PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období 579 Vládní návrh na vydání zákona o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)

2 - 2 - ZÁKON ze dne o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ O NĚKTERÝCH SLUŽBÁCH INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 1) odpovědnost a práva a povinnosti osob, které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení. 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) službou informační společnosti jakákoliv služba poskytovaná písemně nebo elektronickými prostředky na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky, poskytovaná zpravidla za úplatu; služba je poskytnuta elektronickými prostředky, pokud je odeslána prostřednictvím sítě elektronických komunikací a vyzvednuta uživatelem z elektronického zařízení pro ukládání dat, b) elektronickou poštou textová, hlasová, zvuková nebo obrazová zpráva poslaná prostřednictvím veřejné sítě elektronických komunikací, která může být uložena v síti nebo v koncovém zařízení uživatele, dokud ji uživatel nevyzvedne, c) elektronickými prostředky zejména síť elektronických komunikací, elektronická komunikační zařízení, koncová telekomunikační zařízení a elektronická pošta, d) poskytovatelem služby každá fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje některou ze služeb informační společnosti, e) uživatelem každá fyzická nebo právnická osoba, která využívá službu informační společnosti, zejména za účelem vyhledávání či zpřístupňování informací, f) obchodním sdělením všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost 2) nebo je podnikatelem 3) vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu 4). Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti 1) 2) 3) 4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, ze dne 12. července 2002, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. 3 písm. f) a g) zákona č /20043 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 2 odst. 2 obchodního zákoníku. Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších. předpisů.

3 - 3 - fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; za obchodní sdělení se dále nepovažují údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle, g) automatickým krátkodobě dočasným ukládáním ukládání informací poskytnutých uživatelem, ke kterému dochází výhradně za účelem uskutečnění přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, přičemž doba uložení informace nepřesahuje dobu, která je pro zajištění přenosu obvyklá, h) automatickým dočasným meziukládáním ukládání informací poskytnutých uživatelem, které slouží výhradně pro co možná nejúčinnější následný přenos těchto informací na žádost jiných uživatelů. Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb 3 Odpovědnost poskytovatele služby za obsah přenášených informací (1) Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem prostřednictvím sítí elektronických komunikací nebo ve zprostředkování přístupu k sítím elektronických komunikací za účelem přenosu informací, odpovídá za obsah přenášených informací, jen pokud a) přenos sám iniciuje, b) zvolí uživatele přenášené informace, nebo c) zvolí nebo změní obsah přenášené informace. (2) Přenos informací a zprostředkování přístupu podle odstavce 1 zahrnuje také automatické krátkodobě dočasné ukládání přenášených informací. 4 Odpovědnost poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací Poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací automaticky dočasně meziukládaných, jen pokud a) změní obsah informace, b) nevyhoví podmínkám přístupu k informaci, c) nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v příslušném odvětví, d) překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s cílem získat údaje o užívání informace, nebo e) ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci.

4 - 4-5 Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem (3) Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele jen, a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací. (4) Poskytovatel služby uvedený vodstavci 1 odpovídá vždy za obsah uložených informací v případě, že vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele. 6 Poskytovatelé služeb uvedení v 3 až 5 nejsou povinni a) dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, b) aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace. Šíření obchodních sdělení 7 (5) Pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu podle zvláštního právního předpisu 5), může tato fyzická či právnická osoba využít tyto podrobnosti elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení pouze za předpokladu, že zákazník dal předem prokazatelný souhlas k takovémuto využití svého elektronického kontaktu a má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby, odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy. (6) Nejde-li o případ podle odstavce 1, je elektronické prostředky zakázáno použít pro šíření nevyžádaných obchodních sdělení; nevyžádané šíření obchodních sdělení není povoleno bez prokazatelného souhlasu adresáta. (7) Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno, pokud a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení, b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo 5) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5 - 5 - c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány L0058 Regulované činnosti 8 (8) Osoby vykonávající regulované činnosti mohou za použití elektronických prostředků v rámci činností, které jsou obsahem regulované činnosti, šířit obchodní sdělení, a to v souladu s 7 a v souladu s příslušnými pravidly vydávanými obchodními, profesními a spotřebitelskými sdruženími, která upravují zejména nezávislost, důstojnost, čest povolání a poctivý přístup k zákazníkům. (9) Osoby vykonávající regulované činnosti, jež nejsou členy profesních samosprávných komor zřízených zákonem, při šíření obchodních sdělení za použití elektronických prostředků v rámci činností, které jsou obsahem regulované činnosti, postupují v souladu s 7. (10)Obchodní sdělení osob vykonávajících regulované činnosti musí obsahovat název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je osoba vykonávající regulovanou činnost zapsána, odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je osoba vykonávající regulovanou činnost usazena, a způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je osoba vykonávající regulovanou činnost členem. Vnitřní trh 9 (11)Na poskytovatele služby, který poskytuje služby prostřednictvím podniku nebo organizační složky umístěné na území České republiky, se použijí ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů upravujících podmínky zahájení a výkonu činnosti, která je předmětem poskytované služby, zejména právních předpisů upravujících vznik podnikatelského oprávnění, požadavky na odbornou způsobilost, požadavky na obsah a kvalitu poskytované služby a odpovědnost poskytovatele služby za porušení těchto povinností. (12)Na poskytovatele služby, který je usazen v jiném členském státě Evropské unie a poskytujícího tuto službu na území České republiky, se nevztahují právní předpisy uvedené v odstavci 1, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (13)Ustanovením odstavce 2 nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele služby vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného pořádku, veřejného zdraví, bezpečnosti státu a ochranu spotřebitele. (14)Dříve, než soud nebo jiný orgán příslušný kzajištění plnění nebo vynucení povinností poskytovatele služby vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu

6 - 6 - veřejného pořádku, veřejného zdraví, bezpečnosti státu a ochranu spotřebitele učiní nezbytná opatření, informuje o tom Komisi Evropských společenství (dále jen Komise ) a požádá členský stát Evropské unie, v němž je poskytovatel služby usazen, o přijetí takových opatření, která budou mít za následek, že soud již nebude muset činit opatření podle tohoto odstavce. (15)Jestliže se v naléhavých případech soud odchýlí od odstavce 4, podá o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informaci s odůvodněním Komisi a členskému státu Evropské unie, v němž je poskytovatel služby usazen. Dozor nad dodržováním zákona 10 (16)Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen orgán dozoru ) je a) pro šíření obchodních sdělení podle 7 Úřad pro ochranu osobních údajů, b) pro povinnosti vyplývající z 8 odst. 3 příslušná profesní samosprávná komora zřízená zákonem. (17)Orgán dozoru působí jako kontaktní místo pro členské státy Evropské unie a Komisi. (18)Kontaktní místo pro členské státy Evropské unie a Komisi a) podává obecné informace o smluvních právech a povinnostech, jakož i o postupech pro podávání stížností a pro opravné prostředky v případě sporů včetně praktických aspektů využívání těchto postupů, b) poskytuje údaje o orgánech, sdruženích nebo subjektech, od nichž lze získat další informace či praktickou pomoc. (19)Při výkonu dozoru postupuje orgán dozoru uvedený vodstavci 1 písm. a) podle zvláštního právního předpisu 6). (20)Při výkonu dozoru postupují orgány dozoru uvedené v odstavci 1 písm. b) podle zvláštních právních předpisů 7). Správní delikty 11 (21)Právnické osobě, která a) používá elektronické prostředky k šíření nevyžádaných obchodních sdělení, 6) 7) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Například zákon č. 254/2000 Sb. o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb. o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

7 - 7 - b) využila podrobnosti elektronického kontaktu pro elektronickou poštu podle zvláštního předpisu 5) a neposkytla svému zákazníkovi možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na její účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení při zaslání každé jednotlivé zprávy, c) šířila obchodní sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta, d) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, které nebylo jasně a zřetelně označeno jako obchodní sdělení, e) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která skrývá identitu odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila, f) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která utajuje identitu odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila, nebo g) pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která uvádí neplatnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, se uloží pokuta do výše Kč. (22)Právnické osobě, která a) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je zapsána, b) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je usazena, nebo c) vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je členem, se uloží pokuta do výše Kč. 12 (23)Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (24)Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (25)Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán dozoru o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (26)Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby 8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (27)Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá orgán dozoru. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu dozoru, který pokutu uložil. 8) 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

8 - 8 - Společná ustanovení 13 (28)Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu 9). (29)Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na řízení ve věcech upravených tímto zákonem správní řád 10). ČÁST DRUHÁ Změna občanského zákoníku 14 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., 136/2002 Sb., 320/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 135/2002 Sb., se mění takto: 1. V 53 odstavec 4 zní: (4) Při jednání prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku musí být spotřebiteli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty zejména tyto informace: a) obchodní firma nebo jméno a příjmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty, b) údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování, c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb, d) cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány, e) náklady na dodání, f) způsob platby, dodání nebo plnění, g) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce 9, h) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku, 9) 10) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

9 - 9 - i) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti. K informacím podle písmen a) a b) zajistí dodavatel trvalý veřejný přístup, nedodržení této povinnosti se považuje za nepředání informací podle 53 odst V 53 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: (5) Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je dodavatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to neplatí při uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. Objednávka a potvrzení jejího obdržení jsou považovány za doručené, pokud se s nimi strany, jimž byly určeny, mohou seznámit. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až V 53 odst. 7 se slova podle ustanovení odstavců 4 a 5 nahrazují slovy podle ustanovení odstavců 4 a V 53 odst. 8 se slova podle odstavce 6 nahrazují slovy podle odstavce Za 53 se vkládá nový 53a, který včetně poznámky pod čarou 2c zní: 53a (30) Při použití elektronických prostředků 2c) musí být součástí návrhu kromě informací podle 53 odst. 3 rovněž informace o tom, zda je smlouva po svém uzavření dodavatelem archivována a zda je přístupná, informace o možnosti zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky a informace o kodexech chování, které jsou pro něj závazné nebo které dobrovolně dodržuje, a jejich přístupnosti při použití elektronických prostředků; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. (31)Před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje v ní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací. (32)Pro odstoupení od smlouvy platí 53 odst. 7 obdobně. 2c) 2 písm. c) zákona č./2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).

10 V 54 se za slova podle 53 odst. 2 až 8 nahrazují slovy podle 53 odst. 2 až 9 a 53a. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o regulaci reklamy 15 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 132/2003 Sb., se mění takto: 1. V 2 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou 5a zní : e) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje; na šíření reklamy elektronickými prostředky a jeho omezení se vztahuje zvláštní právní předpis 5a) ; za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena. 5a) 7 zákona č /2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).. 2. V 7 písm. d) se za slova v ostatních případech vkládají slova,s výjimkou nevyžádané reklamy šířené elektronickými prostředky 32a) podle zvláštního právního předpisu 5a). Poznámka pod čarou č. 32a zní: 32a) 2 písm. c) zákona č./2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti)..

11 ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 16 V 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, se na konci textu odstavce 2 doplňují slova a další kompetence stanovené zvláštním právním předpisem 1). Poznámka pod čarou č. 1 zní: 1) 10 odst. 1 písm. a) zákona č.../2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

12 D ů v o d o v á z p r á v a I. Obecná část Vývoj právní úpravy a zhodnocení platného právního stavu Zákon byl zpracován na základě Usnesení vlády ČR č. 474 ze dne 19. května 2003, kterým vláda vzala na vědomí Bílou knihu o elektronickém obchodu. Zároveň je zákon navržen jako norma transponující směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu, kterou má Česká republika povinnost transponovat ke dni vstupu České republiky do Evropské unie. Uvedená směrnice je dnes již částečně transponována. Tento zákon řeší transpozici všech dosud ještě netransponovaných ustanovení směrnice, a to článků 3, 7, 8, 11, 12, 13, 14 a některých částí článků 5, 6, 10 a 19. Oblast odpovědnosti providera je dnes pouze otázkou dohody mezi poskytovatelem služeb a jejich uživatelem. Tuto oblast je proto nutné řešit v rovině zákonné úpravy, jelikož není možné se smluvně zbavit odpovědnosti za protiprávní jednání. Proto je nutné jasně stanovit podmínky, za kterých je poskytovatel služby odpovědný za obsah jím přenesených či uložených informací a za šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky. Problematika nevyžádané komunikace za účelem šíření obchodních sdělení je částečně řešena zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, avšak s ohledem na složitost problematiky a nedostatečnost stávající právní úpravy je proto vhodné upravit tuto problematiku ve zvláštním právním předpisu. Současná právní úprava řeší problematiku regulovaných činností ve zvláštních zákonech upravujících jednotlivé regulované činnosti. Ty ovšem neobsahují úpravu regulace obsahu obchodních sdělení v souladu se základními etickými pravidly a kodexy chování. Proto je nutné zajistit, aby profesní předpisy garantovaly dodržování profesních předpisů upravujících zejména nezávislost, důstojnost, čest povolání a poctivý přístup k zákazníkům a ostatním členům daného povolání při šíření obchodních sdělení osobami vykonávajícími regulované činnosti. Problematika obecných informačních povinností a problematika podání objednávky je částečně řešena v rámci institutu tzv. spotřebitelských smluv. Tento institut je však potřeba dostatečně harmonizovat se směrnicí 2000/31/ES. Bílá kniha o elektronickém obchodu sice zamýšlela provést dílčí změny stávajících zákonů, ale protože by touto formou nedošlo k ideálnímu a plnohodnotnému naplnění požadavků kladených směrnicí 2000/31/ES, byl vypracován zákon o některých službách informační společnosti. Předmět úpravy návrhu zákona 1. Odpovědnost providera cílem je vymezit hranice odpovědnosti poskytovatele služeb informační společnosti tak, aby byly jasně stanoveny podmínky, kdy je založena odpovědnost

13 poskytovatele za obsah informací jím zprostředkovaných či uložených. Jedná se o 3 až 6 zákona. 2. Šíření obchodních sdělení cílem je obecně stanovit jasná pravidla pro šíření obchodních sdělení zejména pro případy šíření nevyžádaných obchodních sdělení. Jedná se o 7 zákona. 3. Šíření obchodních sdělení osobami vykonávajícími regulované činnosti cílem je specifikovat povinnosti osob vykonávajících regulované činnosti při šíření obchodních sdělení. Jde o 8 zákona. 4. Vazbu služeb informační společnosti na vnitřní trh Evropské unie upravuje 9 zákona. 5. Stanovení sankcí za nedodržování povinností uložených tímto zákonem. Toto řeší 10 až 12 zákona. 6. Společná ustanovení jsou zakomponována v 13 zákona. 7. Problematika obecných informačních povinností, podání objednávky. Jde o část druhou zákona. Ačkoliv se úprava v rámci institutu spotřebitelských smluv může zdát jako nedostatečná, protože spotřebitelské smlouvy řeší pouze problematiku oblasti B2C (vztahy mezi obchodníkem a spotřebitelem), lze ve svém konečném důsledku a s ohledem na proces kontraktace právní úpravu hodnotit tak, že záměr směrnice 2000/31/ES bude naplněn dostatečně i pro oblast B2B (vztah mezi obchodníky). 8. Dílčí úpravu zákona č. 40/1995 Sb., řeší část třetí zákona. 9. Část pátá zákona upravuje dílčí změnu zákona č. 101/2000 Sb. Soulad s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaný zákon je v souladu s Ústavou České republiky ajejími dalšími právními předpisy. Soulad s mezinárodními závazky České republiky a právem Evropských společenství Návrh není v rozporu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh je v souladu s právními předpisy Evropských společenství. Z věcné působnosti návrhu zákona jsou z pohledu práva Evropských společenství klíčové tyto právní předpisy: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, ze dne 12. července 2002, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací. Ekonomický dopad Navrhovaný zákon nevyvolá nároky na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty ani na nárůst pracovních sil. Navrhovaná úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí. II. Zvláštní část K části prvé

14 K 1: Předmětem zákona je implementovat do českého právního řádu některé instituty související s rozvojem informační společnosti a elektronického obchodu, dále pak stanovit odpovědnost, práva a povinnosti poskytovatelů služeb informační společnosti a osob šířících obchodní sdělení v jednom kompaktním zákonném celku. K 2: Definují se pojmy pro potřeby tohoto zákona. Obchodní sdělení - definice je převzata ze směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Za obchodní sdělení se považují všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností. Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty a údaje týkající se zboží, služeb nebo image, fyzické či právnické osoby nebo podniku získané nezávisle, zejména jsou-li poskytovány bez finančního protiplnění. Formu obchodního sdělení splňuje také reklama podle zákona 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Dále jsou definovány pojmy jako služba informační společnosti (definováno ve smyslu článku 1 odstavec 2 směrnice 98/34/ES ve znění směrnice 98/48/ES), poskytovatel a uživatel. Elektronické prostředky jedná se o demonstrativní výčet. Za elektronické prostředky je pro účely zákona považován jak hardware, tak i softwarové aplikace. Protože se jedná o demonstrativní výčet, lze za elektronické prostředky kromě prostředků přímo vyjmenovaných považovat také messengery typu ICQ a jiné prostředky umožňující tento druh komunikace. Další definicí uvedenou v 2 je definice elektronické pošty. Vedle výše uvedených pojmů je definováno automatické krátkodobě dočasné ukládání a automatické dočasné meziukládání. K 3: Ustanovení stanovuje případy, kdy jsou poskytovatelé služeb za to, že umožní uživatelům připojit se k síti, ať již prostřednictvím dial-up nebo některou z forem pevného připojení, odpovědni za obsah jimi přenášených informací. Uživatelé v některých případech na síti činí některé protiprávní kroky, jako jsou např. propagace nacismu, dětská pornografie nebo šíření nelegálního software. Poskytovatelé pouze přenášejí informace, a není proto možné požadovat, aby sledovali obsah a navíc za něj ještě nesli zodpovědnost. Pokud tedy poskytovatel splní některou z podmínek uvedených v paragrafu 3, je odpovědný za obsah přenášených informací, které poskytují uživatelé. Toto ustanovení transponuje článek 12 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu. K 4: Automatické dočasné meziukládání informací - caching - se využívá jako ochrana před nadměrným přetěžováním některých serverů. Často se díky užití cachingu urychlí přenos dat. Paragraf 4 zákona upravuje podmínky, za jejichž splnění je poskytovatel služeb odpovědný za

15 obsah dočasně meziuložených informací. Toto ustanovení transponuje článek 13 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu. K 5 a 6: Poskytovatelé služeb umožní svým uživatelům, aby uložili svá data na servery poskytovatele. Poskytují jim k tomu prostor na základě smlouvy o uložení informací či dat. Není rozumné požadovat od poskytovatelů, aby při vysokém počtu uživatelů a vysokém objemu uložených dat zjišťovali a posuzovali legálnost či nelegálnost veškerého obsahu uložených informací. Je věcí a odpovědností samotných uživatelů, jaký obsah ukládají na poskytnutém serverovém prostoru. Poskytovatelé proto nemají povinnost aktivně monitorovat materiály, které jsou na jejich serverech uloženy. Pokud se však poskytovatel dozví o protiprávní povaze obsahu, a neučiní veškeré možné kroky vedoucí k odstranění či znepřístupnění takovéhoto obsahu, které po něm lze požadovat, stává se odpovědným za obsah uložených informací. Samotné ustanovení 6 je koncipováno tak, aby nepředstavovalo nepřímou novelu platných právních předpisů. Tyto paragrafy transponují články 14 a 15 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu. K 7: Zakazuje se šíření nevyžádaných obchodních sdělení za použití elektronických prostředků. Tímto se umožňuje šíření obchodních sdělení pouze tzv. systémem opt-in, tedy šíření vyžádaných obchodních sdělení. Dále se stanovuje povinnost subjektů získávajících od svých zákazníků kontakty pro elektronickou poštu získat souhlas pro šíření obchodních sdělení a povinnost umožnit zákazníkům, jejichž ové adresy se takto získávají, zdarma odmítnout souhlas s využitím této adresy k zasílání obchodních sdělení kdykoliv při zasílání zprávy. Zároveň je zakázáno šířit obchodní sdělení elektronickou poštou pokud není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení, skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat žádost na vyřazení z příslušného opt-in seznamu. Ochrany podle ustanovení tohoto paragrafu požívají jak osoby fyzické, tak i osoby právnické. Nelze tedy zasílat nevyžádaná obchodní sdělení ani na ové adresy, jež nejsou přiřazeny konkrétní fyzické osobě a představují třeba obecný kontakt na osobu právnickou. Tento paragraf transponuje článek 7, částečně článek 6 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu a článek 13 směrnice 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích. K 8: Odstraňují se překážky v rozvoji volného pohybu služeb poskytovaných osobami vykonávajícími regulované činnosti vrámci zemí Evropské unie. Osoby vykonávající regulované činnosti mohou šířit svá obchodní sdělení elektronickými prostředky v souladu s 7 a v souladu s příslušnými pravidly vydávanými obchodními, profesními a spotřebitelskými sdruženími, která upravují zejména nezávislost, důstojnost, čest povolání a poctivý přístup k zákazníkům. Stanovuje se povinnost pro osoby vykonávajících regulované činnosti, kdy náležitostí jejich obchodní sdělení je název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je osoba vykonávající regulovanou činnost zapsána, odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je osoba vykonávající regulovanou činnost usazena, a způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je osoba vykonávající regulovanou činnost členem. Tento paragraf transponuje článek 8 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu.

16 K 9: Smyslem tohoto ustanovení je zejména stanovit komunitární rámec pro poskytování služeb informační společnosti a za tímto účelem stanovit minimální požadavky pro poskytování těchto služeb. Základním předpokladem pro dobré fungování vnitřního trhu v oblasti elektronického obchodu je jasné stanovení působnosti zákonodárství jednotlivých členských států, respektive stanovení zásady jednoho aplikovatelného práva, aby bylo možno předejít možným konfliktům v právních úpravách jednotlivých členských států. Paragraf transponuje článek 3 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu. K 10: Stanovují se příslušné orgány dozoru nad dodržováním tohoto zákona. V případě šíření obchodních sdělení podle 7 zákona se zakládá příslušnost k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto ustanovení u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Příslušnost uvedeného úřadu se zakládá zejména proto, že šíření obchodních sdělení sice často probíhá formou náhodnou, ale mnohdy je součástí hlubších direct marketingových aktivit, při nichž dochází ke zpracovávání osobních údajů. Proto je vhodné, aby celou problematiku zastřešoval jeden úřad, jelikož je často obtížné rozlišit hranice mezi těmito způsoby šíření. Pro dozor nad dodržováním povinností stanovených v 8 odst. 3 se zakládá příslušnost dané samosprávné profesní komory zřízené zákonem, v jejíž působnosti se dotčená regulovaná činnost nachází. Tato příslušnost odpovídá zásadám profesní samosprávné činnosti a dozoru nad vlastními etickými a jinými předpisy. Zakládá se příslušnost orgánu dozoru jako kontaktního místa pro orgány Evropské unie. K 11 a 12: Stanovují se sankce, které může za správní delikt uložit orgán příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona. Orgán dozoru uloží subjektu, jenž porušil některou z povinností vyplývajících z 7, pokutu do výše Kč, a subjektu, jenž porušil některou z povinností vyplývajících z 8 odst 3, pokutu do výše Kč. Ve společných ustanoveních se definují liberační důvody, způsob postupu pro vyměření pokuty, kdo vybírá a vymáhá pokutu a další podrobnosti s tím související. Definuje se odpovědnost podnikající fyzické osoby. K 13: Ve společných ustanoveních se zakládá procesní příslušnost správního řádu a postup pro vymáhání pokut. K části druhé (novela občanského zákoníku) K bodu 1: Paragraf 53 odst. 4 - dochází ke změně textu odstavce 4 v souvislosti s nutností doplnění informací o dodavateli o některé další údaje, které musejí být napříště přístupné z důvodu ochrany spotřebitele i pro potřeby orgánů veřejné moci, jedná se o základní údaje sloužící k identifikaci dodavatele, resp. k možnosti styku s dodavatelem jak písemnou formou, tak

17 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dále se navrhuje rozšíření ceny nejen o zahrnutí poplatků, ale i daní, a to vždy, budou-li takové částky k ceně připočítávány (ať již s oporou v právu vnitrostátním nebo mezinárodním). K informacím podle písmen a) a b) bude zajištěn trvalý veřejný přístup, neboť se jedná o základní informace, které mají být přístupné pro zajištění možnosti komunikace s dodavatelem za jakýmkoliv účelem. Nedodržení této povinnosti má za následek prodloužení lhůty pro odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele v souladu s 53 odst. 7. K bodu 2: Nový 53 odst. 5 - po obdržení objednávky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je dodavatel povinen toto obdržení spotřebiteli neprodleně potvrdit, což neplatí, je-li smlouva uzavírána výhradně výměnou elektronické pošty nebo jiným obdobným způsobem. S ohledem na použité komunikační prostředky není možné zajistit, aby se kterákoliv strana skutečně seznámila s projevem vůle strany druhé, proto se uplatní právní fikce, když platí, že objednávka a její potvrzení jsou doručené v momentě, kdy jsou přístupné straně, jíž jsou určeny. K bodům 3 a 4: S ohledem na vložení nového odstavce 5 do 53 došlo k přečíslování následujících odstavců a změnám v odkazech v odstavcích 7 a 8. K bodu 5: Paragraf 53a - zařazením nového paragrafu dochází k rozšíření množství informací povinně sdělovaných již v návrhu smlouvy, ustanovení se však vztahuje toliko na jednání, k němuž dochází při použití elektronických prostředků. Účelem ustanovení je zvýšit právní jistotu na straně spotřebitele, ale v konečném důsledku i na straně dodavatele. Pokud bude návrh smlouvy učiněn, a tedy i smlouva uzavírána výhradně výměnou elektronické pošty nebo jiným obdobným způsobem (typicky například ICQ nebo on-line internetová konference), pak se ustanovení nepoužije. Výměna elektronické pošty (či jiná obdobná individuální komunikace) je tak postavena na roveň tradiční listinné formě vzájemného styku, přičemž je respektován jiný přístup k ostatním elektronickým prostředkům. Odstavec 2 umožňuje spotřebiteli, který chce objednat zboží či službu prostřednictvím elektronických prostředků, před odesláním objednávky zkontrolovat již vložená vstupní data. Pro případ, že bude třeba z jeho strany objednávku před odesláním upravit, musí mu toto být rovněž umožněno. Pokud bude smlouva uzavírána, a tedy i objednávka prováděna výhradně výměnou elektronické pošty nebo jiným obdobným způsobem, pak se ustanovení odstavce 2 nepoužije. Stanovuje se, že pro odstoupení od smlouvy zdůvodu nesplnéní povinností vyplývajících z tohoto paragrafu platí 53 odst. 7 obdobně. K bodu 6: Jedná se o legislativně technickou úpravu související se zařazením nového 53a. K části třetí K bodům 1 a 2:

18 Navržená změna zákona o regulaci reklamy navazuje na úpravu zákona o některých službách informační společnosti tak, aby mohly oba zákony platit souběžně a byly vzájemně provázány. Úprava 2 odst. 1 písm. e) navíc kromě vazby na uvedený zákon obsahuje upřesnění stávající právní úpravy regulace nevyžádané reklamy, a to na základě zkušeností z aplikační praxe, která toto upřesnění vyžaduje. K části čtvrté Navržená změna zákona o ochraně osobních údajů reflektuje zákon o některých službách informační společnosti, tak, aby jeho přijetím nedošlo k nepřímé novelizaci zákona č. 101/2000 Sb. K části páté Účinnost zákona je navrhována ke dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. V Praze dne 21. ledna 2004 předseda vlády ministr informatiky