Evaluace vybraných dávek státní sociální podpory. Bc. Lenka Daňková

Transkript

1 Evaluace vybraných dávek státní sociální podpory Bc. Lenka Daňková Diplomová práce 2012

2

3

4

5

6 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřená na analýzu vybraných dávek státní sociální podpory v letech Zabývá se analýzou výdajů ze státního rozpočtu dle jednotlivých krajů České republiky a blíže je věnovaná Zlínskému kraji. Dotazníkové šetření je zaměřeno na změny zákona o státní sociální podpoře od Výsledkem diplomové práce jsou navržená doporučení na snížení výdajů ze státního rozpočtu na tuto oblast sociálního zabezpečení. Klíčová slova: analýza, státní rozpočet, výdaje, dávky státní sociální podpory, dotazník ABSTRACT Diploma thesis is focused on analysis of selected state social benefits through the years This work deals with analysis of costs from state budget according to various regions in the Czech Republic and relates more specifically to the Zlín region. The questionnaire survey is focused on changes in the law on the state social support from The results of diploma thesis are recommendations designed to reduce costs from state budget on this area of social security. Keywords: analysis, state budget, costs, state social benefits, questionnaire

7 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce Mgr. et Mgr. Monice Horákové za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Dále mé poděkování patří kolegům z referátu nepojistných sociálních dávek I. zejména kolegům kontaktního pracoviště Zlín za čas a ochotu podílet se na dotazníkovém šetření. Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

8 OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ČÁST ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ KRAJSKÁ POBOČKA KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA ZÁKLADNÍ POJMY Okruh oprávněných osob Rozhodný příjem Rozhodné období Nezaopatřené dítě Životní minimum DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Náklady na bydlení Normativní náklady na bydlení Výše příspěvku na bydlení Doba poskytování příspěvku na bydlení Porodné Výše a výplata porodného Rodičovský příspěvek Podmínka osobní celodenní péče o dítě Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Pohřebné SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH SSP Nárok na dávky SSP Zánik nároku na dávky SSP STÁTNÍ ROZPOČET ROZPOČTOVÝ PROCES VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU II PRAKTICKÁ ČÁST ZLÍNSKÝ KRAJ KRAJSKÁ POBOČKA VE ZLÍNĚ ODDĚLENÍ NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK KRAJSKÉ POBOČKY VE ZLÍNĚ KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ KRAJSKÉ POBOČKY VE ZLÍNĚ Kontaktní pracoviště Zlín Referát nepojistných sociálních dávek I

9 6 VÝDAJE NA DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY CELKOVÉ VÝDAJE NA DÁVKY SSP DLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ VÝDAJE NA DÁVKY SSP V POROVNÁNÍ S VÝDAJI STÁTNÍHO ROZPOČTU VÝDAJE NA JEDNOTLIVÉ DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY DLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ ČR Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Porodné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné VÝVOJ VÝDAJŮ NA DÁVKY SSP VE ZLÍNSKÉM KRAJI Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Porodné Rodičovský příspěvek Dávky pěstounské péče Pohřebné DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ CÍL DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝZKUMNÝ VZOREK PRETEST DOTAZNÍKU ADMINISTRACE VYHODNOCENÍ A PREZENTACE VÝSLEDKŮ SEGMENTACE RESPONDENTŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POHLED PRACOVNÍKŮ NSD I. NA ZMĚNY ZÁKONA O SSP OD Do jaké míry jste se zajímal(a) o změny zákona o SSP od ? Která změna zákona o SSP od vede dle vašeho názoru ke snižování výdajů na dávky SSP? Domníváte se, že změny v rodičovském příspěvku od jsou pro klient finančně výhodnější? Myslíte si, že zrušení posouzení nepříznivého zdravotního stavu bude mít pro klienty vážný finanční dopad? Souhlasíte se zrušením dávky sociální příplatek k ? Domníváte se, že změny v příspěvku na bydlení od (nárok na dobu 84 kalendářních měsíců) povedou ke snížení výdajů ze státního rozpočtu? Považujete za objektivní stanovení okruhu společně posuzovaných osob dle trvalého pobytu u dávky příspěvek na bydlení? Domníváte se, že zkoumání bydliště v České republice povede ke snížení výdajů na dávky SSP? Myslíte si, že zavedení sociálních karet povede k omezení zneužívání dávek SSP? Považujete za nutné další změny zákona o SSP z důvodu snižování výdajů na dávky SSP?... 74

10 9 NÁVRH DOPORUČENÍ NA SNÍŽENÍ VÝDAJŮ V OBLASTI STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 88

11 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 11 ÚVOD Státní sociální podpora v České republice funguje od roku 1995, kdy byl přijat zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Během 17 let prošla tato oblast sociálního zabezpečení spoustou změn. Tuto agendu nyní vykonává Úřad práce České republiky. V roce 2012 je spuštěna sociální reforma, která se dotýká i dávek státní sociální podpory. Jedním z cílů sociální reformy je i snížení výdajů ze státního rozpočtu, jelikož se výdaje na státní sociální podporu rok od roku zvyšují. Téma Evaluace vybraných dávek státní sociální podpory jsem si vybrala, jelikož se této oblasti profesně věnuji. Domnívám se, že správné nastavení tohoto systému sociálního zabezpečení je důležité, jelikož do této oblasti plyne velká část výdajů ze státního rozpočtu. Diplomová práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části se zabývám institucí, která vznikla teprve v dubnu minulého roku, a to Úřadem práce České republiky. Poté se budu věnovat jednotlivým dávkám státní sociální podpory, uvedu základní pojmy, které je nutné představit před samotným analyzováním dávek státní sociální podpory. Poté budou vysvětleny jednotlivé dávky, jejich využití, podmínky nároku na dávky, výše dávky, apod. Závěrečná kapitola teoretické části je věnovaná státnímu rozpočtu, zejména jeho výdajům. V praktické části se budu zabývat Zlínským krajem a hlavními faktory, které ovlivňují výdaje na dávky státní sociální podpory. Blíže charakterizuji krajskou pobočkou ve Zlíně a jeho kontaktní pracoviště Zlín. Poté analyzuji výdaje ze státního rozpočtu na oblast státní sociální podpory dle jednotlivých krajů a jednotlivých dávek státní sociální podpory, zejména se budu věnovat analýze výdajů na dávky státní sociální podpory ve Zlíně. Poukážu na změny výdajů v důsledku legislativních změn od roku 2009 do roku V následující kapitole vyhodnotím dotazníkové šetření, které jsem provedla se zaměstnanci referátu nepojistných sociálních dávek I. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na změny zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře od 1. ledna Poslední kapitola praktické části je věnovaná návrhům na snížení výdajů na dávky státní sociální podpory. Cílem mé diplomové práci je využít teoretických poznatků a aplikovat je do analýzy výdajů na oblast státní sociální podpory, do provedení dotazníkového šetření a do návrhů změn v oblasti státní sociální podpory.

12 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 12 I. TEORETICKÁ ČÁST

13 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 13 1 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Úřad práce České republiky (dále jen ÚP ČR) byl zřízen zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů s účinností od 1. dubna ÚP ČR je správním úřadem s celostátní působností se sídlem v Praze a je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. ÚP ČR se člení na generální ředitelství a krajské pobočky (dále jen KrP). Dle 4 zákona o ÚP ČR a o změně souvisejících zákonů vykonává ÚP ČR působnost v oblastech: Zaměstnanosti, Ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, Státní sociální podpory, Dávek pro osoby se zdravotním postižením, Příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb, Pomoci v hmotné nouzi. 1.1 Generální ředitelství V čele generálního ředitelství je generální ředitel, kterého jmenuje ministr práce a sociálních věcí. Od června 2011 byl do funkce generálního ředitele ÚP ČR jmenován Dr. Ing. Jaromírem Drábkem JUDr. Jiří Kubeša. V době nepřítomnosti generálního ředitele jej zastupuje náměstek generálního ředitele. Hlavní oblasti spadající do řízení generálníhoředitele dle organizačního řádu ÚP ČR jsou koncepce a rozvoj činnosti ÚP ČR, řízení jednotlivých útvarů ÚP a jejich koordinace, řízení a zajišťování vnitřního kontrolního systému. Dle organizačního řádu ÚP ČR se generální ředitelství člení na útvary: Útvar interního auditora; Oddělení kontrolně právní (dále se člení na referáty); Úsek ekonomicko správní a kancelář úřadu (dále se člení na oddělení a referáty); Úsek nepojistných sociálních dávek a zaměstnanosti (dále se člení na oddělení a referáty).

14 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 14 Obr. 1. Organizační struktura ÚP ČR (Příloha č. 1 Organizačního řádu ÚP) 1.2 Krajská pobočka Krajská pobočka je řízena ředitelem, který je jmenován na návrh generálního ředitele ministrem práce a sociálních věcí. Ředitel krajské pobočky řídí svěřené útvary, jedná a podepisuje se jménem ÚP ČR ve věcech spadajících do působnosti jím řízených útvarů. Výjimkou jsou případy, kdy je k jednání oprávněn pouze generální ředitel ÚP ČR nebo v případech, kdy generální ředitel nebo jiný nadřízený vedoucí zaměstnanec to výslovně vyhradil. Obvody KrP souhlasí s územím krajů v ČR. Organizační řád ÚP ČR dále vymezuje hlavní úkoly ředitele krajské pobočky, mezi které patří řízení a kontrola činnosti útvarů krajské pobočky, řízení a kontrola činnosti kontaktních pracovišť, reprezentace ÚP ČR, vydávání vnitřních řídících aktů, a další.

15 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 15 Seznam KrP: KrP pro hlavní město Prahu, KrP v Příbrami, KrP v Českých Budějovicích, Krp v Plzni, KrP v Karlových Varech, KrP v Ústí nad Labem, KrP v Liberci, KrP v Hradci Králové, KrP v Pardubicích, KrP v Jihlavě, KrP v Brně, KrP v Olomouci, KrP v Ostravě, KrP ve Zlíně. Obr. 2 Organizační struktura KrP ÚP ČR (Příloha č. 2 Organizačního řádu ÚP)

16 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Kontaktní pracoviště Kontaktní pracoviště vznikla reorganizací původních úřadů práce zřízených dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V čele kontaktního pracoviště stojí ředitel kontaktního pracoviště, v případě stejného sídla kontaktního pracoviště a krajské pobočky je v čele kontaktního pracoviště ředitel krajské pobočky. Dle Organizačního řádu ÚP ČR kontaktní pracoviště ÚP ČR plní úkoly v obcích s rozšířenou působností, na území hlavního města Prahy a ve vybraných obcí s pověřeným obecním úřadem v oblastech: Zprostředkování zaměstnání, evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání; Podpory v nezaměstnanosti; Nepojistných sociálních dávek.

17 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 17 2 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Státní sociální podpora představuje soubor dávek upravených zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podpora je určena především pro rodiny s nezaopatřenými dětmi (Durdisová a kol., 2005). 2.1 Základní pojmy Okruh oprávněných osob Nárok na dávky státní sociální podpory vzniknou jen fyzické osobě, pokud tato osoba a osoby s ní společně posuzované (dále jen OSP) mají na území České republiky (dále jen ČR) trvalý pobyt. Trvalým pobytem se rozumí i pobyt cizince na území ČR dle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území ČR s výjimkou žadatele o udělení azylu, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení. (Tröster a kol., 2010) Dávky státní sociální podpory náleží i v případě, že osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území ČR trvalý pobyt, pokud jsou: a) Cizinci narozenými na území ČR do 1 roku, b) Nezletilými cizinci svěřenými na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, c) Cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, pokud mají na území ČR bydliště, d) Rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu c), e) Cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem vědeckého výzkumu, f) Cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana. (Břeská, Burdová a Vránová, 2010) Rozhodný příjem Je stanoven jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Rozhodný příjem zejména zahrnuje příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, a to po odpočtu výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení a po odpočtu pojistného

18 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 18 na sociální zabezpečení a příspěvku na státní sociální politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu. Dále do rozhodného příjmu patří dávky nemocenského a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, příjmy ze zahraničí, rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení, přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení a mzdové nároky. (Břeská, Burdová a Vránová, 2010) V případě, že osoba vykonává samostatně výdělečnou činnost, bylo sdělením č. 128 Ministerstva práce a sociálních věcí vyhlášena od 1. července 2011 částka odpovídající 50 % (tj Kč) a 25 % (tj Kč) průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, která se započítá i v případě nulového příjmu OSVČ Rozhodné období Rozhodné období je období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. U přídavku na dítě je rozhodným obdobím kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. U sociálního příplatku a příspěvku na bydlení je tímto obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí. (Kahoun a kol, 2009) Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do 26. roku věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc, úraz nebo dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav. (Durdisová a kol., 2005) Po skončení povinné školní docházky se za nezaopatřené dítě považuje dítě do 18. let věku, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Dle 11 zákona o státní sociální podpoře (dále jen SSP) za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

19 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Životní minimum Jedná se o státem uznanou dolní hranici částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb členů rodiny a částky na domácnost (Krebs a kol., 2010). Dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu byly do roku 2011 stanoveny následující částky životního minima: Jednotlivec 3 126,- Kč 1. osoba v pořadí 2 880,- Kč 2. osoba v pořadí a další osoby 2 600,- Kč Nezaopatřené děti: od let 2 250,- Kč od 6 15 let 1 960,- Kč do 6 let 1 600,- Kč Na základě nařízení vlády byly částky životního minima od navýšeny o 9 %: Jednotlivec 3 410,- Kč 1. osoba v pořadí 3 140,- Kč 2. osoba v pořadí a další osoby 2 830,- Kč Nezaopatřené děti: od let 2 450,- Kč od 6 15 let 2 140,- Kč do 6 let 1 740,- Kč 2.2 Dávky státní sociální podpory Dávky testované poskytují se v závislosti na výši příjmu SPO: Přídavek na dítě, Příspěvek na bydlení, Porodné. Dávky netestované poskytují se při naplnění sociální události nezávisle na výši příjmu SPO: Rodičovský příspěvek, Dávky pěstounské péče, Pohřebné.

20 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou státní sociální podpory, která je poskytována rodinám s nezaopatřenými dětmi s cílem pomoci jim krýt náklady spojené s výchovou a výživou těchto dětí (Krebs a kol., 2010). Nárok vzniká, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40, vychází se z předchozího kalendářního roku. Oprávněnou osobou je nezaopatřené dítě. Do dosažení zletilosti žádá o příspěvek na dítě zákonný zástupce. Přídavek na dítě lze vyplácet i ústavu, pokud je dítě v jeho přímém zaopatření. Od je výše dávky stanovena pevnou absolutní částkou, která je vyplácena měsíčně dle věkového rozpětí nezaopatřeného dítěte: Do 6 let 500,- Kč Od 6 do 15 let 610,- Kč Od 15 do 26 let 700,- Kč (Tröster a kol., 2010) Příspěvek na bydlení Nárok na příspěvek na bydlení vzniká vlastníkovi nebo nájemci bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, pokud jeho náklady nepřesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. (Břeská, Burdová a Vránová, 2010) Náklady na bydlení a) U bytu užívaných dle nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu b) U družstevních bytů a bytu vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

21 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 21 Tab. 1. Náklady na bydlení Počet osob v rodině Kč jedna 1 710,- dvě 2 340,- tři 3 060,- čtyři a více 3 690,- Zdroj: (Nařízení vlády č. 408/2011) c) U bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva. Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Tab. 2. Náklady na pevná paliva Počet osob v rodině Kč jedna 666,- dvě 911,- tři 1 192,- čtyři a více 1 472,- Zdroj: (Nařízení vlády č. 408/2011) Náklady na bydlení se stanovují jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházejícímu kalendářními čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje. Dle 25 zákona o SSP do nákladů na bydlení se započítávají i náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny nebo doplaceny, i když nespadají do kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují.

22 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Normativní náklady na bydlení a) V bytech dle nájemní smlouvy Počet osob v rodině Tab. 3. Normativní náklady u nájemníků Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce (v Kč) více než Praha do jedna dvě tři čtyři a více Zdroj: (Nařízení vlády č. 408/2011) b) V bytech družstevních a vlastníků Počet osob v rodině Tab. 4. Normativní náklady u družstevníků a vlastníků Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce (v Kč) více než Praha do jedna dvě tři čtyři a více Zdroj: (Nařízení vlády č. 408/2011) Výše příspěvku na bydlení Výše příspěvku na bydlení je upravena v 27 zákona o SSP a je stanovena jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (hlavní město Praha 0,35). Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (hlavní město Praha 0,35). Pokud rozhodný příjem nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se částka odpovídající životními minimu této rodiny.

23 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Doba poskytování příspěvku na bydlení Od je výplata příspěvku na bydlení omezena na 84 měsíců v období posledních 10 kalendářních let dle 27a zákona o SSP. Omezení se nevztahuje pro domácnosti, kde v OSPO jsou výlučně osoby starší 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech Porodné Od se porodné stalo dávkou testovanou a upravuje jej hlava osmá zákona o SSP. Náleží ženě, která porodila své první živé dítě nebo pokud se současně s prvním živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti v případě, že rozhodný příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima a koeficientu 2,40 ke dni porodu. Pokud žena, která dítě porodila, zemřela, nárok na porodné vzniká otci dítěte. Nárok na porodné vzniká taky osobě, která dítě do 1 roku jeho věku převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a toto dítě bylo prvním dítětem této osoby, na které z důvodu jeho převzetí vznikl nárok na porodné Výše a výplata porodného Výše činí Kč na první živě narozené dítě. Pokud se narodí současně s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného Kč. Jedná se o jednorázovou dávku Rodičovský příspěvek Upraven hlavou pátou zákona o SSP. Od rodičovský příspěvek náleží rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně a celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Nárok je maximálně do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do vyčerpání celkové částky Kč. Pro stanovení výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu. Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, pokud alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození nejmladšího dítěte denní vyměřovací základ. Pokud nelze žádnému z rodičů stanovit k datu narození nejmladšího dítěte denní vyměřovací zá-

24 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 24 klad, náleží rodičovský příspěvek do 4 let věku dítěte, a to do 9 měsíců věku dítěte 7 600,- a od 10 měsíce věku dítěte 3 800,-. Změnu výše rodičovského příspěvku může provádět rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek, nejdříve po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců, tuto změnu nelze provádět zpětně. Nárok na rodičovský příspěvek zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícímu kalendářními měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě Podmínka osobní celodenní péče o dítě Podmínka osobní celodenní péče o dítě se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž: a) Se dítě narodilo, b) Rodič měl po část měsíce nárok na dávky z nemocenského pojištění, c) Osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, d) Dítě dosáhlo věku 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek, e) Dítě nebo rodič zemřeli, f) Rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby nebo umístěno v ústavu na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo bylo v péči poskytovatele zdravotních služeb déle než 3 měsíce. Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, pokud: a) Dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci, b) Dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) Dítě zdravotně postižené navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení nepřevyšující 6 hodin denně, d) Rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče jsou upraveny hlavou sedmou zákona o SSP a určeny k zajištění pěstounské péče. Při pěstounské péči manželů náleží dávky jen jednomu z manželů. Pokud

25 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 25 poručník o dítě osobně pečuje, náleží jemu i dítěti dávky pěstounské péče jako pěstounovi. Obdobné nároky jako pěstoun má i osoba, které bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu proto, že má zájem stát se pěstounem. Druhy dávek pěstounské péče: Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, Odměna pěstouna, Příspěvek při převzetí dítěte, Příspěvek na zakoupení motorového vozidla. (Tröster a kol., 2010) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezaopatřené dítě, které bylo svěřené do pěstounské péče. Výše činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40, pokud jde o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,3. Výše příspěvku se násobí, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby o: Koeficient 2,35 stupeň I, Koeficient 2,90 stupeň II, Koeficient 3,10 stupeň III nebo IV. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se vyplácí pěstounovi do jeho zletilosti. Pokud dítě požívá důchod z důchodového pojištění, příspěvek na úhradu potřeb dítěte se snižuje o tento důchod. Pokud je důchod vyšší, příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží Odměna pěstouna Nárok náleží pěstounovi, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše činí za kalendářní měsíce za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1,00. Výše odměny pěstouna ve zvláštních případech činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 5,50, pokud pěstoun pečuje alespoň o 3 svěřené nezaopatřené děti nebo pečuje alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, ve stupni III nebo ve stupni IV. Uvedená výše odměny se zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče, pokud jde o osobu ve stupni I, ve stupni II nebo ve stupni

26 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 26 IV závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Dále se uvedená odměna zvyšuje o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,75 za péči o každé takové dítě svěřené mu do pěstounské péče. Odměna ve zvláštních případech se posuzuje jako plat. (Břeská, Burdová a Vránová, 2010) Příspěvek při převzetí dítěte Nárok má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče. Jedná se o jednorázovou dávku. Výše příspěvku při převzetí náleží dle věku dítěte: Do 6 let Kč Od 6 do 15 let Kč Od 15 do 26 let Kč (Břeská, Burdová a Vránová, 2010) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má nárok pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně 4 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 4 děti, včetně zletilých nezaopatřených, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost. Výše na zakoupení vozidla činí 70 % pořizovací ceny nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však do Kč. Součet těchto příspěvků v období posledních deseti let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout Kč. V případě, že pěstoun do 5 let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku. (Břeská, Burdová a Vránová, 2010) Pohřebné Dle 47 zákona o SSP nárok na pohřebné vzniká osobě, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte. Jedná se o jednorázovou dávku a její výše činí Kč.

27 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Společná ustanovení o dávkách SSP Nárok na dávky SSP Nárok na dávku státní sociální podpory vzniká splněním všech podmínek stanových zákonem č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Nárok na výplatu dávky vznikne splněním podmínek pro nárok a podáním žádosti o přiznání dávky na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociální věcí. (Tröster a kol., 2010) Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a OSP dle 50 zákona o státní sociální podpoře s tím, aby státní orgány a další právnické či fyzické osoby sdělily orgánům SSP a MPSV v případě, že o dávce rozhodují, nebo ji vyplácí či kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte a další údaje. V případě, že je dávka SSP přiznaná neprávem v nižší částce, nevyplacená nebo vyplacená v nižší částce, odepřená nebo přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož dávka nebo její navýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil. V případě, že je dávka SSP přiznaná neprávem, vyplacená neprávem nebo vyplacená ve vyšší částce, tak se dávka SSP odejme, sníží nebo zastaví výplata, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. (Břeská, Burdová a Vránová, 2010) Zánik nároku na dávky SSP Nárok na dávku SSP nezaniká uplynutím času, pokud není zákonem o SSP stanoveno jinak. V případě, že jde o dávku přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo odměna pěstouna, tak nárok na výplatu dávky zaniká uplynutí 3 měsíců. Nárok na porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla zaniká v případě, že nebyl uplatněn do jednoho roku. Pokud je oprávněná osoba vzata do vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, tak nárok na dávku zaniká ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce. (Břeská, Burdová a Vránová, 2010)

28 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 28 3 STÁTNÍ ROZPOČET Dávky SSP jsou vypláceny ze státního rozpočtu, proto je tato kapitola určena jeho charakteristice, rozpočtovému procesu a výdajům ze státního rozpočtu. Státní rozpočet je nejvýznamnější veřejný rozpočet, který je využívaný jako finanční nástroj ústřední vládou v hospodaření státu. Státní rozpočet je: Centralizovaný peněžní fond, Bilancí příjmů a výdajů, Finanční plán, Nástroj rozpočtové politiky. Veškeré příjmy a výdaje státního rozpočtu se realizují na jednom běžném účtu vedené v České národní bance. (Peková, Pilný a Jetmar, 2008) 3.1 Rozpočtový proces Rozpočtový proces se skládá z rozhodnutí různých subjektů týkajících se veřejných výdajů a veřejných příjmů. 4 základní fáze rozpočtového procesu: Příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě, Projednávání a schvalování návrhu v parlamentu, Realizace rozpočtu, Kontrola rozpočtu. Návrh rozpočtu je sestavován ministerstvem financí, přičemž vychází z podkladů jednotlivých ústředních orgánů, resortů a požadavků samospráv na transfery ze státního rozpočtu. Ve druhé etapě je rozpočet odevzdán do rukou předsedy Sněmovny, a to nejpozději do tří měsíců před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k rozpočtu mohou být dodány nejpozději 15 dnů před prvním čtením zákona. Schvalování probíhá ve třech čteních. V prvním dochází k projednání příjmů a výdajů, salda, způsoby vypořádání salda, aj. Tyto základní údaje Poslanecká sněmovna buď schválí, nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Zároveň návrhy jednotlivých kapitol jsou předloženy rozpočtovému výboru, který se vyjádří k návrhu.

29 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 29 Ve druhém čtení se návrhu vyjádří navrhovatel, zpravodaj rozpočtového výboru a vede se podrobná rozprava, v které se předkládají pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení, které může být zahájeno nejdříve 48 hodin po skončení druhého čtení, lze navrhnout pouze opravu legislativně technických, tiskových a gramatických chyb. Na závěr třetího čtení Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích, poté se usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas. V kladném případě je přijatý návrh zákona uveřejněn ve Sbírce zákonů. Pokud Poslanecká sněmovna s návrhem nesouhlasí, nebo pokud nebyl návrh předložen k projednání v termínu, dochází k situaci, kdy je otázka financování výdajů státu řešena bez existence příslušné právní normy, na základě tzv. rozpočtového provizoria, kdy se výdaje uvolňují jednotlivým kapitolám státního rozpočtu do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky za každý započatý měsíc. Ve fázi realizace za zajištění příjmové části rozpočtu zodpovídá ministerstvo financí. Za realizaci výdajů zodpovídají správci jednotlivých kapitol. Kontrolu plnění státního rozpočtu vykonává ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad, právo kontroly má i vlády a zákonodárné orgány. Po ukončení kalendářního roku připraví ministerstvo financí návrh tzv. státního závěrečného účtu, jehož návrh schválí vláda nejpozději do 30. dubna následujícího roku a je povinna jej předložit k projednání a ke schválení Poslanecké sněmovně. Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření za uplynulý rok a jeho nedílnou součástí jsou i závěrečné účty jednotlivých kapitol. (Hammerníková, Maaytová a kol., 2010) 3.2 Výdaje státního rozpočtu Prostřednictvím výdajů státního rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje více než 40 % hrubého domácího produktu v ČR. Ze státního rozpočtu se vydávají peněžní prostředky zejména na: Vládní nákupy, Transfery, Transfery obyvatelstvu (dávky SSP tvoří cca 3 % výdajů SR), Dotace na výrobu, Dotace na krytí ztráty státních podniků Dotace do rozpočtů územní samosprávy, Dotace do mimorozpočtových fondů, aj. (Peková, Pilný a Jetmar, 2008)

30 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 30 II. PRAKTICKÁ ČÁST

31 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 31 4 ZLÍNSKÝ KRAJ Zlínský kraj (dále jen ZK) se rozkládá na východu České republiky a hraničí s Moravskoslezským, Olomouckým a Jihomoravským krajem. Skládá se z okresů Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž. (Portál Zlínského kraje) Obr. 3. Mapa Zlínského kraje (Portál Zlínského kraje) Mezi faktory ovlivňující výši výdajů na dávky SSP řadím: Počet obyvatel ve ZK; Průměrný věk obyvatel ve ZK; Průměrná mzda ve ZK; Nezaměstnanost ve ZK. Tab. 5. Přehled faktorů ovlivňující výši výdajů na dávky SSP v letech rok 2009 rok 2010 rok 2011 Počet obyvatel ZK , , ,00 Průměrný věk obyvatel ZK 40,90 41,20 Průměrná mzda ve ZK (v Kč) , , ,00 Nezaměstnanost ve ZK (v %) 10,80 10,70 9,35 Zdroj: Vlastní zpracování na podkladě údajů z ČSÚ Ve výše uvedené tabulce (tab. 5.) je zobrazen vývoj jednotlivých ukazatelů ve sledovaném období, tzn. od roku 2009 do roku 2011.

32 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 32 Počet obyvatel ve Zlínském kraji mírně klesá. V roce 2010 oproti roku 2009 počet obyvatel ve ZK klesl o 681 lidí, a v roce 2011 oproti roku 2010 klesl o lidí. Průměrný věk ve ZK naopak roste. Byl zjištěn pouze průměrný věk roku 2009 a 2010, kdy průměrný věk vzrostl o 0,3 let. Průměrná mzda ve ZK v roce 2010 ve vztahu k roku 2009 klesla o Kč. V roce 2011 oproti roku 2010 naopak vzrostla o 849 Kč. Nezaměstnanost ke konci roku 2009, 2010 a 2011 vykazuje klesající trend. V roce 2010 oproti roku 2009 nezaměstnanost klesla o pouhých 0,1 %, ale v roce 2011 ve vztahu k roku 2010 klesla o 1,35 %. Všechny výše uvedené faktory ovlivňují výdaje na dávky SSP. Ideální by bylo, kdyby počet obyvatel rostl, průměrný věk obyvatel klesal, průměrná mzda v kraji rostla a nezaměstnanost klesala. Z tabulky (tab. 5.) vidíme, že v roce 2011 průměrná mzda roste a nezaměstnanost klesá, takže i tyto faktory měly vliv na pokles výdajů na dávky SSP v roce 2011, ne jen legislativní změny v zákoně o SSP.

33 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 33 5 KRAJSKÁ POBOČKA VE ZLÍNĚ Krajská pobočka ve Zlíně vznikla dne 1. dubna Od října 2011 byl jmenován ministrem práce a sociálních věcí do funkce ředitele krajské pobočky ve Zlíně Mgr. Petr Janíček. Správním obvodem krajské pobočky ve Zlíně je území ZK. 5.1 Oddělení nepojistných sociálních dávek krajské pobočky ve Zlíně V čele stojí vedoucí Ing. Hana Hruboňová, která je podřízena řediteli krajské pobočky. Oddělení nepojistných sociálních dávek se člení na referát státní sociální podpory a referát jednotného výplatního místa. Mezi hlavní úkoly patří: Koordinace činnosti útvarů SSP kontaktních pracovišť v rámci kraje; Metodické řízení financování agendy SSP v obvodu krajské pobočky; Poskytování poradenství v oblasti SSP; Zpracování analýz, statistik, rozborů v oblasti SSP; Realizace koncepce a strategie v oblasti přípravy jednotného výplatního místa nepojistných sociálních dávek; a další. (Organizační řád ÚP ČR, 2011) 5.2 Kontaktní pracoviště krajské pobočky ve Zlíně Mezi kontaktní pracoviště krajské pobočky ve Zlíně patří: Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště Holešov Uherský Brod Karolinka Valašské Klobouky Kroměříž Valašské Meziříčí Otrokovice Vsetín Rožnov pod Radhoštěm Zlín Slavičín Kontaktní pracoviště Zlín Součástí kontaktního pracoviště Zlín je i oddělení nepojistných sociálních dávek (dále jen NSD), jehož součástí je i referát NSD I., který se zabývá dávkami SSP. Organizační struktura uvedená na Obr. 4. vznikla , kdy se k oddělení NSD připojily dva referáty

34 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 34 zabývající se hmotnou nouzí a příspěvkem na péči. Tuto oblast do konce roku 2011 vykonával odbor sociálních věcí Magistrátu města Zlín. Oddělení nepojisných sociálních dávek Bc. Jarmila Vybíralová NSD I. Martina Říhová NSD II. Mgr. Petra Sionová NSD III. Ing. Bc. Zdeňka Burešová Obr. 4. Organizační struktura NSD ve Zlíně Referát nepojistných sociálních dávek I. Zajišťuje základní konzultační činnost v oblasti agendy SSP; Přijímá a kontroluje náležitosti žádostí a správnost údajů; Rozhoduje ve správním řízení o přiznání a výši dávky SSP, či o změně výše dávky nebo jejím odnětím, zastavením její výplaty; Zajišťuje agendu pro občany Evropské unie; Rozhoduje o případných námitkách účastníka řízení; Provádí exekuce z přiznaných dávek SSP; Spolupracuje s dalšími orgány veřejné správy ve věci posouzení nároku na dávky SSP; A další. (Organizační řád ÚP ČR, 2011)

35 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 35 6 VÝDAJE NA DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY 6.1 Celkové výdaje na dávky SSP dle jednotlivých krajů Z tabulky (tab. 6.) je zřejmé, že nejvíce výdajů na dávky SSP v letech 2009 až 2011 plynulo do Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje. Jak je v předchozí kapitole uvedeno, výdaje na dávky SSP jsou zejména ovlivněny ekonomickou situací v ČR; počtem obyvatel, kteří jsou hlášeny k trvalému pobytu v jednotlivých krajích; průměrným věkem; průměrnou mzdou a procentem nezaměstnanosti. Nejméně výdajů na dávky SSP jdou do Karlovarského, Libereckého kraje a kraje Vysočina. Procentuální podíl dle jednotlivých krajů z celkového objemu vyplacených dávek se v letech 2009 až 2011 výrazně neměnil. Celkové výdaje na dávky SSP vykazují klesající trend. Výrazný pokles je zaznamenán v roce 2011, kdy dochází ke spoustě legislativní změn v zákoně o SSP, např. porodné pouze na první živě narozené dítě do 2,4 násobku ŽM SPO, a další změny. Tab. 6. Výdaje na dávky SSP a procentuální rozbor dávek SSP (v tis. Kč) Územní jednotka r % r % r % Hlavní město Praha , , ,09 Středočeský kraj , , ,70 Jihočeský kraj , , ,77 Plzeňský kraj , , ,90 Karlovarský kraj , , ,16 Ústecký kraj , , ,13 Liberecký kraj , , ,52 Královéhradecký kraj , , ,11 Pardubický kraj , , ,80 Kraj Vysočina , , ,46 Olomoucký kraj , , ,10 Jihomoravský kraj , , ,12 Zlínský kraj , , ,23 Moravskoslezský kraj , , ,01 Celkem , , ,00 Zdroj: Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV

36 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 36 Celkové výdaje na dávky státní sociální podpory od roku 2009 do roku 2011 klesaly a tento trend bude pokračovat i v roce 2012, jelikož odstartovala sociální reforma, jejímž cílem je i snižování výdajů na dávky SSP. Od roku 2007 do roku 2010 probíhala reforma veřejných financí, tato reforma se dotýkala i dávek státní sociální podpory. Kdyby nedošlo ke snížení mandatorních výdajů, tak již v roce 2009 mohly převyšovat příjmy státního rozpočtu. Jejím hlavním cílem bylo snížení výdajů ze státního rozpočtu a tím snížit deficit. Došlo ke spoustě změn u jednotlivých dávek, např. zrušení příspěvku na školní pomůcky a příspěvku na zvýšené životní náklady. U většiny dávek SSP došlo ke změnám v posuzování nároku, např. pohřebné jen v případě úmrtí nezaopatřeného dítěte či rodiče nezaopatřeného dítěte, do té doby byla tato dávka zavedena plošně, a podobně. Během reformy veřejných financí došlo k výrazné změně rodičovského příspěvku, kdy byla zavedena volba délky čerpání rodičovského příspěvku. Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Obr. 4. Vývoj na dávky SSP dle jednotlivých krajů v letech (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV)

37 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 5. Vývoj celkových výdajů na dávky SSP v letech (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) 6.2 Výdaje na dávky SSP v porovnání s výdaji státního rozpočtu Celkové výdaje státního rozpočtu se v roce 2010 nepatrně snížily, avšak výdaje na kapitolu 313 se v roce 2010 oproti roku 2009 zvýšily. Celkové výdaje na kapitolu 313 v roce 2009 činily 40,48 % z celkových výdajů státního rozpočtu, v roce 2010 se navýšily na 41,18 % a v roce 2011 výdaje klesly na 41,03 % ve vztahu ke státnímu rozpočtu. Celkové výdaje na státní sociální podporu v roce 2009 činily 3,52 % z celkových výdajů státního rozpočtu, v roce 2010 se navýšily na 3,53 %, v roce 2011 klesly na 3,05 %. Údaje z roku 2011 byly použity ze Zákona o státním rozpočtu, jelikož Zákon o státním závěrečném účtu, ještě nebyl sestaven, proto údaje jsou mírně zkreslené. Tab. 7. Přehled výdajů SR, kapitoly 313 a dávek SSP v letech Výdaje (v tis. Kč) 2009 % 2010 % 2011 % Celkové výdaje na kapitolu 313 Celkové výdaje na dávky SSP ,12 40, ,77 41, ,00 41, , , ,05 Celkové výdaje SR ,43 100, ,73 100, ,00 100,00 Zdroj: Vlastní zpracování na podkladě údajů z MF

38 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky , , , , , , , ,00 Výdaje SR 2009 Výdaje na dávky SSP Výdaje na kapitolu SR 313 Obr. 6. Vývoj výdajů státního rozpočtu, kapitoly 313 a dávek SSP (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MF) 6.3 Výdaje na jednotlivé dávky státní sociální podpory dle jednotlivých krajů ČR Přídavek na dítě Přídavek na dítě prošel svou největší změnou v roce 2008, kdy byly upraveny podmínky nároku. Od ledna 2008 nárok vznikl v případě, že příjmy za rozhodné období nepřesáhly 2,4 násobek ŽM rodiny, do té doby nárok na přídavek na dítě byl až do 4 násobku ŽM rodiny. Od roku 2008 se začal přídavek na dítě vyplácet v pevných částkách dle věku dítěte, do té doby výše přídavku na dítě byla ovlivněna příjmem rodiny. Vývoj výdajů na přídavek na dítě má klesající charakter ve všech krajích v letech 2009 až Nejvyšší pokles výdajů byl zaznamenán v roce 2011 oproti roku 2009, kdy celkové výdaje na dávky SSP klesly o Kč, tj. o 26,17 %. V roce 2010 oproti roku 2009 výdaje na dávky SSP klesly o Kč, tj. o 9,45 %.

39 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 7. Vývoj celkových výdajů na přídavek na dítě (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Nejvíce výdajů na přídavek na dítě plynulo do Moravskoslezského, Jihomoravského a Ústeckého kraje, což se od roku 2009 do současnosti nezměnilo. Nejmenší část výdajů na přídavek na dítě byly vypláceny v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji v roce V roce 2010 a 2011 jsou na posledních třech příčkách tyto kraje v následujícím pořadí Karlovarský, Plzeňský a Liberecký. V roce 2010 oproti roku 2009 největší pokles u přídavku na dítě byl v Hlavním městě Praha, kdy výdaje klesly o 21,41 % a nejmenší pokles byl v Karlovarském kraji, tj. o 13,80 %. V roce 2011 oproti roku 2010 největší pokles byl opět v Hlavním městě Praha o 15,71 % a ani v roce 2011 oproti roku 2009 se to nezměnilo, výdaje poklesly o 33,76 %. Nejnižší pokles byl v Libereckém kraji, kde klesly výdaje na přídavek na dítě o 7,51 %. V roce 2011 oproti roku 2009 nejvíce poklesly výdaje na přídavek na dítě v Karlovarském kraji o 20,87 %. V roce 2011 oproti roku 2009 poklesly výdaje na přídavek na dítě o více jak 20 % u každého kraje. V následujícím roce předpokládám růst výdajů na přídavek na dítě z důvodu zvýšení ŽM od ledna 2012.

40 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 8. Vývoj výdajů na přídavek na dítě dle jednotlivých krajů (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Sociální příplatek U sociálního příplatku ve sledovaném období proběhla spoustu legislativních změn. Do roku 2010 byl poskytován v případě, že rozhodný příjem nepřesáhl 2,00 násobek ŽM OSPO a zohledňovala se u této dávky osamělost a zdravotní stav nezaopatřených dětí nebo rodičů. V roce 2011 byl poskytován pouze v případě, že nezaopatřené dítě bylo dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postiženě či dlouhodobě těžce zdravotně postižené nebo rodič nezaopatřeného dítěte byl těžce zdravotně postižený. Proto v roce 2011 výrazně výdaje na sociální příplatek klesly. Od roku 2012 je sociální příplatek zcela zrušený. Je transformován do navýšení příspěvku na péči o Kč, které vyplácí referát nepojistných sociálních dávek III. V roce 2010 se výdaje na sociální příplatek mírně zvýšily, avšak v roce 2011 díky změnám v nároku na sociální příplatek výdaje výrazně poklesly, a to o 74,63 % oproti roku 2010 a o 73,45 % oproti roku 2009.

41 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 9. Vývoj celkových výdajů na sociální příplatek (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Nejvíce výdajů na sociální příplatek plynulo do Moravskoslezského kraje, v roce 2009 činil podíl výdajů v tomto kraji na sociální příplatek 17,44 % z celkových výdajů na sociální příplatek, v roce 2010 se podíl snížil na 17,08 % a v roce 2011 procentní podíl poklesl na 15,03 %. Dále v pořadí byl Ústecký a Jihomoravský kraj. Nejméně výdajů na sociální příplatek plynulo do Plzeňského kraje, kraje Vysočina a Karlovarského kraje. Největší změnu ve výdajích na sociální příplatek byl zaznamenán u Moravskoslezského kraje, kdy v roce 2011 se výdaje snížily o 77,67 % oproti roku 2010 a o 77,11 % oproti roku U Královéhradeckého kraje byl nejmenší pokles výdajů, a to o 70,62 % oproti roku 2010, a o 69,08 % oproti roku rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 10. Vývoj výdajů na sociální příplatek dle jednotlivých krajů (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV)

42 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je dávka, kde v posledních letech výdaje na její výplatu výrazně rostou a dle předpokladu porostou i v následujících letech. Celkové výdaje na příspěvek na bydlení v roce 2010 vzrostly o 54,43 %, v roce 2011 vzrostly o 31,72 % oproti minulému roku. V roce 2011 oproti roku 2009 výdaje vzrostly dokonce o 103,42 % rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 11. Vývoj celkových výdajů na příspěvek na bydlení (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Na příspěvek na bydlení plyne nejvíce výdajů do Moravskoslezského, Ústeckého a Jihomoravského kraje. V roce 2011 se pořadí změnilo, kdy Jihomoravský kraj nahradilo Hlavní město Praha. Nejméně financí na příspěvek na bydlení jsou vypláceny v Plzeňském kraji, kraji Vysočina a Pardubickém kraji, výdaje se pohybují okolo 3 % z celkových výdajů na příspěvek na bydlení. V roce 2011 největší změna byla zaznamenána u Hlavního města Praha, kdy oproti roku 2009 výdaje vzrostly o 141,52 %, což je způsobeno zvyšujícími se náklady na bydlení. Nejmenší navýšení výdajů bylo u Jihomoravského kraje v roce 2011 oproti roku 2010, kdy výdaje vzrostly o 25,73 %.

43 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 12. Vývoj výdajů na příspěvek na bydlení dle jednotlivých krajů (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Porodné Do roku 2010 bylo porodné poskytované plošně, tzn., že se nezkoumal příjem a nárok byl na každé narozené dítě, i mrtvě rozené. Od roku 2011 je porodné nastaveno tak, že je poskytováno pouze v případě, že se jedná o první živě narozené dítě a rozhodný příjem je do 2,4 násobku ŽM rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí. Celkové výdaje na porodné se v roce 2010 ve srovnání k roku 2009 nepatrně snížily, o 0,87 %. Díky zavedeným změnám se v roce 2011 výdaje na porodné snížily o 81,34 % oproti roku 2010, a o 81,51 % oproti roku V následujících letech můžou výdaje na porodné nepatrně růst, jelikož se od ledna 2012 zvýšily částky ŽM rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 13. Vývoj celkových výdajů na porodné (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV)

44 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 44 Nejvyšší podíl výdajů na porodné v roce 2009 byl vyplácen ve Středočeském kraji, Hlavním městě Praha a Moravskoslezském kraji. V roce 2010 nejvíce výdajů na porodné plynulo do Středočeského kraje, Hlavního města Praha a Jihomoravského kraje. V roce 2011, kdy se výdaje na porodné výrazně snížily, tak největší objem financí na porodné plynulo do Hlavního města Praha, Moravskoslezského a Středočeského kraje. Nejvýznamnější změna byla zaznamenána u Pardubického kraje, kde se výdaje na porodné snížily o 84,46 % ve srovnání s rokem Celkově se procento snížení výdajů na porodné v roce 2011 oproti rokům 2009 a 2010 pohybovalo okolo 80 %. Nejmenší podíl výdajů na porodné v roce 2009 a 2010 byl vyplácen v Karlovarském, Libereckém kraji a kraji Vysočina. V roce 2011 se pořadí změnilo na Karlovarský kraj, kraj Vysočina a Liberecký kraj. Nejnižší procentní změna v roce 2011 byla zaznamenána oproti roku 2009 u Karlovarského kraje, kdy se výdaje snížily o 77,50 % rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 14. Vývoj výdajů na porodné dle jednotlivých krajů (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Rodičovský příspěvek V roce 2008 díky reformě veřejných financí došlo ke změně dávky rodičovský příspěvek, kdy oprávněná osoba měla možnost volby délky rodičovského příspěvku. Oprávněná osoba se mohla rozhodnout mezi dvouletou a tříletou variantou. Podmínkou volby byl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud nárok nevznikl ani jednomu z rodičů, oprávněná osoba nemohla volit a týkala se jí čtyřletá varianta.

45 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 45 Celkové výdaje na rodičovský příspěvek vykazují klesající charakter. V roce 2010 poklesly výdaje o 3,02 % oproti roku 2009, v roce 2011 o 7,27 % oproti roku 2010 a o 10,07 % oproti roku Snižující výdaje vidím v nižší porodnosti ve sledovaných letech a ve změně čtyřleté varianty rodičovského příspěvku. Do roku 2010 bylo vypláceno Kč do 21 měsíců věku dítěte, poté Kč, ale od roku 2011 bylo vypláceno u čtyřleté varianty Kč pouze do 9 měsíců věku dítěte a poté do 4 let věku dítě Kč rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 15. Vývoj celkových výdajů na rodičovský příspěvek (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Největší podíl financí na rodičovský příspěvek plynul do Středočeského, Moravskoslezského kraje a Hlavního města Praha v roce 2009 a V roce 2011 bylo pořadí změněno na Středočeský kraj, Hlavní město Praha a Jihomoravský kraj. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2011 ve srovnání s rokem 2009, když se výdaje na rodičovský příspěvek snížily o 16,04 % v Ústeckém kraji. Nejméně výdajů na rodičovský příspěvek bylo vyplaceno v Karlovarském, Libereckém kraji a kraji Vysočina ve sledovaném období. Nejmenší procentní změna v roce 2011 se projevila u Hlavního města Praha, kdy představovala 3,62 % oproti roku 2010.

46 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 16. Vývoj výdajů na rodičovský příspěvek dle jednotlivých krajů (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Dávky pěstounské péče Celkové výdaje na dávky pěstounské péče vykazují rostoucí trend. V současné době je připraven návrh, který probíhá připomínkovým řízením. Hlavní podstatou návrhu je zavedení tzv. profesionálních pěstounů, kteří by na základě dohody o výkonu pěstounské péče dostávali státní příspěvek za výkon pěstounské péče a zrušení odměny pěstounů u prarodičů, kteří mají v pěstounské péči svá vnoučata z důvodu vyživovací povinnosti vůči svým vnoučatům. V případě, že návrh bude schválen, výdaje na pěstounské dávky se výrazně zvýší, jelikož bude ubývat dětí v ústavní péči, o které bude postaráno tzv. profesionálními pěstouny. Výdaje v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 vzrostly o tis. Kč, tj. o 8,93 %, v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 se výdaje zvýšily o tis. Kč, tj. o 6,65 %, v roce 2011 ve srovnání s rokem 2009 se výdaje na pěstounské dávky vzrostly o tis. Kč, tj. o 16,18 %.

47 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Obr. 17. Vývoj celkových výdajů na dávky pěstounské péče (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Dle přílohy (P XII) je patrné, že nejvíce výdajů na dávky pěstounské péče bylo vyplaceno v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji ve sledovaném období. Největší nárůst v roce 2011 oproti roku 2009 byl v Plzeňském kraji, kde výdaje vzrostly o 31,49 %. Nejméně výdajů na dávky pěstounské péče plynulo v roce 2009 a 2010 do Karlovarského kraje, kraje Vysočina a Královéhradeckého kraje. V roce 2011 byl místo Královéhradeckého kraje, kraj Liberecký. Nejmenší nárůst byl zaznamenán v roce 2011 oproti roku 2010 u Libereckého kraje, kde výdaje na dávky pěstounské péče se zvýšily pouze o 2,09 % Obr. 18. Vývoj výdajů na dávky pěstounské péče dle jednotlivých krajů (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV)

48 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Pohřebné Pohřebné je poskytováno žadateli, který vypravil pohřeb, a to v případě, že zemřelo nezaopatřené dítě nebo rodič nezaopatřeného dítěte. Celkové výdaje na pohřebné jsou klesající. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2011, kdy oproti roku 2009 se výdaje snížily o tis. Kč, tj. o 8,48 % a oproti roku 2010 se výdaje snížily o 945 tis. Kč, tj. o 5,79 % rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 19. Vývoj celkových výdajů na pohřebné (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) Nejvíce výdajů plynulo do Moravskoslezského, Jihomoravského a Středočeského kraje v letech 2009 až Největší procentní změna byla v roce 2011 oproti roku 2009, kdy se výdaje snížily o Kč, tj. o 28,14 %. Nejmenší podíl výdajů na pohřebné byl vyplacen v Karlovarském, Plzeňském kraji a kraji Vysočina v roce 2009 a V roce 2011 bylo nejméně výdajů vyplaceno v Karlovarském, Libereckém a Plzeňském kraji. V některých krajích výdaje na pohřebné rostly, např. v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 v Pardubickém kraji vzrostly výdaje na pohřebné o Kč, tj. o 11,89 %.

49 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky rok 2009 rok 2010 rok 2011 Obr. 20. Vývoj výdajů na pohřebné dle jednotlivých krajů (Vlastní zpracování na podkladě [18], [19] a údajů z MPSV) 6.4 Vývoj výdajů na dávky SSP ve Zlínském kraji Přídavek na dítě Ve Zlínském kraji výdaje na přídavek na dítě klesají. Největší pokles přídavku na dítě v roce 2010 oproti roku 2009 byl v okrese Zlín, následuje okres Vsetín, okres Uherské Hradiště a okres Kroměříž. Celkový pokles ve ZK byl tis. Kč. V roce 2011 oproti roku 2010 výdaje na přídavek na dítě klesly v následujícím pořadí od nejvyššího poklesu k nejnižšímu - okres Zlín, okres Uherské Hradiště, okrese Kroměříž a okres Vsetín. Celkově v roce 2011 oproti roku 2010 výdaje klesly o tis. Kč Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Zlín Obr. 21. Vývoj výdajů na přídavek na dítě ve ZK (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MPSV)

50 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Sociální příplatek Sociální příplatek ve ZK v roce 2010 mírně vzrostl oproti roku 2009 o tis. Kč., oproti roku 2011 výrazně poklesl díky změnám v nároku na sociální příplatek o tis Kč. Největší nárůst byl v okrese Zlín a největší pokles v okrese Vsetín Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Zlín Obr. 22. Vývoj výdajů na sociální příplatek ve ZK (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MPSV) Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení ve sledovaném období výrazně roste. V roce 2010 oproti roku 2009 vzrostly výdaje o tis. Kč. V roce 2011 oproti roku 2010 vzrostly výdaje o tis. Kč. Největší podíl výdajů ve sledovaném období na příspěvek na bydlení byl v okrese Vsetín. Nejmenší podíl výdajů na příspěvek na bydlení ve ZK plynul v roce 2009 a 2010 do okresu Uherské Hradiště, v roce 2011 do okresu Kroměříž Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Zlín Obr. 23. Vývoj výdajů na příspěvek na bydlení ve ZK (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MPSV)

51 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Porodné Výdaje na porodné se v roce 2010 ve vztahu k roku 2009 mírně klesly, v roce 2011 díky omezení nároku na porodné výdaje výrazně poklesly. Největší podíl výdajů plynul do Zlínského okresu a nejmenší podíl do okresu Kroměříž. V roce 2011 oproti roku 2010 výdaje na porodné ve ZK klesly o 83,46 % Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Zlín Obr. 24. Vývoj výdajů na porodné ve ZK (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MPSV) Rodičovský příspěvek Vývoj výdajů na dávku rodičovský příspěvek je mírně klesající. Nejvíce výdaje ve ZK poklesly v roce 2011, kdy oproti roku 2010 klesly o 7,78 %, a oproti roku 2009 o 12,44 %. Největší podíl výdajů na rodičovský příspěvek plyne do Zlínského okresu. Nejmenší podíl výdajů je zaznamenán v okrese Kroměříž Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Zlín Obr. 25. Vývoj výdajů na rodičovský příspěvek ve ZK (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MPSV)

52 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Dávky pěstounské péče Výdaje na dávky pěstounské péče vykazují rostoucí trend. Z uvedeného grafu (obr. 26.) je patrné, že nejvíce výdajů plyne do okresu Vsetín a nejméně výdajů do okresu Uherské Hradiště. Celkové výdaje ve ZK vzrostly v roce 2010 oproti roku 2009 o 9,55 %, v roce 2011 oproti roku 2010 se výdaje zvýšily o 10,06 % Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Zlín Obr. 26. Vývoj výdajů na dávky pěstounské péče ve ZK (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MPSV) Pohřebné Vývoj výdajů na pohřebné ve ZK je klesající. Lze konstatovat, že nejnižší úmrtnost nezaopatřených dětí nebo rodičů nezaopatřených dětí je v okrese Kroměříž. Největší podíl výdajů na pohřebné plyne v roce 2009 do okresu Uherské Hradiště, v roce 2010 do okresu Vsetín a v roce 2011 do okresu Zlín. Celkové výdaje na pohřebné ve Zlínském kraji se snížily v roce 2010 oproti roku 2009 o 4,47 %, a v roce 2011 oproti roku 2010 o 8,76 % Uherské Hradiště Kroměříž Vsetín Zlín Obr. 27. Vývoj výdajů na pohřebné ve ZK (Vlastní zpracování na podkladě údajů z MPSV)

53 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 53 7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Před samotným vyhodnocením dotazníkového šetření je třeba informovat o změnách v zákoně o SSP od , na které byl dotazník zaměřen. Od došlo: ke zkoumání bydliště na území ČR, u nároků přiznaných před účinností novely se bydliště bude zkoumat od (bydliště stanoveno v 5 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, v případě, že se zde osoba dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody sepětí této osoby s ČR); ke zrušení 9 zákona o státní sociální podpoře, který definoval nepříznivý zdravotní stav; k úpravě nároku na příspěvek na bydlení dávka náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let; nově může plátce bez souhlasu příjemce příspěvek na bydlení použít k úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlení přímo pronajímateli nebo poskytovateli služeb a žádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat prohlášení oprávněné osoby, že její celkové sociální a majetkové poměry jí neumožňují řešit bytovou problematiku jinak; k úpravě nároku na rodičovský příspěvek nárok na RP maximálně do 4 let, stanovena celková částka maximálně ; nezkoumání návštěvy předškolního zařízení od 2 let věku dítěte a zavedení odečítání z rodičovského příspěvku v případě uložené sankce za neplnění povinností souvisejících s povinnou školní docházkou; ke změně způsobu vyplácení dávek dávka se bude vyplácet v české měně prostřednictvím karty sociálních systému, do doby vydání karet sociálních systémů se dávky vyplácí dle dosavadního znění zákona. 7.1 Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkové šetření je zjistit pohled pracovníků referátu nepojistných sociálních dávek I. na změny od ledna 2012 v zákoně o SSP. Zejména je dotazníkové šetření zaměřeno na výdaje na dávky SSP.

54 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Výzkumný vzorek Dotazníkovým šetřením bylo osloveno 350 pracovníků referátu NSD I. Respondenti byli vybráni z celé České republiky prostřednictvím Portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen Portál MPSV), kde jsou uvedeni jednotliví pracovníci kontaktních pracovišť dle pracovního zařazení. 7.3 Pretest dotazníku Celková sestava otázek v dotazníku byla ověřena na referátu NSD I. kontaktního pracoviště Zlín. Referenti nepojistných sociálních dávek byli požádání o vyplnění dotazníku a následně proběhla debata zejména o srozumitelnosti jednotlivých otázek v dotazníku. Jednotlivé otázky byly poté upraveny. 7.4 Administrace Využila jsem pro rozeslání dotazníků z důvodu dostatečného počtu dat. Mým cílem bylo, aby výsledek dotazníkového šetření nebyl ovlivněn názorem pracovníků pouze jedné krajské pobočky. Díky tomu se mohli vyjádřit i ostatní pracovníci NSD I. z ČR. Dotazník je sestaven z 15 otázek, z nichž je jedna otázka otevřená, a zbývajících 14 jsou otázky uzavřené. V dotazníku je využito 5 segmentačních otázek. Všechny otázky jsou povinné a respondent má možnost zvolit 1 odpověď.

55 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 55 8 VYHODNOCENÍ A PREZENTACE VÝSLEDKŮ Dotazníkové šetření probíhalo v měsíci březnu 2012 a zúčastnilo se ho 192 respondentů. Z celkového počtu oslovených respondentů byla stanovena návratnost 55 %. Bylo vybráno 350 respondentů z Portálu MPSV. Domnívám se, že tak nízká návratnost byla způsobena neaktuálností informací na Portále MPSV, jelikož během roku 2011 docházelo k personálním změnám. Kompletace a vyhodnocení dotazníkového šetření bylo provedeno prostřednictvím programu Microsoft office Excel. 8.1 Segmentace respondentů dotazníkového šetření Dotazníkového šetření se zúčastnilo 192 pracovníků referátu NSD I., z toho 181 žen a 11 mužů. Lze konstatovat, že pracovní pozice referent nepojistných sociálních dávek I. je určena zejména pro ženy. 6% 94% Muž Žena Obr. 28. Segmentace referentů NSD I. dle pohlaví (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Následující graf (obr. 29.) rozděluje respondenty dle věkové struktury. Nejpočetnější skupinu tvoří referenti NSD I. ve věku 36 až 45 let, velikost této skupiny činí 45 % z celkového počtu dotázaných pracovníků. Další skupinou v pořadí jsou respondenti ve věku 46 až 55 let (28 %), 26 až 35 let (18 %) a 56 a více let (8 %). Pouhé 1 % z dotázaných jsou referenti NSD I. mladších 25 let. 28% 8% 1% 18% 45% a více Obr. 29. Segmentace referentů NSD I. dle věku (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření)

56 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 56 Dalším segmentem respondentů je vzdělanostní struktura. Bylo zjištěno, že na pozici referent NSD I. pracují převážně středoškolsky vzdělaní pracovníci, a to 158 respondentů z celkového počtu dotázaných, což činí 82 %. Na pozici referent NSD I. není potřeba vysokoškolské vzdělání, tato pracovní pozice je ohodnocena v současné době pouze 8. platovou třídou, proto pro vysokoškolsky vzdělané osoby není tato pracovní pozice příliš lukrativní. Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci zaujímají pouze 11 % a vyšší odborné vzdělání má 7 % z dotázaných respondentů. 11% 7% 82% středoškolské vysokoškolské vyšší odborné Obr. 30. Segmentace referentů NSD I. dle vzdělání (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Dotazníkového šetření se zúčastnili referenti NSD I. z celé České republiky. Nejvíce respondentů pochází ze Zlínského kraje, zaujímají 19 % z celkového počtu dotázaných. Další významnou skupinou jsou referenti NSD I. z kraje Vysočina a z Pardubického kraje, kde procento zúčastněných nekleslo pod 10 %. Skupinu od 9 do 5 % z celkového počtu referentů tvoří pracovníci NSD I. z Ústeckého, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého kraje. Nejmenší podíl respondentů pracujících na referátu NSD I. pochází ze Středočeského kraje, z Hlavního města Prahy, Karlovarského, Jihočeského a Plzeňského kraje. 14% 19% 3% 2% 6% 3% 9% 9% 7% 3% 2% Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský 11% Obr. 31. Segmentace referentů NSD I. dle krajů ČR (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) 5% 7%

57 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 57 V následujícím grafu (obr. 32.) vidíme rozdělení respondentů dle počtu odpracovaných let v oblasti SSP. Nejvýznamnější skupinu tvoří pracovníci, kteří v oblasti SSP pracují více než 10 let. Tuto skupinu tvoří 71 %, z čehož lze usoudit, že většina pracovníků SSP mají dlouholeté zkušenosti v této oblasti sociálního zabezpečení. 17 % zaujímají pracovníci, kteří v oblasti SSP pracují 5 až 10 let, 10 % patří skupině 2 až 5 let a pouhé 2 % z celkového počtu respondentů na SSP pracují méně než 2 roky. 71% 10% 17% 2% 2-5 let 5-10 let méně než 2 roky více než 10 let Obr. 32. Segmentace referentů NSD I. dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) 8.2 Pohled pracovníků NSD I. na změny zákona o SSP od Ve vyhodnocení dotazníkového šetření využiji segmentaci dle délky praxe na SSP a vzdělanostní struktury. Dále vyhodnocení dotazníkového šetření bude zaměřeno na pracovníky ve Zlínském kraji Do jaké míry jste se zajímal(a) o změny zákona o SSP od ? Následující analýza této položky byla zaměřena na zájem pracovníků referátu NSD I. o změny zákona o SSP, ke kterým došlo od ledna Celkově bylo zjištěno, že 69 % pracovníků se o změny zákona o SSP zajímalo hodně. Pouze z důvodu zaměstnání se o změny zákona o SSP zajímalo 30 % pracovníků referátu NSD I. a dokonce 1 % se nezajímalo vůbec. 30% 1% Nezajímal(a) jsem se Zajímal(a) jsem se hodně 69% Zajímal(a) jsem se jen kvůli zaměstnání Obr. 33. Celkový zájem o změny zákona o SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření)

58 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 58 Nejvíce se o změny zákona o SSP zajímali pracovníci, kteří v oblasti SSP pracují více než 10 let, poté pracovníci pracující na SSP 5 10 let. Pracovníci, kteří na SSP pracují méně než 2 roky se o změny zajímali hodně z 67 %. Ve skupině od 2 do 5 let se z 55 % zajímali o změny hodně a dokonce z 5 % se nezajímali vůbec. Obr. 34. Zájem o změny zákona o SSP dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Ve skupině vysokoškolsky vzdělaných pracovníků se zajímalo hodně o změny 71 % pracovníků, ve skupině středoškolsky vzdělaných pracovníků 69 % a ve skupině pracovníků s vyšším odborným vzděláním 62 %. Obr. 35. Zájem o změny zákona o SSP dle vzdělanostní struktury (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření)

59 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 59 Blíže se budu věnovat Zlínskému kraji, kde převažoval zájem o změny od ledna Tuto odpověď uvedlo 65 % pracovníků NSD I. 32 % pracovníků referátu NSD I. se o změny zajímalo jen kvůli svému zaměstnání a 3 % pracovníků se nezajímala o změny vůbec. 32% Zlínský kraj 3% Nezajímal(a) jsem se Zajímal(a) jsem se hodně 65% Zajímal(a) jsem se jen kvůli zaměstnání Obr. 36. Zájem o změny zákona o SSP ve Zlínském kraji (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Která změna zákona o SSP od vede dle Vašeho názoru ke snižování výdajů na dávky SSP? Některé odpovědi na výše uvedenou otázku byly překvapující, jelikož zaměstnanci referátu NSD I. změny od ledna 2012 hodnotili v podstatě negativně. Zejména zrušení sociálního příplatku a rodičovského příspěvku pro zdravotně postižené děti považují za nemorální. Nejčastější odpověď na to, která změna v zákoně o SSP od vede ke snižování výdajů na dávky SSP, byla zrušení sociálního příplatku, kdy 45 % z celkového počtu respondentů uvedlo tuto odpověď. 33 % respondentů uvedlo změny v rodičovském příspěvku, ať už se to týká zrušení rodičovského příspěvku pro zdravotně postižené děti nebo nové konstrukce rodičovského příspěvku. Dokonce 11 % uvádí, že žádná změna v zákoně o SSP nevede ke snižování výdajů na dávky SSP, své tvrzení obhajují tím, že enormně narůstá příspěvek na bydlení, anebo tím, že zákonodárci netvoří návrhy zákonů s pracovníky, kteří jsou v tomto oboru odborníci a dokáží odhadnout vývoj a důsledky změn i na jiné právní předpisy. Jednotlivé odpovědi zobrazuje níže uvedený graf (obr. 37.).

60 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 60 Změny v dávce RP Zrušení SP 2% 1% 11% 2% 1% 1% 2% 2% 45% 33% Posuzování bydliště Zrušení posuzování zdravotního stavu Změna PnB Porodné Přídavek na dítě Žádná Nevím Nechci posoudit Obr. 37. Rozbor změn, které vedou ke snižování výdajů na dávky SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Domníváte se, že změny v rodičovském příspěvku od jsou pro klient finančně výhodnější? Rodičovský příspěvek od ledna 2012 zaznamenal nejvíce změn a cílem bylo zjistit, zda zaměstnanci tyto změny považují pro klienty za finančně výhodnější, než byl nárok na rodičovský příspěvek do konce prosince Pro některé klienty jsou změny v rodičovském příspěvku finančně výhodnější, ale jsou také klienti, kteří díky změně od ledna 2012 přijdou o spoustu financí každý měsíc. To se týká zejména rodin se zdravotně postiženými dětmi. Většina zaměstnanců změnu v rodičovském příspěvku dle grafického zpracování (obr. 38.) nepovažuje za finančně výhodnější, 41 % spíše nesouhlasilo a 33 % zcela nesouhlasilo. Finanční výhodu nového rodičovského příspěvku vidí pouhých 24 % z celkového počtu respondentů. 16% 33% nesouhlasím nevím souhlasím 41% 7% 3% spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 38. Pohled na změny v RP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření)

61 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 61 V následujícím grafickém zpracování (obr. 39.) jsme se na odpovědi dívali dle délky pracovního poměru v oblasti SSP. Pracovníci, kteří pracují na referátu NSD I. méně než 2 roky s otázkou z 67 % spíše souhlasili. U následujících skupin převažoval spíše nesouhlas. Ve skupině 2-5 let nesouhlasení a spíše nesouhlasení zaujímalo 85 % z celkových odpovědí této skupiny. Obr. 39. Pohled na změny v RP dle délky praxe SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Z pohledu vzdělání pracovníků SSP nesouhlas a spíše nesouhlas u středoškolsky vzdělaných pracovníků zaujímal 75 %, u pracovníků s vyšším odborným vzděláním 62 % a u vysokoškolsky vzdělaných pracovníků 71 %. Obr. 40. Pohled na změny v RP dle vzdělání pracovníků SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření)

62 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 62 Ve Zlínském kraji pracovníci SSP nesouhlasili a spíše nesouhlasili s tím, že změny v RP jsou pro klienty finančně výhodnější z 65 % z celkového počtu respondentů v této skupině. 6 % se nevyjadřovalo a zaškrtli nevím, a 29 % pracovníků SSP ve Zlínském kraji souhlasili a spíše souhlasili. 24% 24% nesouhlasím nevím 5% 6% souhlasím spíše nesouhlasím 41% spíše souhlasím Obr. 41. Pohled na změny v RP u pracovníků SSP ZK (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Myslíte si, že zrušení posouzení nepříznivého zdravotního stavu bude mít pro klienty vážný finanční dopad? Od ledna 2012 ze zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, byl vyškrtnut 9 nepříznivý zdravotní stav, jelikož dávky sociální příplatek a rodičovský příspěvek pro zdravotně postižené děti byly zrušené. Pracovníci se přiklání z 85 % k tomu, že zrušení posouzení zdravotního stavu bude mít pro klienty vážný finanční dopad. Pouze 9 % uvádí, že pro klienty zrušení posouzení nepříznivého zdravotního stavu nebude mít pro klienty vážný finanční dopad. 6 % respondentů nedokážou posoudit. 31% 3% 6% nesouhlasím nevím souhlasím spíše nesouhlasím 6% 54% spíše souhlasím Obr. 42. Pohled pracovníků SSP na zrušení nepříznivého ZS (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Pracovníci, kteří jsou na SSP méně než 2 roky se ze 100 % přiklání k názoru, že pro klienty zrušení posuzování zdravotního stavu bude mít pro klienty vážný finanční dopad.

63 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 63 U všech skupin převažuje souhlas a spíše souhlas, ve skupině pracujících na SSP 5 10 let to činí 91 %, u pracujících nad 10 let 85 % a u skupiny 2-5 let 80 %. Obr. 43. Zrušení nepříznivého ZS pracovníci dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) S konstatováním, že zrušení nepříznivého ZS bude mít pro klienty vážný finanční dopad, souhlasili a spíše souhlasili z 87 % ve skupině středoškolsky vzdělaných pracovníků, ve skupině pracovníků s vyšším odborným vzděláním procento činilo 84 % a ve skupině vysokoškolsky vzdělaných pracovníků procento odpovědí této skupiny bylo 71 %. Obr. 44. Zrušení nepříznivého ZS pracovníci dle vzdělání (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření)

64 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 64 Pracovníci SSP ve Zlínském kraji ze 78 % se přiklání k názoru, že zrušení posuzování zdravotního stavu ve SSP povede k finančním potížím rodin se zdravotně postiženými. Pouhých 14 % s tímto tvrzením nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí a 8 % uvádí, že neví. 27% 6% 8% nesouhlasím nevím souhlasím spíše nesouhlasím 8% 51% spíše souhlasím Obr. 45. Zrušení nepříznivého ZS pracovníci SSP ZK (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Souhlasíte se zrušením dávky sociální příplatek k ? Sociální příplatek měl být zrušený až k , ale díky sociální reformě se zrušení posunulo a od byl zrušen. Kompenzuje ho navýšení o Kč k příspěvku na péči. Navýšení může být poskytnuto, v případě, že příjem společně posuzovaných osob je menší než 2 násobek ŽM. Se zrušením sociálního příplatku zaměstnanci SSP nesouhlasili a spíše nesouhlasili ze 75 % z celkového počtu respondentů. Souhlas a spíše souhlas vyslovilo 21 % pracovníků. K odpovědi nevím se přiklonilo 8 % pracovníků. nesouhlasím 10% 41% nevím souhlasím 34% 11% 4% spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 46. Zrušení sociálního příplatku (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) V následujícím grafickém zpracování (obr. 47.) můžeme vidět rozdělení názoru pracovníků SSP dle délky pracovního poměru v oblasti SSP. Pracovníci, kteří jsou na SSP méně než 2 roky, se přiklání k odpovědi nesouhlasím a spíše nesouhlasím. U skupiny 2-5 let převažuje

65 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 65 odpověď spíše nesouhlasím, kdy tuto odpověď uvedlo 40 % z celkového počtu respondentů této skupiny a dalších 30 % uvedlo, že spíše souhlasím. Ve skupině 5 10 let jsou odpovědi celkem rovnoměrně rozvržené, ale převažuje nesouhlas se zrušením sociálního příplatku - 37 %. U skupiny více, než 10 let opět převažuje nesouhlas 46 % a spíše nesouhlas 36 %. Obr. 47. Zrušení SP dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Dle vzdělanostní struktury pracovníci s vyšším odborným vzděláním zaujali jasné stanovisko k výše uvedené otázce, kdy 69 % z celkového počtu respondentů této skupiny nesouhlasí se zrušením SP a 31 % spíše nesouhlasí. Ve skupině pracovníků se středoškolským vzděláním převažuje nesouhlas 41 % a spíše nesouhlas 30 %. Skupina pracovníků s vysokoškolským vzděláním se ze 66 % přiklání k odpovědi spíše nesouhlasím.

66 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 66 Obr. 48. Zrušení SP dle vzdělanostní struktury (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Pracovníci SSP ve Zlínském kraji se zrušením SP převážně nesouhlasí 43 % pracovníků odpovědělo, že nesouhlasí a 38 % pracovníků, že spíše nesouhlasí. 13 % pracovníků SSP ve ZK souhlasí se zrušením SP, 3 % spíše souhlasí a 3 % odpověděla nevím. 38% 3% 43% nesouhlasím nevím souhlasím 13% 3% spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 49. Zrušení SP pracovníci SSP ZK (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Domníváte se, že změny v příspěvku na bydlení od (nárok na dobu 84 kalendářních měsíců) povedou ke snížení výdajů ze státního rozpočtu? Dále nás zajímal pohled na změnu příspěvku na bydlení, kdy došlo k omezení nároku na 84 kalendářní měsíce za dobu 10 let. Výdaje na příspěvek na bydlení dle analýzy každoročně rostou a pracovníci SSP v této změně úsporu ve výdajích na příspěvek na bydlení nevidí 47 % nesouhlasí a 24 % spíše nesouhlasí. 14 % nedokáže posoudit, zda tato změna vyvolá snížení výdajů na příspěvek na bydlení. Pouhých 5 % souhlasí s tím, že tato změna povede ke snížení výdajů ze státního rozpočtu a 10 % spíše souhlasí.

67 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 67 24% 10% nesouhlasím 47% nevím 5% 14% souhlasím spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 50. Změna PnB (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) U skupiny pracovníků, kteří na SSP pracují méně než 2 roky, je názor rovnoměrně rozložen mezi odpovědi spíše souhlasím, souhlasím a nevím. Ve skupině 2 5 let převažuje nesouhlas z 55 %, ve skupině 5-10 let taky nesouhlas ze 46 % a ve skupině pracovníků pracujících na SSP více než 10 let rovněž nesouhlas se 47 %. Obr. 51. Změna PnB dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) U středoškolsky vzdělaných pracovníků jasně převažoval nesouhlas s tím, že změnou v příspěvku na bydlení od ledna 2012 dojde ke snížení výdajů na dávky SSP ze státního rozpočtu. Tento názor zastává 51 % respondentů této skupiny, dalších 23 % spíše nesouhlasí. Ve skupině pracovníků s vyšším odborným vzděláním je nesouhlas a spíše nesouhlas na stejných procentech 31 %. I ve skupině vysokoškolsky vzdělaných pracovníků převažuje negativní postoj zaměstnanců. 29 % pracovníků dané skupiny nesouhlasí, že dojde ke snížení výdajů a 33 % spíše nesouhlasí.

68 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 68 Obr. 52. Změna PnB dle vzdělanostní struktury (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Ve Zlínském kraji se pracovníci SSP přikláněli k odpovědi nesouhlasím 32 % a spíše nesouhlasím 30 %, tzn., že negativní postoj k dané změně v zákoně o SSP má celkem 62 % z celkového počtu respondentů dané skupiny. 19 % nevědělo na otázku odpovědět. Pouhých 5 % pracovníků SSP ZK jasně souhlasilo a 14 % spíše souhlasilo. 30% 14% nesouhlasím 32% nevím 5% 19% souhlasím spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 53. Změna PnB pracovníci SSP ZK (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Považujete za objektivní stanovení okruhu společně posuzovaných osob dle trvalého pobytu u dávky příspěvek na bydlení? U příspěvku na bydlení se okruh společně posuzovaných osob stanovuje dle trvalého pobytu, proto nás zajímá, zda pracovníci SSP považují za objektivní stanovení OSPO tímto způsobem. Názory jsou celkem rovnoměrně rozložené. 29 % souhlasí a 19 % spíše souhlasí, tzn., že 48 % respondentů hodnotí stanovení okruhu tímto způsobem za objektivní. Nesouhlasilo 20 % pracovníků z celkového počtu respondentů a 28 % spíše nesouhlasilo, tzn., že 48 % respondentů se přiklání k negativní odpovědi. 4 % uvedla, že neví.

69 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 69 nesouhlasím 19% 20% 4% nevím souhlasím 28% 29% spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 54. TP u PnB (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Pohled pracovníků na objektivitu trvalého pobytu u PnB se hodně liší podle délky praxe v daném oboru. Ve skupině s praxí méně než 2 roky 67 % pracovníků spíše nesouhlasili a 33 % souhlasili. Ve skupině s praxí 2-5 let převažoval nesouhlas pracovníků 70 %, 25 % pracovníků dané skupiny se přiklonilo k souhlasu a 5 % spíše nesouhlasilo. U skupiny 5-10 let pracovníci ve 46 % zvolili možnost nesouhlasím, ve 30 % spíše nesouhlasím, ve 12 % spíše souhlasím, a 9 % souhlasím a ve 3 % nevím. Skupina složená z pracovníků s praxí více než 10 let se přikláněla k odpovědi souhlasím 28 %, poté nesouhlasím a spíše nesouhlasím 24 %, spíše souhlasím 19 % a nevím 5 %. Obr. 55. TP u PnB dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) V následujícím grafickém zpracování (obr. 56.) je zobrazen pohled zaměstnanců SSP na stanovení OSPO dle trvalého pobytu u příspěvku na bydlení. Ve skupině pracovníků se středoškolským vzděláním převažuje nesouhlas 32 %. Ve skupině pracovníků s vyšším odborným vzděláním převažuje naopak souhlas 54 %. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků byla nejčastěji vybrána odpověď nesouhlasím 38 %.

70 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 70 Obr. 56. TP u PnB dle vzdělanostní struktury (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Ve Zlínském kraji převažoval souhlas (33 %) s objektivním stanovením OSPO dle TP u příspěvku na bydlení. 24 % pracovníku dané skupiny nesouhlasilo, 22 % spíše nesouhlasilo, 16 % spíše souhlasilo a 5 % nevědělo. nesouhlasím 22% 16% 24% nevím souhlasím 33% 5% spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 57. TP u PnB pracovníci SSP ZK (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Domníváte se, že zkoumání bydliště v České republice povede ke snížení výdajů na dávky SSP? Od ledna 2012 se u nově podaných žádostí zkoumá bydliště na území ČR, u nároků přiznaných před účinností novely se bude bydliště zkoumat od října Bydliště se bude zkoumat v případě pochybností, že osoba s TP na území ČR zde fakticky nežije. U následující otázky nás zajímal pohled pracovníků, zda díky zkoumání bydliště, dojde ke snížení výdajů na dávky SSP. 32 % z celkového počtu respondentů se přiklánělo k ne-

71 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 71 souhlasu, 25 % k spíše nesouhlasu, 18 % k spíše souhlasu, 13 % k souhlas a 12 % k odpovědi nevím. 25% 18% 13% 32% 12% nesouhlasím nevím souhlasím spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 58. Zkoumání bydliště (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Pracovníci, kteří pracují na SSP méně než 2 roky vybrali pouze odpověď spíše souhlasím. Ve skupině 2-5 let se přikláněli k nesouhlasu, kdy 35 % pracovníků dané skupiny zvolilo nesouhlasím a stejné procento dalo spíše nesouhlasím. U skupiny 5-10let převažoval nesouhlas s 28 %. A pracovníci, kteří na SSP pracují déle než 10 let se přikláněli k odpovědi nesouhlasím 35 % respondentů dané skupiny. Obr. 59. Zkoumání bydliště dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Podle vzdělaností struktury se na zavedení zkoumání bydliště u dávek SSP pracovníci dívali následovně. U středoškolsky vzdělaných pracovníků převažovat nesouhlas 35 %, u pracovníků s vyšším odborným vzděláním spíše nesouhlas 39 % a u vysokoškolsky vzdělaných pracovníků spíše souhlas 43 %.

72 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 72 Obr. 60. Zkoumání bydliště dle vzdělanostní struktury (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Ve Zlínském kraji se přikláněli k názoru, že spíše nedojde díky zavedení zkoumání bydliště u dávek SSP ke snížení výdajů na dávky SSP. Myslelo si to 27 % respondentů ze Zlínského kraje. 24 % spíše souhlasilo, 22 % souhlasilo, 16 % nesouhlasilo a 11 % uvedlo, že neví. 24% 16% 11% nesouhlasím nevím souhlasím spíše nesouhlasím 27% 22% spíše souhlasím Obr. 61. Zkoumání bydliště pracovníci SSP ZK (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Myslíte si, že zavedení sociálních karet povede k omezení zneužívání dávek SSP? Sociální karty mají sloužit k omezení zneužívání sociálních dávek. Proto jsme se pracovníků SSP zeptali, zda si myslí, že bude dosáhnutý tento prvotní cíl sociálních karet. Předpoklad zavedení sociálních karet je stanoven na červenec Po provedeném dotazníkovém šetření bylo překvapivě zjištěno, že celým 48 % z celkového počtu respondentů nesouhlasí s tím, že díky sociálním kartám se omezí zneužívání dá-

73 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 73 vek SSP. Velké procento zaujímá odpověď nevím 23 %. Spíše nesouhlasím uvedlo 22 %, spíše souhlasím 6 % a souhlasím pouze 1 %. 22% 6% 48% nesouhlasím nevím souhlasím spíše nesouhlasím 1% 23% spíše souhlasím Obr. 62. Sociální karty (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) V následujícím grafickém zpracování (obr. 63.) je zpracován pohled pracovníků SSP dle délky praxe na SSP. Pracovníci, kteří pracují na tomto referátu méně než 2 roky, uvedli odpovědi nesouhlasím, spíše souhlasím a nevím. Ve skupině 2 5 let zaujímá stejné procento nesouhlasím a nevím 35 %. Ve skupině 5 10 let převažuje nesouhlas 46 %. U pracovníků, kteří jsou na SSP déle než 10 let převažuje odpověď nesouhlasím 50 %. Obr. 63. Sociální karty dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Podle vzdělaností struktury zaujímá vysoké procento odpověď nesouhlasím. Středoškolsky vzdělaní pracovníci zvolili tuto odpověď z 50 %, pracovníci s vyšším odborným vzděláním z 62 % a vysokoškolsky vzdělaní pracovníci z 24 %. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků převažovala odpověď nevím s 33 %.

74 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 74 Obr. 64. Sociální karty dle vzdělaností struktury (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Ve Zlínském kraji převažoval názor, že zavedením karet nedojde k omezení zneužívání dávek SSP, tuto možnost zvolilo 38 %. Vysoké procento pracovníků zvolilo odpověď nevím 24 %. 27 % spíše nesouhlasí, 8 % spíše souhlasí a 3 % souhlasí. 27% 8% nesouhlasím 38% nevím 3% 24% souhlasím spíše nesouhlasím spíše souhlasím Obr. 65. Sociální karty pracovníci SSP ZK (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Považujete za nutné další změny zákona o SSP z důvodu snižování výdajů na dávky SSP? Závěrečná otázka se týká názoru pracovníků SSP, zda považují za nutné další změny v zákoně o SSP, které by vedly ke snižování výdajů ze státního rozpočtu. Výsledky jsou opět překvapující. 34 % z celkového počtu respondentů uvedlo nesouhlasím, 23 % spíše nesouhlasím, 17 % souhlasím, 14 % spíše souhlasím a 12 % nevím.

75 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 75 23% 14% 34% nesouhlasím nevím souhlasím spíše nesouhlasím 17% 12% spíše souhlasím Obr. 66. Změny zákona o SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) Dle délky praxe ve SSP jsou názory jednotlivých pracovníků hodně odlišné. U skupiny pracujících na SSP méně než 2 roky je názor rovnoměrně rozložen mezi souhlasím, spíše souhlasím a nevím. Ve skupině 2 5 let převažuje souhlas 35 %, ve skupině 5 10 let nesouhlas 25 % a ve skupině více než 10 let nesouhlas 41 %. Obr. 67. Změny zákona o SSP dle délky praxe na SSP (Vlastní zpracování na podkladě dotazníkového šetření) V následujícím grafickém zpracování (obr. 68.) můžeme vidět pohled zaměstnanců dle vzdělanostní struktury. U středoškolsky vzdělaných pracovníků převažuje nesouhlas s dalšími změnami v zákoně o SSP 37 %, u pracovníků s vyšším odborným vzděláním taky nesouhlas 46 % a u pracovníků s vysokoškolským vzděláním spíše nesouhlas 33 %.