A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Cheb. Mapa A: Území obce

Transkript

1 (karta obce: CZ041_0008_01) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ Název obce: Kód obce (IČOB): (554481) Číslo ORP3 (ČSÚ): 4102 (4102) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2:: Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: CZ Stránka 1 z 9

2 Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0008_01) B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město leží v ské pánvi na řece Ohři. Je nejzápadnějším bývalým okresním městem České republiky. Ve městě je velké množství historických a přírodních památek, sportovišť i míst k odpočinku - je městskou památkovou rezervací. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. Východní část území místní části se nachází ve vnějším ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje Jesenice- Nebanice. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 250 m od hranice čistírny. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY Územní plán velkého územního celku okresu Územní plán rekreační oblasti Skalka Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu směr, Frant. Lázně, VDJ Antonínova Výšina (5/2011) Provozní řád vodovodu (lokality, Podhrad, Hraničná, Pomezí, Skalka, Cetnov, Komorní Dvůr, Klest) (12/2009) Nebanický skupinový vodovod souhrnný provozní řád akumulace a vodovodní síť (3/2004) Kanalizační řád pro veřejnou kanalizaci (7/2007) Provozní řád stokové sítě Františkovy Lázně Komorní Dvůr (11/2011) Provozní řád ČOV pro zkušební provoz (12/2012) Jesenice Nebanice, Hydrogeologické posouzení (5/2010) GIS CHEVAK, a.s. Stránka 2 z 9

3 (karta obce: CZ041_0008_01) D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 124,4 118, ,5 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 175,7 169,9 173,6 177,6 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 203,7 200,8 209,2 214,9 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 5964,4 5912,3 6219,2 6449,3 Max. denní potřeba Qd m3/d 7455,5 7390, ,6 Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Obec: Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS rekonstrukce navržený navržená navržená Stránka 3 z 9

4 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická potřeba vody [l/os.r] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0008_01) Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Graf D1.2: Specifická potřeba vody [l/os.r] fakturované vody vody vyrobené fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice , rekon. řadů ,71 2,71 12,4 0 0 rekon. ostatní ,04 8,04 8, Celkem [mil.kč ,8 10,8 23,2 0 0 Graf D1.4: Vodovody - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce řadů [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 4 z 9

5 (karta obce: CZ041_0008_01) D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město ( m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Vodovod slouží k zásobení obyvatelstva pitnou vodou, v průmyslových podnicích je voda využíváno k provozním účelům. Vodovodem je v případě potřeby dodávána i požární voda Zásobovaná oblast u je rozdělena do 4 tlakových pásem pásmo Pelhřimov (dolní) pásmo Ján (střední) pásmo Anna (horní) pásmo Švédský vrch Dolní tlakové pásmo - Pelhřimov ( m n.m.) Pásmo je zásobeno gravitací z vodojemu Pelhřimov 1x800 m3 (494,2/491,2 m n.m.), který je zásobován přes spotřebiště z vodojemu Ján. Voda z vodojemu Pelhřimov je gravitací vedena do armaturní komory zrušeného spodního pelhřimovského vodojemu. Zde je bez přerušení tlaku provedeno přepojení na zásobní řad DN 200, kterým je voda dovedena do rozvodného systému Dolního tlakového pásma. Rozvodná síť je z větší části větevného charakteru. Potrubí má profily od DN 80 do DN 125. Na vodojemu se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Střední tlakové pásmo - Ján ( m n.m). Pásmo je zásobeno gravitací z vodojemu Ján 2x3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1x10000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Do vodojemu se voda čerpá řady DN 700 a DN 400 z ÚV Nebanice. Na vodojemu se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Co do rozsahu zaujímá toto tlakové pásmo více než polovinu města. Voda je do pásma Ján dopravována gravitací z vodojemu Ján přes hlavní zásobovací okružní řad. Z hlavního okruhu odbočuje přívodný řad k čerpací stanici Prachárna. ČS Prachárna 66 m3 (493,0/491,1 m n.m.) čerpá vodu do vodojemu Nová Anna 2x2000 m3 (545,0/540,0 m n.m.), který zásobuje pásmo Anna. V případě provozu prameniště Bavory je možné vodu do vodovodní sítě města tlakového pásma Ján dopravovat přes vodoměrnou šachtu Stará Anna a armaturní šachtu Zátiší z prameniště Bavory. Přivaděč DN 300 Hraničná je možné provozovat obousměrně. Pokud je prameniště odstaveno, zásobuje se obec Hraničná přes armaturní šachtu Zátiší z vodojemu Anna 2x2000 m3 (545,00/540,90 m n.m.). Prameniště Bavory slouží jako záložní zdroj. Horní tlakové pásmo - Anna ( m n.m). Ze systému tlakového pásma Ján je voda gravitací z vodojemu Ján přivedena do akumulační nádrže přečerpávací stanice Prachárna 66 m3 (493,0/491,1 m n.m.). Odtud se voda čerpá dvěma čerpadly do vodojemu Nová Anna 2x2000 m3 (545,0/540,0 m n.m.), ze kterého je voda přivedena zásobním řadem do rozvodné sítě tlakového pásma Anna. Rozvodná síť horního pásma Anna je zokruhovaná. Průměr hlavních okružních řadů je DN 200 až DN 250. Na rozvod je napojena místní část Háje dvěma nadchody železniční tratě ( Schirding) v mostních konstrukcích. Tlakové pásmo Švédský vrch ( m n.m.) Do tohoto pásma spadá průmyslová zóna na Švédském vrchu umístěná podél ulice Podhradská, místní části, Podhrad a zčásti místní část Dřenice. Ze systému tlakového pásma Ján je přiváděcím řadem DN 200 pitná voda dopouštěna do akumulační nádrže automatické tlakové stanice Švédský vrch o objemu 430 m3 (482,70/480,50 m n.m.). Z této akumulační nádrže je voda přes automatickou tlakovou stanici čerpána do průmyslové zóny pomocí zásobního řadu DN 200 a do věžového vodojemu Švédský Vrch 100 m3 (max. hladina 501,00 m n.m.). Automatická tlaková stanice sestává ze dvou čerpadel Grundfos a dvou tlakových nádob 2x 8,08 m3. Tlak v tlakových nádobách je udržován kompresorem Schneider s tlakovým spínačem. V objektu ATS se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody v akumulační nádrži roztokem chlornanu sodného. Z věžového vodojemu a ATS Švédský Vrch je voda vedena dvěma rozváděcími řady DN 150 do spotřebiště místních částí a Podhrad. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území místní části je 84,9 km. Celkem je na vodovod napojeno cca ks přípojek v délce 29,9 km. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V současném způsobu přivádění vody se nebude nic měnit D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Stránka 5 z 9

6 (karta obce: CZ041_0008_01) E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Rok: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) Produkce odpadních vod Mov m3/den 5145,2 5046,1 5185,8 5366,1 Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Obec: Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice Aglomerace navrhovaná rekonstrukce navrhované rekonstrukce navrhované rekonstrukce hranice aglomerací kanalizace Stránka 6 z 9

7 Investiční náklady [mil. Kč/r] Specifická produkce [l/(os.den)] Denní produkce [m3/den] Počet obyvatel Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje (karta obce: CZ041_0008_01) Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] , , , , , , ,0 specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice Rok: [mil. Kč/r]: nové investice , rek.stok.sítě ,83 7,83 7,83 7,83 5, rekon. ostatní ,5 67,5 67,5 67, Celkem [mil.kč ,83 75,3 75,3 75,3 82, Graf E1.4: Kanalizace - investice Časový přehled výstavby [mil.kč/r] 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, nové investice [mil.kč/r] rekonstrukce stok. sítě [mil.kč/r] rekonstrukce ostatní [mil.kč/r] Stránka 7 z 9

8 (karta obce: CZ041_0008_01) E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Město má v současnosti vybudovaný systém jednotné, zčásti splaškové oddílné kanalizace, odpadní vody jsou odváděny na ČOV. Většina obyvatel bydlí v centru města a v souvisle zastavěných čtvrtích po obou březích řeky Ohře. Domy v těchto lokalitách jsou vesměs napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, která odvádí odpadní vody na městskou ČOV (recipient Ohře). Řeka Ohře rozděluje odkanalizované území města na levobřežní a pravobřežní část. Pravobřežní část zahrnuje historickou část města s nejstaršími stokami, a je rozdělena na tzv. horní a dolní výškové pásmo. Dolní pásmo je odkanalizováno kmenovou stokou A, která sleduje tok řeky Ohře, a na které je umístěno několik odlehčovacích komor. Stoky k odkanalizování levobřežní části města podcházejí řeku Ohři dvouramennou shybkou a napojují se do kmenové stoky A. Horní pásmo je odkanalizováno kmenovou stokou B, která odvádí odpadní vody z části oblasti U horní brány a celou oblast podél železniční stanice směrem k ČOV s kombinovanou městskou a panelovou zástavbou. Odlehčovací stoky jsou zaústěny do řeky Ohře. V části města Háje je vybudována čerpací stanice, která dopravuje odpadní vodu kmenovou stokou B na městskou ČOV. Do čerpací stanice Háje je dále zaveden výtlačný kanalizační řad z čerpací stanice Podhrad, která přečerpává odpadní vody z místní části Podhrad. Zástavba na východním okraji města (Švédský vrch) má kanalizaci pro veřejnou potřebu zaústěnou do samostatného přivaděče, který je napojen do kmenové stoky B. Splaškové vody z Agrochemického střediska jsou předčištěny na DČB 16. Na ČOV jsou přivedeny odpadní vody z města Františkovy Lázně kmenovou stokou C, která má část výtlačnou a část gravitační, gravitační část podchází shybkou řeku Ohři. Na kmenovou stoku C je napojena zástavba rodinných domů sídliště Zlatá Louka. Dále jsou na ČOV přiváděny stokou F splaškové odpadní vody z průmyslového parku v Dolních Dvorech. Stoka F je v areálu ČOV ukončena v šachtě kmenové stoky C. Srážkové vody z průmyslového parku jsou odváděny oddílnou dešťovou kanalizací, která je uložena souběžně se stokou F ve směru k řece Ohři a je vyústěna do řeky Ohře, dešťová kanalizace není v majetku ani provozu CHEVAK, a.s. Celková délka kanalizační sítě je 74,5 km (dohromady pro místní části, Háje, Hradiště a Dolní Dvory), na území místní části je délka kanalizační sítě 67,1 km. Stoky jsou vybudovány z 43 % z trub betonových, z 38 % kameninových, 16 % stok je z plastu a 3 % stok je zděných, litinových nebo ocelových. Uloženy jsou v hloubkách až 9,5 m. Převážná část města leží na málo propustných horninách, které jsou zvodněné a obsahují puklinovou vodu, vyskytující se i v malých hloubkách pod terénem. Tato voda vniká vlivem netěsností do kanalizačního potrubí na různých místech v celkovém množství až 20 l/s. Při vyšších průtocích v řece Ohři nad 25 m3/s vniká voda z vtoků z řeky Ohře do kmenové stoky A. Tyto vtoky jsou na kmenové stoce A vybudovány celkem tři a slouží k jejím proplachům, protože stoka je vybudována v malém spádu a je zanášena sedimentujícími látkami. Hlavní kostru kanalizační sítě tvoří kmenové stoky A a B. Dešťové vody jsou z kanalizační sítě odlehčovány v 9ti komorách přímo do recipientu.. Odpadní voda z prostoru celniště hraničního přechodu Svatý Kříž je čištěna na mechanicko - biologické ČOV PESL 25F s kapacitou 24 m3, BSK5 6,48 kg/d. Na přítokovém potrubí je osazen koš na shrabky o průměru 800 mm s hustou sítí kosodélníkových otvorů. Aktivační prostor má objem 21,0 m3, dosazovací nádrž Dortmundského typu DN 2,2 s objemem 10,2 m3, kalojem DN 2,2 o objemu 13 m3. Dalším stupněm čištění je vegetační kořenová ČOV s kapacitou 24 m3, BSK5 0,48 kg/d. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK, a.s. Některé stoky vlastní a provozují fyzické osoby a některé obec. Celkem je na kanalizaci v místní části připojeno cca 5060 ks přípojek v délce 31,6 km. Čištění odpadních vod na ČOV Původní mechanicko - biologická ČOV byla postavena roku 1972 a zrekonstruovaná v roce V letech 1993 až 1994 byla v bezprostřední blízkosti původní ČOV postavena nová ČOV a v letech byla provedena její intenzifikace. Zkušební provoz intenzifikované ČOV byl zahájen v r Projektovaná kapacita intenzifikované ČOV je EO, kg/d BSK5, Q24 = m3/d, Qd = m3/d, Qmax.ČOV = l/s, Qmax.biol. = 450 l/s. Na ČOV jsou odpadní vody z města u přiváděny stokami A, B a F. Stokou C jsou na ČOV přiváděny odpadní vody z města Františkovy Lázně. Pro zachycení hrubých, sunutých nečistot slouží soutoková komora stok A, C a F s lapákem štěrku a betonový žlab na stoce B. Pro vyklízení obsahu slouží jeřábová drážka s drapákem. Odpadní vody přivedené stokami dolního pásma A, C a stokou F z průmyslové zóny jsou čerpány šnekovou čerpací stanicí a společně s odpadními vodami přivedenými stoku B horního pásma vedeny do objektu česlovny na jemné strojně stírané česle k odstranění shrabků. Shrabky jsou promývány, lisovány a dopravovány do kontejneru. V objektu česlovny je dále umístěn separátor a pračka písku vytěženého z lapáku písku. Vypraný písek je dopravován do kontejneru. Před šnekovou čerpací stanicí je umístěna jímka stáčení fekálních vod, kde je registrováno jejich množství. Z česlovny jsou odpadní vody přivedeny na dvojici lapáků písku a tuku. Odloučený písek je těžen mamutkou a odváděn do haly česlovny. Nádrže lapáků jsou opatřeny stíracím zařízením pro stírání tuků z hladiny. Za jednotkami lapáků je rozdělovací objekt, který slouží k rovnoměrnému rozdělení odpadní vody do biologické linky a určenému přítoku srážkových vod do dešťové zdrže. Dešťová zdrž slouží k akumulaci maximálního množství odpadních vod v období zvýšených přítoků za deště. Vyprazdňování zdrže do vstupní čerpací stanice se provádí při nižších průtocích čistírnou. Z rozdělovacího objektu přitékají odpadní vody do dvou usazovacích nádrží, které slouží k mechanickému čištění. Zachycený primární kal je shrabován shrabovacím zařízením a čerpán na gravitační zahušťování. Po sedimentaci jsou odpadní vody vedeny na biologické čištění složené z nádrže regenerace, nádrží denitrifikace, nádrží s alternativním provozem (denitrifikace/nitrifikace), nádrží nitrifikace a dosazovacích nádrží. Zdrojem vzduchu pro oxickou část regenerace jsou dmychadla, zdrojem vzduchu pro nitrifikaci turbokompresory. Dosazovací nádrže jsou vybaveny zařízením pro stíráním dna a odstraňováním nečistot z hladiny. Kal z dosazovací nádrže je čerpán jako vratný do regenerace a jako přebytečný veden do kalového hospodářství na zahuštění. Pro zachycení nerozpuštěných látek unikajících z dosazovací nádrže slouží mikrosítové filtry. Na odtoku z objektu mikrofiltrace je umístěn měrný objekt. V blízkosti odtokového potrubí z ČOV je umístěna povodňová čerpací stanice, která zajišťuje převedení odpadních vod za vysokých stavů hladiny vody v řece Ohři. V prostoru mezi dosazovacími nádržemi je umístěna čerpací stanice kalů pro čerpání vratného, přebytečného a plovoucího kalu. Dále je zde umístěna automatická tlaková stanice užitkové vody. Stránka 8 z 9

9 (karta obce: CZ041_0008_01) Pro chemické odstraňování fosforu slouží dávkování roztoku síranu železitého nebo síranu hlinitého. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do denitrifikačních nádrží dávkuje externí substrát. Přebytečný aktivovaný kal z dosazovacích nádrží je veden na strojní zahuštění a společně s primárním kalem z usazovacích nádrží čerpán do vyhnívacích nádrží s termofilním vyhníváním. Z prvního stupně vyhnívání je kal veden do vyhnívací nádrže druhého stupně a otevřené uskladňovací nádrže. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je veden do plynové kompresorovny a dále do plynojemu. Bioplyn je dále využíván pro provoz kogenerační jednotky k výrobě elektrické energie, ohřevu technologického procesu vyhnívání a v plynové kotelně k ohřevu topné vody. Vyhnilý kal je z uskladňovací nádrže čerpán do homogenizační nádrže, odkud je čerpán na strojní odvodnění s pásovým lisem. Odvodněný kal je ukládán do kontejnerů a odvážen k likvidaci nebo dalšímu využití. Fugát z odvodnění kalu je shromažďován v akumulační nádrži, odkud je rovnoměrně čerpán do regenerační nádrže. Pro uskladnění vytěžených produktů čistírny (kalů, písku apod.) a mytí vozidel ČOV slouží kalové pole opatřené sedimentační jímkou a odlučovačem ropných látek. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Rekonstrukce kanalizace Záměrem je rekonstrukce ch kanalizačních stok ve městě u v ulicích Židovská, Provaznická, Jateční, Březinova, Dlouhá, nám. Krále Jiřího, Hradní příkop I., Hradní příkop II., Na Hradčanech, Osvobození a Pobřežní. V rámci rekonstrukce kanalizace bude provedena obnova ho potrubí a oprava kanalizačních šachet. Metoda rekonstrukce kanalizace v u je volena s přihlédnutím k charakteru poruch, stupni poškození stok a možnosti přístupu k nim. K odstranění všech poškození budou použity následující metody : - bezvýkopová metoda (relining, bertlining) - výkopová metoda - metoda zednická AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: aktuální stav 2013 Stránka 9 z 9