Vážení čtenáři, Úvodník RP 1/2004

Transkript

1 RP 1/2004 Úvodník Vážení čtenáři, když jsem před mnoha lety přišel poprvé do kontaktu s oborem, který by se dal podle dnešních označení považovat za reklamní produkci, jakékoli společné znaky se současnými technologiemi bych hledal marně. Digitální byla v té době možná kalkulačka, a pak se již dalo hovořit pouze o kvalitní tiskárně, ručním nožíku, nůžkách nebo samolepící fólii. Posun ve vývoji nejen technologií, ale i způsobu zpracování a úhlu pohledu na možnosti provedení zakázek je dnes o mnoho generací dále, a rád bych zde zmínil především jednu ze speciálních oblastí velkoformátového tisku. Možnosti dnešních systémů především v oblasti velkých formátů tisku jsou odrazem požadavků současného trhu a mnohých ekonomických ukazatelů, na něž musejí výrobci a dodavatelé technologií velmi dynamicky reagovat. Hlavní tlak již vytváří doba samotná rychlejší časy dodání zakázky a přitom stále vyšší kvalita, rychlejší obrat, potřeba flexibility, krátkého času na tisk, kusová nebo malonákladová výroba a mnoho dalších. Jednoduše sečteno: rychleji, kvalitněji, levněji. Právě tyto faktory dnes určují způsob a formu zpracování zakázek ve většině oborů výroby reklamy. Pokud se zaměříme na tisk samotný, je stále jednou z hlavních částí celého výrobního řetězce, ať již po něm následuje finalizace v podobě řezání, laminace nebo jiný typ dokončení. Obory, jako je výstavnictví, POS, POP, ale především obory grafických displejů, kartonáží a obalů zaznamenávají ve velmi krátkém období razantní změny ve způsobu zpracování zakázek. Již dnes se neustále zvyšuje poptávka po pestrobarevných lepenkových obalech a dále výrazně poroste. Posouvá se i požadavek na kvalitu a v zásadě se přechází od klasických potisků čtyřbarevných k technologiím se šesti i více barvami. To je dáno požadavkem použít lákavou grafiku s vysokou barevností. Analýzy i marketingové studie potvrzují, že jednodušší obaly postupně ztrácejí na zajímavosti, zejména v oblastech přímého kontaktu se zákazníkem. Když se tedy podíváme na trend vývoje speciálně zaměřených technologií pro potisk, je dnes možné v této vysoké kvalitě potiskovat jednak téměř cokoli, počínaje kartonáží a konče potiskem plechů, dřeva nebo různých umělých desek, ale hlavně bez časově náročných i náklady zvyšujících operací. Petr Trafina Vydavatelství Svět tisku, spol. s r. o. Společnost je zapsána u městského soudu Praha, oddíl C, vložka Tiskovina je registrována Ministerstvem kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E Manažer projektu: Pavel Svítek; vedoucí vydání: Patrik Thoma; adresa: Hollarovo nám. 11, Praha 3; Tel.: , , Fax: ; inzerce@svettisku.cz, redakce@svettisku.cz, cena výtisku 35 Kč/45 Sk Sazba: Bohunka Třešňáková, osvit a tisk BOOM TISK, knihařské zpracování BOBO BLOK, 1

2 Podklady RP 1/2004 Zabudované filtry Adobe Photoshopu Internetové veletrhy Zajímavou alternativou v oblasti veletržních aktivit se zvláště v poslední době stávají veletrhy internetové. Zatímco klasické veletrhy a výstavy dnes spíše stagnují, právě elektronické výstavnictví zažívá boom. Ačkoli nejde o přímou náhradu běžných výstav, protože hlavním nedostatkem internetových veletrhů je absence osobního kontaktu mezi vystavovatelem a návštěvníkem, přesto poskytují velmi zajímavou možnost interaktivnosti nabízející návštěvníkům být elektronickou poštou informováni o novinkách a změnách. V České republice je jedním z nejrozšířenějších internetových veletrhů e-veletrh provozovaný brněnskou společností Aeon. E-veletrh nabízí 11 oborových výstav a byl poprvé spuštěn přibližně před rokem. Za dobu svého provozu se mezi vystavovatele zařadilo téměř společností a v nabídce je přibližně produktů. O tom, že se tento druh výstavnictví začíná prosazovat stále více i v našem regionu, svědčí mimo jiné i fakt, že během roku 2003 jej navštívilo na návštěvníků. LCD monitory FlexScan Společnost Eizo není v oblasti monitorů nutné příliš představovat. Přestože se tato firma mohla donedávna pochlubit pouze produkcí CRT monitorů, dnes se již stále více prosazuje také na poli LCD monitorů. Dokladem toho je i představení dvou nových modelů 17 Eizo FlexScan L567 a 20,1 FlexScan L885. Obě zařízení jsou určena především pro náročné aplikace v prostředí DTP studií či v oblasti kancelářského provozu. Z technických parametrů za pozornost stojí zejména maximální rozlišení x bodů při velmi dobrých hodnotách kontrastu 400:1 a jasu 230 cd/m 2. U 20,1 modelu FlexScan L885 lze dosáhnout maximálního rozlišení až x bodů. Obraz na monitoru FlexScan L567 lze sledovat v zorných úhlech 170, a to jak ve vertikálním, tak i v horizontálním směru. U většího modelu pak výrobce uvádí pozorovací úhly ještě o 6 větší. Zajímavou a netradiční novinkou je u těchto modelů LCD monitorů Eizo také dvoukloubový stojan, nabízející rozsáhlé možnosti nastavení polohy monitoru. Filtry jsou jednou z nejpopulárnějších součástí grafických aplikací. Jinak tomu není ani v případě Adobe Photoshopu. Snad všechny pokročilé grafické aplikace obsahují kromě technicky orientovaných funkcí (přepočty rozlišení, změny barevných modelů) i nástroje pro nejrůznější, obvykle kreativně zaměřené úpravy obrázků. Tyto nástroje jsou nejširší veřejností souhrnně označovány jako filtry, a to bez ohledu na skutečnost, že mnohé z nich jsou natolik komplexní, že je lze považovat spíše za samostatné aplikace. Pro přesnost je třeba ještě dodat, že filtry bývají často nepřesně zaměňovány za pluginy, tedy česky zásuvné moduly. Nepřesnost spočívá v tom, že plugin je obecně modul, který rozšiřuje funkčnost programu nemusí ale jít jen o grafický program a plugin nemusí být filtrem. A naopak, filtr nemusí být pluginem, mnohdy tvoří nedílnou součást programu. Pro úplnost poznamenejme, že některé programy komunikují s pluginy přes standardní rozhraní, a pak lze pluginy navrhnout tak, aby mohly být použity v několika navzájem kompatibilních aplikacích. Tvorbou pluginů pro známé a rozšířené aplikace se dnes zabývají tisíce nezávislých firem. Opět platí, že některé filtry, šířené v podobě pluginů, jsou tak rozsáhlé, že fungují jako program v programu. Filtry pro nejrůznější grafické úpravy obrázků jsou mezi běžnými uživateli velmi populární. Není divu, často jen několika kliknutími myši lze docílit prakticky nekonečné škály různých speciálních efektů. Filtry Photoshopu jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Zacházejme s nimi střídmě. V tom je ale zároveň největší nebezpečí filtrů nepříliš zkušení (nebo nepříliš výtvarně nadaní) uživatelé mají často sklony filtry užívat nemístně, nadměrně a někdy s velkým nevkusem. Proto si vždy pamatujme i pro používání filtrů platí známé: méně je někdy více. Použití filtrů vždy zva- Vyvarujme se lepení grafického návrhu z mnoha filtrů a efektů. žujeme s ohledem na určení tiskoviny, na zaměření a vkus budoucího čtenáře i na filtry a efekty, použité na dalších místech tiskoviny. Nadměrné a nevhodné použití filtrů, nebo i jejich bezhlavá kombinace, často ukazuje na práci začátečníka, a bývá tak hodnoceno i mezi profesionály je třeba si uvědomit, že Photoshop je velmi rozšířený program, jeho filtry i výsledek jejich použití jsou proto rozeznatelné na první pohled. Adobe Photoshop obsahuje již v základní instalaci desítky kreativních filtrů. Všechny filtry najdeme v programu na jednom místě, v hlavním menu je přímo položka Filtr (použití filtrů z tohoto menu není přirozeně jedinou cestou, jak v Photoshopu docílit speciálních efektů). Předem je nutné se připravit na skutečnost, že obsah rozvinuté položky Filtr v lokalizované (české) verzi Photoshopu se na první pohled odlišuje od obsahu položky Filter v originální verzi. Po provedené lokalizaci jsou filtry v menu uspořádány v jiném pořadí a i jejich názvy někdy příliš neodpovídají předloze. Funkčnost je zachována, díky rozdílům v názvech ale přechody mezi originální a lokalizovanou verzí nejsou příliš snadné. Filtry jsou většinou dostupné jen pro některé typy souborů. Většinou se toto omezení vztahuje na barevný model obrázku. Zdaleka nejširší škála filtrů pracuje s RGB obrázky, mnohem méně filtrů je k dispozici pro práci s CMYK soubory (i to je jeden z důvodů, proč moderní metody doporučují převod do CMYK až těsně před tvorbou tiskových výstupů). Pozor je ale třeba dát i na formát RGB dat. Pokud je obrázek uložen v indexovaných barvách (to jsou například RGB obrázky, uchovávané ve formátu GIF), nebude možné filtry používat vůbec. Vel- 2

3 RP 1/2004

4 Podklady RP 1/2004 Barevná tiskárna Magicolor 7300 Novou barevnou laserovou tiskárnu představila společnost Konica Minolta Business Solutions Czech. Jde o zařízení s označením Magicolor Tiskárna umožňuje pracovat v maximálním formátu A3 a její rychlost je 10 barevných stran v plném formátu a 21 stran ve formátu A4. Zajímavou variantou je zajisté i možnost potisknout pás papíru v šíři 297 mm a délce 900 mm. Tiskárna Magicolor 7300 pracuje v maximálním rozlišení 600 x 600 dpi. Ve standardu je zařízení vybaveno procesorem PowerPC 405 s frekvencí 266 MHz a 128 MB paměti, které lze rozšířit až na 512 MB. Kromě dnes již standardního paralelního a USB rozhraní má tiskárna ve standardní výbavě i síťovou kartu s připojením na Ethernet. Pracovat lze se širokou škálou materiálů, jejichž rozsah plošných hmotností je od 64 do 210 g/m 2. Cena této tiskárny se pohybuje v závislosti na vybavení okolo Kč. Fluid Matrix od Tally S novými produkty v oblasti tisku přišla společnost Tally, která představila své nové tiskárny s označením Fluid Matrix T3010 a T3110. Obě zařízení pracují s unikátní tiskovou technologií, jejímž základem je tisková hlava se 128 piezoelektrickými tryskami. Černé tiskové inkousty pro tiskárny Fluid Matrix jsou velice trvanlivé a vodou nesmyvatelné. Produkční rychlost obou typů je přibližně 600 stran za hodinu, což odpovídá 10 str./min. Co se týká šířky tisku, dosahuje typ T znaků a typ znaků. Rozlišení se u tiskáren Fluid Matrix pohybuje od 180 x 180 dpi v Economy módu až po 360 x 360 dpi v Best Graphic Print Resolution módu. Parametry filtru Rozptýlené světlo a jeho netradiční výsledek mi podobná situace nastává v okamžiku, kdy obrázek je sice uložen v některém z běžných RGB formátů, ovšem ve vysoké bitové hloubce (16-bitové obrázky). Podpora pro práci s obrázky ve vysoké bitové hloubce je obecně velmi slabá, a výjimkou není ani Photoshop. Pro 16-bitové obrázky jsou proto k dispozici jen některé vybrané filtry, jako je například Gaussovské rozostření, přidání šumu nebo jedna varianta zaostření. Teprve zcela nový Photoshop CS (který následuje po Photoshopu 7) podporu souborů v 16-bitovém RGB výrazně rozšířil. Stále sice není možné použít všechny filtry, jejich počet se ale zvyšuje. V několika následujících pokračováních se postupně podíváme na některé tradičně oblíbené filtry. Zpočátku zůstaneme důsledně u filtrů, jež si s sebou nese každá běžně nainstalovaná verze Photoshopu; komerčně dodávané filtry (které mohou být mimochodem poměrně drahé) si necháme až na pokročilejší výklad. První filtry vybereme ze skupiny Deformace. Jak název skupiny napovídá, obsahuje filtry, jež nejrůznějším způsobem obrázek rozvlní, kroutí, natahují, smršťují či bortí. Dva, které si dnes představíme, se jmenují Rozptýlené světlo a Sklo. Sklo vytváří efekt pohledu na obrázek přes různé typy skla s tvarovaným povrchem. Po spuštění filtru se otevře dialogové okno s náhledem a parametry, definujícími vlastnosti simulovaného skla. Zásadní vliv má zejména volba simulované textury skla (na výběr jsou Bloky, Plátno, Ojíněná a Malé čočky, kromě toho lze samostatným příkazem načíst externí textury). Při definici ostatních parametrů se orientujeme podle náhledového okna vliv parametrů na obrázek se liší jak podle typu textury, tak podle samotného charakteru a typu obsahu obrázku. Druhým filtrem je Rozptýlené světlo. Filtr vytváří dojem, jako by byl obrázek osvícen měkkým difuzním světlem. Výsledky filtru jsou velmi různorodé, ve většině případů ale dobře použitelné pro výtvarně laděné efekty. Obraz prochází mnoha podobami, od lehkého místního zneostření až po téměř snové přesvětlení. S nastavením jednotlivých parametrů je třeba experimentovat, obecně lze ale říci, že parametr Množství záře rychle přidává světlo do celého obrázku, parametr Míra odstranění toto světlo naopak odebírá, nejvíce ale ze středních a tmavých Nová tiskárna v Brně Brněnská reklamní agentura Dekameron je v oblasti polygrafického zpracování dostatečně známa. Nyní se však tato společnost rozhodla pro další významný krok ve své historii, kterým je zahájení provozu ofsetové tiskárny. Ta Filtr sklo simulace pohledu přes sklo 4

5 RP 1/2004 Podklady Simulace pohybového zneostření filtrem Rozmáznout pasáží nakonec se záře projevuje jen ve velmi světlých oblastech (vliv parametru Zrnitost není třeba vysvětlovat). V české verzi hned za skupinou Deformace následuje skupina Rozostření. Ve skupině najdeme jak filtry s prakticky výlučně kreativním posláním, což jsou například filtry Kruhové rozostření nebo Rozmáznout, které simulují různé varianty pohybového rozostření, tak i filtry, použitelné při retuších a opravách obrázků sem patří i asi nejčastěji užívaná rozostřovací funkce, Gaussovské rozostření. Výsledkem působení filtru je jemné a plynulé rozostření, jehož míru je možné dobře řídit. Hodí se například ke zmírnění zrnitosti nebo moaré, nebo ke zneostření citlivých pasáží obrazu (adresy apod.), pokud filtr aplikujeme na selekcí omezené části obrazu. Velmi kreativní skupinou filtrů jsou Tahy štětce. Pro velkou část uživatelů jsou právě tyto simulační techniky nejdůležitější kategorií filtrů (Photoshop samozřejmě obsahuje i další podobné filtry, napodobující například malbu vodovými barvami filtr Akvarel ve skupině Umělecký). Ukázka působení filtru Nastříkané tahy Skupina Tahy štětce obsahuje filtry Inkoustové obrysy, Nastříkané tahy, Postřik, Sumi-e, Šrafování, Tmavé tahy, Úhlové tahy a Zvýraznění obrysů. Všechny nástroje obrázek, na který jsou aplikovány, upravují tak, jako by byl vykreslen prostřednictvím nejrůznějších tužek, kříd, nebo i za pomoci nástřiku barvy. Uvnitř skupiny můžeme vypozorovat dva hlavní typy filtrů. První simulují nástřiky (pistolí, fixírkou apod.), sem patří Inkoustové obrysy, Nastříkané tahy a Postřik. Druhý typ vyvolává spíše dojem kresby reálným nástrojem ať již jde o nějakou formu šrafování, nebo kresby uhlem; jde o tři filtry Šrafování, Tmavé tahy a Úhlové tahy. Zbývající filtry Sumi-e a Zvýraznění obrysů stojí kdesi uprostřed mezi oběma kategoriemi. Práce s filtry není náročná na ovládání, pro modifikace výsledku jsou připraveny často jen dva nebo tři parametry, o něco vyšší nároky ale klade na představivost a částečně i výtvarný cit. Uživatel obvykle definuje, jak důrazné a dlouhé budou tahy nástrojem, pod jakým úhlem nebo jakým směrem tahy povedou, a případně i jak důrazně zasáhnou podkladový obrázek. Vyšší nároky jsou na obsluhu kladeny mimo jiné i vzhledem k tomu, že Tahy štětce patří mezi nástroje Photoshopu, které nenabízejí náhled na celou plochu modifikovaného obrázku. Namísto toho filtr poskytuje náhledové okénko uvnitř dialogového okna. V okně se dá sice náhled zvětšit či zmenšit a výřezem okna je možné pohybovat po celé ploše editovaného obrázku, přesto nemusí být za všech okolností takový náhled příliš přesný. Doporučujeme proto pozorně a podrobně zkoumat, jak filtr působí na jednotlivé oblasti obrázku, výsledky se mohou velmi podstatně lišit například podle toho, zda filtr působí na světlé nebo na tmavé části obrazu. Jako pomůcky lze přitom využít faktu, že při kliknutí myší do náhledu v dialogovém okně (a tedy i při posunu výřezem po obrázku) ukáže Photoshop vzhled daného místa bez vlivu filtru. Snadno tak můžeme opakovaně posuzovat vzhled oblasti před a po aplikaci filtru. Postupně se budeme vracet i k dalším filtrům, při popisu práce s Photoshopem jde o velmi vydatné téma. Nezapomínejme však, že nejlepších výsledků docílíme zejména dlouhodobou praxí. Kamil Třešňák

6 Pre-press RP 1/2004 Zásady práce s ICC profily se nově nachází v Lužánecké ulici 4B v Brně. Hned od počátku se majitelé firmy rozhodli pro nasazení výkonné techniky. Novým strojem v provozu tiskárny je totiž Roland 504 pracující s maximálním formátem archu 530 x 740 mm, maximální tisková plocha je 520 x 740 mm. Roland 504 dosahuje rychlosti tisku až 18 tisíc archů za hodinu. Nově nainstalovaný stroj je v plné výbavě, včetně IR sušení a ionizačního zařízení. Velmi dobré parametry má tento stroj také v oblasti potiskovaných substrátů, jejichž tloušťka se může pohybovat od 0,04 až do 1 mm. Roland 504 je vybaven automatizovaným systémem výměny tiskových desek, který přispívá k rychlé změně zakázky. Šestá verze Quarku Jednou z nejznámějších aplikací určených pro sazbu dokumentů je QuarkX- Press od společnosti Quark. Právě tato aplikace se v nedávné době dočkala své již šesté verze, jejíž prodej byl zahájen i na území České a Slovenské republiky. Mezi největší novinky tohoto produktu patří podpora operačního systému Mac OS X, dále pak vícenásobný návrat k předchozím krokům, náhledy obrázků v plném rozlišení, vylepšená podpora práce s tabulkami, přímý export do PDF a další. QuarkXPress Passport 6.0 je určen pro operační systém Mac OS X (Jaguar a novější) na počítačích Macintosh a pro Windows 2000 a XP na platformě PC. Produkt je dodáván buď v jednouživatelské verzi, kdy součástí produktu je i hardwarový klíč, nebo v multilicenci, kde je součástí dodávky správce licencí. Základní verze nového QuarkXPressu Passport 6.0 s automatickou možností získání českého updatu zdarma stojí Kč, pokud uživatel přechází z verze 5, pak zaplatí Kč, z verze 4.x Kč a z nejnižších verzí 3.x Kč. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH. Na Slovensku s UV lakem UV lakování se dnes stává stále žádanější technologií v oblasti povrchových úprav tiskovin. Mezi největší přednosti Vysvětlili jsme si, jak jsou vytvářeny ICC profily jednotlivých vstupních a výstupních zařízení. Zbývá se naučit, jak s profily správně zacházet. Každý obrázek by měl být ukládán s příslušným ICC profilem to umožní bezpečné předávání obrazových dat. Jen málokdo z lidí, kteří se pohybují v oblasti tištěné i elektronické reklamy a grafiky, se může vyhnout nutnosti zabývat se ve větší nebo menší míře ICC profily. S profily pracují všechny hlavní profesionální aplikace, používají (někdy i vyžadují) je dodavatelé služeb (od fotografa až po tiskárnu). Již jsme si řekli, jak vznikají, nebo lépe jak jsou vytvářeny, proto je čas seznámit se i s principy jejich správného použití a vysvětlit si několik základních pojmů. Jak vyplývá z předchozích dílů, základním problémem správy barev je fakt, že různá zařízení pracují s barvami různými způsoby a v různé kvalitě. Jednoduše řečeno, pokud jeden list barevného papíru skenujeme dvěma skenery, získáme obrázky, jejichž barva se bude lišit. To znamená, že se budou lišit barevné hodnoty zatímco skener A bude vidět barvu R200, G140, B80, na výstupu ze skeneru B získáme hodnoty R212, G146, B81 (jde jen o příklad); přitom jde stále o tentýž list papíru, o v originále stejnou barvu. Analogicky se chovají i další zařízení, pra- Pohled na barevné prostory, zobrazené v modelu Lab. Vidíme, že se objem dostupných barev může podstatně lišit (červená linie monitor, černá linie tiskárna). Barvy, které nejsou společné, je třeba přepočítávat a nemohou být převedeny zcela přesně cující s barevným obrazem. Ve skutečnosti má každé takové zařízení omezený rozsah barev, a žádné dva přístroje nepracují zcela shodně (to znamená ani dva modely téže značky a typu). Pro popis barevného rozsahu zařízení zavádíme pojem barevný prostor. Barevný prostor skeneru A je omezen barvami, které skener A dokáže reprodukovat (skener vidí jen omezený počet barevných odstínů). Podobně je barevný prostor tiskárny zase omezen barvami, které tiskárna vytiskne. Obecně tedy platí, že každé zařízení má svůj barevný prostor, a ten obsahuje všechny barvy, s nimiž zařízení dokáže pracovat, když cokoliv zobrazuje nebo snímá. Proto říkáme, že obrázek, odesílaný bez dalších úprav ze skeneru, je v barevném prostoru tohoto konkrétního skeneru (přesněji, jeho barvy jsou v tomto barevném prostoru). Často také říkáme, že jde o závislé prostory (barvy v konkrétním prostoru jsou závislé na vlastnostech zařízení). Závislé barevné prostory se navzájem liší, jedno ale mají společné jsou vždy výrazně menší, než aby mohly obsáhnout celé spektrum barev, jak ho může v reálu pozorovat běžné lidské oko. Proto, abychom měli z čeho vycházet, byl vytvořen matematický model, obsahující kompletní barevné spektrum. Model není omezen žádnými technickými parametry proto říkáme, že popisuje nezávislý prostor. Nejčastěji používaným (neboť ve skutečnosti existuje řada modelů a postupů) nezávislým prostorem je Lab. L, a, b jsou souřadnice barvy, podobně jako jsou souřadnice třeba RGB nebo CMYK. Souřadnice ab (hodnota každé ze souřadnic se může pohybovat v kladné i záporné oblasti) popisují odstín barvy, L pak udává světlost barvy (hodnota se udává v procentech, 0 % je zcela černá barva, 100 % je čistá bílá). Vraťme se nyní k příkladu se skenerem. ICC profil si můžeme představit jako slovník, který překládá barvy skeneru (závislého prostoru skeneru) do barev Lab (nezávislého prostoru reálných barev Lab), případně i v opačném směru; 6

7 RP 1/2004 Pre-press Barva mění význam podle profilu: barva R200, G50, B50, obrázek vlevo v profilu AdobeRGB1998, obrázek vpravo v profilu srgb ve skutečnosti jde opravdu (opět zjednodušeně) o soubor, plný převodních tabulek, podle něhož grafické programy barvy přepočítávají. Grafický program, třeba Photoshop, si přečte souřadnice barvy R212, G146, B81, a prostřednictvím profilu zjistí, že ve skutečnosti šlo o barvu L66, a21, b44. Ke stejnému výsledku (když zanedbáme různé zaokrouhlovací chyby) musí dojít i u skeneru A, když barvu R200, G140, B80 přepočte podle jeho specifického profilu. Z toho je zřejmé, že ICC profil dává barvě reálný význam. Modernímu grafickému programu nestačí, když v příslušném okně namícháme barvu R212, G146, B81, protože bez profilu nedokáže zjistit, o jakou reálnou barvu jde. Pokud naopak profil zná, může obrázek zobrazit v co nejvěrnějších (originálu nejbližších) barvách. Co jsme právě řekli, má zásadní praktický důsledek. Obrázky si s sebou mohou (ale nemusejí) pro další zpracování nést informaci o tom, v jakém prostoru jsou jejich barvy. Profil může být přímo vložen (embed) do obrázku (jen do některých formátů zejména TIFF, JPEG), stejně tak ale lze profil předat spolu s obrázkem, třeba jako přílohu u. Při práci s obrázky (příprava k tisku, tvorba pro Internet, barevné korekce apod.) pak mohou nastat dvě základní situace: Přepočet mezi profily když přepočteme obrázek z jednoho profilu do druhého, data v souboru se skutečně fyzicky změní, co ale zůstane stejné, je význam barev a proto se nezmění ani vzhled obrázku na monitoru, pokud samozřejmě pracujeme v programu, který s ICC profily umí pracovat. Situace převedená na předcházející příklad vypadá tak, že soubor, skenovaný skenerem A, vyhlíží po přepočtu mezi těmito dvěma profily, jako by byl snímán skenerem B. Právě jsme řekli, že se význam barev nezmění, a proto se například nezmění vzhled obrázku na monitoru. To ovšem platí jen za předpokladu, že převádíme mezi nepříliš se lišícími prostory. V praxi se ale často zdrojový a cílový prostor podstatně liší. Typickým příkladem je převod z RGB prostoru (třeba naskenovaná fotografie) do CMYK prostoru (pro tiskárnu). Jak víme, velmi zjednodušeně lze říci, že velké množství živých RGB barev CMYK vůbec neumí zobrazit. Co se tedy stane při převodu? Grafický program nejprve najde podle profilu skeneru skutečné hodnoty barev na fotografii. K nim potom Rozlišujme mezi přiřazením profilu a přepočtem mezi profily. zpětně vyhledává adekvátní barevnou hodnotu podle profilu tiskárny. U barev, které v prostoru tiskárny neexistují, se snaží o barevně co nejbližší náhradu. Můžeme tedy říci, že vzhled obrázku na monitoru se sice změní, profily se ale postarají o to, aby změna byla co nejmenší. Jinak řečeno, pokud jsou profily přesné, získáme po převodu nejlepší možnou reprezentaci naskenované fotografie v barvách tiskárny. Na dobrém monitoru proto po převodu vidíme, jak asi bude obrázek vypadat po vytištění. Pozor, musíme dodat, že přesnost profilů je zde zcela základní podmínkou, dosažení špičkové shody je poměrně složité a drahé, v běžné praxi musíme proto vystačit s dobrou shodou. Shrnuto: přepočet mezi profily používáme tehdy, je-li třeba obrázek upravit pro předem známý způsob využití, jakým je například tisk (v tuzemsku obvykle některý z Euroscale CMYK profilů) nebo umístění na Internet (kdy převádíme do srgb), a to tak, aby byl co nejlépe zachován původní vzhled obrázku. Přiřazení profilů když obrázku přiřadíme profil (v situaci, kdy profil nemá nebo kdy je vhodné jej měnit, viz dále tento blok textu), nepřepočítáváme tím a neměníme sice obrazová data, změníme ale jejich význam. Důsledkem je změna vzhledu obrázku program se po přiřazení jiného profilu snaží zobrazit jinou skutečnou barvu.

8 Pre-press RP 1/2004 patří především velmi vysoká odolnost, rychlé zpracování a v neposlední řadě také vysoká kvalita lesku. Mezi přední firmy na našem i slovenském trhu zabývající se UV lakováním patří společnost Unilak CZ. Právě ta před koncem minulého roku slavnostně otevřela svou již čtvrtou provozovnu. Po provozech v Praze a Olomouci se totiž majitelé společnosti stále více orientují také na slovenský trh. Zde byl již v roce 2002 uveden do provozu první stroj v Prievidzi, nyní na konci roku 2003 přibyl také UV lak v Bratislavě. Tady je nainstalován stroj Uvimat od švýcarské společnosti Steinemann. Zařízení pracuje v maximálním formátu 840 x mm. Kromě tohoto stroje na celoplošné lakování se připravuje i zprovoznění zařízení pro parciální lakování jde o sítotiskový automat SPS G3, umožňující zpracovávat archy až do maximálního formátu x mm. Adobe Photoshop upozorňuje na barvy, které není možné převést do cílového profilu (resp. vytisknout) tiskárna je nedokáže vytisknout (vyznačení je provedeno šedivou barvou) DK-TRADE s digitálním strojem Digitální technologie stále častěji pronikají do všech oblastí, a pochopitelně ani polygrafický průmysl není výjimkou. Dokladem toho je první instalace digitálního tiskového stroje Punch GSS 320D, který byl slavnostně zprovozněn v košické tiskárně DK-TRADE, známé například vydáváním a tiskem deníku Košický večer. Podle slov jednoho z majitelů tiskárny pro nákup digitální technologie rozhodla především skutečnost, že zákazníci stále častěji požadují zpracování i velmi nízkých tiskových nákladů, v čemž jim doposud tiskárna nemohla vyhovět a musela je posílat ke konkurenci. Od této instalace si tak v tiskárně slibují příliv nových zákazníků a významnější vstup do nové oblasti tiskové produkce. Předpokladem pro razantnější využití digitálního tisku bude užší seznámení zákazníků s možnostmi a výhodami této tiskové technologie. Fotobanka s novou funkcí Stále častěji se můžeme setkávat s nabídkou profesionálních snímků ze všech oblastí prostřednictvím fotobank. Těchto subjektů je po celém světě řada, při- Přiřazení profilu se nevyhneme zvláště v situaci, kdy otvíráme obrázek, který v sobě nemá žádný profil vložen, a programy jako Photoshop pak neví, jak s barevností obrázku naložit. Důležité je si ale uvědomit, že barvy každého obrázku mají svůj reálný význam. Jinak řečeno, barvy obrázku jsou vždy v nějakém barevném prostoru, a to i tehdy, když v obrázku není vložen příslušný profil. Pokud tedy profil chybí, je třeba obrázku nějaký přiřadit. V praxi můžeme postupovat několika způsoby: obrázek pochází ze skeneru. Pokusíme se získat profil příslušného skeneru, a ten obrázku přiřadíme; obrázek vznikl jako snímek obrazovky, nebo v některém z programů, jež ještě práci s profily nepodporují. Je třeba získat profil monitoru, který byl nainstalován na počítači, kde obrázek vznikl (přirozeně v době vzniku obrázku), a ten obrázku přiřadíme; obrázek pochází z databanky nebo z digitálního fotoaparátu. Obrázku přiřadíme některý z profilů AdobeRGB1998 nebo srgb. Všechny výše uvedené postupy by měly vést k tomu, že se na monitoru počítače (dobře seřízeném, změřeném apod., viz minulé díly) obrázek objeví ve správných barvách. Může se ale stát, že žádný z výše uvedených postupů nepo- vede k uspokojivému výsledku. Důvody mohou být v zásadě dva, obrázek buď není v předpokládaném profilu, nebo byl Do hledání vhodného profilu se pouštíme jen na počítači s dobře seřízeným monitorem. barevně upraven (poškozen); možná je i kombinace obou důvodů. Potom postupujeme tak, že nejprve obrázku zkusmo přiřadíme několik profilů obrazovky, skeneru, srgb, AdobeRGB1998, ColorMatch RGB, AppleRGB (v nabídce Photoshopu). Profil, který obrázek zobrazí co nejblíže požadované barevnosti, ponecháme, zbývající barevné neshody opravíme korekcemi. Po kterémkoliv z výše uvedených přiřazení je zejména důležité výsledný (třeba i dále barevně upravený) obrázek uložit již s profilem. Všechny moderní programy budou díky tomu při dalších úpravách vědět, jaké barvy obsahuje, externí spolupracovníci mohou obrázky konvertovat do dalších prostorů podle potřeby. Práce s ICC profily je v současné grafice nezbytností. Proto je potřeba porozumět funkci, kterou profily v grafických aplikacích plní, a vyvarovat se tak jejich chybného použití. Kamil Třešňák 8

9 RP 1/2004 Trico spol. s r. o. / Bubenské nábřeží 306 P. O. Box 152 / Praha 7 T: / F: trico@post.cz / Balení dokumentů v programu QuarkXPress Sbalení dokumentu v programu QuarkXPress je jednou z možností, jak data odevzdávat k dalšímu zpracování. Použitím příkazu Sbalit lze ušetřit nemálo času a práce. Již dříve jsme si řekli, že hotový dokument (prospekt, stránky katalogu), připravený v programu pro návrh stránky, lze odevzdat k dalšímu zpracování nejčastěji digitálnímu tisku nebo osvitu filmů a desek v několika podobách. Moderní způsoby předávání dokumentů sice preferují komunikaci prostřednictvím PDF souborů, mnoho uživatelů ale stále ještě po staru odesílá otevřené dokumenty. Odpadá tak tvorba výstupního tiskového souboru, což řada uživatelů považuje za zjednodušení práce; nutno dodat, že mylně, neboť potíže, vyplývající z užití otevřených dokumentů, jsou v celkovém součtu větší. Dalším důvodem mohou být finanční nároky, protože pro tvorbu korektních tiskových PDF souborů je třeba zakoupit příslušný software (v drtivé většině případů Adobe Acrobat). I v tomto případě jde ale o chybnou úvahu, protože používání otevřených formátů s sebou nese skryté náklady (opravy chyb, prostoje či zpomalení procesu apod.), jež obvykle v součtu výrazně převyšují případné investice do programového vybavení pro generování PDF. Výše uvedené problémy nejsou jedinými důvody, proč je předávání otevřených dokumentů postup, který pro moderní praxi nemůžeme doporučit navíc hrozí neautorizované zásahy do dokumentu, zavlečení chyb v průběhu dalšího zpracování, předávaný dokument je příliš rozsáhlý a není univerzálně použitelný. Přes to všechno je předávání otevřených dokumentů poměrně častým krokem, a to nejen pokud jde o soubory, vytvořené v QuarkXPressu (obdobně bychom mohli o otevřeném dokumentu mluvit například v případě souborů s koncovkou cdr z programu CorelDRAW). Popsané použití dokumentů programu QuarkXPress (soubory mají koncovku qxd) je o to složitější, že samotný soubor s grafickým návrhem neobsahuje všechny potřebné komponenty. Aby mohl být soubor na externím pracovišti bezchyb- ně vytištěn (nebo dál zpracován), musí spolu s ním autor odeslat i všechny v dokumentu použité fonty a obrázky. Právě to je místo, kde se může uživatel snadno dopustit chyb, ať již z neznalosti, nebo i z nepozornosti. V případě rozsáhlejších dokumentů s obrázky, umístěnými na více místech na disku nebo na firemní síti, jde navíc o časově náročný úkon; další zdržení pak může přijít při aktualizaci obrázků v místě externího zpracování. Základní výhodou příkazu Sbalit je, že výše uvedené praktické potíže při ukládání souborů minimalizuje. Pokud se již designér pro předávání dokumentu rozhodne, příkaz Sbalit ho oprostí od rutinního manuálního přesouvání použitých souborů. Zároveň všechna data uspořádá tak, aby jejich otevření na externím pracovišti bylo co nejjednodušší. Kromě vlastních přesunutých souborů vytvoří Quark- XPress souhrnnou zprávu o dokumentu. Jde o textový dokument, který obsahuje údaje o programu i vytvořeném dokumentu například jde o verzi programu, názvy složek se soubory, parametry barev, stylů nebo trappingu, výčet použitých obrázků včetně informace o jejich typu, velikosti, poloze, natočení apod. Zpráva je bez problémů čitelná v textovém editoru. Všechny přesouvané dokumenty Quark- XPress přesune do uživatelem předem definované složky, kterou následně odevzdá- Od verze 5 mají uživatelé Quarku možnost volby, co do balení zařadí jiná dimenze tisku

10 Pre-press RP 1/2004 čemž se liší nejenom v množství a cenách nabízených snímků, ale také v oblasti funkcí, kterých můžeme při jejich vyhledávání využívat. S velmi zajímavým řešením v nedávné době přišla společnost fotobanka.cz, která v současnosti nabízí již na snímků z různých oblastí. Jde o ojedinělou funkci prohlížení výřezu snímku z ostrých dat ve velikosti 1:1. Doposud bylo možné vidět pouze zmenšený náhled vybrané fotografie. Náhled však v některých případech může působit značné problémy, protože zde není patrná kvalita digitalizace snímku. Ve fotobance.cz si tak zákazník může ještě před zakoupením snímků ověřit jejich kvalitu, zda obrázek neobsahuje nežádoucí šum, prach či dokonce škrábance atp. Internetový obchod společnosti MacSource Pomocí Internetu je dnes možné získat nejenom nepřeberné množství informací, ale mnoho společností na něm prezentuje také nabídku svého sortimentu. Jednou z nich je i pražská firma MacSource, která se zabývá dodávkou řešení v oblasti předtiskové přípravy, přičemž mezi její hlavní produkty patří počítače na platformě Macintosh. Právě ta totiž s redesignem svých stránek představila nový on-line obchod, na jehož vývoji se podílela i společnost DPS Technology, specializující se na internetová obchodní řešení provozovaná na platformě Zoner inshop 3. Nový internetový obchod obsahuje více než položek a jedním z jeho hlavních cílů je, aby orientace na stránkách byla co nejjednodušší a intuitivní. Nový digitální fotoaparát od Fujifilmu Společnost Fujifilm dnes patří mezi významné hráče na poli digitální fotografie. Jedním z posledních produktů, který byl v této oblasti uveden na trh, je FinePix F610. Největší zajímavostí tohoto fotoaparátu je především to, že i když se jedná o malý kompaktní přístroj, jde o model se snímačem Super CCD HR čtvrté generace, nabízejícím efektivní rozlišení 6 MPx. Díky interpolaci, kterou Během balení uloží QuarkXPress do vybrané složky hotový dokument spolu se zprávou a všemi použitými obrázky, v nových verzích i s fonty a dalšími soubory Starší verze programu nabízejí jen jednoduché dialogové okno me ke zpracování (na CD apod.). Přesný postup je závislý na verzi programu. QuarkXPress do verze 4.X (to znamená včetně v tuzemsku velmi rozšířené verze 3.x) ukládá do vybrané složky jen dokument, zprávu a všechny použité obrázky. Balení se netýká fontů, které musí grafik připravit ručně (pokud nejsou ve stejné verzi k dispozici i na externím pracovišti). Uživatel nemá příliš možností do procesu balení zasahovat. Jediné, co definuje, je složka pro sbalené soubory a název, pod nímž bude uložena zpráva o dokumentu. Počínaje verzí QuarkXPress 5 mají uživatelé k dispozici podrobnější dialogové okno, kde lze definovat komponenty, kterých se bude balení týkat. Kromě samotného dokumentu a obrázků to nově mohou být písma a navíc i v dokumentu užité ICC profily. Na rozdíl od předchozí verze je tak proces balení kompletní a nevyžaduje žádné další zásahy obsluhy. Zvláštní poznámku je nutné věnovat přenášení fontů (písem). Bez ohledu na to, zda jsou písma do složky při balení překopírována ručně, nebo v novějších verzích automaticky, vždy je třeba dbát na licenční ujednání, s nímž byla písma zakoupena. Písma jsou (s výjimkou zdarma šířených verzí) předmětem ochrany stejně, jako například programy nebo obrázky. V běžné praxi je to často opomíjená záležitost, správně bychom ale měli alespoň zajistit, aby si písma během externího zpracování nikdo nepřivlastnil, to znamená, aby je subdodavatel nepoužíval i po skončení práce pro svoji potřebu. Fakt, že se tomu tak často neděje (a že je v tomto směru jakákoliv kontrola velmi obtížná), je jedním z velkých problémů předávání otevřených dokumentů. Ale ani v případě, že se zneužití písem podaří zabránit a jsou po skončení práce smazána, nemusí být vše v pořádku. O způsob výkladu některých licenčních Předávání otevřených dokumentů je proces, který lze označit za překonaný a obecně nevýhodný. Přesto je i dnes řadou uživatelů opakovaně používán. podmínek se sice občas vedou spory (a podmínky pro jednotlivá písma se navíc mohou měnit), podle řady výkladů je ale protiprávním jednáním již samo jejich užití na externím pracovišti, bez ohledu na to, že jsou použita jen pro vytištění dodaného dokumentu. Vždy je proto důležité vědět, jaký způsob využití písem je výrobcem povolen a jaký ne. Realita je taková, že důsledné dodržení licenčních podmínek je při předávání otevřených dokumentů velmi obtížné, v každém případě bychom ale měli bránit alespoň nepovolenému šíření písem. Jak jsme si řekli hned v úvodu, a nakonec i v předcházejících číslech časopisu, při komunikaci mezi grafickým pracovištěm a dodavatelem tiskových služeb bychom se měli vždy snažit vyhnout předávání souborů ve formě otevřených Vždy dáváme přednost automatickému sbalení dokumentu před ručním kopírováním obrázků, písem a dalších komponent. dokumentů (je přitom jedno, zda jde o klasický, třeba ofsetový, nebo digitální tisk). Podobná praxe je často zdrojem nepříjemností, zdržení a chyb, zavlečených až do finálního produktu. Kromě toho přinášejí otevřené dokumenty řadu problémů ve smyslu sledování zodpovědnosti za stav a změny dokumentu to je ale téma na samostatný článek. Pokud není vyhnutí, namísto ručního kopírování souborů použijme některou z automatických funkcí v případě programu QuarkXPress je to funkce Sbalit. Kamil Třešňák 10

11 RP 1/2004 Press Velkoformátový digitální ink-jetový tisk Mezi velice výrazné a často používané formy současné reklamy patří například billboardy, bigboardy, megaboardy, citylighty, bannery, ale i autoplachty a celoplošné samolepící reklamní aplikace na dopravních prostředcích, zkrátka nejrůznější velkoplošné nosiče vícebarevné tištěné reklamy. Velice rychlý a extenzivní nástup těchto relativně nových druhů reklamy umožnil jednak další vývoj jednotlivých tiskových technik používaných pro velkoplošný tisk a jednak nástup nových druhů tiskových médií (velkoplošné reklamy už dávno nejsou tištěny jen na papír), barev a technologií povrchového zušlechťování, zaručujících výsledným tiskům vyšší odolnost proti různým vnějším vlivům a tím i požadovanou trvanlivost, ať už v exteriéru nebo v interiéru. Mezi nejpoužívanější tiskové techniky pro vytváření velkoplošných aplikací patří ofset, sítotisk a digitální tisk, konkrétně tisk ink-jetový. Rozhodujícím kritériem při výběru jedné z těchto tiskových technik pro výrobu velkoplošných reklamních aplikací je jednak požadovaný druh tiskového média a jednak počet zhotovovaných kusů. Ofset je totiž vhodný především k potisku papíru, kartonů, vlnitých lepenek a podobných materiálů, a vzhledem k ceně zhotovení tiskových forem pro jednotlivé barvy je rentabilní v řádu tisíců kusů. Sítotiskem je možné potiskovat velice širokou paletu nejrůznějších jak flexibilních, tak i pevných materiálů se savým i nesavým povrchem, od papíru přes nejrůznější plastové fólie, textilní materiály, až po sklo a kovové nebo dřevěné desky. Také u této techniky je třeba pro každou barvu zhotovit tiskovou formu, tedy síto, ale její použití už je rentabilní v případech, kdy se náklad pohybuje v rozmezí přibližně od 20 do kusů. Pokud se počet požadovaných velkoplošných reklamních aplikací pohybuje v rozmezí od jednoho do dvaceti kusů, je ekonomicky nejvýhodnější tiskovou technikou digitální ink-jetový tisk, kterým je v současnosti možné už potiskovat jak flexibilní média v rolích i arších, tak i pevná média, jako jsou například plastové nebo dřevěné desky. Vzhledem k tomu, že digitální ink-jetový tisk nevyžaduje pre-pressový meziprodukt, tedy žádnou fyzickou podobu tiskové formy, ale grafický obraz je vytvářen tiskovými hlavami přímo z dat dodávaných tiskárně RIPem, je u flexibilních médií velikost potiskované plochy omezena pouze tiskovou šířkou stroje (ale ta už v současnosti dosahuje až 5 m) a na délku návinem tiskové podložky na roli, který je limitován tloušťkou příslušného média. Podstata digitálního ink-jetového tisku spočívá v nastříkávání mikroskopických kapiček barevných inkoustů z tiskové hlavy na příslušnou podložku, přičemž k digitálně řízenému vystřelování těchto kapiček z tiskové hlavy dochází buď na piezoelektrickém, nebo na termálním principu. Piezoelektrický ink-jetový tisk Zjednodušeně řečeno spočívá princip piezoelektrického ink-jetového tisku v tom, že tisková hlava stroje obsahuje miniaturní tlakové komůrky na jedné straně vybavené tryskou a na druhé straně uzavřené pružnou membránou, za kterou je umístěn piezoelektrický krystal, plnící funkci miniaturní pumpičky. Tyto komůrky se naplní tiskovým inkoustem, piezoelektrické krystaly po nabití elektřinou prudce zvětší svůj objem, čímž zatlačí na membránu a přetlak vzniklý v komůrce způsobí vystřelení kapičky inkoustu tryskou na tiskovou podložku. Tlak, který při vystřelení kapičky působí, je přibližně 20, 26 MPa. Výsledkem tohoto procesu je vznik přesně ohraničeného, zakulaceného tiskového bodu na tiskovém médiu. Vzhledem k tomu, že vystřelování těchto miniaturních kapiček tiskového inkoustu probíhá ve zlomcích sekundy, musí být velice přesně zfázováno, což vyžaduje sofistikované ovládací softwary, aby výsledný tiskový obraz byl co nejdokonalejší. Kromě kapalných inkoustů mohou být v upravených piezoelektrických ink-jetových tiskárnách použity také inkousty tuhé, což jsou v podstatě speciální barevné vosky. Ty musejí být v tiskové hlavě před nastříknutím teplem uvedeny do kapalného skupenství, ale S novým velkoformátovým strojem Scitex Idanit Novo tiskneme až 170 billboardů denně. Magic Seven, a. s. Dělnická 3, Praha 7 Tel.: , Fax: info@magicseven.cz

12 Press RP 1/2004 jsou modely tohoto výrobce vybaveny, lze tak zhotovit snímky o celkové velikosti 12 megapixelů. FinePix F610 je vybaven objektivem Fujinon Super EBC s trojnásobným optickým zoomem, což je ekvivalent k mm kinofilmu. Z parametrů fotoaparátu pak zaujme jistě i maximální citlivost 800 ISO. Nový fotoaparát je nástupcem osvědčeného modelu FinePix F601 Zoom, Fujifilm se však při jeho vývoji inspiroval i dalšími modely ze svého portfolia, jako je například profesionální digitální zrcadlovka Fine- Pix S2 Pro. Podle ní je u modelu FinePix F610 využito dvou LCD displejů, z nichž první zobrazuje informace o nastavení fotoaparátu a na druhém o velikosti 1,8 jsou pak zobrazovány snímky. Snímky jsou již standardně ukládány na paměťové karty typu xd Picture Card. Ecco Paper s novým logem K významným změnám došlo ve společnosti Ecco Paper, která je jedním z předních dodavatelů papíru na českém trhu. Před koncem minulého roku se totiž změnilo firemní sídlo pražské centrály, jež je nyní nově v ulici Argentinská 38/286 v Praze 7-Holešovicích. Druhou změnou v této společnosti je pak redesign jejího loga. Modernizace symbolu společnosti tak nyní koresponduje se stylem značky mateřské společnosti MAP. Úpravy na tomto logu provádělo Grafické studio Kafka Design a jedním z jeho úkolů bylo snížení množství použitých firemních barev a druhů písma. V současnosti se dále pracuje na systému začlenění nového loga do profesionálně řešeného jednotného firemního stylu popsaného v grafickém manuálu. Multifunkční zařízení od Canonu Jedním z výrobců etablujících se v oblasti multifunkčních zařízení je i společnost Canon, která na začátku tohoto roku představila nový model s označením SmartBase MP390. Jde o zařízení, které doplňuje řadu produktů Smart- Base MP360 a MP370. Společnost Canon při vývoji tohoto nového multifunkčního zařízení vsadila především na velmi dobrou kvalitu tisku, Tisk UV inkousty patří k moderním ink-jetovým technologiím. Velkoformátovou tiskárnu Zünd Uvjet 215-C představila na loňském ročníku veletrhu Reklama & Polygraf společnost HSW Signall na tiskové podložce dojde opět k jejich okamžitému ztuhnutí, takže na povrchu méně kvalitních substrátů nemají čas se rozpít. Těmito tuhými inkousty je však možné potiskovat nejenom všechny druhy papírů, ale i PE a PVC fólie, a vysoké kvality tisku lze dosahovat i na materiálech povrchově neupravených. Jejich další výhodou je potom skutečnost, že není třeba čekat na jejich zaschnutí, výtisk je okamžitě připraven k použití, povrchové úpravě například laminováním nebo dokončujícímu zpracování, a tisk je vodostálý. Na technologii piezoelektrického ink- -jetového tisku staví své velkoformátové digitální tiskárny většina výrobců. Jako příklad bychom mohli uvést třeba společnosti ScitexVision, NUR, Vutek, Mutoh nebo Roland. Termální ink-jetový tisk Princip této ink-jetové tiskové technologie je podobný jako u piezoelektrického tisku, ale k vystřelování kapiček tiskových inkoustů nedochází rozpínáním elektřinou nabíjených piezoelektrických krystalů, ale pomocí přetlaku, vznikajícího zvětšováním objemu tiskového inkoustu v komůrce vlivem jeho prudkého zahřátí. Výhodou této tiskové technologie je jednodušší, a tím samozřejmě i levnější konstrukce tiskové hlavy stroje, z čehož vyplývají i jeho nižší pořizovací a provozní náklady, což by logicky mělo ovlivňovat i nižší jednotkovou cenu tisků. Jinak je využívání digitálních tiskáren pracujících s touto tiskovou technologií stejné jako u piezoelektrické ink-jetové technologie. Na termálním ink-jetovém principu jsou založeny např. digitální tiskárny DesignJet 5000 z produkce společnosti Hewlett-Packard nebo tiskové stroje Encad. Tiskové inkousty Velice důležitou roli hrají ve velkoformátovém digitálním tisku používané tiskové inkousty. Jednak ovlivňují životnost a stabilitu výsledných tisků, a některé jejich druhy potom dále limitují možnosti výběru tiskových médií. V současné době jsou pro velkoformátový ink-jetový tisk používány čtyři základní druhy tiskových inkoustů. Zatím nejrozšířenější jsou inkousty ředitelné vodou, které existují v pigmentových nebo dye-based verzích. Používány jsou zejména pro interiérové velkoplošné tisky, protože mají menší odolnost proti vnějším povětrnostním vlivům a také menší barevnou stabilitu vůči UV záření, ovšem v současnosti už existují i vodou ředitelné pigmentové inkousty, dosahující na speciálních médiích stability a životnosti až dvou let. Určitou nevýhodou vodou ředitelných inkoustů je i skutečnost, že většinou vyžadují aplikaci na Velkoformátový ink-jetový digitální stroj Inca Eagle 44 může potiskovat i pevná desková média 12

13 RP 1/2004 Press tisková média se speciálně upraveným natíraným (coatovaným) povrchem, která jsou samozřejmě dražší než média neupravovaná. Solventní, tedy ředidlové inkousty představují dosavadní vrchol jak v trvanlivosti tisků, tak i v ekonomice produkce. Je jimi možné potiskovat libovolná tisková média bez coatingu nebo jakýchkoliv jiných úprav. Vzhledem k tomu, že po nastříknutí na tiskovou podložku rychle zasychají, je možné tisknout vyšší rychlostí než inkousty ředitelnými vodou, a jejich odolnost proti vnějším vlivům a UV stabilita je také značně vyšší minimálně tři roky bez jakýchkoliv povrchových úprav laminováním nebo lakováním. Určitou nevýhodou je ale cena, protože jak inkousty, tak zejména tiskové hlavy pro tisk těmito inkousty jsou dražší, což je třeba kompenzovat vysokou frekvencí využití těchto strojů. Jeden z nových trendů v ink-jetovém velkoformátovém tisku představují inkousty ekosolventní. Na rozdíl od solventních inkoustů nemají tendenci zasychat v tiskovém stroji, ale stejně jako solventními inkousty je jimi možné potiskovat povrchově neupravované, nepotahované materiály, tedy tisknout velice levně. Vzhledem k tomu, že těmito inkousty lze tisknout s vysokým rozlišením, dá se předpokládat, že budou postupně nahrazovat technologii ink-jetového tisku vodou ředitelnými inkousty, zvlášť s ohledem na to, že jejich odolnost vůči vnějším vlivům a UV stálost je podobná jako u inkoustů solventních. Také rychlost tisku může být vysoká i při velkém rozlišení, až několik metrů čtverečních za hodinu, i při tisku například na obyčejný vinyl. UV inkousty představují další nový trend v ink-jetovém tisku. Stejně jako u tiskových UV barev například pro ofset nebo sítotisk u nich nedochází ke schnutí odpařením ředidla, ale proces jejich vytvrzování je nastartován ozářením UV paprsky. Z toho vyplývá, že ve velkoformátové ink-jetové tiskárně musí být na pojezdové konzoli tiskové hlavy v daném odstupu od této hlavy instalována sušicí jednotka s UV lampou, pohybující se paralelně s hlavou a zajišťující vytvrzování UV inkoustů. Je jimi možné potiskovat velice širokou paletu tiskových médií bez jakýchkoliv povrchových úprav, přičemž odolnost proti vnějším vlivům a UV stálost tisků provedených těmito inkousty je vynikající, v případech některých tiskových médií může jejich životnost paradoxně několikanásobně překonávat životnost tiskové podložky. Cena je ovšem zatím vyšší, takže je třeba pečlivě zvažovat, na jaké velkoformátové aplikace se použití technologie ink-jetového tisku UV inkousty vyplatí použít. Tiskové materiály pro velkoplošné aplikace Výběr materiálů, na které je možné digitálním ink-jetem tisknout velkoplošné rek- TYPOS, tiskařské závody, a. s. Kovářská 328/ Plzeň tel , fax Vytiskneme Vám cokoliv... už brzy v nové tiskárně Ink-jetový tiskový stroj Nur Blueboard s pětimetrovou šíří tisku, instalovaný v reklamní tiskárně Eclipse stav k ve 12 hodin, 36 minut

14 Press RP 1/2004 o čemž svědčí mimo jiné i maximální tiskové rozlišení x dpi. Rychlost tisku se u systému SmartBase MP390 pohybuje od 18 stran ve formátu A4 za minutu při černobílém tisku až po 12 stran při tisku barevném. Orientace na vysokou kvalitu tisku se promítla i do dalších funkcí, mezi nimiž nechybí rovněž pro multifunkční zařízení neobvyklý bezokrajový tisk. Vysokých rychlostí tisku se dosahuje i při procesu kopírování, které probíhá v rozlišení 600 x 600 dpi při černobílém a x dpi při barevném snímání. Z parametrů skeneru pak stojí za pozornost maximální rozlišení CCD snímače x dpi. Pomocí softwarové interpolace lze však dosáhnout rozlišení až x dpi. Z dalších netradičních možností zařízení SmartBase MP390 bychom neměli opomenout vybavení slotem pro čtení šesti typů paměťových karet. Tiskárny Phaser v novém Společnost Xerox představila hned tři nové modely tiskáren, spadajících do produktové řady označované Xerox Phaser. První dva modely označované jako Phaser 4500 a Phaser 8400 jsou určeny pro tisky v maximálním formátu A4, poslední barevná laserová tiskárna s označením Phaser 7750 pak umožňuje tisk až do maximálního formátu A3. Prvně jmenovaný model laserové tiskárny se vyznačuje vysokým rozlišením dpi, přičemž tohoto rozlišení lze dosahovat i při plné tiskové rychlosti, která činí 35 stran za minutu. Díky této rychlosti se nový model Phaser 4500 řadí mezi nejrychlejší tiskárny ve své kategorii. Zařízení přitom může potiskovat široké spektrum materiálů v rozsahu plošných hmotností od 60 do 216 g/m 2. Phaser 4500 je dodáván ve čtyřech základních provedeních, lišících se množstvím operační paměti, možnostmi připojení či doplněním o jednotku oboustranného tisku. Druhý model nové tiskárny Xerox Phaser taktéž pracuje v maximálním formátu A4, umožňuje však barevný tisk, a to v maximálním rozlišení až dpi. I zde se jedná o velmi rychlou laserovou tiskárnu, která může tisknout rychlostí 24 stran ve formátu A4 za minutu, přičemž této rychlosti je dosahováno jak při černobílém, tak i při barevném tisku. Při standardní kvalitě tisku je rychlost snížena na 18 stran, při Šestibarvová digitální tiskárna Roland HI-FI Jet Pro II s tiskovou šířkou mm je díky dosahovanému tiskovému rozlišení x dpi ideální pro tisk vysoce kvalitních fotografií, billboardů atd. lamní aplikace, je skutečně velice široký. Na tomto místě bychom měli připomenout, že u flexibilních materiálů potisk probíhá z role do role nebo z role do archu, ale existují i stroje na potisk archů a dokonce i na potisk pevných, neohebných desek v různých tloušťkách. Z klasických tiskových materiálů je tedy tímto způsobem možné potiskovat samozřejmě papír v jeho nejrůznějších úpravách, od obyčejných hlazených natíraných papírů přes papíry plakátové, billboardové (tzv. blueback), fotopapír atd., dále samolepicí sendvičové materiály s lícovou vrstvou z papíru nebo fólie z plastické hmoty i ve speciálních úpravách, například perforované okenní fólie nebo velice odolné oděruvzdorné podlahové fólie, PVC plachtovinu (frontlit, backlit, blockout), autoplachty (s plošnou hmotností až 900 g/m 2 ), síťovinu, ale i speciální textilní materiály, jako je vlajkovina, kobercovina atd. A jak už bylo uvedeno, na speciálních deskových ink-jetových tiskárnách, jako je například Eagle, lze potiskovat třeba i laminované dřevěné desky, plexisklo, plech a podobné tiskové podložky. Dělení velkoformátového ink-jetového tisku v praxi Mezi přední výrobce velkoformátových ink-jetových tiskáren patří společnost Vutek. Na snímku je tiskový stroj Vutek UltraVu 3360 s tiskovou šířkou více než 3 metry Mezi velkoformátové počítáme obvykle digitální ink-jetové tiskárny od tiskové šíře mm výše. V současné době jsou tyto tiskárny nabízeny s tiskovou šířkou i více než 5 metrů, a vzhledem k tomu, že, jak už bylo uvedeno, tiskovou délku limituje jen návin potiskovaného materiálu na roli, mohou některé aplikace dosahovat skutečně obrovských rozměrů. Tyto tiskárny mohou pracovat v různých, i poměrně vysokých rozlišeních dpi, takže jsou schopny i na velkých plochách dosahovat velice dobré kvality tisku. Jsou minimálně čtyřbarvové, tisknou tedy CMYKem, ale většinou jsou dnes dodávány v šestibarvovém (+Lc +Lm) nebo vícebarvovém provedení. Ale vzhledem k tomu, že jejich tiskové hlavy jsou konstruovány na použití pouze jednoho z výše uvedených druhů tiskových inkoustů, takže je nelze pouhou výměnou zásobníků s inkousty podle potřeby obměňovat, musí být firma zabývající se tiskem velkoplošných aplikací vybavena více typy velkoplošných tiskáren. To je i důvod, proč jsou velkoplošné tiskové aplikace rozdělovány do dvou základních skupin podle způsobu konečného použití na interiérové a exteriérové. Toto základní rozdělení potom ovlivňuje i výběr tiskových médií a volbu odpovídajících inkoustů. Dalším hlediskem je požadovaná kvalita z hlediska tiskového rozlišení a trvanlivost aplikace daná dobou, po kterou je plánována její finální instalace. Ale volbu odpovídajícího technologického zpracování zakázky mohou ovlivňovat i další faktory, například umístění interiérové aplikace ve výloze, do které intenzivně svítí slunce. To je potom nutné řešit buď použitím inkoustů s odpovídající UV stabilitou, nebo překrytím tisku UV laminovací fólií. Co se týká požadavků na předlohy pro velkoformátový digitální ink-jetový tisk, obecně je možno říci, že v ideálním případě by měly být dodány v pdf formátu v rozlišení 300 dpi (na billboardy postačuje rozlišení 150 dpi), zpracované v odpovídajícím poměru, např. 1:5 nebo 1:10. Ivan Doležal 14

15 RP 1/2004 Post-press Co je registrační výsek Oblast knihařského zpracování je velmi rozmanitá a nabízí dnes celou řadu dílčích operací a technologických postupů, zvyšujících užitnou hodnotu tiskoviny nebo zajišťujících vyřešení specifické funkce. Jednou z těchto operací jsou i registrační výseky. Oč tedy vlastně jde, na co jsou registrační výseky dobré? Mnozí z nás se s nimi setkávají takřka denně. Stačí, abychom používali diáře, telefonní seznamy, plánovací kalendáře apod. registrační výseky jsou totiž vyseknuté kraje stran na delší straně naproti hřbetu, které nám zajišťují rychlé a snadné otevření příslušného tiskového produktu na požadované straně. Najdeme je zkrátka všude tam, kde je zapotřebí přehledně a elegantně oddělit jednotlivé kapitoly. Registrační výseky tak můžeme celkem běžně vidět například u výstavních katalogů, kde jednotlivé výseky oddělují kapitoly podle nomenklatury, hal apod. Velmi často se můžeme s registračními výseky setkat také v oblasti výroby pořadačů. Málokdo ovšem ví, že i když jde o poměrně jednoduše vypadající výrobek, samotná příprava těchto výseků není příliš jednoduchá. Jedním z řešení je pochopitelně možnost využít zařízení pro standardní výsek, o nichž jsme si povídali v Reklamní produkci také. Pravdou ovšem zůstává, že vzhledem k tomu, že se tyto výseky provádějí vždy jen na určitém počtu stran a nikoliv na celém knižním bloku, je použití klasických výsekových strojů možné jen s velkým podílem ručního zpracování. V praxi to znamená před každým výsekem odpočítat a připravit právě ty listy, které jsou pro danou záložku určeny. Po provedení výseku je nutné další odpočítání atd. Tento postup je tedy velmi zdlouhavý. Při kusové výrobě je relativně vhodný, na vysoké náklady však prakticky nepoužitelný. Nevýhodou ručního zpracování je i nižší přesnost zpracování. Daleko zajímavějším řešením je použití poloautomatického nebo automatického stroje, kde všechny dílčí činnosti probíhají automatizovaně. Firmou, která se na tuto oblast knihařského zpracování specializuje, je hořovická společnost Tejinvest. Ta zakoupila od švýcarské společnosti Durrer, zabývající se výrobou specializovaných strojů na dokončující zpracování, první automatický stroj na výrobu registračních výseků v České republice. Výsek krajního proužku Než se budeme podrobně zabývat možnostmi tohoto stroje, řekněme si, jak vlastně mohou registrační výseky vypadat a s čím se můžeme setkat. Existuje totiž celá řada registračních výseků lišících se nejenom svým tvarem, ale i velikostí. Tvar registračního výseku může být takřka libovolný; musí být pochopitelně podřízen užitné hodnotě daného produktu. V oblasti plánovacích kalendářů a adresářů se nejvíce osvědčuje postupný výsek krajního proužku, jehož počátek se s jednotlivými oddíly snižuje. Tento výsek pak může mít ostrý nebo zaoblený roh, často je vidět také varianta s tupým zaobleným úhlem. Podle velikosti knižního bloku se pak stanovuje také velikost výseku. Bylo by asi nežádoucí, aby malý blok telefonního záznamníku měl záložky například dva centimetry hluboké, a naopak u velkého bloku by záložky o velikosti 0,5 cm asi také zcela neplnily svůj účel. Zajímavostí je, že lze používat kromě standardního EURO formátu, kde jednotlivé indexy ubíhají shora dolů, také výseky v arabském formátu, kde jsou výseky řazeny zdola nahoru. Oba tyto formáty lze pochopitelně i kombinovat. Palcové výseky S jinou variantou registračních výseků se pak můžeme setkat například již u výše zmíněných výstavních katalogů, stejně jako u brožur, kde je úkolem výseku oddělit objemnější kapitoly. V těchto případech se dnes stále častěji prosazují tzv. palcové registrační výseky. Jde o výsek, kde je v celém oddílu vyseknut oblouk různého poloměru, nejčastěji od 15 do 25 mm. Existují samozřejmě i daleko větší poloměry palcových výseků, záleží pouze na samotném návrhu produktu. Stroj však pracuje s výsekovými nástroji, které JEDNOTKA KVALITY TISKU TISKÁRNA A REPROGRAFICKÉ STUDIO GEN. SOCHORA 1379, OSTRAVA-PORUBA TEL.: , , FAX: OBCHOD@PRINTO.CZ,

16 Post-press RP 1/2004 Nabídka textilních materiálů Společnost Avery Dennison je známa jako jeden z výrobců a dodavatelů materiálů pro polygrafii. Nyní tato společfotografické dokonce na 7 stran A4 za minutu. Také u Xerox Phaseru 8400 se můžeme setkat se čtyřmi základními konfiguracemi, lišícími se množstvím operační paměti a způsobem připojení, kde pouze nejnižší model není vybaven síťovou kartou 10/100Base-TX Ethernet. Nejvyšší dva modely jsou pak doplněny o duplexní jednotku, popřípadě o interní pevný disk. Největším novým modelem je Xerox Phaser 7750 jednoprůchodová barevná laserová tiskárna s maximálním formátem tisku až 320 x mm. I zde společnost Xerox vsadila na vysokou tiskovou rychlost, která je 35 černobílých nebo barevných stran za minutu. Této rychlosti zařízení dosahuje v základním rozlišení x 600 dpi. Kromě něj však tiskárna dokáže tisknout i v rozšířeném módu x dpi. Podobně jako u menších modelů, také u Phaseru 7750 se setkáme se čtyřmi základními konfiguracemi. Sagitta nový laminátor od Komfi Zařízení pro zpracování laminace jsou jednou ze základních komodit lanškrounské společnosti Komfi, která dnes již v této oblasti nabízí celou řadu produktů. Zatím posledním počinem výrobce termolaminátorů je uvedení nového modelu s označením Sagitta, jenž umožňuje pracovat s archy do maximálního formátu B1+, konkrétně 760 x mm. Díky inovovanému systému nakládání je však možné pracovat již s archy s minimálním formátem 240 x 300 mm, což ze Sagitty dělá univerzální zařízení. U nového laminovacího stroje je inovována také trhací část, která se vyznačuje přesným nařezáváním rotačním nožem a klidným trháním. Sagitta dokáže pracovat rychlostí až 35 metrů za minutu, což představuje hodinový výkon okolo archů ve formátu B2 za hodinu. Stroj je na výstupu navíc doplněn střásacím stolem. jsou připravovány pro každou velikost výseku, což znamená, že je nutné si vybrat z široké nabídky používaných nástrojů. U velkých nákladů je pak možné nechat připravit speciální výsekový nástroj, ten je ovšem díky zahraniční výrobě a použitým odolným materiálům velmi drahý. Jaké materiály lze zpracovávat? Tato otázka napadne pochopitelně každého, kdo připravuje zakázky, které by chtěl opatřit tímto registračním výsekem. Uveďme tedy, že zpracovávat lze již knižní bloky, a to všech základních vazeb, tzn. měkké šité vazby V1, lepené vazby V2, dále pak vazeb V3 a V4, stejně jako tuhé knižní vazby V8. Zde ale musíme mít na paměti odlišnost technologického postupu, protože automat nedokáže pracovat s knižním blokem zavěšeným v tuhých deskách proto je nutné výsek provést před zavěšením do desek. Zpracovávat lze pochopitelně i volně snesené listy před opatřením bloku vazbou. Zajímavé je určitě i to, že se dají zpracovávat rovněž knižní bloky s kroužkovou vazbou nebo vazbou Twinwire, což je speciální druh kroužkové vazby. Co se týče omezení velikosti knižního bloku, pak systém Rega 4, který je ve společnosti Tejinvest nainstalován, umožňuje pracovat s bloky od formátu A7 (130 x 90 mm) až do formátu B4, konkrétně 320 x 250 mm. Tloušťka hřbetu by se přitom měla pohybovat do 2,5 cm. Pokud je tloušťka hřbetu větší, maximálně však 5 cm, minimální velikost knižního bloku je A6, maximální pak zůstává nezměněna. Materiály vhodné pro zpracování Automatizovaný stroj Rega 4 na zpracování registračních výseků Zařízení podle programu automaticky odpočítává listy jednotlivých výseků Zpracovávat by se měly materiály s plošnou hmotností 60 g/m 2 a vyšší, ale praxe ukazuje, že ani zpracování papírů s plošnou hmotností pohybující se okolo 48 g/m 2 nepůsobí žádné problémy. Zde je však nutné počítat s jistým snížením produkční rychlosti, a to přibližně na 400 vazeb za hodinu. Nejideálnější je potom zpracování hlazených materiálů, jejichž plošná hmotnost se pohybuje přibližně okolo 115 g/m 2. V tomto případě se produkční rychlost zařízení pohybuje až do bloků za hodinu. Do jisté míry pak hraje svou roli i počet výseků v bloku. Těch je možné najednou vytvořit až 33, přičemž lze naprogramovat i rozdílný počet stran pro jednotlivé výseky. To je nutné například u výstavních katalogů, kde jednotlivé sekce mohou mít pochopitelně různé počty stran. K výseku patří i dotisk Kromě standardního výseku může zákazník požadovat také dotisk nějakého textu na jednotlivé záložky. Nejčastěji se používají například písmena, dny v týdnu, čísla hal apod. K tomuto účelu slouží stanice dotisku, která je součástí stroje a lze na ní pomocí dvou barev dotisknout prakticky libovolné texty v závislosti na velikosti záložky. Standardně je používána černá a červená barva. Dotisk lze však provádět jen v případě, že je blok opatřen pouze jednou řadou registračních výseků. Při výseku více řad je možné potisknout pouze první řadu. Závěr V tomto článku jsme si přiblížili jednu ze zajímavých speciálních činností dokončujícího zpracování. Zahrnutí registračních výseků do návrhu zakázky může pak být v některých případech velmi vhodné, protože tyto výseky mnohdy bývají užitečným pomocníkem. Patrik Thoma 16

17 RP 1/2004 Post-press Není lak jako lak V minulém vydání Reklamní produkce jsme si podrobně povídali o speciálních aplikacích v oblasti laminování. Názornou ukázkou pak byla samotná obálka tohoto časopisu, na níž bylo aplikováno rastrové lamino. Dnes se budeme zabývat specialitami v oblasti lakování. Již jsme v našem časopise několikrát zmiňovali, že právě lak a lamino jsou nejčastějšími povrchovými úpravami tiskovin, jež mají za úkol nejenom zvýšit efektnost daného produktu, ale v některých případech i zlepšit vlastnosti tiskoviny. V oblasti laků jsou přitom tyto možnosti, podobně jako u lamina, značně široké a záleží tak pouze na zadavateli, jaký způsob si vybere. Hned na úvod však musíme podotknout, že specializovaná řešení zdaleka nezpracuje každá tiskárna, a proto je nutné před vlastní realizací celou problematiku řádně prokonzultovat. O lesklých lacích asi není nutné příliš informovat, ale málo lidí již ví, že podobně jako u lamina, také u laků se můžeme setkat s matným provedením. To se však dnes u nás velmi málo využívá. Vyskytuje se jak u disperzních, tak i u UV laků. Jeho předností je pochopitelně matný povrch. Z technického hlediska jde o běžný lak, do něhož jsou přimíchány speciální přísady zajišťující jeho zmatnění. Protože jsme právě naznačili, že jde o běžný lak s dalšími příměsemi, je zřejmé, že jej lze aplikovat na stejných zařízeních jako laky lesklé. Pravdou však zůstává, že lepších výsledků je dosahováno na strojích vybavených lakovacím zařízením s komorovou raklí, což jsou zjednodušeně řečeno takové stroje, kde se lak před nanesením na substrát nachází v jakési komoře, z níž je na válec dávkován speciálním nožem, zaručujícím konstantní a přesný nános laku po celé šíři válce. Matné laky přitom můžeme najít i mezi dalšími specialitami. Speciální laky je možné nanášet i na archových ofsetových strojích s lakovacím agregátem Další, neméně atraktivní skupinou laků, u níž se podrobněji zastavíme, jsou tzv. parfémované laky, někdy též označované jako laky voňavé. Již jste se určitě někdy setkali s tiskovinou, z níž se po přetření určitého místa hřbetem ruky začala vylučovat vůně. Právě to mají na svědomí parfémované laky, které dnes získávají stále více příznivců. I zde jde o klasické disperzní laky, obohacené o příměs zajišťující uvolňování vůně. Touto příměsí jsou speciální mikrokapsle, do nichž jsou parfémy zapouzdřeny. Nejčastěji se tyto parfémované laky aplikují na jednorázové reklamní tiskoviny, letáky, propagační materiály a etikety. Je to především z toho důvodu, že aromatické látky působí pouze krátkodobě. Aplikovat je lze na široké spektrum potiskovaných substrátů, počínaje nejrůznějšími druhy papírů a kartónů, přes vlnitou lepenku až po plastické fólie. Důležité při aplikaci je, aby byla vrstva parfémovaného laku nanášena jako poslední, tj. svrchní, aby mohlo docházet k snadnému uvolňování. Na trhu je dnes celá řada aromatických látek různých vůní, imitujících svým složením květy stromů, plody i koření. Někteří výrobci dokonce uvádějí, že mají ve svém sortimentu až 140 různých esencí. Je přitom možné nechat si připravit i vlastní esenci zde jsou však jistá omezení. První z nich je ekonomické. Příprava těchto mikrokapslí je totiž dost nákladná, proto by bylo neekonomické je připravovat pouze pro několik výtisků. Pokud se tedy rozhodneme pro aplikaci parfémovaných laků, mělo by se jednat o zakázky ve vyšším nákladu. Další omezení je dáno samotnou přípravou mikrokapslí. Tyto velmi malé schránky o velikosti přibližně 30 mikrometrů jsou ze speciální plastické hmoty, jež by však mohla být narušena některými látkami, především s obsahem alkoholu. Při výběru vlastní vůně je tedy nutné předem dohodnout s výrobcem nebo dodavatelem těchto mikrokapslí,

18 Post-press RP 1/2004 nost přináší zcela novou řadu textilních materiálů, určených pro výrobu bannerů, vlajek, nástěnných dekorací, jevištních pozadí, divadelních opon a POS displejů. Tyto nové materiály jsou vyrobeny pro vícebarevné ink-jetové digitální stroje pracující jak se solventními, tak i s dye-based a pigmentovými inkousty. Standardně jsou tyto materiály dodávány v rolích o šířce mm a návinu 50 metrů. Portfolio nových textilních materiálů Avery obsahuje výběr následujících produktů: 5100 Textile Banner, 5200 Heavy Duty Textile Banner, 5300 Canvas, 5400 Voile a 5500 Flag. Ukázka typických produktů, při jejichž balení se využívá vlastností blister laků Tiskárna Resl hlásí zvýšení kapacity V náchodské společnosti D. R. J. Tiskárna Resl došlo k razantnímu navýšení kapacit v oblasti zpracování měkkých knižních vazeb. Vzhledem ke zvýšené poptávce po šité vazbě V4 se totiž firma rozhodla k nákupu technologie na její zpracování. V tiskárně proto byla nainstalována lepicí linka Wohlenberg Quickbinder v provedení pro tavné lepidlo, doplněná automatickým trojřezem Trimtec 45i od téhož výrobce. K instalaci těchto zařízení došlo již v polovině minulého roku, před jeho koncem však bylo provedeno další doplnění strojového vybavení o níťošičku, díky níž tak byl uzavřen celý výrobní cyklus. Novým přírůstkem v této tiskárně je automatická šička Aster 160 z produkce společnosti Sigloch-Kolbus s produkční rychlostí bloků za hodinu. Retrospect nově i pro Panthera S uvedením nového operačního systému Panther, určeného pro počítače na platformě Macintosh, je pochopitelně očekáváno uvádění nových softwarových produktů, které dokáží jeho schopností využít. Jednou z nových aplikací, jež jsou nativně připraveny právě pro tento operační systém, je aplikace Retrospect 6.0 od společnosti Dantz Development Corp. Již šestá verze tohoto zálohovacího programu je přitom určena pro počítače Power Mac G4 a G5. Mezi novinky této verze Retrospectu patří například jaké podmínky musí daný parfém splňovat. Po uzavření se mikrokapsle dodávají buď jako prášek, nebo jako pasta. Obojí se poté přimíchává do laku a nanáší na potiskovaný substrát. K tomuto účelu je přitom možné použít více tiskových technik. Využívá se jak ofsetového tisku, tak i sítotisku nebo třeba flexotisku. Je také nutné zajistit odpovídající míchání, protože mikrokapsle mají tendenci se usazovat u dna proto je pro rovnoměrný nános nutné lak v zásobníku míchat. Toho lze docílit automatickým míchacím zařízením, ale velmi často se tyto laky míchají i ručně. Na jakém principu parfémované laky fungují a jak ovlivnit intenzitu vůně? Princip je velmi jednoduchý. Na povrchu potiskovaného substrátu jsou v zaschlém laku zapouzdřené mikrokapsle, které se tlakem ruky či jiného předmětu poruší a začne se z nich uvolňovat vůně. Je proto logické, že po několika přetřeních daného místa dojde k porušení všech mikrokapslí a tiskovina nadále vonět nebude. Intenzita se potom ovlivňuje velmi jednoduše, a to množstvím přimíchaných mikrokapslí. Čím více jich bude v laku obsaženo, tím bude při přetření lakovaného místa uvolňování vůně intenzivnější. Speciální skupinou laků jsou i laky perleťové, kde, jak již samotný název napovídá, je hlavní předností perleťový vzhled tiskoviny. I zde se jedná o standardní lak, který je obohacen o příměsi. U perleťových laků se nejčastěji jako hlavní přísady využívá iriodin. Nanášení laků se pak týkají stejná omezení jako u laků parfémovaných, tj. je nutné zajistit odpovídající míchání. U perleťových laků však také musíme mít na paměti, že díky jejich zbarvení dochází i k posunu barevného vjemu celé tiskoviny. Proto je vhodné již při samotném návrhu požádat výrobce či dodavatele těchto laků, aby nám ukázal, jak budou vypadat standardní barvy po překrytí perleťovým lakem. K tomuto účelu se využívá tzv. iriodinová tabulka. Mezi efektové laky se zabarvením můžeme pak také zařadit například laky metalické, kde je jako příměsi využito kovového prášku. Velmi efektní pak jsou kupříkladu zlaté nebo stříbrné laky. Můžeme se setkávat také s dalšími speciálními laky. Namátkou vzpomeňme například laky se zvýšenou kluzností, kterým se též někdy říká laky na hrací karty ty jsou totiž jedním ze základních produktů, na něž se tyto laky aplikují. Základem jsou příměsi měkkých vosků. Poslední, zcela specifickou skupinou, o níž se na závěr v krátkosti zmíníme, jsou tzv. blisterlaky, používané výhradně na blisterové karty. Jde o jednoduché kusové balení produktů, kdy zadní část obalu tvoří kartón a přední pak průhledná plastická hmota. Typickým představitelem jsou například balení vteřinových lepidel, baterií apod. Zajímavé přitom je, že k přilepení fólie k blisterové kartě se nepoužívá lepidla, ale právě blisterlaku. Ten se po nanesení nechá zaschnout a fólie je posléze přilepena za působení tlaku a tepla, kdy lak začíná reagovat a dochází k velmi pevnému spojení znamenajícímu při pokusu o otevření většinou poškození svrchní vrstvy kartónu. V tomto článku jsme uvedli jenom některé ze speciálních disperzních laků, setkat se však můžeme i s dalšími zajímavými alternativami, jež mají za úkol buď zlepšit vlastnosti dané tiskoviny, či zvýšit efektnost výsledného produktu. Patrik Thoma 18

19 RP 1/2004 3DR Vizualizéry Většina z nás se asi už někdy v praxi setkala se zpětnými projektory, kterým se podle jednoho z výrobců také často přezdívalo Meotary. S nástupem digitálních techniky však tato zařízení z konferenčních sálů prakticky vymizela. Neplatí to však zcela stoprocentně, a s moderními zpětnými projektory se stále můžeme setkávat na trh nastupují zařízení, která tyto přístroje nápadně připomínají, ale nabízejí daleko širší možnosti využití. Jde totiž o dokumentové kamery, pro něž se postupem času vžil odborný termín vizualizéry. Jak již název napovídá, jde o přístroj, který dokáže snímat obraz, ale zajímavé je, že samotné zařízení jej nedokáže vizuálně interpretovat. K tomuto účelu musí být dokumentová kamera propojena buď s datovým projektorem (pokud se jedná o prezentační spojení), nebo může být propojena také s počítačem. V takovém případě lze nasnímaná data uložit a následně upravovat. Principy vizualizérů Abychom mohli lépe pochopit problematiku vizualizérů, popišme si nyní podrobněji, jak takovéto zařízení vlastně vypadá a jak funguje. Asi není třeba připomínat, na jakém principu pracovaly a pracují Pomocí vizualizérů je možné snímat i trojrozměrné předměty zpětné projektory. Průhledná fólie je podsvětlena silným zdrojem světla a přes soustavu čoček a zrcadel promítnuta na projekční plátno. Základem zpětného projektoru byl podsvětlovací pracovní stůl, nad nímž se tyčilo rameno se zrcadly a čočkami. Podobně jako zpětné projektory vypadá i vizualizér. Také zde se můžeme setkat se základním pracovním stolem (alespoň u některých typů o tom si povíme podrobněji později), který může prosvětlovat průsvitné předlohy. V tuto chvíli však končí veškerá základní podobnost se zpětnými projektory. Velkou předností vizualizérů je totiž kromě snímání průsvitných předloh také skutečnost, že tato zařízení mohou pracovat i s předlohami neprůsvitnými, a co více, dokonce s předlohami trojrozměrnými. Protože se tato zařízení ve většině případů používají v horších světelných podmínkách nejrůznějších konferenčních sálů, jsou dokumentové kamery vybaveny po stranách přídavnými světly, které neprůhledné předlohy nasvětlují. Zpravidla jsou přitom použita speciální bodová světla tak, aby nebyli oslňováni účastníci prezentací v prvních řadách. Světla většinou tvoří speciální zářivky podobné těm, jaké se nacházejí ve skenerech. Jde především o studené katodové světlo, používané ve dvou základních teplotách K a K. U výkonnějších vizualizérů navíc mohou uživatelé mezi těmito dvěma druhy volit dle požadavků snímaných předloh, okolního prostředí apod. Snímací zařízení Také u vizualizéru se nad pracovní plochou tyčí rameno, na něm však již není umístěna čočka se zrcátkem, ale je zde snímací kamera vybavená CCD členem. S tímto termínem jsme se mohli setkat i v oblasti digitálních fotoaparátů, popřípadě digitálních kamer. Zjednodušeně řečeno, pomocí tohoto CCD členu je obraz převáděn do digitální podoby a dále neomezujte se Velkoformátov tisk, fiezaná grafika, laminace a ka írování UÏ se nemusíte omezovat ASTRON print spol. s r. o. provozuje kvalitní oddûlení velkoformátového tisku. Je nabité tím nejmodernûj ím vybavením estibarvová tiskárna Mutoh Toucan s ífikou tisku 2159 mm nabízí bezkonkurenãní rychlost 79 metrû ãtvereãních za hodinu, estibarvov HP DesignJet 5500 tiskne ve fotografické kvalitû na média o ífice aï 1520 mm. Nabízíme také tekutou laminaci a laminaci za tepla i studena, ka írování a fiezanou grafiku. Dále nabízíme malonákladov digitální tisk formátu aï 475x mm. Va e billboardy, plakáty, v vûsní títy i samolepicí nápisy, zkrátka v e, na co si vzpomenete, nyní navrhneme, pfiipravíme i vyrobíme pod jednou stfiechou. Proã zûstat jen u XXL? Se spoleãností ASTRON print spol. s r. o. se uï opravdu nemusíte omezovat. Záhfiebská 41, Praha 2 tel.: , fax: velkoformat@astron.cz

20 3DR RP 1/2004 zrušení limitních omezení velikosti disku, který má být zálohován. Dále je vylepšeno uživatelské rozhraní pro správu mechanik, pásků a čisticích pásků. Nově zvládne tato aplikace také zálohování více FireWire nebo USB pevných disků. Retrospect 6.0 je dostupný ve třech základních provedeních Retrospect Server pro jeden lokální počítač a 100 klientských počítačů, Retrospect Workgroup pro jeden lokální počítač a 20 klientských počítačů a Retrospect Desktop pro jeden stolní počítač či notebook a 2 další počítače s klientem po síti. Pětibarvový Speedmaster v Rýmařově Novým tiskovým strojem se na přelomu roku vybavila rýmařovská tiskárna Sofyko, která je známa především z oblasti výroby etiket. Tímto novým přírůstkem se stal pětibarvový stroj Speedmaster SM 52-5+L z produkce společnosti Heidelberg, pracující v maximálním tiskovém formátu B3. V tiskárně Sofyko se jednalo o náhradu kapacity, protože stroj vystřídal stejný typ, který však byl ve dvoubarvovém provedení. Stroj Speedmaster SM 52 s pěti tiskovými jednotkami a lakovacím zařízením je v uvedené konfiguraci první instalací v České republice. iiyama představila nové monitory Celkem čtyři nové modely monitorů představila společnost iiyama, která tak výrazně rozšířila své portfolio. Mezi novými přírůstky v oblasti LCD monitorů jsou dva modely s úhlopříčkou 17, označované jako ProLite E430T-S a Pro- Lite H430, jeden 19 monitor ProLite E481S a prozatím největší LCD displej v portfoliu s úhlopříčkou 21,3. Ten nese označení ProLite H540. První jmenované zařízení se řadí spíše do kategorie domácích přístrojů, což mimo jiné dokresluje také jeho doplnění o zabudovaný TV tuner. Naopak druhý model s označením ProLite H430 doplňuje sérii modelů třídy high-end a vyznačuje se maximálním rozlišením x bodů. V jeho podstavci jsou pak zabudovány dva vstupy DVI-I a USB Hub. Jedním ze základních parametrů nového devatenáctipalcového monitoru zpracováván. Popíšeme-li stručně tento princip, znamená to, že obraz snímaného předmětu prochází přes optickou soustavu do malého CCD členu, který dokáže rozložit obraz na jednotlivé body. Většina projektorů přitom pracuje v rozlišení XGA nebo SXGA. Pro vyznavače udávání rozlišení v bodech pak jde o hodnoty x 768, resp x CCD snímač přitom pracuje se třemi základními barvami RGB podobně, jako je tomu u monitorů či televizí. Takto vytvořený digitální obraz může být dále zpracováván v některém z výstupních zařízení. Může jít o již zmíněný projektor, ale také o monitor počítače či v některých případech i televizní přijímač. Zkrátka, možnosti výstupů dat z vizualizérů jsou značně široké a záleží pouze na samotném uživateli, jakou variantu si zvolí. Režimy snímání Snímat lze přitom u většiny vizualizérů v několika základních režimech a rychlostech. Vizualizéry jsou totiž vybaveny závěrkou podobně jako fotoaparáty, a tak přístroj nesnímá obraz kontinuálně, ale po jednotlivých snímcích. Těch lze přitom zhotovit v závislosti na přístroji 15 až 30 za vteřinu. Snímat tak není nutné pouze statické objekty, ale dá se volit i snímání pohyblivých předmětů. Mezi základními funkcemi pak bývá i tzv. freeze, tedy zmrazení obrazu, kdy je na projekční plochu zobrazován stále stejný obraz. Této funkce lze využívat například ve chvílích, kdy dochází k výměně snímaného předmětu apod. Snímání standardně probíhá v barevném režimu, ale u některých modelů vizualizérů je možné zvolit také Detail snímací kamery, která může být v některých případech doplněna dalším přídavným světlem Stolní vizualizéry bývají doplněny přídavnými světly po stranách pracovního stolu inverzní snímání nebo dokonce monochromatické. Zajímavou variantou je také nastavení snímané předlohy. U vizualizérů se totiž někdy dá vybírat mezi klasickým snímáním a snímáním textů. V takovém případě se automaticky upraví kontrast tak, aby písmo bylo lépe čitelné. Na režimy vizualizérů lze však nahlížet i z jiného úhlu. U některých zařízení je totiž možné volit i mezi dalšími režimy snímání. Zde máme na mysli kromě snímání běžných předmětů také tzv. mikro a makro režim. U makro režimu je situace jednoduchá a opět zde můžeme nalézt určitou paralelu s digitálními fotoaparáty. Pomocí tohoto režimu lze totiž snímat velmi malé předměty z velké blízkosti. Pokud bychom s tímto režimem nevystačili a potřebovali snímat například předměty sledované mikroskopem, lze využít tzv. mikro režimu. Ten je již nabízen pouze u některých přístrojů a můžeme se zde setkat hned s několika základními řešeními. Jedno z nich nabízí například společnost Umax, která u přístrojů disponujících mikro režimem využívá těsného přiložení snímacího členu k okuláru mikroskopu v ose sledování lidským okem. Obraz z mikroskopu je pak klasickým způsobem promítán na projekční plochu. Výhodou tohoto systému je především skutečnost, že jej lze použít prakticky na libovolný druh mikroskopu. Druhou variantou je využití speciálních adaptérů spojujících optickou soustavu mikroskopu s optickou soustavou vizualizéru. Toto řešení je využitelné především v nejrůznějších laboratořích nebo ve školách, kde je možné pod mikroskopem provádět pouze jeden pokus a jeho výsledky pak promítat celé třídě. Již před chvílí jsme si řekli, že některé vizualizéry jsou vybaveny pracovním stolem a některé nikoliv. Podle toho se 20