Standardy pro správné agroenvironmentální hospodaření zaměřené na prevenci škod působených zvěří a na zvěři Dr. Ing. Petr Marada a kolektiv

Transkript

1 Standardy pro správné agroenvironmentální hospodaření zaměřené na prevenci škod působených zvěří a na zvěři Dr. Ing. Petr Marada a kolektiv Metodická pomůcka byla vytvořena v podpůrném programu 9.F.g Metodická činnost k podpoře zemědělského poradenského systému Ministerstva zemědělství Brno 2007

2 Standardy pro správné agroenvironmentální hospodaření zaměřené na prevenci škod působených zvěří a na zvěři (metodická pomůcka pro zemědělskou praxi) Autorský tým: Dr.Ing. Petr Marada vedoucí týmu Ing. Radim Cerkal, Ph.D Dr.Ing. Zdeněk Havlíček prof.ing. Jan Mareček, DrSc. (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně) Ing. Jaromír Musil, Ph.D (Krajské informační středisko pro rozvoj zemědělství a venkova v Brně) Brno

3 Vydala Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně za finanční podpory Ministerstva zemědělství z podpůrného programu 9.F.g Metodická činnost k podpoře zemědělského poradenského systému Ministerstva zemědělství. V této publikaci bylo využito výsledků projektu č.2e06036 Poradenské centrum na MZLU v Brně MŠMT NPV II. Lektorovali: Ing. Pavel Máchal, CSc. (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně) Ing. Luděk Králíček (Českomoravská myslivecká jednota) Autoři obrázků: Dr. Ing. Petr Marada obr. 1, 3, 5, 7 10, 13, 14 doc. Ing. Miroslav. Dumbrovský, CSc., obr. 4 Ing. Jaroslav Krejčí obr. 6 Neznámý dostupné z obr. 11, 12 Neznámý dostupné z - obr. 2 Neznámý dostupné z - obr. 15 Ing. Eva Potočiarová obr.16 Doporučená citace publikace: Marada, P. a kol. (2007): Standardy pro správné agroenvironmentální hospodaření zaměřené na prevenci škod působených zvěří a na zvěři. MZLU v Brně. 64 s. ISBN Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 2007 ISBN:

4 Obsah Předmluva 5 1. Úvod 9 2. Předmět standardu Vymezení hlavních pojmů, seznam použitých zkratek Kompatibilita standardu agroenvironmentálního managementu s jinými požadavky Požadavky na agroenvironmentální management a hospodaření zemědělského podniku Vstupní agroenvironmentální analýza činností a služeb poskytovaných zemědělským podnikem Koncepce rozvoje zemědělského podniku Identifikace environmentálních aspektů a jejich vlivů na životní prostředí Požadavky právních a jiných předpisů vztahujících se na činnosti zemědělských podniků Plánování v oblasti ochrany životního prostředí (cíle, opatření, odpovědnosti, požadavky na zdroje, termíny) Řízení procesů (činností), které mají vlivy na životní prostředí Realizace výcviku, šíření povědomí a odborná způsobilost Vnitropodniková a externí komunikace Požadavky na agroenvironmentální dokumentaci Řízení dokumentů a záznamů Řízení zemědělského provozu Příprava na mimořádné události (havárie) a možnosti reakce Monitorování a měření klíčových charakteristik procesů zemědělského podnikání Hodnocení souladu s příslušnými právními předpisy Řešení provozních problémů, neshod a stížností včetně nápravných a preventivních opatření Interní audity Provádění porad Agroenvironmentální prohlášení Postup při implementaci Seznam použité literatury. 64 4

5 Motto Je nutné přestat oddělovat lesní a zemědělské hospodaření od myslivosti a nalézt střední cestu pro hospodářské využívání lesa, polí i pastvin při společné odpovědnosti za zachování všech živočišných druhů. doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc Předmluva Strategické cíle agrárního sektoru ČR reagují na globální, evropské i specificky české vývojové problémy a výzvy. Neustále podporovaným dědictvím let minulých jsou extrémně velké pozemky zbavené přirozených překážek industriálnímu zemědělství (preferované a prosazované scelování pozemků), tj. remízků, mokřadů, malých vodních ploch, rozorávání mezí a polních cest. Napřimování drobných vodních toků, nadměrné používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (často nahrazující nedostatečnou základní agrotechniku) přispělo nejen ke zhoršování kvality půdy, ale i ke zmenšování početnosti populací a snižování druhové diverzity fauny a flóry (příkladem je pokles počtu koroptví polních z 6 mil. jedinců v roce 1935 na několik desítek tisíc jedinců v roce 1992). Náhlé změny v početnosti, ukazující na snížení samoregulačních schopností populační dynamiky, jsou důsledkem zásadních změn přírodních stanovišť. V některých oblastech hospodaření je opouštění tradičních způsobů zemědělství příčinou ztráty cenných přírodních stanovišť a odtud i např. ztráty druhově bohatých luk (např. v oblasti Bílých Karpat). Vznikem neřízených úhorů, omezením lučního hospodářství a rozšiřováním ruderalizovaných ploch naopak dochází k rozvoji plevelných společenstev a k šíření plevelů, invazivních a expanzivních rostlin a jiných nežádoucích rostlinných druhů. Velkovýrobní mechanizace nadále přispívá k výraznému zhutňování půdního podloží, k malé retenční schopnosti půdy, rušení krajinotvorných prvků a též nezanedbatelným škodám působeným na zvěři. Intenzivní zemědělství v řadě oblastí plošně snížilo i scenérickou hodnotu a komunikační propustnost české krajiny. Díky politickým rozhodnutím a následným ekonomickým nástrojům MZe jsme svědky razantního růstu poptávky po zemědělských surovinách pro technické využití na biopaliva. Tato poptávka mimo jiné motivuje zemědělce k porušování zásad správných osevních postupů a tvorbě tzv. osevních postupů tržních. Tento přístup má celou řadu rizik, především pro krajinu a biodiverzitu. Podle Havla (2007) např. dvouletý cyklus střídání obilnin a řepky vede v důsledku k jednostrannému vytěžování půdy a následné nutnosti opětovného navracení živin do půdy. V praxi to znamená vyšší než nutné náklady na hnojiva, která však nedokáží stále masivnější čerpání příslušných látek prostřednictvím omezené druhové skladby hospodářských plodin plně nahradit. Výsledkem je výrazný pokles počtu organismů žijících na půdě a snižující se kvalita půdy, která se stává mrtvou hmotou. S tímto souvisí stále větší riziko povodní i sucha. Bohužel, před tímto negativním trendem orientací na biopaliva ve své zprávě varuje i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Kromě zdražení potravin je silně poukazováno na možnou devastaci přírody. Nové trendy v zemědělském hospodaření směřují ve svém důsledku k extrémům v oblasti velikosti škod působených zvěří a škod působených na zvěři. V kontextu tohoto stavu vydalo MZe následující prohlášení k problematice regulace početních stavů zvěře (Vorlíček, 2007): 5

6 Vzhledem k vysokým škodám na lesních porostech a polních plodinách přichází MZe s výzvou k redukci stavů některých druhů velké zvěře. MZe považuje tento problém za velmi vážný a proto přistupuje k níže uvedeným krokům a obrací se na všechny držitele honiteb a vlastníky honebních pozemků. Pro přijetí účinných opatření vyzývá MZe všechny držitele honiteb a vlastníky honebních pozemků, aby v maximální míře využívali možností, které poskytuje právní úprava na úseku myslivosti ve vztahu k usměrňování chovu zvěře. Těmito možnostmi jsou zejména odpovědné sestavování plánů mysliveckého hospodaření, redukce početních stavů zvěře tam, kde pro chov některých druhů zvěře nejsou ve volnosti předpoklady a přijetí mimořádných opatření ke snižování stavů zvěře, včetně výjimek ze zakázaných způsobů lovu. Zvláštní důraz dává MZe na odpovědnost držitelů honiteb aby tam, kde ze strany nájemců těchto honiteb nejsou dodržovány početní stavy zvěře na úrovni odpovídající potřebám lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody, přehodnotili tyto smlouvy a přijali opatření k nápravě situace, případně tyto smlouvy ukončili. Ministerstvo zemědělství vydalo doporučení příslušným orgánům státní správy myslivosti na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, aby v případech, kdy ze strany vlastníků, případně nájemců honebních pozemků, nebo z důvodů zájmu zemědělské nebo lesní výroby nebo ochrany přírody, je požadováno snížení počtu některého druhu zvěře, napomáhaly svým přístupem kladnému vyřízení těchto požadavků. Obdobné doporučení vydalo Ministerstvo zemědělství již před třemi lety pro snížení počtu prasat divokých s kladným výsledkem, neboť realizace takovéhoto opatření přinesla zvýšení počtu odlovené zvěře z kusů na kusů. Ve vztahu k projednávání Národního lesnického programu II se Ministerstvo zemědělství ztotožňuje s požadavky relevantních specialistů z řad nevládních organizací, kteří se zúčastnili přípravných jednání na vypracování návrhu tohoto programu, avšak současně konstatuje, že řešení navrhovaná nevládními organizacemi bez zásahu Ministerstva zemědělství jsou již obsažena v současné právní úpravě o myslivosti. Z uvedeného důvodu nezastává názor, že neúspěšné naplňování požadavku na snižování početních stavů zvěře je záležitostí neodpovídajícího systému, tudíž záležitostí anonymní, ale je přesvědčeno, že problematika neúměrných stavů v honitbách je jednoznačně adresná a že má kořeny v konkrétním přístupu vlastníků honebních pozemků, držitelů honiteb a potažmo uživatelů honiteb k hospodaření se zvěří. Za účelem zlepšení situace navrhuje v rámci připravovaného Národního lesnického programu II konkrétní opatření směřující přímo do základu problému tam, kde vzniká. Těmito opatřeními jsou: přizpůsobení honiteb přirozeným migračním cestám zvěře, uplatňování požadavků vlastníků pozemků cestou držitelů honiteb na odpovědné sestavování plánů mysliveckého hospodaření, uplatňování požadavků vlastníky honebních pozemků na přijetí mimořádných opatření směřujících k úpravě početních stavů zvěře, přehodnocení smluv o nájmech honiteb tam, kde nájemci nehospodaří v souladu se zájmy držitele honitby, vytváření oblastí chovu zvěře tam, kde výskyt zvěře přesahuje hranice jedné honitby. MZe očekává, že takto konkretizované řešení by mělo rozhodujícím způsobem zajistit uvedení početních stavů zvěře do souladu s požadavky lesního hospodářství a zemědělství a mělo by vyloučit možnosti schovávat se za neadresné obecné konstatování o nefunkčnosti dosud přijatých opatření k nápravě situace se stavy zvěře, nebo celého systému mysliveckého hospodaření se zvěří. MZe je přesvědčeno, že jím navrhovaná opatření jsou v souladu se snahami relevantních specialistů z řad nevládních organizací o snížení problematických stavů spárkaté zvěře a že jdou ještě dále, až k samým počátkům tam, kde problémy vznikají. 6

7 V navazujícím dokumentu Doporučená opatření pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území ČR (Dobiáš, 2007) uvádí, že současné početní stavy spárkaté zvěře na území ČR neodpovídají potřebám lesního hospodářství, zemědělství a ochrany přírody. Mimo jiných se zde též konstatuje, že výsledné početní stavy zvěře jsou pozitivně ovlivňovány zemědělskou výrobou, zejména velkoplošným pěstováním plodin, jako je kukuřice, řepka a slunečnice, které poskytují dostatek krytu, klidu a znesnadňují lov zvěře. Obdobné konstatování najdeme i v Doporučených opatřeních pro redukci početních stavů prasete divokého na území ČR. (Pondělíček, 2004). Klíčový aspekt pěstování těchto tržních plodin představuje ideální potravní nabídku, která je jedním z významných indikátorů podílejících se na populační explozi, např. u černé zvěře. Za účelem nezbytného snížení početního stavu spárkaté zvěře MZe všem orgánům státní správy doporučuje: 1. V rámci dozoru v myslivosti ( 61 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti ) využít sankčních ustanovení uvedených v 64 odst. 4) zákona o myslivosti, v případě, že nesplněním lovu celkového počtu kusů spárkaté zvěře, dojde k překročení normovaných stavů jednotlivých druhů spárkaté zvěře pro každou konkrétní honitbu. 2. Neprodleně, vstřícně vyřizovat žádosti o vyjádření orgánu státní správy myslivosti k lovu samičí zvěře a samčí zvěře do stáří dvou let u jednotlivých druhů spárkaté zvěře kde nejsou stanoveny minimální a normované stavy, v souladu s ustanovením 36 odst. 5 zákona o myslivosti. 3. Plně využívat ke snížení početních stavů spárkaté zvěře i možnosti dané v 39 zákona o myslivosti, tj. povolením a uložením úpravy stavu jednotlivých druhů spárkaté zvěře lovem, tedy odstřelem a odchytem, za využití následujících pravidel: a) upřednostnit lov mladé zvěře, b) z dospělé zvěře se zaměřit výhradně na samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let. 4. Povolit výjimku z některých zakázaných způsobů lovu podle 45 odst. 2 zákona o myslivosti zejména: a) lov spárkaté zvěře s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, b) lov spárkaté zvěře v odchytových zařízeních, c) na společném lovu lovit daněly, daňčata, srny a srnčata. 5. Podpořit využití odchytových zařízení k lovu spárkaté zvěře - v souvislosti s přijetím mimořádných opatření v souladu s ustanovením 39 zákona o myslivosti lze rozhodnutím povolit lov spárkaté zvěře v odchytových zařízeních, tedy výjimku ze zakázaných způsobů lovu ( 45 odst. 1 písm. t zákona o myslivosti), - je tedy povoleno střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a přezimovacích objektech. 6. V případě vydávání rozhodnutí o uložení úpravy početních stavů spárkaté zvěře podle ustanovení 39 zákona o myslivosti, doporučujeme začlenit do tohoto rozhodnutí jako opatření ke zlepšení stavu následující: - navázat spolupráci se zemědělsky hospodařícími subjekty a subjekty podnikajícími v lesním hospodářství, projednat s nimi konkrétní podmínky opatření přijatelných z obou zúčastněných stran tak, aby se zlepšili podmínky k lovu spárkaté zvěře, - zakázat přikrmovat a krmit spárkatou zvěř mimo dobu nouze, kromě odváděcího přikrmování ve velkých lesních komplexech. 7

8 Výše uvedená opatření, která doporučuje MZe (všem krajským a magistrátním úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy) nejsou zaměřena na prevenci vzniku tohoto nežádoucího stavu (škod působených zvěří a na zvěři), kterým je disharmonie mezi stavy zvěře, uplatňovaným a žádaným způsobem zemědělského hospodaření. Z těchto a jiných důvodů se jeví jako aktuální a velmi potřebné nabídnout subjektům zainteresovaným na odpovídajícím zemědělském ekosystému uplatnitelný nástroj, sloužící především k prevenci (předcházení) vzniku těchto nežádoucích událostí (poškozené životní prostředí) a dále k prokazování odpovídajícího přístupu těchto stran. Obr. 1 Velkoplošné intenzivní zemědělské hospodaření nabízí zvěři ideální potravní, klidové a krytové podmínky (monokultura řepky olejné) Tato metodická pomůcka je dobrovolným nástrojem pro všechny zemědělské podnikatele, kteří chtějí hospodařit trvale udržitelným způsobem v souladu s platnými právními požadavky s cílem dosažení odpovídajícího agroekosystému, ve kterém bude dosaženo adekvátní biodiverzity flóry a fauny, jejíž vlivy na zemědělské hospodaření budou únosné pro všechny zainteresované strany. Dr.Ing. Petr Marada vedoucí autorského kolektivu 8

9 1. Úvod Zemědělské organizace, zabývající se zemědělskou prvovýrobou, budou muset na základě rostoucího zájmu zainteresovaných stran stále častěji prokazovat svůj dobrý agroenvironmentální profil. Povinné osoby ve věci hrazení škod působených zvěří se budou oprávněně ptát zemědělců na způsob provádění činností, které mají vlivy na životní prostředí, dále na agroenvironmentální politiku, cíle a jejich dosahování. To vše se již děje a bude dít v kontextu zpřísňování agroenvironmentálních zákonů a jiných opatření, podporujících ochranu životního prostředí. Stejné to bude i u zainteresovaných stran oprávněných osob ve věci řešení škod působených na zvěři. Několik organizací již provedlo agroenvironmentální přezkoumání nebo ekologické audity svých činností tak, aby mohly vyhodnotit svůj agroenvironmentální profil. Jednalo se většinou o subjekty, které jsou významnými znečišťovateli životního prostředí, na které se vztahuje zákon o integrované prevenci, dále subjekty, které se nacházely před změnou majitele (zahraničního) a v jisté míře též zájemci o dotace, kde certifikace systému environmentálního managementu byla jedním z preferenčních kritérií. Našlo by se i několik podniků, jejichž management prováděl tyto analýzy z vlastního přesvědčení o správnosti tohoto přístupu. Toto přezkoumání a audity však samy o sobě nemusí stačit na to, aby organizaci ujistili, že nejen splňuje, ale i v budoucnu bude splňovat právní požadavky a požadavky plynoucí ze stanovené koncepce (záměru) v oblasti životního prostředí. Aby byly audity účinné, je třeba je provádět v rámci jasně stanovených na sebe navazujících skupin činností organizace. Tento standard pro agroenvironmentální management má organizacím poskytnout přehled činností, které je nutno provádět tak, aby byly efektivně a účinně prováděny s minimálním vlivem na životní prostředí. Činnosti, které zde budou prezentovány, budou kompatibilní s činnostmi (procesy, službami ) konanými za účelem dosažení kvality, bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti a také žádané ekonomičnosti (profitability). Standard tedy obsahuje požadavky na činnosti, které mají zemědělským společnostem pomoci dosáhnout plánovaných záměrů v oblasti ochrany životního prostředí ve shodě s platnými právními požadavky. Smyslem je stanovení požadavků na řízení a výkon činností akceptující příslušný a správným způsobem vyhodnocený ekosystém, který bude zohledňovat přítomné populace zvěře a dalších zástupců flóry a fauny. Uplatnění těchto požadavků se jeví jako ideální řešení pro prevenci a optimalizaci rozsahu škod působených zvěří. Základem tohoto dokumentu bude standardizace agroenvironmentálních technik příznivých pro chov zvěře a odpovídajících zásadám správné zemědělské praxe, které povedou k naplnění principů trvale udržitelného rozvoje a zachovaní obnovitelného přírodního bohatství představovaného populacemi druhů volně žijících živočichů, včetně zachování a rozvoje odpovídající biodiverzity. Při tvorbě standardu se vycházelo především z požadavků normy ČSN EN ISO 14001:05, ČSN EN ISO 9001:01, specifikace EUREPGAP, verze 2.0, březen 2005, právních požadavků a praktických zkušeností autorského týmu. Hlavním cílem standardu je podporovat ochranu životního prostředí a prevenci před jeho poškozováním v rovnováze se sociálními a ekonomickými potřebami. Prokázání úspěšného zavedení jednotlivých skupin činností požadavků standardu může organizace použít k tomu, aby ujistila zainteresované strany, že používá odpovídající nástroj k managementu/řízení činností, které mají vliv na jednotlivé environmentální aspekty. 9

10 Tento standard nestanovuje absolutní požadavky na agroenvironmentální chování; zásadními kritérii kromě vlastní agroenvironmentální politiky jsou platné právní a jiné požadavky, kterým organizace podléhá (např. požadavky cross compliance, dobré zemědělské a environmentální praktiky), prevence negativního vlivu na životní prostředí a soustavné zlepšování. Vzhledem k tomuto mohou dvě organizace zabývající se podobnými činnostmi splňovat jednotlivé požadavky standardu (viz níže) a současně mít odlišný environmentální profil. Podrobnost a komplexnost jednotlivých činností, rozsah dokumentace a pro toto vyčleněné prostředky, závisí na mnoha faktorech, jako je rozsah činností, velikost organizace a především povaha činností a prováděných služeb. 2. Předmět standardu Standard specifikuje požadavky na zemědělské organizace tak, aby mohly stanovit dlouhodobý záměr politiku pro oblast ochrany životního prostředí a na základě této určit cíle, které zahrnou zákonné požadavky a další požadavky, které jsou na organizaci uplatňovány. Jednotlivé požadavky tohoto standardu neobsahují specifická kritéria environmentálního profilu. Tento standard lze zavést ve všech zemědělských organizacích, které chtějí: - stanovit, zavést, udržovat a zlepšovat procesy, které mají minimalizovat negativní vlivy činností na životní prostředí, - se ujistit, že provádění činností a služeb je v souladu se stanoveným záměrem pro oblast ochrany životního prostředí - prokázat shodu s tímto standardem, a to učiněním vlastního rozhodnutí a vydáním vlastního prohlášení, nebo požádáním potvrzení o své shodě prostřednictvím stran, které mají na organizaci zájem, jako jsou zákazníci či jiné zainteresované strany (velmi významné pro uživatele honiteb..) nebo požádání potvrzení o svém vlastním prohlášení stranou, která je z pohledu organizace externí stranou (např. nevládní organizace, profesní svazy, certifikační autority ). Všechny požadavky uvedené v tomto standardu jsou určeny k tomu, aby byly implementovány do jakéhokoli řídícího prostředí organizace. Rozsah uplatnění požadavků záleží na takových faktorech, jako je záměr organizace, povaha činností a služeb organizace, lokalita a podmínky v nichž hospodaří. U jednotlivých požadavků (text psaný kurzivou) je poskytnut návod na jejich realizaci s akcentem na přístup, který předchází a minimalizuje škody působené zvěří a na zvěři. 10

11 3. Vymezení hlavních pojmů, seznam použitých zkratek Vymezení hlavních pojmů Vymezení základních pojmů vychází z příslušných právních požadavků, dále z kapitoly 3 Termíny a definice normy ČSN EN ISO 14001:05 a z čl. 2 Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS II) dále také Nařízení. Agrotechnická lhůta Časové vymezení pro provedení základních agrotechnických opatření pro jednotlivé druhy plodin (příprava půdy, setí, ochrana porostů, hnojení, sklizeň). Auditor Osoba s odbornou způsobilostí k provádění auditu [čl ISO 9000:2000]. Agroenvironmentální přezkoumání (přezkoumání stavu životního prostředí) Úvodní podrobná analýza problémů ochrany životního prostředí, dopadů a plnění aktivit souvisejících s činnostmi organizace. Agroenvironmentální politika Celkové záměry a zaměření organizace ve vztahu k jejímu environmentálnímu profilu, oficiálně vyjádřené vrcholovým vedením. Pozn.: Agroenvironmentální politika poskytuje rámec pro opatření a pro stanovení environmentálních cílů a environmentálních cílových hodnot. Cross compliance V překladu právních požadavků se uvádí podmíněnost. Cross compliance je politický nástroj k většímu prosazení požadavků ochrany životního prostředí a zdraví člověka, zvířat, rostlin při zemědělském hospodaření. Jedná se o podmínění poskytování finančních podpor ze strany státu/eu na jedné straně a dodržováním vybraných právních požadavků zemědělskými podniky na straně druhé. To znamená, že hlavním významem tohoto pojmu není obsah požadavků, ale plnění těchto požadavků jako podmínky pro poskytnutí platby. Dokument informace a jejich podpůrné médium. Pozn. 1: Médiem může být papír, magnetický, elektronický nebo optický počítačový disk, fotografie nebo originál nebo jejich kombinace. Pozn. 2: Přejato z článku ISO 9000:2000. Držitelem honitby Osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána. Ekosystém Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. 11

12 Ekologická stabilita Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Environmentální aspekt Prvek činností nebo výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí. Pozn.:Významný environmentální aspekt má nebo může mít významný environmentální dopad. EMAS II Environmental Management and Audit Scheme (systém environmentálního managementu a auditů); označení pro Nařízení Rady EHS č. 1836/93 (the Council Regulation EEC No 1836/93, revize Rady (ES) č.761/2001 ze dne 19.března 2001) - v dalším textu také Nařízení. Evironmentální dopad Jakákoli změna v životním prostředí, ať nepříznivá, či příznivá, která zcela nebo částečně vyplývá z environmentálních aspektů organizace. Environmentální cíl Celkový environmentální záměr, který je v souladu s agroenvironmentální politikou a jehož dosažení si organizace sama stanoví. Environmentální profil, (environmentální výkonnost) Měřitelné výsledky řízení svých environmentálních aspektů samotnou organizací. Pozn.: V kontextu systémů agroenvironmentálního managementu mohou být výsledky měřeny vůči agroenvironmentální politice, environmentálním cílům, environmentálním, cílovým hodnotám organizace a dalším požadavkům na environmentální profil. Environmentální cílová hodnota Podrobný požadavek na výkonnost, vztahující se na organizaci nebo její části, který vychází z environmentálních cílů a který musí být stanoven a splněn, aby těchto cílů bylo dosaženo. Honební společenstvo Je právnickou osobou založenou podle zákona o myslivosti, jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen vlastník ) souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované zákonem o myslivosti pro vznik společenstevní honitby a která zajišťuje sama výkon práva myslivosti anebo společenstevní honitbu pronajme podle zákona o myslivosti. Interní audit Systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získávání důkazů z auditu a pro jeho objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah splnění kritérií auditu systému agroenvironmentálního managementu stanovených organizací. Pozn.: V mnoha případech, zejména v malých organizacích, nezávislost může být prokázána tím, že auditoři nenesou odpovědnosti za činnosti, které mají být auditovány. Myslivost Myslivostí se rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolkové činnosti směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Pozn.: Myslivost můžeme chápat z pohledu zemědělského podnikání jako management volně žijící zvěře. 12

13 Neustálé zlepšování Opakující se proces zlepšování systému agroenvironmentálního managementu, jímž se dosahuje zlepšení celkového environmentálního profilu v souladu s agroenvironmentální politikou organizace. Pozn.: Tento proces nemusí probíhat ve všech oblastech činnosti zároveň. Neshoda Nesplnění požadavku [čl ISO 9000:2000]. Opatření k nápravě Opatření k odstranění příčiny zjištěné neshody. Organizace Společnost, sdružení, firma, podnik, orgán nebo instituce, nebo jejich část nebo kombinace, uvedené nebo neuvedené v rejstříku, veřejné nebo soukromé, které mají své vlastní funkce a správu. Pozn.: U organizací s více než jednou provozní jednotkou může být jako organizace definována jedna provozní jednotka. Postup Specifikovaný způsob provádění činnosti nebo procesu. Pozn.1: Postupy mohou nebo nemusí být dokumentovány. Pozn.2: Převzato z článku ISO 9000:2000. Preventivní opatření Opatření k odstranění příčiny potenciální neshody. Prevence znečištění, předcházení znečištění Používání procesů, praktik, technik, materiálů, výrobků, služeb nebo energie k zabránění, snížení nebo regulování (samostatně nebo v kombinaci) vzniku emisí nebo vypouštění jakéhokoli druhu znečišťující látky nebo odpadu tak, aby se snížily negativní environmentální dopady. Pozn.: Prevence znečištění může zahrnovat snížení nebo vyloučení využívání zdrojů, změny procesů, výrobků nebo služeb, účinné využívání zdrojů, záměny a náhrady materiálů a energií, opětné používání, rekuperaci, recyklaci, obnovu a úpravu. Systém agroenvironmentálního managementu, AEMS Součást systému managementu organizace použitá k vytvoření a zavedení její agroenvironmentální politiky a řízení jejích environmentálních aspektů. Pozn.1: Systém managementu je soubor vzájemně závislých prvků, který se používá pro stanovení politiky a cílů a pro dosažení těchto cílů. Pozn.2: Systém managementu zahrnuje organizační strukturu, plánovací činnosti, odpovědnosti, praktiky, postupy, procesy a zdroje. Uživatel pozemku Osoba vlastnící vlastnická práva k pozemku pokud pozemek užívá sama, nebo osoba vlastnící právo užívat půdu na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem. Uživatel honitby Držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal. Vliv činnosti organizace na životní prostředí Výsledky řízení organizace, pokud jde o environmentální aspekty. 13

14 Vlastník pozemku Osoba vlastnící vlastnická práva k pozemku. Zainteresovaná strana Osoba nebo skupina, která se zajímá o environmentální profil organizace nebo je jím ovlivněna. Znečišťování a poškozování životního prostředí Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Životní prostředí, environment Prostředí, ve kterém organizace provozuje svou činnost, zahrnující ovzduší, vodu, půdu, přírodní zdroje, rostliny a živočichy, lidi a jejich vzájemné vztahy. Pozn.: V této souvislosti se prostředí rozšiřuje za hranice organizace do globálního systému. Záznam Dokument, v němž jsou uvedeny dosažené výsledky nebo v němž se poskytují důkazy o provedených činnostech. Pozn.: Převzato z článku ISO 9000:2000. Zvěř Volně žijící druhy zvěře na pozemcích, mimo obory, bažantnice a zvěř ve farmovém chovu. Pozn.: Pro potřeby zemědělské praxe převzato z vyhlášky č.327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při používání přípravků na ochranu rostlin. Pro potřeby myslivosti nutno respektovat výklad pojmu zvěř definovaný v 2 odstavci b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Seznam použitých zkratek AEMS systém agroenvironmentálního managementu BAT nejlepší dostupná technika BREF referenční dokument o nejlepších dostupných technikách ČR Česká republika ČSN česká technická norma ČIŽP Česká inspekce životního prostředí EN evropská norma EUREPGAP označení normy pro certifikaci zemědělských podniků IPPC integrovaná prevence a omezování znečištění životního prostředí ISO označení norem vydaných Mezinárodní organizací pro normalizaci MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NV nařízení vlády OŽP ochrana životního prostředí SZIF Státní zemědělský a intervenční fond ZP zemědělský podnik ŽP životní prostředí 14

15 4. Kompatibilita standardu agroenvironmentálního managementu s jinými požadavky Zkušenosti ukazují, že podniky, které mají zaveden systém integrovaného managementu nebo některý ze subsystémů environmentálního managementu, managementu jakosti, systém analýzy rizik a stanovení kritických bodů ve výrobě potravin (HACCP) nebo plní požadavky dokumentu EUREPGAP (rámec správné zemědělské praxe), budou snáze budovat agroenvironmentální management (implementovat standardy) než ty, které tento systém zaveden nemají. V jejich případě je vhodné maximálně využít stávající strukturu a dokumentaci jako základnu pro agroenvironmentální management. Základními charakteristikami agroenvironmentálního managementu jsou integrace environmentálních aspektů do systému řízení a závazek k neustálému zlepšování a prevenci znečišťování/ poškozování životního prostředí. Přístup neustálého zlepšování je vyjádřen strukturou standardu zpracovaného podle zásad Demingova cyklu - Plánuj, Proveď, Prověř, Pokračuj. Podnik může využít osvědčené postupy a metody vytváření struktury dokumentace a jejího řízení, řízení procesů, výcviku a interních auditů z již implementovaných subsystému (požadavků). Proto by měl zvolený způsob zavádění systému agroenvironmentálního managementu bezpodmínečně zohledňovat společné oblasti těchto systémů tak, aby nedocházelo k vytváření paralelních nadbytečných struktur. V dalším pojednání o agroenvironmentálním managementu se vychází především z požadavků normy ISO 14001:04, neboť jak ukázaly zkušenosti, podnikatelské subjekty o tento nástroj projevují stále větší zájem. 15

16 5. Požadavky na agroenvironmentální management a hospodaření zemědělského podniku 5.1 Vstupní agroenvironmentální analýza činností a služeb poskytovaných zemědělským podnikem Obecný požadavek Zemědělská organizace má nejdříve prostřednictvím přezkoumání zjistit, jaké má postavení vůči životnímu prostředí. Cílem tohoto přezkoumání má být zvážení všech činností a služeb organizace. Přezkoumání má pokrývat čtyři hlavní oblasti: Identifikaci činností, které mají vliv na životní prostředí v rámci běžných provozních podmínek a abnormálních podmínek včetně havarijního ohrožení a mimořádných / havarijních stavů. Identifikaci požadavků příslušných právních předpisů a jiných požadavků, které se na organizaci vztahují ( např. cross compliance). Zkoumání všech stávajících praktik a postupů managementu (např. osevní postupy, způsoby ochrany rostlin, hnojení ) včetně praktik a postupů souvisejících se zásobováním a uzavíráním smluv; Vyhodnocení minulých havarijních ohrožení a havárií; Akční plán pro realizaci zemědělského hospodaření s cílem prověření záměrů v oblasti životního prostředí. Výklad Nástroje a metody přezkoumání mohou zahrnovat kontrolní seznamy (check listy z Příručky jakosti zemědělského podniku viz provádění rozhovorů, přímou kontrolu a měření, výsledky předchozích auditů nebo jiných přezkoumání v závislosti na povaze činností (kontroly cross compliance pracovníky SZIF ). K analýze je velmi vhodné využít akreditovaných poradců Ministerstva zemědělství, především v oborech rostlinná výroba, ochrana přírody a krajiny a ekologické zemědělství. Doporučujeme provést hodnocením zemědělského ekosystému, který se v obhospodařovaném území nachází. Zde je možno spolupracovat s pověřeným mysliveckým hospodářem dotčené užívané honitby, který toto hodnocení na základě požadavků zákona o myslivosti každoročně prování. S ohledem na škody působené zvěří a na zvěři doporučujeme posoudit stávající monitoring sčítání stavů zvěře. Zejména té, která se v zemědělském ekosystému podílí nejvíce na škodách a dále té, na kterou jsou způsobovány největší škody. Specifikace EUREPGAP vyžaduje provádění tzv. základního auditu aktuálních stavů, umístění, podmínek, flóry a fauny v obhospodařovaném území, který by měl umožnit plánované aktivity. Při analýze aktivit zemědělských podniků neopomeneme prověřit také proces dopravy a letecké ochrany rostlin, který je především s ohledem na škody působené na zvěři velmi významný. Doporučujeme taktéž prověřit v rámci úvodní analýzy názory zainteresovaných stran vlastníků pozemků, v okolí bydlících obyvatel, nevládních organizací či politických stran realizujících se v regionu. Významná je i komunikace s myslivci aktivními v dotčené honitbě. Proces a výsledky úvodního agroenvironmentálního přezkoumání jsou zaznamenány a jsou podkladem pro určení priorit agroenvironmentální politiky, cílů a cílových hodnot. Získané informace jsou zúročeny při vlastním managementu a řízení a výkonu vlastní činnosti zemědělsky hospodařících subjektů. 16

17 5.2 Koncepce rozvoje zemědělského podniku Obecný požadavek Vrcholové vedení musí stanovit agroenvironmentální politiku organizace (plán ochrany životního prostředí) a zajistit, aby v rámci stanoveného rozsahu činností odpovídala povaze, rozsahu a environmentálním dopadům činností a služeb organizace, definovala předmět a rozsah činností, které jsou organizací vykonávány a které budou řízeny tak, aby byly minimalizovány vlivy na životní prostředí, obsahovala závazek k neustálému zlepšování a prevenci negativního vlivu na životní prostředí, obsahovala závazek být v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů a jiné požadavky, ke kterým se organizace zavázala a které se vztahují k jejím environmentálním aspektům, poskytovala rámec pro stanovování a přezkoumání environmentálních cílů a cílových hodnot, byla dokumentována, realizována a udržována, byla sdělována všem osobám, které pracují pro organizaci nebo na požadavek organizace a byla dostupná veřejnosti. Výklad Organizace má určit a dokumentovat rozsah svých aktivit. Určení rozsahu má sloužit k ujasnění hranic organizace, ve kterých se bude hospodařit ohleduplně k životnímu prostředí, zvláště tehdy, pokud organizace je součástí větší organizace na daném místě. Při stanovování tohoto rozsahu se má věnovat pozornost tomu, že hodnověrnost aktivit v oblasti environmentální bude záviset na zvolení hranic organizace. Pokud je část organizace vyňata z rozsahu působení správných zásad, má organizace být schopna toto vynětí vysvětlit. Agroenvironmentální politika je písemný záměr podniku o tom, jaké jsou zásady jeho environmentálního chování a z něho plynoucí všeobecné záměry. V souvislosti s celkovou podnikatelskou strategií vytváří rámec pro jeho činnost a další rozpracování do podoby environmentálních cílů a cílových hodnot. Musí být slučitelná s jinými organizačními politikami, např. jakosti, ochrany zdraví a bezpečnosti práce atd. Politika musí být iniciována, vypracována a aktivně podporována vrcholovým vedením. Závazky politiky podepsané vrcholovým vedením, ředitelem, musí být srozumitelné a podnětné pro ostatní pracovníky. Politika musí být sdělována a vysvětlena všem zaměstnancům a všem osobám, které pracují pro organizaci nebo na požadavek organizace. Při formulování agroenvironmentální politiky lze vyjít z různých strategických dokumentů, např. Koncepce agrární politiky ČR v oblasti životního prostředí, plánů krajů pro šetrné zemědělské hospodaření apod. Z hlediska prevence škod působených zvěří a na zvěři by zemědělská politika měla být kompatibilní s příslušným plánem mysliveckého hospodaření. Podnik konkretizuje ty principy, které jsou jeho činnosti a zainteresovaným nejbližší. Mimo to jsou nejčastěji zařazovány závazky: dodržovat všechny příslušné předpisy agroenvironmentálního práva a další související předpisy, neustále zlepšovat podnikovou ochranu životního prostředí v rámci měnících se vnějších podmínek (zlepšování stanovišť volně žijících zvířat a zvyšování biodiverzity v zemědělském podniku), zvažovat použití nejlepší dostupné technologie BAT pro dosažení environmentálních cílů, 17

18 důsledně realizovat hospodárná a preventivní opatření v oblasti spotřeby energie a surovin, vzniku a využití odpadů, snižování hlučnosti atd., začlenit environmentální hlediska do marketingu a dodavatelsko-odběratelských vztahů, vytvářet potřebné finanční zdroje pro kontrolu environmentálních dopadů, předcházet vzniku havarijních situací, motivovat pracovníky k ochraně životního prostředí, především v rámci jejich pracovních povinností, realizovat agroenvironmentální opatření, být environmentálně transparentní vůči veřejnosti. Součástí politiky musí být závazek společnosti k naplnění základních povinností plynoucích z platných právních předpisů, například: každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a k poškozování jejich životních podmínek (zákon č. 449/2001 Sb.ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti, ve znění zákona č.320/2002 Sb. ze dne 13. června 2002 a zákona č. 59/2003 ze dne 18. února 2003), fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských prací postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky (zákon č. 460/2004 Sb., úplné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), vlastníci a nájemci pozemků zlepšují podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability (zákon č. 460/2004 Sb., úplné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, 68 odst.1). Obr. 2 Zraňování zvěře a jiné škody na zvěři jsou stejně významné jako škody působené zvěří Pro zpřístupnění politiky veřejnosti je třeba nalézt vhodnou a současně ekonomicky přijatelnou formu, nejlépe po dohodě s veřejnoprávními orgány. Doporučujeme umístit na www stránky společnosti. Agroenvironmentální politiku je vhodné zařadit do obchodních materiálů společnosti. 18

19 5.3 Identifikace environmentálních aspektů a jejich vlivů na životní prostředí Obecný požadavek Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup(-y) k identifikaci environmentálních aspektů svých činností a služeb v rámci definovaného rozsahu činností, které může řídit a těch environmentálních aspektů, na které může mít určitý vliv, s ohledem na plánované nebo nové projekty nebo nové či upravené činnosti a služby, a k určení těch aspektů, které mají nebo mohou mít významné dopady na životní prostředí (tj. významných environmentálních aspektů). Organizace musí tyto informace dokumentovat a průběžně je aktualizovat. Organizace musí zajistit, aby významné environmentální aspekty byly vzaty v úvahu při vytváření, zavádění a udržování jejího agroenvironmentálního managementu. Výklad V případě změny lokality, kde je realizována rostlinná/živočišná výroba, musí být provedeno hodnocení rizik, které bere v úvahu původní užití půdy nebo stanoviště a všechny potenciální dopady připravované produkce v souvislosti s uvažovanou rostlinou/živočišnou výrobou. Hodnocení rizik musí zahrnovat historii stanoviště a zvážit dopad navrhovaného podnikání na související pěstování a životní prostředí (při stanovování pěstovaných plodin osevních postupů je nutno respektovat výskyt zvěře a na základě tohoto volit vhodná opatření např. biopásy, předplodiny ). Identifikace aspektů má vycházet z vlivů na životní prostředí, pokud přichází v úvahu možné zranění/otrávení/zabití zvěře, poškození biotopů, krajinotvorných prvků, přemnožení/snížení stavů zvěře, emise do ovzduší včetně pachových látek, emise do vod, odpadové hospodářství, znečišťování horninového prostředí, pokud v podniku je (např. prostřednictvím kontaminací provozních kapalin z mobilních energetických prostředků provádějících příslušné agrotechniky, v okolí stanic PHM či mycích ramp mobilních energetických prostředků); využívání spodních a povrchových vod, paliv a energie a ostatních přírodních zdrojů; zatěžování hlukem, zápachem, prachem, vibracemi a zářením; vlivy na specifické části životního prostředí apod. Zdroji závažných vlivů v podniku jsou v případě: zranění/zabití/otrávení zvěře polní práce - kosení pícnin, příprava půdy v době kladení mláďat, chemická ochrana rostlin ), poškození biotopů, krajinotvorných prvků příprava půdy oráním, chemizace, užívání nadměrné těžké mechanizace, přemnožení/snížení stavů zvěře velkoplošné pěstování monokultur, emisí do ovzduší polní skládky hnojiv, aplikace kejdy.. energetika, doprava (mobilní energetické prostředky jako mobilní zdroje); emisí do vod nakládání s kejdou, hnojem.pěstování širokořádkových plodin podporujících erozi na nevhodných pozemcích Samostatnou oblastí hodnocení je nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, které mohou ohrozit čistotu ovzduší, vod i horninového prostředí a převážně zaměstnanecké zdraví. Možnými zdroji úniků jsou sklady surovin, pomocných prostředků a výrobků a jejich manipulační plochy, tekutá paliva, 19

20 pohonné hmoty a technologie. Další důležitou oblastí hodnocení je i hodnocení a ovlivnění aspektů dodavatelů a smluvních partnerů. S ohledem na možnou existenci tzv. staré ekologické zátěže je třeba zvážit vliv výrobních a obslužných procesů uskutečňovaných v minulosti v areálu podniku a též s ohledem na zvěř na obhospodařovaných pozemcích. Zhodnocení závažnosti aspektů je nezbytné pro další systémové kroky, kterými jsou cíle, cílové hodnoty, programy, výcvik, povědomí a odborná způsobilost, řízení provozu a monitorování a měření. Základním kritériem pro přiřazení priority jsou v prvé řadě právní požadavky (např. limitní hodnoty ukazatelů v rozhodnutích orgánu státní správy a riziko sankce při jejich nedodržení). Dalšími faktory mohou být např. specifické odvětvové nebo odběratelské požadavky (obalové materiály), podnikatelská strategie, potenciální tržní výhody nebo nevýhody, návratnost investovaných prostředků, požadavky veřejnosti a samozřejmě ekonomické možnosti podniku. Důležité je hodnocení aspektů současných, budoucích, minulých, za normálního, abnormálního a havarijního stavu. Závažné aspekty (vlivy) jsou přehledně uspořádány do registru, který může být v tištěné, popř. elektronické podobě. Registr je řídící dokument, který je s ohledem na různé aktivity společnosti doplňován či jinak korigován. Obr. 3 Environmentální aspekt pěstování širokořádkové kultury (kukuřice na svažitém pozemku v rozporu se zásadami správné zemědělské praxe); environmentální vliv vodní eroze půdy 20

21 5.4 Požadavky právních a jiných předpisů vztahujících se na činnosti zemědělských podniků Obecný požadavek Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat postup(-y) k identifikaci a zajištění přístupu k příslušným požadavkům právních předpisů a jiným požadavkům, které se na ni vztahují, v souvislosti s jejími environmentálními aspekty, k určení uplatnitelnosti těchto požadavků na její environmentální aspekty. Organizace musí zajistit, aby tyto příslušné požadavky právních předpisů a jiné požadavky, které se na ni vztahují byly vzaty v úvahu při vytváření, zavádění a udržování jejího systému agroenvironmentálního managementu. Výklad V podniku musí být dostupné zákony, vyhlášky, nařízení vlády, opatření a metodické pokyny ministerstev, resortní směrnice, technické normy atd., které se přímo vztahují k jeho činnostem a službám. Předmětem sledování jsou také předpisy, jejichž režim ovlivňuje provozní prostředí podniku (např. speciální požadavky ochrany přírody). Právní ochrana životního prostředí je řízena předpisy pro oblast životní prostředí všeobecně (obecně závazné právní předpisy), vodní hospodářství, ochrana ovzduší, ochrana přírody a krajiny, ochrana zemědělského půdního fondu a lesní hospodářství, ochrana horninového prostředí, odpadové hospodářství, posuzování vlivů na životní prostředí, územní plánování a stavební řád, nakládání s chemickými látkami, prevence závažných havárií, integrovaná prevence a omezování znečišťování ŽP a jiné. Prostřednictvím systémových nástrojů Struktura a odpovědnost musí být zajištěno, že vedení bude s dostatečným předstihem informováno o chystaných změnách právních požadavků, které bude moci včas zohlednit v podnikatelských plánech. Individuální povinnosti v OŽP jsou podniku ukládány prostřednictvím rozhodnutí orgánu státní správy. Platnost těchto správních aktů, většinou povolení k činnostem souvisejícím se životním prostředím, bývá časově omezená. Předmětem řízení dokumentů je udržování také této části systému v aktuálním stavu. Součástí evidence právních a jiných požadavků jsou také odvětvové, popř. regionální dohody s orgány státní správy, na jejichž základě se podnikatelské subjekty zavazují k dodržování přísnějších opatření, než které stanovují obecně platné předpisy. Na základě specifických požadavků zahraničního zákazníka nebo podnikání v zahraničí může podniku vzniknout také povinnost seznámit se a sledovat právní předpisy platné v cílové zemi. 21

22 Za účelem předcházení škod působených zvěří a na zvěři, hodnocení a vyčíslování výše náhrad škod působených zvěří na honebních pozemcích, polních plodinách, vinné révě, ovocných kulturách a lesních porostech, způsobených při provozování myslivosti a zvěří je nutno vycházet při agropodnikání z těchto platných právních předpisů: zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších právních předpisů vyhláška č.327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin nařízení vlády č.79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 294/2006 Sb., o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného. Úplný přehled platných právních a jiných požadavků má být uveden v tzv. registru, který může být součástí např. příručky AEMS (dokument obsahující souhrnnou informaci o přístupu managementu zemědělského podnikatele k ochraně životního prostředí). Přehled je doplněn o odkazy, kde jsou dokumenty uloženy, aby mohly být v případě potřeby okamžitě k dispozici. 22

23 5.5 Plánování v oblasti ochrany životního prostředí (cíle, opatření, odpovědnosti, požadavky na zdroje, termíny) Obecný požadavek Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat dokumentované agroenvironmentální cíle a cílové hodnoty pro příslušné funkce a úrovně v rámci organizace. Cíle a cílové hodnoty musí být měřitelné, kde je to prakticky možné, a musí být v souladu s agroenvironmentální politikou včetně závazku předcházet znečištění / poškozování životního prostředí, závazku být v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů a s jinými požadavky, ke kterým se organizace zavázala a závazku neustálého zlepšování. Při stanovování a přezkoumávání svých cílů a cílových hodnot organizace musí zvážit požadavky právních předpisů a jiné požadavky, které se na organizaci vztahují, a své významné agroenvironmentální aspekty. Musí rovněž zvážit své technologické možnosti, své finanční, provozní a podnikatelské požadavky a názory zainteresovaných stran. Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat program(-y) pro dosahování svých cílů a cílových hodnot. Program(-y) musí obsahovat: určení odpovědnosti za dosažení cílů a cílových hodnot pro příslušnou funkci a úroveň organizace; a prostředky a časový rámec, ve kterém jich má být dosaženo. Výklad Cíle a cílové hodnoty jsou součástí střednědobého strategického plánu podniku. Z tohoto důvodu jsou nejprve stanoveny celkové cíle ve vrcholovém vedení. Poté jsou projednány, rozpracovány a upřesněny na úrovni středního managementu, aby bylo zaručeno, že jejich dosažení je technicky, finančně a organizačně proveditelné. Nakonec jsou specifikovány do jednotlivých úseků s tím, že je určena odpovědnost za jejich plnění až na úroveň pracovních míst. Pokud z předchozích systémových kroků vyplývá, že podnik v některém ohledu dosud neplní právní požadavky, je nutné cíle přednostně zaměřit na nápravu těchto nedostatků. Cíle mohou být zaměřené na činnost podniku, provádění služeb, péči o zákazníka. Smyslem AEMS je, aby byly určeny pouze realistické (splnitelné) cíle. Významnou roli hraje ekonomická náročnost jejich plnění. Zaměřují se proto na opatření, jejichž investiční náročnost je nízká, které jsou dosažitelné především zvýšením provozní kázně. Obsah a cíle plánu ochrany přírody jsou v souladu s trvale udržitelným zemědělstvím a představují snížený environmentální dopad. Specifikace EUREPGAP vyžaduje např.: jasný soupis priorit a akcí pro nápravu zničených a poškozených stanovišť v rámci hospodářství, existenci akčního plánu, který má za cíl zlepšování stanovišť a zvyšování biodiverzity v podniku, plán přeměny neproduktivních míst na oblasti klidu, kulturní úhory či jiné způsoby hospodaření šetrné k přírodě. 23