Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života."

Transkript

1 Hydrická funkce lesů

2 Úvod význam vody Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hlavní část vody, přibližně 1,360 mil. km 3 (97.1 %) je ve formě slané vody v oceánech a mořích, které pokrývají 71% povrchu Země, 2 % vody jsou v ledovcích a věčném sněhu, 0,6 % tvoří podzemní voda a pouze 0,02 % jsou obsažena v jezerech a řekách. Celkový obsah atmosférické vody je již zcela nepatrný 0,001 % (van EIMERN-HAECKEL 1984). 77% zásoby pitné vody je soustředěno v pevném skupenství v ledu a sněhu, 22% vody je voda podzemní a pouze 1% vodních zásob je voda v jezerech, řekách a v zemi (van den Leeden et al. 1990).

3 V podmínkách České republiky je podíl jednotlivých složek odlišný: Voda v půdě představuje asi 76% celkové zásoby vody, Podzemní voda asi 18%, Povrchová voda v řekách a jezerech (nádržích) činí pouze 6% celkové kapacity, Vodní zdroje představují asi 36% celkových srážek.

4 Srážky jsou hlavním zdrojem vody v České republice. Srážková voda je rozhodující činitel vodní bilance, vodohospodářská funkce lesů je zde mimořádně důležitá a zásadně ovlivňuje vodní bilanci.

5

6

7 Velký hydrologický cyklus Evaporace Pevné a kapalné srážky Infiltrace Povrchový a podpovrchový odtok

8 Malý hydrologický cyklus Je velmi důležitý především pro lesní ekosystémy, malé hydrologické cykly probíhají nad kontinenty (typ krajiny významně tento proces ovlivňuje). Pro racionální využívání vodních zdrojů a pro vlastní vodní hospodářství je nezbytná znalost všech parametrů hydrologického cyklu. Vodní bilance lesních ekosystémů je výsledkem procesů spojených s malým hydrologických cyklem.

9 Schéma vodní bilance lesních ekosystémech (N.G. Něstěrov, 1949)

10 Hlavní složky koloběhu vody (DENGLER et al. 1992).

11 Základní rovnice vodní bilance je: H = O + E + (Zk - Zz) Kde H celkové srážky, O odtok vody, který má tyto složky povrchový odtok, podpovrchový odtok, podzemní odtok do vodotečí nebo infiltrace do spodní vody, E celkový výpar, složky: výpar z půdy nebo vodní hladiny, T Transpirace, I intercepce, Zk Zz změna zásoby vody v půdě (půdní voda), konečný stav mínus počáteční stav.

12 Z dlouhodobého hlediska můžeme obsah vody v půdě považovat za konstantní, pak vodní bilanci můžeme vyjádřit takto: H = O + E Pro bývalé Československo byla vodní bilance vyjádřena takto (v mm): 720 = V našich podmínkách, kde jsou srážky jediným významným zdrojem vody, můžeme vodní bilanci vyjádřit takto: (Zk Zz) = H O E. když dz = (Zk Zz), pak 0 = H dz O E

13 Lesy a srážky Srážky jsou hlavním zdrojem vody pro lesní ekosystémy. Rozlišujeme: vertikální srážky (déšť, sníh) horizontální srážky (kondenzace vody v pevném nebo kapalném skupenství na nadzemní části rostlin a jejich pozdější pád na půdní povrch). Kromě celkového úhrnu srážek je také velmi důležité jejich rozložení během roku a jejich intenzita.

14 Kapalné srážky na holoseči ve srovnání se srážkami pod dospělým smrkovým porostem během mlžného počasí význam horizontálních srážek při různé síle srážky. Precipitation (clear-felled area) mm Stand precipitation mm % 0,44 1,60 361,2 1,80 3,16 175,1 3,63 4,51 124,2 7,25 9,53 131,3 26,43 30,57 115,7

15 Evaporace sensu lato Představuje ztrátu vody v plynné formě (vodní pára, která opustí ekosystém). Jeho hodnota závisí jednak na podmínkách prostředí, ve kterém k němu dochází, jednak i na dostupném množství vody Rozlišujeme: reálný výpar, potenciální výpar.

16 Transpirace - hlavní složka výparu (produktivní výpar) Transpiraci rozlišujeme: stomatární (transpirace listy), rhizodermální transpirace transpirace v kapalném skupenství, probíhá především v podmínkách vysoké vzdušné vlhkosti (gutace). Transpirace představuje hlavní ztrátu vody v lesních ekosystémech (okolo 60 %).

17 Transpirační koeficient - množství vody potřebné pro vyprodukování jednotky sušiny (g/g) pro různé porosty Kultura Zemědělské kultury Lesní dřeviny - stinné - slunné BK DG SM MD BO BR DB Transpirační koeficient

18 Denní spotřeba vody na plošnou jednotku lesa v letním slunném dnu MÜLLER (1967) : bříza modřín borovice smrk douglaska buk borůvka druhově bohatý pokryv bylin třtina křovištní 4,0 4,7 mm, 4,5 6,1 mm, 2,3 2,5 mm, 4,3 4,4 mm, průměr 5,3 mm, 2,0 3,8 mm, 0,5 0,9 mm, průměr 0,7 mm, 6,8 8,8 mm.

19 Evaporace sensu stricto Výpar z povrchu půdy bez vegetačního pokryvu nebo z půdy pod vegetací část neproduktivního výparu. Výpar z půdního povrchu je v lesních ekosystémech ovlivněn především vegetací (druhové složení lesního porostu, jeho struktura, hustota a zápoj). Přibližně můžeme stanovit podíl neproduktivního výparu v různých ekosystémech takto: lesní ekosystémy 10%, louky 25%, pole 45%, holá půda 100%. Podmínky evaporace jsou ovlivněné také pěstebními opatřeními (např. holoseče).

20 Evapotranspirace = transpirace + evaporace Aktuální (skutečná) evapotranspirace - závisí na aktuálních klimatických podmínkách, vegetační době, a především na obsahu vody v půdě a její přístupnosti pro rostliny. Potenciální evapotranspirace transpirace daná existujícími klimatickými a půdními podmínkami při maximální přístupnosti a doplňování vodních zdrojů.

21 Intercepce výpar z povrchu vegetace (rostlin). Jde o velmi významný výpar především v podmínkách lesních ekosystémů kapalné skupenství srážek (významná část) pevné skupenství srážek (sníh, jinovatka sublimace) Intercepční kapacita schopnost vegetace zachytit na svém povrchu srážky (závisí na typu vegetace a rychlost větru, nejčastěji kolísá mezi 0,5-1,8 mm). Hodnota intercepce je podmíněna především: charakter vegetace (velikost stromů a jejich korun, věk porostu, jeho hustota a zápoj, struktura porostu, lesní dřeviny (forma, velikost a povrch listů)

22 Na základě výsledků pozorování z různých stanovišť je možné intercepční ztráty odhadnout podle dřevin: buk (Fagus): 8-29 %, smrk (Picea): %, borovice (Pinus): %, dub (Quercus): %, jedle (Abies): %.

23 Průměrné hodnoty intercepce jsou V lesních ekosystémech 30 %, V travních společenstvech okolo 25% V polních ekosystémech cca 15%. Maximální intercepce je zpravidla ve věku 40 let (borovice), okolo 50 let (dub) a přibližně v 60 letech u smrkových porostů.

24 Vodní bilance a její složky v borových porostech (mm) Moločanov 1952 Věk srážky kondenzace výpar intercepce transpirace odtok

25 Intercepce ve smrkových kmenovinách chlumní oblasti v závislosti na taxačních parametrech (KREČMER FOJT 1981; upraveno). Porost Počet stromů Výčetní základna Zakmenění Zápoj Intercepce (ks.ha -1 ) % (m 2.ha -1 ) % % % % index , , , , ,7 79 1, , , ,6 53 0, , , ,3 63 0, , , ,0 28 0, , ,5 50

26 Úhrn porostních srážek v teplém období roku a relativní intercepce ve smrkové kmenovině po různě silné probírce (LANG 1970). Síla probírky slabá střední silná Hustota porostu (ks.ha -1 ) Výčetní základna (m 2 ) 68,8 54,3 39,8 Střední výška (m) 25,1 24,1 25,6 Střední výčetní tloušťka (cm) 22,4 22,4 26,2 Štíhlostní kvocient 112,1 107,6 97,7 Podkorunové srážky (mm) 290,1 312,3 345,3 Stok po kmeni (mm) 12,0 8,5 5,5 Porostní srážky celkem (mm) 302,1 320,8 350,8 Srážky na nelesní půdě (mm) 499,3 499,3 499,3 Relativní intercepce (%) 39,5 35,8 29,7

27 Intercepční ztráty v závislosti na celoročním úhrnu srážek (ULRICH 1980). Úhrn srážek Intercepce (%) mm. rok -1 borovice buk smrk jedle

28 Srážky porostní (Sp) v procentech srážek mimo les ve smrkových kmenovinách při různé velikosti kruhové (m2) plochy a různé síle srážek (mm) - (LANG 1970).

29 Odtok povrchový odtok, jeho podíl z celkových ročních srážek je: v jehličnatých porostech 0,1-2,7 %, (průměrně asi 1%), v listnatých porostech 0,1 5%, (průměrně asi 1,5%) infiltrace (gravitační voda) - podpovrchový odtok, - infiltrace vytvářející zdroje podzemní vody.

30 Lesy ve srovnání s ostatními ekosystémy velmi efektivně transformují povrchový odtok na odtok podpovrchový. Infiltrační schopnost lesní půdy je značná a lesní hospodaření ji může významně ovlivňovat. Intenzita infiltrace je závislá na: lesním porostu a jeho struktuře, textuře půdy, vodivosti, pórovitosti půdy, vlhkosti půdy, mechanické erozi.

31 Infiltrační schopnost v různých porostech lesních ekosystémů (mm.min -1 ) Ekosystém (Porost) Zamokřená holina SM 6, BK 4 SM kmenovina (zak. 0,9) SM kmenovina (zak. 0,7) SM tyčovina (zak. 0,9) SM 6, DB 4 SM kmenovina (zak. 0,9) vypásaný les Vsak na počátku měření 1,00 1,62 4,27 11,81 13,08 13,38 29,62 56,40 Průměrný vsak za 120 min 0,34 0,55 1,45 1,68 1,86 4,55 14,22 19,18

32 Intercepce a výše srážky, Vyšrafován je maximální rozdíl intercepce při srážce 2 5 mm (podle ULRICHA 1980).

33 Změna hladiny podzemní vody vyvolaná holosečí v bukovém porostu (75 let) na morénové půdě (HOLSTENER JØRGENSEN 1967).

34 Faktory, které ovlivňují povrchový odtok a infiltraci 1) Meteorologické a klimatické podmínky (trvání a intenzita deště, vodní a vlhkostní režim, proudění vzduchu) 2) Půdní podmínky (pórovitost, distribuce a stabilita pórů, podíl kapilárních a nekapilárních pórů) 3) Topografie (svažitost, reliéf terénu, drsnost povrchu) 4) Kvalita vody (teplota vody, zakalení, obsah minerálů) 5) Hospodářská opatření 6) Vegetační podmínky

35 Možnosti při ovlivňování vodní bilance lidskými zásahy 1) Zvýšení lesnatosti území v hydrologicky významných oblastech lesní půdní kryt ve srovnání s ostatními ekosystémy efektivně transformuje povrchový odtok na podpovrchový. 2) Volba hospodářských způsobů (eliminace holosečí) 3) Úprava hustoty lesních porostů I pro nevýznmané zvýšení odtoku vody z povodí je zapotřebí radikální snížení zakmenění porostů (Reinhart et al. 1963, Mayer 1980, Mitscherlich 1981, Dengler 1992) Např. 10% zvýšení odtoku vody z bukového povodí ve středních horských polohách vyžaduje snížení zakmenění porostů na 0,6 (Führer 1990). To je však spojené s významnými ztrátami na ostatních funkcích lesa (Assmann 1961, Freist 1961). 4) Úprava druhové skladby lesních porostů

36 Vliv lesnatosti povodí na kvality odtékající vody (Moldan, Pačes 1980). Obsahy prvků vmg.l -1 Povodí Lesnatost % Na K Mg Ca N SO 4 P SiO 2 celková mineralizace ph Hartíkov 100 4,7 1,0 1,3 3,2 0,083 11,5 0,028 20,9 58,3 7,15 Salačova Lhota 100 4,8 1,2 3,1 7,0 0,28 26,4 0,024 22,1 82,3 7,18 Vočadlo 4,4 8,5 2,8 7,0 21,3 9,0 31,8 0,024 11,6 154,3 6,14 Šamšín 0 16,1 8,8 27,7 83,9 29,0 134,4 0,029 12,9 511,7 5,98

37 Závislost celkové kapalné intercepce na ploše listů ve smrkové mlazině a tyčkovině I (%) = -9,12 + 0,97ha (Chroust 1982) Podkorunové srážky (mm) ve smrkové mlazině (přerušovaná čára), blízko kmenů a v pozici mezi stromy (sloupce).

38 Povrch listů (LA) a celková intercepce v porostu bez výchovy (plná čára) a v porostu po výchovné zásahu ve věku od 13 do 24 let (Chroust 1982)

39 Hydrická funkce lesů Je samovolným důsledkem existence lesů, jejichž obhospodařování není nijak vodohospodářsky motivováno (teorie úplavu). Hydrická funkce má Kvalitativní účinky Ovlivňování režimu ve vodních tocích zadržováním (retencí) a zpomalováním (retardací) odtoku srážkových vod. Jde o ovlivňování způsobu odtoku srážkových vod přeměnou povrchového odtoku v odtok podzemní. Cílená retence srážkových vod a retardace odtoku vede k výrazné proměně časového rozložení odtoku vod na malých tocích, k útlumu povodňových vln, ke snižování rozkolísanosti vodních stavů a k příznivému ovlivnění jakosti vody vyloučením splachů i útlumem vodní eroze

40 Kvantitativní účinky Působení na vodní bilanci a její složky (evapotranspiraci, intercepci, horizontální srážky apod.). Jde především o ovlivňování množství disponibilní vody k vodohospodářským účelům. Jeho zvýšení (nebo alespoň účelné potlačení zbytečných ztrát vody) vyžaduje změnu vodní bilance lesů v povodích prostřednictvím snížení hydrologických ztrát evapotranspirací porostů, akumulací zásob vody ve sněhu či zachycováním horizontálních srážek z mlhy.

41 Vodohospodářská funkce lesů Je výsledkem záměrné hospodářské činnosti, které zahrnují biotechnická opatření posilující nebo vyvolávající vodohospodářsky žádoucí efekty lesů a potlačují efekty záporné (vytváření podmínek pro takové ovlivnění hydrologických parametrů a charakteristik povodí, podle potřeb vodohospodářů).

42 Rajonizace lesů vodohospodářského významu a) Lesy v povodí vodárenských nádrží a toků s prvořadým požadavkem na způsoby hospodaření chránící kvalitu vody. Nejdůležitější skupina lesů vodohospodářského významu, část jejich plochy (12 tis. ha) tvoří pásmo hygienické ochrany. V bilančně nedostatkových povodích může také jít o záruky nesnižování kvantity vodních zdrojů. Optimální péče o jakost vody znamená vyloučení přímých splachů chemických a biologických škodlivin či půdních suspenzí do vodárenských nádrží. Boj proti erozi a znečištění vod je kardinálním bodem vodohospodářské funkce lesů vodárenských povodí.

43 b) Lesy pramenných oblastí se v podstatě kryjí s chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod. Jde o území druhého významového pořadí. Jejich masivy mají bezprostřední význam pro řízení odtokového režimu srážkových vod. Tyto oblasti se významně podílí na tvorbě vodního fondu státu (jde o cca 600 tis. ha 23 % lesní půdy). Hospodářská opatření mají směřovat k maximální převodu povrchového odtoku na odtok podzemní. Někde půjde i o zplošťování povodňových vln.

44 c) Lesní porosty vodoochranné místního významu Jednotlivé lesních porosty určené k bezprostřední ochraně zejména zdrojů podzemních vod (cca 50 tis. ha). Jde o ochranu břehů toků i nádrží, k pohlcování nesoustředěného svahového odtoku infiltrací do půdy, k lokální hygienické ochraně vodárenských objektů a pod.

45 Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod

46 Příklady experimentů pro vyhodnocení hydrické funkce v České republice (Fakulta lesnická a environmentální v Praze, Lesnická a dřevařská fakulta Brno

47 Základní metody měření infiltrace 1) Použití lyzimetrů 2) Měření srážek a odtoku (v rámci celých povodí) 3) Balancování v rámci jednotlivých půdních horizontů. 4) Využití infiltrometrů - zátopový typ - dešťový simulátor

48 Experiment s využitím dešťového simulátoru pro měření infiltrace a odtoku Byly vybrány 3 různé lesní porosty: a) Smíšený porost (smrk 50, buk 25, borovice 15, modřín 5, dub 5), nadmořská výška 430 m, sklon svahu 5-8 b) Jehličnatý porost (smrk 85 %, borovice 13 %, modřín 3 %), nadmořská výška 360 m, sklon svahu 6-9 c) Listnatý porost (buk 60 %, dub 20 %, borovice 10 %, smrk 10 %), nadmořská výška 345 m, sklon svahu 7-10

49

50

51

52 Průměrná hodnota infiltrace a odtoku na jednotlivých lokalitách % ze srážky Locality

53 Průměrná intenzita odtoku (mm/min)

54 Průměrná hodnota infiltrace a odtoku na jednotlivých lokalitách s rozdílnou intenzitou deště % ze srážky Lokalita

55 Experimentální povodí v NP Šumava Cílem studie byly porovnání hydrologické účinnosti (funkčnosti tří rozdílných typů lesních ekosystémů. Každý ekosystém byl zastoupen jedním experimentálním povodím. Kontinuální měření teploty vzduchu, srážek a průtoků byl zahájen v srpnu Od roku 1999 byly měřena i vodivost vody a její kvalita. Výsledky hydrologického výzkumu indikují, že zdravý les má schopnost redukovat maximální odtoky z povodí a současně zvyšovat odtoky minimální. Jsou zde také prezentovány výsledky chemických a fyzikálních analýz půdy, které byly odebrány z experimentálních povodí v minulých letech.

56 Popis experimentálních povodí v NP Šumava Stanice Lokalita Vegetace Plocha [ha] Nadm. výška [m n. m.] Expozice Modrava 1 pod Roklanem Mrtvý les Severní Modrava 2 Malá Mokrůvka Holina Severní Modrava 3 pod Vysokým stolcem Zdravý les Severní

57 Stanice Vegetace Max. specifický odtok [l.s -1.ha-1] Modrava 1 Mrtvý les 16,07 Modrava 2 Holoseč 9,02 Modrava 3 Zdravý les 3,14 Průměrný specifický odtok [l.s -1.ha -1 ] 0,076 0,081 0,072

58 Locality 1998 H s H o φ q max q min [mm] [mm] [%] [l.s -1.ha - [l.s -1.ha - 1 ] 1 ] M VIII.199 M M M IX M M M X M M M VIII-X. M M

59 Retenční potenciál svrchní vrstvy půdy v lesních porostech s různou druhovou skladbou případová studie na ŠLP Kostelec n.č.l. Studie byla zaměřena na vyhodnocení změn retenčního potenciálu půdy (v horizontech nadložního humusu a ve svrchní vrstvě minerální půdy) v závislosti na změně druhové skladby lesních porostů. Tento retenční potenciál je závislý na množství holorganického materiálu a na fyzikálních vlastnostech svrchní vrstvy minerální půdy. Výsledky potvrzují rozdílnou dynamiku organického materiálu v jehličnatých porostech ve srovnání s listnatým porostem a také menší rozdíly v pedofyzikálních vlastnostech minerální půdy. Tyto poznatky se odráží ve srovnatelné retenční kapacitě porostů s různým druhovým složením. Degradační změny mohou být předpokládány na holině.

60 Popis zkoumaných porostů Plocha Porost 118B5 118B3 118B5 118B2 118B3 121A Lesní typ 3S1 3S1 3S1 3S1 3S1 3S1 Nadmořská výška Druhové složení Dub, habr Douglaska Smrk Smrk Jedle obrovská Holina Věk

61 Hmotnost nadložního humusu ve zkoumaných porostech (sušina v tunách na 1ha) Porost Dub - habr Douglas ka Smrk Smrk Jedle obrovská Holina Hor. L + F 1 0, ,24 6,02 4,38 F 2 2,68 6,8 7,00 5,00 H 6,10 15,2 11,17 22,62 12,15 20,00 Suma 9,74 21,80 24,47 28,64 16,53 25,00

62 Druh Objemová hmotnost Objemová hmotnost Specifická hmotnost Pórovitost Maximální vodní kapacita (Novák) Minimální vzdušná kapacita % g/cm 3 g/cm 3 % % % Dub habr 31,1 d 0,82 a 2,50 a 67,5 d 45,0 d 22,5 b Douglaska 13,1 ab 1,05 c 2,57 b 59,0 b 38,8 bc 20,2 ab Smrk 16,1 c 0,92 ab 2,57 b 64,1 cd 33,7 a 30,4 c Smrk 12,3 a 0,97 bc 2,58 b 62,4 bc 42,1 cd 20,3 ab Jedle obrovská 15,4 bc 0,97 bc 2,58 b 62,3 bc 43,9 d 18,4 ab Holoseč 29,8 d 1,25 d 2,55 ab 51,0 a 36,4 ab 14,6 a

63 Maximální vodní kapacita v půdě lesních porostů s různou druhovou skladbou Druh Max. retenční schopnost povrchového humusu Max. retenční schopnost svrchní vrstvy minerální půdy (10 cm) Celková potenciální vodní kapacita mm mm mm Dub - habr 3,7 45,0 48,7 Dougaska 8,1 38,8 46,9 Smrk 9,2 33,7 42,9 Smrk 10,7 42,1 52,8 Jedle obrovská 6,2 43,9 50,1 Holoseč 9,4 36,4 45,8

64 Vodní bilance smrkového a bukového porostu ve vegetační době v Orlických horách (Prof. Kantor LDF Brno) Experimentální plochy: Nadmořská výška 890 mnm, svah 16 věk: buk počet stromů na 1ha: buk 433 smrk smrk 400 D1,3: buk 22.8 cm Zásoba porostu: buk 404 m 3 smrk 25.6 cm smrk 574 m 3 Zakmenění porostu: buk 1 smrk 1

65 Parametry vodní bilance Buk Smrk množství (mm) podíl (%) množství (mm) podíl (%) Intercepční ztráty Transpirace Výpar z povrchu půdy Povrchový odtok Horizontální odtok půdou Vertikální vsak srážek půdou, následovaný podpovrchovým odtokem Srážky na volné ploše

66 Výsledky 1. Hledisko kvalitativní vodohospodářské funkce (prevence povrchového odtoku, snížení rizika záplav a snížení výkyvů odtoku vody z povodí) Bukový stejně jako smrkový porost plní úspěšně své poslání i ve svažitém terénu. 2. Vliv druhového složení porostů na parametery kvantitativních aspektů vodohospodářské funkce (množství vody pro všeobecné využití) Bukový porost je schopný produkovat o 1350 m 3 více vody ročně než porost smrkový Na základě těchto výsledků je možné prohlásit, že v oblastech s vyššími požadavky na množství vody bude nutné v budoucnu zvýšit v lesních porostech podíl buku na úkor smrku

67 Děkuji za pozornost

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar 7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:

Více

Ekonomika lesního hospodářství

Ekonomika lesního hospodářství Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním

Více

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

Skladba a struktura lesních porostů

Skladba a struktura lesních porostů Skladba a struktura lesních porostů Struktura (skladba) - lesních porostů Diferenciace přírodních podmínek Vlastnosti dřevin (biologické, morfologické, ekologické Lesní porost je složen z velkého množství

Více

Půdní a zemědělské sucho

Půdní a zemědělské sucho Zlepšování základních půdních vlastností a eliminace dopadů sucha na výši produkce plodin pomocí aplikace půdních aktivátorů Půdní a zemědělské sucho Konference s mezinárodní účastí Kutná hora, 28. 29.

Více

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání

Více

70/Meteorologické prvky a les

70/Meteorologické prvky a les 70/Meteorologické prvky a les Biometeorologie = obor meteorologie zabývající se vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy. 3. 1. Teplota 3. 1. 1. Teplotní poměry v přízemní

Více

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Smrkové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora

Více

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý

Více

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

č.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: 27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Voda a les. Radek Pokorný. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Voda a les. Radek Pokorný. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Voda a les Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Voda a les funkce hydrická funkce vodohospodářská VODA - H 2 O

Více

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o.

Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o. Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská Soubor map Potenciál a riziko využívání těžebních zbytků v borových porostech na majetku Městských lesů Doksy, s.r.o. Doc. Ing. Jiří Remeš,

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Hydrologie a pedologie

Hydrologie a pedologie Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení

Více

Voda koloběh vody a vodní bilance

Voda koloběh vody a vodní bilance Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě

Více

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,

Více

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové

Více

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé

Více

Přehled fyzikálních vlastností dřeva

Přehled fyzikálních vlastností dřeva Dřevo a jeho ochrana Přehled fyzikálních vlastností dřeva cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Charakteristiky dřeva jako materiálu Anizotropie = na směru závislé vlastnosti Pórovitost = porézní materiál Hygroskopicita

Více

Bonita stanoviště a bonita porostu

Bonita stanoviště a bonita porostu Bonita stanoviště a bonita porostu aneb přístupy hodnocení produkce lesa Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základní

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Pracovní list. (3) školní automatická stanice

Pracovní list. (3) školní automatická stanice Pracovní list Prší, prší, jen se leje... 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice (4)

Více

Katedra pěstování lesů (KPL)

Katedra pěstování lesů (KPL) Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.

Více

Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny

Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

Holistický přístup k povrchovým a podzemním vodám

Holistický přístup k povrchovým a podzemním vodám Holistický přístup k povrchovým a podzemním vodám RNDr. Jitka Novotná GEOtest, a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz

Více

HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..!

HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..! HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..! KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI základní strategický dokument vztahuje se na krizové situace (katastrofy) analyzuje současnost a navrhuje opatření ke zlepšení ZDROJE

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Závlahové režimy Řízení závlahového režimu = stanovení optimální velikosti závlahové dávky a termínu jejího dodání Kvalifikované řízení závlahových režimů plodin - jeden ze základních předpokladů rentability

Více

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace

Více

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování

Více

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník

Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Autor: Mgr. Simona Mrázová Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník VODA Obsah 1. SVĚTOVÝ DEN VODY... 2 2. VODA V PŘÍRODĚ... 3 3. TYPY VODY... 4 4. VLASTNOSTI A SKUPENSTVÍ VODY...

Více

Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha

Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha Řešení problémů nedostatečných zdrojů vody v důsledku sucha Mgr. Lucie Potočárová Obsah Výskyt vody na Zemi Úkoly vodního hospodářství Nové zdroje podzemní vody Potřebná administrativa Výskyt vody na Zemi

Více

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě. Příloha T.1: Popis ních porostů a výčet plánovaných ů v nich Název chráněného území: PR Hřebečovský Organice LH: Lesy ČR, s.p. Lesní správa: Svitavy 225 C 6 225 C 8 225 C 9 Z část 225 C 9 V část y doporučený

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

kraj Karlovarský kód kraje CZ041

kraj Karlovarský kód kraje CZ041 Nádrž Jesenice ID 113010660001 (14031000) kraj Karlovarský kód kraje CZ041 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru stojatý Typ vodního útvaru 421222 Příslušnost k ekoregionu Nadmořská

Více

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití

Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Ing. Zdeněk Konrád Energie vody. druhy, zařízení, využití Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Ing. Zdeněk Konrád 17.4.2008 Energie vody druhy, zařízení, využití Kapitola 1 strana 2 Voda jako zdroj mechanické energie atmosférické srážky

Více

Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině

Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině RNDr. Josef V. Datel, Ph.D. Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Ing. Adam Vizina, Ph.D. Retence, ale jaká? Rozdílnost velikosti a funkce složek retence vody v krajině Co je to retence vody v krajině Přirozené

Více

Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042

Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042 Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID 14355000 kraj Ústecký kód kraje CZ042 1.CHARAKTERISTIKA VODNÍHO ÚTVARU Kategorie vodního útvaru tekoucí Typ vodního útvaru 41214 Příslušnost k ekoregionu

Více

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR

Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR Sucho a nedostatek vody - evropské požadavky a jejich uplatnění v ČR RNDr. Hana Prchalová Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Praha Podzemní vody ve vodárenské praxi Dolní Morava, 1. 2. dubna

Více

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Moravský Krumlov 18.6.2015 Hodnotové přírůstové hospodářství dubu cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav

Více

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě

Více

A. POPIS OBLASTI POVODÍ

A. POPIS OBLASTI POVODÍ A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba

Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Přehled provedených prací a použité metody Česká geologická služba Renáta Kadlecová a kol. Cíle projektu Zhodnotit přírodní zdroje podzemních vod v 56 rajonech s použitím moderních technologií, včetně

Více

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního

Více

Klimatické podmínky výskytů sucha

Klimatické podmínky výskytů sucha Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:

Více

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí

Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Ing. Miroslav Lubas Sweco Hydroprojekt a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR 6.4.213 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie Ústav agrosystémů a bioklimatologie Změny bonitačního systému půd v kontextu změny

Více

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) GAEC / DZES dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) Cíl: zajištění zemědělského hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou součástí Kontroly

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Produkční a mimoprodukční funkce lesa Ekonomika lesního hospodářství 8. cvičení Funkce lesa

Více

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI

Více

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit

Více

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S

Více

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ SUCHEM PODLE SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ Bagar Rudolf Abstrakt: Mikroklima lesních porostů mimo jiné také výrazně ovlivňuje stanoviště charakterizované lesním typem (souborem lesních typů

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé Der Schwarzwald Rýnský zlom Der Schwarzwald pásovité uspořádání

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina 4.2. Lesnictví Lesnictví představuje jeden ze základních pilířů primárního sektoru. Využívá tradičních přírodních zdrojů, od některých dalších sektorů prvovýroby se však vyznačuje dlouhotrvajícím hospodařením.

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch

Více

Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů

Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Suchá období jako potenciální ohrožení lužních ekosystémů Vítězslav Hybler Mendelova univerzita v Brně Říční krajina lužního lesa: - využívání

Více

Obrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu

Obrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu Zemní tělesa či skalní stěny jsou během své návrhové životnosti namáhány nejrůznějšími erozivními vlivy, které negativním způsobem ovlivňují nejen jejich funkčnost, ale také bezpečnost. Při opomenutí účinků

Více

Key words: functions of forests, global climate changes

Key words: functions of forests, global climate changes Vliv globálních změn klimatu na celospolečenské funkce lesů Global climate changes influence on all-society functions of forests Schneider Jiří, Špaček Filip, Kupec Petr, Vyskot Ilja. Lesnická a dřevařská

Více

Vliv využití krajiny na jednotlivé složky odtoku

Vliv využití krajiny na jednotlivé složky odtoku Vliv využití krajiny na jednotlivé složky odtoku Vypracovali: Milena Cerhánová Tomáš Severa Jaroslav Vrchota Luděk Tácha Vliv využití krajiny na jednotlivé složky odtoku Činitelé ovlivňující odtok Množství

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU

ZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,

Více

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více