Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života."

Transkript

1 Hydrická funkce lesů

2 Úvod význam vody Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hlavní část vody, přibližně 1,360 mil. km 3 (97.1 %) je ve formě slané vody v oceánech a mořích, které pokrývají 71% povrchu Země, 2 % vody jsou v ledovcích a věčném sněhu, 0,6 % tvoří podzemní voda a pouze 0,02 % jsou obsažena v jezerech a řekách. Celkový obsah atmosférické vody je již zcela nepatrný 0,001 % (van EIMERN-HAECKEL 1984). 77% zásoby pitné vody je soustředěno v pevném skupenství v ledu a sněhu, 22% vody je voda podzemní a pouze 1% vodních zásob je voda v jezerech, řekách a v zemi (van den Leeden et al. 1990).

3 V podmínkách České republiky je podíl jednotlivých složek odlišný: Voda v půdě představuje asi 76% celkové zásoby vody, Podzemní voda asi 18%, Povrchová voda v řekách a jezerech (nádržích) činí pouze 6% celkové kapacity, Vodní zdroje představují asi 36% celkových srážek.

4 Srážky jsou hlavním zdrojem vody v České republice. Srážková voda je rozhodující činitel vodní bilance, vodohospodářská funkce lesů je zde mimořádně důležitá a zásadně ovlivňuje vodní bilanci.

5

6

7 Velký hydrologický cyklus Evaporace Pevné a kapalné srážky Infiltrace Povrchový a podpovrchový odtok

8 Malý hydrologický cyklus Je velmi důležitý především pro lesní ekosystémy, malé hydrologické cykly probíhají nad kontinenty (typ krajiny významně tento proces ovlivňuje). Pro racionální využívání vodních zdrojů a pro vlastní vodní hospodářství je nezbytná znalost všech parametrů hydrologického cyklu. Vodní bilance lesních ekosystémů je výsledkem procesů spojených s malým hydrologických cyklem.

9 Schéma vodní bilance lesních ekosystémech (N.G. Něstěrov, 1949)

10 Hlavní složky koloběhu vody (DENGLER et al. 1992).

11 Základní rovnice vodní bilance je: H = O + E + (Zk - Zz) Kde H celkové srážky, O odtok vody, který má tyto složky povrchový odtok, podpovrchový odtok, podzemní odtok do vodotečí nebo infiltrace do spodní vody, E celkový výpar, složky: výpar z půdy nebo vodní hladiny, T Transpirace, I intercepce, Zk Zz změna zásoby vody v půdě (půdní voda), konečný stav mínus počáteční stav.

12 Z dlouhodobého hlediska můžeme obsah vody v půdě považovat za konstantní, pak vodní bilanci můžeme vyjádřit takto: H = O + E Pro bývalé Československo byla vodní bilance vyjádřena takto (v mm): 720 = V našich podmínkách, kde jsou srážky jediným významným zdrojem vody, můžeme vodní bilanci vyjádřit takto: (Zk Zz) = H O E. když dz = (Zk Zz), pak 0 = H dz O E

13 Lesy a srážky Srážky jsou hlavním zdrojem vody pro lesní ekosystémy. Rozlišujeme: vertikální srážky (déšť, sníh) horizontální srážky (kondenzace vody v pevném nebo kapalném skupenství na nadzemní části rostlin a jejich pozdější pád na půdní povrch). Kromě celkového úhrnu srážek je také velmi důležité jejich rozložení během roku a jejich intenzita.

14 Kapalné srážky na holoseči ve srovnání se srážkami pod dospělým smrkovým porostem během mlžného počasí význam horizontálních srážek při různé síle srážky. Precipitation (clear-felled area) mm Stand precipitation mm % 0,44 1,60 361,2 1,80 3,16 175,1 3,63 4,51 124,2 7,25 9,53 131,3 26,43 30,57 115,7

15 Evaporace sensu lato Představuje ztrátu vody v plynné formě (vodní pára, která opustí ekosystém). Jeho hodnota závisí jednak na podmínkách prostředí, ve kterém k němu dochází, jednak i na dostupném množství vody Rozlišujeme: reálný výpar, potenciální výpar.

16 Transpirace - hlavní složka výparu (produktivní výpar) Transpiraci rozlišujeme: stomatární (transpirace listy), rhizodermální transpirace transpirace v kapalném skupenství, probíhá především v podmínkách vysoké vzdušné vlhkosti (gutace). Transpirace představuje hlavní ztrátu vody v lesních ekosystémech (okolo 60 %).

17 Transpirační koeficient - množství vody potřebné pro vyprodukování jednotky sušiny (g/g) pro různé porosty Kultura Zemědělské kultury Lesní dřeviny - stinné - slunné BK DG SM MD BO BR DB Transpirační koeficient

18 Denní spotřeba vody na plošnou jednotku lesa v letním slunném dnu MÜLLER (1967) : bříza modřín borovice smrk douglaska buk borůvka druhově bohatý pokryv bylin třtina křovištní 4,0 4,7 mm, 4,5 6,1 mm, 2,3 2,5 mm, 4,3 4,4 mm, průměr 5,3 mm, 2,0 3,8 mm, 0,5 0,9 mm, průměr 0,7 mm, 6,8 8,8 mm.

19 Evaporace sensu stricto Výpar z povrchu půdy bez vegetačního pokryvu nebo z půdy pod vegetací část neproduktivního výparu. Výpar z půdního povrchu je v lesních ekosystémech ovlivněn především vegetací (druhové složení lesního porostu, jeho struktura, hustota a zápoj). Přibližně můžeme stanovit podíl neproduktivního výparu v různých ekosystémech takto: lesní ekosystémy 10%, louky 25%, pole 45%, holá půda 100%. Podmínky evaporace jsou ovlivněné také pěstebními opatřeními (např. holoseče).

20 Evapotranspirace = transpirace + evaporace Aktuální (skutečná) evapotranspirace - závisí na aktuálních klimatických podmínkách, vegetační době, a především na obsahu vody v půdě a její přístupnosti pro rostliny. Potenciální evapotranspirace transpirace daná existujícími klimatickými a půdními podmínkami při maximální přístupnosti a doplňování vodních zdrojů.

21 Intercepce výpar z povrchu vegetace (rostlin). Jde o velmi významný výpar především v podmínkách lesních ekosystémů kapalné skupenství srážek (významná část) pevné skupenství srážek (sníh, jinovatka sublimace) Intercepční kapacita schopnost vegetace zachytit na svém povrchu srážky (závisí na typu vegetace a rychlost větru, nejčastěji kolísá mezi 0,5-1,8 mm). Hodnota intercepce je podmíněna především: charakter vegetace (velikost stromů a jejich korun, věk porostu, jeho hustota a zápoj, struktura porostu, lesní dřeviny (forma, velikost a povrch listů)

22 Na základě výsledků pozorování z různých stanovišť je možné intercepční ztráty odhadnout podle dřevin: buk (Fagus): 8-29 %, smrk (Picea): %, borovice (Pinus): %, dub (Quercus): %, jedle (Abies): %.

23 Průměrné hodnoty intercepce jsou V lesních ekosystémech 30 %, V travních společenstvech okolo 25% V polních ekosystémech cca 15%. Maximální intercepce je zpravidla ve věku 40 let (borovice), okolo 50 let (dub) a přibližně v 60 letech u smrkových porostů.

24 Vodní bilance a její složky v borových porostech (mm) Moločanov 1952 Věk srážky kondenzace výpar intercepce transpirace odtok

25 Intercepce ve smrkových kmenovinách chlumní oblasti v závislosti na taxačních parametrech (KREČMER FOJT 1981; upraveno). Porost Počet stromů Výčetní základna Zakmenění Zápoj Intercepce (ks.ha -1 ) % (m 2.ha -1 ) % % % % index , , , , ,7 79 1, , , ,6 53 0, , , ,3 63 0, , , ,0 28 0, , ,5 50

26 Úhrn porostních srážek v teplém období roku a relativní intercepce ve smrkové kmenovině po různě silné probírce (LANG 1970). Síla probírky slabá střední silná Hustota porostu (ks.ha -1 ) Výčetní základna (m 2 ) 68,8 54,3 39,8 Střední výška (m) 25,1 24,1 25,6 Střední výčetní tloušťka (cm) 22,4 22,4 26,2 Štíhlostní kvocient 112,1 107,6 97,7 Podkorunové srážky (mm) 290,1 312,3 345,3 Stok po kmeni (mm) 12,0 8,5 5,5 Porostní srážky celkem (mm) 302,1 320,8 350,8 Srážky na nelesní půdě (mm) 499,3 499,3 499,3 Relativní intercepce (%) 39,5 35,8 29,7

27 Intercepční ztráty v závislosti na celoročním úhrnu srážek (ULRICH 1980). Úhrn srážek Intercepce (%) mm. rok -1 borovice buk smrk jedle

28 Srážky porostní (Sp) v procentech srážek mimo les ve smrkových kmenovinách při různé velikosti kruhové (m2) plochy a různé síle srážek (mm) - (LANG 1970).

29 Odtok povrchový odtok, jeho podíl z celkových ročních srážek je: v jehličnatých porostech 0,1-2,7 %, (průměrně asi 1%), v listnatých porostech 0,1 5%, (průměrně asi 1,5%) infiltrace (gravitační voda) - podpovrchový odtok, - infiltrace vytvářející zdroje podzemní vody.

30 Lesy ve srovnání s ostatními ekosystémy velmi efektivně transformují povrchový odtok na odtok podpovrchový. Infiltrační schopnost lesní půdy je značná a lesní hospodaření ji může významně ovlivňovat. Intenzita infiltrace je závislá na: lesním porostu a jeho struktuře, textuře půdy, vodivosti, pórovitosti půdy, vlhkosti půdy, mechanické erozi.

31 Infiltrační schopnost v různých porostech lesních ekosystémů (mm.min -1 ) Ekosystém (Porost) Zamokřená holina SM 6, BK 4 SM kmenovina (zak. 0,9) SM kmenovina (zak. 0,7) SM tyčovina (zak. 0,9) SM 6, DB 4 SM kmenovina (zak. 0,9) vypásaný les Vsak na počátku měření 1,00 1,62 4,27 11,81 13,08 13,38 29,62 56,40 Průměrný vsak za 120 min 0,34 0,55 1,45 1,68 1,86 4,55 14,22 19,18

32 Intercepce a výše srážky, Vyšrafován je maximální rozdíl intercepce při srážce 2 5 mm (podle ULRICHA 1980).

33 Změna hladiny podzemní vody vyvolaná holosečí v bukovém porostu (75 let) na morénové půdě (HOLSTENER JØRGENSEN 1967).

34 Faktory, které ovlivňují povrchový odtok a infiltraci 1) Meteorologické a klimatické podmínky (trvání a intenzita deště, vodní a vlhkostní režim, proudění vzduchu) 2) Půdní podmínky (pórovitost, distribuce a stabilita pórů, podíl kapilárních a nekapilárních pórů) 3) Topografie (svažitost, reliéf terénu, drsnost povrchu) 4) Kvalita vody (teplota vody, zakalení, obsah minerálů) 5) Hospodářská opatření 6) Vegetační podmínky

35 Možnosti při ovlivňování vodní bilance lidskými zásahy 1) Zvýšení lesnatosti území v hydrologicky významných oblastech lesní půdní kryt ve srovnání s ostatními ekosystémy efektivně transformuje povrchový odtok na podpovrchový. 2) Volba hospodářských způsobů (eliminace holosečí) 3) Úprava hustoty lesních porostů I pro nevýznmané zvýšení odtoku vody z povodí je zapotřebí radikální snížení zakmenění porostů (Reinhart et al. 1963, Mayer 1980, Mitscherlich 1981, Dengler 1992) Např. 10% zvýšení odtoku vody z bukového povodí ve středních horských polohách vyžaduje snížení zakmenění porostů na 0,6 (Führer 1990). To je však spojené s významnými ztrátami na ostatních funkcích lesa (Assmann 1961, Freist 1961). 4) Úprava druhové skladby lesních porostů

36 Vliv lesnatosti povodí na kvality odtékající vody (Moldan, Pačes 1980). Obsahy prvků vmg.l -1 Povodí Lesnatost % Na K Mg Ca N SO 4 P SiO 2 celková mineralizace ph Hartíkov 100 4,7 1,0 1,3 3,2 0,083 11,5 0,028 20,9 58,3 7,15 Salačova Lhota 100 4,8 1,2 3,1 7,0 0,28 26,4 0,024 22,1 82,3 7,18 Vočadlo 4,4 8,5 2,8 7,0 21,3 9,0 31,8 0,024 11,6 154,3 6,14 Šamšín 0 16,1 8,8 27,7 83,9 29,0 134,4 0,029 12,9 511,7 5,98

37 Závislost celkové kapalné intercepce na ploše listů ve smrkové mlazině a tyčkovině I (%) = -9,12 + 0,97ha (Chroust 1982) Podkorunové srážky (mm) ve smrkové mlazině (přerušovaná čára), blízko kmenů a v pozici mezi stromy (sloupce).

38 Povrch listů (LA) a celková intercepce v porostu bez výchovy (plná čára) a v porostu po výchovné zásahu ve věku od 13 do 24 let (Chroust 1982)

39 Hydrická funkce lesů Je samovolným důsledkem existence lesů, jejichž obhospodařování není nijak vodohospodářsky motivováno (teorie úplavu). Hydrická funkce má Kvalitativní účinky Ovlivňování režimu ve vodních tocích zadržováním (retencí) a zpomalováním (retardací) odtoku srážkových vod. Jde o ovlivňování způsobu odtoku srážkových vod přeměnou povrchového odtoku v odtok podzemní. Cílená retence srážkových vod a retardace odtoku vede k výrazné proměně časového rozložení odtoku vod na malých tocích, k útlumu povodňových vln, ke snižování rozkolísanosti vodních stavů a k příznivému ovlivnění jakosti vody vyloučením splachů i útlumem vodní eroze

40 Kvantitativní účinky Působení na vodní bilanci a její složky (evapotranspiraci, intercepci, horizontální srážky apod.). Jde především o ovlivňování množství disponibilní vody k vodohospodářským účelům. Jeho zvýšení (nebo alespoň účelné potlačení zbytečných ztrát vody) vyžaduje změnu vodní bilance lesů v povodích prostřednictvím snížení hydrologických ztrát evapotranspirací porostů, akumulací zásob vody ve sněhu či zachycováním horizontálních srážek z mlhy.

41 Vodohospodářská funkce lesů Je výsledkem záměrné hospodářské činnosti, které zahrnují biotechnická opatření posilující nebo vyvolávající vodohospodářsky žádoucí efekty lesů a potlačují efekty záporné (vytváření podmínek pro takové ovlivnění hydrologických parametrů a charakteristik povodí, podle potřeb vodohospodářů).

42 Rajonizace lesů vodohospodářského významu a) Lesy v povodí vodárenských nádrží a toků s prvořadým požadavkem na způsoby hospodaření chránící kvalitu vody. Nejdůležitější skupina lesů vodohospodářského významu, část jejich plochy (12 tis. ha) tvoří pásmo hygienické ochrany. V bilančně nedostatkových povodích může také jít o záruky nesnižování kvantity vodních zdrojů. Optimální péče o jakost vody znamená vyloučení přímých splachů chemických a biologických škodlivin či půdních suspenzí do vodárenských nádrží. Boj proti erozi a znečištění vod je kardinálním bodem vodohospodářské funkce lesů vodárenských povodí.

43 b) Lesy pramenných oblastí se v podstatě kryjí s chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod. Jde o území druhého významového pořadí. Jejich masivy mají bezprostřední význam pro řízení odtokového režimu srážkových vod. Tyto oblasti se významně podílí na tvorbě vodního fondu státu (jde o cca 600 tis. ha 23 % lesní půdy). Hospodářská opatření mají směřovat k maximální převodu povrchového odtoku na odtok podzemní. Někde půjde i o zplošťování povodňových vln.

44 c) Lesní porosty vodoochranné místního významu Jednotlivé lesních porosty určené k bezprostřední ochraně zejména zdrojů podzemních vod (cca 50 tis. ha). Jde o ochranu břehů toků i nádrží, k pohlcování nesoustředěného svahového odtoku infiltrací do půdy, k lokální hygienické ochraně vodárenských objektů a pod.

45 Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod

46 Příklady experimentů pro vyhodnocení hydrické funkce v České republice (Fakulta lesnická a environmentální v Praze, Lesnická a dřevařská fakulta Brno

47 Základní metody měření infiltrace 1) Použití lyzimetrů 2) Měření srážek a odtoku (v rámci celých povodí) 3) Balancování v rámci jednotlivých půdních horizontů. 4) Využití infiltrometrů - zátopový typ - dešťový simulátor

48 Experiment s využitím dešťového simulátoru pro měření infiltrace a odtoku Byly vybrány 3 různé lesní porosty: a) Smíšený porost (smrk 50, buk 25, borovice 15, modřín 5, dub 5), nadmořská výška 430 m, sklon svahu 5-8 b) Jehličnatý porost (smrk 85 %, borovice 13 %, modřín 3 %), nadmořská výška 360 m, sklon svahu 6-9 c) Listnatý porost (buk 60 %, dub 20 %, borovice 10 %, smrk 10 %), nadmořská výška 345 m, sklon svahu 7-10

49

50

51

52 Průměrná hodnota infiltrace a odtoku na jednotlivých lokalitách % ze srážky Locality

53 Průměrná intenzita odtoku (mm/min)

54 Průměrná hodnota infiltrace a odtoku na jednotlivých lokalitách s rozdílnou intenzitou deště % ze srážky Lokalita

55 Experimentální povodí v NP Šumava Cílem studie byly porovnání hydrologické účinnosti (funkčnosti tří rozdílných typů lesních ekosystémů. Každý ekosystém byl zastoupen jedním experimentálním povodím. Kontinuální měření teploty vzduchu, srážek a průtoků byl zahájen v srpnu Od roku 1999 byly měřena i vodivost vody a její kvalita. Výsledky hydrologického výzkumu indikují, že zdravý les má schopnost redukovat maximální odtoky z povodí a současně zvyšovat odtoky minimální. Jsou zde také prezentovány výsledky chemických a fyzikálních analýz půdy, které byly odebrány z experimentálních povodí v minulých letech.

56 Popis experimentálních povodí v NP Šumava Stanice Lokalita Vegetace Plocha [ha] Nadm. výška [m n. m.] Expozice Modrava 1 pod Roklanem Mrtvý les Severní Modrava 2 Malá Mokrůvka Holina Severní Modrava 3 pod Vysokým stolcem Zdravý les Severní

57 Stanice Vegetace Max. specifický odtok [l.s -1.ha-1] Modrava 1 Mrtvý les 16,07 Modrava 2 Holoseč 9,02 Modrava 3 Zdravý les 3,14 Průměrný specifický odtok [l.s -1.ha -1 ] 0,076 0,081 0,072

58 Locality 1998 H s H o φ q max q min [mm] [mm] [%] [l.s -1.ha - [l.s -1.ha - 1 ] 1 ] M VIII.199 M M M IX M M M X M M M VIII-X. M M

59 Retenční potenciál svrchní vrstvy půdy v lesních porostech s různou druhovou skladbou případová studie na ŠLP Kostelec n.č.l. Studie byla zaměřena na vyhodnocení změn retenčního potenciálu půdy (v horizontech nadložního humusu a ve svrchní vrstvě minerální půdy) v závislosti na změně druhové skladby lesních porostů. Tento retenční potenciál je závislý na množství holorganického materiálu a na fyzikálních vlastnostech svrchní vrstvy minerální půdy. Výsledky potvrzují rozdílnou dynamiku organického materiálu v jehličnatých porostech ve srovnání s listnatým porostem a také menší rozdíly v pedofyzikálních vlastnostech minerální půdy. Tyto poznatky se odráží ve srovnatelné retenční kapacitě porostů s různým druhovým složením. Degradační změny mohou být předpokládány na holině.

60 Popis zkoumaných porostů Plocha Porost 118B5 118B3 118B5 118B2 118B3 121A Lesní typ 3S1 3S1 3S1 3S1 3S1 3S1 Nadmořská výška Druhové složení Dub, habr Douglaska Smrk Smrk Jedle obrovská Holina Věk

61 Hmotnost nadložního humusu ve zkoumaných porostech (sušina v tunách na 1ha) Porost Dub - habr Douglas ka Smrk Smrk Jedle obrovská Holina Hor. L + F 1 0, ,24 6,02 4,38 F 2 2,68 6,8 7,00 5,00 H 6,10 15,2 11,17 22,62 12,15 20,00 Suma 9,74 21,80 24,47 28,64 16,53 25,00

62 Druh Objemová hmotnost Objemová hmotnost Specifická hmotnost Pórovitost Maximální vodní kapacita (Novák) Minimální vzdušná kapacita % g/cm 3 g/cm 3 % % % Dub habr 31,1 d 0,82 a 2,50 a 67,5 d 45,0 d 22,5 b Douglaska 13,1 ab 1,05 c 2,57 b 59,0 b 38,8 bc 20,2 ab Smrk 16,1 c 0,92 ab 2,57 b 64,1 cd 33,7 a 30,4 c Smrk 12,3 a 0,97 bc 2,58 b 62,4 bc 42,1 cd 20,3 ab Jedle obrovská 15,4 bc 0,97 bc 2,58 b 62,3 bc 43,9 d 18,4 ab Holoseč 29,8 d 1,25 d 2,55 ab 51,0 a 36,4 ab 14,6 a

63 Maximální vodní kapacita v půdě lesních porostů s různou druhovou skladbou Druh Max. retenční schopnost povrchového humusu Max. retenční schopnost svrchní vrstvy minerální půdy (10 cm) Celková potenciální vodní kapacita mm mm mm Dub - habr 3,7 45,0 48,7 Dougaska 8,1 38,8 46,9 Smrk 9,2 33,7 42,9 Smrk 10,7 42,1 52,8 Jedle obrovská 6,2 43,9 50,1 Holoseč 9,4 36,4 45,8

64 Vodní bilance smrkového a bukového porostu ve vegetační době v Orlických horách (Prof. Kantor LDF Brno) Experimentální plochy: Nadmořská výška 890 mnm, svah 16 věk: buk počet stromů na 1ha: buk 433 smrk smrk 400 D1,3: buk 22.8 cm Zásoba porostu: buk 404 m 3 smrk 25.6 cm smrk 574 m 3 Zakmenění porostu: buk 1 smrk 1

65 Parametry vodní bilance Buk Smrk množství (mm) podíl (%) množství (mm) podíl (%) Intercepční ztráty Transpirace Výpar z povrchu půdy Povrchový odtok Horizontální odtok půdou Vertikální vsak srážek půdou, následovaný podpovrchovým odtokem Srážky na volné ploše

66 Výsledky 1. Hledisko kvalitativní vodohospodářské funkce (prevence povrchového odtoku, snížení rizika záplav a snížení výkyvů odtoku vody z povodí) Bukový stejně jako smrkový porost plní úspěšně své poslání i ve svažitém terénu. 2. Vliv druhového složení porostů na parametery kvantitativních aspektů vodohospodářské funkce (množství vody pro všeobecné využití) Bukový porost je schopný produkovat o 1350 m 3 více vody ročně než porost smrkový Na základě těchto výsledků je možné prohlásit, že v oblastech s vyššími požadavky na množství vody bude nutné v budoucnu zvýšit v lesních porostech podíl buku na úkor smrku

67 Děkuji za pozornost

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Voda a les. Radek Pokorný. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Voda a les. Radek Pokorný. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Voda a les Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Voda a les funkce hydrická funkce vodohospodářská VODA - H 2 O

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: 27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Voda koloběh vody a vodní bilance

Voda koloběh vody a vodní bilance Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Závlahové režimy Řízení závlahového režimu = stanovení optimální velikosti závlahové dávky a termínu jejího dodání Kvalifikované řízení závlahových režimů plodin - jeden ze základních předpokladů rentability

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině

Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině RNDr. Josef V. Datel, Ph.D. Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Ing. Adam Vizina, Ph.D. Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině Co je to retence vody v krajině Přirozené

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Produkční a mimoprodukční funkce lesa Ekonomika lesního hospodářství 8. cvičení Funkce lesa

Více

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace

Více

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní

Více

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

fytopatogenů a modelování

fytopatogenů a modelování Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. PETR KARÁSEK Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Povodí

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,

Více

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 1 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,

Více

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ

METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ PETR KARÁSEK JANA PODHRÁZSKÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH

Více

Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin:

Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin: KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 17 NÁZEV OPATŘENÍ Zatravnění a zalesnění DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Důsledky vodní eroze můžeme rozdělit do následujících tří skupin: Ztráta půdy. Transport

Více

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model

Využitelné množství p.v. hydrologický bilanční model x hydraulický model Vodním zdrojem jsou povrch. a podz. vody, které jsou využívány, nebo mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely ( 2 (8) z.254/2001sb.) Zdroje podzemní vody jsou přednostně

Více

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení biodeteriogenů Biokoroze stavebních materiálů Vznik a

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy PŮDNÍ STRUKTURA Základy pedologie a ochrana půdy 4. přednáška prostorové uspořádání půdních částic Stav uspořádání: elementární slitý půdní škraloup agregátový Tvorba struktury: desagregace agregace cementace

Více

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze Použití radarových dat pro mapování povodní Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze 1 Porovnání 2002 x 2013 Dvě největší povodně během posledních 100 let v Praze 2

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Základní údaje a přírodní poměry.

Základní údaje a přírodní poměry. LESY ČESK ESKÉ É REPUBLIKY, s. p. Lesníí závod Židlochovice Lesn Vložte text 1 Základní údaje a přírodní poměry. Většina území LZ patří do nejsušší a nejteplejší oblasti ČR Katastrální výměra LZ 167 169

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera

Podle chemických vlastností vody 1. sladkovodní jezera 2. slaná jezera 3. brakická jezera 4. smíšená jezera 5. hořká jezera JEZERA Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit (na rozdíl od přehradních nádrží a rybníků), je napájena povrchovou vodou přítoky řek, podzemní vodou a není součástí světového oceánu.

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

CZ.1.07/1.1.00/14.0143

CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí VIZP

Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí VIZP Přednáška č. K143/3 Ochrana a organizace povodí, retence krajiny Tomáš Dostál B602 dostal@fsv.cvut.cz Ochrana a organizace povodí Eroze, revitalizace,

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi

Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4001-17/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 4001-17/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 4001-17/2015 O ceně lesních pozemků p.č.314/7 o výměře 9836m 2 a p.č.330/4 o výměře 7398m 2, oba v obci a k.ú.prachovice, okres Chrudim Objednatel znaleckého posudku: EURODRAŽBY.CZ

Více

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík

Březovský vodovod - voda pro Brno. Josef Slavík Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík Přehledná situace Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem Hg rajón 4232 - Ústecká

Více

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice

Více

OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV

OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV POLNÍ DEN ÚKZUZ 2015 OCHRANA PŮD V PROCESU POZEMKOVÝCH ÚPRAV Státní pozemkový úřad Ing. Svatava Maradová, MBA Ústřední ředitelka 18.6. 2015, Havlíčkův Brod OSNOVA I. Proces KoPÚ projektování v krajině

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou Protokol č. 8 Stanovení zásoby relaskopickou metodou Zadání: Pro zadané dřeviny stanovte zásobu pomocí relaskopické metody. Součástí protokolu bude vyplněný protokol podle relaskopického formuláře (provedení

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více