Věcné pořádání informací 3

Transkript

1 Věcné pořádání informací 3 Systematické pořádání (Systematické pořádání informací) - dokument nebo informace je podle obsahu vřazován na příslušné místo systematicky uspořádaného souhrnu lidského poznání 1 2 Systematické pořádání Systematické pořádání - základem je klasifikace věd klasifikace (systematika) = zařazení, systematizace, třídění, členění podle určitých znaků, dělení podle tříd - od starověku důležitá součást věd klasifikace věd - závislost na stupni vědeckého poznání - závislost na filozofické škole - závislost na společenských podmínkách 3 4 1

2 Poznávací proces Poznávací proces 5 2 základní tendence: 1. integrace poznatků - sjednocování do univerzálního systému, postižení vzájemných vztahů 2. diferenciace poznatků - rozvětvení, oddělení jedné disciplíny od druhé 6 syntetická metoda - slouží k integraci poznatků analytická metoda - slouží k diferenciace poznatků Vývoj vědy Vývoj vědy 7 1. stupeň rozvoje poznání: - existence jediné nediferencované vědy s výrazně filozofickým charakterem - typické pro starověký Východ - antické Řecko v poklasické době - diferenciace vědy - vyčlenění exaktních věd (matematika, mechanika, astronomie) 8 2. stupeň rozvoje poznání: - diferenciace věd, tj. vyčleňování z původně jediné vědy - různá dynamika v závislosti na společenských podmínkách 2

3 Vývoj vědy Vývoj vědy 2. stupeň rozvoje poznání: - začátek ve starověku, velký rozvoj v renesanci, rozkvět v 17. a 18. stol. - příroda není nazírána jako celek, rozdělení na jednotlivé oblasti, které jsou od sebe vzájemně odděleny 3. stupeň rozvoje poznání: - syntéza poznatků různých vědních oborů - příroda nahlížena jako celek, vnitřní souvislosti mezi jednotlivými jevy - od 19. stol. do současnosti 9 10 Vývoj vědy Klasifikace věd - typologie Souhrn poznatků o kosmu, přírodě, člověku - nutno uspořádat podle stupně poznání: homogenní - umělé heterogenní - přirozené 11 klasifikace věd 12 podle filozofického systému: idealistické materialistické 3

4 Klasifikace věd - starověk Pýthagorás ze Sámu ( před Kr.) Klasifikace věd - starověk Klasifikace věd - starověk Pýthagorás: - základem všeho jsoucna je číslo a harmonie - duše se stěhují (dualismus duše a těla) - požadoval zdokonalování mravným způsobem života Pýthagorovi žáci: klasifikace věd - sesterské vědy geometrie, aritmetika, astronomie, hudba

5 Klasifikace věd - starověk Klasifikace věd - starověk 17 Platón ( před Kr.) nauka o idejích 18 Platón princip poznání: uplatnění 3 schopností - rozum - umožňuje myšlení v pojmech a poznání idejí - smysly - umožňují vnímání přírodních objektů - vůle - zdroj lidské aktivity Klasifikace věd - starověk Klasifikace věd - starověk 19 klasifikace věd podle Platóna dialektika - produkt rozumu fyzika - produkt smyslů, zkoumá přírodní objekty etika - produkt vůle, zkoumá společenské a individuální chování člověka 20 Platónova škola 5

6 Klasifikace věd - starověk Klasifikace věd - starověk 21 Aristotelés ( před Kr.) 22 Aristotelovy spisy: logické fyzické filozofické neboli metafyzické etické politické rétorické uměnovědné Klasifikace věd - starověk Klasifikace věd - starověk klasifikace věd podle Aristotela - trichotomická (věda -řec. epistémai; filozofie -řec. filosofiai) klasifikace věd podle Aristotela - trichotomická teoretické vědy neboli filozofie metafyzická filozofie - zkoumá neměnné jsoucno fyzická filozofie - teoretická věda o přírodě matematická filozofie - zkoumá kvantitativní stránku věcí praktické vědy - týkají se jednání a chování člověka (etika, politika, ekonomika) 3. poetické vědy - týkají se vyrábějící činnosti člověka (poetika, rétorika, umění) 6

7 Klasifikace věd - starověk Klasifikace věd - starověk Porfyrios z Tyru ( ) - představitel novoplatonismu - žák Plótínuv, vydavatel jeho díla - komentáře k Aristotelovým kategoriím - spor o reálnou existenci obecnin 25 klasifikace věd dichotomická (Strom Porfyriův) 26 Klasifikace věd - středověk Septem artes liberales 27 vliv církve a teologie klasifikace věd souvisí s vyučováním věd - školství sedm svobodných umění univerzitní obory významné osobnosti 28 Sedm svobodných umění Svobodná umění - všeobecně vzdělávací předměty, jež tvořily základ vzdělání svobodného římského občana. Z původních devíti bylo za císařství vyloučeno lékařství a stavitelství, zbylých sedm převzalo školství středověku i raného novověku. 7

8 Septem artes liberales Septem artes liberales 29 Systém měl dva stupně: trivium - nižší školy (základní) quadrivium - vyšší školy (střední) výuka v latině 30 trivium: - gramatika (základy čtení a psaní, racionální porozumění jazyka, četba klasiků, porozumění textu a jeho výklad) - rétorika (navazovala na gramatiku, skládání dopisů a listin) - dialektika (základy logiky, studium formálních postupů myšlení) Septem artes liberales Septem artes liberales 31 quadrivium: 1. aritmetika sčítání, násobení, dělení, výpočet pohyblivých svátků 2. geometrie euklidovská geometrie, arabská geometrie, zeměměřičství 32 quadrivium 3. astronomie oběh Slunce, Měsíce a hvězd, střídání ročních období svátků 4. hudba teoretická věda na matematickém základě; jen okrajově se vyučovalo chorálnímu zpěvu nebo hře na hudební nástroj 8

9 Klasifikace věd - středověk Systém vysokoškolského studia 33 Systém vysokoškolského studia od poč. 12. stol. universitas - lat. všeobecnost, veškerenstvo, souhrm universitas magistrorum et scholarium - obec učitelů a žáků 34 fakulty: artistická (filozofická) lectio -četba a výklad textu, questio -řešení sporných otázek formou otázek a odpovědí právnická lékařská teologická Klasifikace věd - středověk Klasifikace věd - středověk 35 Avicena arabský lékař a filozof - vl. jm. Abú Alí al-husain Ibn Abdalláh Ibn Síná - spojoval Aristotelovu filozofii s novoplatónským myšlením - hledisko klasifikace: poznávací schopnosti člověka (paměť, fantazie, rozum) 36 Klasifikace věd podle Aviceny: teoretické vědy praktické vědy 9

10 Klasifikace věd - středověk Klasifikace věd - středověk 37 Roger Bacon anglický filozof, františkán - zabýval se světskými obory, zčásti též alchymií a astrologií - důraz na zkušenost a experiment, předchůdce empirismu, možnost a nutnost praktické aplikace teoretických poznatků - záměr napsat všeobecnou encyklopedii - nedokončil 38 Klasifikace věd podle R. Bacona: teoretické vědy aplikované vědy Francis Bacon Francis Bacon - anglický filozof politik - cíl vědy - ovládnutí přírody - věděni je moc - kritika scholastiky

11 Francis Bacon klasifikace podle Francise Bacona: 41 - rozdělení věd podle schopností, jimiž člověk poznává svět: 1. paměť 2. fantazie 3. rozum 42 - historie: přírodní dějiny, dějiny lidstva - poezie: epická, dramatická, mytologická - věda (filozofie): přirozená (přírodní), lidská 43 klasifikace podle Francise Bacona: - každý oddíl je dále klasifikován např. lidská filozofie na: filozofii člověka (člověk jako individuum, vztah duše a těla) fyzilogii (lékařství, tělovýchova, malířství, hudba) filozofie ducha (rozum, smysly, logika, etika) 44 klasifikace podle Francise Bacona: značný vliv: - encyklopedisti - americké knihovnictví 19. stol. 11

12 Jan Amos Komenský Jan Amos Komenský -český myslitel a biskup Jednoty bratrské - polyhistor, jazykovědec, kartograf, filozof, zakladatel moderní pedagogiky Klasifikace vychází z konečného cíle, k němuž člověk směřuje: Trojí poslání člověka: 1. znát sebe a všechno 2. řídit sebe a všechno 3. obracet sebe a všechno k Bohu 48 Klasifikace věd podle J. A. Komenského 1. cíl rozum (metafyzika, fyzika, optika, astronomie, geografie, chronologie, historie, ekonomika, politika) řeč (gramatika, rétorika, politika) práce (dialektika, aritmetika, geometrie, statika, hudba, řemesla, mechanika, malířství, písařství) 12

13 49 Klasifikace věd podle J. A. Komenského 2. cíl mravy a ctnosti (etika) 3. cíl zbožnost (teologie) 50 Henri Claude Saint-Simon Henri Claude Saint-Simon - francouzský sociální filozof, utopický socialista Klasifikace na jiném principu: - klasifikuje předměty, procesy, jevy reálného světa = přirozená klasifikace 52 Klasifikace podle Saint-Simona: 1. vědy o vesmíru (jako celku) 2. vědy o sluneční soustavě 3. vědy o neorganické přírodě 4. vědy o organické přírodě 5. vědy o společnosti 13

14 53 Auguste Comte August Comte - francouzský filozof a sociolog - spoluzakladatel pozitivismu - odmítal metafyziku a požadoval čistě vědecké myšlení Tři stupně duchovně dějinného vývoje: 1. teologický 2. metafyzický 3. pozitivní (vědecký) Klasifikace věd podle Augusta Comta Klasifikace věd podle Augusta Comta teoretické vědy abstraktní (zkoumají zákony jevů) konkrétní (aplikují zákony na danou skutečnost) praktické vědy Comte provedl klasifikaci pouze teoretických věd na matematiku, astronomii, fyziku, chemii, biologii a sociologii Ovlivnil mnoho vědců a filozofů, např. T. G. Masaryka, ale i Ladislava Živného

15 Georg Wilhelm Friedrich Hegel Georg Wilhelm Friedrich Hegel - německý filozof Duch je pravda všeho skutečného, vše skutečné je rozumné. Duch, absolutní světový rozum, je dějinný, rozkládá se na své protiklady, aby se na vyšším stupni znovu nalezl. Klasifikace věd podle G. W. F. Hegela 1. logika 2. filozofie přírody 3. filozofie ducha

16 Klasifikace věd Selekční jazyky Klasifikace věd pořádá lidské poznání o předmětech, jevech a procesech reálného světa a jejich odrazu v lidském myšlení. Poznatky jsou uváděny do souvislostí. Selekční jazyky zpracovávají dokumenty a informace, pojednávající o předmětech, jevech a procesech reálného světa, tedy o poznatcích člověka zaznamenaných v dokumentech Selekční jazyky Klasifikace věd a selekční jazyky 63 Hmotné a formální vlastnosti nosičů jsou důležitou okolností, která se ve zpracování těchto dokumentů projeví. Dále je třeba přihlédnout k hledisku, z něhož je téma dokumentu pojednáno, k čtenářskému určení a způsobu zpracování. 64 Klasifikace věd uvádí souvislosti mezi vědami a poznatky a to v celé složitosti a spleti vztahů. Systematické selekční jazyky jsou v zásadě lineární, nemohou postihnout všechny souvislosti. Základní spojitosti lze vyjádřit formou odkazů. 16

17 Klasifikace věd a selekční jazyky Klasifikace věd a selekční jazyky 65 Dokumenty pojednávají o určitém tématu z určitého hlediska, v určité formě, pro určitý druh čtenářů. Téma je zasazeno do určitých prostorových a časových souvislostí. 66 Dokument může pojednávat o více tématech (polytematické a univerzální dokumenty). V případě krásné literatury není obsah či téma ve vlastním smyslu, pro věcné zpracování je zachytitelná jen literární forma. Principium divisionis Principium divisionis Kterýkoli předmět ve smyslu tématu dokumentu, jeho části nebo jednotlivé informace může být klasifikován aplikací nějaké charakteristiky. Této charakteristice říkáme principium divisionis. principium - začátek, původ, vznik divisio - dělení, rozdělení, třídění, uspořádání Principium divisionis může být uplatněno na kterémkoli místě hierarchie systematického selekčního jazyka

18 Fasety Principium divisionis a fasety 69 faseta - konkrétní použité kritérium členění multikriteriální třídění - 1 téma klasifikované podle více hledisek 70 Příklad: V jazykovědě můžeme použít dvě základní charakteristiky: jazyk a jazykovědný problém - tedy dvě fasety. Nejprve se uplatní charakteristika jazyka a teprve potom charakteristika jazykového problému. Předmět jazykovědy tak bude klasifikován do jednotlivých podmnožin podle jazyků. Teprve u každého jazyka lze aplikovat i druhou charakteristiku, takže u každého jazyka vzniknou stejné podmnožiny, např. gramatika, etymologie atd. Principium divisionis a fasety Principium divisionis a fasety 71 Vedle charakteristik stanovených pro jednotlivé předměty, lze použít i charakteristiky společné pro většinu nebo všechny předměty daného selekčního jazyka. Tyto kategorie lze aplikovat v rozsahu celého selekčního jazyka. Nejčastěji se jedná o fasety prostoru, času a formy. 72 Faseta prostoru - upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením místa (zeměpisné oblasti). Faseta času - upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením časového období. Faseta formy - upřesňuje předmět nebo téma dokumentu vymezením formy dokumentu. 18

19 Notace Notace - druhy Systematické selekční jazyky používají umělý jazyk. Systém znaků umělého jazyka se nazývá notace. numerická - použití číslic, nejčastěji arabských (1,2,3,4,5...) alfabetická - použití písmen, nejčastěji anglické abecedy (A,B,C,D,E...) alfanumerická - použití kombinace číslic a písmen Notace - typy expanzívní (otevřená) - umožňuje doplnění znaků pro nové předměty, jevy a procesy reálného světa. Objevuje se u enumerativních selekčních jazyků, které vypočítávají a vyjmenovávají předměty, jevy a procesy reálného světa Notace - typy mnemotechnická - používá znaky, které se snadno pamatují. Například označení třídy písmenem, kterým začíná označení v přirozeném jazyce. 75 uzavřená - neumožňuje doplnění znaků pro nové předměty, jevy a procesy reálného světa 76 19

20 Druhy znaků Druhy znaků 77 základní - označuje hlavní třídu celého hierarchického systému hlavní (jednoduchý) - vzniká postupným rozkladem základního znaku na nižší hierarchické úrovně složený - vzniká spojením dvou nebo více hlavních znaků 78 rozvinutý - vzniká spojením hlavního a pomocného znaku pomocný - znak pro obecnou charakteristiku, která se může objevit v různých třídách a na různých hierarchických úrovních Tabulky Tabulky 79 Znaky, které se v systematické selekčním jazyce používají, jsou uvedeny v tabulkách. Tabulky jsou jakýmsi slovníkem, který umožňuje přeložit znaky umělého jazyka do přirozeného jazyka a naopak. 80 Tabulky mají dvě části: - první obsahuje systematicky a hierarchicky uspořádané znaky umělého jazyka s ekvivalenty v přirozeném jazyce - druhá část je předmětový rejstřík obsahu-jící abecední soupis slov přirozeného jazyka s ekvivalentem v umělém jazyce 20

21 Tabulky - druhy Systematické selekční jazyky - použití 81 úplné - obsahují všechny znaky daného selekčního jazyka zkrácené - obsahují zkrácený počet znaků na předem stanovený rozsah střední - obsahují zkrácený počet znaků, ale v menší míře než tabulky zkrácené speciální - obsahují znaky zaměřené na určitý obor, tedy výsek tabulek 82 proces zpracování a zpřístupňování - sekundární informační prameny: katalogy, bibliografické soupisy, rešerše, báze dat - dotazy uživatelů ukládání dokumentů a informací - pořádání primárního fondu, zejména s volným výběrem 21