Hodnocení environmentálních rizik

Transkript

1 Příloha č. 3 k posouzení závažné havárie STAVBA MÍSTO STAVBY - zkapacitnění Průmyslový komplex bývalého ČKD u obce PROVOZOVATEL TERMINAL OIL, a.s., Bavorská 856/14, Praha Ing. Martin Muzikář ZPRACOVATEL Projekty PO, s.r.o., Příkop 6, Brno Ing. Jan Tenora DATUM duben 2016

2 OBSAH 1. ÚVOD POPIS METODIKY IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIZIKA Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí přítomných v objektu Lokalizace látek pro hodnocení environmentálního a CHARAKTERISTIKA OBLASTI Vnitropodniková kanalizace a ochrana proti úniku nebezpečných látek do životního prostředí Geologická a hydrogeologická charakteristika APLIKACE METODY EAI Únik látek nebezpečných vodám nad nezpevněným terénem Únik látek nebezpečných vodám nad zpevněným terénem VYHODNOCENÍ A ZÁVĚR Strana: 2 z 12

3 1. ÚVOD Pro hodnocení environmentálního a je využita Indexová metoda EAI (Environment- Accident Index), která je v souladu s evropským vývojem v dané problematice a je pro tyto účely doporučena MŽP. Strana: 3 z 12

4 2. POPIS METODIKY Indexová metoda EAI (Environment-Accident Index) je nástroj pro identifikaci a hodnocení úniků látek nebezpečných pro životní prostředí. Hodnoty indexu EAI určují způsob dalšího postupu hodnocení, tedy která z analyzovaných jednotek 1 vyžaduje podrobnější analýzu environmentálních. Metoda EAI zahrnuje jak kombinaci charakteristiky prostředí (zeminy a vody) tak i vlastnostmi chemických látek (toxicita, viskozita, ). Hodnota indexu EAI je funkcí několika chemických proměnných a zároveň místních specifických podmínek (typ půdy, hloubka podzemní vody pod povrchem, ). Je založena na posouzení tří činitelů: akutní toxicita pro vodní organismy (Tox), skladované/přepravované množství (Am), vlastnosti látky a prostředí. Třetí činitel je funkcí viskozity uniklé látky, rozpustnosti uniklé látky a vlastností prostředí (schopnost penetrace půdy, hloubka a spád podzemních vod). Vzorec pro výpočet EAI: EAI Tox Am ( CSol Sur ) kde: Tox akutní toxicita pro vodní organismy [mg/l], Am C skladované/přepravované množství [t], viskozita látky [cst], Sol rozpustnost [hmot. %], Sur vyjadřuje vlastnosti prostředí (vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku, hloubka podzemní vody, spád podzemních vod, tloušťka zeminy nad podzemní vodou). Na základě výpočtu EAI byla vytvořena klasifikační stupnice s vyznačením dalších postupů: Hodnota EAI Navrhovaný postup Vstupní analýza nebezpečnosti + úvodní hodnocení (verbální) environmentálních s popisem možných scénářů úniku nebezpečné látky do prostředí Zdroj a není hodnocený jako významný > 500 Rozšířené hodnocení environmentálních - srovnání předpokládané koncentrace ve vodním toku (PEC) s koncentrací bez negativního efektu na vodní tok (PNEC), stanovení havarijních scénářů a modelování zasažení vodního toku, atd. Zdroj a je hodnocený jako významný 1 Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book), Hague, Strana: 4 z 12

5 3. IDENTIFIKACE ZDROJŮ RIZIKA Hodnocení environmentálního a byly podrobeny skladované látky v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. Jedná se převážně o těkavé uhlovodíky, které mohou, v případě nekontrolovaného úniku, kontaminovat jednotlivé složky životního prostředí Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí přítomných v objektu Zdrojem pro určení klasifikace byly bezpečnostní listy skladovaných a používaných nebezpečných látek. Látky jsou klasifikované podle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Jedná se o látky s následující H větou (standardní věta o nebezpečnosti):nafta motorová a benzín automobilový jsou klasifikovány jako nebezpečné pro vodní prostředí, a to s H větou (standardní věta o nebezpečnosti): H411: Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky Tab. č. 1: Seznam látek nebezpečných pro životní prostředí, se kterými je nakládání v areálu objektu Název látky Fyzikální forma látky CAS No. Klasifikace (H-věty) Nafta motorová kapalina H226 (kat. 3); H351 (kat. 2); H332 (kat. 4); H304 (kat. 1); H315 (kat. 2); H373 (kat. 2); H411 (kat. 2) Meřo (FAME) kapalina neklasifikováno 2 BA95N kapalina BA98N kapalina H224 (kat. 1); H304 (kat. 1); H315 (kat.2); H361 (kat. 2); H340 (muta 1B); H350 (karc. 1B); H336 STOT Single exp. 3; H411 (kat.2) H224 (kat. 1); H304 (kat. 1); H315 (kat.2); H361 (kat. 2); H340 (muta 1B); H350 (karc. 1B); H336 STOT Single exp. 3; H411 (kat.2) Látky uvedené v tab. 1 jsou dováženy do objektu železničními cisternami a dále distribuovány autocisternami. 2 Dále hodnoceno dle vlastností NM. Strana: 5 z 12

6 3.2. Lokalizace látek pro hodnocení environmentálního a Zdroje a pro hodnocení environmentálního a by měly být identické se zdroji hodnocenými v Analýze a hodnocení závažné havárie v objektu a to v selekci závažných zdrojů a metodou výběru podle CPR 18E. Tab. č. 2: Lokalizace látek nebezpečných pro životní prostředí na území objektu Zdroj Zdroj - skladovaná látka Množství látky 3 č. Q (kg) Podzemní přečerpávací dvouplášťové nádrže 1 Zás. A1 Úkapy, havarijní jímka Zás. A2 BA98N Zás. A3 BA95N Zás. A4 Meřo Zás. A5 NM Zás. A5 Meřo Nadzemní skladovací jednoplášťové nádrže 7 Zás. B1 Meřo Zás. B2 Meřo Zás. B3 Meřo Nadzemní skladovací dvouplášťové nádrže 10 Zás. C1 BA98N Zás. C2 BA98N Zás. C3 BA98N Zás. C4 BA98N Zás. C5 BA98N Zás. C6 BA98N Nadzemní věžové skladovací jednoplášťové nádrže 16a Zás. D1 D2 BA95N b Zás. D3 - D6 BA95N Zás. D7 D12 NM Zás. D13 D14 Meřo Podzemní úkapová nádrž havarijní jímky 19 Zás. E1 Úkapy, havarijní jímka Podzemní skladovací dvouplášťové nádrž 20 Zás. F1 B30 (NM směsná) Nadzemní skladovací dvouplášťové nádrž 21 Zás. F2 NM Transportní autocisterny 22 Autocisterna - NM Autocisterna - BA98N/BA95N Transportní železniční cisterny 24 a/b ŽC 1 - NM a/b ŽC 2 Meřo a/b ŽC 3 BA95N a/b ŽC 4 BA98N Transportní trasy potrubí 28 Potr. trasa 1 - NM Potr. trasa 2 Meřo Maximální kapacita plnění 95% ŽC a AC, uvažované množství pro zásobníky je 100%. Strana: 6 z 12

7 30 Potr. trasa 3 BA95N Potr. trasa 4 BA98N Strana: 7 z 12

8 4. CHARAKTERISTIKA OBLASTI Areál společnosti TERMINAL OIL, a.s. se nachází v průmyslovém komplexu bývalého ČKD na severozápadním okraji obce. Pro stanovení Environmental Accident Indexu jsou stěžejní následující charakteristiky: - vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku. - mocnost a typ zeminy nad podzemní vodou. - hloubka podzemní vody. - spád podzemních vod. Tyto údaje jsou klasifikovány v kapitole č Vnitropodniková kanalizace a ochrana proti úniku nebezpečných látek do životního prostředí Splaškové vody, dešťová kanalizace Odpadní splaškové a dešťové vody jsou zaústěny do jednotné vnitroareálové kanalizační sítě. Srážkové vody ze záchytných van jsou přečerpávány přes vnitroareálový kanalizační systém a odlučovač ropných látek do kanalizační sítě areálu ČKD. Zpevněné plochy jsou vyspádovány do vnitroareálové kanalizační sítě. Úkapy, havarijní únik Nadzemní věžové skladovací nádrže (jednoplášťové) jsou umístěny v železobetonových záchytných vanách izolovaných proti průniku ropných látek. Prostor kolejiště stáčecí pozice - je vybaven ocelovými úkapovými vanami svedenými do záchytné havarijní dvouplášťové jímky (ozn. A1). Úkapová jímka A1 o objemu 25 m 3 není vybavena čerpadlem ani přepadem do jiných jímek. V případě úniku celého objemu stáčené ŽC (maximální avizované množství PHM v ŽC činí litrů/15 C) se tento zachytí v ocelové úkapové vaně na stáčišti (70 m 3 ), případě v již zmíněné úkapové jímce A1. Kumulativní objem úkapové vany a úkapové jímky A1 činí cca 95 m 3. Prostor výdejních lávek je sveden do záchytné havarijní dvouplášťové jímky (ozn. E1). Objekt je vybaven retenční nádrží s napojením přes ORL na kanalizační areálovou síť. Retenční nádrž je dimenzována na zachycení kontaminované požární vody. Strana: 8 z 12

9 4.2. Geologická a hydrogeologická charakteristika Zájmové území patří do jižně ležící pahorkatiny Středočeského kraje - Česká vysočina. Dotyčné území není významné z hlediska podzemních vod, vodních toků ani pramenných oblastí. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce 8 10 m pod povrchem původního terénu. Po hydrologické stránce náleží lokalita skládky do povodí Červeného potoka ( ). Prostředí se vyznačuje průlinovou propustností a nepropustným podložím. Nepropustné podloží je tvořeno ordovickými břidlicemi, resp. jejich jílovitým eluviem o mocnosti cca 2 m. Sklon hladiny podzemní vody je směrem severním s hodnotou 0,12 %. Průměrný úhrn srážek je v lokalitě 560 mm/rok. Vlastní území objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mokřad. Základní charakteristika hydrogeologického rajónu: Název hydrogeologického rajonu: Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky Oblast povodí: Berounka Hlavní povodí: Labe Skupina rajonů: Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum Západních Čech Geologická jednotka: Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika Litologie: břidlice a droby Hladina: volná Typ propustnosti: puklinová Transmisivita: nízká < m 2 /s Mineralizace: 0,3-1 g/l Chemický typ: Ca-Mg-HCO 3 -SO 4 Strana: 9 z 12

10 5. APLIKACE METODY EAI Veškerá manipulace a skladování probíhá na zpevněné ploše, metoda byla tedy aplikována pro základní scénář, a to: - únik nebezpečné látky nad zpevněným terénem, rozlití po ploše a možný následný únik do dešťové kanalizace Únik látek nebezpečných vodám nad nezpevněným terénem Průnik nebezpečných látek do podzemních vod a následně do povrchových vod je možný především v případě úniku nad nezpevněným terénem. Manipulace s nebezpečnými látkami probíhá na zpevněných nebo nepropustných plochách. Pouze v případě odstavených železničních cisteren a potrubních tras (zdroje č. 24b, 25b, 26b, 27b a 28 až 32) může dojít ke kontaminaci podloží, a to pouze v případě havárie. ŽC nejsou na těchto pozicích připojeny. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující kapitole Únik látek nebezpečných vodám nad zpevněným terénem Průnik nebezpečných látek přímo do povrchových vod je možný především v případě úniku nad zpevněným terénem, v případě úniku do kanalizace a následně do systému ČOV. Parametry prostředí byly zvoleny jako nejméně příznivé. Na základě charakteristik prostředí byly stanovené následující parametry: - Vzdálenost k nejbližšímu vodnímu toku (DNW): cca 1000 m, - Hloubka podzemní vody (DGS): cca 8 m, - Sklon hladiny podzemní vody: hladina podzemní vody má sklon k vodnímu toku, - Mocnost a charakter zeminy nad podzemní vodou: vybetonovaná plocha (např. jímky)/propustná zemina. Strana: 10 z 12

11 V následující tabulce jsou uvedeny výsledky výpočtu Indexu pro jednotlivé zdroje uvedené v tab. 2: Tab. č. 3: Aplikace metody EAI pro únik nad zpevněným terénem Max. skladovací Rozpustnost Zdr. Zařízení - látka množství Viskozita Toxicita Hodnota prostředí EAI ve vodě č. [m 3 ] [t] [cst] [%] [mg/l] DNW DGS LGS LPI Zás. A1 Úkapy, , havarijní jímka 2 Zás. A2 BA98N 25 18, Zás. A3 BA95N 25 18, Zás. A4 Meřo 25 22,50 6,78 2, Zás. A5 NM 50 42, Zás. A6 Meřo 40 36, Zás. B1 Meřo , Zás. B2 Meřo , Zás. B3 Meřo , Zás. C1 BA98N , Zás. C2 BA98N , Zás. C3 BA98N 90 69, Zás. C4 BA98N 50 38, Zás. C5 BA98N 50 38, Zás. C6 BA98N 50 38, a Zás. D1 D2 BA95N , b Zás. D3 D6 BA95N , Zás. D7 D12 NM , Zás. D13 D14 Meřo , Zás. E1 Úkapy, , havarijní jímka Zás. F1 B30 (NM , směsná) 21 Zás. F2 NM 90 76, Autocisterna - NM Autocisterna BA98N/BA95N 24a ŽC 1 - NM (stáčená) b ŽC 1 - NM (sklad) a ŽC 2 - Meřo (stáčená) b ŽC 2 - Meřo (sklad) ŽC 3 - BA95N a (stáčená) 26b ŽC 3 - BA95N (sklad) ŽC 4 - BA98N a (stáčená) 27b ŽC 4 - BA98N (sklad) Potr. trasa 1 - NM 3, Potr. trasa 2 Meřo 3, Potr. trasa 3 BA95N 3, Potr. trasa 4 BA98N 2, Jak vyplývá z popisu kapitoly č. 2, ani jeden posuzovaný zdroj nepřekročil limitní hodnotu (500) a tudíž nevyžaduje detailnější hodnocení z pohledu kontaminace životního prostředí (scénář havarijní únik). V následující kapitole Závěr jsou uvedeny závěry úvodního hodnocení pro stanovené havarijní scénáře havarijní únik celého obsahu zásobníku/potrubního úseku/cisterny. Strana: 11 z 12

12 6. VYHODNOCENÍ A ZÁVĚR V rámci selekce zdrojů environmentálních v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. nebyly zjištěny významné zdroje, které by znamenaly ohrožení kvality životního prostředí (podzemní a povrchové vody a zeminy) při havarijním úniku látek nebezpečných pro životní prostředí. Následující text obsahuje zhodnocení možných nebezpečných oblastí a popis instalovaných prostředků pro likvidaci případného havarijního úniku. Výsledné hodnoty selekce zdrojů pro detailní environmentální hodnocení jsou uvedeny v kap. č. 5.2, Tabulka č. 3. V rámci analýzy a nebyly (na základě vypočtených hodnot EAI) provedeny detailní analýzy environmentálních. Z hlediska ochrany životního prostředí jsou problematické především následující objekty: stáčiště železničních cisteren Při stáčení cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů čerpání, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky. plnění autocisteren Při plnění cisteren je nutná přítomnost obsluhy a dodržení správných technologických postupů, zároveň se musí dodržovat pravidelné přečerpávání úkapů z havarijní jímky. nadzemní úložiště Nutná kontrola naplnění jímek dešťovou vodou (s ohledem na možné úniky). Přečerpávání úkapů z úkapových jímek A1 a E se provádí minimálně jednou ročně a to specializovanou firmou na základě smluvního vztahu. V průběhu roku také dochází k průběžné kontrole množství úkapů v uvedených jímkách. Na jednotlivých provozech s výskytem nebezpečných látek jsou instalovány prostředky pro likvidaci havárie typu únik nebezpečné látky - lopata, sběrná nádoba a absorbent - vapex, písek, piliny. V případě požáru ve skladech nebezpečných látek může dojít k rozlivu hasební vody. Ta bude jímána do retenční nádrže a následně zlikvidována. V případě požáru většího rozsahu by došlo k úniku kontaminované hasební vody do dešťové kanalizace, pro tento scénář je uvedeno následující hodnocení: kanalizační větve jsou uzavíratelné na konstrukcích ORL ( odlučovače ropných látek ), kde se dají veškeré kanalizační větve uzavřít. Kromě toho povrchové vody jsou svedeny do retenční nádrže, která je osazena uzavíratelným stavidlem. Výtok z retenční nádrže je osazen opět ORL s uzávěrem. Veškeré skladovací nádrže jsou osazeny v bezodtokových havarijních jímkách bez uzávěrů. Z výše uvedeného vyplývá, že únik nebezpečných látek způsobený havárií zdrojů a v objektu společnosti TERMINAL OIL, a.s. neohrozí okolní vodní ekosystémy 4. 4 Hodnocení kontaminace podzemní vody a detailní hodnocení havarijních scénářů není součástí této dokumentace. Strana: 12 z 12