Nová sociální rizika, jejich měření a možnosti řešení a prevence

Transkript

1 Nová sociální rizika, jejich měření a možnosti řešení a prevence Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. sociolog, statistik- prostorové plánování předseda správní rady a hlavní expert společnosti Ing. Ivana Foldynová ekonomika, management a regionální rozvoj vedoucí výzkumného a projektového oddělení info@accendo.cz Web:

2 Výzkumný projekt Nová sociální rizika a možnosti uplatnění moderních metod sociální práce v Moravskoslezském kraji. Řešený pod vedením Ostravské univerzity, Fakulty sociálních studií (doc. Chytil, prof. Keller, prof. Bamu a další) Financovaný z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci dotace: Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2010 (RRC/03/2010) Společnost ACCENDO v rámci projektu provádí: Tvorba metodiky pro měření sociálních rizik, zpracování demo-sociálních analýz prostorových dat a identifikace problémových oblastí v Moravskoslezském kraji Provedení 3xskupinových focus groups s vedoucími odborů sociální služeb. Telefonní výzkum metodikou CATI (Computer Assisted Telephone Interviewing) - 40 rozhovorů s představiteli obcí a 40 rozhovorů s představiteli sociálních institucí Proces, 2010

3 Cíl projektu Hlavním cílem projektu je výzkum a analýza demosociální procesů na území kraje včetně analýzy nových sociálních rizik a navržení vhodných metod sociální práce pro řešení soc. problémů na základě zahraničních zkušeností. Nová sociální rizika jsou považována za jeden z rozhodujících činitelů ovlivňující sociální rovnováhu regionů a celých zemí. Projekt se zaměří na některé klíčové sociální skupiny, jež mohou sociální soudržnost ohrožovat, anebo naopak posilovat. Výstupy budou určeny pracovníkům na úrovni kraje (především odbor sociálních věcí), ORP a POU. Proces, 2010

4 Metody měření Kvantitativní založen na statistických datech a z nich odvozených indikátorů. Na těchto datech lze postavit statistické modely, případně je zde možno využít spojitých simulačních modelů. Pro stanovení sociální rizikovosti v obcích, lze použít faktorovou analýzu. Pro identifikaci rizik, pro jednotlivé osoby, lze využít analýzu přežití (Survival analysis), tyto analýzy byly vyvinuty pro zdravotnictví pří sledování zhoubných onemocnění. Kvalitativní Stanovit rizika lze následujícími technikami např. skupinové rozhovory (Focus Groups), polo-strukturované expertní rozhovory apod. Výsledky se kvantifikuji prostřednictvím expertního stanovení rizika na základě intervalových škál. metodu sémantického diferenciálu Ch. Osgood (1957) metoda párového srovnání, T. L. Saaty (1980) metodu DELPHI Proces, 2010

5 Schéma faktorového modelu F = a Y + a Y + a Y ε FAKTORY= latentní proměnné Vlastnosti a 11 F1 F2 a 14 Y1 Y2 Y3 Y4 ε 1 ε 2 ε 3 ε 4 ŠUM = náhodné složky nevysvětlená část a 25 modelování kauzálního procesu s neznámými prvky Proces, 2010 Y5 Indikátory Manifestní proměnné ε 5 5

6 Výběr indikátoru dostupnost prostorová validita aktuálnost Standardní dat zdroje: ČSÚ, MPSV, MF, Genrální Standardní dat zdroje: ČSÚ, MPSV, MF, Genrální ředitelství cel Územně analytické podklady rozdílná kvalita a aktuálnost podkladu nedostatek aktuálních indikátoru musí být řešen vlastním průzkumem využití strategických plánu rozvoje příp. programů rozvoje měst a mikroregionu využití koncepce sociálních služeb

7 Socio-demografické procesy Změna počtu obyvatel Proces vysídlování Stárnutí obyvatelstva (průměrný věk) Vyplácení dávek hmotné nouze

8 Vývoj věkové struktury obyvatelstva

9 Vývoj vzdělání obyvatelstva v MSK

10 Vývoj věkové struktury obyvatelstva Proces, 2010

11 Vývoj počtu obyvatel Bruntálska po roce 1970 počet obyvatel kalendářní rok (koncové stavy) k SO ORP Bruntál Město Bruntál Podíl populace ,7 produktivní populace ,8

12 Důvod poklesu obyvatelstva Vývoj přirozeného přírůstku Vývoj migračního salda

13

14 Vrbno pod Pradědem Jeseník Ludvíkov Široká Niva Věková struktura Karlovice Andělská Hora Karlova Studánka Krnov Světlá Hora Bruntál Nové Heřminovy Rudná pod Pradědem 8103 Oborná Staré Město Milotice nad Opavou Vývoj věkové struktury Bruntálska od roku 1991 až 2008 Bruntál Václavov u Bruntálu Horní Životice Horní Benešov Rýmařov Mezina Moravskoslezský Kočov Roudno Razová Valšov Nová Pláň Bruntál Dlouhá Stráň Leskovec nad Moravicí Staré Heřminovy Svobodné Heřmanice Opava Lomnice Bílčice Křišťanovice Dětřichov nad Bystřicí Dvorce Vítkov Šternberk [ počet obyvatel (%) INDEX STÁŘÍ SO ORP BRUNTÁL ( ) km is 2008 méně než a více hranice NUTS3 hranice SO ORP BR okolni SO ORP obce SO ORP BR

15 Prognóza vývoje počtu obyvatel SO ORP Bruntál počet obyvatel (tis.) nízká varianta střední varianta vysoká varianta 32,0 27,0 r o k

16 Situace na trhu práce a ekonomické procesy Míra nezaměstnanosti Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Daňová výtěžnost Obsazená pracovní místa Volná pracovní místa

17 Distribuce mezd Hrubá měsíční mzda Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní.

18 Hrubá měsíční mzda podnik. sféra Průměr Medián 1 decil (D1) 9 decil (D9) Rozdíl asymetrie PHA ,47 2,58 JHM ,14 2,34 STC ,64 1,73 LBK ,77 1,82 MSK ,57 1,72 PLK ,72 1,89 KVK ,8 2,22 ULK ,61 1,81 ZLK ,92 1,76 OLK ,73 1,73 PAK ,81 JHC ,8 2,11 VYS ,92 2,07 HKK ,84 1,92 Zdroj: Trexima - Regionální statistika ceny práce 2007

19 Odvětví činnosti zaměstnaných Počet zaměstnanců (v OKE Podíl zaměst. (v %) Popis odvětví tis.) Č Rozdíl Rozdíl A Zemědělství, lesnictví a rybářství 25,8 11,0-14,8 4,5 2,0-2,5 B Těžba a dobývání 52,5 22,2-30,4 9,1 4,0-5,1 C Zpracovatelský průmysl 179,0 146,8-32,2 31,2 26,6-4,6 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 10,1 7,3-2,7 1,7 1,3-0,4 E Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 6,4 7,6 1,1 1,1 1,4 0,3 F Stavebnictví 47,0 51,7 4,7 8,2 9,4 1,2 G Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 56,2 68,5 12,3 9,8 12,4 2,6 H Doprava a skladování 39,8 34,7-5,1 6,9 6,3-0,6 I Ubytování, stravování a pohostinství 14,8 17,6 2,8 2,6 3,2 0,6 J Informační a komunikační činnosti 9,6 10,6 1,0 1,7 1,9 0,2 K Peněžnictví a pojišťovnictví 5,0 8,6 3,6 0,9 1,6 0,7 L Činnosti v oblasti nemovitostí 2,1 4,4 2,2 0,4 0,8 0,4 M Profesní, vědecké a technické činnosti 8,7 15,0 6,4 1,5 2,7 1,2 N Administrativní a podpůrné činnosti 7,9 15,1 7,2 1,4 2,7 1,4 Veřejná správa a obrana; pov. soc. 29,2 33,9 4,7 5,1 6,1 1,0 O zabezp. P Vzdělávání 31,4 36,5 5,1 5,5 6,6 1,1 Q Zdravotní a sociální péče 29,9 41,6 11,7 5,2 7,5 2,3 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 6,9 8,7 1,8 1,2 1,6 0,4 S Ostatní činnosti 12,2 10,6-1,6 2,1 1,9-0,2 Celkem 574,7 552,5-22,

20

21 Obsazená pracovní místa Zdroj: MF k 1.12.

22 Vývoj koncentrace pracovních míst Ostrava Moravskoslezský kraj Podíl Ostravy (v %) 34,8 35,0 36,0 Zdroj: MF Počty zaměstnanců Pozn.:Do tohoto počtu nezahrnujte pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

23 Míra nezaměstnanosti v MSK dle vzdělání

24 Vývoj míry nezaměstnanosti Zdroj: MPSV

25

26 Míra nezaměstnanosti v obcích MSK roční průměry 15% % 5% 0% % 10% 5% 0% MN (v %) MN (v %)

27 Míra nezaměstnanosti v obcích MSK roční průměry Box-plot

28

29 Nerovnoměrnost procesu Zdroj: Magistrát města Ostrava ( )

30

31 Závěr Na trhu práce bude nadále docházet k růstu koncentrace pracovních míst do měst, to povede k výraznějším nerovnoměrnostech v osídlení obyvatelstva především v periferních a těžko dostupných oblastech. Výraznou roli budou hrát vnitřní periferie, které částečně mohou kopírovat hranice krajského uspřádání. Odliv mladých vzdělaných lidí z důvodu nedostatku pracovních míst bude způsobovat další zhoršování demo-sociální struktury a snižování rozvojových možností.

32 Možnosti řešení a prevence nových sociálních rizik na úrovni měst a regionů Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. sociolog, statistik- prostorové plánování předseda správní rady a hlavní expert společnosti Ing. Ivana Foldynová ekonomika, management a regionální rozvoj vedoucí výzkumného a projektového oddělení info@accendo.cz Web:

33 Rozvoj versus udržitelnost soc. služeb růst extenzivní zvýšením finančních zdrojů intenzivní technologickou či organizační inovací a vyšší kvalitou lidské práce konkurenceschopnost (specializace) udržitelnost diversita, soběstačnost, samoregulace.

34 Možnosti řešení soc. rizik Občan Posilování funkce rodiny nebo komunity Obec/kraj Měření a včasná identifikace problémů Stanovení priorit a možnosti financování Poskytovatel Diversita poskytovaných služeb Zefektivnění poskytovaných služeb Procesní řízení Porovnání nákladu mezi poskytovateli

35 Víceúrovňové komunikační platformy založené na principech procesního řízení a prostorového plánování KRAJ OBEC MPSV KOMUNIKAČNÍ PLATFORMA MPSV CZSO OK SYSTÉM - OK SLUŽBY ÚZEMÍ + OBYVATELÉ POSKYTOVATELÉ SOC. SLUŽEB ACCENDO o.p.s., 2010

36 NADPIS KRAJ OBCE KOMUNIKAČNÍ PLATFORMA MPSV OK SYSTÉM OK SLUŽBY POSKYTOVATELÉ ACCENDO o.p.s., 2010

37 Procesní řízení je Systémový přístup k organizaci, který umožňuje jasnější pohled na její strukturu a fungování za účelem efektivnějšího řízení a optimalizaci v rozhodování. Systém, který umožňuje řízení organizace v návaznosti na strategické cíle. Filozofie, jejíž základem je: Uchopení a popis činnosti (procesů) Popis vstupů, výstupů a zdrojů činnosti (procesů) Uchopení, popis a následné odstranění veškerých rizik vstupujících do činnosti (procesů) Odstranění veškerých zbytečných a přebytečných kroků v dané činnosti (procesu) Průběžné vzdělávání pracovníků a společná tvorba vhodné metodiky pro organizaci soc. služeb. Proces, 2010

38 Specifikace procesu, neboli co je to proces? Proces je ohraničená skupina vzájemně provázaných činností s předem definovanými vstupy a výstupy. Proces má jasně definovaný začátek a konec. ZDROJE VSTUPY ČINNOST ČINNOST VÝSTUPY Proces, 2010

39 Rozdělení procesů podle důležitosti. ŘÍDÍCÍ PROCESY Zabezpečují rozvoj a řízení organizace HLAVNÍ PROCESY Zabezpečují naplnění poslání organizace PODPŮRNÉ PROCESY Zabezpečují chod organizace Proces, 2010

40 Schéma strategického plánovaní a řízení POSLÁNÍ strategické analýzy VIZE KAM směřujeme? strategické cíle STRATEGIE JAK se tam dostaneme? DÍLČÍ STRATEGIE ROZVOJE JAK oblasti rozvíjet? PROCESY A PROJEKTY CO a JAK musíme udělat? Proces, 2010