Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní studia - diplomacie Zájem české zahraniční politiky na posílení spolupráce s Ruskou federací (bakalářská práce) Autor: Daniela Staňková Vedoucí práce: Mgr. Ing. Radka Druláková, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Radky Drulákové, Ph.D., a uvedla jsem všechny literární prameny a publikace, ze kterých jsem čerpala. V Praze, dne 11. května 2012 Daniela Staňková

3 Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. Ing. Radce Drulákové, Ph.D., za odborné vedení a konzultace při vypracování této práce.

4 Obsah Úvod Česká zahraniční politika a vztahy s Ruskou federací v období Politická spolupráce Ekonomická spolupráce Shrnutí Česká zahraniční politika a vztahy s Ruskou federací v období Politická spolupráce Ekonomická spolupráce Shrnutí Česká zahraniční politika a vztahy s Ruskou federací v období Politická spolupráce Ekonomická spolupráce Shrnutí Závěr Seznam literatury Seznam tabulek Seznam příloh... 55

5 Úvod Česko-ruské vztahy mají dlouhou tradici a jejich počátek sahá až do dob českého národního obrození. Po druhé světové válce se tehdejší Sovětský svaz stal naším největším spojencem a obchodním partnerem. Přes negativní vnímání Ruska způsobené okupací v roce 1968 byly vzájemné vztahy i nadále významné a k oslabení spolupráce došlo až po roce Od roku 1993 vznikem České republiky začala nová kapitola vzájemných vztahů, která je předmětem této práce. Spolupráce s Ruskou federací je důležitým tématem především v ekonomické oblasti vzájemných vztahů z důvodu závislosti na nerostných surovinách dovážených z Ruska. Práce se zabývá politickou a ekonomickou spoluprací mezi Českou republikou a Ruskou federací od vzniku České republiky do konce roku Vzhledem k omezenému rozsahu bakalářské práce jsem zvolila analýzu politické a ekonomické spolupráce, které považuji za důležitou oblast česko-ruských vztahů, a z tohoto důvodu kulturní a bezpečnostní spolupráce nejsou součástí této práce. Cílem této práce je analyzovat, zda v období od roku 1993 do roku 2011 došlo k posílení politické a ekonomické spolupráce na bilaterální úrovni nebo k její stagnaci, či dokonce poklesu. K posouzení posilování spolupráce budu zkoumat, zda se ve sledovaných obdobích uskutečnily významné vzájemné návštěvy především na úrovni vlády, prezidentů, Ministerstva zahraničních věcí, Parlamentu a Ministerstva průmyslu a obchodu a zda byly uzavřeny významné bilaterální smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací. V ekonomické rovině bude směrodatné, zda vzrostl vzájemný obchod a především zda došlo k růstu českého vývozu do Ruska. Práce je rozdělena do tří kapitol, které představují jednotlivé etapy ve vzájemných vztazích. Protože na vývoj vzájemné spolupráce měl vliv charakter vztahů, jsou etapy rozděleny podle toho, jak na česko-ruské vztahy působily vnější události. První etapa začíná vznikem samostatné České republiky a končí rokem 2000, kdy byla zavedena vízová povinnost pro ruské občany, což mělo negativní vliv na vzájemné vztahy. Od roku 2001 nastalo období charakteristické zlepšením vztahů, které trvalo do roku Třetí etapa začíná rokem 2007, protože právě v lednu došlo opět k prudkému ochlazení vztahů v souvislosti s americkým návrhem na umístění radarové základny 1

6 v Brdech, s čímž Rusko zásadně nesouhlasilo. Poslední etapa končí rokem 2011, protože se v závěru tohoto roku uskutečnila návštěva ruského prezidenta v Praze. Kapitoly jsou dále členěny na dvě podkapitoly, které se zabývají politickou a ekonomickou spoluprací. Na začátku každé kapitoly jsou uvedena východiska pro dané období, která slouží k analýze vzájemných vztahů. V rámci východisek jsou vždy kromě důležitých vnějších událostí, které měly na charakter vztahů vliv, uvedeny také vnitropolitické události, především změny vlád a změny v zahraničněpolitických přístupech k Rusku. V každém období jsou uvedeny cíle zahraniční politiky v podobě koncepce zahraniční politiky nebo programového prohlášení vlády. Pro podkapitolu politické spolupráce jsou stěžejní vzájemné návštěvy a uzavřené významné bilaterální smlouvy. Pro zhodnocení ekonomické spolupráce je důležitý také růst českého vývozu a vzájemného obratu. Pro zpřehlednění práce je na konci každé kapitoly uvedeno shrnutí. Během psaní práce jsem vycházela z odborné literatury zabývající se českou zahraniční politikou a vztahy s Ruskou federací. Jednalo se zejména o knihu Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy a o publikaci Ústavu mezinárodních vztahů Česká zahraniční politika v roce 2007, která se od roku 2007 zabývá každý rok analýzou české zahraniční politiky. Poslední ze série těchto publikací analyzovala rok Při psaní podkapitoly politická spolupráce pro mne byly stěžejní dokumenty Ministerstva zahraničních věcí, především měsíčník Zahraniční politika České republiky: Data, protože zde bylo možné dohledat vzájemné návštěvy a uzavřené smlouvy. Ministerstvo však nevydávalo tento měsíčník po celé sledované období, a proto jsem čerpala také z novinových a internetových článků. Při zpracovávání podkapitoly o ekonomické spolupráci jsem vycházela zejména z dokumentů Ministerstva zahraničních věcí a odborných článků. Údaje o vývoji obchodu s Ruskou federací jsem získala během osobní návštěvy Ministerstva průmyslu a obchodu a z rozhovoru s panem Hroníkem, který mi poskytl cenné informace týkající se vzájemného obchodu, které byly dostupné z interní databáze Ministerstva průmyslu a obchodu. Důležitým zdrojem pro psaní práce byla rovněž odborná periodika, především Mezinárodní politika. 2

7 1 Česká zahraniční politika a vztahy s Ruskou federací v období Období od vzniku České republiky do roku 2000 se neslo ve znamení návratu do Evropy a je charakteristické snahou České republiky o rychlé začlenění do Evropské unie (EU) a získání členství v Severoatlantické alianci (NATO). Usilováním České republiky o integraci do euroatlantického prostoru došlo počátkem 90. let k ochlazení vztahů s Ruskou federací. Česko-ruské vztahy byly v tomto období horší než vztahy Ruska s USA a většinou zemí EU. Západní státy měly zájem na dobrých vztazích s Ruskou federací a začala se v nich utvářet nová politika vůči Rusku, která si kladla za cíl spolupracovat s Ruskou federací a přispět k jejímu začlenění do soustavy mezinárodní kooperace. Zejména Francie a Německo kladly důraz na zapojení Ruské federace do evropského bezpečnostního systému. 1 Prioritou české zahraniční politiky byla integrace do evropských a transatlantických ekonomických, politických a bezpečnostních struktur. Oslabení vztahů s Ruskou federací bylo způsobeno především posilováním vztahů České republiky s USA, členskými státy EU a NATO. Dalším negativním faktorem ve vzájemných vztazích v tomto období bylo celkové oslabení významu Ruska v systému mezinárodních vztahů a především v prostoru střední Evropy. Zhoršení vztahů způsobila nejvíce úporná snaha Ruské federace zabránit přijetí České republiky do NATO. 2 Ruská federace nahlížela na rozšíření NATO ve světle studené války, a tak vnímala toto rozšíření jako ohrožení svých politických a především bezpečnostních zájmů. 3 Vnímání Ruska Českou republikou bylo negativně ovlivněno nedávnou minulostí a také nestabilní politickou situací, kterou Rusko procházelo počátkem 90. let. Rusko bylo vnímáno jako hlavní zdroj rizik, nejistot a znepokojení. Nejvíce bezpečnostních rizik bylo spojeno se složitým a nepřehledným politickým vývojem v Rusku. 4 Premiérem první vlády samostatné České republiky se stal Václav Klaus a ministrem zahraničních věcí Josef Zieleniec. Ministr Zieleniec zmínil ve svém 1 EICHLER, Jan. Priority zajištění bezpečnosti České republiky. In: KOTYK, Václav. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s VOTÁPEK, Vladimír. Česká východní politika. In: PICK, Otto a kol. Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, s Tamtéž, s EICHLER, Jan. Priority zajištění bezpečnosti České republiky. In: KOTYK, Václav. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s. 68 3

8 vystoupení v Poslanecké sněmovně ke koncepci zahraniční politiky České republiky význam vztahů s Ruskou federací a zájem o dobré a rovnoprávné vztahy těchto dvou zemí. Hlavní prioritou zahraniční politiky bylo dosažení členství v EU, vstup do NATO a spolupráce se sousedními státy. Ve vládní koncepci byly zmíněny také hospodářské vztahy s Ruskou federací, jejichž základem byla vyváženost vztahů k Rusku, protože zůstávalo významným zdrojem strategických surovin a nedořešené problémy z minulosti neměly bránit rozvoji hospodářských, obchodních i smluvních vztahů v oboustranně výhodných případech. 5 Z koncepce není patrné, že by zahraniční politika vůči Rusku byla konkrétněji formulována. Po parlamentních volbách v červnu 1996 se premiérem nové vlády stal opět Václav Klaus a ministrem zahraničních věcí zůstal Josef Zieleniec. Základní směřování a cíle zahraniční politiky byly zachovány, prioritami bylo i nadále co nejrychlejší dosažení plného členství v EU a NATO. 6 Kontinuita české zahraniční politiky zůstala ve vytyčení svých priorit neměnná, zachován zůstal i přístup k Ruské federaci. Počátkem roku 1997 navštívil generální tajemník NATO Javier Solana Moskvu, kde začala série jednání o vzájemných vztazích. Cílem bylo snížit ruský odpor proti rozšíření Severoatlantické aliance o země střední a východní Evropy, které Rada NATO plánovala. 7 Vyvrcholením bylo podepsání Ustavujícího aktu o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi Organizací severoatlantické smlouvy a Ruskou federací. Vznikla společná rada NATO a Ruska, jejímž úkolem bylo posilování spolupráce. 8 Díky tomuto dokumentu došlo ke snížení ruského odporu proti rozšíření NATO. Ale paradoxně tím, že se Rusko zaměřilo na přímá jednání s představiteli NATO, a ne na českou diplomacii, byl výsledný efekt pro česko-ruské vztahy do přelomu tisíciletí negativní. Česká republika obviňovala Rusko z pokusů o nové rozdělení sfér vlivu v Evropě a Rusko jí po jejím přijetí do NATO oplácelo neskrývanou uražeností. 9 Těsně předtím, než po vládní krizi padla vláda premiéra Klause, podal ministr zahraničí Zieleniec demisi a jeho funkci převzal Jaroslav Šedivý. Sestavením 5 Zahraniční politika České republiky: Dokumenty. Praha: MZV ČR, 1993, s ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s Tamtéž, s ORT, Alexandr. Evropa 20. století. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004, s KRATOCHVÍL, Petr. Existuje česká východní politika?: Od úprku z východní Evropy k opožděnému návratu. Mezinárodní politika. 2007, č. 4, s. 16 4

9 nové úřednické vlády byl pověřen Josef Tošovský, ministrem zahraničí zůstal Jaroslav Šedivý. 10 Ministr Šedivý ve zhodnocení stavu české zahraniční politiky a jejích výhledech pro rok 1998 konstatoval, že se s obtížemi vracíme na ruský trh, ale politické styky stagnují. 11 Vláda se zaměřila na oživení vztahů s Ruskem a projevila zájem na aktivizaci česko-ruských kontaktů. 12 Z předčasných voleb v červnu 1998 vzešla menšinová vláda ČSSD s premiérem Milošem Zemanem, ministrem zahraničních věcí se stal Jan Kavan. Vláda v programovém prohlášení zdůraznila, že přikládá velký význam rozvoji bilaterálních vztahů a zmínila zájem na rozvíjení vzájemných vztahů s Ruskem, důležitost rozvoje ekonomických styků a zaměření na řešení otevřených majetkových problémů s cílem hledat oboustranně přijatelná řešení. 13 Mezi priority české zahraniční politiky nadále patřilo začlenění do EU. Koncepce zahraniční politiky, vycházející z programového prohlášení vlády, byla schválena Poslaneckou sněmovnou v červnu Tato kvalifikovaně zpracovaná koncepce, která byla základem dlouhodobého zahraničněpolitického zaměření České republiky, byla oproti předchozí propracovanější a obsáhlejší. 15 V bilaterálních stycích s Ruskem koncepce zdůrazňovala rozvíjení vzájemně výhodné spolupráce s využitím existujících kontaktů, tradiční dobré pověsti českých výrobků a znalosti regionu. 16 V koncepci nebyly podrobněji strukturované cíle ve vztahu k Rusku a celkově lze konstatovat, že ve vztahu k Rusku nebyla česká zahraniční politika příliš propracovaná. V březnu 1999 byla Česká republika, Maďarsko a Polsko slavnostně přijaty do NATO, 17 čímž se posílila bezpečnost České republiky a byl naplněn jeden z primárních cílů 10 ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s ŠEDIVÝ, Jaroslav. Stav české zahraniční politiky a její výhledy pro rok Mezinárodní politika. 1998, č. 1, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1998, s KAVAN, Jan. Zahraniční politika české republiky. Mezinárodní politika. 1998, č. 9, s ORT, Alexandr. Zahraniční politika menšinové vlády sociální demokracie In: ORT, Alexandr, Vlastimil KRINES a Zdeněk VESELÝ. Zahraniční politika České republiky. Praha: Oeconomica, 2002, s VESELÝ, Zdeněk. Nástin dějin české zahraniční politiky. Praha: Oeconomica, 2009, s ORT, Alexandr. Zahraniční politika menšinové vlády sociální demokracie In: ORT, Alexandr, Vlastimil KRINES a Zdeněk VESELÝ. Zahraniční politika České republiky. Praha: Oeconomica, 2002, s KOTYK, Václav. Stručná bilance vývoje české zahraniční politiky. Mezinárodní vztahy. 2000, č. 1, s. 56 5

10 zahraniční politiky. Vstupem do NATO nabyly vztahy s Ruskou federací novou dimenzi, která v oblasti bezpečnosti vycházela z ustavujícího aktu mezi NATO a Ruskem Politická spolupráce Záhy po vzniku České republiky byly politické kontakty a spolupráce výrazně četnější se západními zeměmi, přesto se uskutečnilo několik významných kontaktů s Ruskou federací. Relativně velký počet uzavřených smluv a s tím spojené vzájemné návštěvy byly do jisté míry způsobeny nutností revidovat smluvní základnu mezi oběma zeměmi, která byla zapříčiněna rozpadem Československa na straně jedné a rozpadem SSSR na straně druhé. Na zhoršení politického dialogu se v tomto období nejvýrazněji podílela otázka vstupu České republiky do NATO. Za účelem zdůraznit význam česko-ruských vztahů podnikl ministr zahraničních věcí Zieleniec první oficiální návštěvu představitele české vlády do Ruské federace od rozpadu Československa, během které se sešel s ruským ministrem zahraničí Andrejem Kozyrevem. Ministr Zieleniec zmínil, že vztahy s Ruskem jsou konstantou české zahraniční politiky a vztahy s ním jsou pro Českou republiku důležité nejen z hospodářských důvodů. 19 Tato prohlášení nebyla ale později příliš v praktické politice doprovázena konkrétními kroky, a proto měla charakter čistě formálního přístupu, který kompenzoval nezájem na skutečně věcné spolupráci a diskusi. 20 K velkému pokroku ve vzájemné spolupráci došlo, když ruský prezident Boris Jelcin navštívil Prahu. Během návštěvy byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, která vytvářela obecný rámec pro rozvoj vzájemných vztahů. Prezident Havel označil význam smlouvy v tom, že vytváří psychologické a politické klima pro uzavření konkrétnějších smluv o další spolupráci mezi Českou republikou a Ruskem. 21 Během návštěvy prezidenta Jelcina v Praze proběhlo jednání ministrů zahraničních věcí Zieleniece a Kozyreva, jehož náplní byly názory na snahu České republiky integrovat se do západoevropských struktur ORT, Alexandr. Zahraniční politika menšinové vlády sociální demokracie In: ORT, Alexandr, Vlastimil KRINES a Zdeněk VESELÝ. Zahraniční politika České republiky. Praha: Oeconomica, 2002, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1993, s KOTYK, Václav. Česká zahraniční politika a Rusko. Mezinárodní politika. 1996, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1993, s Tamtéž, s

11 Vstup do EU a NATO byl také předmětem jednání ruského ministra zahraniční Kozyreva s premiérem Václavem Klausem během jeho návštěvy Prahy v únoru Začlenění do NATO mělo přímý vliv na stav dvoustranných česko-ruských vztahů. Vyžadovalo pak velké úsilí, aby dynamika rozvoje vzájemných vztahů neztratila pozitivní prvky. 24 Prvním oficiálním kontaktem mezi představiteli Poslanecké sněmovny České republiky a ruským Federálním shromážděním byla v březnu 1994 delegace zahraničního výboru Poslanecké sněmovny České republiky vedená předsedou Jiřím Paynem. 25 Obdobně navázaly kontakty i horní komory obou zemí ještě téhož roku v listopadu, když se předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde setkal s delegací zahraničního výboru ruské Státní dumy, kterou vedl předseda výboru Vladimir Lukin. 26 V roce 1995 došlo k ochlazení vzájemných vztahů, které bylo způsobené iniciativou Ruska proti členství České republiky v NATO a vojenskými operacemi v Čečensku. Tyto události se podepsaly na zhoršení spolupráce. V českém Parlamentu dosud nebyla ratifikována smlouva ze srpna 1993, a tak nenabyla platnosti. Ruský velvyslanec v České republice Alexandr Lebeděv zdůraznil, že právní nezakotvenost mezi oběma státy brzdí rozvoj spolupráce. 27 Rozpaky nad situací v Rusku vedly k tomu, že v květnu bylo navíc jednání o ratifikaci této smlouvy přerušeno. 28 Argumenty pro ratifikaci, vycházející ze zahraničněpolitických zájmů České republiky 29 převážily, a tak nakonec smlouva nabyla platnosti 27. září 1995, poté co byla konzultována v NATO a bylo potvrzeno, že neobsahuje žádná ustanovení, která by bránila vstupu České republiky do NATO. 30 Vnitropolitický vývoj v Rusku vedl také k českému odporu proti přijetí Ruska do Rady Evropy, jejímž členem se stalo především díky Francii a Německu, 31 a to v únoru Snaha zabránit přijetí Ruska do Rady Evropy vypovídala o tom, že česká zahraniční politika místo snahy o efektivní dialog a spolupráci s Ruskem pokládala za svou prioritu 23 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1994, s LEBEDĚV, Alexandr. Velvyslanec vzpomíná... Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1994, s Tamtéž, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1995, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s LUŇÁK, Petr. Postsovětský prostor v prioritách české zahraniční politiky. In: KOTYK, Václav et al. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s Russian Federation. Council of Europe [online]. 2011[cit ]. Dostupné z: federation?dynlink=true&layoutid=163&dlgroupid=10226&fromarticleid= 7

12 bránit Západ před vlivem a imperiální politikou Ruské federace. Česká zahraniční politika vůči Rusku byla v této době založena na emocích a do značné míry byla ovlivněna minulou zkušeností než současným stavem. Spolupráce byla tedy omezena jen na nezbytně nutné problémy. 33 Ministr zahraničí Josef Zieleniec a jeho ruský protějšek Jevgenij Primakov si v Moskvě počátkem března 1996 předali protokoly o ratifikaci česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci a podepsali mezivládní smlouvu o česko-ruské spolupráci ve vědě, kultuře a školství. 34 Smluvní základna byla dále rozšířena během návštěvy ruské delegace vedené premiérem Viktorem Černomyrdinem v Praze, když byla uzavřena Dohoda o spolupráci v boji s organizovaným zločinem a Dohoda o vypořádání ruského dluhu vůči České republice. 35 Postupně docházelo ke snižování emocí v české zahraniční politice vůči Rusku, i když stín minulosti byl u některých představitelů českého politického života stále přítomen. Oficiální zahraniční politika si ale význam Ruska a kooperativních vztahů s ním uvědomovala, 36 proto se také dále zasazovala o prohlubování spolupráce. Tyto výrazy českého zájmu však nebyly opětovány ruskou stranou. Premiér Černomyrdin během návštěvy Prahy otevřeně varoval českou vládu před vstupem do NATO a upozornil, že takový krok zhorší vzájemné vztahy. 37 Za účelem zintenzivnit česko-ruské parlamentní kontakty přicestovala v červnu 1997 do Moskvy delegace Poslanecké sněmovny vedená jejím předsedou Milošem Zemanem. 38 Kontakty mezi sebou udržovaly také horní komory obou parlamentů. O českém vstupu do NATO a ruském postoji k rozšiřování NATO jednala delegace českých senátorů vedená předsedou Senátu Petrem Pithartem v únoru 1998 v Moskvě. Česká strana projevila během jednání s ruským premiérem Černomyrdinem zájem na posílení hospodářské spolupráce a upevnění postavení českých vývozců na ruském trhu. 39 Ministr zahraničí Šedivý během setkání s prvním náměstkem ruského ministra zahraničí Ivanova v květnu 1998 v Praze projevil zájem na zintenzivnění politických 33 KOTYK, Václav. Česká zahraniční politika a Rusko. Mezinárodní politika. 1996, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1996, s. 104, Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1997, s KOTYK, Václav. Česko-ruské vztahy v kontextu středoevropské politiky Ruska. Mezinárodní vztahy. 1997, č. 2, s DOBROVSKÝ, Luboš. Česko-ruské vztahy. Mezinárodní politika. 2001, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1997, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1998, s. 38 8

13 a ekonomických vztahů s Ruskou federací. Podle ministra Šedivého byl zájem českých exportérů vrátit se na ruský trh a aktivizace česko-ruských kontaktů v souladu s iniciativou vlády zaměřené na oživení vztahů s Ruskem. 40 Nová vláda v tomto směru navázala na zahraniční politiku úřednické vlády a snažila se také oživit vzájemné kontakty. Česká snaha o oživení kontaktů nebyla ovšem ze strany Ruska opětována. Ruští ministři zahraničí odmítali v souvislosti s českou účastí v NATO navštívit Prahu, přestože po návštěvě ministra Zieleniece byla na řadě ruská strana. Ignorování českých pozvání ruským ministerstvem zahraničí nepřispělo k posílení vztahů. 41 Smluvní základnu rozšířila vládní delegace vedená předsedou vlády Milošem Zemanem, která v Moskvě 15. dubna 1999 podepsala dohody o vzájemném udržování válečných hrobů, uznávání zkoušek dovážených výrobků a certifikátů a dodatek k dohodě o spolupráci v jaderné energetice (viz příloha č. 1). Premiér Zeman se setkal s ruským ministrem zahraničních věcí Ivanovem a s premiérem Primakovem jednal o formách splácení ruského dluhu a o oživení vzájemných vztahů s důrazem na ekonomiku. 42 Právě otázky spojené s plněním dohod o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice byly kontinuálním problémem ve vzájemných vztazích a zatěžovaly vzájemné vztahy na všech úrovních. Ruská strana ale neplnila tyto dohody. Například dle dohody z roku 1994 mělo Rusko za rok 1996 uhradit 380 milionů amerických dolarů, zaplatilo ale pouze 10 milionů. 43 Harmonogram vypořádání byl v návaznosti na dohody Ruska s Pařížským klubem předělán na období , Ruská federace však neplnila ani dohody týkající se úhrady úroků z úvěrů. 44 Z důvodu harmonizace legislativy s EU zavedla Česká republika počátkem roku 2000 vízovou povinnost i pro občany Ruska. Podle vyjádření vlády byla příčinou obava z volného pohybu příslušníků mafií, ale skutečnou příčinou byla spíše snaha omezit příliv uprchlíků. 45 Zavedení víz přispělo ke zhoršení vztahů a bylo kritizováno například ruským velvyslancem v Praze Rjabovem, který vyjádřil vážné znepokojení nad současným stavem česko-ruských vztahů, které podle něj měly konfrontační vývoj. 40 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1998, s DOBROVSKÝ, Luboš. Česko-ruské vztahy. Mezinárodní politika. 2001, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1999, č. 4, s LUŇÁK, Petr. Postsovětský prostor v prioritách české zahraniční politiky. In: KOTYK, Václav et al. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od července 1998 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2000, s ŠUSTROVÁ, Petruška. Český vztah k Rusku. Mezinárodní politika. 2006, č. 2, s. 20 9

14 Kriticky hovořil o zastavení česko-ruského politického dialogu. 46 Česká delegace v čele s tehdejším náměstkem ministra zahraničí Ottou Pickem přitom v říjnu 1998 v Moskvě projevila zájem o zvýšení počtu pravidelných konzultací na této úrovni. Podobná jednání se ale od té doby neuskutečnila, protože se ruská strana k pozvání stále nevyjádřila. Rusko navíc již několik let odkládalo návštěvu svého ministra zahraničí v Praze. 47 Zájem o zintenzívnění politického dialogu, zvláště na parlamentní úrovni, zaznamenala delegace české Poslanecké sněmovny, která v říjnu 2000 jednala v Moskvě s ruskými poslanci a vládními představiteli. Výrazně se však nepodařilo prorazit stagnaci ve vzájemných vztazích. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek přiznal, že budování nových česko-ruských vztahů bylo zatím problematické Ekonomická spolupráce K oslabení vzájemných vztahů v ekonomické oblasti vedlo to, že česká vláda nepovažovala ruský trh za příliš významný, ten byl navíc počátkem 90. let vysoce rizikový. Vláda podporovala spíše zapojování českých hospodářských subjektů do západní ekonomiky, a to z důvodu nutnosti přeorientovat se a uspět na náročném západním trhu. 49 K omezení obchodních styků s Ruskem došlo již v první fázi transformačních procesů probíhajících v obou zemích, tedy ještě před vznikem České republiky. 50 Přes změnu v hospodářské a politické orientaci České republiky byla stále ekonomická spolupráce s Ruskem důležitá, především z důvodu závislosti na dodávkách nejdůležitějších energetických zdrojů. Význam ekonomické spolupráce s Ruskem stvrdila pracovní návštěva ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého v dubnu 1993 v Moskvě. Ministr jednal s vedením plynárenského komplexu Gazprom, které přislíbilo dlouhodobé dodávky plynu. Zástupci Gazpromu projevili zájem o dodání automobilů Tatra a zařízení pro čerpací stanice. 51 Ministra Dlouhého doprovázeli zástupci Ministerstva zahraničních věcí, bank a velkých 46 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2000, č. 3, s Tamtéž, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2000, č. 10, s VOTÁPEK, Vladimír. Česká východní politika. In: PICK, Otto a kol. Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, s STRÁNSKÝ, František. Ruská ekonomika a česko-ruský obchod. Mezinárodní politika. 1996, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1993, s

15 českých podniků Chemapol, Škodaexport a Škoda Plzeň. 52 Ministr Dlouhý podepsal s ruským protějškem Dohodu o obchodní, hospodářské a vědeckotechnické spolupráci. Vytvořila se mezivládní komise, která se zabývala především problematikou splácení ruského dluhu a vzájemnými obchodními vztahy. Ministr jednal o rozvoji přímých kontaktů mezi podniky a hovořil s ministrem financí Fjodorovem o ruském zadlužení. Zájem na posílení spolupráce s Ruskem v ekonomické oblasti potvrdil ministr Dlouhý, když prohlásil, že se podařilo Českou republiku prezentovat jako stabilizovaného obchodního partnera, který nemá zájem obchodovat jen se Západem. Ministr vyjádřil zájem o razantní agresivní pronikání na ruský trh. 53 Docházelo ale k pravému opaku, protože české výrobky začaly z ruského trhu postupně mizet. Navíc snižující se český vývoz zpracovatelského průmyslu kryl stále menší část dovozu z Ruska, a tím docházelo ke zvyšování pasiva obchodní bilance. 54 Předpoklad pro rozvoj dalších kontaktů vytvářela Mezivládní dohoda o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci v zemědělsko-průmyslovém komplexu, kterou v Moskvě podepsal ministr zemědělství Lux a ruský vicepremiér Zaverjucha. Návštěva potvrdila vůli české vlády rozvíjet spolupráci s Ruskou federací. Překážkou ve spolupráci byla politická nestabilita v Rusku a častá platební neschopnost ruských podniků. 55 Také nedostatečná znalost ekonomické situace v Rusku a hospodářské politiky ruské vlády představovala jeden z faktorů zpomalující rozvoj česko-ruských hospodářských vztahů. 56 Z důvodu nutnosti provést inventarizaci smluv a dohod mezi oběma státy a příprav nových dohod byl do Moskvy pozván premiér Václav Klaus na jednání s předsedou ruské vlády Černomyrdinem. Během jeho návštěvy byla v Moskvě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic, která představovala významnou formu ochrany českých investorů. Premiér Klaus ocenil ochotu ruské strany uzavřít dlouhodobé smlouvy o dodávkách ropy a zemního plynu. 57 Klausova návštěva Moskvy dala impulz k lepší hospodářské a finanční spolupráci, která pokračovala i v prosinci 1994 v Praze na prvním zasedání 52 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1993, s Tamtéž, s STRÁNSKÝ, František. Ruská ekonomika a česko-ruský obchod. Mezinárodní politika. 1996, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1993, s KOTYK, Václav. Česko-ruské vztahy v kontextu středoevropské politiky Ruska. Mezinárodní vztahy. 1997, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1994, s

16 smíšené mezivládní komise, vedené vicepremiéry Javorovem a Kočárníkem. Na zasedání se řešily otázky energetiky a ruské zadluženosti. 58 Během zasedání komise byla uzavřena Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. 59 Ve stejný den byl podepsán i Protokol mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o dodávkách ropy. 60 Právě dodávky energetických surovin byly zásadní otázkou vzájemných hospodářských vztahů, protože závislost na dodávkách z nestabilního Ruska byla českou stranou vnímána jako bezpečnostní riziko. Česká vláda se soustředila nejen na zajištění dodávek ropy a plynu z Ruska, ale také na vybudování technické infrastruktury umožňující dodávky ropy a zemního plynu z jiných než ruských zdrojů. V listopadu 1995 byl otevřen plynovod umožňující dovážet plyn z nalezišť v Severním moři. V prosinci téhož roku byl uveden do provozu ropovod z Německa. Tím se umožnila diverzifikace energetických zdrojů, která postupně vedla ke snížení podílu ruských dodávek u ropy a zemního plynu. 61 Řešení ruského dluhu vůči České republice, zajištění dodávek zemního plynu a ropy a také způsoby zvýšení vzájemného obchodního obratu byly hlavními tématy jednání ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého s ruskými partnery v červenci 1995 v Moskvě. 62 V Praze byla uzavřena Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Tato velice významná smlouva vytvářela lepší prostředí pro ekonomickou spolupráci. 63 K razantnímu zlepšení ekonomické spolupráce však nedošlo, protože limitujícím faktorem rozvoje hospodářských vztahů s Ruskem v této době byl krizový stav ruské ekonomiky. 64 Spolu s oživením průmyslové výroby v Rusku a v očekávání dalšího rozšíření ruského trhu začala Česká republika postupně obnovovat tradiční hospodářské vztahy s Ruskem, 58 LEBEDĚV, Alexandr. Velvyslanec vzpomíná... Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1994, s Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 61 VOTÁPEK, Vladimír. Česká východní politika. In: PICK, Otto a kol. Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1995, s Rusko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Businessinfo [online] [cit ]. Dostupné z: 64 LUŇÁK, Petr. Postsovětský prostor v prioritách české zahraniční politiky. In: KOTYK, Václav et al. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s

17 které v roce 1990 z politických důvodů zpřetrhala. Tento zájem byl oboustranný. V podpoře návratu na ruské trhy hrál významnou úlohu přímý vývoz kapitálu a zejména vytváření smíšených společností. Důvodem nízkých objemů přímého vývozu kapitálu do Ruska bylo především špatné investiční klima v Rusku. Přesto zájem části českých podnikatelů vzbuzovaly zásoby energetických surovin, levnější pracovní síla a poptávka po českém zboží v Rusku. Čeští podnikatelé měli navíc oproti západním firmám výhodu ve znalosti ruského trhu, obchodních partnerů i ruského jazyka. 65 K posílení českého vývozu do Ruské federace měla přispět česká výstava zahájená v listopadu 1996 v Moskvě. U příležitosti jejího otevření se ministr Dlouhý sešel s ruskými politiky, se kterými projednával otázky spojené s politickými a hospodářskými vztahy mezi Českou republikou a Ruskem. 66 V praktické rovině se začal projevovat zájem českých podniků o spolupráci s ruskými podniky. Například ČKD Tatra a Tulský kombajnový závod vytvořily smíšenou společnost na opravy a modernizaci českých tramvají dodaných do Ruska. K podpoře obchodu a společné výroby přispěla rusko-česká banka, která zahájila v Moskvě svou činnost v roce 1996 a ve které kontrolní podíl akcií patřil české straně. S pronikáním českého kapitálu do Ruska byl spojen i postupný růst vývozu ruského kapitálu do České republiky. Hlavním motivem byl pro ruské firmy útěk kapitálu před vratkou politickou situací, kriminalitou, vysokými daněmi a inflací. 67 Hlavním tématem třetího zasedání Mezivládní komise pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací, které se v lednu 1997 v Moskvě zúčastnil místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník, byla otázka zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice. 68 Právě nevypořádané české pohledávky vůči Rusku ve výši 3,4 miliardy amerických dolarů byly komplikací v hospodářské oblasti. 69 Jejich řešení se táhlo po celé toto období a zatěžovalo vzájemné vztahy také v hospodářské oblasti. Česká vláda přijala ruský požadavek odložení splátek ruského státního dluhu, ruská strana však opakovaně neplnila 65 LEVORA, Josef. Společné kapitálové investice Ruska a zemí střední a východní Evropy. Mezinárodní vztahy. 1998, č. 4, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1996, s LEVORA, Josef. Společné kapitálové investice Ruska a zemí střední a východní Evropy. Mezinárodní vztahy. 1998, č. 4, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1997, s LUŇÁK, Petr. Postsovětský prostor v prioritách české zahraniční politiky. In: KOTYK, Václav et al. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s

18 sliby a dohody. 70 Navíc v roce 1998 ruská vláda vyhlásila neschopnost dostát svým krátkodobým závazkům a na české straně došlo k obavám z možného rizika, že Rusko nedostojí ani svým dlouhodobým závazkům. Proto česká vláda začala přemýšlet o prodeji ruského dluhu za sníženou hodnotu soukromému subjektu. 71 Přestože hlavním cílem České republiky bylo zajištění stabilních dodávek energetických surovin a splacení ruského dluhu vůči České republice a rozvoj hospodářské spolupráce v dalších oblastech byl jen velmi omezený, podařilo se udržet téměř pravidelný rytmus práce Mezivládní komise pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací. 72 Například v březnu 1999 v rámci zasedání této komise podepsal ministr průmyslu a obchodu Grégr s moskevským starostou Lužkovem memorandum o hospodářské spolupráci. 73 Ačkoliv Ruská federace byla v letech čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky, český vývoz klesal rychlejším tempem než dovoz z Ruska. Navíc se trvale snižoval podíl strojírenských výrobků. 74 Český vývoz do Ruské federace narůstal pouze v letech Tento příznivý vývoj českého vývozu do Ruska byl ale v důsledku finanční krize v Ruské federaci v roce 1998 přerušen a vývoz se v roce 1999 oproti roku 1997 snížil téměř na polovinu. Právě finanční krize, která zasáhla Ruskou federaci v roce 1998, zbrzdila možnosti vzájemné obchodně-ekonomické spolupráce a zapříčinila další snížení objemu obchodní výměny. V roce 2000 začal český vývoz i celkový obrat vzájemného obchodu opět růst, obrat dosáhl svého maxima v tomto období, ovšem vývoz nepřekročil hodnoty z roku Bilance vzájemného obchodu byla trvale pasivní. Meziroční nárůst pasivního salda v tomto období byl nejvyšší v roce 2000, kdy se oproti roku 1999 téměř zdvojnásobil. Negativní vývoj českého vývozu ilustruje propad pozice Ruské federace ve vývozu z 5. místa v roce 1993 až na 15. místo v roce Vývoj vzájemného obchodu v období znázorňuje tabulka č DOBROVSKÝ, Luboš. Česko-ruské vztahy. Mezinárodní politika. 2001, č. 2, s VOTÁPEK, Vladimír. Česká východní politika. In: PICK, Otto a kol. Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, s Tamtéž 73 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1999, č. 3, s LUŇÁK, Petr. Postsovětský prostor v prioritách české zahraniční politiky. In: KOTYK, Václav et al. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s

19 Tabulka č. 1 Vývoj vzájemného obchodu v období v tis. Kč Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo Kč pořadí Kč pořadí Kč pořadí Kč Zdroj: Interní databáze Ministerstva průmyslu a obchodu 1.3 Shrnutí Negativním faktorem ve vzájemných vztazích byla ruská reakce na vstup České republiky do NATO. To, že vzájemné vztahy byly chladné, potvrzuje absence vztahů na nejvyšší úrovni od návštěvy prezidenta Jelcina v Praze v roce 1993 a také odkládání návštěvy ruského ministra zahraničí v Praze. Většina kontaktů se týkala posílení ekonomických vztahů a řešení zadluženosti Ruska vůči České republice, proto se uzavřené smlouvy většinou zabývaly úpravou obchodních vztahů a dodávkami ropy a zemního plynu. Nebyl příliš velký zájem na rozvíjení spolupráce nad rámec nezbytně nutných otázek, kterými byla ruská zadluženost, dodávky nerostných surovin a podpora českého exportu. Vláda se snažila posílit ekonomickou spolupráci uzavřením řady bilaterálních smluv upravujících hospodářské vztahy a vytvořením společné komise pro obchodně-ekonomickou a vědeckotechnickou spolupráci. V praktické rovině ovšem rostl český vývoz pouze v letech V roce 1998 poklesl český vývoz i obrat vzájemného obchodu v důsledku finanční krize v Rusku. V roce 2000 začal český vývoz i obrat opět růst. Vzájemné ekonomické vztahy byly i nadále zatíženy nedořešením otázky dluhu z dob SSSR. 15

20 2 Česká zahraniční politika a vztahy s Ruskou federací v období Toto období je charakteristické zlepšením vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Ruskem. Po deseti letech byl naplněn cíl české zahraniční politiky vůči Rusku, kterým bylo vybudování rovnoprávných vztahů s Ruskou federací. Novým impulzem ke zlepšování vzájemných vztahů byl na ruské straně nástup prezidenta Vladimira Putina. 75 K zájmu na posílení spolupráce přispěl růst významu Ruské federace a její mezinárodní autority. Rusko bylo členem mezinárodní protiteroristické koalice a jedním z důležitých obchodních partnerů členských i kandidátských zemí EU. 76 Důvěra EU v Rusko jako spolehlivého dodavatele zemního plynu byla otřesena v lednu 2006, kdy Rusko zastavilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu. 77 I přes zlepšení česko-ruských vztahů a spolupráce stále přetrvávalo negativní vnímání Ruska nejen českou veřejností, ale i politickými elitami. Rusko bylo nadále spojováno především s kriminalitou, totalitními nebo alespoň nedemokratickými praktikami vládnoucích vrstev a neutěšenou sociální situací. 78 Přesto začaly v tomto období oficiální politické vztahy ztrácet negativní emocionální kontext a dostaly se do pragmatické roviny. Obě země se soustředily na ekonomickou spolupráci a vyhýbaly se střetům na mezinárodněpolitické scéně. Česká vláda soustředila svou pozornost na zasedání NATO na nejvyšší úrovni, které bylo naplánováno na listopad 2002 v Praze. O zlepšení česko-ruských vztahů svědčí snaha České republiky přispět k prohloubení spolupráce NATO s Ruskem usilováním o to, aby Rada spolupráce nezasedala ve formě 19+1, ale spíše jako dvacítka. 79 To bylo naplněno koncem května 2002, když byla členskými státy a Ruskou federací slavnostně podepsána deklarace o vytvoření Rady NATO-Rusko, ve které se Ruská federace stala 75 VOTÁPEK, Vladimír. Česká východní politika. In: PICK, Otto a kol. Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, s Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2002 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2003, s TICHÝ, Lukáš. Energie a bezpečnost jejích dodávek ve vztazích Evropské unie a Ruska. Mezinárodní politika. 2008, č. 8, s KRATOCHVÍL, Petr. Existuje česká východní politika?: Od úprku z východní Evropy k opožděnému návratu. Mezinárodní politika. 2007, č. 4, s ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s

21 rovnocenným partnerem s možností konzultovat a spolurozhodovat o bezpečnostních otázkách. 80 V červnových volbách v roce 2002 zvítězila ČSSD, předsedou nové vlády se stal Vladimír Špidla a ministrem zahraničních věcí Cyril Svoboda. V zahraniční oblasti programového prohlášení zůstalo prioritou začlenění do EU, rozvíjení dobrých vztahů se sousedními zeměmi a posilování spolupráce se spojenci v NATO. Vláda projevila zájem na rozvíjení vztahů s dalšími zeměmi na bilaterálním i multilaterálním základě se zvláštním zaměřením na ekonomickou oblast zahraniční politiky. Ve vztahu k Rusku bylo pouze zmíněno, že vláda bude nadále rozvíjet vzájemně výhodné vztahy s Ruskou federací a Ukrajinou ve všech oblastech společného zájmu. 81 Z programového prohlášení je zřejmé zachování kontinuity v příklonu k západním zemím, ale i viditelná snaha zachovat pragmatický vztah s Ruskem. Nejsou ale opět popsány konkrétní cíle. V roce 2003 došlo ke změně dalšího důležitého aktéra zahraniční politiky, když byl jako nový prezident zvolen Václav Klaus. Jeho pragmatičtější přístup se projevil i ve vztahu k Rusku. V březnu 2003 vypracovalo Ministerstvo zahraničních věcí Koncepci zahraniční politiky České republiky na léta , která se ovšem příliš nelišila od koncepce schválené v roce Koncepce reflektovala změny, ke kterým došlo v mezinárodních vztazích, konkrétně po teroristických útocích z v USA. Základními prioritami bylo především úspěšné začleněním do EU, aktivní činnost v NATO, boj proti terorismu, rozvíjení dobrých vztahů se sousedními zeměmi a posilování spolupráce na regionální úrovni, rozvíjení vztahů s dalšími státy se zvláštním důrazem na ekonomický aspekt zahraniční politiky a cílená prezentace České republiky v zahraničí. 83 Rusko bylo v tomto dokumentu primárně podřazeno otázkám spojených s činností NATO a jako dodatek byla zmíněna ekonomická spolupráce. 84 Koncepce však nenabízela ucelenější přístup k Ruské federaci. 80 NATO-Russia Relations: A New Quality. Nato [online] [cit ]. Dostupné z: 81 Programové prohlášení vlády, srpen Vláda České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: cr/vladimir-spidla/programove-prohlaseni-vlady_1.pdf 82 ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s VESELÝ, Zdeněk. Nástin dějin České zahraniční politiky. Praha: Oeconomica, 2009, s KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s

22 V roce 2004 se Česká republika stala členem EU, čímž byl naplněn druhý z primárních cílů vlád samostatné České republiky. Přijetím do EU nabyla zahraniční politika vůči Ruské federaci nové dimenze, protože EU přikládala větší pozornost vztahu k Rusku, a to především obchodní spolupráci, ve které bylo Rusko klíčovým partnerem. 85 Ve vládním prohlášení nové vlády Stanislava Grosse ze srpna 2004 zmínila vláda jako svou prioritu aktivní účast České republiky v procesu prohlubování evropské integrace s ohledem na české národní zájmy a účast v rámci transatlantické a mezinárodní spolupráce. Otázka vztahu k Ruské federaci nebyla ve vládním prohlášení zmíněna vůbec. 86 Předseda nové vlády Jiří Paroubek ve své předmluvě k programovému prohlášení vlády v roce 2005 deklaroval zájem plně rozvíjet spolupráci s našimi východními sousedy, Ruskou federací, Indií, Čínou a všemi mírumilovnými zeměmi světa při aktivním zapojení v organizaci Spojených národů. 87 Prioritou vlády zůstala účast na transatlantické a mezinárodní spolupráci a aktivní účast v EU, především v procesu prohlubování evropské integrace. Dalším cílem zahraniční politiky bylo rozvíjení dobrých vztahů se sousedními státy a ekonomické oblasti české zahraniční politiky, pro niž se díky členství České republiky v Evropské unii vytvářel nový prostor. 88 Česká zahraniční politika si zachovala kontinuitu, což potvrzuje i setrvání Cyrila Svobody na postu ministra zahraničních věcí. V roce 2006 se v České republice konaly volby do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla nová koaliční vláda v čele s ODS. Předsedou vlády se stal Mirek Topolánek a ministrem zahraničních věcí jeho první vlády Alexandr Vondra. 89 První Topolánkova vláda zařadila v programovém prohlášení kapitolu týkající se zahraniční politiky na první místo, ale vztahy s Ruskou federací nebyly v dokumentu zmíněny vůbec. V zahraničněpolitické části programového prohlášení se vláda zabývala především 85 Trade: Russia. European Commission [online] [cit ]. Dostupné z: 86 Programové prohlášení vlády České republiky. Vláda České republiky [online]. srpen 2004 [cit ]. Dostupné z: 87 Programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka (2005). Vláda České republiky [online]. duben 2005 [cit ]. Dostupné z: 88 Tamtéž 89 VESELÝ, Zdeněk. Nástin dějin České zahraniční politiky. Praha: Oeconomica, 2009, s

23 vztahy s EU, okrajově bylo zmíněno také NATO a úloha posílení ekonomické diplomacie. 90 Vládě se však nepodařilo získat důvěru Poslanecké sněmovny Politická spolupráce V tomto období došlo ke zlepšení politických vztahů mezi Českou republikou a Ruskem a k rozvoji kontaktů na všech úrovních. Zvláštní pozornost byla věnována obchodně-ekonomickým vztahům. Prohlubování vzájemné spolupráce vedlo k rozšiřování bilaterální smluvní základny a v některých případech byla nutná modifikace či záměna stávajících smluvních dokumentů z důvodu vstupu České republiky do EU. Po sedmi letech charakteristických ochlazením vzájemných vztahů potvrdila návštěva ruského ministra zahraniční Igora Ivanova v Praze počátkem února 2001 rostoucí zájem na posílení spolupráce. Ministr Ivanov se shodl s prezidentem Havlem na tom, že členství České republiky v NATO není překážkou v rozvoji vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Prezident Havel během rozhovoru pozval do Prahy ruského prezidenta Vladimira Putina. 92 O oživení česko-ruských vztahů, ruském dluhu z minulosti a vzájemném obchodě jednal ministr Ivanov s premiérem Zemanem, který využil setkání k pozvání ruského premiéra Michaila Kasjanova k návštěvě České republiky. 93 Ministr Ivanov, který byl prvním šéfem ruské diplomacie, který navštívil Českou republiku od roku 1994, se s ministrem Janem Kavanem shodl na potřebě zavedení pravidelného politického dialogu mezi oběma zeměmi ve všech oblastech. 94 Návštěva zahajovala období pravidelného dialogu a byla důkazem politické vůle na obou stranách řešit i tak složité problémy, jako byly české finanční pohledávky v Rusku a úpadek českého vývozu do Ruska. 95 Aktivizace kontaktů s Českou republikou byla součástí úkolu oživit styky se státy střední a východní Evropy, kterým prezident Putin pověřil ruské ministerstvo zahraničí. Tento region byl pro Ruskou federaci velmi důležitý, protože 90 Programové prohlášení vlády. Vláda České republiky [online]. září 2006 [cit ]. Dostupné z: 91 VESELÝ, Zdeněk. Nástin dějin České zahraniční politiky. Praha: Oeconomica, 2009, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2001, č. 2, s Je žádoucí oživit česko-ruské vztahy. Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 94 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2001, č. 2, s ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s

24 představoval most k západní Evropě a také jednoho z hlavních odběratelů energie a surovin tranzitní cestou. 96 Zlepšení ve vzájemných vztazích naznačila také návštěva předsedy horní komory ruského parlamentu Strojeva, který s delegací přicestoval koncem února 2001 do Prahy. 97 Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus ocenil první příležitost mluvit s reprezentanty gubernií a se šéfy parlamentů autonomních oblastí a republik, kteří jsou dominantními hráči na ruské politické scéně. Klaus kritizoval chudost našich vztahů na politické rovině, které když jsou, tak jsou ještě s centrální moskevskou reprezentací. 98 Strojev a předseda Senátu Pithart podepsali protokol o spolupráci mezi českým Senátem a ruskou Radou federací, 99 který představoval nový počátek dialogu mezi zeměmi. Obnovení česko-ruských vztahů a urovnání ruského dluhu vůči České republice bylo cílem cesty Miloše Zemana v červnu 2001 do Ruska. 100 Tato návštěva přispěla k prohloubení kontaktů s jednotlivými částmi Ruské federace. Během další návštěvy předsedy české vlády Zemana v Moskvě se česká a ruská vládní delegace dohodla na řešení otázky ruského dluhu, což stvrdily Mezivládní smlouvou o umoření části ruského dluhu vůči České republice. 101 Načasování a způsob prodeje dluhu však byly problematické. Přestože ruská vláda v době prodeje dluhu vykazovala devizové rezervy ve výši 65 miliard amerických dolarů, byly pohledávky v hodnotě 2,5 miliardy dolarů prodány za 555 milionů dolarů neznámé společnosti Falcon Capital. Ta od ruské vlády údajně získala 1,2 miliard dolarů. Tyto skutečnosti vedly k otázkám, kdo na prodeji ruského dluhu vydělal a jaké síly v České republice řídily zahraniční politiku vůči Ruské federaci. 102 Během Zemanovy říjnové návštěvy v Moskvě v roce 2001 bylo podepsáno několik dalších dohod například o vojenské spolupráci a o spolupráci ve školství a vědě. 96 SPIRIDONOV, Andrei. Ruská zahraniční politika, vztahy s USA ( ). Mezinárodní politika. 2002, č. 8, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2001, č. 2, s Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2001, č. 3, s Přijetí zahraničních návštěv a setkání se zahraničními návštěvami v roce Senát PČR [online] [cit ]. Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2001, č. 6 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2001, č. 10 [cit ]. Dostupné z: s VOTÁPEK, Vladimír. Česká východní politika. In: PICK, Otto a kol. Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, s

25 Česko-ruská spolupráce se dle ruského premiéra dostávala po období ochlazení do roviny partnerství. Premiér Zeman prohlásil: Považujeme Rusko nejenom za svého partnera, ale i za svého přítele. 103 Další část dluhu byla vyřešena v dubnu 2002, když se premiér Zeman s ruským premiérem Kasjanovem dohodl, že Rusko uhradí část svého dluhu vůči České republice dodávkami zbraní, lodí a paliva pro Jadernou elektrárnu Dukovany. 104 Urovnání bývalého sovětského dluhu bylo také tématem rozhovorů ministra zahraničí Jana Kavana s premiérem Kasjanovem a ministrem zahraničí Ivanovem v Moskvě koncem ledna O odtajnění smlouvy týkající se umoření části dluhu, kterou požadovali někteří politici, protože se jim nelíbilo, že smlouvy nemohou být odtajněny bez ruského souhlasu, ministr s ruskými kolegy nehovořil. Ministr to zdůvodnil tím, že si ruská strana kladla podmínku, že tyto smlouvy zveřejněny nebudou a česká strana se k tomu zavázala, takže se smlouvy nezveřejní, dokud ruská strana nezmění své stanovisko. Jan Kavan konstatoval, že česko-ruské vztahy jsou nejlepší za posledních deset let. A zmínil fakt, že poté, co nastoupil do úřadu prezident Vladimir Putin, byla patrná snaha Ruska zlepšit vztahy se zeměmi střední Evropy včetně České republiky. 105 Premiér Miloš Zeman v červnu 2002 jednal v Petrohradě s předsedou horní komory ruského parlamentu Mironovem a navštívil petrohradské loděnice, kde se stavěly lodě typu řeka-moře, které měla Česká republika obdržet v rámci splácení ruského dluhu. 106 Za velice přátelské atmosféry proběhla také schůzka ministrů zahraničí Cyrila Svobody a Igora Ivanova koncem listopadu 2002 v České republice. Svoboda zdůraznil, že česká strana má zájem také na rozvíjení ekonomické spolupráce a že ruské podniky, které se zúčastní veřejné soutěže, nebudou diskriminovány. Při této příležitosti Ivanov pozval šéfa české diplomacie na návštěvu Ruska. 107 Ministr zahraničí Svoboda pozvání přijal a oba ministři jednali koncem dubna 2003 v Moskvě o vzájemných vztazích, na kterém se shodli, že vztahy jsou na mimořádně dobré úrovni a mají jen málo problematických 103 ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s Vláda: Ruský dluh je vyřešen. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: /ekonomika.aspx?c=a020416_221952_ekonomika_pol 105 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2002, č. 1 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2002, č. 6 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2002, č. 11 [cit ]. Dostupné z: s

26 stránek, což potvrdila frekvence a intenzita kontaktů v posledních letech. 108 I když na zlepšení vztahů měly vliv také vnější události, jako změna v přístupu ruské strany, lze připsat vládě premiéra Zemana zásluhu na zlepšení vztahů a spolupráce s Ruskem. 109 Koncem května 2003 navštívil prezident Václav Klaus Petrohrad při příležitosti oslav 300. výročí jeho založení. Během této návštěvy prezident Klaus pozval ruského prezidenta Putina k návštěvě Prahy. 110 Pozitivní vývoj potvrdila počátkem listopadu 2003 druhá návštěva prezidenta Klause v Rusku, kde se s prezidentem Putinem shodl, že v česko-ruských vztazích je stále co zlepšovat, ačkoliv se vztahy postupně zlepšovaly a nabíraly pevnější a pozitivní charakter. 111 Touto návštěvou český prezident dokázal, že je s Ruskem třeba spolupracovat a zahájil novou etapu v bilaterálních vztazích mezi Moskvou a Prahou po deseti letech pauzy ve vztazích na nejvyšší úrovni. 112 Rusko reagovalo na vstup České republiky do EU vcelku pozitivně v kontrastu s jeho reakcí na vstup do NATO. 113 Proto s sebou členství v EU nepřineslo zhoršení vztahů, ale naopak nárůst intenzity jednání s Ruskem na mnohostranné úrovni. Podařilo se prosadit rozšíření podmínek Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskou federací, jejímž základem bylo ustanovení o doložce nejvyšších výhod ve vzájemném obchodě, na přistupující státy od okamžiku členství v EU. Protokol o rozšíření Dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem na přistupující státy byl podepsán Jedna z mnoha oficiálních návštěv delegace Senátu České republiky, které byly četnější v tomto období oproti tomu minulému, proběhla v únoru 2004 v Moskvě. Předseda Senátu Petr Pithart poukázal na výrazné zlepšení česko-ruských vztahů a na značné zlepšení přístupu Ruska k České republice. Všichni konstatují úlevu po létech viditelného ochlazení. Mám co srovnávat. Byl jsem tady před šesti léty. Byla to atmosféra 108 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2003, č. 4 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika ČR v roce Mezinárodní politika. 2002, č. 1, s ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2003, č. 11 [cit ]. Dostupné z: s Tamtéž, s BOHDÁLEK, Miroslav. Vztahy EU-Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?. Global Politics [online] [cit ]. Dostupné z: Joint statement on EU Enlargement and EU-Russia relations. Europa-Press releases [online] [cit ]. Dostupné z: ge=en&guilanguage=en 22

27 občas mrazivá. Vstupovali jsme do NATO, byla nevyřešená otázka ruského dluhu. 115 Zájem na politickém dialogu z ruské strany stvrdila návštěva ruského ministra zahraničí Lavrova 20. října 2004 v Praze, během které se sešel s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou 116 a také se senátory, kterým objasnil situaci v Čečensku. 117 Ke konci roku 2005 se v Moskvě sešli ministři zahraničních věcí Svoboda a Lavrov. Podle Lavrova byly česko-ruské vztahy v posledních letech mimořádně pragmatické a zbaveny negativního emocionálního kontextu. Obě země se soustředily na ekonomiku a vyhýbaly se střetům na mezinárodněpolitické scéně. Ministr Svoboda konstatoval, že s Ruskem nemáme sporné otázky, jsme zainteresováni v rozvoji vztahů na všech úrovních. 118 Vláda však byla kritizována za přehlížení a nereagování na některé sporné otázky jako například nedostatek demokracie v Rusku a válku v Čečensku. 119 Nejvýznamnější zahraničněpolitickou událostí v česko-ruských vztazích roku 2006 byla březnová návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Praze. Přátelskou atmosféru podtrhl návrh české strany na vedení jednání v ruštině, což prezident Putin velice ocenil. 120 Tématem hovorů byla převážně spolupráce v energetické oblasti a dodávky zemního plynu do České republiky po roce Ruský prezident přislíbil společné projekty a potvrdil dlouhodobé kontrakty na dodávky ruského plynu. 121 Rozhovor prezidentů se zabýval i další možností rozšíření vzájemné obchodní výměny a vyšší formy ekonomické spolupráce se zaměřením na výrobní kooperace, obousměrné investice či zakládání společných podniků. 122 Návštěva ruského prezidenta vyvolala řadu protestů především mezi ochránci lidských práv, kteří nesouhlasili s postojem prezidenta Putina vůči Čečensku. Například senátor Štětina prohlásil, že během Putinovy návštěvy 115 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 2 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 10 [cit ]. Dostupné z: s Tamtéž, s C. Svoboda v Moskvě: s Ruskem nemáme sporné otázky. Prezident Putin přijede do ČR v roce Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ŠUSTROVÁ, Petruška. Český vztah k Rusku. Mezinárodní politika. 2006, č. 2, s Putin v Praze jednal s Klausem, mluvili rusky. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: /domaci.aspx?c=a060301_151131_domaci_miz 121 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2006, č. 3 [cit ]. Dostupné z: s Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2006 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2007, s

28 opustí budovu Senátu. 123 Proti porušování lidských práv v Čečensku se postavil také bývalý prezident Václav Havel a senátor Karel Schwarzenberg, kteří se podepsali pod otevřený dopis kritizující Rusko za cenzurování informací o čečensko-ruském konfliktu a vyzývající k jednání o čečenské otázce na červnovém summitu skupiny G Ekonomická spolupráce Vládě Miloše Zemana se podařilo zaktivizovat ekonomickou diplomacii, kterou předchozí vlády zanedbávaly. Rozšířila se ekonomická zastoupení na českých zastupitelských úřadech v zahraničí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. 125 Významnou událostí v oblasti ekonomických vztahů bylo přistoupení České republiky k EU a zapojení do společné obchodní politiky EU s Ruskem. Vstupem do EU vzrostl zájem ruských investorů o Českou republiku, protože se jim díky užšímu partnerství s Českou republikou a zakládáním společných podniků otevíral obrovský evropský trh s 450 miliony obyvatel. 126 Úspěchem v řešení ruského dluhu bylo dohodnutí konečného znění dodatku mezinárodní dohody , kterým bylo uzavřeno jednání o civilní části ruského dluhu (plné znění dohody viz příloha č. 2). Zároveň byly vytvořeny podmínky pro vypořádání celého dluhu, díky kterým Česká republika získala přes čtyři miliardy korun a dodávky zboží, které byly rozloženy do konce roku Novou koncepci hospodářských vztahů s Ruskem představila v květnu 2004 na česko-ruské obchodní konferenci v Moskvě Komora pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států (SNS) v čele s jejím ředitelem Masopustem. Konference se účastnilo 70 podnikatelů a manažerů. Dle Masopusta se po vstupu České republiky do EU nepředpokládají zásadní problémy ve vztazích s Ruskem, protože dohody garantují, že se situace nezmění. Masopust prohlásil, že cílem bylo ukázat ruské straně zájem na spolupráci. Chceme ruským partnerům říci, že už konečně se u nás začíná něco 123 Putin v Praze jednal s Klausem, mluvili rusky. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: domaci.aspx?c=a060301_151131_domaci_miz 124 Nezavírejme nad činy Ruska oči. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 6 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 3 [cit ]. Dostupné z: s

29 probouzet. Nejen mezi podnikateli, ale i v politických kruzích. Chceme ukázat, že víme o tom, že jsme udělali hloupost, když jsme odsud odešli a že se sem chceme vrátit. 128 V tomto období výrazně posilovala regionální spolupráce. Například v červenci 2004 uzavřel Olomoucký kraj dohodu o spolupráci s Kostromskou oblastí v Rusku. Obsahem byla spolupráce na poli hospodářství, školství a kultury. Českým podnikatelům se naskytla příležitost rozvíjet své aktivity v Rusku například v textilním a automobilovém průmyslu. 129 V červenci 2006 navázali spolupráci primátoři Plzně a Jekatěrinburgu podepsáním protokolu o novodobé družební spolupráci. Dokument navazoval na dávné vztahy obou měst a stanovoval priority vzájemné spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury, řízení energetiky a výměně zkušeností v oblasti kultury a vzdělávání. 130 Výrazným rysem české ekonomické diplomacie vůči Rusku byla orientace na přímou spolupráci s hospodářsky silnými regiony Ruské federace. Tento trend potvrdilo jednání prvního náměstka ministra průmyslu a obchodu Václava Petříčka v listopadu 2005 v Jekatěrinburgu s gubernátorem Sverdlovské oblasti Eduardem Rosellem. Hlavním tématem byla diskuse o možném vzniku společné továrny na výrobu automobilů Škoda v Rusku. 131 Za účelem navázat užší obchodní a podnikatelské vztahy s jižní částí Ruska odcestovala na oficiální návštěvu Volgogradské oblasti česká delegace tvořena politiky, ekonomy a podnikateli v čele s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, který zahájil 24. října 2006 ekonomické fórum, jehož součástí byla bilaterální jednání předsedy Senátu s gubernátorem Volgogradské oblasti Maksjutou a zplnomocněným zástupcem prezidenta Ruské federace Jižního federálního okruhu Kozakem. 132 Zájem o export do Ruska začal růst i v takových českých regionech jako západní a severní Čechy, které se vyznačovaly orientací především na Německo a západní Evropu Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 5 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 7 [cit ]. Dostupné z: s Plzeň a Jekatěrinburg podepsali družební smlouvu. Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2005, č. 11 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2006, č. 10 [cit ]. Dostupné z: s VOTÁPEK, Vladimír. Ruská ekonomika. Mezinárodní politika. 2002, č. 4, s

30 Krokem k razantnější podpoře vstupu českých firem na ruský trh bylo uzavření nové dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci v Moskvě. Obsahem dohody byla dlouhodobá spolupráce především v dopravě, energetice, chemickém, plynárenském a lehkém průmyslu. Jednání se účastnili i premiéři obou zemí Michail Fradkov a Jiří Paroubek, kteří se před podpisem dohody sešli na krátkém dvoustranném jednání. 134 Mezivládní dohoda zachovala principy vzájemně výhodné bilaterální spolupráce s Ruskem i po vstupu České republiky do EU a vytvářela smluvní rámec pro činnost obnovené Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací. 135 Úspěch českých firem při spolupráci s regiony Ruské federace potvrdilo například uzavření zakázek v září 2006 v hodnotě přibližně 6 miliard korun v ruském Omsku. Největší z nich byl kontrakt firem Alta a Chemoprag na dodávku linky na výrobu bioethanolu. Čeští podnikatelé navštívili ruskou gubernii Omsk v rámci zahraniční cesty prezidenta Klause, který dále cestoval do Mongolska, Číny, Vietnamu a Singapuru. 136 Nejvýznamnější obchodněpolitickou událostí v roce 2006 bylo druhé zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci, které se uskutečnilo v říjnu v Moskvě. Jednání byli kromě vedoucích činitelů a expertů příslušných resortů přítomni také představitelé bankovních a podnikatelských kruhů. Jednalo se o aktuálních otázkách v mnoha oblastech hospodářství. 137 Zasedání potvrdilo účelnost činnosti komise jako koordinačního orgánu bilaterálních ekonomických vztahů. Český vývoz v roce 2001 oproti roku 2000 vzrostl, došlo také k posunu pořadí Ruska jako vývozního partnera z 15. na 13. místo. V letech vývoz opět poklesl, ale v roce 2004 začal opět růst, což mělo vliv na částečné snížení salda vzájemného obchodu. Od roku 2003 narůstal dovoz z Ruska, který zapříčinil výrazné zvýšení salda obchodu v roce 2005 a Přesto byl pozitivním trendem ve vzájemném obchodu 134 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2005, č. 5 [cit ]. Dostupné z: s Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2005 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2006, s České firmy podepsaly v Omsku smlouvy v hodnotě 6 miliard Kč. Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: /407-politika-cr-+-sr/9044-ceske-firmy-podepsaly-v-omsku/ 137 Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2006 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2007, s

31 nárůst českého vývozu, který v roce 2006 představoval více než dvojnásobek hodnoty z roku Vývoj vzájemného obchodu ilustruje tabulka č. 2. Tabulka č. 2 Vývoj vzájemného obchodu v období v tis. Kč Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo Kč pořadí Kč pořadí Kč pořadí Kč Zdroj: Interní databáze Ministerstva průmyslu a obchodu 2.3 Shrnutí V tomto období nadále docházelo k rozšiřování smluvní základny a k významnému posunu při řešení otázek zadluženosti Ruska vůči České republice, která byla na smluvním základě uzavřena. Významně se rozšířily osobní kontakty mezi českými a ruskými politiky jak na nejvyšší úrovni, tak vládní, parlamentní a regionální úrovni. Četnější byly také návštěvy ministrů zahraničních věcí a dalších členů vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu. Znovunastolení důvěry a rovnoprávných vztahů mezi oběma zeměmi mělo pro Českou republiku důležitý význam, zvláště pak v oblasti hospodářských vztahů, kde Ruská federace stále představovala nejvýznamnějšího dodavatele ropy a zemního plynu. Členstvím v Evropské unii získaly vzájemné vztahy nový rozměr, protože se Česká republika zapojila do společné obchodní politiky EU s Ruskem. V oblasti hospodářských vztahů vzrostl zájem ruských investorů o novou pozici České republiky jako člena EU se všemi výhodami, které tento veliký trh skrývá. V závěru etapy se začala posilovat vzájemná obchodní výměna, rostl český vývoz do Ruska a začaly se více realizovat investice na obou stranách. 27

32 3 Česká zahraniční politika a vztahy s Ruskou federací v období Toto období je charakteristické ochlazením politických vztahů, které bylo do jisté míry způsobené rozdílným pohledem obou zemí na možnost zřízení americké radarové základny na území České republiky. Dalším vnějším faktorem, který negativně ovlivnil politické vztahy, byly parlamentní a prezidentské volby v Rusku a ruský odklon od demokracie. 138 K ochlazení vztahů přispěla značně také výměna české vlády. Nová Topolánkova vláda inklinovala k transatlantické vazbě, o čemž svědčily nebývale intenzivní kontakty s americkými představiteli. 139 Na druhé straně prezident Klaus zdůrazňoval perspektivu oboustranně výhodných ekonomických vztahů a vystupoval ve vztahu k Rusku pozitivně. Tyto dva politiky je možné považovat za reprezentanty dvou stěžejních proudů v české politické debatě. Ostražitý přístup a poukazování na přetrvávající hrozby ze strany Ruska jsou charakteristické pro jeden proud, kdežto druhý poukazuje na perspektivy spolupráce s Ruskem a odmítá jej jako hrozbu. 140 Na rozdíl od ochlazení v politické oblasti vztahy v ekonomické oblasti vysloveně vzkvétaly. 141 Po roce 2006 nebyla zpracována nová koncepce zahraniční politiky, která by navazovala na předchozí Koncepci zahraniční politiky České republiky na léta Protože nebyla vytvořena zastřešující koncepce, bylo rámcovým vodítkem pro zahraniční politiku Programové prohlášení vlády, 142 v němž byl oddíl věnovaný zahraniční politice stručný a navíc měl obecný charakter. Konkrétnější cíle byly vytyčeny ve vztahu k Evropské unii, kde cílem vlády byla mimo jiné účast v diskusi o budoucí institucionální podobě EU 138 KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s KOŘAN, Michal. Politický kontext a tvorba české zahraniční politiky v roce In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s KOŘAN, Michal. Politický kontext a tvorba české zahraniční politiky v roce In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s

33 a příprava na předsednictví v Radě EU v roce Zahraniční politika vůči Ruské federaci v dokumentu nebyla zmíněna vůbec. 143 Počátkem roku 2007 docházelo z ruské strany k velmi ostrým komentářům v reakci na americký návrh na umístění části obranného systému v České republice. Velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcov dokonce pohrozil zaměřením ruských raket na případný americký protiraketový systém. 144 Velmi tvrdě vystoupil proti plánům USA také prezident Putin na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Berlíně, podle kterého by tento krok rozpoutal novou vlnu zbrojení a prohlásil, že případné rozmístění střel nemůže zůstat bez ruské odpovědi. 145 Důvodem této agresivní Putinovi rétoriky byly do jisté míry blížící se parlamentní a prezidentské volby, ve kterých ochrana Ruska měla přitáhnout voliče. 146 Tyto výroky přispěly k negativnímu vnímání Ruska částí české politické reprezentace, což ilustruje výrok šéfa české diplomacie Schwarzenberga, že se Rusko chce stát znovu supervelmocí a rozhodovat spolu s USA o Evropě. Rusko by se podle něj mohlo opět stát hrozbou. 147 Napětí ve vzájemných vztazích vzrostlo po uzavření smlouvy mezi Českou republikou a USA o zřízení americké radarové stanice v Brdech Americkou vojenskou přítomnost na českém území odmítala opoziční sociální demokracie, komunisté a také více jak polovina obyvatel. 148 Rusko reagovalo oznámením o úspěšném testu střely, kterou by protiraketový deštník nemohl odhalit. 149 Vztahy Ruska nejen s Českou republikou, ale i se Západem dále ochladly po ruském vojenském zákroku v Gruzii a uznání samostatnosti Jižní Osetie a Abcházie v srpnu 2008, které formálně patřily Gruzii. Ruská strana argumentovala tím, že má na uznání Jižní Osetie a Abcházie stejné právo jako Západ, když proti její vůli uznal odloučení Kosova od Srbska. 150 Objevily se spekulace, že s radarovou základnou souviselo také omezení dodávek ropy z Ruska do 143 Programové prohlášení vlády. Vláda České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 2 [cit ]. Dostupné z: s Tamtéž, s MÁŠA, Pavel. Studená válka šitá horkou jehlou. Mezinárodní politika. 2007, č. 7, s Rusko může být hrozbou, řekl Schwarzenberg. Lidové noviny , č. 168, s VESELÝ, Zdeněk. Nástin dějin České zahraniční politiky. Praha: Oeconomica, 2009, s Moskva vyzkoušela raketu Topol, již radary neodhalí. Mladá fronta Dnes , č. 203, s Russia Backs Independence of Georgian Enclaves. The New York Times [online] [cit ]. Dostupné z: 29

34 České republiky v roce 2008, což bylo vnímáno jako další příklad ruské nátlakové diplomacie. 151 Obamova administrativa nakonec projekt protiraketové obrany zrušila. V první polovině roku 2009 předsedala Česká republika Radě EU. V lednu muselo české předsednictví řešit spor mezi ruskou společností Gazprom a ukrajinskými odběrateli, který vedl k přerušení dodávek plynu Ukrajině a omezení dodávek do dalších evropských zemí. Spor se nakonec podařilo vyřešit, ale tato kauza byla prezentována jako politický spor, v němž se promítá ruská energetická diplomacie. 152 S tímto výkladem nesouhlasil prezident Klaus, který tvrdil, že šlo o ekonomickou záležitost Ruska a Ukrajiny. 153 Patová politická situace a vyhrocená polarizace vedly k vyslovení nedůvěry vládě na konci března Úřednická vláda v čele s premiérem Fischerem vedla udržovací zahraniční politiku bez schopnosti zabývat se dlouhodobějšími problémy, pro něž je zapotřebí politického mandátu. Zahraniční politika byla tvořena spíše na úrovni resortních ministerstev než na úrovni kabinetu jako celku. 154 Dočasná vláda v otázkách česko-ruských vztahů vystupovala vstřícněji než vláda předchozí. Ministr zahraničí Jan Kohout projevil zájem na budování bilaterálních vztahů, navzdory sporným otázkám. 155 Po volbách v roce 2010 byla sestavena nová koaliční vláda v čele s premiérem Nečasem. V zahraničněpolitické části programového prohlášení se vláda podrobněji zabývala svou činností v EU a NATO. Ruská federace v dokumentu nebyla vůbec zmíněna. 156 V červenci 2011 byla schválena Koncepce zahraniční politiky České republiky. V koncepci je ve vztahu k Rusku cílem oboustranně výhodný vztah: ČR přivítá posílení 151 KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2008: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, s KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s Klaus řekl Barrosovi, že postoj nemění. Lidové noviny , č. 6, s KOŘAN, Michal. Politický kontext a tvorba české zahraniční politiky v roce In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s Programové prohlášení Vlády České republiky. Vláda České republiky [online]. 4. srpna 2010 [cit ]. Dostupné z: 30

35 spolupráce ve všech oblastech společného zájmu. 157 Koncepce má ale obecný charakter a nejsou v ní popsány konkrétní kroky k plnění cílů české zahraniční politiky vůči Rusku. V dubnu 2010 v Praze podepsali ruský a americký prezident novou smlouvu o omezení strategických zbraní a došlo k hledání nových vztahů mezi NATO a Ruskem, čímž se také uvolnily česko-ruské politické vztahy. Stále však přetrvávala některá sporná témata jako například aktivity ruských bezpečnostních služeb na českém území Politická spolupráce Hlavní problém ve vzájemných politických vztazích v tomto období představovalo téma možného umístění americké radarové základny na území České republiky. Změna vlády s sebou přinesla důraz na transatlantickou vazbu spojený se značnou skepsí vůči EU a také negativní postoj vůči Putinovu Rusku. 159 Politickou spolupráci na počátku tohoto období zatížilo také poničení památníků sovětských vojáků z druhé světové války v Praze a Brně. 160 K mírnému zlepšení vztahů přispěla návštěva prezidenta Václava Klause v Rusku koncem dubna Původním cílem této první oficiální návštěvy české hlavy státu od roku 1993 bylo co nejvíce přispět k rozvoji česko-ruských vztahů ve všech oblastech. Dalším cílem bylo vysvětlit české argumenty pro radarovou základnu na českém území a udělat vše pro to, aby tato radarová základna nezpůsobila poškození česko-ruských vztahů. 161 V Moskvě byly podepsány mezivládní dokumenty. Nejvýznamnější byl Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, dále byla podepsána Dohoda o vzájemné ochraně duševního vlastnictví během dvoustranné vojensko-technické spolupráce a Dohoda o organizaci oprav vrtulníků a jejich 157 Koncepce zahraniční politiky České republiky. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: vyrocni_zpravy_a_dokumenty/koncepce_zahranicni_politiky_ceske.html, s KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2010: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2011, s KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 7 [cit ]. Dostupné z: s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 4 [cit ]. Dostupné z: s. 7 31

36 modernizaci na území České republiky. 162 U poslední jmenované dohody se ještě téhož roku objevila nespokojenost ze strany České republiky s pomalým časovým harmonogramem plánované modernizace vrtulníků, které Česká republika získala v rámci deblokace ruského dluhu. 163 V roce 2008 došlo ke snížení bilaterálních kontaktů mezi oběma zeměmi na nejvyšší či vládní úrovni v rámci politické spolupráce, což lze přičítat zhoršení vztahů v důsledku podepsání smlouvy s USA o radarové základně a rusko-gruzínskému konfliktu. Přesto došlo k několika návštěvám obou komor Parlamentu České republiky v Rusku. 164 O vypjaté politické situaci a zhoršení přístupu Ruska k České republice svědčí fakt, že za celý rok 2008 proběhla pouze jedna návštěva ruského představitele, a to v rámci konzultace náměstků ministrů zahraničních věcí obou zemí v dubnu. 165 Obě komory Parlamentu České republiky se na spolupráci s Ruskou federací podílely i v roce Jejich zástupci hostili delegace ruských regionů, v dubnu navštívila delegace Poslanecké sněmovny Moskvu a Petrohrad, který v prosinci navštívila také delegace pěti senátorů výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu České republiky. 166 Vzájemné návštěvy byly v první polovině roku 2009 ovlivněny českým předsednictvím v Radě EU, v jejímž rámci byla řešena plynová krize a otázka energetiky, která byla jedním z témat českého předsednictví. V době předsednictví pokračoval dialog s Ruskem a uskutečnil se pravidelný summit EU-Rusko. 167 Závažnou událostí v politických vztazích představovalo vyhoštění ruských diplomatických zástupců v srpnu 2009 na základě podezření z napojení na ruské tajné služby a ze snah o získání citlivých informací, týkajících se českého hospodářství a především energetiky. Ruská strana recipročně vyhostila dva české diplomaty. Použití takto silného diplomatického nástroje bylo dokladem, že narůstající ruský zájem o ekonomickou oblast není jen odrazem vítaného trendu, ale je vnímáno také jako 162 Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2008 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2009, s Tamtéž 166 KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s Pracovní program českého předsednictví. Eu2009.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 32

37 bezpečnostní riziko. 168 Tyto obavy se zdají být do jisté míry reálné, protože se Gazprom snažil získat dominantní postavení převzetím pozice výhradního distributora RWE Transgas, ovládající z 80 % český trh s plynem. Také ruský Lukoil usiloval o podíl v České rafinérské, a. s., která je největším zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v České republice. Nový vlastník by přitom mohl rafinerii v Kralupech zavřít, a tím připravit Českou republiku o možnost zpracování ropy z ropovodu Ingolstadt, jediné alternativy proti závislosti na ruské ropě. 169 Tím by energetická bezpečnost České republiky byla velice ohrožena. Napětí ve vzájemných vztazích zmírnila návštěva prezidenta Klause v Moskvě , během které se sešel s ruským prezidentem Medveděvem v jeho rezidenci, což naznačilo vyšší kvalitu vztahů. Prezidenta doprovázela početná skupina podnikatelů, kteří podepsali nové kontrakty v celkové hodnotě přes sedmnáct miliard korun. Ruský prezident ocenil, že se vztahy obou zemí dostávají do pragmatičtější roviny. Informace o zvyšování aktivit ruských agentů v České republice nazval spikleneckými teoriemi z dob studené války. Klaus, který necítí obavy z ekonomického vlivu Ruska v České republice, podpořil účast ruských firem na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. 170 Od roku 2010 začalo docházet k zmírňování napětí v politické rovině, k čemuž výrazně přispěl prezident Václav Klaus, který se v průběhu roku sešel několikrát s nejvyššími představiteli Ruské federace. V dubnu se prezident Klaus krátce sešel s prezidentem Medveděvem během jeho návštěvy v Praze u příležitosti podepsání smlouvy o snížení strategických zbraní s americkým prezidentem Obamou. Předmětem rozhovoru byla především hospodářská spolupráce zasažená celosvětovou krizí. 171 V květnu se prezident Klaus účastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě a v listopadu se během své 168 KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s TICHÝ, Lukáš. Energetická bezpečnost České republiky a (energetické) vztahy s Ruskou federací. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v zrcadle sociálně-vědního výzkumu. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, s Klaus, vítaný host. V Moskvě. Lidové noviny , č. 241, s Medveděv řešil s Klausem byznys, pak jim v katedrále zpíval sbor. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: 33

38 soukromé návštěvy, na kterou byl jako řečník pozván ruskou Alfa-bank, sešel s premiérem Putinem, s nímž řešil především obchodní vztahy obou zemí. 172 Zlepšení vztahů potvrzuje i setkání ministrů zahraničních věcí České republiky a Ruské federace Schwarzenberga s Lavrovem během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v září Bylo to velmi příjemné setkání. Z ruské strany byly potvrzeny velmi dobré vztahy, a to zejména v ekonomické oblasti, konstatoval ministr Schwarzenberg. Ministři hovořili o česko-ruských vztazích, důležitých tématech dialogu EU s Ruskem včetně vízové problematiky a také o Radě NATO-Rusko. 173 Největší událostí ve vzájemných politických vztazích v roce 2011 byla prosincová státní návštěva prezidenta Medveděva v Praze. Návštěva se týkala vzájemné spolupráce a byla podepsána řada bilaterálních smluv, které byly většinou obchodní povahy, ale byly mezi nimi i smlouvy o sociálním zabezpečení a také spolupráce v oblasti boje proti trestné činnosti. Mezi dokumenty byla rovněž smlouva o spolupráci mezi ministerstvy kultury na léta 2012 až 2015 a dohoda o spolupráci mezi Hospodářskou komorou České republiky a ruskou obchodně průmyslovou komorou 174 a také dohoda o předávání a zpětném přebírání osob 175 (plné znění dohody viz příloha č. 3). Během jednání se hovořilo také o výběru dodavatele na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, o kterou má zájem též ruská společnost. Dostalo se také na otázku ruských parlamentních voleb, o kterých prezident Medveděv připustil, že je mohly provázet nedostatky. U Pražského hradu se sešli aktivisté, kteří chtěli připomenout zavražděné ruské novináře nebo právníky, a tím upozornit na zhoršující se stav demokracie v Rusku. 176 Ekonomická témata a dostavba Temelína byla také předmětem rozhovorů prezidenta Medveděva 172 KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2010: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2011, s Ministr Schwarzenberg se setkal se Sergejem Lavrovem. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: istr_schwarzenberg_se_setkal_se_sergejem_lavrovem.html 174 Zástupci ČR a Ruska podepsali sedm smluv, mj. o vrtulnících. České noviny [online] [cit ]. Dostupné z: /2012 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Prováděcího protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace k provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května Sbírka právních předpisů [online] [cit ]. Dostupné z: Klaus s Medvěděvem: Smlouvy za miliardy, Temelín a dluhová krize. Čt24 [online] [cit ]. Dostupné z: 34

39 s premiérem Nečasem. Právě Nečasova vláda rozhodne v roce 2012 o tom, kdo Temelín dostaví. Podle některých názorů byla cílem Medveděvovy návštěvy právě snaha získat zakázku na dostavbu Temelína. Smlouvy, které byly podepsány, by měly zlepšit ruskou pozici v temelínském tendru a zajistit příznivější hodnocení Ruska. Česká vláda se ale dlouhodobě brání energetické závislosti na Rusku. Navíc Bezpečnostní informační služba varuje před zvýšenou aktivitou ruských tajných služeb v České republice s cílem posílit vliv na zdejší ekonomiku a energetiku Ekonomická spolupráce Hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací se rozvíjely z velké části nezávisle na vysoké politice. Postupně docházelo k diverzifikaci českých investic, a to nejen geograficky, ale také svým zaměřením. 178 Velmi významným aktérem v ekonomické dimenzi vzájemných vztahů bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož význam v posilování hospodářské spolupráce měl i nadále rostoucí tendenci. Pozitivní vliv na česko-ruské obchodní vztahy měla návštěva prezidenta Klause v Moskvě v dubnu Během této návštěvy byl podepsán Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Ekonomický význam této návštěvy potvrzovala stovka českých podnikatelů, kteří doprovázeli prezidenta Klause, který se zúčastnil podnikatelského fóra v Ruské obchodní a průmyslové komoře. V rámci fóra byla uzavřena série dohod mezi ruskými a českými firmami. 179 V říjnu 2007 se konalo třetí zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací, během kterého byla podepsána dohoda mezi Moravskými naftovými doly a ruskou společností Prominvest, která pro Moravské naftové doly v budoucnu umožňuje lukrativní těžbu ropy v Uljanovské oblasti Medveděv si s sebou veze šéfa Rosatomu, půjde o Temelín. Aktuálně.cz [online] [cit ]. Dostupné z: KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 4 [cit ]. Dostupné z: s KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s

40 Také v tomto období pokračovala orientace na přímou spolupráci s regiony Ruské federace. Například počátkem prosince 2007 navštívila senátní delegace s podnikateli hlavní město Sverdlovské oblasti Jekatěrinburg. Předseda Senátu Přemysl Sobotka se zúčastnil podnikatelského fóra, jehož cílem bylo rozšířit podnikatelské aktivity v tomto regionu. V této oblasti již došlo k realizaci několika projektů, české firmy například dodaly technologické celky, jako je spalovna komunálního odpadu nebo speciální jeřáby. Čeští podnikatelé měli zájem o budování městské infrastruktury v oblasti. 181 Přes všechny snahy měly české firmy potíže se získáváním ruských zakázek, především z důvodu odlišné ruské legislativy a nutnosti získat certifikáty potvrzující soulad výrobků dodávaného zboží s technickými požadavky ruských norem. 182 S rostoucím pronikáním českých firem na ruský trh jsou spojeny také snahy ruských investorů získat některé důležité či strategické objekty na českém území. Tuto tendenci potvrdila například kauza možného státního prodeje společnosti Letiště Praha a informace o zákulisních jednáních o zapojení ruských subjektů do potenciální privatizace ČSA v roce Příkladem ruských investic v České republice bylo udělení licence První česko-ruské bance. 183 Koncem října 2008 se v Moskvě uskutečnilo 4. zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Na zasedání byla zvláštní pozornost věnována otázkám spolupráce v oblasti energetiky, ropného a plynárenského průmyslu. Nejdůležitějším tématem byla otázka bezpečnosti a spolehlivosti dodávek ropy v souvislosti se snížením objemů dodávek od července tohoto roku. 184 Spolupráce v oblasti energetiky byla také tématem pátého zasedání této komise, které se uskutečnilo v září Také v roce 2009 pokračovaly aktivity k posílení hospodářské spolupráce. Jednou takovou významnou událostí byla pracovní návštěva ministra průmyslu a obchodu Římana se skupinou podnikatelů v Čeljabinské a Sverdlovské oblasti, dvou klíčových 181 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 12 [cit ]. Dostupné z: s Firmy jdou do Ruska. Ztěžka. Hospodářské noviny , s KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2008: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, s Zpráva o výsledcích 4. zasedání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Hlavním tématem byla ekonomika. Haló noviny , č. 216, s. 2 36

41 průmyslových regionech Ruské federace. Navzdory ochlazení, které na ruský trh přinesla zpomalující globální ekonomika, se českým firmám podařilo uzavřít několik miliardových kontraktů s ruskými společnostmi. Rusko tak zůstává prioritním zákazníkem především pro české technologie. Jsem rád, že se zde českým firmám daří obstát a očekávám, že si Rusko v budoucnu ukousne ještě větší podíl na českém vývozu, řekl ministr Říman. 186 Význam Ministerstva průmyslu a obchodu ve srovnání s předchozími lety narůstal, ministerstvo přicházelo s vlastními aktivitami, jako byl například Akční plán pro Rusko. Zásluhou činnosti Ministerstva průmyslu a obchodu byla zachována kontinuita ve významu Ruské federace jako obchodního partnera pro Českou republiku. 187 Ve vzkvétajících obchodních vztazích se v roce 2009 projevila světová ekonomická krize. Navíc se v česko-ruských ekonomických vztazích začal prosazovat jejich strategický výklad a ostražitost před možným posilováním ruského vlivu. 188 Negativní stránka pronikání ruského kapitálu do České republiky byla zdůrazňována v souvislosti s ruským zájmem o zesílení spolupráce v oblasti jaderné energetiky. ČEZ dohodl kontrakt na dodávky paliva pro Temelín, které bude po deset let dodávat ruský Tvel, který dodává palivo také pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Navíc zkušenosti Ukrajiny ukazují, že přílišná závislost na ruských dodávkách představuje riziko, které by Česká republika při tvorbě energetické strategie měla brát v úvahu. 189 Na šestém zasedání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci v říjnu 2010 projevila Česká republika zájem na zapojení do programu modernizace v Rusku v souvislosti s podpisem Partnerství pro modernizaci mezi EU a Ruskou federací. 190 V rámci zasedání této komise podepsal ministr průmyslu a obchodu Kocourek s ministrem Republiky Tatarstán meziresortní memorandum o záměrech v oblasti obchodně-ekonomické spolupráce, která slibuje další 186 České firmy v Magnitogorsku podepsaly miliardové kontrakty. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s Tamtéž, s Rusové plánují další průnik do české energetiky. Hospodářské noviny , s KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2010: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2011, s

42 rozvoj přímé hospodářské spolupráce s regiony Ruska. 191 Na sedmém zasedání této komise v listopadu 2011 byl odsouhlasen návrh Společné deklarace o partnerství pro modernizaci, která byla během setkání prezidentů České republiky a Ruské federace v Praze podepsána ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou a místopředsedou vlády Ruské federace Alexandrem Žukovem. Cílem deklarace je posílení konkurenceschopnosti ekonomik obou zemí a vytváření příznivých podmínek pro rozšíření spolupráce českých a ruských podnikatelských subjektů a realizaci společných modernizačních projektů. 192 Touto deklarací byla prokázána snaha pokračovat v proexportní a otevřené politice a nadále prohlubovat spolupráci. Tradičně důležitým aktérem je Komora pro hospodářské styky se SNS, která také v roce 2011 podpořila regionální dimenzi ekonomických vztahů. Spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu zorganizovala v dubnu misi českých podniků do Republiky Tatarstán a Sverdlovské oblasti, dvou z pěti nejbohatších regionů Ruska. Ministr Kocourek navštívil ruský podnik Uralvagonzavod, výrobce železničních vagónů a vojenské techniky, jehož modernizace je jedním z největších společných projektů. Hlavním partnerem modernizace je česká společnost ALTA, která do Ruska dodala stroje a zařízení za několik miliard korun. Na podnikatelské konferenci v Kazani podepsaly české společnosti dohodu o financování a výstavbě multifunkčního centra. Svazu strojírenské technologie se podařilo podepsat memorandum o otevření stálého zastoupení v Republice Tatarstán. 193 Během návštěvy prezidenta Medveděva v Praze uzavřely české firmy kontrakty v hodnotě přibližně 54 miliard korun. 194 Podpora Ministerstva průmyslu a obchodu českým podnikatelům při pronikání na ruské trhy se projevila v růstu českého vývozu do Ruska. V důsledku světové hospodářské krize došlo ke snížení vývozu v roce 2009, ale tento propad se podařilo rychle překonat. Již v roce 2010 dosahoval vývoz téměř stejných hodnot jako před krizí a v roce 2011 dosáhl svého rekordního maxima. Celkový obrat dosáhl v roce 2011 také svého maxima 191 Nové kontrakty v Tatarstánu otevírá právě podepsaná smlouva. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Česko-ruská společná deklarace o partnerství pro modernizaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Ministr Kocourek ve středu zakončil návštěvu ruských regionů. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: ČR a Rusko podepsaly kontrakty za 54 miliard korun. České noviny [online] [cit ]. Dostupné z: miliard-korun/725861&id_seznam= 38

43 a pozitivní je fakt, že v roce 2011 dosáhlo záporné saldo vzájemného obchodu své nejnižší hodnoty za toto období. Na snížení salda se kromě růstu českého vývozu podepsal také pokles cen energetických surovin. Pozitivní vývoj ve vzájemných vztazích v poslední době je viditelný i v růstu významu Ruska jako klíčového partnera z hlediska obchodního obratu, kde se z 10. místa v roce 2007 posunulo v roce 2011 až na 6. místo. Celkový vývoj vzájemného obchodu v letech znázorňuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3 Vývoj vzájemného obchodu v období v tis. Kč Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo Kč pořadí Kč pořadí Kč pořadí Kč Zdroj: Interní databáze Ministerstva průmyslu a obchodu 3.3 Shrnutí Počátek tohoto období byl charakteristický ochlazením politických vztahů, které se ale postupně začaly dostávat do pragmatické roviny a v závěru roku 2011 zlepšování vztahů vyvrcholilo podepsáním většího počtu smluv, které dávají do budoucna základ pro posilování vzájemné spolupráce, především v ekonomické oblasti vzájemných vztahů. Přestože ke konci tohoto období dochází ke zlepšení vzájemných politických vztahů, stále přetrvávají sporná témata jako aktivity ruských bezpečnostních služeb na českém území, zhoršování demokracie v Ruské federaci a zájem ruských investorů o český strategický majetek. V tomto období začal být kladen důraz na energetickou bezpečnost a vnímání Ruska jako potenciální hrozby právě v oblasti energetiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu hraje důležitou roli v ekonomické oblasti vzájemných vztahů. Jeho úspěchy v tomto směru dokládá rostoucí export do Ruské federace, který navíc v roce 2011 překročil i do té doby rekordní rok 2008, tedy rok před poklesem vzájemné obchodní výměny v důsledku světové ekonomické krize, která se naplno projevila v roce

44 Závěr Vývoj vzájemných vztahů byl v jednotlivých etapách, na které byla tato práce rozdělena, ovlivněn několika událostmi. V první etapě došlo k výraznému ochlazení vztahů především z důvodu usilování České republiky o vstup do NATO a problematiky ruského dluhu. V průběhu druhé etapy se česko-ruské vztahy vlivem nástupu prezidenta Putina a definitivním řešením ruského dluhu zlepšily. Také vláda volila vřelejší přístup k Rusku. Na počátku třetí etapy se v důsledku odmítavé reakce Ruska na zřízení radarové základny na českém území a rovněž v důsledku konfliktu Ruska s Gruzií vzájemné politické vztahy opět ochladily a přístup české vlády začal být chladný a odmítavý. Ke konci třetí etapy docházelo k postupnému zlepšování vztahů v důsledku ustoupení od plánu výstavby radarové základny a snaze prezidenta Klause o dobré vztahy s Ruskem. V prioritních oblastech zájmu, kterými byly dobré vztahy se sousedními zeměmi, začlenění České republiky do EU a NATO a později aktivní činnost v těchto institucích, si česká zahraniční politika zachovala kontinuitu. V přístupu k Rusku v programových prohlášeních vlád nedocházelo k podstatným změnám, ale otázka vztahu k Ruské federaci se z nich začala postupně vytrácet. V koncepcích zahraniční politiky docházelo k jisté shodě, byl v nich především zmiňován význam ekonomické spolupráce, zájem o dobré a rovnoprávné vztahy těchto dvou zemí a význam Ruska jako důležitého partnera. Problémem zahraniční politiky vůči Rusku je fakt, že není konkrétněji formulována. Celkově lze konstatovat, že k posilování spolupráce v politické rovině docházelo. V rámci každé etapy se uskutečnila alespoň jedna návštěva na úrovni hlavy státu, předsedů vlád, ministrů zahraničních věcí a členů vlády a vzájemné kontakty udržovaly také obě komory parlamentů. Byly uzavřeny významné smlouvy, které vytvářely další prostor pro spolupráci. Rovněž v průběhu první etapy, která byla charakteristická ochlazením vztahů, docházelo ke vzájemným kontaktům na všech úrovních. Nejvýznamnější událostí a také jediným kontaktem na nejvyšší úrovni byla návštěva prezidenta Jelcina Prahy v roce Uskutečnily se také návštěvy předsedů vlád a ministrů zahraničních věcí, ale návštěvy českých představitelů na této úrovni byly častější, protože ruská strana odmítala realizovat návštěvy na úrovni ministrů zahraničí z důvodu českého vstupu do NATO. Většina kontaktů se týkala posílení ekonomických vztahů a řešení zadluženosti Ruska vůči České republice, které se nepodařilo vyřešit, 40

45 a tak stále zatěžovalo vzájemné vztahy. Problém ruské zadluženosti vůči České republice se podařilo vyřešit během druhé etapy, ve které došlo k největšímu nárůstu kontaktů na úrovni ministrů zahraničních věcí. Vyvrcholením dobrých vztahů byla návštěva prezidenta Putina v roce 2006 v Praze. Největší četnost kontaktů na prezidentské úrovni byla v rámci třetí etapy. Významnou událostí tohoto období byla první oficiální návštěva českého prezidenta v Rusku. Prezident Václav Klaus podnikl také několik soukromých návštěv Ruska, během kterých jednal s ruským prezidentem a předsedou vlády. V ekonomické oblasti také došlo k posílení spolupráce. Vzájemný obchod postupně narůstal, ačkoliv docházelo v některých letech k propadům. Největší propady nastaly v roce 1999 v důsledku finanční krize v Rusku a poté v roce 2009 v důsledku světové hospodářské krize. K největšímu úspěchu v ekonomické oblasti došlo ke konci druhé etapy a především v rámci třetí etapy. Od roku 2004 obchod významně vzrostl, výrazně se také zvýšil vývoz do Ruska. V roce 2011 dosáhl vzájemný obchod a také český vývoz svého maxima. Bylo uzavřeno několik významných bilaterálních smluv, které zaručují ochranu českým investorům a vývozcům. Jednou z nejvýznamnějších smluv v ekonomické oblasti je Dohoda o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace, která zachovává principy vzájemně výhodné bilaterální spolupráce s Ruskem i po vstupu České republiky do EU a vytváří smluvní rámec pro činnost Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací, která představuje důležitý koordinační orgán a v jejímž rámci je projednávána široká škála oblastí vzájemné hospodářské spolupráce. Postupně docházelo k růstu společných podniků, kontaktů na regionální úrovni a významně se posílila spolupráce s jednotlivými regiony Ruské federace. Díky tomu, že byla ekonomickým vztahům v poslední době věnována větší pozornost, začala ekonomická spolupráce vzkvétat a byly vytvořeny dobré podmínky pro další růst v ekonomické oblasti do budoucna. Z důvodu omezeného rozsahu bakalářské práce byla předmětem zkoumání pouze politická a ekonomická spolupráce. Tyto dvě oblasti se často prolínají a je proto někdy obtížné rozhodnout, ve kterých případech jde čistě o ekonomickou a kdy o politickou spolupráci. Tuto bakalářskou práci by bylo možné do budoucna rozšířit ještě o oblast kulturní a bezpečnostní spolupráce, čímž by byl podán komplexnější pohled na českou zahraniční politiku a vzájemné vztahy s Ruskou federací. 41

46 Seznam literatury Monografie a sborníky EICHLER, Jan. Priority zajištění bezpečnosti České republiky. In: KOTYK, Václav et al. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s ISBN KOŘAN, Michal. Politický kontext a tvorba české zahraniční politiky v roce In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s ISBN KOŘAN, Michal. Politický kontext a tvorba české zahraniční politiky v roce In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s ISBN KRATOCHVÍL, Petr. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2007: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008, s ISBN KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2008: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, s ISBN KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2009: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2010, s ISBN KUCHYŇKOVÁ, Petra. Rusko v české zahraniční politice. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v roce 2010: Analýza ÚMV. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2011, s ISBN LEBEDĚV, Alexandr. Velvyslanec vzpomíná... Praha: Ottovo nakladatelství, ISBN LUŇÁK, Petr. Postsovětský prostor v prioritách české zahraniční politiky. In: KOTYK, Václav et al. Česká zahraniční politika: Úvahy o prioritách. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1997, s ISBN

47 ORT, Alexandr. Zahraniční politika menšinové vlády sociální demokracie In: ORT, Alexandr, Vlastimil KRINES a Zdeněk VESELÝ. Zahraniční politika České republiky. Praha: Oeconomica, 2002, s ISBN ORT, Alexandr. Evropa 20. století. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004, 439 s. ISBN ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. 2. upravené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, ISBN TICHÝ, Lukáš. Energetická bezpečnost České republiky a (energetické) vztahy s Ruskou federací. In: KOŘAN, Michal a kol. Česká zahraniční politika v zrcadle sociálněvědního výzkumu. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2009, s ISBN VESELÝ, Zdeněk. Nástin dějin české zahraniční politiky. Praha: Oeconomica, ISBN VOTÁPEK, Vladimír. Česká východní politika. In: PICK, Otto a kol. Zahraniční politika České republiky : Úspěchy, problémy a perspektivy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004, s ISBN Dokumenty Ministerstva zahraničních věcí Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Dokumenty. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2000, č. 3. ISSN

48 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2000, č. 10. ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2001, č. 2. ISSN Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 2001, č. 3. ISSN Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2001, č. 6 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2001, č. 10 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2002, č. 1 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2002, č. 6 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2002, č. 11 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2003, č. 4 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2003, č. 11 [cit ]. ISSN Dostupné z:

49 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 2 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 3 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 5 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 6 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 7 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2004, č. 10 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2005, č. 5 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2005, č. 11 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2006, č. 3 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2006, č. 10 [cit ]. ISSN Dostupné z:

50 Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 2 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 4 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 7 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data [online]. MZV ČR, 2007, č. 12 [cit ]. ISSN Dostupné z: Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od července 1998 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ISBN Dostupné z: zprava1998_1999.html Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2002 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ISBN Dostupné z: zprava2002.html Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2005 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ISBN Dostupné z: zprava2005.html Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2006 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ISBN Dostupné z: zprava2006.html 46

51 Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2008 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, ISBN Dostupné z: zprava2008.html Články v odborných periodikách BOHDÁLEK, Miroslav. Vztahy EU-Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?. Global Politics [online] [cit ]. ISSN Dostupné z: DOBROVSKÝ, Luboš. Česko-ruské vztahy. Mezinárodní politika. 2001, č. 2, s ISSN Dostupné z: KAVAN, Jan. Zahraniční politika České republiky. Mezinárodní politika. 1998, č. 9, s ISSN KOTYK, Václav. Česká zahraniční politika a Rusko. Mezinárodní politika. 1996, č. 2, s ISSN KOTYK, Václav. Česko-ruské vztahy v kontextu středoevropské politiky Ruska. Mezinárodní vztahy. 1997, č. 2, s ISSN KOTYK, Václav. Stručná bilance vývoje české zahraniční politiky. Mezinárodní vztahy. 2000, č. 1, s ISSN KRATOCHVÍL, Petr. Existuje česká východní politika?: Od úprku z východní Evropy k opožděnému návratu. Mezinárodní politika. 2007, č. 4, s ISSN Dostupné z: LEVORA, Josef. Společné kapitálové investice Ruska a zemí střední a východní Evropy. Mezinárodní vztahy. 1998, č. 4, s ISSN MÁŠA, Pavel. Studená válka šitá horkou jehlou. Mezinárodní politika. 2007, č. 7, s ISSN Dostupné z: 47

52 SPIRIDONOV, Andrei. Ruská zahraniční politika, vztahy s USA ( ). Mezinárodní politika. 2002, č. 8, s ISSN Dostupné z: STRÁNSKÝ, František. Ruská ekonomika a česko-ruský obchod. Mezinárodní politika. 1996, č. 2, s ISSN ŠEDIVÝ, Jaroslav. Stav české zahraniční politiky a její výhledy pro rok Mezinárodní politika. 1998, č. 1, s. 4, 5, 8. ISSN ŠUSTROVÁ, Petruška. Český vztah k Rusku. Mezinárodní politika. 2006, č. 2, s ISSN Dostupné z: TICHÝ, Lukáš. Energie a bezpečnost jejích dodávek ve vztazích Evropské unie a Ruska. Mezinárodní politika. 2008, č. 8, s ISSN Dostupné z: VOTÁPEK, Vladimír. Ruská ekonomika. Mezinárodní politika. 2002, č. 4, s. 39. ISSN Dostupné z: Zahraniční politika ČR v roce Mezinárodní politika. 2002, č. 1, s. 3. ISSN Dostupné z: Webové stránky institucí České firmy v Magnitogorsku podepsaly miliardové kontrakty. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Česko-ruská společná deklarace o partnerství pro modernizaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Joint statement on EU Enlargement and EU-Russia relations. Europa-Press releases [online] [cit ]. Dostupné z: &aged=0&language=en&guilanguage=en 48

53 Koncepce zahraniční politiky České republiky. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: hranicni_politiky_ceske.html Ministr Kocourek ve středu zakončil návštěvu ruských regionů. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Ministr Schwarzenberg se setkal se Sergejem Lavrovem. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: _09_23_ministr_schwarzenberg_se_setkal_se_sergejem_lavrovem.html NATO-Russia Relations: A New Quality. Nato [online] [cit ]. Dostupné z: Nové kontrakty v Tatarstánu otevírá právě podepsaná smlouva. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Pracovní program českého předsednictví. Eu2009.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Programové prohlášení vlády, srpen Vláda České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Programové prohlášení vlády České republiky. Vláda České republiky [online]. srpen 2004 [cit ]. Dostupné z: 49

54 Programové prohlášení vlády Jiřího Paroubka (2005). Vláda České republiky [online]. duben 2005 [cit ]. Dostupné z: Programové prohlášení vlády. Vláda České republiky [online]. září 2006 [cit ]. Dostupné z: Programové prohlášení vlády. Vláda České republiky [online] [cit ]. Dostupné z: Programové prohlášení Vlády České republiky. Vláda České republiky [online]. 4. srpna 2010 [cit ]. Dostupné z: Přijetí zahraničních návštěv a setkání se zahraničními návštěvami v roce Senát PČR [online] [cit ]. Dostupné z: Russian Federation. Council of Europe [online] [cit ]. Dostupné z: Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Trade: Russia. European Commission [online] [cit ]. Dostupné z: Vyhledávání smluv. MZV ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: der=ascending&search=1&keyword=&domain=any&type=dvoustrann%c3%a1&party= Rusko 50

55 Zpráva o výsledcích 4. zasedání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] [cit ]. Dostupné z: Novinové a internetové články C. Svoboda v Moskvě: s Ruskem nemáme sporné otázky. Prezident Putin přijede do ČR v roce Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: politika-cr-+-sr/7179-csvoboda-v-moskve-s-ruskem/ České firmy podepsaly v Omsku smlouvy v hodnotě 6 miliard Kč. Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ČR a Rusko podepsaly kontrakty za 54 miliard korun. České noviny [online] [cit ]. Dostupné z: Firmy jdou do Ruska. Ztěžka. Hospodářské noviny , s. 18. Hlavním tématem byla ekonomika. Haló noviny , č. 216, s. 2 Je žádoucí oživit česko-ruské vztahy. Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: politika-cr-+-sr/1107-je-zadouci-ozivit-cesko-ruske/ Klaus řekl Barrosovi, že postoj nemění. Lidové noviny , č. 6, s. 2. Klaus s Medvěděvem: Smlouvy za miliardy, Temelín a dluhová krize. Čt24 [online] [cit ]. Dostupné z: Klaus, vítaný host. V Moskvě. Lidové noviny , č. 241, s

56 Medveděv řešil s Klausem byznys, pak jim v katedrále zpíval sbor. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: Medveděv si s sebou veze šéfa Rosatomu, půjde o Temelín. Aktuálně.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Moskva vyzkoušela raketu Topol, již radary neodhalí. Mladá fronta Dnes , č. 203, s. 7. Nezavírejme nad činy Ruska oči. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: domaci.aspx?c=a060228_194033_nazory_zra Plzeň a Jekatěrinburg podepsali družební smlouvu. Iru.cz [online] [cit ]. Dostupné z: Putin v Praze jednal s Klausem, mluvili rusky. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: Rusko může být hrozbou, řekl Schwarzenberg. Lidové noviny , č. 168, s. 8 Rusové plánují další průnik do české energetiky. Hospodářské noviny , s. 2. Russia Backs Independence of Georgian Enclaves. The New York Times [online] [cit ]. Dostupné z: Vláda: Ruský dluh je vyřešen. Idnes [online] [cit ]. Dostupné z: ekonomika.aspx?c=a020416_221952_ekonomika_pol 52

57 Zástupci ČR a Ruska podepsali sedm smluv, mj. o vrtulnících. České noviny [online] [cit ]. Dostupné z: Ostatní zdroje Interní databáze Ministerstva průmyslu a obchodu Rusko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR. Businessinfo [online] [cit ]. Dostupné z: 45/2012 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Prováděcího protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace k provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května Sbírka právních předpisů [online] [cit ]. Dostupné z: 53

58 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Vývoj vzájemného obchodu v období v tis. Kč Tabulka č. 2 Vývoj vzájemného obchodu v období v tis. Kč Tabulka č. 3 Vývoj vzájemného obchodu v období v tis. Kč

59 Seznam příloh Příloha č. 1 Uzavřené významné smlouvy v období Příloha č. 2 Uzavřené významné smlouvy v období Příloha č. 3 Uzavřené významné smlouvy v období Příloha č. 4 Graf vzájemného obchodu za sledované období

60 Příloha č. 1 Uzavřené významné smlouvy v období Protokol o konzultacích mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace, Moskva, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o ekonomické a vědeckotechnické spolupráci v oblasti zemědělsko-průmyslového komplexu, Moskva, Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, Praha, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o podpoře a vzájemné ochraně investic, Moskva, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice, Moskva, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti jaderné energetiky, Moskva, Protokol mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o dodávkách ropy z Ruské federace do České republiky, Moskva, Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Praha, U smluv je vždy uvedeno místo a datum podpisu. 196 Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1993, s Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Tamtéž 200 Tamtéž 201 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1994, s Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1995, s

61 Dohoda o spolupráci mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže České republiky a Státním výborem Ruské federace pro antimonopolní politiku a podporu nových hospodářských struktur, Moskva, Dodatek č. 1 k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice ze dne , Praha, Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Ruské federace, Praha Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách, Praha, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o přechodném zaměstnávání občanů České republiky a občanů Ruské federace, Moskva, Dodatek k dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti jaderné energetiky uzavřené 4. prosince 1994, Moskva, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů, Moskva, Vyhledávání smluv. MZV ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: earch=1&keyword=&domain=any&type=dvoustrann%c3%a1&party=rusko 205 Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Vyhledávání smluv. MZV ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: earch=1&keyword=&domain=any&type=dvoustrann%c3%a1&party=rusko 207 Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Tamtéž 209 Zahraniční politika České republiky: Data. Praha: MZV ČR, 1999, č. 4, s Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 57

62 Příloha č. 2 Uzavřené významné smlouvy v období Protokol o spolupráci mezi Radou federace Federálního shromáždění Ruské federace a Senátem Parlamentu České republiky, Praha, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o předcházení nebezpečné vojenské činnosti, Praha Dodatek č. 2 k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice ze dne , Praha Dohoda o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy České republiky a Svazem průmyslníků a podnikatelů Ruské federace, Praha Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem školství Ruské federace a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na léta , Praha Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vojensko-technické spolupráci, Praha, Dodatek k Dohodě mezi vládou SSSR a vládou ČSSR o spolupráci v osvojení Jamburgského naleziště plynu, výstavbě magistrálního plynovodu Jamburg západní hranice SSSR a objektů Uralského plynárenského komplexu a s tím spojených dodávkách zemního plynu z SSSR do ČSSR z , Praha Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ruské federace o spolupráci, Moskva U smluv je vždy uvedeno místo a datum podpisu. 212 Přijetí zahraničních návštěv a setkání se zahraničními návštěvami v roce Senát PČR [online] [cit ]. Dostupné z: Tamtéž 214 Tamtéž 215 Tamtéž 216 Tamtéž 217 Tamtéž 218 Tamtéž 219 Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2002 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2003, s

63 Program spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury Ruské federace na léta , Moskva, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o dodávání výrobků vojenského určení v rámci částečné úhrady zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice, Moskva, Dodatek č. 4 k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a Ruské federace vůči České republice ze dne 17. června 1994, Praha, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, Moskva, Smlouva mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Federální agenturou pro cestovní ruch (Ruské federace) o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, Praha, Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2002 do prosince Praha: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2003, s Tamtéž 222 Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Tamtéž 224 Tamtéž 59

64 Příloha č. 3 Uzavřené významné smlouvy v období Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Moskva, Dohoda o vzájemné ochraně duševního vlastnictví během dvoustranné vojensko-technické spolupráce, Moskva, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky, Moskva, Program spolupráce mezi Ministerstvem kultury České republiky a Ministerstvem kultury a hromadných sdělovacích prostředků Ruské federace na léta , Moskva, Společná deklarace o partnerství pro modernizaci mezi Českou republikou a Ruskou federací, Praha, Dohoda o spolupráci mezi Hospodářskou komorou České republiky a Obchodně průmyslovou komorou Ruské federace, Praha, Protokol o provedení změn v Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o organizaci oprav vrtulníků typu Mi-24 (Mi-35), Mi-171Š (Mi-8, Mi-17) a jejich modernizaci na území České republiky z 27. dubna 2007, Praha, U smluv je vždy uvedeno místo a datum podpisu. 226 Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: Tamtéž 228 Tamtéž 229 Tamtéž 230 ČR a Rusko podepsaly kontrakty za 54 miliard korun. České noviny [online] [cit ]. Dostupné z: miliard-korun/725861&id_seznam= 231 Tamtéž 232 Seznam platných mezinárodních smluv s Českou republikou. MZV ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 60

65 Prováděcí protokol mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace k provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května 2006, Praha, Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti boje proti trestné činnosti, Praha, /2012 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Prováděcího protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace k provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací o předávání a zpětném přebírání osob ze dne 25. května Sbírka právních předpisů [online] [cit ]. Dostupné z: Zástupci ČR a Ruska podepsali sedm smluv, mj. o vrtulnících. České noviny [online] [cit ]. Dostupné z: 61

66 v tis. Kč Příloha č. 4 Graf vzájemného obchodu za sledované období Vývoz Dovoz Obrat Saldo Zdroj: Interní databáze Ministerstva průmyslu a obchodu 62