Severojižní propojení a jižní koridor

Transkript

1 XVII. Jarní konference AEM Severojižní propojení a jižní koridor

2 Globální spotřeba energie

3 Těžba plynu a ropy v USA

4 Export ropy ze Středního východu

5 Změny v dovozní závislosti plyn a ropa

6 Hlavní toky zemního plynu v roce 2012

7 Ceny plynu celosvětově srpen 2012

8 Shrnutí globálních změn Výrazný nástup nových center spotřeby energie v Asii Těžba břidličného plynu Změna postavení USA z nejvýznamnějšího importéra exportérem Střední východ přestane být zajímavý pro USA, naopak vzroste jeho význam pro Asii Růst dovozní závislosti Číny a Indie, ale hluboko pod dovozní závislostí EU Změny exportních toků energetických komodit přinesou zcela jistě i geopolitické změny Neexistuje světová cena plynu, na jednotlivých kontinentech se ceny významně liší. Vzhledem k tomu, že nejvyšší jsou v Asii, kde bude i nejvyšší poptávka lze postupně očekávat přiblížení se ostatních částí světa (s výjimkou Severní Ameriky) tomuto kontinentu

9 Energetický mix EU a 2010

10 Dovozní energetická závislost EU 27

11 Dovozní závislost EU 27 - plyn

12 Import plynu do EU 27 dle druhu dopravy

13 Struktura dovozu LNG do EU 27 dle země původu

14 Podíly členských zemí na spotřebě dodávek LNG do EU 2/2727

15 Zásoby břidlicového plynu v Evropě

16 Shrnutí situace EU Význam plynu v mixu EU roste Roste dovozní závislost na vnějších zdrojích energie obecně a tedy i plynu Roste podíl LNG dodávek ve struktuře importu plynu Vliv břidličného plynu dosud pouze nepřímým některé státy jeho těžbu zakázaly Snaha EU 27o zvýšení bezpečnosti (obchodní standardy, standard infrastruktury) Snaha EU 27 o propojení národních trhů a výstavba transevropských sítí Stále existují poměrně značné diference v cenách mezi jednotlivými členskými státy Snaha EU 27 o vytvoření jednotného trhu s plynem, předstupněm by měly být regionální trhy

17 Tvorba regionálního trhu s plynem Snaha o propojení trhu s plynem, Česká republika, Rakousko a Slovensko na vytvoření středoevropského trhu s plynem. V únoru t.r. k danému tematu proběhlo jednání Národních regulačních orgánů ČR (ERÚ) a Rakouska (E-Control)

18 Tvorba regionálního trhu s plynem Vybudování středoevropského trhu s plynem: Mělo by jít o jeden obchodní region, zahrnující plynárenské systémy zúčastněných zemí Měl by existovat jeden virtuální bod Pro balancing (vyrovnávání) by existovaly tři národní zóny Integrovaný přístup k plynárenským systémům Aby byl Středoevropský obchodní region dostatečně efektivní, musí splňovat požadavek na roční prodej plynu v objemu cca 20 mld.m 3 Spotřeba regionu: 25,1 mld. m 3 /rok Dovoz regionu: 61,1 mld. m 3 /rok Vývoz regionu: 38,7 mld. m 3 /rok Produkce v regionu: 2 mld. m 3 /rok Uskladňovací kapacita: 54 % z celkového objemu spotřeby

19 Infrastrukturní projekty pro posílení bezpečnosti dodávek a posílení likvidity národních plynárenských trhů mezi ČR a AT Plynovod Mozart, propojení jižní větve české přepravní soustavy (Lodhéřov) s rakouským plynovodem WAG (Leopoldschlag) s kapacitou 1 1,3 mld. m 3 /rok Je nutné předložit studii proveditelnosti a souhlas provozovatelů přepravních soustav v České republice a Rakousku Propojení vysokotlakých distribučních soustav plynu České republiky (E.ON Distribuce) a Rakouska (OÖ.Ferngas AG Linz) Bidirectional Austrian Czech Interconnector (BACI) propojení kompresní stanice Břeclav v České republice s rakouským hubem v Baumgartenu Plynovod do Oberkappelu propojení přepravní soustavy České republiky s přepravní soustavou Rakouska a Německa na rakousko německé hranici

20 Plánované plynovody Oberkappel, BACI a STORK II STORK II Oberkappel BACI (Bidirectional Austrian Czech Interconnection )

21 Plánovaný plynovod Mozart

22 Importní cesty plynu do Evropy Kapacity importních cest do Evropy Přehled importních tras LNG Norwegian gas source North West Europe LNG 4 3 TAP 1 Nord Stream EuRoPoL / Yamal 2 African gas Transit via Ukraine South Stream/Nabucco 1. 1 Nord Stream Technická kapacita 27.5 mld.m 3 (Phase I), 55 mld.m 3 (Phase II) 1,224km přes Baltické moře vlastněné Gazprom, Wintershall, E.ON Ruhrgas, Gasunie a GDF SUEZ 22. Centrální koridor (transit přes Ukrainu/Slovensko) Technická kapacita 109 mld.m 3 Historická cesta s významnými skladovacími kapacitami 3 3. EuRoPoL/Yamal 4 Technická kapacita 32 mld.m 3 přes Rusko, Bělorusko a Polsko Silné zájmy Gazprom vlastnícího Beltransgaz a JV v EuRoPoL spolu s PGNiG Jižní koridor Konkurence South Stream a Nabucco

23 LNG terminály pro Evropu

24 předpokládané uvedení do provozu v druhé polovině roku 2014 celková roční kapacita cca 5 mld. m 3 dva tankové zásobníky, každý s kapacitou 160 tis. m 3 vykládání kapacita tankerů až m³ LNG terminál Świnoujście

25 Severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě Původně iniciativa zemí V4+, propojení LNG terminálu Swinoujscie v Polsku s LNG terminálem na ostrově Krk v Chorvatsku Nyní pracovní skupina pro severojižní plynárenské propojení ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě Cílem je plynárenské propojení mezi regionem Baltského moře a regiony Jadranského, Egejského a Černého moře Posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu Zapojeno 13 zemí včetně České republiky

26 Severojižní plynárenské propojení

27 Severojižní plynárenské propojení seznam staveb LNG terminál ve Świnoujście ve výstavbě od 2011 (PL), plynovod Świnoujście Lwówek (PL), plynovod Lwówek Odolanów (PL), plynovod Odolanów Tworzeń (PL), plynovod Tworzeń Oświęcim (PL), plynovod Pogórska Wola Tworzeń (PL), plynovod Strachocina Pogórska Wola (PL), propojení Polska a východního Slovenska (PL SK), plynovod Třanovice Skoczów již v provozu, předpoklad rozšíření kapacity (CZ PL), plynovod Moravia (Hrušky Děhylov) jako posílení současné trasy, dále pak s prodloužením z Děhylova na novou hraniční předávací stanici s Polskem v lokalitě Hať (CZ PL), propojení Slovensko Maďarsko na trase Veľký Krtíš Vecsés (SK HU), plynovod Városföld Slobodnica (HU-HR) již v provozu, plynovod Slavonski Brod (Slobodnica) Adria LNG (HR), LNG terminál v Omišalji na ostrově Krk (HR).

28 Plynovod Nord Stream Významným faktorem v zásobování Evropy plynem se v průběhu let stal plynovod Nord Stream spojující Rusko s Německem podmořskou trasou po dně relativně mělkého (asi 100 m) Baltského moře. Plynovod vylučuje z cesty třetí země, zejména Ukrajinu a Bělorusko, ale také Polsko. Tento plynovod, vedoucí z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu je km dlouhý; jmenovité parametry jsou DN mm, PN 22 MPa (na počátku trasy). První potrubní linie byla otevřena v roce 2011, v říjnu 2012 byla otevřena druhá větev, čímž bylo dosaženo plné přepravní kapacity plynovodu 55 mld. m3 ročně. Gazprom je držitelem 51% podílu na plynovodu, německé společnosti Wintershall Holding a E.ON Ruhrgas mají každá podíl 15,5 %, francouzský GDF Suez a nizozemská Gasunie vlastní podíly po 9 %. Kapacita plynovodu je v současnosti využita z necelých 20 %. Nasmlouvané dodávky Gazpromu jsou ve výši do 22 mld. m 3 ročně. Provoz plynovodu Nord Stream bude mít dopad do stávajících přepravních směrů. V českém plynárenském systému to má za následek změnu směru tranzitů plynu z Ruska do Německa. Naopak, v případě problémů v dodávkách, zejména při přerušení trasy vlivem tranzitních zemí, především Ukrajiny, může být Česká republika plynem z Nord Streamu.

29 Schéma plynovodu Nord Stream

30 Tranzitní plynovod Gazela Nord Stream EuRoPoL NETRA Poland Germany Gazelle MEGAL Slovakia Austria eustream South Stream / Nabucco

31 Plynovod South Stream Plynovod South Stream je pokračováním strategie Gazpromu diverzifikovat trasy pro dopravu ruského plynu do Evropy. Základem je vyloučení pevninské cesty přes politicky rizikové Bělorusko a Ukrajinu a její nahrazení podmořským plynovodem pod Černým mořem na východ Balkánu. Další pokračování pevninskou cestou by mělo zajistit plyn státům jihovýchodní, respektive střední Evropy; Bulharsku, Rumunsku, Srbsku, Chorvatsku, Maďarsku, Slovinsku a Itálii (ukončení v Tarvisiu). Odbočky by měly vést i do Řecka a Turecka s případným pokračováním do jižní Itálie plynovodem pod Otrantskou úžinou. V prosinci 2012 došlo k zahájení stavby první etapy South Stream, která sestává z kontinentální trasy napříč Ruskem, tzv. South Coridor z Voroněžské oblasti k pobřeží Černého moře. Dokončena má být v průběhu roku 2015, kdy je zároveň v plánu uvést do provozu první ze dvou paralelních podmořských tras. Termíny dokončení staveb je Rusko odhodlané plnit, a to vzhledem ke snaze uvést South Stream do provozu dříve než konkurenční projekty a v souladu se záměrem Gazpromu na udržení, respektive zvýšení objemů dodávek plynu Evropě. Odhadované náklady projektu South Stream se pohybují mezi 15 až 25 mld. EUR, a to podle stupně realizace kontinentálních větví v Evropě. Celková kapacita páteřního potrubí se plánuje 63 mld. m 3 ročně s možným rozšířením až na 95 mld. m 3 ročně. Podmořská trasa bude dlouhá 900 km. Celá trasa plynovodu South Stream bude vystavěna a provozována pod záštitou několika konsorcií, v kontinentálních částech trasy jde typicky o tandem společnosti Gazprom a příslušného národního přepravce plynu s rozložením podílu 50 : 50. Hlavní consorcium tvoří Gazprom s 50% podílem, italská Eni S.p.A. s 20%, EDF z Francie a Wintershall Holding GmbH ze Spolkové republiky Německo vlastnící po 15 procentech

32 Schéma plynovodu South Stream

33 Plynovod Blue Stream

34 Schéma hlavních plynovodů ze států SNS do EU 27

35 Jihokavkazský plynovod Baku Tbilisi - Erzurum

36 Plynovod Nabucco

37 Trans-Kaspický plynovod (TCP) Jde o podmořský plynovod pod Kaspickým mořem, který má přivádět plyn z Turkmenistánu do Ázerbájdžánu. Z jednání v září 2012, kde se sešli zástupci EU, Turecka, Ázerbájdžánu a Turkmenistánu, vyplynul souhlas Turkmenistánu dodávat Trans-Kaspickým plynovodem v budoucnu až 40 mld. m3 plynu ročně v souhrnu pro Turecko a Evropu. Po desetiletí znovuotevřený projekt plynovodu prozatím počítá s kapacitou 30 mld. m 3 ročně. Na Trans-Kaspický plynovod navazuje na pobřeží Ázerbájdžánu stávající Jiho-Kavkazský plynovod pokračující územím Ázerbájdžánu a Gruzie do Turecka. Ten v současnosti transportuje plyn z ázerbájdžánského naleziště Shah Deniz a má kapacitu 7 mld. m 3 ročně. Kapacita je navyšována v souvislosti s otevřením naleziště Shah Deniz II k roku 2018 na 25 mld. m 3 ročně a díky zamýšlené přepravě plynu z Turkmenistánu se očekává rozšíření kapacity Jiho-Kavkazského plynovodu až na 60 mld. m 3 ročně

38 Trans-Anatolský plynovod (TANAP) Trans-Anatolský plynovod je projekt logicky navazující na trasu Jiho-Kavkazského plynovodu na východě. Plynovod bude procházet Tureckem a jeho styčný bod s Evropou má být na bulharsko - turecké hranici. Záměr na výstavbu tohoto plynovodu je datován k počátku roku Jednání mezi Ázerbájdžánem, Gruzií a Tureckem probíhala ještě před shodou s Turkmenistánem o stavbě Transkaspického plynovodu. Původní záměr proto počítal s dodávkami pouze ázerbájdžánského plynu z naleziště Shah Deniz, a tedy s kapacitou do 30 mld. m 3 ročně Aktuálně se v souladu se záměrem na stavbu Trans-Kaspického plynovodu uvažuje s postupným rozšiřováním projektu Trans-Anatolského plynovodu paralelními liniemi až na kapacitu 60 mld. m 3 ročně, což odpovídá souběžným dodávkám turkmenského a ázerbájdžánského plynu. Stavba první linie TANAP má začít v roce 2013, dokončení se očekává v roce 2018 v souladu s prvními dodávkami z těžby Shah Deniz II. Kapacita první linie plynovodu bude 16 mld. m 3 ročně. V projektu má 80% podíl ázerbájdžánský SOCAR, 15% turecký BOTAS a 5% turecký TPAO.

39 Nabucco - west Projekt Nabucco-west je evropskou variantou pro přepravu plynu z ázerbájdžánského naleziště Shah Deniz II a posléze plynu z Turkmenistánu. Původní projekt Nabucco zahrnoval trasu napříč Tureckem. Tu však vzali do vlastní režie Ázerbájdžán s Tureckem a nahradili ji svým projektem TANAP. Nabucco-west je tak zbývající evropskou trasou, menší částí z délky původního projektu Nabucco. Z turecko-bulharské hranice má přebírat plyn z TANAP a přivádět jej až do rakouského uzlu Baumgarten. Projekt uvažuje v první fázi s linií o kapacitě 10 mld. m 3 plynu ročně, rozšíření kapacity přichází v úvahu až na 30 mld. m3 ročně. Stavba může započít nejdříve v roce 2013, s dokončením se počítá k roku Délka plynovodu je km, odhadované náklady činí přibližně 4 mld. EUR. Projekt zastřešuje konsorcium Nabucco Gas Pipeline International GmbH, které sestává ze společností OMV (Rakousko), MOL (Maďarsko), Transgaz (Rumunsko), Bulgargaz (Bulharsko), BOTAS (Turecko) RWE (Německo), poměr podílů je rovnoměrný, každá společnost drží 16,67 %. RWE ovšem avizovala svůj odchod a pochybnosti o rentabilitě projektu vyjádřil i MOL. Na základě dohod z ledna 2013 se projekt otevírá novým akcionářům, členům konsorcia Shah Deniz (SOCAR,BP, Statoil, TOTAL), kteří mohou získat až 50 % akcií Nabucco Gas Pipeline International. Realizace plynovodu Nabucco, která se donedávna jevila čím dál méně pravděpodobná kvůli nevyřešené otázce zásobování plynem v kapacitě projektu 30 mld. m 3 plynu ročně, nabývá nyní ve své zkrácené verzi opět na významu, a to zvlášť díky posledním vyjednáváním o Trans-Kaspickém plynovodu. Plynovod Nabucco-west by díky svému plánovanému dovedení do Rakouska k uzlu Baumgarten mohl potenciálně zásobovat i Českou republiku, což je ale podmíněno výstavbou propojovacího plynovodu mezi Rakouskem a ČR.

40 Trans-Adriatický plynovod (TAP) Plynovod Nabucco-west není jediným záměrem na dodávky plynu z tranzitu plynovodem TANAP. Projektu Nabucco-west nejvážněji konkuruje projekt Trans- Adriatického plynovodu (TAP). Trasa TAP přibližně navazuje na TANAP, prochází Řeckem a Albánií a dále pod Jaderským mořem až do Itálie. Zamýšlená kapacita TAP je obdobná jako u Nabucco-west v první fázi 10 mld. m 3 plynu ročně, s možným rozšířením na 20 mld. m 3 ročně. Délka plynovodu je 520 km a odhadované náklady 1,5 mld. EUR. V konsorciu projektu je rozdělení podílů následující: švýcarské Axpo 42,5 %, norský Statoil 42,5 %, německý E.ON Ruhrgas 15 %. Vlednu 2013 bylo dosaženo dohody, že akcionáři se stanou i členové konsorcia Shah Deniz (SOCAR,BP, Statoil, TOTAL), Ve středu 13. února t.r. byla v Athénách podepsána trojstranná mezivládní dohoda mezi Řeckem, Albánií a Itálií, která potvrzuje podporu těchto zemí, přes jejichž území by měl projekt vést. Podpisu se zúčastnil i azerbajdžánský ministr průmyslu a energie. Plynovod TAP představuje konkurenci plynovodu Nabucco West. Oba projekty vycházejí z ázerbájdžánského naleziště Shah Deniz, které vlastní stejnojmenné konsorcium. Konsorcium bude ale muset dát jednomu projektu přednost, což by se mělo vědět asi do června t.r. Výstavba plynovodu by měla začít v roce 2015.

41 Schéma plynovodů Nabucco west, TANAP a TAP

42 Plynovod GUEU, tzv. White Stream Samostatným projektem je plynovod GUEU, tzv. White Stream, spojující podmořským plynovodem Gruzii s Ukrajinou nebo Rumunskem, odkud dodávky rovněž mají směřovat do střední Evropy. Z hlediska zdrojů přichází do úvahy volné kapacity Ázerbájdžánu, Turkmenistánu, případně Íránu. Výstavba tohoto plynovodu se však jeví jako málo pravděpodobná kvůli jeho omezeným přínosům. Konsorcium Shah Deniz, které těží plyn v ázerbájdžánských nalezištích, deklarovalo, že pro dodávky plynu do Evropy, které plánuje uzavírat ve středně- a dlouhodobých kontraktech, zvolí jednu z tras Nabucco-west nebo TAP. V konsorciu Shah Deniz přitom drží podíl 25,5 % norský Statoil, 25,5 % britská BP, další podíly jsou rovnoměrně rozděleny mezi SOCAR, francouzský TOTAL S.A.,LukAgip (konsorcium italského Eni a ruského LUKoil), íránský NIOC a TPAO. V blízkém časovém horizontu při zajištění dodávek z Ázerbájdžánu připadá do úvahy výstavba pouze jednoho z těchto plynovodů. V delším časovém výhledu po roce 2020, kdy lze počítat s dodávkami plynu z Turkmenistánu přes Trans-Kaspický plynovod, by ovšem plyn proudící do Evropy přes Turecko v objemu až 40 mld. m 3 ročně dokázal saturovat jak plynovod Nabuccowest, tak TAP