VETROTIME. TRH Požitkáři přicházejí! BARVY Krása a něco navíc Se speciální přílohou Česká republika. INOVACE Čistá budoucnost KVALITA Stále lépe

Transkript

1 VETROTIME Časopis pro zákazníky Vetropacku červen INOVACE Čistá budoucnost KVALITA Stále lépe TRH Požitkáři přicházejí! BARVY Krása a něco navíc Se speciální přílohou Česká republika

2 2 VETROTIME 1/07 03 TRH Požitkáři přicházejí! 05 INOVACE Čistá budoucnost 06 MATERIÁL SKLO Barvy chrání 09 SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA Informace pro český trh 13 KVALITA Stále lépe 15 LIDÉ Paní Kvalita 16 HISTORIE SKLA Stručné dějiny skla (2. část) 18 UMĚNÍ Sklo je hudba MILÍ ZÁKAZNÍCI, srdečný dík! Přispěli jste k tomu, že naše společnost v minulém roce zaznamenala vůbec nejvyšší obrat ve své historii. Sklo jako hodnotný obalový materiál pro nápoje a potraviny je i nadále v trendu: lidé si přejí požitek a jednoznačně přitom upřednostňují přírodní kvalitu a estetiku. Avšak nejenom tyto faktory vedly k tomu, že naše sklárny byly v loňském roce zcela vytíženy. Zareagovali jsme včas na dlouhodobě předvídatelný vývoj, stejně jako na enormní růstový potenciál obalového skla a cíleně jsme rozšířili kapacitu. Jednak převzetím sklárny Gostomel na Ukrajině, především však rekonstrukcí hned ve čtyřech výrobních závodech. Rekonstrukce a výstavby nových celků vedly k přechodným odstávkám produkce. Na druhé straně však jsou společnou investicí do budoucnosti: staré tavicí pece byly nahrazeny vysoce moderními, které jsou díky technologickému pokroku na nejvyšší technické úrovni. Snižuje se tak množství exhalací v současné době tolik diskutovaného CO 2 o 30 procent, roste výkon a spoří se energie. Vytrvalost a důslednost je součástí naší strategie kvality. Týká se všech oblastí činnosti: abychom Vám mohli přesně a spolehlivě dodávat «sklo na míru», jsou do systému kvalitativních opatření zahrnuti všichni naši zaměstnanci. V tomto vydání časopisu Vetrotime Vás necháme nahlédnout do našeho managementu kvality a představíme Vám lidi, kteří se o kvalitu ve Vetropacku obzvlášť zajímají. Především Vám ale nový Vetrotime chce přinést čtenářské potěšení. Náš magazín koneckonců sleduje tytéž cíle, jako naše sklo: chce přispět k vyšší kvalitě života a většímu požitku. Srdečně Vás zdravím Claude Cornaz TIRÁŽ Vydavatel: Vetropack Holding AG, CH-Bülach corporate.communication@vetropack.ch

3 TRH 1/07 VETROTIME 3 Požitkáři přicházejí! Na rostoucích asijských trzích se v budoucnu stanou nejdůležitějšími konzumenty piva mladí lidé z měst. V Evropě oproti tomu získává na významu jiná skupina: požitkáři, kteří sázejí na kvalitu a raději si dopřejí malou láhev prémiového piva, než velkou plechovku ze supermarketu. Zhruba půl litru piva týdně vypije v průměru každý obyvatel naší planety včetně malých dětí, abstinentů a zapřísáhlých odpůrců piva. Celosvětová roční spotřeba piva činí přibližně 1,5 miliardy hektolitrů. Druhá nejoblíbenější nápojová kategorie, víno, dosahuje pouhé sedminy tohoto objemu. A konec pivního boomu není momentálně v dohlednu: paralelně s růstem světové populace bude i konzumace piva podle předpovědí až do roku 2010 každoročně stoupat téměř o dvě a půl procenta (zdroj: Canadean, Velká Británie). Na některých trzích má zlatavý mok obzvlášť vzrušující a lákavou perspektivu: v Číně, Rusku, Brazílii, v USA či na Ukrajině. Ostatně právě na Ukrajině je Vetropack Gostomel největším producentem lahví, a plně tak participuje na tomto vývoji. Nápoj rovná se životní styl Globální trh s pivem se v posledních letech ukázal jako trh vysoce dynamický. Na celém světě existuje stále méně, zato však stále větších producentů piva; dochází k převzetí podniků a fúzím, malé pivovary musejí pro své výrobky hledat mezery na trhu. Dynamika obchodu s pivem souvisí i s jeho inovačním potenciálem; pivo rozhodně nemá zaprášenou a zašlou image, nejedná se o nápoj dělníků, kteří si po

4 4 VETROTIME 1/07 namáhavém pracovním dni dají jednu dobře vychlazenou desítku, nýbrž o záležitost životního stylu, šitou na míru požadavkům moderních spotřebitelů. Celosvětová vlna wellness s sebou kupříkladu přinesla nová, zdravější piva; tyto produkty obsahují méně alkoholu a uhlovodanů oproti běžným pivům, zato však v nich najdeme více vitamínů díky přísadám z ovocných šťáv. Další široké možnosti nabízí chuťová paleta. Četní mladší spotřebitelé si nijak zvlášť necení typické hořkosti čistého piva, žádají nové, nebývalé chuťové zážitky a pijí pivo s ovocným či kávovým aroma. Asie roste, Západ zůstává silný To, že výrobci piva orientují svou nabídku ve zvýšené míře na mladé lidi z měst, by nemělo nikoho udivovat. Mladé spotřebitelky a spotřebitelé hrají na globálním trhu s pivem z demografických důvodů stále významnější roli. Rostoucí asijské trhy představují extrémně mladou populaci: v Číně bude v roce 2015 zhruba 55 % městského obyvatelstva mladší 24 let. Rob Mann, analytik světového trhu s nápoji v Grossbank HSBC, přesto varuje: «Při všem nadšení obrovskými prodejními možnostmi v Asii bychom neměli zapomínat, že tamní růst výdajů vychází z podstatně nižší báze než v průmyslových zemích. Pokud jde o absolutní čísla v dolarech, bude Severní Amerika v příštích deseti letech pořád ještě vykazovat oproti Asii větší růst. Podnikatelé by tudíž rozhodně neměli zanedbávat svoje západní dědictví.» Menší a lepší lahve Zmíněná cílová skupina tak ovlivňuje i výrobu skleněných lahví. Lahve na pivo se zmenšují, protože požitkáři mají zálibu v menším balení od 250 do nanejvýš 330 mililitrů. A vybavení lahve musí být komfortnější: například šroubovací uzávěry umožňující snadné otevření. Stále větší roli hrají samozřejmě právě u piv kategorie prémium současné wellnes trendy. Znalci zkrátka chtějí víc než jenom to nejlepší pivo chtějí požitek v každém ohledu. Vetropack pivovarům rád pomůže tuto rostoucí cílovou skupinu zaujmout, a sice sklem na míru. Lahvemi, které dostojí i těm nejvyšším nárokům. Nesázet jen na mladé Ačkoliv je Čína tempem růstu trhem číslo jedna, přesto se v Evropě stále ještě vypije třetina celosvětové produkce. Zároveň se zde v souvislosti s demografickým vývojem projevují zcela jiné tendence než v Asii. Rozsáhlý průzkum jedné britské pivovarnické společnosti prokázal, že stále významnější roli mezi evropskými spotřebiteli hraje nejen cílová skupina mladých lidí, nýbrž i vrstva «požitkářů». Tito lidé ve věku let jsou úspěšní v zaměstnání a jsou nároční. Sice rádi vyzkoušejí i něco nového, v první řadě však sázejí na kvalitu a chtějí si udělat dobře. Kdo hodlá oslovit právě tuto skupinu, musí nabídnout vysoce kvalitní prémiový nápoj. To se podaří jednak zdůrazněním určitých vlastností jako například «tradiční způsob výroby s použitím pramenité vody», tak i pomocí skutečně hodnotného obalu. Požitkáři nechtějí ocucávat hliníkové plechovky, jejich krédem je estetičnost a kvalita až do nejmenšího detailu.

5 INOVACE 1/07 VETROTIME 5 Čistá budoucnost Pracovat čistě to také znamená šetrně zacházet se zdroji a zatěžovat životní prostředí v co nejnižší možné míře. A protože Vetropack považuje právě ochranu životního prostředí za důležitý aspekt kvality podnikání, investuje skupina značné finanční prostředky do nových tavicích van, které podstatně snižují množství exhalací. Výrobci skla mají velkou zodpovědnost vůči životnímu prostředí produkce skleněných obalů totiž vyžaduje relativně velké množství energie. Například k tomu, aby se ze sklářské vsázky utavila sklovina, je nutná teplota přes C v tavicím agregátu. O 30 procent nižší emise CO 2 Ve firemní politice Vetropacku zaujímá ochrana životního prostředí jedno z předních míst. Skupina vyvíjí značnou snahu, aby dodržovala všechny zákonem dané parametry a předpisy a aby dlouhodobě zabezpečila a pomocí cílených kroků a opatření trvale zvyšovala bezpečnostní a ekologické standardy. To všechno nejsou jenom prázdné fráze vývoj minulých let ukazuje, jak vážně bere společnost Vetropack lepší životní prostředí. V roce 2006 investovala skupina do obnovy a výstavby výrobních zařízení tolik prostředků, jako ještě nikdy předtím. V St. Prex (Švýcarsko), Gostomelu (Ukrajina) a Nemšové (Slovensko) byla vybudována zcela nová zařízení, v Kremsmünsteru (Rakousko) proběhla rozsáhlá inovace technologie. Nové tavicí vany na Ukrajině a na Slovensku odpovídají nejmodernějším standardům a mají oproti svým předchůdkyním obrovskou ekologickou výhodu: spotřebují méně energie a zároveň se emise škodlivin, jako jsou CO 2 či NO X, snižuje téměř o třetinu. A ve světle těchto skutečností se vysoké investice každopádně jeví jako veskrze opodstatněné. Pionýři ochrany životního prostředí Skupina Vetropack je dnes aktivní i v zemích, které mají v oblasti ochrany životního prostředí stále ještě jisté rezervy a z historických důvodů stojí jinde, nežli třeba Rakousko nebo Švýcarsko. V těchto zemích například na Ukrajině chce Vetropack sehrát i roli jakéhosi «předjezdce» a jasně ukázat: ochrana životního prostředí se z dlouhodobého hlediska pozitivně odrazí v obchodní bilanci. Investice do nových zařízení jsou sice obrovské, redukce spotřeby energie však na druhé straně výrazně snižuje běžné náklady. Ochrana životního prostředí se nakonec vyplatí všem. Sklo je ekologické! Vetropack se vždy silně angažoval i ve věci recyklace skla. Sklo je pro opakované využití mnohem vhodnější nežli ostatní obalové materiály dá se totiž libovolně často roztavit a znovu formovat. Nové zelené sklo je například možné z plných 100 procent vyrobit ze skleněných starých střepů. Společnost Vetropack proto všude buduje systémy pro sběr použitého skla nebo příslušné iniciativy podporuje. Sklo je sice prastarým obalovým materiálem, nicméně se skvěle hodí do naší doby, kdy si stále silněji uvědomujeme, že zdroje jsou omezené a že s nimi musíme zacházet jako dobří hospodáři.

6 6 VETROTIME 1/07 Barvy chrání Barva hraje u skleněného obalu nejenom estetickou roli může také zabránit tomu, aby se obsah rychle kazil. Protože k zabaleným potravinám nebo nápojům se podle konkrétního barevného odstínu skla dostane jen určitá část světelného spektra. Lidé své okolí vnímají očima. A to především tehdy, pokud jde o jídlo a pití. Kdo tomu nevěří, ať natře kus masa modrou potravinářskou barvou a pak ho naservíruje svým hostům. Rozhodně se nesetká s nadšenou odezvou. Oči zkrátka jedí s námi: na výrobku vidíme, zda je pro náš organismus dobrý nebo jestli bychom se do něj raději neměli zakusovat. Evoluce nás vytrénovala dávat potraviny do souvislosti se zcela určitými barvami. Pokud se naše očekávání nesplní, do jídla se prostě nepustíme. Barvy chrání obsah Barvy proto hrají velkou roli i při prezentaci a balení potravin a nápojů. V případě skleněných obalů je však barva něčím víc, než jenom jedním z důležitých prodejních faktorů. Barva obalu ovlivňuje také to, jaké světelné vlny k výrobku proniknou (viz vedlejší článek «Zelená láhev není zelená»). Energie určitých světelných vln totiž může u potravin a nápojů způsobit oxidaci, nežádoucí barevné změny, ztrátu vitamínů či tvorbu nepatřičného aroma. Tím vším se pochopitelně snižuje trvanlivost. Bílé sklo na olivový olej? Vliv světla na potraviny je samozřejmě vysoce komplexní: některé produkty jsou podstatně citlivější než jiné. V zásadě ale můžeme říci, že bezbarvá láhev svůj obsah před světelnou energií stěží ochrání, láhev tmavá to už ale dokáže. Barvy cuvée a hnědá nabízejí velmi dobrou světelnou ochranu, zelená a olivová průměrnou a bílá žádnou. Proto se například na světlo citlivý olivový olej často plní do lahví tmavých barev. Odborníci z Vetropacku o těchto souvislostech díky letité zkušenosti velmi dobře vědí a mohou zákazníkům zasvěceně poradit. «Sklo na míru» zkrátka znamená také «Sklo v optimálním zabarvení»! Proč je sklo průhledné? Barva tedy hraje u skla z rozličných důvodů významnou roli. Ale jak se vůbec barva do skla dostane? Tato otázka ze všeho nejdřív vyvolá otázku další: Proč je sklo průhledné? Základní suroviny pro obalové sklo písek, dolomit a soda přece průhledné nejsou. Láhve, sklenice a okenní tabule se stávají transparentními vlivem své struktury. Kovy a jejich sloučeniny mají strukturu krystalickou. Tekuté sklo se však ochlazuje tak rychle, že ke krystalizaci nestačí dojít. Viditelné světlo tudíž není hranicemi krystalů odráženo ani pohlcováno, nýbrž prochází sklem téměř bez překážek. To ale platí pouze pro světelné vlny v oblasti pro nás viditelné. Osm standardních barev Vetropacku: bílá, primeur, zelená, vetrogrün, feuille-morte, olivová, cuvée a hnědá. Osm standardních barev Barevným se sklo stává, když do sklářské vsázky přimísíme k základním surovinám barvicí složky.teoreticky se přitom fantazii meze nekladou. Vetropack ve svých sklárnách nabízí celkem osm standardních barev. Jsou to bílá, primeur,

7 MATERIÁL SKLO 1/07 VETROTIME 7 zelená, vetrogrün, feuille-morte, olivová, cuvée a hnědá. Tyto barvy se tvoří již v tavicí vaně výběrem surovin, ze kterých se sklovina taví. Abychom získali například bílou sklovinu, je nutné použít křemičitý písek s minimálním obsahem oxidu železitého a zamíchat do vsázky odbarvovací směs (sloučeniny kobaltu a selenu). Vetropack navíc vyrábí na přání svých zákazníků i sklo ve specifických barevných nuancích. Umožňuje to technologie instalovaná ve sklárně Hum na Sutli společnosti Vetropack Straža v Chorvatsku avšak o tom více v článku na další straně. Zelená láhev není zelená V článku «Barvy chrání» je sice neustále řeč o barvách, ale barvy v podstatě vůbec neexistují. Teď si nejspíš řeknete: «Co vidím, to vidím». Vnímání barev samozřejmě existuje. Je to jev závislý na světle. Světlo se skládá z vln různých délek. Světelné vlny barevné nejsou, stejně jako rádiové vlny, podněcují však náš zrakový systém k určitému barevnému vjemu. Dlouhé světelné vlny například vyvolávají vjem modrý. V černém autě je tepleji Bílé světlo je kombinací všech vlnových délek, od nejkratších až po ty nejdelší. Když bílé sluneční světlo dopadne na hmotu, pohltí její povrch určitou část vlnového spektra. Zbylá světelná energie se odráží. V případě auta, které se jeví jako černé, jeho povrch téměř veškerou světelnou energii vstřebal a žádné další vlny už k našemu zrakovému systému nevysílá. Absorbovaná světelná energie se přitom neztrácí, ale mění se v teplo. Proto je v autě, které «vidíme černě», zhruba o pět stupňů tepleji než ve voze bílé barvy. Vidíme odrazy To, co vidíme jako barvu, je tedy vždy jen vjem určitých vlnových délek, které jsou odrážené od daného povrchu. Povrch «zelené» láhve pohlcuje veškeré vlnové délky, které by náš mozek interpretoval jako červené. Červená takříkajíc zůstává buď uvnitř lahve jako teplo, nebo lahví prochází, zelená se oproti tomu navrací k našim očím. Láhev sama zelená není. Když ji osvítíme barevným světlem, z něhož jsou vlnové délky zeleného světla odfiltrovány, nemůže láhev už tyto vlny odrážet, a zdá se tudíž být černá. Bezbarvý svět? Jestliže je tedy barva pouze záležitostí interpretace, vyvstává otázka, jak vypadá svět objektivně, bez našeho vnímání. Nabízí se domněnka, že bezbarvý svět je šedivý, což ovšem není pravda, protože i dojem šedi je interpretací našeho mozku. Bezbarvost si nedokážeme představit, stejně jako nemáme žádnou představu o barvách, které se nacházejí mimo oblast našeho vnímání. Ultrafialové či infračervené světlo se sice dá prokázat, my je ale přesto nevidíme. Člověk dokáže vnímat jen světlo určité vlnové délky zhruba od 400 do 700 nanometrů. Hmyz například vidí i ultrafialové světlo vlnové délky od 250 nanometrů ultrafialová infračervená

8 8 VETROTIME 1/07 MATERIÁL SKLO Barevný odstín skloviny dle přání zákazníka Láhve s modrým zabarvením jsou v regálech obchodů zvlášť zajímavé, protože jsou k vidění velmi zřídka. Mohou se totiž vyrábět pouze ve sklárnách, které mají k dispozici patřičnou technologii. Takovou, jako má sklárna Vetropack Straža v chorvatském městečku Hum na Sutli. Rostoucí poptávka Počítačově ovládaný žlab byl ve sklárně Hum na Sutli uveden do provozu v roce K jeho instalaci se přikročilo na základě poptávky jednoho ze slovinských zákazníků, firmy Fructal, která si přála plnit ovocné šťávy do modrých lahví. Vynaložilo se hodně úsilí k zabezpečení hladkého průběhu zabarvení. «Provoz feedru pro zabarvování skloviny je náročný,» říká Božo Hrsak, jeden z technických pracovníků sklárny Hum na Sutli. «Dnes ale už máme k dispozici špičkově vyškolený tým specialistů.» V Evropě je v provozu jen málo podobných zařízení je tomu tak i proto, že investice s nimi spojené jsou relativně vysoké. Sklárně Hum na Sutli se ale jednoznačně vyplatily. V roce 2006 už bylo vyrobeno 42 milionů lahví ve speciálních barvách, a to i na objednávku ostatních skláren skupiny Vetropack. Božo Hrsak vysvětluje: «Poptávka roste a objednávky se množí. Výrobci z celé Evropy viděli modré lahve od Fructalu a chtějí teď také něco zvláštního.» Splnit se dají mnohá, nikoli však veškerá přání klientů. «Z technických důvodů můžeme produkovat pouze studené barvy,» dodává Božo Hrsak. Nedá se přidávat libovolné množství barviva. «Barvivo tvoří méně než jedno procento celkové váhy vyšší podíl by se řádně neroztavil, a barva by tak nebyla homogenní.» Vetropack nabízí svým zákazníkům nejenom sklo v osmi standardních barvách, nýbrž i v řadě dalších barevných nuancí. Nejžádanější jsou odstíny zelené (na bázi chrómu) a modré (na bázi kobaltu), objevil se i požadavek na nenápadně šedý odstín. Na lince 631 ve sklárně Hum na Sutli v Chorvatsku firma totiž nainstalovala automaticky ovládaný žlab (tzv. feeder), ve kterém se dociluje patřičného barevného odstínu. Bílá sklovina z pracovní části vany přitéká do tohoto žlabu, kde se do ní přidává přesně dávkované množství žádoucího barevného substrátu. Ten se při stanoveném teplotním režimu homogenizuje do skloviny. Homogenní sklovina, již s patřičným barevným odstínem, je dávkována a po kapkách padá do předních a následně konečných forem tvarovacího automatu, v němž vznikne láhev.

9 SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA ČESKÁ REPUBLIKA VETROTIME 1/07 9 POTRAVINYVESKLEZVETROPACKU Hamé ve znamení expanze a inovací Společnost Hamé znají v České republice všichni a některý z jejích produktů kečup, okurky nebo paštiku či rajčatový protlak bychom našli určitě v každé domácnosti. Hamé nabízí široký sortiment trvanlivých i chlazených potravin a s roční produkcí přes 100 tisíc tun hotových výrobků a obratem 4,4 mld. korun dnes patří k největším českým producentům potravin. Hamé se sídlem v Kunovicích u Uherského Hradiště se jednoduše řečeno zabývá zpracováním masa, rajčatového protlaku, zeleniny a ovoce. A díky tomu je výrobcem s nejširší nabídkou paštik, hotových jídel, masových konzerv, sterilované zeleniny, zeleninových salátů, kečupů, omáček, ovocných směsí, džemů, kompotů, sirupů a kojenecké stravy. Do sortimentu Hamé patří i řada chlazených masových, zeleninových a ovocných výrobků od roku 2006 byla produktová škála rozšířena o bagetový a sendvičový program. Kdo by neznal kečupy a omáčky Otma, paštiky Veselá pastýřka, okurky Znojmia, kojeneckou výživu Hamánek nebo bagety a sendviče Hamé Life Style. Spojení domova s medvědem Jméno firmy je všeobecně známé, ale jen málokdo ví, odkud se vlastně vzalo. Při pátrání po historii firmy Hamé vedou archivní prameny až do počátku minulého století, kdy v roce 1922 zřídil Oblíbená šestihranná sklenice na výběrové džemy Hamé. huštěnovický živnostník v Babicích konzervárenskou dílnu, ve které vyráběl kromě ovocných marmelád, povidel a šťáv i lihoviny. V roce 1933 pak tuto výrobnu získala brněnská společnost Biochema, která do Babic přinesla i obchodní označení HAMÉ. Biochema byla transformována do národního podniku, který byl přímým předchůdcem současné akciové společnosti Hamé. Počátek konzervárenské výroby v Babicích je vysvětlen, ale po původu názvu Hamé bylo nutné pátrat dále. Je jisté, že označení Hamé vzniklo současně s logem červeného medvěda ve žlutém poli v období po první světové válce. Po vzniku Československa začala totiž Biochema, jako významný konzervárenský výrobce, své výrobky vyvážet, a to i na netradiční trhy, jakými byly Velká Británie a především Irsko. Hledala proto jméno pro své ovocné šťávy, kečupy a marmelády, které by i v zákaznících v Irsku vyvolávalo pocit kvality, zdraví a síly, prostě jídla jako z domácí spíže, objasňuje Marcela Mitáčková, ředitelka marketingu Hamé. Volba padla na Hamé, což ve staroirštině znamená domov. Domácí kvalita výrobku, plného přírodní síly reprezentované logem největší a nejsilnější evropské šelmy medvěda, pak měla zákazníkům dát jasně najevo, že právě výrobky značky Hamé s logem medvěda jsou tím nejlepším, co jim může trh nabídnout. Hamé chutná i za hranicemi Společnost Hamé každoročně přichází s řadou inovací a novinek. V roce 2006 například úspěšně vstoupila na bagetový a sendvičový trh akvizicemi dvou společností Bapa a Made 2 a oslovila novou skupinu spotřebitelů sendviči Hamé Life Style. O úspěchu těchto i dalších produktů svědčí i ekonomická čísla, kdy se v roce 2006 obrat firmy meziročně zvedl o 10 % na 4,4 mld. korun. Na tržbách se z 58 % podílí skupina masových výrobků včetně baget a sendvičů, dalších 25 % představují výrobky ze zeleniny a rajčatového protlaku a 17% podílu dosáhla sladká produkce, tedy džemy, kojenecká strava a ovocné kompoty. Díky sklenici na hotová jídla si může zákazník kupovaný produkt prohlédnout na vlastní oči. ČESKÁ REPUBLIKA

10 10 VETROTIME 1/07 SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA ČESKÁ REPUBLIKA Výrobky akciové společnosti Hamé mají své pevné místo nejen na českém trhu, ale chutnají a jsou známy i v zahraničí, kam směřuje přibližně 30 % produkce. Na Slovensku, v Rusku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině má již Hamé dceřiné společnosti, v roce 2004 byl v Rusku dokonce otevřen výrobní závod, a významná kapitálová akvizice proběhla v Rumunsku, kde Hamé koupilo firmu Romconserv. Výrobky Hamé je dnes možné zakoupit v celkem 36 zemích světa včetně Rakouska, Bulharska, Slovinska, USA, Velké Británie, Izraele nebo Japonska. Letošní novinky ve znamení BIO K prvním novinkám s datem letošního roku patřily produkty kategorie BIO, a jak lze u produktů tohoto druhu předpokládat, pro všechny bylo použito jako obal sklo. Výrobcem lahví na kečup i obalů na kojeneckou výživu je společnost Vetropack Moravia Glass, dvorní dodavatel obalového skla pro Hamé. Bio kečup je nabízen v balení ve skle 310g, Bio Hamánek ve skleničkách 125 g, 90 g a 210ml. Nový bio kečup pod prémiovou značkou Otma doplňuje sortiment bio výrobků a je vhodný i jako prevence proti rakovině. Podle zprávy z časopisu New Scientist obsahuje kečup vyrobený z bio rajských jablíček oproti konvenčním rajčatům třikrát více lykopénu látky, která pomáhá v boji proti rakovině. Vedle toho byla v lednu na trh uvedena zcela nová řada kojeneckých výživ, které se v České republice dosud nevyráběly. Strava pro kojence je připravována výhradně z výrobků ekologického zemědělství a pod značkou BIO Hamánek rozšíří široké portfolio kojenecké stravy, uvedla Marcela Mitáčková. Novinky letošního roku: bio kečup Otma a bio kojenecká strava Hamánek. Potraviny balené do skla Velkou část produkce balí společnost Hamé do skleněných obalů. Spojení kvalitních potravin se sklem je logické, protože sklo evokuje bezpečí a vysokou úroveň a nabízí pohled dovnitř na samotný produkt. Na budoucnost skleněných obalů jsme se zeptali Marcely Mitáčkové, ředitelky marketingu společnosti Hamé. Pro které kategorie produktů používáte nejčastěji jako obal právě sklo? Obecně využívá Hamé sklo jako balení hlavně u sterilované zeleniny, kečupů, kojeneckých výživ a sladké produkce. Méně již u paštik a hotových jídel. Jaké jsou nové vývojové trendy balení do skla ve vašem oboru? Tato otázka se dá rozdělit do dvou částí. Do první oblasti patří vyzkoušené, tradiční obaly, které jsou spojeny například s kategoriemi sterilované zeleniny nebo kojeneckých výživ. Jinou oblast představují inovace stávajících obalů, které vznikají na základě nabídky samotných skláren nebo, a to je častější, na základě požadavků zákazníka, který se chce odlišit od konkurence. U kojenecké výživy je zřejmě sklo asi nutností, jaké má podle vás sklo přednosti? Předností skla v potravinářství je několik, ale zřejmě tou nejdůležitější je, že absolutně chuťově neovlivňuje obsah a nepropouští kyslík. Obsah v obalovém skle je možné tepelně sterilovat, tudíž může být použito méně konzervačních látek. Z marketingového hlediska je předností, že je vidět obsah sklenice, takže zákazník vidí, co kupuje. Sklo také samozřejmě patří k nejtradičnějším materiálům na trhu. Můžete uvést příklady úspěšných skleněných obalů z Vetropacku? Společnost Hamé odebrala od Vetropacku desítky milionů kusů obalů, ve kterých následně vyvezla své výrobky do mnoha zemí na celém světě. Mezi nejúspěšnější a nejaktuálnější skleněné obaly patří balení TO 300, což je šestihran, který je používán u výběrových džemů Hamé. Dalším úspěšným balením je bezesporu soudek TO 520, který Hamé využívá u hotových jídel.

11 VETROTIME 1/07 11 ÚSPĚŠNÉ PIVO VE SKLE Rodinný pivovar Bernard sází na originalitu Rodinný pivovar Bernard patří sice ročním výstavem piva 140 tisíc hektolitrů mezi malé české pivovary, nezaměnitelnou chuť piva, originální láhev, ale i spolumajitele Stanislava Bernarda a neotřelou reklamu zná snad každý v republice. V boji s mezinárodními pivními giganty vsadil Rodinný pivovar Bernard na originalitu. Když v roce 1991 získali Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v malé privatizaci zkrachovalý humpolecký pivovar a provedli důkladnou rekonstrukci veškeré výrobní technologie, rozhodli se důsledně zachovávat tradiční výrobní postupy a vyloučili pasterizaci. Pivo se tady proto vaří jako dříve, stále tedy probíhá oddělené hlavní kvašení na spilce a následně zrání v ležáckém sklepě. Místo standardní a jednodušší pasterizace se dostatečné trvanlivosti piva dosahuje pomocí speciální mikrobiologické filtrace, což je cesta mnohem složitější, ale zaručující zcela jedinečné vlastnosti piva. Při pasterizaci se pivo totiž zahřívá na vyšší teplotu, čímž se zničí všechny přítomné mikroorganismy v pivu. Je tak sice zaručena dlouhá trvanlivost, ale drastický zásah, kdy je pivo tepelným šokem vytrženo z klidu ležáckého sklepa, poškozuje charakteristiky pivního moku. Mikrofiltrace naopak znamená, že se pivo na konci procesu při zachování teploty 1 2 C přefiltruje přes speciální mikrobiální filtr, na kterém dochází k zachycení všech mikroorganismů, takže pivo nemění vůni, barvu ani chuť a uchovává si všechny výživové a zdravotní hodnoty. Kromě toho dělá samozřejmě z Bernarda výjimečné pivo recept, specifický právě pro tuto značku, a prvotřídní suroviny. Kvalitní slad pochází z vlastní humnové sladovny Bernard v Rajhradě u Brna, kde jsou zachovány tradiční způsoby výroby. Bernard se vaří z nejkvalitnější odrůdy českého chmele, garantující správnou hořkost, a důležitá je i vlastní pramenitá voda z Českomoravské vysočiny s vynikajícími vlastnostmi. Dnes pivovar vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard, desetistupňové pivo, ležáky a speciály, piva světlá, polotmavá i černá, od roku 2006 také nealkoholické pivo Bernard Free a novinkou letošního jara je jako první v České republice polotmavé nealkoholické pivo, Bernard Free jantarové. Malé pivovary mají možnost na velice náročném českém pivním trhu uspět díky velké rozmanitosti sortimentu, který mohou inovovat v relativně krátkém čase, a reagovat tak na potřebu spotřebitele, mohou dodávat na trh různé speciály. Do budoucna předpokládám nárůst zájmu právě o různá regionální a speciální piva, která se budou odlišovat od stále více podobné produkce velkých pivovarů, takzvaných eurobeerů, uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Pro originální speciály z Humpolce bylo důležité vybrat i náležitý obal. Tím je ojedinělá láhev s patentním uzávěrem, ČESKÁ REPUBLIKA

12 12 VETROTIME 1/07 SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA kterou vyrábí Vetropack Morvia Glass. Láhev se osvědčila, protože podtrhla odlišnost a charakter nepasterizovaného piva Bernard. Obal prodával vždy, ale v současné době přemíry zboží hraje vizuální dojem ještě větší roli. Pro náš malý pivovar bylo důležité se odlišit, a to se díky lahvím s patentním uzávěrem podařilo, řekl PR manager pivovaru Zdeněk Mikulášek. Na polovinu letošního roku dokonce Rodinný pivovar Bernard připravuje výměnu všech dosavadních NRW lahví za vlastní lahve, které budou designově korespondovat s lahvemi s patentním uzávěrem. Vlastní originální cesta se zatím Rodinnému pivovaru Bernard vyplácí. Prémiová piva Bernard jsou známá v celé České republice a každoročně roste výstav piva, a to nejen díky tuzemským příznivcům. Nepasterizované pivo Bernard se vyváží například do Velké Británie, Švédska, Dánska, Finska, Polska, Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard se zasadil také o to, že o malých pivovarech je v Česku slyšet. Ruska, Řecka, Itálie, Slovinska, Austrálie nebo USA. Ostatně životaschopnost malých pivovarů potvrzují i čísla produkce malých českých pivovarů, kdy se za posledních pět let zvýšil jejich výstav o pětinu na loňských 3,1 milionu hektolitrů. Loni tak malé pivovary ovládli 16 % domácího trhu, přičemž za růst výroby piva vděčí i poptávce na zahraničních trzích. Důkazem úspěchu Rodinného pivovaru Bernard je také řada ocenění, která za dobu své existence získal pivovar i piva Bernard. Mezi nejvýznamnější patří pět Zlatých pohárů PIVEX, nejprestižnější degustační soutěže v České republice. V žebříčku CZECH TOP 100 obsadil Rodinný pivovar Bernard v kategorii Potravinářský a tabákový průmysl v roce 2005 třetí a o rok později čtvrté místo. Současně se stal v letech 2002 až 2007 nejobdivovanější firmou na Vysočině. Sváteční ležák a Speciální černé pivo Bernard jsou držiteli certifikátu kvality KlasA. Pivo Bernard obsadilo v roce 2006 druhé místo v novinářské anketě popularity Naše pivo, v rámci degustační soutěže České pivo, když dokázalo v popularitě porazit mnohem větší pivovary. Současnými českými spolumajiteli pivovaru s 98 zaměstnanci jsou Stanislav Bernard a Josef Vávra, druhých padesát procent v akciové společnosti Rodinný pivovar Bernard vlastní firma Duvel Moortgat z Belgického království, strategický partner od roku Exkluzivní pivo i láhev Pro prémiová piva Bernard připravil pivovar společně s Vetropack Moravia Glass také zcela výjimečný obal. Půllitrová hnědá láhev na první pohled zaujme speciálním patentovým uzávěrem, který chrání před nežádoucím otevřením papírová etiketa zvaná krček. Láhev je zdobena plastickým dezénem, embosingem 1597, tedy rokem založení pivovaru v Humpolci a logem pivovaru, jehož součástí jsou i dva proti sobě stojící bernardýni. Exkluzivitu piva a láhve podtrhuje také obal pro distribuci, papírové kartony, multipacky, ale především unikátní dřevěné bedýnky. V současné době se do této láhve plní Sváteční ležák Bernard, Jantarový ležák Bernard a Speciální černé pivo Bernard, všechny s přísadou jemných kulturních kvasinek. Právě Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek dosáhlo vynikajícího úspěchu v mezinárodní soutěži International Beer Challenge World s 50 Best Beers, v největší soutěži balených piv ve Velké Británii. V roce 2006 vyhrálo nejprestižnější kategorii Strong Lager. Bylo to poprvé v historii, kdy tuto prestižní kategorii vyhrálo černé pivo. Také letos pokračuje černé pivo v úspěších, když již pošesté v řadě triumfovalo ve své kategorii v 17. ročníku degustační soutěže Česká pivní pečeť 2007, která se konala na přelomu ledna a února v Táboře. Tento tmavý ležák se vyrábí z pěti druhů sladu a pro svou výraznou plnou chuť s jemnou hořkostí je na českém pivním trhu ojedinělý.

13 KVALITA 1/07 VETROTIME 13 Stále lépe Inovační systémy zabezpečení kvality jsou ve všech sklárnách společnosti Vetropack standardem. Vysoká kvalita produktů a dodávek patří ve Vetropacku ke konceptu služeb «Sklo na míru» stejně, jako vývoj individuálních obalů. Sklo reprezentuje nefalšovaný požitek, vysokou hodnotu a jedinečnost jedním slovem kvalitu. Zákazníci, kteří sázejí na sklo, proto mají i speciální nároky. Skupina Vetropack se ztotožnila s kategorií prémium (vysoká kvalita), a snaží se proto být v čele v oblasti kvality na všech trzích, kde působí. Značka Vetropack má být v mezinárodním měřítku synonymem pro prvotřídní výrobky a vysokou kvalitu dodávek. One brand one quality Protože každá ze skláren musí vyhovět trvale vysokým nárokům na kvalitu, může Vetropack svým zákazníkům garantovat platnost hesla «one brand one quality» (jedna značka jedna kvalita). Všechny výrobní závody skupiny Vetropack dnes produkují výrobky s vysokou kvalitou. A je jedno, zda produkty značky Vetropack pocházejí ze Švýcarska, Rakouska, České republiky, Slovenska či Chorvatska kvalita zůstává spolehlivě vysoká. Tato jednotnost je z různých příčin důležitá. Vetropack dodává mezinárodním velkoodběratelům, jejichž nároky na kvalitu jsou ve všech zemích stejné. A kromě toho je Vetropack velmi silně propojená skupina, v níž jednotlivé výrobní lokality úzce spolupracují. To je plus pro zákazníka, neboť se tím zvyšuje spolehlivost dodávky například v situacích, kdy kvůli opravě tavicích van v jedné ze skláren přechodně dojde k omezení kapacity. Certifikáty už nestačí Spolupráce přesahující hranice jednotlivých skláren předpokládá sjednocení výrobních procesů prostřednictvím certifikátů kvality. Všechny výrobní závody skupiny Vetropack zatím ještě s výjimkou nového ukrajinského provozu Gostomel jsou držiteli certifikátu ISO. Rozsáhlý systém managementu kvality a ve všech sklárnách stanovení manažeři kvality

14 14 VETROTIME 1/07 garantují, že kritéria kvality «žijí», že procesy probíhají stanoveným způsobem a v případě problémů budou okamžitě přijata nápravná opatření. Vědět, co zákazníci chtějí Protože skupina Vetropack a její zákazníci sledují jeden a tentýž cíl co možná nejvyšší kvalitu úzce v oblasti kvality spolupracují. S TOP zákazníky jsou definovány tzv. QSV Specifikace kvalitativních parametrů, podle kterých sklárny skupiny Vetropack garantují zákazníkům kvalitu svých výrobků. Tyto obsáhlé dokumenty přesně stanoví, co dotyčný zákazník očekává a jak Vetropack těmto očekáváním vyhoví. Mnoho nadnárodních klientů má dnes k dispozici standardizované dohody tohoto typu, podle nichž pracují všichni dodavatelé. Vetropack také vychází svým zákazníkům aktivně vstříc a ve společných rozhovorech s nimi konzultuje a formuluje eventuální specifické požadavky. Vetropack chce vědět, co zákazníci chtějí protože jenom tak je možné dostát jejich nárokům a vždy poskytovat to, co Vetropack slibuje, totiž «Sklo na míru»! «Nároky neustále stoupají!» Erwin Ganz je «Mister Quality» skupiny Vetropack. Kromě systému managementu, bezpečnosti a ochrany životního prostředí koordinuje i kontrolu kvality v jednotlivých sklárnách. Vetrotime: Jak se v posledních desetiletích změnila kontrola kvality produkce skleněných obalů? Erwin Ganz: Pro Vetropack pracuji již 27 let. Naši zaměstnanci se odjakživa snažili o co nejvyšší kvalitu: v posledních letech se však tempo technologických změn zrychlilo, paralelně s tím stouply i nároky na kvalitu a zlepšily se kontrolní systémy. Původně se kontrola kvality prováděla pouze rukama a zrakem. Koncem 60. let minulého století byly zavedeny první automatické kontrolní přístroje, s jejichž pomocí se kontrolovaly všechny lahve. Dnes je každý skleněný obal prověřován mechanicky trhliny, tloušťka stěn, rozměry a také ústí. Následuje počítačem řízená optická zkouška na příměsi, bubliny a nečistoty. Nový senzorový systém, umožňující počítačové řízení váhy kapek, nebo zkoušečky, které spolehlivě odhalí stěží znatelné prohlubeniny v ústí lahve a takto zdeformovaná ústí označí a eliminují, to jsou pouze dva příklady optimalizace kontrolních systémů. S těmito high-tech přístroji se provádějí pouze výběrové zkoušky? Ne, skleněné obaly se už dávno kontrolují na 100 procent. Této systematické kontrole žádná láhev neujde. Kolik lahví se musí vyřadit? To samozřejmě závisí na velikosti dané série a na geometrii konkrétního skleněného obalu. V průměru se vyřadí 6 až 8 procent lahví ty putují zpět do vany, kde se zase roztaví. U komplikovanějších produktů, jako je třeba hranatá láhev na whisky, může být podíl vyřazených exemplářů i vyšší. Jaké chyby se objevují nejčastěji? Trhliny v ústí a těle, stejně jako bubliny nebo příměsi ve skle. Ty většinou pocházejí z recyklovaného skla, které i přes veškeré třídění a přípravu může obsahovat malá množství cizích látek, jako například porcelán. Úspěch kontroly kvality závisí na tom, jak dobře nastavené jsou kontrolní přístroje, na nichž se tato kontrola provádí. Jakým způsobem prověřujete kontrolní přístroje? Korektní nastavení kontrolního přístroje dosahujeme pomocí referenčních vzorků, vykazujících zcela určitou vadu výrobku (odchylku od dohodnuté jakosti). Dále se sleduje jakost výrobků podle kontrolních a statistických metod. V oddělení kontroly jakosti se proměřují rozměry a objem výrobků, měří se jejich tlaková, mechanická a teplotní odolnost, stejně tak hodnoty povrchové úpravy výrobků za tepla a za studena. Podle přejímacího plánu AQL se u dávky z každé výrobní série provádí statistická přejímka. Vizuálně se zjišťují vady výrobků, které jsou dle závažnosti rozděleny do kategorií: na vady kritické, tři skupiny vad hlavních A-B-C a vady vedlejší. Pro každou kategorii je stanoveno AQL (acceptable quality level), což je přípustná úroveň jakosti, podle které je definován limitní počet vadných výrobků z přejímané dávky výrobní série. Je-li překročen limitní počet vad v dané kategorii, je výrobní série pozastavena. Získané výsledky kontroly se zaznamenávají, aby se mohl vznik konkrétního nedostatku zpětně sledovat, pokud by se u zákazníka snad někdy vyskytl nějaký problém s našimi lahvemi. Kontroly kvality jsou dnes značně standardizované. Existují ještě vůbec rozdíly mezi jednotlivými výrobci? Samozřejmě mohou mnohé sklárny díky automatickým a počítačově řízeným kontrolním přístrojům produkovat dobrou kvalitu přesto ale existují znatelné rozdíly. Kontrola kvality se neomezuje jenom na skleněné obaly jako takové, vztahuje se na všechno, co se pro zákazníka udělá, včetně poskytovaných služeb. A právě tady jsou rozdíly pořád ještě značné.

15 LIDÉ 1/07 VETROTIME 15 Paní Kvalita Některé vztahy začínají bouřlivě, jiné naopak mají svůj počátek v mdlobách, tak jako například již patnáct let trvající spojení mezi Vetropackem Straža a Anicou Hriberski-Leskovar. Dnešní devětatřicátnice se nemohla rozhodnout, jakým směrem by se její profesní kariéra měla po střední škole ubírat. Zajímala ji medicína i technika. «K podmínkám pro studium medicíny ale patřila lékařská prohlídka,» vypráví Anica Leskovar. «Když mi doktor bral krev, tak jsem se složila no a bylo jasno, že medicína pro mě asi nebude to pravé.» Anica proto studovala chemickou technologii a v roce 1992 ji jako čerstvou absolventku přijala chorvatská sklárna Straža, kterou o čtyři roky později převzala společnost Vetropack. Dnes je Anica Leskovar ve sklárně v pohraničním městě Hum na Sutli manažerkou kvality. Není náhodou, že Anica Leskovar pracuje pro společnost Vetropack Straža. V příhraničním regionu mezi Slovinskem a Chorvatskem, kde vyrůstala a kde dnes se svým mužem a dvanáctiletou dcerou žije, se mnoho pracovních příležitostí nenabízí. Sklárna tu je od svého založení v roce 1860 největším zaměstnavatelem. «Už naši prarodiče tady pracovali,» říká Anica. Během posledních let se toho mnoho změnilo nejen uvnitř sklárny. Socialistická Jugoslávie s regulovaným hospodářstvím už neexistuje a společnost Vetropack Straža se musela naučit, jak se prosadit v konkurenci. To se jí velmi dobře podařilo, což Anica Leskovar připisuje mimo jiné i válce, která v devadesátých letech při rozpadu Jugoslávie v Chorvatsku zuřila. Jugoslávský trh tehdy totiž rázem vypadl. «Museli jsme se ze dne na den přeorientovat,» vzpomíná Anica Leskovar. Sklárna hledala nové zákazníky na plně konkurenčních trzích a musela okamžitě vyhovět západním standardům. Proto se Hum na Sutli už v polovině devadesátých let snažil získat certifikace kvality a v roce 1997 proběhly první audity. Dnes se může Vetropack Straža i díky neúnavné práci Anicy Leskovar prokázat veškerými relevantními certifikáty. «U velkých mezinárodních společností bychom bez nich neměli žádnou šanci,» konstatuje «paní Kvalita». Mnohostranná snaha o lepší kvalitu, zahrnující všechna pracoviště, změnila celý provoz. «Naše pracovní prostředí je viditelně příjemnější,» říká Anica Leskovar. «Dřív působilo mnohem pochmurněji.» Ve výrobních halách Vetropacku Straža se skutečně vše leskne čistotou. Je to snad jeden z vlivů mateřské firmy z notoricky pořádkumilovného Švýcarska? Tomu Anica Leskovar nevěří. «My jsme šli touhle cestou už před spojením s Vetropackem.» Přesto měli v Hum na Sutli radost, když švýcarská firma sklárnu převzala. «Doba tenkrát pro nás byla hodně nejistá. Když přišel Vetropack, věděli jsme, že pro tuhle skupinu nejsme jen investicí, nýbrž důležitou sklárnou.» Ta je nyní úspěšná jako nikdy předtím. Nejdůležitější trhy jsou zase takové, jaké byly před válkou. Anica Leskovar říká: «V našem regionu jsme zkrátka velmi silní, protože hovoříme jazykem našich zákazníků a upevňujeme vzájemné partnerství.» I to vytváří kvalitu, která se skládá z mnoha dílčích aspektů. Dá se přesto říci jednou větou, co to vlastně je kvalita? Anica Leskovar se směje a navzdory četným knihám na stole a všem certifikátům na stěnách v kanceláři dává překvapivě stručnou a přímou odpověď: «Kvalita je dobrá, když je zákazník spokojený!» Jak jednoduché.

16 16 VETROTIME 1/07 HISTORIE SKLA Stručné dějiny skla (2. část) S rozpadem Římské říše zanikla i vysoce vyvinutá sklářská kultura antiky. Ve středověku se v Evropě vyrábělo silnostěnné sklo podřadné kvality až do té doby, než benátští řemeslníci tajemství skla znovu objevili. V posledním vydání časopisu Vetrotime jsme sledovali, jak staří Římané rozvinuli umění výroby skla a přenesli je i do těch nejzapadlejších koutů své obrovské říše. Pád Říma znamenal i úpadek sklářského umění, a to nejen proto, že sklo a římská kultura spolu byly provázané, nýbrž i z toho důvodu, že po zániku Říma byl všude nedostatek peněz. A sklo bylo v té době v každém případě luxusem. Moderní historikové nemají příliš rádi, když se o období následujícím po antice hovoří jako o «temném středověku», avšak pro sklo byla tato dějinná fáze skutečně vším jiným, rozhodně jen ne skvělou. V bývalých římských koloniích Gálii a Germánii se sice sklo stále ještě vyrábělo, jeho kvalita však byla velmi nízká. Zelené, tlusté, nevzhledné Špatná kvalita skla vyráběného ve středověku většinou souvisela také s jeho složením. Během antiky se soda (uhličitan sodný), která je důležitou složkou skla, dovážela z Orientu. Nicméně staré obchodní cesty byly zničeny a Evropa si tudíž sodu stěží mohla dovolit, takže ke slovu přišla potaš (uhličitan draselný). Sklo se tak sice vyrábět dalo, ale jenom s nízkou kvalitou. Středověké sklo bylo většinou silnostěnné a hnědavé nebo nazelenalé. Vyráběly se z něho především neforemné poháry s deformovanými stopkami, nazývanými «chobotové». Složení skloviny a její viskozita nebyly vhodné pro ruční tvarování. Sklo symbol společenského postavení Skleněná okna v raném středověku vůbec neexistovala; teprve kolem roku 1000 se objevují skleněné tabule do oken kostelů. Po vyfoukání sklářskou píšťalou se řezaly a válcovaly naplocho. Tabule byly poměrně malé, protože skláři zvládali pouze omezené množství skla. Přesto ale stála chrámová okna na počátku důležitého vývoje, jenž vedl k barevným vitrážovým tabulím oněm nádherným oknům či «obrazům ze skla» skládajících se z nesčetných malých kousků skla zasazených do olova. S šířením těchto tehdy velmi nákladných okenních tabulí zaznamenalo vzestup i sklářské řemeslo. Pozdní středověk vlastně zažil celkovou renesanci skla. Sklem jako luxusním zbožím mohli bohatí měšťané či šlechta zdůraznit svoje společenské postavení, protože sklo najednou už nebylo tlusté a kalné, nýbrž zase elegantní čiré nebo barevné a to vše díky zručným foukačům skla z Benátek.

17 1/07 VETROTIME 17 Azyl pro byzantské skláře Historie legendárního benátského skla úzce souvisí s dějinami starobylé Byzantské říše. Konstantinopol nahradila na sklonku antiky v mnohém ohledu Řím i co se výroby skla týče. Zatímco u nás vládl nejhlubší středověk, vznikaly v Konstantinopoli nové formy na sklo a vyvíjely se nové techniky: oblíbené byly mozaiky ze skla, řezané a broušené lahve, konvice a poháry. Když Konstantinopol v roce 1204 padla, poskytly Benátky, které se zaniklou říší udržovaly úzké obchodní styky, byzantským sklářům azyl. ke koupi předraženého zboží nicméně atmosféra někdejších kouzel ze skla stále ještě vane horkým vzduchem dílen. Návštěva muranských skláren se rozhodně vyplatí, protože dává nahlédnout do doby, kdy mnohé z toho, co dnešní člověk považuje za samozřejmost, bylo ještě vytouženou vzácností. Později po zániku Benátské republiky se sklo totiž stalo produktem, který si konečně mohl dovolit každý. Ale to už je zase jiný příběh. Chráněný monopol Benátská republika tento krok samozřejmě neudělala z čistého lidumilství, důvodem byl ekonomický kalkul. Benátky se totiž v předcházejících staletích staly jakýmsi skromným centrem evropského sklářství; benediktinští mniši se specializovali na výrobu vzácných skleněných lahví. Byzantští odborníci se postarali o enormní rozmach benátského sklářského průmyslu. Evropa se obrazně řečeno podruhé nakazila skleněným virem a Benátky získaly na určitou dobu cosi jako monopol na luxusní sklo. Tento monopol chránily přísné zákony, které například zakazovaly sklářům z ciziny v Benátkách pracovat. Konkurence totiž neměla proniknout do tajemství zrodu malovaného benátského skla, leckdy tenkého jako vaječná skořápka. Murano: ještě dnes domov vzácného skla Kvůli nebezpečí požáru vykázaly Benátky všechny sklářské pece do Murana, na skupiny ostrůvků v severní části Benátské laguny. Tamní dělníci někdy jich bylo až 8000 podléhali téměř vězeňskému režimu; všichni konec konců byli zasvěcenými mistry tajného umění. Ostatně Murano dodnes žije ze skla. Většina místních skláren se časem sice stala skutečnými pastmi na turisty, které lákají návštěvníky Skupina ostrůvků Murano u Benátek představuje centrum evropského sklářského umění. Odtud pochází benátský křišťál a slavné dekory millefiori.

18 18 VETROTIME 1/07 Sklo je hudba Zní to tak samozřejmě a lehounce jako pírko, když Els Ilg, Annamarie Moergeli a Pius Brogle z Curychu rozeznějí svoji «skleněnou harfu» Bachovou fugou. Zdánlivě bez námahy dávají na 40 křišťálových sklenkách zaznít náročné klasické hudbě tak, že se dotýkají jemných okrajů sklenic klepnutím či krouživým pohybem, aby se nádobky slyšitelně zachvívaly. Jakkoli to všechno vypadá hravě za nebeskými zvuky se skrývá tvrdá práce. Již více než dvacet let hrají obě hudebnice společně se svým kolegou na tento neobvyklý nástroj. «Prvních dvanáct let jsme cvičili tři hodiny denně,» říká Annamarie Moergeli. Celé dva roky jim trvalo, než získali patřičný cit pro to, jak ze sklenic vyloudit čistý a krásný zvuk. Trojice členů curyšského ansámblu Skleněná harfa stále ještě dvakrát týdně společně muzicíruje. Je třeba se navzájem cítit a zažít, protože stejně důležitý jako správný tón je správný a přesný pohyb. Nikdy si nepřekážejí, když sahají «do strun». Každá skladba vyžaduje takříkajíc vlastní choreografii pro 3 těla a 6 rukou. Koncerty, které soubor pořádá hlavně v kostelech, jsou tudíž nejen zážitkem pro uši, nýbrž i pro oko. Vzhledem k desetiletí trvajícímu tréninku, který je pro ovládání tohoto neobyčejného nástroje nutný, nás nikterak neudivuje, že soubor Skleněná harfa z Curychu je vůbec jediným souborem svého druhu na světě. Sice existují sólisté, kteří dokáží

19 UMĚNÍ 1/07 VETROTIME 19 Curyšská skupina Skleněná harfa: Pius Brogle, Annamarie Moergeli a Els Ilg. rozeznít skleničky, nikde ale nenajdeme žádné trio. Samozřejmě se také stěží setkáme s díly, která by byla psána přímo pro tři hráče na skleněnou harfu. Mozart sice napsal adagio pro jednu slepou virtuosku na tento nástroj; jinak si ale náš ansámbl musí sám aranžovat existující skladby, musí sám psát nové kompozice nebo žádat současné skladatele o exkluzivní zdroje. Soubor si svůj nástroj sestavil sám. Pro každý z tónů vyzkoušel Pius Brogle stovky sklenic. «Jen extrémně precizně udělané sklo má dobrý zvuk,» tvrdí. Výška tónu se dá poněkud korigovat směrem dolů, pokud do sklenice nalijeme vodu, rozhodující však je výběr té správné skleničky. V případě, že by se něco rozbilo, rovnalo by se to menší katastrofě. Za celých dvacet let však střepy nezařinčely ani jednou. Členové curyšského souboru Skleněná harfa zkrátka zacházejí opatrně nejenom s hudbou, zvukem, pohybem a sami se sebou také svůj nástroj si opatrují jako oko v hlavě.

20 KONTAKTNÍ ADRESY PRODEJ 01/ cz Německá část Švýcarska Telefon Fax Západní Švýcarsko Telefon Fax Rakousko Telefon Fax Česká republika Telefon Fax Slovensko Telefon Fax Chorvatsko, Slovinsko, Bosna-Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Makedonie Telefon Fax Ukrajina Telefon Fax Ostatní země západní Evropy Telefon Fax Ostatní země východní Evropy Telefon Fax