním soustavným zpracováním vodního práva u nás. Český zemský vodní zákon platil až do roku 1955, kdy byl nahrazen zákonem č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství. Dalším vodním zákonem byl zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, který platil až do a byl k tomuto datu nahrazen dnes platným vodním zákonem.

28 Kvyužívání povrchových nebo podzemních vod (např. odběr, vzdouvání, akumulace, využívání energetického potenciálu, vypouštění odpadních vod, čerpání za účelem získání tepelné energie apod.) je zásadně třeba povolení k nakládání s vodami vydané příslušným vodoprávním úřadem k žádosti podané v předepsané formě. Formuláře takových žádostí jsou k dispozici v elektronické podobě též na internetu (vodní hospodářství / státní správa ve VH). Nakládání s povrchovými vodami není třeba, jestliže se v konkrétním případě jedná o obecné nakládání. Též užívání povrchových vod k plavbě je principiálně svobodné. Obecné nakládání s povrchovými vodami Např. odběr povrchové vody bez zvláštního technického zařízení, její užívání k rekreačním účelům zejména koupání a vodní sporty, bruslení na zamrzlé hladině, praní prádla, plavení zvířat či získávání vodních organismů (nestanoví-li zvláštní zákon jinak) pro vlastní potřebu. Obecné nakládání však může vodoprávní úřad upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem. Užívání povrchových vod k plavbě K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Na některých povrchových vodách je plavba plavidel se spalovacími motory ze zákona zakázána. Vyhláška č. 241/2002 Sb. dále určuje vodní nádrže a vodní toky, na kterých je plavba plavidel se spalovacími motory také zakázána. 26

29 STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 27 Rámcová směrnice pro vodní politiku ES (2000/60/ES) Legislativní nástroj pro oblast vody zaváděný v mezinárodním měřítku. Ochrana kvality i kvantity vod, dosažení tzv. dobrého stavu vod a s nimi spojených ekosystémů, zmírňování následků povodní a sucha. Realizuje princip komplexního nadsložkového pojetí ochrany životního prostředí. Cílem je dosažení "dobrého stavu", který je charakterizován jen jako mírně odlišný od stavu vod bez ovlivnění lidskou činností, všech vod a na vodu vázaných biotopů v termínu do roku Hlavním nástrojem k dosažení uvedených cílů jsou tzv. Plány povodí a v nich obsažené programy opatření. První šestileté Plány povodí musí být přijaty do

30 Problematika vody a vodního hospodářství je v rámci práva EU náplní tzv. oblasti VODA, která je součástí kapitoly životního prostředí EU. Vzhledem k děleným kompetencím ve vodním hospodářství v ČR je gestorem aproximace za oblast VODA Ministerstvo životního prostředí a spolugestory jsou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví. Nejpodstatnější je soubor 17 směrnic, které tvoří základ pro naplnění acquis communitaire". Všechny byly plně promítnuty ( transponovány") do české legislativy. Ministerstvo zemědělství zodpovídá za následujících 6 směrnic: 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, 75/440/EHS o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody, 79/869/EHS o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody, 78/659/EHS o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, 79/923/EHS o požadované jakosti vod pro měkkýše. Společně s Ministerstvem životního prostředí zodpovídá Ministerstvo zemědělství za Rámcovou směrnici pro vodní politiku ES (2000/60/ES). 28

31 STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 29 Výkladové komise Výkladové komise Ministerstva zemědělství Pro vodní zákon a související prováděcí předpisy. Pro zákon o vodovodech kanalizacích pro veřejnou potřebu a související prováděcí předpisy. Složeny nejvýše z 15 členů (minimum je členů 5). K jednání mohou být přizváni další odborníci a specialisté. Výklady výkladových komisí (vodní hospodářství / legislativa v úseku VH) Zpracovávány na základě požadavku jednotlivých subjektů (fyzických i právnických osob, správních orgánů). Výkladové komise Byly zřízeny jako poradní orgány úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství za účelem sjednocení interpretace zákonných vodohospodářských předpisů.

32 30

33 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ 31 Správci vodních toků Rozhodujícími správci vodních toků jsou státní podniky Povodí, Zemědělská vodohospodářská správa a Lesy ČR, s.p. v působnosti Ministerstva zemědělství, kteří zajišťují správu více než 94 % délky všech vodních toků v ČR. Významné vodní toky spravují státní podniky Povodí, které k obhospodařovaly v celé šíři ,16 km významných vodních toků a menší část drobných vodních toků (1 387,83 km). Na správě zbylých, necelých 6 % se podílejí správy Národních parků, úřadů vojenských újezdů, obcí a ostatních právnických osob (např. doly). Větší část drobných vodních toků obhospodařují Zemědělská vodohospodářská správa a státní podnik Lesy ČR. Podniky Povodí jako základní správci vodních toků existují již více než 40 let a postupně nabývaly těchto organizačních forem: Ředitelství vodních toků, Podniky Povodí pro provoz a využití vodních toků, státní příspěvkové organizace, akciové společnosti a státní podniky Povodí. Státní podniky Povodí vznikly ke dni 1. ledna 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích. Vykonávají zejména tyto činnosti: Spravují a provozují významné a určené drobné vodní toky v oblasti své působnosti. Provozují vodní díla nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku a k oprávněným nakládáním s vodami. Zabezpečují u nich technicko-bezpečnostní dohled. Provozují vodohospodářský dispečink, systémy měřících stanic a provádějí monitoring. Plní úkoly při ochraně před povodněmi. Vytvářejí podmínky pro oprávněná nakládání s vodami v souvislosti se zásobováním vodou, případně plavbou, výrobou elektrické energie, rybářstvím, rekreací a vodními sporty. Vedou evidenci pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a zajišťují zpracování vodohospodářské bilance.

34 Pramen: MZe 32

35 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ 33 Povodí Vltavy, státní podnik Základní údaje: Sídlo podniku: Holečkova Praha 5 Pramen: MZe Organizační uspořádání a kontakty: Generální ředitel: Ing. František Hladík Technický ředitel: Ing. Václav Báča Finanční ředitel: Ing. Miloslav Novák Vodohospodářský dispečink: Ing. Tomáš Kendík tel.: Rozloha povodí: km 2 Celková délka vodních toků: 4 881,39 km Vodní díla I. a II. Kategorie: 18 ks Plavební komory: 18 ks Lodní zdvihadlo: 1 ks Jezy: 338 ks Malé vodní elektrárny: 16 ks Působnost závodů Adresa Tel. kontakt Závod Horní Vltava Litvínovická Č.Budějovice Závod Dolní Vltava Grafická 36/ Praha Závod Berounka Denisovo nábřeží Plzeň

36 Na území o rozloze km 2 pečuje s.p. Povodí Vltavy o km vodních toků v povodí řeky Vltavy a v dalších vymezených hydrologických povodích (z toho vodohospodářsky významných je přes 95 %). Ke konci roku 2005 bylo z celkové délky vodních toků km vymezeno 78,59 % záplavových území, což představuje km. Závod Dolní Vltava spravuje vodní toky v délce km, Vltavu 200 km, Otavu 25 km, Sázavu 220 km a Želivku 86 km. Dále spravuje 12 významných vodních děl z nichž největší je vodní dílo Orlík s objemem vody 716 mil.m 3. Z hlediska hospodaření s vodou i z hlediska protipovodňové ochrany je nejvýznamnější celá Vltavská kaskáda s vodními nádržemi Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vranné. Závod zabezpečuje celoroční provoz vodní vltavské cesty od Mělníka do Prahy v délce 64 km a sezónně až ke Slapům v délce 91 km. Závod Berounka spravuje 13 vodních nádrží, z toho 7 vodárenských, 106 jezů pevných a 10 pohyblivých. Ve správě má 194 km vodárenských toků, 35 km toků hraničních a 222,7 km toků upravených. Z hlediska zásobování vodou lze rozdělit povodí Berounky na 3 hlavní části Plzeňsko, Příbramsko a Kladensko. Závod Horní Vltava spravuje významné vodní dílo Lipno ha a objemem vody 306 mil.m 3 a vodní dílo Hněvkovice s akumulací vody pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Dále spravuje 4 vodárenské nádrže z nichž nejvýznamnější je vodní dílo Římov. Ve správě závodu je km vodních toků. 34

37 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ 35 Pramen: MZe Povodí Ohře, státní podnik Základní údaje: Sídlo podniku: Bezručova Chomutov Rozloha povodí: km 2 Celková délka vodních toků: 2 859,58 km Vodní díla I. a II. Kategorie: 14 ks Rybníky: 14 ks Jezy: 43 ks Malé vodní elektrárny: 20 ks Organizační uspořádání a kontakty: Generální ředitel: Ing. Jiří Nedoma Technicko-provozní ředitel: Ing. Jindřich Břečka Ekonomický ředitel: Ing. Jaroslav Šebesta Vodohospodářský dispečink: Ing. Václav Klečka tel.: Působnost závodů Adresa Tel. kontakt Závod Karlovy Vary Horova Karlovy Vary Závod Chomutov Spořická Chomutov Závod Terezín Pražská Terezín

38 Spravované území tvoří povodí Labe pod soutokem s Vltavou po státní hranici s Německem včetně okrajových přítoků Labe. Území je rozděleno Labem na západní a východní část. Osou západní části je Ohře, osou východní části území je Ploučnice. Ohře pramení v Bavorsku a vlévá se do Labe v Litoměřicích při celkové délce na našem území 256 km. Vyznačuje se rozkolísaností průtoků, jejich rychlými změnami a velkým transportem splavenin a plavenin.v dolním toku míjí České středohoří a dále protéká otevřenou krajinou (od Žatce přes Louny až do Litoměřic). Z levé strany se do Labe vlévá význačný tok řeka Bílina, která je nejdelší řekou ve správě podniku. Tato řeka protéká nejprůmyslovější oblastí našeho státu s čímž je spojeno, že je již řadu let nejznečištěnějším tokem ČR. Vody z této oblasti jsou odváděny řekou Labe do Severního moře, výjimkou je povodí řeky Mandavy jejímž recipientem je řeka Odra, která tyto vody odvádí do Baltského moře. Ke konci roku 2005 bylo z celkové délky vodních toků km vymezeno 38,66 % záplavových území, což představuje km. Významné vodní nádrže: Závod Karlovy Vary: Skalka, Jesenice, Horka, Podhora, Mariánské Lázně, Stanovice, Březová, Myslivny. Závod Chomutov: Nechranice, Fláje, Jezeří, Jirkov, Kadaň. Závod Terezín: Chřibská, Stráž p. Ralskem, Naděje. 36

39 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ 37 Pramen: MZe Organizační uspořádání a kontakty: Generální ředitel: Ing. Tomáš Vaněk Technický ředitel: Ing. Jiří Kremsa Finanční ředitel: Ing. Jan Vačlena Vodohospodářský dispečink: Ing. Jiří Petr tel.: Povodí Labe, státní podnik Základní údaje: Sídlo podniku: Víta Nejedlého Hradec Králové Rozloha povodí: ,12 km 2 Celková délka vodních toků: 3 850,0 km Vodní díla I. a II. Kategorie: 15 ks Rybníky: 6 ks Plavební stupně: 24 ks Plavební komory: 30 ks Jezy: 226 ks Malé vodní elektrárny: 17 ks Působnost závodů Adresa Tel. kontakt Závod H.Králové Víta Nejedlého H. Králové Závod Pardubice Cihelna Pardubice Závod Jablonec n. N. Želivského Jablonec n.n Závod Střední Labe Teplého Pardubice Závod Dolní Labe Nábřeží Roudnice n.l

40 Spravované území zaujímá 19 % plochy ČR a je tvořeno hydrologickou hranicí povodí Horního a středního Labe od pramene po soutok s Vltavou v Mělníce, vlastním tokem Labe od Mělníka po státní hranici s Německem u Hřenska a dále povodím Lužické Nisy a Stěnavy. Voda z této oblasti je z 94 % odváděna řekou Labe do Severního moře, zbývajících 6 % prostřednictvím Lužické a přítoků Kladské Nisy do Baltického moře. Tento státní podnik vykonává správu v oblasti své působnosti u 277 vodních toků, z toho je 159 toků významných (páteřní toky dílčích povodí, vodní toky tvořící státní hranici a uměle vytvořené vodní toky převádějící vodu mezi dílčími povodími). Zbývajících 118 toků v délce 285,3 km jsou určené drobné vodní toky. Ke konci roku 2005 bylo z celkové délky vodních toků km vymezeno 48,22 % záplavových území, což představuje km. Významné vodní nádrže: Závod Hradec Králové: Labská, Les Království, Pastviny. Závod Pardubice: Hamry, Křižanovice, Pařížov, Vrchlice, Seč. Závod Jablonec nad Nisou: Mlýnice, Fojtka, Harcov, Mšeno, Beřichov, Josefův Důl, Souš. 38

41 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ 39 Pramen: MZe Povodí Odry, státní podnik Základní údaje: Sídlo podniku: Varenská Ostrava 1 Rozloha povodí: km 2 Celková délka vodních toků: 1 359,51 km Vodní díla I. a II. Kategorie: 7 ks Rybníky: 2 ks Jezy: 143 ks Malé vodní elektrárny: 14 Organizační uspořádání a kontakty: Generální ředitel: Ing. Pavel Schneider Technický ředitel: Ing. Petr Březina Ekonomický ředitel: Ing. Petr Kučera Vodohospodářský dispečink: Ing. Jiří Pagáč tel.: Působnost závodů Adresa Tel. kontakt Závod Opava Kolofíkovo nábř Opava Závod Frýdek-Místek Horymírova Frýdek-Místek

42 Na relativně malém území povodí Odry s nízkou přirozenou vodností jsou soustředěny vysoké nároky jak na zajištění množství a jakost vody pro zásobení průmyslu a obyvatelstva tak na vyřešení velkého zatížení toků odpadními vodami. Podnik Povodí Odry je správcem největších vodních děl na tocích na něž navazují odběrná potrubí a úpravny vod mimořádně velkých subjektů Sm VaK a.s., Nová huť a.s., Energetika Vítkovice apod. Ke konci roku 2005 bylo z celkové délky vodních toků km vymezeno 70,33 % záplavových území, což představuje 956 km. Základními prvky vodohospodářské soustavy Odry je 8 významných vodních nádrží: Závod Opava: Kružberk, Slezská Harta. Závod Frýdek-Místek: Šance, Morávka, Těrlicko, Žermanice, Olešná, Baška. 40

43 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ 41 Povodí Moravy, státní podnik Základní údaje: Sídlo podniku: Dřevařská Brno Rozloha povodí: km 2 Celková délka vodních toků: 3 988,51 km Vodní díla: 28 ks Rybníky: 9 ks Plavební kanály: 21 km Plavební komory: 31 ks Jezy: 196 ks (126 ks pevných, 70 ks pohyblivých) Malé vodní elektrárny: 14 ks Čerpací stanice: 15 ks Pramen: MZe Organizační uspořádání a kontakty: Generální ředitel: Ing. Miroslav Konečný Technicko-provozní ředitel: Dr. Ing. Antonín Tůma Ekonomický ředitel: Ing. Pavel Mylbachr Vodohospodářský dispečink: Ing. Dagmar Adámková tel.: Působnost závodů Adresa Tel. kontakt Závod Dyje Dřevařská Brno Závod Horní Morava U dětského dom Olomouc Závod Střední Morava Moravní nám Uh. Hradiště

44 Tento státní podnik spravuje území v předělu České vysočiny, Západních Karpat a Panonské provincie hydrologicky náleží k úmoří Černého moře. Z celkové délky vodních toků km bylo ke konci roku 2005 vymezeno 76,30 % záplavových území, což představuje km. Podzemní vody se vyskytují v omezeném rozsahu a jsou soustředěny do údolních niv podél větších řek Moravy, Dyje, Svratky a dalších. Rozhodujícími toky v povodí jsou řeky Morava, Dyje, Svratka a Bečva: Morava největší a nejdůležitější tok v povodí (284 km). Přímo na řece není vybudována žádná významná nádrž. Z vodních děl jsou nejvýznamnějšími jezy na toku Řimice, Litovel, Olomouc, Kroměříž, Bělov, Kunovský les, Spytihněv, Nedakonice, Veselí nad Moravou a Hodonín. Dyje vytváří od pramenů dva samostatné toky Moravskou Dyji a Německou Dyji. Délka Moravské Dyje na našem území je 56 km. Obě Dyje se pak stékají na rakouském území a vytvářejí vlastní řeku Dyji, jejíž délka na našem území je 209 km. Významné vodní nádrže: Závod Dyje: Boskovice, Brno, Hubenov, Jevišovice, Landštejn, Letovice, Mostiště, Nová Říše, Novomlýnské nádrže, Oleksovice, Vír I, II, Vranov, Výrovice, Znojmo. Závod Horní Morava: Bystřička, Dlouhé Stráně, Horní Bečva, Karolinka, Luhačovice, Moravská Třebová, Nemilka, Plumlov. Závod Střední Morava:Bojkovice, Fryšták, Koryčany, Ludkovice, Opatovice, Slušovice. 42

45 SPRÁVCI VODNÍCH TOKŮ 43 Zemědělská vodohospodářská správa Zemědělská vodohospodářská správa dříve Státní meliorační správa, byla zřízena ke dni jako organizační složka státu. Organizačně je členěna na 5 oblastí povodí s GŘ, se sídlem v Brně, Hlinky 60, jejichž územní působnost odpovídá působnosti s. p. Povodí v ČR. Vykonává správu k drobným vodním tokům určených Ministerstvem zemědělství. Zajišťuje provoz, údržbu a opravy hlavních melioračních zařízení a vodních děl spjatých s drobnými vodními. Podílí se na plánování, přípravě realizaci a financování investičních a neinvestičních opatření v oblasti své působnosti a dále na koncepčních pracích, odborné pomoci a výkonech inženýrských činností. Účastní se na monitoringu půda-voda-krajina dle schválených programů a projektů Ministerstva zemědělství. ZVHS Oblast povodí Labe pro oblast povodí Horního a středního Labe Sídlem je Hradec Králové, , Kydlinovská 245. ZVHS Oblast povodí Vltavy pro oblast povodí Vltavy Sídlem jsou České Budějovice, , Rudolfovská 80. ZVHS Oblast povodí Ohře pro oblast povodí Ohře a Dolního Labe Sídlem je Ústí nad Labem, , Masarykova 1092/118. ZVHS Oblast povodí Odry pro oblast povodí Odry Sídlem je Ostrava, , Libušina 8. ZVHS Oblast povodí Moravy a Dyje pro oblast povodí Moravy a Dyje Sídlem je Brno, , Hlinky 60. Generální ředitel: JUDr. Josef Šíma

46 Lesy ČR, státní podnik Státní podnik byl založen k Jeho hlavním posláním je hospodaření v lesích, které jsou ve vlastnictví státu a správa určených drobných vodních toků, kterých je v současné době téměř km. Organizačně je podnik z pohledu správy vodních toků rozdělen na 7 správ toků, jejichž územní působnost odpovídá příslušným oblastem povodí v rámci ČR. Hlavní náplní činnosti je zejména sledování a péče o stav koryt vodních toků, vodních děl na nich se nacházejících, příprava a zajišťování úprav koryt vodních toků a svážných území za účelem protipovodňové a protierozní ochrany jako jedné z hlavních mimoprodukčních funkcí lesa. Pramen: Lesy ČR, s.p. Generální ředitel: Ing. František Koníček