MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra trestního práva Bakalářská práce Domácí násilí da lege lata a de lege ferenda 2008/2009 Jiří Vokál

2 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ Katedra trestního práva Bakalářská práce Domácí násilí de lege lata a de lege ferenda Jiří Vokál 2008/2009,, Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma :,, Domácí násilí de lege lata a de lege ferenda zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Jiří Vokál

3 O B S A H 1 Úvod 1 2 Domácí násilí Definice a pojem domácího násilí Znaky a formy domácího násilí Příčiny domácího násilí Pachatel domácího násilí Oběť domácího násilí 9 3 Úkoly Policie ČR v případech přijetí oznámení o domácím násilí Postup policisty na místě domácího násilí Přehled oprávnění a povinností policistů 12 4 Vykázání Podmínky pro rozhodnutí o vykázání Postup při vydání rozhodnutí o vykázání Postup dle zák. č. 283/1991 Sb. a zák. č. 5OO/2004 Sb Postup dle zák. č. 273/2008 Sb Kontrola dodržování rozhodnutí o vykázání 23 5 Trestněprávní ustanovení Trestné činy páchané v rámci domácího násilí Tr. činy páchané v rámci dom. násilí před rokem 1990 a poté Specifikace 215a TZ a výklad pojmů 215a TZ Tr. činy páchané v rámci dom. násilí v trestním zákoníku Vybraná zahraniční úprava 32 7 Zhodnoceni a doporučení de lege ferenda 34 8 Závěr 37 9 Literatura Resume 40

4 1 Úvod Domácí násilí... To jsou v posledních několika letech, ať už v médiích či na odborné úrovni, velmi často skloňovaná slova. Německý kriminolog H. J. Schneider řekl: Domácí násilí je nejrozšířenější formou násilí vůbec, přičemž je současně formou nejméně kontrolovanou a co do své frekvence a závažnosti nejvíce podceňovanou. Dá se říci, že tato definice plně vystihuje problém, který byl ještě donedávna, přestože je zřejmé, že se jedná o závažný celospolečenský fenomén, považován za téměř okrajový jev společnosti. Výzkum, zejména však samotná praxe však ukázala, že domácí násilí se vyskytuje mnohem častěji než bychom dříve předpokládali. Jedná se totiž o problém, který prostupuje všemi vrstvami společnosti, byť si i dnes tuto skutečnost nechce velké množství lidí vůbec připustit. U mnoha z nich převládá názor, že domácí násilí se vyskytuje zejména v nižších sociálních vrstvách společnosti, kde je úroveň vzdělání nízká, s čímž souvisí např. problém nezaměstnanosti a (nejen) z ní vycházející další problémy jako alkoholismus, drogy apod. U dalších naproti tomu nadále přetrvává názor, že domácí násilí v podstatě neexistuje, neboť ženy, (které jsou jeho nejčastější obětí) si jednání svých partnerů nějakým způsobem zasloužily, protože žena má muže poslouchat, starat se o jeho pohodlí, v podstatě se mu ve všem přizpůsobit a nemít na cokoli vlastní názor. Je až s podivem, kolik lidí, ještě počátkem 21. století, tuto teorii zastává. Účelem této práce však není rozbor příčin domácího násilí, i když se v každém případě jedná o fenomén, který si takový rozbor plně zaslouží. Avšak tento rozbor by se nemohl pohybovat v úrovni práva, ale spadal by spíše do oborů jako je psychologie, sociologie, matrimoniologie, případně matrimopatologie či dalších oborů, které se zabývají vztahy mezi lidmi.

5 Tato práce je zaměřena zejména na pojmenování a problematiku úkolů Policie České republiky při řešení tohoto závažného celospolečenského problému, který se tolik vymyká běžné násilné trestné činnosti, a to zejména tím, že oběť i pachatele spojují vazby, které mezi normální obětí a normálním pachatelem nikdy neexistují, a vzhledem ke specifičnosti tohoto jevu existovat ani nemohou. Dále rovněž specifikuje možnosti, které Policii České republiky poskytuje současná právní úprava a změny, které v možnostech, a tím ve způsobu řešení problému přinese nová legislativa. Částečně zde bude rovněž zmíněna i vybraná zahraniční úprava, a to konkrétně zřízení ústřední databáze domácího násilí pro potřeby rakouské policie.

6 1 Domácí násilí 1.1 Definice a pojem domácího násilí,,fenomén domácího násilí se stává velkým tématem v současné společnosti. Špatné zacházení s partnery tu vždy bylo a bohužel i bude, ovšem nabírá stále větších rozměrů a stává se rafinovanější a o to více nebezpečnější. Domácí násilí je vážný problém, který se vyskytuje ve všech společenských vrstvách. Na jeho páchání tak nemá žádný vliv vzdělání, věk či výše příjmů. Je to násilí páchané v rodině, tedy násilí mezi partnery, vč. bývalého partnera, násilí rodičů na dětech, násilí mezi sourozenci i zneužívání a zanedbávání starých, resp. zdravotně postižených lidí ostatními členy rodiny. Nejedná se jen o fyzické útoky v podobě facek a bití, ale také o psychické formy, které bohužel zanechávají hlubší jizvy než ty o tělesném násilí. Rozhodně neznamená, že nefyzické formy domácího násilí jsou lehčí či méně bolestivé. Pravdou zůstává, že není lehčí či těžký forma násilí, všechny jsou špatné a stejně závažné. 1,,Domácím násilím se rozumí opakované dlouhodobé a stupňující se násilí, kterého se dopouštějí dospělí nebo mladiství na svých blízkých. Tím se rozumí oběť, kterou může být manžel nebo manželka a to i v případě jejich rozvodu, druh nebo družka, dítě, rodič nebo prarodič. Domácí násilí má podobu fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí, ovšem nejčastějším jevem je kombinace několika z těchto uvedených možností. Domácí násilí je zcela vědomá činnost. Začíná opakujícími se útoky proti lidské důstojnosti, k nim se zpravidla postupně přidávají útoky proti zdraví a v konečném stádiu může přejít v útok i proti lidskému životu. 2 Domácí násilí se liší od ostatních forem delikventního chování tím, že je násilím ve vztahu osob, kde je vytvořen vztah závislosti oběti na pachateli a je zaměřeno na získání moci pachatele nad obětí. 1 Simona Cindy Kerberová, , 2 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 2, str. 2

7 Charakteristickým rysem domácího násilí je skutečnost, že se pro svou trvalost a různou intenzitu násilných aktů postupně stává s nadsázkou řečeno až nedílnou součástí jejich běžného života. Obecně lze domácí násilí rozlišit na partnerské a mezigenerační. Za mezigenerační považujeme násilí směřující od rodičů k dětem a naopak. Partnerským násilím se rozumí násilné chování v intimních vztazích. 2.2 Znaky a formy domácího násilí,, Základním znakem domácího násilí je násilí zaměřené na blízkou osobu, kdy soukromí je místem činu. Pachatel na svou oběť útočí v místech, kam nedosáhne veřejná kontrola a zpravidla nejsou žádní svědci. K samotnému útoku nejčastěji dochází v soukromí bytu, domu či na jiném obdobném místě. Tím může být i hotelový pokoj, chata nebo chalupa. 3 Dalším znakem je opakování násilí a jeho dlouhodobost, kdy se nejedná o ojedinělý a jednorázový incident, který ovšem může skončit závažným následkem.,,domácí násilí má svou historii a dochází k němu opakovaně. Projevy tohoto jednání přetrvávají i ve velmi dlouhém časovém intervalu, někdy i několik let. Po celou dobu mohou tyto projevy zůstat bez povšimnutí v soukromí a skončit i rodinnou tragédií. Právě v opakování a dlouhodobosti spočívá nebezpečnost domácího násilí. 4 Toto je dále navýšeno vzrůstající intenzitou násilí, které začíná opakujícími se útoky proti lidské důstojnosti, kdy se následně přidává útok proti zdraví a v konečném stádiu může přejít až v útok proti lidskému životu.,,v prvopočátku nemusí dosahovat útoky intenzity trestného činu, což může vést k jejich bagatelizaci. V násilném vztahu 3 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 6, str. 4 4 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 6, str. 4

8 se střídá fáze klidu, agrese a usmiřování. Postupem dochází ke zmenšení a zkrácení fáze klidu a častěji dochází k fázi agrese. 5 Pro domácí násilí je dalším znakem uplatnění moci a kontroly, kdy postavení oběti a pachatele je nerovné a jejich role se v průběhu opakovaných útoků a incidentů nemění.,,právě pachatel uplatňuje kontrolu nad životem oběti a to zejména v oblasti sociální a ekonomické. Domácím násilím není spor, hádka nebo rvačka, tedy událost, při které je postavení obou stran stejné. 6 Jako další je vzájemná blízkost a provázanost oběti a pachatele, tedy že si jsou nebo byli vzájemně blízké a důvěrné osoby. K domácímu násilí dochází uvnitř reálného partnerského nebo mezigeneračního vztahu, které žijí ve společně obývaném bytě nebo domě. Pachatel i oběť jsou jak citově, tak sociálně, ekonomicky úzce spojené osoby, které mohou mít společné děti, nemovitosti, účty apod. Mají společné bydliště a jejich ztíženou možností je společně obývaný byt nebo dům opustit. Velmi složité je chování oběti domácího násilí, které je odlišné než chování oběti poškozené cizím pachatelem. Právě ochota potrestat pachatele domácího násilí je velmi kolísavá. Oběť domácího násilí nejprve vyhledá pomoc, posléze svůj postoj mění, kdy důvodem je psychický tlak a oprávněný strach především na základě ekonomické a sociální závislosti oběti na pachateli. Dalším důvodem může být i strach z pomsty či tlaku okolí, a to zejména ze strany rodiny pachatele domácího násilí. Domácí násilí se většinou vyskytuje jako kombinace několika forem. Zejména psychického násilí, které zahrnuje nadávky, obviňování, podezírání, pokořující poznámky či gesta, zesměšňování a ponižování jak doma tak i ve společnosti. K tomuto lze přiřadit další a to izolace (emocionální kontrola), kdy pachatel domácího násilí brání v kontaktu s rodinou či přáteli, kontroluje a sleduje telefonáty oběti, provádí nečekané kontroly doma i v zaměstnání. 5 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 6, str. 5 6 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 6, str. 5

9 Další formou je ekonomická kontrola, kdy je omezen přístup k finančním prostředkům, neposkytují se prostředky na chod domácnosti. Touto formou může docházet i k zákazu dalších vzdělávání či nucení do práce. Vydírání a nátlak je další forma, které je využíváno k dosažení cíle pachatele domácího násilí a to zejména vyhrožování fyzickým násilím, zastrašováním, rozkazováním či odpírání spánku nebo potravy. Pachatel může využit i formy vyhrožování spácháním sebevraždy či jinou destruktivní činností, pokud oběť nesplní to, co si násilník přeje. Jednou z nejčastějších forem je fyzické násilí, které zahrnuje fackování, bití rukama nebo předmětem, kopání, škrcení, ale i ohrožování nožem nebo jinou zbraní. V neposlední řadě může docházet i k sexuálnímu násilí, kdy je oběť pachatelem,, znásilněna, nucena násilím nebo pohrůžkou násilí k sexu či určité sexuální praktice, která je obětí odmítána apod Příčiny domácího násilí,, Domácí násilí je unikátní i po stránce motivace. Téměř všechny teorie zdůrazňují, že fyzické, psychické i sexuální násilí mezi mužem a ženou uvnitř partnerského vztahu má zásadně jiné pohnutky a posilovače než běžné kriminální násilí. Jednoduše řečeno domácí agresor není kriminálník. 8,, V celkovém obrazu i v každém jednotlivém případě domácího násilí se uplatňují různé skupiny příčin. Bez pomoci zvenčí nemají oběť ani pachatel vlastní 7 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 6, str. 5 8 Ludmila Čírtková, Policejní akademie ČR časopis Policista č. 7/2002 Vybrané výzkumy a teorie domácího násilí, str. 2, odst. Specifičnost příčin a kořenů domácího násilí

10 schopnost ukončit probíhající domácí násilí, kdy oběti chybí síla, prostředky a mnohdy i odvaha k řešení a pachatel nemá zájem cokoliv měnit. 9 Jednou z příčin je celospolečenská, kdy,, domácí násilí je společností podporováno a udržováno, zejména s ohledem na hodnoty hierarchie, která je založená na nadvládě a dominaci mužů. 10,, Další příčinou je lokální, tedy s konkrétními faktory, které k domácímu násilí přispívají. Jde o například o nezaměstnanost, nízký příjem či nízké vzdělání. 11 Jednou z nejčastějších příčin je rodinná, a to z důvodu, že k navýšení rizika domácího násilí je samotná podstata rodinného soužití, kam patří například privátnost, která komplikuje uplatnění sociální kontroly, dále pak přesvědčení pachatele ve vlastní právo, kterým jsou ovlivněni ostatní členové jeho rodiny, jejich předepsané role a postavení a v neposlední řadě osobní poznání blízkých osob, kdy se dobře znají a dovedou vzájemně odhadnout své reakce a způsoby chování. Jako poslední příčinou je osobní, která vychází z individuální charakteristiky pachatele, oběti a jejich vzájemné interakce.,, Pachatel mohl projít tíživým dětstvím a sám na sobě poznal jaké je násilí. Právě tento přímý kontakt pachatele s násilím v průběhu dětství je velmi rizikovým faktorem Pachatel domácího násilí,,pachatelem domácího násilí může být kdokoliv, kdo společně sdílí společný byt nebo dům bez ohledu na jeho postavení v rodině. U pachatele nehraje nijak 9 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 7, str Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 7, str Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 7, str Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 7, str. 6

11 významnou roli jeho náboženské vyznání nebo dosažený stupeň vzdělání. Jedná se o osobu, která ohrožuje oběť na životě, zdraví nebo svobodě či lidské důstojnosti. 13 Typickým je dvojí vzorec chování, kdy navenek se chová ke své oběti velmi mile a pozorně, ovšem v soukromí je bezohledný a násilnický. Svůj sklon k domácímu násilí si přinesl jako vzorec chování, který si převzal a odpozoroval v dětství. Pachatel domácího násilí se ve většině případů jeví jako osoba s nízkým sebevědomím, snahou neustále kontrolovat, vychovávat a omezovat blízkou osobu. Násilí je pachatelem považováno za nejvhodnější a jako jediný správný způsob řešení konfliktů v partnerství i v rodině. Své násilnické chování bagatelizuje, omlouvá a popírá, zároveň si pro své chování vymýšlí různá odůvodnění.,,pachatel domácího násilí je ovšem na své oběti v partnerském vztahu závislý a jen velmi špatně snáší odchod oběti ze společné domácnosti. Zde používá a uplatňuje sliby, dárky, výhrůžky, násilí, ovlivňování okolí či dokonce únos dítěte. 14 U mezigeneračního projevu domácího násilí není role pachatele závislá na věku.,,na tomto místě je nutno doplnit, že s případy domácí agrese vůči seniorům se často setkáváme nejen ze strany jejich dětí, ale čím dál častěji se pachatelem domácího násilí stávají vnuci seniorů a další mladé příbuzné osoby. Děti či vnuci závislí na drogách či "pouze" nemající tolik peněz, kolik by chtěli, řeší nedostatek finančních prostředků prodejem nábytku a zařízení domácnosti svých prarodičů, okrádáním je o cennosti a peníze. To vše dokonce i s použitím fyzického násilí. Tito mladí násilníci také své prarodiče s oblibou vydírají i vyhrožováním sebevražedným pokusem, nedostanouli finanční příspěvek Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 8, str Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 8, str Lucie Hrdá , pachatelé domácího násilí,

12 2.5 Oběť domácího násilí Oběťmi domácího násilí mohou být manželka, manžel, družka, druh, bývalý manželé žijící ve společném bytě, jejich děti žijící v tomto vztahu, senioři žijící ve společném bytě nebo domě se svými dětmi, jakož i osoby zdravotně postižené a odkázané na pomoc blízkých osob.,,oběťmi jsou ženy i muži, ale počet ženských obětí je naprosto převažující. Pokud se tedy zaměříme na ženy, zjišťujeme, že neexistuje něco jako tzv. typická oběť domácího násilí. Známe příběhy mnoha obětí domácího násilí, kde každá oběť je něčím specifická, je z jiného prostředí. Jsou to ženy dvacetileté, čtyřicetileté i po šedesátce. Jsou známy případy domácího násilí trvajícího přes 25 let i případy, kdy se obětem podařilo se ze vztahu vymanit po krátké době. Jednu věc ale mají tyto příběhy společnou: nenápadnost, s jakou domácí násilí začíná. Dle již jednou citovaného výroku: v domácím násilí jde nejdříve o důstojnost, pak o zdraví a nakonec o život. 16 Chování oběti je velmi různorodé a to především z důvodu psychického tlaku. V době volání o pomoc postrádá sebedůvěru. Trápení oběti domácího násilí může trvat velmi dlouhou dobu než je schopna zveřejnit svůj stav. Důvodem tohoto rozhodnutí je takřka konečná fáze, kdy má strach o svůj život nebo napadení či dokonce život svých dětí. Ve stavu v jakém oběť je se dá říci, že rezignovala a již nehledá únikovou cestu.,,za svůj život, který je naplněn domácím násilím se stydí a sama sebe obviňuje z neschopnosti vytvořit domácí pohodu. Poznat týranou osobu domácím násilím je velmi obtížné. Pachatel si dává záležet, aby následky násilí nebyly vidět, a sama oběť se snaží vše řádně zamaskovat a zakrýt pro veřejnost Lucie Hrdá , oběti domácího násilí

13 První a v mnoha případech jedinou pomocí domácího násilí je Policie ČR, která je na místo přivolána samotnou obětí či svědkem události. V kompetenci policie je chránit oběť před fyzickým útokem. 17,,Druhou skupinou obětí násilí v rodině jsou děti. Dle výzkumu STEM, který byl v květnu roku 2001 proveden pro Bílý kruh bezpečí vyplývá, že v 81% rodin, ve kterých existuje partnerské násilí, žijí děti. Pro dítě je samotná hrozba existence násilí mezi jeho rodiči velkou zátěží, a to i když není jeho přímým svědkem, což znamená, že i když nevidí útoky agresora, může je slyšet, nebo je svědkem jejich následků na oběti, na zařízení domácnosti a podobně. Dle obdobného výzkumu z roku 2006 se v přítomnosti dětí odehrává násilí téměř v 60% rodin. Dítě je navíc také "osobou se sníženou schopností obrany", což v důsledku znamená, že útok na dítě mívá mnohem těžší následek než útok stejné intenzity na dospělou osobu (více než polovina dětských obětí se musí podrobit nemocničnímu ošetření, na rozdíl od obětí dospělých, kde převládá ošetření ambulantní). 18,,Další skupinou obětí, na kterou nesmíme v žádném případě zapomenout, jsou staří lidé. Velice často jsou obětí agrese svých dětí, vnoučat a jejich partnerů, pokud s nimi sdílí společnou domácnost. I v tomto případě má domácí násilí vysokou latenci. Jako některé z důvodů jsou popisovány pocity vlastní viny, fyzická i psychická závislost na agresorovi, strach, stud, zvýšená nedůvěra, zvýšená úzkost, emoční nevyrovnanost, vysoká míra sugestibility apod., jako důsledek změn psychiky ve stáří. Agresor snadno zneužije člověka, který pro svůj věk nemá možnost se bránit, snaží se vždy ve všem vyhovět a navíc dost často neví, kde jsou hranice vztahu s mladší generací Metodický pokyn ředitele SKPV policejního prezidia České republiky č. 2/ Lucie Hrdá , oběti domácího násilí 19 Lucie Hrdá , oběti domácího násilí

14 3 Úkoly policie v případech přijetí oznámení o domácím násilí 3.1 Postup policisty na místě domácího násilí,,policie je orgán, který je povinen nepřetržitě, rychle, odborně a bezúplatně poskytovat občanům služby při zajišťování jejich bezpečí. Nejcitlivějším místem intervence policie v případech domácího násilí je střet mezi chráněnou domovní svobodou a ochranou života, zdraví a jiných práv a svobod oběti. V těchto případech je vždy důležitější a přednostní ochrana a pomoc oběti a zastavení dalšího násilí. 20,,Policie ČR je vždy povinna přijmout oznámení incidentu se znaky domácího násilí a zajistit provedení všech nezbytných úkonů. Na základě podnětu oznámení o domácím násilí a příjezdu na místo je nejdůležitější celou věc řádně analyzovat. Již na základě oznámení je potřeba, aby policista, který je na místo incidentu vyslán, věděl, o jakou osobu pachatele domácího násilí jde. Tedy na základě maxima potřebných informací může dále na místě jednat. 21 Na místě je důležité zjistit zdravotní a emocionální stav oběti, samotného pachatele a jejich chování. Zajistit bezpečí na místě pro všechny zúčastněné osoby. Jedním ze základních postupů je především oddělit jednotlivé strany incidentu. Jde tedy o přednostní pozornost zaměřenou na pomoc ohrožené osoby a zastavení dalšího násilí. Velmi důležitým je zjištění stavu, zda na místě incidentu nejsou děti. Pokud ano, je důležité ihned na místo přivolat pracovníka sociální péče, který v případě potřeby rozhodně o dočasném umístění dětí mimo byt či dům, kde k incidentu došlo, pokud není možné děti umístit na dobu nezbytně nutnou do jiného vhodného 20 Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 10, str Návrh závazného pokynu policejního prezidenta z roku 2006, čl. 5, odst. 1, str. 3

15 prostředí např. k prarodičům. K tomuto dochází především na základě zdravotního či psychického stavu oběti. Zároveň je velmi důležitým faktorem i samotný věk dětí. Po provedení nezbytných úkonů k zastavení násilí a zajištění bezpečnosti zúčastněných osob, je důležité ověřit totožnost účastníků a svědků, kteří jsou následně k věci odděleně vytěženi. Jde o zjištění skutečného stavu věci z hlediska závažnosti a především zda se jedná o domácí násilí. K tomuto účelu jsou kladeny vhodné otázky. Veškeré informace zjištěné na místě incidentu je nutné řádně zadokumentovat a to i v případě, že bylo hlídkou na místě zjištěno, že se nejedná o domácí násilí. 3.2 Přehled oprávnění a povinností policistů,,dnem vstoupil v účinnost zákon č. 135/2006 Sb., kterým se změnily některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Došlo k novelám čtyř zákonů, mimo jiné trestního zákona č. 140/1961 Sb., zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, zákona č. 99/1963 Sb., obsahující občanský soudní řád. 22 Do byl v účinnosti zákon č. 283/1992 Sb. o Policii ČR. Ovšem oprávnění policisty na místě domácího násilí se dnem změnilo, a to na základě počátku účinnosti nového zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR. I přes tuto změnu jsou povinnosti policisty na místě domácího násilí obdobné či dokonce stejné. Oprávnění a povinnosti policie na místě incidentu jsou dány typem a závažností domácího násilí. Na základě zjištění skutečného stavu na místě incidentu se možnosti řešení pro policistu liší, zejména podle intenzity násilného jednání, které může nabývat skutkové podstaty trestného činu či přestupku, ale zároveň nemusí 22 PhDr. Ludmila Čírtková, CSc. Policejní akademie ČR, Mgr. Petra Vitoušová, Bílý kruh bezpečí, Kriminalistický sborník č. 3/2008, čl. Domácí násilí nová legislativa, str. 3

16 však dosáhnout intenzity ani jednoho z nich. Podle závažnosti jednání postupuje policie následovně: Pokud nelze kvalifikovat incident domácího násilí jako trestný čin ani jako přestupek, měli by policisté řádně poučit a upozornit potenciální oběť, na možnost využití pomoci pomáhajících profesí (intervenční centrum, psychologické poradny, azylové domy, apod.) Pokud ovšem dojde ke zjištění, že na místě dochází v souvislosti s domácím násilím k páchání přestupků dle zák. č. 200/1990 Sb. zákon o přestupcích (dále jen,, PřZ ) a to zejména přestupky proti občanskému soužití podle 49 PřZ. nebo přestupku proti majetku podle 50 PřZ, je povinností policisty ihned postupovat v souladu se zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR ( dále jen,,pol ). Především jde o dodržení ustanovení 9 Pol a 10 Pol, kde je jasně stanovena zdvořilost a iniciativa. Hlavním úkolem policisty v případě zjištění a řešení přestupkového jednání je oznamování přestupků příslušným správním orgánům podle 58 PřZ a provádění nezbytných šetření podle 58 PřZ. Policistou je možné přestupky projednávat uložením pokuty v blokovém řízení, ale to v případě přestupků proti majetku dle 5O PřZ. Pokud se ovšem jedná o přestupek proti občanskému soužití dle 49 PřZ, není možné využít projednání v blokovém řízení, neboť se většinou jedná o tzv. návrhový přestupek dle 68 odst. 1 PřZ. Ovšem mezi nejzávažnější patří zjištění, že se jedná o trestný čin. Nejčastěji bývá policie přivolána na místo násilí využitím tísňového volání na linku 158 a v poslední době již i využitím tísňového volání na linku 112. Operační důstojník se již při prvotním oznámení, kdy je voláno samotnou osobou ohroženou, jejími potomky či dokonce osobou nezúčastněnou např. sousedy v domě, snaží získat co nejvíce informací k incidentu. Dále pak k osobě ohrožené a především samotnému agresorovi. Tyto informace jsou předány policistům, kteří jsou na místo okamžitě vysláni. Po zjištění skutečného stavu věci a rozhodnutí, že jde o spáchání některého z trestných činů souvisejících s domácím násilím, je ve věci ihned vedeno přípravné

17 trestní řízení. K tomuto účelu je využito oprávnění dle zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR a dále pak oprávnění, která jsou dána pro policejní orgán dle zák. č. 140/1961 Sb. trestní zákon a zák. č. 141/1961 Sb. trestní řád.

18 4 Vykázání 4.1 Podmínky pro rozhodnutí o vykázání,,policista rozhodne o vykázání, pokud útok násilné osoby vykazuje znaky domácího násilí, násilná a ohrožená osoba obývají společné obydlí a po zhodnocení rizika budoucího nebezpečného útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti lze důvodně předpokládat, že k takovému útoku dojde. 23 Vyhodnotit riziko budoucího nebezpečného útoku lze zejména podle počtu uskutečněných výjezdů či hlášených útoků, zda se jedná o opakované útoky či nikoli, přičemž předchozí útoky mohou dosahovat i nižší intenzity. Dále pak podle aktuální situace na místě incidentu, zajištěných stop a jiných důkazů, informací získaných zejména od násilné i ohrožené osoby nebo svědků incidentu. Důležitou roly pro vydání rozhodnutí o vykázání hraje i intenzita všech předchozích útoků, reálná hrozba stupňování násilného jednání či dokonce rizika hrozby dalších útoků po odjezdu policie. Vyhodnocení policista zapracuje do úředního záznamu o výjezdu k incidentu. Informace potřebné pro vyhodnocení rizika budoucího nebezpečného útoku získává policista zejména z vysvětlení podaných ohroženou osobou, násilnou osobou a svědky incidentu a z dostupných evidencí a informačních systémů. 23 Návrh závazného pokynu policejního prezidenta z roku 2006, čl. 7, odst. 1, str. 5

19 4.2 Postup při vydání rozhodnutí o vykázání,, Vykázání představuje z pohledu policie opatření sloužící k ochraně oběti. Zavedení vykázání je tedy důsledkem zákonodárného rozhodnutí, že policie musí zajišťovat také ochranu oběti. Vykázání není závislé na souhlasu ohrožené osoby a stanovenou dobu deseti dnů určenou zákonem nelze zkrátit. 24 Při provádění úkonů souvisejících s rozhodnutím o vykázání je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, ledaže hrozí nebezpečí z prodlení. Před samotným vydáním rozhodnutí o vykázání je důležité a ze strany policie povinností, ústním prohlášením oznámit násilné osobě, že je vůči ní zahájeno řízení o vykázání. Oznámení je poznamenáno do úředního záznamu o výjezdu k incidentu a obsahuje označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo oprávněné úřední osoby (policisty). Důležité a nezbytné je poučit ohroženou osobu o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží. Pokud by bylo zjištěno, že obětí byl uveden vědomě nepravdivý údaj, mohlo by jít o naplnění skutkové podstaty přestupku křivého vysvětlení dle 47a PřZ. Rozhodnutí o vykázání je vydáno bez projednání věci a z úřední povinnosti na dobu deseti dnů ode dne vydání rozhodnutí. Desetidenní lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni vydání rozhodnutí a končí ve hodin desátého dne. Před vydáním rozhodnutí o vykázání není důležité stanovení právní kvalifikace spáchaného jednání z pohledu právních předpisů; rozhodnutí o vykázání je na právní kvalifikaci skutku nezávislé.,,pokud to vyžaduje bezpečí ohrožené osoby, může být násilná osoba vykázána nejen ze společného obydlí, ale i z jeho bezprostředního okolí. Musí být jasně 24 PhDr. Ludmila Čírtková, CSc. Policejní akademie ČR, Mgr. Petra Vitoušová, Bílý kruh bezpečí, Kriminalistický sborník č. 3/2008, čl. Domácí násilí nová legislativa, str. 4

20 specifikován prostor, na který se vykázání vztahuje, a to včetně rozsahu bezprostředního okolí společného obydlí, s přihlédnutím k potřebám ohrožené osoby. O takto stanoveném prostoru poučí vykázanou i ohroženou osobu. 25 Rozhodnutí o vykázání je vyhlášeno zvlášť násilné i ohrožené osobě. Vyhlašované rozhodnutí obsahuje výrokovou část, ve které je uvedeno, že násilná osoba se vykazuje ze stanoveného prostoru na dobu 10 dnů ode dne vydání tohoto rozhodnutí, dále že stanovenou lhůtu nelze zkrátit a rovněž právní ustanovení, podle kterého bylo postupováno. Toto usnesení musí rovněž obsahovat skutečnosti, na základě kterých zasahující policista dospěl k závěru, že existuje důvodný předpoklad budoucího nebezpečného útoku. Nezbytnou součástí je rovněž poučení o opravném prostředku, tedy o možnosti podat odvolání do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o vykázání, informace o orgánu, kam lze odvolání podat, a o odvolacím orgánu, a zejména poučení o vyloučení odkladného účinku odvolání s uvedením příslušného ustanovení právního předpisu. O ústním vyhlášení rozhodnutí o vykázání je vždy na místě incidentu vydáno písemné potvrzení násilné a ohrožené osobě. Před samotným vyhlášením rozhodnutí o vykázání je v souladu se zněním zákona nutno upozornit násilnou i ohroženou osobu, že rozhodnutí bylo učiněno bez ohledu na vůli ohrožené osoby a je nutné jej pod hrozbou sankce respektovat, přičemž případné námitky lze uplatnit až v rámci odvolání. Poté, co bylo rozhodnutí o vykázání prokazatelně sděleno násilné osobě, je tato povinna sbalit si věci osobní potřeby, osobní cennosti a doklady a neprodleně opustit prostor, na který se rozhodnutí o vykázání vztahuje. Věcmi osobní potřeby jsou zejména hygienické potřeby, běžné oděvní součásti, léky a zdravotní pomůcky, které osoba užívá a mobilní telefon. 25 Návrh závazného pokynu policejního prezidenta z roku 2006, čl. 8, odst. 7, str. 6

21 Odmítne-li vykázaná osoba opustit prostor, na který se rozhodnutí o vykázání vztahuje, je policista na místě oprávněn použít po předchozím poučení donucovacích prostředků za účelem prosazení rozhodnutí o vykázání.,,není-li násilná osoba v době zákroku policisty přítomna ve společném obydlí, postupuje policista podle právního předpisu a vydá rozhodnutí o zákazu vstupu do společného obydlí. Rozhodnutí policista vyhlásí násilné osobě po jejím návratu do společného obydlí, nebo na jiném místě, kde se násilná osoba zdržuje, např. v zaměstnání. Informace o místě pobytu násilné osoby, případně o jejím návratu do společného obydlí může policista získat od ohrožené osoby, jiných osob nebo z vlastních poznatků. Nepodaří-li se rozhodnutí o zákazu vstupu násilné osobě ústně vyhlásit, doručí se jí písemné vyhotovení rozhodnutí spolu s písemným oznámením o zahájení řízení Postup dle zákona č. 283/1991 Sb. a zákona č. 500/2004 Sb. Na základě zákona č. 283/1991 Sb. zákona o Policii ČR ( dále jen,,pol.) byl postup pro vykázání pachatele domácího násilí ujednocen v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb. Správním řádem ( dále jen,, SŘ ), podle kterého bylo vydáváno rozhodnutí o vykázání. Samotné oprávnění bylo dáno ustanovením,, 21a Pol. Oprávnění rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj. 27 Bylo-li v případech zjištění a naplnění všech podmínek pro vykázání osoby pachatele domácího násilí toto rozhodnutí vydáno, jednalo se zásadně o postup dle uvedeného zákona č. 500/2004 Sb. 26 Návrh závazného pokynu policejního prezidenta z roku 2006, čl. 8, odst. 14, str Zák. č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, 21a uvedeného zákona

22 V dané věci bylo především postupováno ne s pozice Policie ČR, ale z pozice správního orgánu, kdy bylo ve věci zahájeno řízení z moci úřední dle 46 odst. 1 SŘ.,,Řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení 28 atd. Další postup byl již v souladu s uvedeným ustanovením 21a Pol., kdy byl vždy sepsán úřední záznam o výjezdu k incidentu se znaky domácího násilí. Rovněž další postup byl veden na základě přítomnosti nebo nepřítomnosti osoby, proti níž bylo zahájeno řízení, a která měla být vykázána. Při provádění úkonů souvisejících s rozhodnutím o vykázání bylo postupováno podle platných právních předpisů, a to dle 21a odst. 5 Pol. Vždy před vydáním rozhodnutí o vykázání bylo povinností policisty ústním prohlášením oznámit násilné osobě, že vůči ní bylo zahájeno řízení o vykázání. Toto oznámení byl policista povinen poznamenat do úředního záznamu o výjezdu k incidentu, který musel obsahovat mimo jiné zejména označení správního orgánu, předmět řízení, kterým je vykázání podle 21a až 21d zák. č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, a informace o osobě oprávněné tj. policisty. Rozhodnutí o vykázání bylo vydáno bez projednání věci a z úřední povinnosti, kdy předpokladem pro vydání bylo zjištění stavu věci. Toto rozhodnutí muselo obsahovat výrokovou část, ve které bylo uvedeno, že násilná osoba se vykazuje z daného prostoru a to na dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí o vykázání, kdy tuto dobu nelze zkrátit, a dále právní ustanovení, podle něhož bylo postupováno tedy 21 odst. 1 nebo 2 Pol. Nezbytnou a podstatnou částí odůvodnění rozhodnutí o vykázání bylo uvedení skutečností, na základě kterých policista zasahující na místě domácího násilí došel k závěru, že existuje důvodný předpoklad budoucího nebezpečného útoku na ohroženou osobu nebo další členy rodiny. Poslední, ale neméně významnou součástí rozhodnutí o vykázání bylo poučení o opravném prostředku, tj. o možnosti podat odvolání do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o vykázání, a to s uvedením příslušného ustanovení právního předpisu, tedy 21b odst. 3 Pol. 28 Zák. č. 500/2004 ze dne 24. Června 2004 Zákon správní řád, zahájení řízení z moci úřední 46/1

23 O ústním vyhlášení rozhodnutí bylo vždy policistou vydáno násilné i ohrožené osobě v souladu s ustanovením 67 odst. 3 SŘ písemné potvrzení.. V případě, kdy bylo násilné osobě rozhodnutí o vykázání prokazatelně sděleno a tato osoba poučena, bylo její povinností sbalit si věci osobní potřeby, cennosti, doklady, a prostor neprodleně opustit. Pokud vykázaná osoba nebyla svolná dobrovolně prostor opustit, bylo proti ní postupováno opět v souladu se zák. č. 283/1991 Sb., tedy s použitím donucovacích prostředků dle 39 Pol., kdy před použitím donucovacích prostředků byla osoba, proti níž zákrok směřoval o tomto poučena. Pokud nebyla násilná osoba v době zákroku Policie ČR přítomna ve společném obydlí, bylo postupováno v souladu s ustanovením 21a odst. 2 Pol., tedy bylo vydáno rozhodnutí o zákazu vstupu do společného obydlí, které bylo vyhlášeno násilné osobě po jejím návratu do obydlí nebo na jiném místě, kde se tato zdržovala.,,v případech kdy je osoba násilníka mladistvý nebo osoba mladší 15 let a jsou podmínky pro vykázání, je rozhodnutí o vykázání pouze v případě, kdy nelze bezpečnost ohrožené osoby zajistit jinak. Zde je ovšem povinnost zajistit osobě násilníka opatrovníka, kterým může být osoba nezúčastněná nebo jiná úřední osoba jako např. jiný policista. Ve věci je dále ihned informován orgán sociálně právní ochrany dětí, který zajistí umístění osoby do diagnostického ústavu Postup dle zákona č. 273/2008 Sb. Od je účinný nový zákon o Policii ČR, a to zák. č. 273/2008 Sb. (dále jen,, Pol ), který upravuje, a hlavně ujednocuje, postup v případě řešení incidentu domácího násilí. Díky této legislativní úpravě není již zapotřebí využívat několika zákonů, ale vše umožňuje jeden, což orgánům činným v trestním řízení 29 Návrh závazného pokynu policejního prezidenta z roku 2006, čl. 9, odst. 4, str. 8

24 značně zjednodušuje situaci, a to zejména, jedná-li se o postup při vykázání osoby násilné ze společného obydlí. I přes novou právní úpravu se postup Policie ČR na místě incidentu v žádném z ohledů nezměnil. Jedná se stále o řádné prošetření věci a zjištění skutečného stavu, zejména však o pomoc oběti domácího násilí a následnou eliminaci dalšího pokusu o útok násilné osoby. Celý postup je veden ustanoveními 44 až 47 Pol., kdy v případě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, může policista využít svého oprávnění o rozhodnutí dle 44 odst. 1 Pol.,,Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou (dále jen společné obydlí ), jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti 30. Doba vykázání násilné osoby ze společného obydlí zůstala i v nové právní úpravě shodná, tedy osobu násilnou lze i nadále vykázat na dobu 10 dnů ode dne provedení, tedy dne rozhodnutí o vykázání. Uvedené je řešeno v souladu s ustanovením 44 odst 2 Pol. 44 odst. 3 zák. č. 273/2008 Sb. řeší ústní vyhlášení rozhodnutí o vykázání, kdy je toto vyhlašováno jak osobě vykázané, tak i osobě ohrožené. O vyhlášení rozhodnutí o vykázání je i nadále vyhotovováno potvrzení, které je předáno oběma výše uvedeným proti podpisu. Postup dle ustanovení 44 odst. 4 zák. č. 273/2008 Sb. řeší situaci, kdy násilná osoba není na místě incidentu a vykázání přítomna. Celý postup řešení věci, a zejména poučení o jejích právech a povinnostech v souvislosti s vykázáním, je této sdělen při jejím kontaktu s Policií ČR. Pokud vykázaná osoba s vykázáním nesouhlasí, je jí novou právní úpravou umožněno proti němu na místě podat námitky, které policista uvede v potvrzení o 30 Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, Vykázání 44 odst. 1

25 vykázání. Tyto námitky jsou bez zbytečného odkladu policistou předány nadřízenému orgánu, kterým je dle nové úpravy teritoriálního členění příslušné krajské ředitelství.,,shledá-li příslušné krajské ředitelství, že podmínky pro vykázání nebyly splněny, vykázání ukončí, a o této skutečnosti vyrozumí ohroženou a vykázanou osobu bez zbytečného odkladu 31. Jedná se o postup dle ustanovení 44 odst. 5, odst. 6 Pol. Povinnosti a práva vykázané osoby jsou dále uvedeny v ustanovení 45 Pol., kdy se jedná zejména o,,povinnost opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání 32, dále pak,,zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou 33. Mezi důležitá práva patří,, vzít si ze společného obydlí věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady 34, ale především ze strany policie jsou poskytnuty informace o dalších možnostech v případě ubytování. Ustanovení 46 Pol. dává policistovi zasahujícímu na místě domácího násilí oprávnění a povinnost poučit ohroženou osobu o možnosti podat u místně a věcně příslušného soudu návrh na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu. V daném případě jde o prodloužení doby vykázání. Dále toto ustanovení umožňuje zasahujícímu policistovi poučit ohroženou osobu o možnosti využít služeb organizací poskytujících pomoc obětem domácího násilí, ale rovněž o následcích, které pro ni vyplynou při uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž je policistou při vykázání přihlíženo. Ustanovení 47 Pol.,,upravuje územní rozsah prostoru, na který se vykázání vztahuje, zajištění nezúčastněné osoby, a zejména provedení kontroly dodržování rozhodnutí o vykázání zasahujícím policistou. O veškerých provedených úkonech a opatřeních je i nadále policistou vždy sepsán úřední záznam Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, Vykázání 44 odst Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, Vykázání 45 odst. 1, písm. a) 33 Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, Vykázání 45 odst. 1, písm. c) 34 Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, Vykázání 45 odst. 2, písm. a) 35 Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, Vykázání, výčet 47 odst. 1, až odst. 5

26 4.5 Kontrola dodržování rozhodnutí o vykázání Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR ( dále jen,, Pol ) rovněž dává policistům oprávnění pro provedení kontroly dodržování rozhodnutí o vykázání. Jedná se o ustanovení 47 odst. 4 Po., kdy kontrolu provádí policista, který o vykázání rozhodl, a to alespoň v jednom případě. Tato kontrola je prováděna zejména z důvodu zjištění, zda rozhodnutí o vykázání dodržují obě zúčastněné osoby, tedy vykázaná i ohrožená, neboť v mnoha případech po odjezdu zasahujících policistů je osoba ohrožená donucena osobou vykázanou, aby ji vpustila do společného obydlí, případně toto učiní osoba ohrožená dobrovolně a z vlastní vůle, čímž je účel vykázání naprosto znehodnocen. Kontrolu dodržování rozhodnutí o vykázání je možné v průběhu určených 10 dnů i opakovat. K tomuto je přistupováno, pokud je důvod se obávat, že dojde k porušení rozhodnutí o vykázání a to jak ze strany osoby vykázané, tak i ze strany osoby ohrožené. O kontrole vyrozumí policista ohroženou osobu až bezprostředně před samotným provedením této kontroly, a to z výše uvedeného důvodu, přičemž ji požádá o součinnost, a to hlavně v souvislosti se vstupem do obydlí. Cílem této kontroly je zejména zjištění, zda se vykázaná osoba přes vydané rozhodnutí o vykázání nezdržuje ve společném obydlí nebo do něj nedochází. Tyto informace získá policista z výpovědi ohrožené osoby, případně jiných osob v místě bydliště vykázané a ohrožené osoby. Pokud policista při kontrole zjistí, že se vykázaná osoba nachází v prostoru, odkud byla vykázána, vyzve ji, aby tento prostor opustila. Pokud tak vykázaná osoba neučiní, je policista oprávněn použít po předchozím poučení a opakované výzvě donucovacích prostředků za účelem prosazení rozhodnutí o vykázání. Policista, který se při kontrole zjistí porušování rozhodnutí o vykázání, je oprávněn s ohledem na závažnost či opakovanost takového jednání podat podnět k zahájení trestního řízení pro trestný čin,, maření výkonu úředního rozhodnutí dle 171 zák. č. 140/1961 Sb. trestního zákona.

27 Za účelem kontroly dodržování rozhodnutí o vykázání není policista tuto kontrolu provádějící oprávněn otevírat uzavřené společné obydlí a vstupovat do něj, nejsou-li současně splněny podmínky uvedené v právním předpise. Nelze tedy využít oprávnění dle,, 40 Pol. vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek Zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, vstup do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek 40

28 5 Trestněprávní ustanovení 5.1 Trestné činy páchané v rámci domácího násilí,,domácí násilí není možné posuzovat pouze jako jednotlivé izolované útoky směřující zejména proti tělesné integritě. Představuje celou šíři tohoto druhu násilí, kdy vedle intenzivních forem fyzického násilí jsou přítomny i další jako permanentní psychické, ekonomické nebo citové ponižování a vydírání. 37 Jednotlivé projevy domácího násilí je možné posuzovat podle existujících ustanovení trestního zákona chránících zejména fyzickou a psychickou integritu občanů. Příslušná ustanovení jsou zejména v sedmé a osmé hlavě zvláštní části trestního zákona tj. trestné činy proti životu a zdraví a trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti. V současné době je účinná právní úprava trestního zákona a to zák. č. 140/1961 Sb. ( dále jen,,trz ).,,Jde o trestný čin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci dle 197a TrZ. Dále pak trestný čin výtržnictví dle 202 TrZ, trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě dle 215a TrZ, trestný čin ublížení na zdraví dle 221 TrZ a 222 TrZ, trestný čin omezování osobní svobody dle 231 TrZ, trestný čin vydírání dle 235 TrZ, trestný čin útisk dle 237 TrZ, trestný čin porušování domovní svobody dle 238 TrZ, trestný čin znásilnění dle 241 TrZ, trestný čin neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru dle 249a TrZ či trestného činu poškozování cizí věci dle 257b TrZ, který je uveden v deváté hlavě zvláštní části trestního zákona Metodický pokyn ředitele úřadu SKPV ze dne 10. Září 2004 č. 2, čl. 3, str Zák. č. 140/1961 Sb. Trestní zákon, zvláštní část

29 V souvislosti s domácím násilím je ovšem důležité připomenout i trestný čin,, maření výkonu úředního rozhodnutí dle 171 TrZ 39, který je dopadem při porušení rozhodnutí o vykázání. V této souvislosti byla osoba násilná i oběť řádně poučena. 5.2 Trestné činy páchané v rámci domácího násilí před rokem 1990 a poté Od roku 1950 dne 18. července byl v platnosti trestní zákon č. 86/1950 Sb. ( dále jen,,trz ), který upravoval některé skutkové podstaty trestných činů, které bylo možné páchat v rámci domácího násilí. Samotný trestný čin Týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě jak jej známe dnes, nebyl. V daném případě šlo zejména o trestné činy dle,,hlavy čtvrté zvláštní části trestný čin Hrubé neslušnosti dle 188 TrZ. Dále pak dle hlavy šesté zvláštní části trestný čin Vraždy dle 216 TrZ, Ublížení na zdraví dle 219 TrZ a 220 TrZ. Dle hlavy sedmé zvláštní části šlo o trestné činy Omezování osobní svobody dle 229 TrZ, Zbavení osobní svobody dle 230 TrZ, Vydírání dle 233 TrZ, Útisk dle 235 TrZ, Porušování domovní svobody dle 236 TrZ či Znásilnění dle 238 TrZ, Pohlavní zneužití dle 239 TrZ. Dle hlavy osmé zvláštní části mohlo dojít k trestnému činu Poškozování cizí věci dle 255 TrZ. 40 V České republice je aktuálně úprava trestního práva hmotného provedena trestním zákonem č. 140/1961 Sb. ( dále jen,,trz ), který nabyl účinnosti 1. ledna V rámci tohoto zákona je v současné době možné páchat v souvislosti 39 Zák. č. 140/1961 Sb. Trestní zákon, zvláštní část 40 Zák. č. 86/1950 Sb. Trestní zákon, zvláštní část

30 s domácím násilím trestné činy, které jsou již uvedený v předchozí kapitole této práce. Uvedený trestní zákon č. 140/1961 Sb. je v platnosti do dnešního dne i přes změny provedené zákony, kdy poslední změnou byl zákon č. 271/2007 Sb. a 296/2007 Sb. Pro domácí násilí byla provedena změna, a to zák. č. 91/2004 Sb. s účinností od , kdy vznikl trestný čin,,týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě dle 215a TZ 41 jak jej známe dnes. 5.3 Specifikace 215a TZ a výklad pojmů 215a TZ Jedná se o novou skutkovou podstatu zavedenou do trestního zákona jeho novelou č. 91/2004 Sb. s účinností od Ustanovení 215a trestního zákona,,týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě je speciálním ustanovením postihujícím právě domácí násilí, i když tento pojem není použit. Jedná se o novou samostatnou skutkovou podstatu zahrnující pouze domácí násilí a vyjadřující specifické znaky tohoto trestného činu.,,pachatelé v tomto případě týrají jiné osoby a činí tak vůči osobám blízkým a dalším osobám žijícím s nimi ve společně obývaném bytě nebo domě, přitom nemusí vést společnou domácnost (v případě rozvedených manželů, dětí a prarodičů, nájemce a podnájemce). V důsledku toho je u nich dána specifická forma vzájemné závislosti. 41 Zák. č. 140/1961 Sb. Trestní zákon,zvláštní část, 215a

31 Ta plyne ze skutečnosti, že pachatel i oběť mají společné bydliště a mají ztíženou možnost tento společně obývaný byt nebo dům opustit 42. Nevyžaduje se, aby u oběti vznikly následky na zdraví, ale musí jít o jednání, které týraná osoba, pro jeho krutost, bezohlednost nebo bolestivost, pociťuje jako těžké příkoří. Přísnější trestní sazbou bude postižen,,spáchá-li čin zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách nebo pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. 43 Z toho plyne povinnost policejního orgánu zkoumat, zda se jednalo o jedno rázový útok, který nenaplňuje požadované znaky skutkové podstaty 215a trestního zákona (dotazem na předchozí útoky i neoznámené, opakovaná oznámení, resp. Prošetřování násilného jednání). Z toho vyplývá i povinnost policejního orgánu při zahájení úkonů trestního řízení poučit řádně oběť o jejích právech a povinnostech ve vztahu k vyšetřovanému případu. V daném případě není pro potřeby policejního orgánu,,zahájit úkony trestního řízení dle 158/3 zák. č. 141/1961 Sb. Trestní řád ( dále jen,, TŘ ) nutný souhlas osoby poškozené s trestním stíháním dle 163 TŘ 44. Tím je dán prostor pro policii řešit daný problém bez možnosti, aby ohrožená osoby v případě svého samovolného či osobou pachatele vnuknutého rozhodnutí, mohla znemožnit možnost trestního stíhání. Co se pojmů týče, je potřeba začít u samotného slova týrání.,,pojem týrání vymezuje konstantní judikatura v souvislosti s výkladem znaků trestného činu a to v rozhodnutích č. 11/84 a č. 20/84 II. Sb. rozh. tr. Za týrání je považováno zlé nakládání vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které poškozená osoba pociťuje jako těžké příkoří. Zároveň se vyznačuje i určitou mírou vytrvalosti a dosahuje takové intenzity, aby bylo způsobilé 42 Metodický pokyn ředitele SKPV policejního prezidia České republiky č. 4/ Zák. č. 140/1961 Sb. Trestní zákon, zvláštní část, 215a odst. 2, písm.a)b) 44 Zák. č. 141/1961 Sb. Trestní řád, hlava desátá, zahájení tr. stíhání, další postup v něm a zkrácené přípravné řízení, 163

32 vyvolat takový stav, který pociťuje osoba postižená jako těžké příkoří. Resp. Psychické nebo i fyzické útrapy. 45,,Blízká osoba - rozumí se jí (ve smyslu 89, odst. 8 TZ) příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel. Jiná osoba - osoba v poměru rodinném, obdobném nebo i osoba bez takového vztahu, která žije ve společně obývaném bytě nebo domě. Zvlášť surový způsob - zlé nakládání s výraznou mírou brutality, která se vymyká z rámce běžného u většiny trestných činů podobného druhu. Jde o užití např. většího počtu nástrojů, kombinací fyzického a psychického týrání. Na více osobách - je naplněno, jestliže byly vystaveny zlému nakládání nejméně tři osoby a více. Společně obývaný byt nebo dům navazuje na pojem,, obydlí, který je vymezen v 82 odst. 1 TŘ. Jedná se o pojem, který je vykládán extenzivně, podobně jako u trestného činu porušování domovní svobody dle 238 TZ. Nejsou tím míněny pouze obytné prostory, ale také hotelový pokoj, pokoj na ubytovně nebo studentská kolej. Musí být naplněn znak, že jde o společně obývaný dům nebo byt. Rozhodující je stav faktického bydlení, nikoli vedení společné domácnosti Trestné činy páchané v rámci domácího násilí v trestním zákoníku 2009 Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ( dále jen,,trz ) ze dne 8. ledna 2009 s účinností od upravuje, a zároveň i přidal, některé nové skutkové 45 Jiří Jelínek a kolektiv, Zák. č. 140/1961 Sb. Trestní zákon, zvláštní část, 215a, str. 256, judikatura 46 Jiří Jelínek a kolektiv, Zák. č. 140/1961 Sb. Trestní zákon, zvláštní část, 215a, str. 256, judikatura