MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2014 VOJTĚCH VRABEC

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Označování dopravních situací na pozemních komunikacích Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Jiří Pospíšil, CSc. Vypracoval: Vojtěch Vrabec Brno 2014

3 Volná stránka pro zadání

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Označování dopravních situací na pozemních komunikacích vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:..

5 PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu Ing. Jiřímu Pospíšilovi CSc. za cenné rady při vypracovávání mé diplomové práce na téma Označování dopravních situací na pozemních komunikacích. Dále děkuje svému otci za poskytnutou podporu a zázemí při studiu.

6 ABSTRAKT Tato práce s názvem Označování dopravních situací na pozemních komunikacích se zabývá problematikou zpracovávání projektů (situací) dopravního značení na pozemních komunikacích. Cílem práce je zjistit aktuální legislativní, normativní požadavky na výkresy dopravního značení v České republice a jejich rozšíření dle zjištěných poznatků pro aktuální potřebu. Budou rozšířeny na základě dotazníků a sledování přímo z praxe. V přehledu literatury jsou zkráceně sepsány legislativní a normativní požadavky na vytvoření výkresu. Klíčová slova: pravidla, projekt, situace, dopravní značení, pozemní komunikace, výkres ABSTRACT The name of this thesis is Labeling the traffic situations on the road and it deals with the problematic projects of labeling the road. The aim of this work is to determine the actual legislative, normative requirements for technical drawing of traffic signs in Czech Republic and its use for actual needs. They will be extended by surveys and observation from practice. The legislative and normative requirements for technical drawings are in the summary. Keywords: rules, project, situation, traffic signs, road, drawing

7 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LEGISLATIVA Pozemní komunikace a jejich rozdělení Vlastnictví pozemních komunikací Dálnice Silnice Místní komunikace Účelová komunikace Připojování pozemních komunikací Údržba a opravy komunikací Obecné užívání pozemních komunikací Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích Stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami Zvláštní užívání komunikace Pevné překážky na pozemních komunikacích Dočasná překážka provozu na pozemních komunikacích Podrobnosti o označení dočasné překážky provozu na pozemních komunikacích Výkon státní správy Dopravní značky, dopravní a bezpečnostní zařízení Svislé dopravní značky Vodorovné dopravní značky Dopravní zařízení... 25

8 3.8.4 Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací Umístění svislých dopravních značek Platnost svislých dopravních značek Umístění, provedení a platnost vodorovných dopravních značek Technické podmínky Ministerstva dopravy Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích (TP65) Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích (TP66) Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích (TP169) Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích (TP133) Značky a symboly pro výkresy pozemních komunikací (TP113) ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO TVORBU VÝKRESŮ Rozměry a úprava výkresových listů Měřítka Čáry Písmo a popis Kótování Umístění zobrazení a popisů na výkrese Orientace na výkrese Popisové pole Značení výškových a souřadných systémů Výkresy pozemních komunikací Popisy na výkresech pozemních komunikací Mapové podklady Přehledná situace... 41

9 4.8.4 Podrobná situace Příčné řezy Dopravní značky a dopravní zařízení ZHODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Účel výkresové dokumentace dopravního značení Změna obecné úpravy místní úpravou silničního provozu Změna obecné i místní úpravy přechodnou úpravou silničního provozu Výkresová dokumentace dopravního značení Obecné požadavky na správné zakreslení situace dopravního značení Obrazová plocha Přehledná situace Situace místní úpravy silničního provozu Situace přechodné úpravy silničního provozu Příčné řezy METODIKA Cíle výzkumu Dotazník a jeho hodnocení Charakteristika výzkumného vzorku VÝSLEDKY A DISKUZE Statistické zpracování dotazníku NÁVRHY A DOPORUČENÍ Značka a její poloha na výkrese Poziční fotografie Výkresové razítko ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ... 67

10 12 SEZNAM TABULEK... 68

11 1 ÚVOD Práce se zabývá základními pravidly pro vytváření projektů stavebního charakteru se zaměřením na projekty dopravního značení na pozemních komunikacích, jakožto i základními důvody, proč se tyto výkresy vytvářejí. Jako výchozí parametry výkresové dokumentace budou sepsány požadavky na výkres dle platných mezinárodních norem ISO, regionálních norem EN a národních norem ČSN. Ustálení grafických forem výkresové dokumentace potřebné pro schválení dopravního značení a jejich celkové úpravě přispívá k celkové srozumitelnosti a přehlednosti při koordinaci projektů a i ke snadnému čtení výkresů při realizaci na stavbě. Tato znalost zvláště omezuje tzv. nežádoucí tvořivost některých projektantů, kteří při návrzích volí nejrůznější grafická označení, které nabízí počítačová grafika, která však svědčí o jejich neznalosti technických norem a zobrazování objektů. Normalizace technických výkresů je důležitá pro mezinárodní srozumitelnost jejího obsahu. Navíc v dnešní době zadavatelé vyžadují, aby výkresová dokumentace vyhovovala mezinárodním či národním normám. 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je zjistit aktuální legislativní, normativní požadavky na výkresy (situace) dopravního značení a jejich rozšíření dle zjištěných poznatků pro aktuální potřebu. Výstupem práce by měl být soupis důležitých požadavků nad rámec legislativních a normativních dokumentů pro tvorbu výkresů (situací) dopravního značení. Takto vytvořený výkres by měl být snadno čitelný a nad míru uspokojivý pro osoby, jimž se výkres předkládá k vyjádření, posouzení či jinému úkonu dle správního řádu. 10

12 3 LEGISLATIVA Česká republika patří mezi unitární státy. Jako v každém unitárním státě rozlišujeme statní moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Podle Ústavy je zástupcem zákonodárné moci (legislativy) Parlament. Ten se skládá ze dvou komor dolní, Poslanecké sněmovny, a horní, Senátu. Výkonnou moc ve státě vykonává hlava státu a vláda. V širším slova smyslu se považují za výkonné orgány všechny orgány kromě zákonodárných a soudních. Tyto orgány se nazývají exekutivou nebo státní správou. Vláda je nejvyšším výkonným (správním) orgánem státu. Její mocenské postavení je zakotveno v ústavě, je kolektivním orgánem, jehož členy jsou ministři, pověřeni řízením jednotlivých resortů. V čele vlády stojí předseda vlády (premiér). Dle ústavy je Česká republika členěna na obce, které jsou základními samosprávními celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávními celky (členění dle ústavního zákona 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků a o změně ústavního zákona České národní rady č.1/1997 Sb., Ústava České republiky). Územní samosprávní celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou samosprávními obvody. Obce jsou vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem (zákon 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky). Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných státních úřadech upravuje zákon. Ministerstva, jiné státní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Ve věcech pozemních komunikací vykonávají správu silniční správní úřady. Silniční správní úřady ve své práci vycházejí ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, navazujícího na zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Na uvedené zákony navazuje vyhláška č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích a vyhláška č.104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 11

13 3.1 Pozemní komunikace a jejich rozdělení Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.[1] Zákon o pozemních komunikacích (č.13/1997 Sb.) rozděluje pozemní komunikace do čtyř kategorií: a) dálnice b) silnice c) místní komunikace d) účelová komunikace Součástí dálnice, silnice a místní komunikace jsou svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní koflíky, mezníky, vodorovné dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy. [1] Příslušenství dálnice, silnice a místní komunikace je přenosné svislé dopravní značení a dopravní zařízení. [1] Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník. [2] Vlastnictví pozemních komunikací Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. [1] Ministerstvo dopravy může smluvně převést výkon některých práv a povinností státu jako vlastníka silnic I. třídy na organizace správy a údržby silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje (dále jen správce pozemní komunikace ). [1] Vyhláška č.104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo silnic I. třídy. [1] 12

14 3.1.2 Dálnice Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy.[1] Silnice Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. [1] Zákon č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích rozděluje silnice podle svého určení a dopravního významu do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace Silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zákon č.12/1997 Sb. O bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Rychlostní silnice má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. [1] Místní komunikace Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zákon č.12/1997 o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. [1] Zákon č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích rozděluje místní komunikace podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místí komunikace b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí 13

15 c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu. [2] Účelová komunikace Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo obhospodařování zemědělských nebo lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytné k ochraně tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními předpisy (např. lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny) tím není dotčena. [1] Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. [1] Připojování pozemních komunikací Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. [1] Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy. [1] 14

16 Příslušný silniční správní úřad povoluje připojení pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci a postupuje dle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Údržba a opravy komunikací Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. na doporučeních systému hospodaření s vozovkou.[2] Dle vyhlášky č.104/1997 Sb. jsou součástí údržby také opatření, která neprodleně po zjištění závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. Jde zejména o: a) uzavírku závadného (včetně zavátého) úseku b) vyznačení objížďky a umístění příslušných dopravních značek a zařízení c) okamžité provizorní zajištění bezpečnosti provozu (např. optická náhrada záchytných zařízení, nouzové podepření nebo překrytí propadů a sesuvů, odstranění pevných překážek) Opatření provedená podle písmen a) a b) je správce povinen neprodleně oznámit příslušnému silničnímu správnímu úřadu. [2] 3.2 Obecné užívání pozemních komunikací V 19 odst. 1-4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je zkráceně definováno, k čemu je uživatel pozemní komunikace oprávněn a naopak co má ze zákona zakázáno. Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení. [1] 15

17 3.2.1 Obecná, místní a přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními. [3] Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu na pozemních komunikacích provedená přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními. [3] Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace pro vybrané nebo opakované činnosti spojené se správou, údržbou, měřením, opravami nebo výstavbou pozemní komunikace nebo k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích může být stanovena obecnými schématy. Platnost obecného schématu musí být časově omezena, nejdéle však na dobu jednoho roku. [3] Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích je nadřazena místní i obecné úpravě provozu na pozemních komunikacích. Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním značkám. Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým vodorovným dopravním značkám. Přenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním značkám. Pokyny policisty, strážníka obecní policie, vojenského policisty nebo příslušníka vojenské pořádkové služby jsou nadřazeny světelným signálům, dopravním značkám nebo dopravním zařízením. Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost. [3] Je-li užito vodorovné dopravní značky Přechod pro chodce, Přejezd pro cyklisty, Zastávka autobusu nebo trolejbusu, Zákaz stání, Zákaz zastavení nebo Šikmé rovnoběžné čáry, je tato vodorovná dopravní značka v místě užití nadřazena svislé dopravní značce Parkoviště nebo svislé dopravní značce Zóna s dopravním omezením se symbolem upravujícím zastavení, stání nebo parkoviště. [3] 16

18 3.2.2 Stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích Dle zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví: a) na silnici I. třídy, kromě rychlostní silnice, místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie b) na dálnici a rychlostní silnici ministerstvo po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra c) na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a zařízení pro provozní informace stanoví na veřejně přístupné účelové komunikaci vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. [3] Užití dopravních značek Železniční přejezd se závorami, Železniční přejezd bez závor, Návěstní deska, Tramvaj, Dej přednost v jízdě tramvaji! a užití dopravní značky Stůj, dej přednost v jízdě!, má-li být umístěna před železničním přejezdem, stanoví na silnici I. třídy místně příslušný krajský úřad, na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie a po projednání s příslušným drážním úřadem. [3] Užití dopravních značek Výstražný kříž pro železniční přejezd jednokolejný a Výstražný kříž pro železniční přejezd vícekolejný, světelného signálu Signál pro zabezpečení železničního přejezdu a signálů pro tramvaje stanoví příslušný drážní úřad po projednání s příslušným krajským úřadem, pokud jde o užití těchto značek na silnicích I. třídy nebo s místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, pokud jde o užití těchto značek na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci, vždy po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. [3] Příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra vydá stanovisko podle odstavců 1 až 4 do 30 dnů ode dne, kdy žádost o stanovisko obdržel. Pokud příslušný or- 17

19 gán policie nebo Ministerstvo vnitra nesdělí stanovisko k žádosti v této lhůtě, má se za to, že bylo vydáno kladné stanovisko. [3] Výjimky z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích povoluje ten orgán nebo vlastník pozemní komunikace, který úpravu stanovil. Policista může pokynem ve smyslu 75 zákona č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích na místě samém povolit okamžitou výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, je-li to nutné pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Nelze však zejména povolit výjimku z maximální dovolené rychlosti, zákazu stání a zastavení, jestliže by byla ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. [3] 3.3 Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky. [1] O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná: [1] a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka c) s provozovatelem dráhy, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. [1] 18

20 Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírky a objížďky. [1] Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky. [1] Jestliže dochází k uzavření více jak poloviny jednoho jízdního pruhu v délce větší než 50 m a na dobu delší než tři dny, předkládá dvojmo žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky příslušnému silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti má být uzavírka povolena a objížďka nařízena; jsou-li takovým důvodem stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční správní úřad nestanoví jinak. [2] Dle vyhlášky č.104/1997 Sb., žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky komunikace obsahuje: a) přesné určení uzavírky podle označení vzdálenosti v km a m od začátku dotčené komunikace (dále jen staničení ), popřípadě místopisného průběhu b) dobu trvání uzavírky s případnou možností jejího přerušení ve dnech pracovního volna a pracovního klidu c) důvod uzavírky (je-li důvodem provádění stavebních prací také jejich rozsah, způsob provádění a označení toho, kdo má tyto práce provádět) d) návrh trasy objížďky včetně grafické přílohy e) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za organizování a zabezpečení akce, která je důvodem podání žádosti, adresu a telefonní spojení na jeho pracoviště i bydliště f) pokud je požadovaná doba trvání uzavírky a objížďky delší než tři dny a týká-li se stavebních prací, musí být uveden harmonogram prací obsahující množství a časový průběh jednotlivých druhů prací g) souhlas dotčeného dopravního úřadu, pokud si uzavírka vyžádá dočasné přemístění zastávek linkové osobní dopravy. 19

21 Nejde-li o havárie (ve smyslu 24 odst. 8 zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), žádost o povolení uzavírky se doručí příslušnému silničnímu správnímu úřadu nejpozději 30 dní před dnem požadovaného uzavření komunikace.[2] Označení uzavírky nebo objížďky upravují Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích (TP66). [2] Dle vyhlášky č.104/1997 Sb., rozhodnutí o povolení uzavírky a nařízení objížďky obsahuje: a) přesné označení uzavírky podle staničení dotčené komunikace, popřípadě místopisného průběhu b) dobu trvání uzavírky c) stanovení trasy objížďky d) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za organizování a zabezpečení akce (prací) e) umístění zastávky linkové osobní dopravy, pokud si uzavírka vyžádá její dočasné přemístění f) stanovení dopravního značení v místě uzavírky a na trase objížďky 3.4 Zvláštní užívání komunikace K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. [1] Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.[1] Dle 24 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je zvláštním užíváním mimo jiné provádění stavebních prací, zřizování vyhrazeného parkovacího stání a pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. 20

22 Žádost o povolení zvláštního užívání komunikace předkládá silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti má být zvláštní užívání komunikace povoleno; jsou-li takovým důvodem stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční správní úřad nestanoví jinak. [2] Dle vyhlášky č.104/1997 Sb., žádost o povolení zvláštního užívání podle 25 odst. 6 písm. c) až e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tedy např. v případě provádění stavebních prací či pořádání kulturních akci obsahuje: a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém zařízení, jaký rozsah akce apod.) b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob jejich název, sídlo a IČO) c) odhadovaný vliv zvláštního užívání (popřípadě ruchu tímto užíváním vyvolaného) na bezpečnost a plynulost provozu na dotčeném úseku komunikace a návrh na řešení vzniklé situace d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání, pokud je takové povolení zapotřebí podle zvláštních předpisů (živnostenský zákon) e) stanovisko dotčených správních úřadů, pokud je to zapotřebí podle zvláštních předpisů (např. zákon o drahách, o podmínkách a výkonu státní správy, o státní památkové péči, atd.) Dle vyhlášky č.104/1997 Sb., povolení způsobů zvláštního užívání podle 25 odst. 6 písm. c) až e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tedy např. v případě provádění stavebních prací či pořádání kulturních akci obsahuje: a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém zařízení, jaký rozsah akce apod.) b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob jejich obchodní jméno, sídlo a IČO) c) stanovení dopravního značení, pokud je zvláštním užíváním vyvolána jeho potřeba nebo změna 21

23 d) termín a způsob uvedení komunikace do původního stavu (úklid, vyčištění apod.). 3.5 Pevné překážky na pozemních komunikacích Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku. [1] Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření. [1] 3.6 Dočasná překážka provozu na pozemních komunikacích Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. [3] Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii. [3] Překážka provozu na pozemních komunikacích musí být označena tak, aby ji jiný účastník provozu na pozemních komunikacích mohl včas a z dostatečné vzdálenosti zpozorovat, například červeným praporkem, dopravním zařízením Zábrana pro označení uzavírky, Směrovací deska, Pojízdná uzavírková tabule nebo vozidlem vybaveným zvláštním výstražným světlem oranžové nebo modré barvy. Za snížené viditelnosti musí být dopravní zařízení doplněno výstražným světlem žluté barvy. [3] Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti, kdy technický stav komunikace nedovoluje další bezpečnou jízdu, je policista oprávněn do doby odstranění této závady zakázat vozidlům další jízdu a ostatním vozidlům na tuto komunikaci nebo její úsek zakázat vjezd. [3] 22

24 3.6.1 Podrobnosti o označení dočasné překážky provozu na pozemních komunikacích Způsob a rozsah označení překážky provozu na pozemní komunikaci volí její původce, popřípadě vlastník pozemní komunikace s přihlédnutím k poloze a charakteru překážky a dopravnímu významu dotčené pozemní komunikace. Policie České republiky vyrozumí vlastníka pozemní komunikace o překážce provozu na pozemních komunikacích, kterou zjistila nebo jí byla ohlášena. [4] Zaměstnanec vykonávající práce spojené se správou, údržbou, měřením, opravami a výstavbou pozemní komunikace a vlastník pozemní komunikace označuje překážku provozu na pozemní komunikaci zpravidla Dopravními kužely (č. Z1), Zábranou pro označení uzavírky (č.z2), sestavou směrovacích desek (č.z4a až č.z4c) nebo Pojízdnou uzavírkovou tabulí (č.z7). [4] 3.7 Výkon státní správy Dle 40 odst. 1-5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích státní správu ve věcech dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností a celní úřad. Ministerstvo dopravy vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu podle tohoto zákona ve věcech dálnic a rychlostních silnic. Krajské úřady vykonávají působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy. Obecní úřady s rozšířenou působností vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. tříd, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic, s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo orgán kraje v přenesené působnosti. Obce vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním odboru dvou nebo více silničních správních úřadů, provede řízení a vydání rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý silniční správní úřad, v jehož obvodu se má věc uskutečnit. [1] 23

25 3.8 Dopravní značky, dopravní a bezpečnostní zařízení Rozlišují se dopravní značky svislé a vodorovné. Svislé dopravní značky jsou stálé, proměnné a přenosné. Proměnná svislá dopravní značka je dopravní značka, jejíž činná plocha se může měnit. Přenosnou svislou dopravní značkou se rozumí dopravní značka umístěná na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidle. Vodorovné dopravní značky jsou stálé a přechodné. Vodorovné dopravní značky mohou být doplněny dopravními knoflíky. Tvary symbolů dopravních značek se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní značky se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory, a pro svislé dopravní značky proměnné. Vyhláška č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích stanoví význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symbolů. Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům (např. ČSN EN 1436 Vodorovné DZ, ČSN svislé DZ, ČSN Světelná signalizační zařízení). Svislé a vodorovné dopravní značky musí být navrženy, provedeny a umístěny podle zvláštních předpisů (např. umístění dle příslušných technických podmínek). Bližší podrobnosti obsahují doporučené ČSN EN 1436 a ČSN [2] Únikové zóny se zřizují pro zajištění bezpečnosti provozu nákladních automobilů na mimořádně strmých nebo dlouhých klesáních. Zpomalovacími prahy a zvýšenými přechody pro chodce je vynucováno dodržování předepsané dovolené rychlosti. Před zpomalovacím prahem musí být osazeny příslušné dopravní značky podle zvláštního předpisu (TP65). Bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN a ČSN [2] Na dálnicích a rychlostních silnicích se osazují zvlášť označené sloupky tísňového telefonu či jiného spojovacího prostředku (hlásky) napojené na dispečerské středisko s nepřetržitým provozem. Hlásky se osazují na vnější části krajnice s odstupem od stavebních objektů, zpravidla po 2 km, a zabezpečují osazením svodidel. [2] 24

26 3.8.1 Svislé dopravní značky Dle zákona č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích svislé dopravní značky jsou: a) výstražné značky, které upozorňují na místa, kde účastníku provozu na pozemních komunikacích hrozí nebezpečí a kde musí dbát zvýšené opatrnosti b) značky upravující přednost, které stanoví přednost v jízdě v provozu na pozemních komunikacích c) zákazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích zákazy nebo omezení d) příkazové značky, které ukládají účastníku provozu na pozemních komunikacích příkazy e) informativní značky, které poskytují účastníku provozu na pozemních komunikacích nutné informace, slouží k jeho orientaci f) dodatkové tabulky, které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam dopravní značky, pod kterou jsou umístěny Vodorovné dopravní značky Vodorovné dopravní značky se užívají samostatně nebo ve spojení se svislými dopravními značkami, popřípadě s dopravními zařízeními, jejichž význam zdůrazňují nebo zpřesňují. Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná změna místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je vyznačena žlutou nebo oranžovou barvou. [3] Dopravní zařízení Dopravní zařízení doplňuje dopravní značky a světelné a akustické signály, usměrňuje provoz na pozemních komunikacích a ochraňuje účastníky provozu na pozemních komunikacích. [3] Provedení a tvary symbolů dopravních zařízení provedených podle vyhlášky č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích se nesmějí měnit; to neplatí pro dopravní zařízení se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, které jsou uvedeny jen jako vzory. [3] 25

27 Vyhláška č.30/2000 Sb. stanoví druhy, význam, užití, provedení a tvary dopravních zařízení. [3] Dopravní zařízení musí svými rozměry, barvami a technickými požadavky odpovídat zvláštním technickým předpisům (ČSN svislé DZ). [3] Užití dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a provozních informací Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém. [3] Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace se smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. [3] Přenosné svislé dopravní značky, přechodné vodorovné dopravní značky, světelné signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu. [3] Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení provozu na pozemních komunikacích, který reaguje na konkrétní situaci v provozu na pozemních komunikacích nebo povětrnostní podmínky. [3] Vyhláška č.30/2000 Sb. stanoví způsob a rozsah užití přenosných svislých dopravních značek, přechodných vodorovných dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace. [3] V bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci je zakázáno umísťovat cokoliv, co by bylo možno zaměnit s dopravní značkou, světelným a akustickým signálem, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace nebo co by mohlo snižovat jejich viditelnost, rozpoznatelnost nebo účinnost, oslňovat účastníky provozu na pozemních komunikacích nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem ovlivňujícím bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. [3] Umístění svislých dopravních značek Svislé dopravní značky se umísťují tak, aby byly pro účastníky provozu na pozemních komunikacích, pro které jsou určeny, včas a z dostatečné vzdálenosti viditelné.[4] 26

28 Svislé dopravní značky se podle svého významu obvykle umísťují při pravém okraji vozovky nebo nad vozovkou; pro zdůraznění jejich významu mohou být značky umístěné při pravém okraji vozovky opakovány i při levém okraji vozovky nebo nad vozovkou. Umísťování svislých dopravních značek na pozemní komunikaci pro pěší upravuje zvláštní právní předpis (např. vyhláška č.174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace). [4] Pro zdůraznění významu a zlepšení viditelnosti lze svislou dopravní značku umístit na retroreflexním žlutozeleném fluorescenčním podkladu. [4] Sloupky nebo stojany, na kterých jsou umístěny svislé přenosné dopravní značky, mohou být s ohledem na charakter a rozsah dopravního opatření umístěny i na vozovce.[4] Na dopravních značkách a jejich sloupcích, stojanech nebo konstrukcích, na dopravních zařízeních a na zařízeních pro dopravní informace nesmí být vyznačeno nebo umístěno nic, co nesouvisí s dopravní značkou, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace. [4] Platnost svislých dopravních značek Svislá dopravní značka umístěná vedle vozovky nebo nad vozovkou platí pro celou vozovku v daném směru jízdy. [4] Ustanovení předchozího odstavce neplatí pro: [4] a) zákazovou nebo příkazovou svislou dopravní značku umístěnou nad vyznačeným jízdním pruhem, která platí jen pro jízdní pruh, nad kterým je umístěna b) svislou dopravní značku upravující zastavení nebo stání, která platí jen pro tu stranu pozemní komunikace, u které je umístěna. Zákaz, omezení nebo příkaz vyplývající ze svislé dopravní značky končí na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky, pokud není dříve ukončen jinak; to neplatí pro omezení nebo příkaz vyjádřené svislou dopravní značkou Sněhové řetězy (č.c5a), jejíž platnost ukončuje svislá dopravní značka Sněhové řetězy konec (č. C 5b), svislou dopravní značkou Zimní výbava (č.c15a), jejíž platnost ukončuje svislá dopravní značka Zimní výbava konec (č.c15b), svislou dopravní značkou Zóna s dopravním 27

29 omezením (č.ip25a), jejíž platnost ukončuje svislá dopravní značka Konec zóny s dopravním omezením (č.ip25b), svislou dopravní značku Obytná zóna (č.ip26a), jejíž platnost ukončuje svislá dopravní značka Konec obytné zóny (č.ip26b), a svislou dopravní značku Pěší zóna (č.ip27a), jejíž platnost ukončuje svislá dopravní značka Konec pěší zóny (č.ip27b). [4] Značky upravující přednost Křižovatka s vedlejší pozemní komunikací (č.p1), Hlavní pozemní komunikace (č.p2), Konec hlavní pozemní komunikace (č.p3), Dej přednost v jízdě! (č.p4), Dej přednost v jízdě tramvaji! (č.p5) a Stůj, dej přednost v jízdě! (č.p6) platí pro nejbližší křižovatku. [4] Není-li způsob a uspořádání dovoleného stání vyznačen vodorovnými dopravními značkami, nebo není-li platnost dopravních značek č.ip11a Parkoviště až č.ip13c Parkoviště s parkovacím automatem ukončena jiným způsobem, končí platnost dopravní značky č.ip11a Parkoviště až č.ip13c Parkoviště s parkovacím automatem 5 m před hranicí nejbližší křižovatky. [4] Není-li platnost dopravní značky č.ip15c ukončena jiným způsobem, končí její platnost na vzdálenější hranici nejbližší křižovatky. To neplatí, pokud je ve vzdálenosti do 20 metrů za křižovatkou umístěna jiná dopravní značka č.ip15c. [4] Platnost dopravní značky č.ip11a Parkoviště až č.ip13c Parkoviště s parkovacím automatem přerušuje vjezd na místa ležící mimo pozemní komunikace nebo výjezd z nich. [4] Dočasná neplatnost dopravního zařízení, dopravní značky nebo její části se vyjadřuje škrtnutím nebo překrytím oranžovo-černým pruhem; tímto způsobem však nemůže být vyjádřena neplatnost svislé dopravní značky upravující přednost. [4] Umístění, provedení a platnost vodorovných dopravních značek Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny na pozemní komunikaci. [4] Vodorovné dopravní značky jsou stálé a přechodné; přechodné vodorovné dopravní značky vyjadřující čáry nebo šipky nebo označující přechody pro chodce nebo jízdní pruhy pro cyklisty jsou vyznačeny žlutou nebo oranžovou barvou. [4] Dočasná neplatnost vodorovných dopravních značek se vyznačuje přeškrtnutím žlutými souvislými čarami. [4] 28

30 3.9 Technické podmínky Ministerstva dopravy Technické podmínky (TP), které jsou součástí rezortních předpisů, umožňují v porovnání s nově koncipovanými českými technickými normami (ČSN), rychlejší zavádění nových poznatků z praxe, detailnější a komplexnější zpracování podle potřeb oboru pozemních komunikací. Přední zpracovatelé TP v oboru dopravního značení jsou CDV, v.v.i. a Ing. Antonín Seidl Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích (TP65) Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích upravují podrobnosti o užití, umístění a případné provedení jednotlivých dopravních značek a vybraných dopravních zařízení. Užití souborů dopravních značek pro označování dopravních situací, označování pracovních míst, pro vodorovné dopravní značení, orientační dopravní značení a proměnné dopravní značení upravují samostatné technické podmínky. Problematiku označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích upravuje metodický pokyn MD. [5] Pro užití dopravních značek a dopravních zařízení je rozhodující jejich význam, který je stanoven v zákonu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích (TP66) Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích upravují užití a umístění dopravních značek, světelných signálů a dopravních zařízení pro označování pracovních míst. Vycházejí zejména ze zákona č. 361/2000 Sb., a vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, souvisících technických norem a technických podmínek Ministerstva dopravy. [6] Účelem těchto zásad je přispět ke zvýšení bezpečnosti pracovníků a ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích v oblasti pracovního místa. [6] Zásady obsahují vzorová schémata přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci. 29

31 3.9.3 Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích (TP169) Zásady pro vyznačování dopravních situací na pozemních komunikacích uvádějí příklady schémat pro označení vybraných dopravních situací (směrové oblouky, křižovatky, změnu počtu jízdních pruhů, přechody pro chodce, atd.). Tím je sledován zájem, aby stejné nebo obdobné dopravní situace byly označovány jednotně, srozumitelně a stejným způsobem a byl respektován požadavek na správné a účelné užití dopravních značek. [7] Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích (TP133) Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích upravují podrobnosti o užití, provedení a umísťování vodorovných značek na pozemních komunikacích. Jejich obsahem nemůže být úplné řešení vodorovného dopravního značení všech variant dopravních situací. Obsahem těchto zásad také není vyznačování odstavných a parkovacích ploch, které jsou předmětem např. ČSN [8] Značky a symboly pro výkresy pozemních komunikací (TP113) Technické podmínky TP113 mají přispět ke sjednocení a usnadnění kreslení, zhotovování, výkresové dokumentace pozemních komunikací různého druhu a různých měřítek a ulehčit čtení a srozumitelnost těchto výkresů všem jejich uživatelům. Dobrá čitelnost a srozumitelnost se týká nejen nově navrhovaného stavu, projektovaného stavu, ale i používaných starších mapových podkladů. Konečným cílem by mělo být převedení značek a symbolů pro grafické znázornění prvků a předmětů, vyskytujících se ve výkresech pozemních komunikací všeho druhu, do grafických počítačových programů. [9] Tyto technické podmínky jsou určeny především projektantům a konstruktérům, zhotovujícím výkresy pozemních komunikací, jejich součástí a příslušenství. [9] Dalšími uživateli jsou pracovníci státní správy a majetkové správy pozemních komunikací a pracovníci obecní samosprávy, kterým usnadní čtení výkresů projektové dokumentace a umožní jednoznačně pochopit její obsah. [9] 30

32 4 ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO TVORBU VÝKRESŮ Pořizování výkresů stavebních objektů slouží k určení tvaru, velikosti, polohy a dalších vzájemných stavebních prvků, konstrukcí a objektů. [10] Výkresy musí být jednoznačné, úplné, zřetelné a přehledné. Musí splňovat nároky nejen na obsahovou stránku, ale i na formální jakost výkresů, mezi něž patří vhodná volba formátu výkresu, měřítka zobrazených objektů, rozmístění prvků výkres apod.[10] 4.1 Rozměry a úprava výkresových listů Rozměry výkresových listů pro základní a prodloužené formáty, prvky ohraničení výkresového listu, označení formátu a jeho umístění na výkrese stanoví ČSN EN ISO Přednostně se mají používat výkresové listy základních formátů řady ISO-A. [10] Požadavky na rozmístění a obsah ploch pro kresbu, text, popisové pole a tabulku změn na výkresech stavebních objektů stanoví ČSN EN ISO 9431viz. obr. 17. [11] Výkresy se skládají podle pravidel ČSN Výkresy se mají přednostně skládat na formát A4 pro volné řazení do souboru (složek).[11] Tabulka 1 Rozměry výkresových listů v mm [10] 31

33 4.2 Měřítka Doporučená měřítka a jejich zapisování stanoví ČSN ISO [11] Měřítka výkresů stavebních objektů se vybírají podle těchto zásad: [11] a) 1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500, 1:200 pro situační výkresy a situační schémata b) 1:2000, 1:1000, 1:500, 1:200 pro celkové dispoziční výkresy a schémata stavebních objektů c) 1:200, 1:100, 1:50 pro výkresy uspořádání (dispozice) stavebních objektů, zejména pro půdorysy, řezy a pohledy d) 1:20, 1:10, 1:5, 1:2, 1:1 pro zobrazování podrobností Měřítka základní (tj. měřítko základního obrazu) se zapisuje v popisovém poli výkresu. Měřítka obrazů, odlišná od základního obrazu, se píší nad příslušnými obrazy do okrouhlých závorek za označení obrazu (pohledu, řezu, podrobnosti); měřítka se zapisují podle těchto vzorů (zpravidla větším písmem než kóty): [11] A (1:100) A-A (1:100) E (1:20) JIŽNÍ PRŮČELÍ (1:200) 4.3 Čáry Typy a tloušťky čar, jejich označení, uspořádání a kreslení stanoví ČSN EN ISO Vzájemný poměr čar tenkých, tlustých a velmi tlustých (1:2:4), skupiny čar a jejich použití na výkresech stavebních objektů, stanoví ČSN ISO [11] Nejmenší velikosti obrazových prvků definujeme kvůli snadné čitelnosti a rozlišitelnost údajů na výkrese. Obzvláště se zaměřujeme na dodržení minimální velikosti tlouštěk čar, rozteče mezi rovnoběžnými čarami viz. tabulka 3, minimální výšky písma, nejmenší délky kótovacích čárek a šipek. [10] Nejmenší velikosti vykreslovaných prvků jsou závislé na velikosti výsledného výtisku viz. tabulka 2. [10] 32