Možnosti financování municipalit

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Možnosti financování municipalit Diplomová práce Autor: Bc. Kateřina Sanitriková Finance Vedoucí práce: Ing. Ivana Moltašová Praha Duben, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích, 20. dubna 2013 Bc. Kateřina Sanitriková

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Ivaně Moltašové za cenné rady a připomínky, které mi věnovala při zpracování této práce.

4 Anotace Cílem diplomové práce Moţnosti financování municipalit je vypracovat analýzu finanční situace obce a zhodnotit moţnosti financování tohoto subjektu. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část nejprve charakterizuje obec a její hospodaření, dále jednotlivé poloţky rozpočtu a především popis moţností financování obce. Praktická část je jiţ zaměřena na samotnou analýzu vybrané obce, která zahrnuje zejména podrobnější analýzu příjmů a výdajů. Klíčová slova: municipalita, obec, financování, rozpočet, příjmy, výdaje, hospodaření Annotation The aim of the thesis "Financing Options municipalities" is to develop an analysis of the financial situation of the municipality and evaluate financing options that organization. The work is divided into two parts. The theoretical part describes the village and its management, as well as individual budget items and above description of the financing of the village. The practical part is focused on the analysis of selected municipality, which includes detailed analysis of income and expenditure. Key words: municipality, community, finance, budget, revenue, expense, loss

5 Obsah Úvod Municipality Vznik a vývoj územní samosprávy Legislativa Působnost obce Samostatná působnost Přenesená působnost Organizační struktura obce Zastupitelstvo Rada obce Starosta Obecní úřad Tajemník obecního úřadu Výbory Komise Majetek obcí Finanční hospodaření municipalit Územní rozpočet Skladba rozpočtu Zásady rozpočtu Rozpočtový proces Sestavení návrhu rozpočtu Projednávání rozpočtu Schvalování rozpočtu Plnění a kontrola rozpočtu Závěrečný účet obce Struktura příjmů obcí Vlastní nedaňové příjmy Vlastní daňové příjmy Dotace Návratné příjmy Struktura výdajů obcí

6 2.4.1 Výdaje dle ekonomického hlediska Výdaje dle rozpočtové skladby Výdaje podle charakteru infrastruktury Výdaje podle rozpočtového plánování Výdaje podle funkcí veřejných financí Obecní rozpočty v prvním pololetí Monitoring hospodaření obcí Možnosti financování Financování vlastními prostředky Financování prostředky partnerů rozvoje v obci Financování pomocí cizích zdrojů Úvěry Emise dluhopisů Dotace a strukturální fondy EU Finanční analýza obce Modlany Historie obce Analýza hospodaření obce Analýza příjmů Analýza výdajů Běţné příjmy a výdaje Plnění rozpočtu Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh

7 Úvod Obec je základním prvkem veřejné správy, který je tvořen společenstvím občanů a také hranicemi obce. Jejím cílem je své území neustále rozvíjet a poskytovat kvalitní sluţby svým občanům. Pro dosaţení těchto cílů se musí naučit správně hospodařit s vlastními i cizími zdroji. Občané očekávají právě kvalitní sluţby, rozvoj obce nebo například kulturní vyţití v obci. Splnění těchto poţadavků je samozřejmě velmi nákladné. Zastupitelstvo se musí neustále rozhodovat, jaké investice jsou nezbytné a neodkladné. Dále musí určit, kde na tyto akce a investice opatří finanční prostředky. V současné době je stále aktuálnější otázka zadluţenosti obcí. Obce nemají dostatek svých finančních prostředků a bez dotací, úvěrů a půjček nejsou schopné zajistit ani základní sluţby pro své obyvatele, natoţ rozvíjet obec a investovat do lepšího ţivota v obci. Obce se stávají finančně nesamostatné. Cílem práce je provedení analýzy finanční situace vybrané obce a zhodnocení moţnosti financování tohoto subjektu. V práci je pouţita metoda deskripce a analýzy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První kapitola teoretické části popisuje samotnou obec, její vznik a zákony, které jsou v této oblasti veřejné správy velice důleţité. Dále jsou zde charakterizovány jednotlivé sloţky organizační struktury obce. Druhá kapitola je věnována popisu hospodaření územní samosprávy. Vysvětluje důleţitost územního rozpočtu a jeho rozpočtového procesu, popisuje strukturu a jednotlivé poloţky příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Další kapitola je zaměřena právě na moţnosti, které obce mají, dostanou-li se do situace, kdy budou mít nedostatek svých finančních prostředků. Praktická část se zabývá hospodařením vybrané obce. Obsahuje analýzu hospodaření od roku 1997 aţ do roku 2012, na kterou navazuje podrobnější analýza příjmů a výdajů let 2011 aţ V této části práce také nalezneme analýzu běţných příjmů a běţných výdajů a posouzení, zda by obec mohla dosáhnout na úvěr v případě potřeby dalších finančních prostředků. Pro zpracování této práce jsem si vybrala obec Modlany. Jedním z důvodů je, ţe ţiji v Drahkově, která je součástí obce Modlany a obec se mi pro zpracování práce zdála zajímavá z důvodu přítomnosti skládky a příjmů z ní. Tato práce mi dává moţnost blíţe se seznámit s hospodařením obce i s obcí jako takovou. 7

8 1 Municipality Obec je základním článkem veřejné správy. Podle zákona č. 128/2000 Sb. O obcích se jedná o základní územní samosprávné společenství občanů a tvoří územní celek, který je vymezen hranicí obce. Je to veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a která vystupuje svým jménem a nese odpovědnost za své jednání. Obec pečuje o rozvoj svého území a o potřeby svých občanů Vznik a vývoj územní samosprávy Územní samospráva vznikala v rámci státu, jehoţ vývoj a úloha velice ovlivnila vývoj obcí a měst. Ty vznikaly z ekonomických, jazykových či kulturních důvodů. Např. na křiţovatkách obchodních cest se rozvíjely sídelní útvary, které se postupně staly nezávislé na státu. Spojováním těchto útvarů vznikaly předchůdci regionů, které byly později kořenem vyšších úrovní samosprávy. Územní samospráva mohla vzniknout dvěma způsoby. Jako jednotné obce, města či municipality vyznačující se určitým počtem občanů, kteří se na jejím území sdruţují a mají zde svá obydlí. Takto vznikaly obce přirozeně. Obec je tradičním základem územní samosprávy, zajišťující pro své obyvatele statky a sluţby. Vyšší stupeň územní samosprávy vzniká uměle z vůle státu. Tyto oblasti na regionální úrovni spojují více měst a obcí. Role těchto regionů začala růst aţ v 70.letech 20.století díky potřebě sniţovat rozdíly mezi jednotlivými regiony. Jiţ ve starém Římě a Řecku jsme se mohli setkat s prvky samosprávy. Ve 12. století chtějí města získat nezávislost na panovníkovi, od kterého dostávaly různá práva např. vařit pivo, vybírat mýtné, právo na regály (solní, trţní ), právo vybírat daně z prodejů. Města musela určitý podíl z těchto prostředků odvádět panovníkovi. Některá města byla, díky svému bohatství, jmenována na městskou republiku. Rozmach měst zajišťovali jak řemesla a obchody, ale také jejich poloha (např. přístavy). V 18. a 19. století se objevovaly určité problémy a překáţky, které bránily dalšímu rozvoji měst. Jejich izolovanost způsobila rozdělení na města bohatá a chudá, která nedokázala bez pomoci zajistit pro své obyvatelstvo základní sluţby. Tato situace způsobila stěhování obyvatelstva a peněz mezi městy a tím se zpomalil rozvoj, jak 1 Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích 8

9 samotných měst a regionů, tak i celého státu. V druhé polovině 19. století se nezávislost měst začala postupně měnit a především omezovat. Po Velké hospodářské krizi, tzn. na začátku 20. století, začali obyvatelé pociťovat výrazné rozdíly mezi regiony a městy a jiţ pro ně nebyly sociálně spravedlivé. Z tohoto důvodu musel zasáhnout stát, který se snaţil rozdíly zmenšit. V této době dochází k silné centralizaci. Naopak ve druhé polovině 20. století dochází k decentralizaci, role územních samospráv se zvýrazňuje, ale stále dochází k velkým migracím obyvatel. Kromě decentralizace docházelo k přesunu pravomocí na územní samosprávu, ale také se prohlubovaly finanční problémy nejen měst ale také celých veřejných financí a to díky státní politice blahobytu, ropnými šoky a také ekonomickou recesí v 70. a 80. letech. Státy začaly omezovat transfery ze státních rozpočtů do rozpočtů měst, coţ vedlo k problémům, zvláště proto, ţe na municipální rozpočty byly pod velkým tlakem kvůli přesunu odpovědnosti za poskytování některých sluţeb. Díky těmto problémům většina zemí zavedla reformy týkající se územní samosprávy. Tyto reformy se zaměřovaly především na strukturu a optimální velikost územní samosprávy, dále na jejich financování. Pozornost je také věnována funkcím, které města a obce vykonávají a jejich efektivnosti, popř. jak tuto efektivnost zvýšit atd. Postupně se zvýrazňuje význam regionů a jejich politiky. Opět se přesouvají některé kompetence ve prospěch územní správy a je zde uplatňován princip subsidiarity, tzn. ţe rozhodování a zodpovědnost náleţí nejniţší úrovni veřejné správy. V některých státech probíhalo také tzv. deetatizace, coţ znamená, ţe majetek, který patřil státu, byl odstátněn a převeden na města, obce a municipality Legislativa Samosprávné postavení obcí je v naší historii poprvé zakotveno v tzv. prozatímním obecním zákonu, který byl označen jako zákon č. 170/1849 ř.z. Tento zákon byl uvozený větou Die Grundfeste des frejem Staates ist die freie Gemeinde, coţ znamená Základem svobodného státu je svobodná obec. 3 V současné době je pro obec důleţitý zákon č. 128/2000 Sb. o obcích. Tento zákon mimo jiné rozlišuje několik druhů obcí: 2 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha, Grada Publishing a.s., 2009, cit , ISBN KOUDEKLA, Z., ONDRUŠ, R. a PRŮCHA P., Zákon o obcích (obecní nařízení), Komentář. Linde Praha a.s ISBN

10 - obec, která je městem, pokud počet obyvatel je alespoň 3000 a pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády, - obec, která je městysem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády, - obec, která byla městem nebo městysem přede dnem 17. května 1854, je městem nebo městysem, pokud o to poţádá předsedu Poslanecké sněmovny, ten poté tak stanoví a určí den, kdy se obec stává městem nebo městysem, - statutární města jsou města se zvláštním postavením, kterými jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. 4 Dalšími důleţitými zákony např.jsou: - Zákon č. 101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů - Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád - Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník - Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích - Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích - Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech 1.3 Působnost obce Obec má nárok na samosprávu, vlastní majetek a příjmy a samostatně hospodaří. V právních záleţitostech vystupuje pod svým jménem, plní své úkoly v rozsahu vymezeném zákonem, pečuje o své území a o potřeby obyvatel. Tyto její činnosti jsou zahrnuty v samostatné působnosti. Obec však nevykonává jen tyto aktivity, ale někdy zastává i funkci státních orgánů, coţ je působnost přenesená. Jak poznat, zda jde o přenesenou nebo samostatnou působnost? Určitým vodítkem je, o jako záležitost se jedná. Pokud to ani z toho není zřejmé, mělo by se postupovat podle 4 Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích 10

11 8 zákona o obcích. Podle něj musí každý zvláštní zákon, který upravuje působnost obcí říct, zda jde o přenesenou nebo samostatnou působnost. Pokud to neudělá, tak platí, platí, že jde vždy o samostatnou působnost Samostatná působnost Obec má určitou pravomoc vymezenou zákonem. Podle zákona 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích jedná ve svých záleţitostech zcela samostatně. Stát do její působnosti zasahuje, jen v případě, ţe má být ochráněn zákon. Do samostatné působnosti lze zařadit: - zajištění školní docházky pro děti ţijící v obci, tzn. zřizování a správa škol a předškolních institucí - zřizování souboru dobrovolných hasičů a obecní policie - místní poplatky - obecní policie - schvalování rozpočtu a programu rozvoje obce - volbu starosty, místostarosty a další členy rady, volbu předsedů a dalších členů výborů, které můţe také zřizovat a rušit - vydávání obecně závazné vyhlášky - rozhodnutí o spolupráci s jinými obcemi - peněţní fondy obce - věcné a osobní výdaje, vynaloţené na činnost obecního úřadu a orgánů obce - přípravu obce na mimořádné události - program rozvoje obce - další činnosti, které si podle zákona stanoví Obec vydává v rámci samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky, které musí být vyvěšeny na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Vydávají se např. k zajištění veřejného pořádku, udrţování čistoty, ochraně ţivotního prostředí a jiné Přenesená působnost Přenesená působnost je soubor činností, které obce nevykonávají jménem svým, ale naopak jménem státu. Při výkonu této působnosti je obcí zastoupen stát, proto je

12 vykonávána zásadně prostřednictvím obecního úřadu a jeho odbory např. stavební úřad, není moţné, aby přenesená působnost byla realizována prostřednictvím orgánů, které jsou tvořeny volbou občanů. Na plnění úkolů v rámci přenesené působnosti dostávají obce ze státního rozpočtu příspěvky, které mohou být v podobě dotace. Tyto příspěvky nepokryjí celé náklady, které jsou na plnění těchto činností vynaloţeny. Obce musí část hradit ze svých rozpočtů. Do přenesené působnosti lze zařadit: - vydávání nařízení obce - rozhodnutí o účelových a místních komunikacích - obce jsou povodňovým orgánem - obce jsou také orgánem ochrany ovzduší a přírody atd. 6 Podle rozsahu přenesené působnosti se obce člení na: - obce I. stupně, obce, na něţ je přenesen základní výkon státní správy - obce II. stupně, obce s pověřeným obecním úřadem - obce III. stupně, obce s rozšířenou působností Při výkonu státní správy v přenesené působnosti jsou obce s pověřeným obecním úřadem oprávněny: - rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost - rozhodovat o poskytnutí věcné nebo peněţité dávky nebo půjčky - zabezpečovat volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu - jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami - jsou orgánem ochrany přírody a ochrany zemědělského půdního fondu atd. Při výkonu státní správy v přenesené působnosti jsou obce s rozšířenou působností oprávněny: - vést evidenci obyvatel a registru vozidel - vydávat občanské průkazy, cestovní doklady a řidičské průkazy - vést ţivnostenský úřad - vykonávat státní správy lesů - ochrana ţivotního prostředí - sociálně právní ochrana dětí, dávky a sociální sluţby 6 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha, Grada Publishing a.s., 2009, cit , ISBN

13 - pečovat o staré, zdravotně postiţené nebo o nepřizpůsobivé občany atd Organizační struktura obce Orgány obcí, které zajišťují její správu, můţeme rozdělit na volené, výkonné, poradní kontrolní. Volený orgán, tedy zastupitelstvo, rozhoduje ve věcech samostatné působnosti. Úkoly týkající se přenesené působnosti plní jen, pokud k tomu má zákonem dané oprávnění. Do orgánů výkonných se řadí starosta, rada a obecní úřad. Rada obce působí v rámci samostatné působnosti a stejně jako zastupitelstvo rozhoduje o věcech v rámci přenesené působnosti, pokud je k tomu pověřena ze zákona. Starosta je volen členy zastupitelstva, a pokud v obci není obecní rada, plní její funkce. Obecní úřad vykonává veškeré úkoly uloţené od zastupitelstva nebo radou v samostatné působnosti. Obecní úřad je také pověřen plněním úkolů v působnosti přenesené, tedy vykonává státní správu. Dalšími orgány, které jsou zřizovány převáţně podle rozhodnutí zastupitelstva, jsou poradní a kontrolní. Jsou to výbory nebo komise. Finanční a kontrolní výroby jsou zřizovány povinně, další dle potřeby. Stejně jako komise, které nejsou v obci povinností Zastupitelstvo Jak jiţ bylo řečeno, zastupitelstvo rozhoduje o záleţitostech týkajících se samostatné působnosti a pokud stanoví zákon tak i přenesené působnosti. Podle počtu obyvatel a velikosti území se určuje počet členů zastupitelstva. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obce mělo v obci, městysu, městě, městském obvodu, městské části do 500 obyvatel 5 až 15 členů nad 500 do 3000 obyvatel 7 až 15 členů nad 3000 do obyvatel 11 až 25 členů nad do obyvatel 15 až 35 členů nad do obyvatel 25 až 45 členů nad obyvatel 35 až 55 členů 9 7 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha, Grada Publishing a.s., 2009, cit. 31, ISBN MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Orac, Praha., 2000, cit. 23, ISBN KOUDEKLA, Z., ONDRUŠ, R. a PRŮCHA P., Zákon o obcích (obecní nařízení), Komentář. Linde Praha a.s cit. 290 s. ISBN

14 Zastupitelstvu je například vyhrazeno: - schvalovat závěrečný účet a rozpočet obce - schvalovat program rozvoje obce - schvalovat územní a regulační plán obce a pomocí vyhlášky vyhlašovat jejich závazné části - volit a odvolávat z funkce starostu, místostarostu a radu obce - zřizovat peněţní fondy obce - zakládat a rušit organizační sloţky a příspěvkově organizace obce, schvalovat jejich zakladatelské smlouvy, zřizovací listiny, zakladatelské listiny, společenské smlouvy - schvalovat stanovy obchodních společností a dalších právnických osob, které chce obec zaloţit, a určovat účast obce v jiţ zaloţených právnických osobách. - vydávat obecně závazné vyhlášky - zřizovat a rušit obecní polici - určit výši věcných a osobních výdajů na činnost obecního úřadu a orgánů obce, pokud jde o výdaje na výkon přenesené působnosti - vyslat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, kde má majetkovou účast - navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, ve kterých má majetkovou účast, a také navrhovat jejich odvolání Zastupitelstvo můţe také rozhodovat o majetkoprávních úkonech, kterými např. jsou: - poskytování peněţitých a věcných darů nad ,-Kč fyzických osobám - převod a nabytí nemovitých věcí - převod bytů a nebytových prostor z obecního majetku - vklady do svazků obcí, které mohou být peněţité i nepeněţité - prominutí pohledávky, která je vyšší neţ ,-Kč - bezúplatné převádění movitých věcí i peněz věnovaných právnickým tuzemským a fyzickým osobám na vědu, vzdělávání a výchovu, na sociální, humanitární, ekologické a zdravotnické účely, prevenci kriminality, protidrogové aktivity a na podporu rozvoje kultury a sportu ve výši nad ,-Kč - dohody o splátkách, které mají lhůtu splatnosti delší neţ 18 měsíců - vydávání komunálních obligací 14

15 - uzavírání smluv o poskytnutí a přijetí půjčky nebo úvěru, o poskytnutí dotace, o převzetí ručitelského závazku, o převzetí dluhu a o přistoupení k závazku - zástava věcí nemovitých a zřízení věcného břemene - bezúplatné postoupení pohledávek Rada obce Výkonným orgánem obce je její rada, která za plnění svých úkolů v rámci samostatné působnosti, odpovídá zastupitelstvu obce. Rozhodovat ve věcech přenesené působnosti můţe rada jen, pokud tak určí zákon. Rada obce se skládá z jejích členů, starosty a místostarosty. Pokud přestane starosta nebo místostarosta vykonávat svou funkci, buď z důvodu odvolání nebo rezignace, přestávají být i členem rady. Rada je tvořena vţdy lichým počtem členů, minimum je 5 a maximum 11 členů. Podmínkou je, ţe počet členů rady nesmí být vyšší neţ jedna třetina počtu členů zastupitelstva, proto také v obcích, které mají zastupitelstvo s menším počtem členů neţ je 15, rada obce se nevolí. Rada obce je odpovědná za hospodaření obce dle schváleného rozpočtu, kontroluje, zda-li veškeré úkoly týkající se samostatné působnosti jsou obecním úřadem a komisemi zcela plněny a můţe ukládat pokuty v rámci této samostatné působnosti, také můţe zřizovat odbory a oddělení obecního úřadu, uzavírá smlouvy, např. nájemní nebo o výpůjčkách atd., vydává rozhodnutí a nařízení obce, můţe zakládat a rušit komise rady obce aj Starosta Starosta zastupuje obec navenek Své úkony, vyţadující schválení zastupitelstvem nebo radou, můţe provést právě aţ po jejich schválení, jinak jsou neplatné. Starostou obce se můţe stát jeden ze členů zastupitelstva a právě zastupitelstvo si svého starostu volí. Stejným způsobem je do své funkce jmenován i místostarosta. V době nepřítomnosti starosty obce ho ve všech věcech zastupuje právě místostarosta. Zastupitelstvo můţe jmenovat i více místostarostů, kterým můţe svěřit různé úkoly v rámci samostatné působnosti obce ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 20, ISBN MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Orac, Praha., 2000, cit. 26, ISBN MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů., Orac, Praha 2000, cit. 26, ISBN

16 Starosta například: - jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, ale pouze se souhlasem ředitele krajského úřadu - můţe ukončit pracovní poměr se zaměstnanci obce a pokud obec nemá tajemníka obecního úřadu, určuje jim plat dle zvláštních předpisů - je odpovědný za informovanost obyvatel obce a veřejnosti obecně o aktivitách a činnosti obce - předvolává a řídí shromáţdění neboli zasedání zastupitelstva a rady obce, starosta podepisuje zápis z těchto zasedání - podepisuje právní předpisy obce - rozhoduje o věcech v rámci samostatné působnosti - pokud si starosta myslí, ţe usnesení rady obce není správné, můţe dočasně zastavit výkon tohoto usnesení - a podobně 13 Obrázek 1 Organizační struktura obce OBEC ZASTUPITELSTVO STAROSTA MÍSTOSTAROSTA VÝBORY KONTROLNÍ FINANČNÍ PRO NÁRODNOSTNÍ OTÁZKY Zdroj: vlastní zpracování

17 1.4.4 Obecní úřad V čele obecního úřadu stojí starosta. Spolu s ním je obecní úřad tvořen místostarostou (popř. místostarosty), pokud je funkce v obci zřízena, tajemníkem obce a dalšími zaměstnanci. Tento orgán má v obci spíše administrativní povahu. Plní úkoly v rámci samostatné působnosti, ty dostává od zastupitelstva nebo rady obce. Také pomáhá výborům a komisím v jejich aktivitách. Rovněţ vykonává přenesenou působnost obce, výjimku tvoří záleţitosti a úkoly, které patří pravomoci zastupitelstva nebo rady obce. Jak jiţ bylo řečeno, rada obce můţe vytvořit pro jednotlivé činnosti odbory a oddělení obecního úřadu Tajemník obecního úřadu Tajemníka jmenuje se souhlasem okresního úřadu starosta obce. Tajemník je odpovědný za splněné úkoly v rámci samostatné i přenesené působnosti pouze starostovi. Není však povinností kaţdé obce funkci tajemníka zřídit, a pokud v obci není funkce zřízena, plní úkoly tajemníka starosta. Úkoly tajemníka: - předkládá radě návrh na jmenování a odvolání vedoucích pracovníků odborů a návrhy na jejich platy a odměny - odpovídá starostovi za plnění daných úkolů obecního úřadu a to v samostatné i přenesené působnosti - plní úkoly, které mu udělí starosta a které vyplývají z usnesení zastupitelstva a rady a další úkoly související s jeho pracovní náplní - plní úkoly v rámci přenesené působnosti, které vyplývají ze zvláštních zákonů - rozhoduje o podjatosti vedoucího odboru ve správním řízení - je hlavním personálním pracovníkem obecního úřadu a podle zákoníku práce je vedoucím zaměstnancem zaměstnavatele, ale pouze k těm zaměstnancům, kteří svým zařazením patří do organizační sloţky obce - je vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele i vůči těm zaměstnancům, kteří jsou zařazení do úřadů městských obvodů, pokud tato funkce není svěřena městskému obvodu statutem města - pokud není zastupitelstvem stanoveno jinak, mezi jeho další povinnosti je také řízení a kontrola organizačních sloţek obce kromě obecní policie, jejíţ řízení je 17

18 v pravomoci starosty, tajemník řídí a kontroluje téţ činnost obvodů, které jsou také organizačními sloţkami obce - jmenuje a odvolává správce městského obvodu, také jeho činnost řídí a kontroluje - tajemník obce má i některá zvláštní práva, které vyplývají ze zákona o obcích, mezi tyto práva můţe patřit například právo účastnit se zasedání rady i zastupitelstva hlasu, dále můţe se souhlasem rady uţívat závěsný odznak starosty a také jako zaměstnanec obce vyuţívá pracovně právní ochrany dle zvláštních právních předpisů Výbory Podle zákona o obcích si zastupitelstvo můţe zřizovat své výbory. Zastupitelstvo vţdy vytváří kontrolní a finanční výbory. Pokud v obci ţije více jak 10% občanů, které se hlásí k jiné neţ české národnosti, je povinností zřídit také výbor pro národnostní menšiny. Nejméně polovina členů tohoto výboru musí být příslušníci národnostních menšin. Kaţdý výbor má svého předsedu, který vţdy musí být členem zastupitelstva. Výjimkou je osadní výbor, kde podle paragrafu 120 volí předsedu ze členů tohoto výboru zastupitelstvo. Výbory jsou pověřené plnit úkoly, které jim zastupitelstvo uloţí. Počet členů je zpravidla lichý. Členové se neschází pravidelně, ale dle potřeby, jejich usnesení musí být písemné, podepsané předsedou a aby mohlo být platné, musí s usnesením souhlasit více jak polovina členů výboru. Jak jiţ bylo řečeno, povinností obce je zřízení kontrolního a finančního výboru. Tyto výbory mají nejméně tři členy. Starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu a osoby, které mají na starosti rozpočtové a účetní práce, nesmí být dle zákona členy těchto výborů. V kompetenci finančního výboru je kontrolovat jak je nakládáno s majetkem a financemi obce, také plní úkoly, kterými byl výbor pověřen zastupitelstvem. Kontrolní výbor kontroluje, zda-li byly ostatními výbory a obecním úřadem dodrţeny veškeré právní předpisy v rámci samostatné působnosti, také plní úkoly svěřené zastupitelstvem Zákon č. 128/2000 Sb. Sb. O obcích 18

19 1.4.7 Komise Rada obce můţe zakládat komise jako iniciativní a poradní orgány. Komise všechny své návrhy předkládá radě obce. Pokud je komisi uloţen výkon přenesené působnosti stává se také výkonným orgánem. Za svou činnost a plnění úkolů odpovídá radě obce, při výkonu přenesené působnosti je odpovědná starostovi Majetek obcí Základním předpokladem fungování, a vůbec existence obce, je vlastnictví majetku. Územní samospráva získává z tohoto majetku příjmy. Obec má právo majetek drţet, uţívat ho a nakládat s ním. Moţnosti hospodaření jsou ovlivněny i povinnostmi a odpovědností k majetku, jeţ není majetkem jednotlivce, nýbrţ veřejnoprávní korporace, jde tudíţ o obecní majetek, tzn. nejenom věci, ale i majetková práva, s nimiţ obec samostatně hospodaří. 17 Obec můţe majetek získat různým způsobem. Jednou z moţností je koupě majetku, dále samotné vytvoření, darování, vyvlastnění za náhradu nebo např. převod právní cestou. Obec musí o majetek pečovat, musí dbát o jeho zachování a rozvoj, chránit ho před poškozením či odcizením a svůj majetek musí vyuţívat účelně v souladu se zájmy obce. Pokud bude chtít nemovitý majetek prodat, pronajmout, směnit nebo darovat, musí nejméně 15 dní před projednáním záměr vyvěsit na úřední desce obecního úřadu. V tomto období se mohou zájemci vyjádřit či podat svou nabídku. Pokud záměr nebude vyvěšen, je od počátku neplatný. Výjimku tvoří pronájem bytů a hrobových míst, dále majetek obce, pokud je doba pronájmu či výpůjčky kratší neţ 30 dní. Pokud obec nebude s majetkem zacházet dle stanovených podmínek, například ho v rozporu s těmito podmínkami prodá a nebude ho moci navrátit zpět k původnímu účelu, musí do státního rozpočtu odvést částku, která odpovídá ceně tohoto majetku. Pro obec je velice důleţité oceňování majetku a to z důvodu hodnocení bonity obce. Pro oceňování pozemků se pouţívají tzv. cenové mapy. Územní celek je rozleţen do pásem, kde jsou označeny ceny pozemků. Cena se odvíjí od urbanistického a funkčního 16 Zákon č. 128/2000 Sb. Sb. O obcích 17 ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit., Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 17, ISBN

20 řešení, ale také je závislá na nabídce a poptávce na trhu. Nemovitosti v centru obce se nachází v pásmu s vyšší cenou. Tyto mapy se týkají i pronájmů. Cenovou mapu vydávají obce obecně závaznou vyhláškou, ministerstvo financí ji pak zveřejňuje v Cenovém věstníku. 18 Do majetku obce lze zařadit: - hmotný majetek tj. nemovitosti (pozemky, budovy dále např. pozemní komunikace II a III. třídy, městské komunikace apod.) - movité věci (vnitřní zařízení budov) - majetková práva a pohledávky - peněžní prostředky (zůstatky na účtech zřízených u finančních institucí, hotovost) - cenné papíry - nehmotná aktiva 19 Majetek obce lze také rozdělit podle účelu vyuţívání: - majetek spojený s výkonem veřejné správy - majetek spojený s veřejnými sluţbami - majetek související s podnikáním - finanční majetek - majetek strategický 20 Do kategorie majetku spojeného s výkonem veřejné správy patří majetek slouţící k plnění závazku obce a k činnosti orgánů obce. Obec je povinna tento majetek spravovat a financovat ze svého rozpočtu. Zařazujeme sem např. budovu obecního úřadu i s jejím vybavením, sluţební dopravní prostředky, veškeré přístroje aj. Rozlišujeme majetek, který souvisí s výkonem samostatné působnosti a majetek související s výkonem přenesené působnosti. 18 ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 17,18. ISBN ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 18, ISBN BINEK, Jan. Hospodaření s majetkem obcí, Masarykova Universita, Brno, 2008 ( 20

21 Majetek spojený s veřejnými sluţbami je veřejně přístupný a jeho správa a údrţba je financována z rozpočtu obce. Jedná se například o veřejné osvětlení, komunikace, parkoviště, komunální odpad, kulturní zařízení, školská zařízení aj. Majetek k podnikání obce můţe být velice dobrým nástrojem stabilních příjmů. Například při dlouhodobých pronájmech nemovitostí, obce mohou majetek pronajímat např. aţ 99 let, poté se opět vrací obci. Podnikání obcí můţe být různé. Rozlišujeme např. investice do hmotného majetku, pronájem majetku, samostatná podnikatelská činnost (např. těţba a zpracování dřeva), podnikání s jinými subjekty Do kategorie finančního majetku patří cenné papíry, jejichţ nákupem si obec zvětšuje svůj majetek. Za bezrizikový způsob investování se povaţují státní pokladniční poukázky a státní dluhopisy. Výnosy u těchto cenných papírů nejsou příliš vysoké ale jisté. Obce se snaţí své finanční prostředky zhodnotit, mohou s cennými papíry obchodovat nebo si ukládat své finanční prostředky na termínované účty. Do strategického majetku můţeme řadit jak majetek k podnikání tak finanční majetek. Tento majetek slouţí k rozvoji a zabezpečení veřejného zájmu. Jedná se například o vlastnictví klíčových pozemků BINEK, Jan. Hospodaření s majetkem obcí, Masarykova Universita, Brno, 2008 ( 21

22 2 Finanční hospodaření municipalit Základním nástrojem finančního hospodaření územních samosprávných celků (a svazku obcí) je podle ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jejich roční rozpočet, který vychází z rozpočtového výhledu Územní rozpočet Rozpočty obcí patří k veřejným rozpočtům nejniţší úrovně, jsou základem hospodaření municipalit. Územní celky musí sestavovat rozpočet na jeden kalendářní rok a sestavuje se jako vyrovnaný. Je moţné schválit i přebytkový a schodkový rozpočet. Přebytkový v případě, ţe některé příjmy budou vyhrazeny k pouţití v následujícím období nebo například ke splácení úvěrů. Naopak schodkový můţe být schválen v případě, kdy bude moţné schodek vyrovnat prostředky z minulých let nebo přislíbenou dotací. 23 Rozpočet je také nástrojem řízení. Je to podobný princip jako při určení cenové strategie výroby v podniku. Právě i ve velkých podnicích se jednotlivé poloţky výdajů a nákladů musí plánovat do detailů a nesmí se překročit. V takovém podniku by překročení jediné poloţky znamenalo změnu konečné ceny výrobku. Sestavení rozpočtu obce vyţaduje velké zkušenosti. Není vţdy jasná výše jednotlivých poloţek příjmů a výdajů a proto se často musí vycházet ze zkušeností a z předchozích rozpočtů. Sestavený rozpočet je závazný. Povinnost dodrţování rozpočtu vychází ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě Skladba rozpočtu Rozpočtová skladba představuje jednotné třídění příjmů a výdajů, které umoţňuje porovnávat jednotlivé rozpočty. Podle vyhlášky č. 323 ministerstva financí ze dne 2. července 2002 o rozpočtové skladbě rozlišujeme různá hlediska třídění příjmů a výdajů. 22 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ D. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, C.H.Beck, Praha 2011, cit. 13 s., ISBN ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 27, ISBN

23 Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů: - odpovědnostní, - druhové - odvětvové, - konsolidační 25 Z odpovědnostního hlediska se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců jednotlivých kapitol. Toto třídění není povinné pro obce, kraje a dobrovolné svazky obcí. Z hlediska druhového se třídí příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů. Při třídění jsou jednotkami třídění a) rozpočtové třídy nejvyšší jednotka, označená jednocifernou arabskou číslicí, těchto tříd je celkem 7 b) seskupení rozpočtových poloţek dvoumístný symbol c) podseskupení rozpočtových poloţek třímístný symbol d) rozpočtové poloţky nejniţší jednotka - čtyřmístný symbol Dle druhového třídění dělíme veškeré peněţní operace na: Příjmy na třídy: 1.třída - daňové příjmy 2. třída - nedaňové příjmy 3. třída - kapitálové příjmy 4. třída - přijaté transfery Výdaje na třídy: 5. třída - běţné výdaje 6. třída - kapitálové výdaje Třída 8 financování Financování vyjadřuje vlastně rozdíl mezi příjmy a výdaji v rozpočtu obce. Mohou to být situace, kdy si obec prostředky půjčuje, nebo tento rozdíl financuje z vlastních zdrojů. Vţdy tedy platí příjmy výdaje = financování. Pokud má obec niţší příjmy neţ výdaje, je třeba stanovit, z čeho bude daný schodek uhrazen. Je moţné si finanční 25 Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb.,

24 prostředky půjčit nebo schodek uhradit z vlastních zdrojů. Pokud nastane případ opačný, tzn. ţe má obec vyšší příjmy neţ výdaje, musí obec stanovit, kam přebytečné prostředky uloţí. Tyto volné prostředky můţe např. pouţít na úhradu splátek z minulých let nebo finance uloţit na účet obce. Kaţdá operace má čtyřmístný číselný symbol. Seznam poloţek je kaţdý rok aktualizován MF ČR. Uvedené třídění se netýká operací, které souvisí s podnikatelskou činností subjektů územní správy a na příspěvkové organizace, které jsou zřizované státem, kraji nebo obcemi. Také se nevztahuje na operace fondu kulturních a sociálních potřeb. 26 Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Jednotkami třídění jsou: a) rozpočtové skupiny b) rozpočtové oddíly c) rozpočtové pododdíly d) rozpočtové paragrafy Rozpočtové skupiny se člení na: 1. skupina Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství 2. skupina Průmyslové a ostatní odvětví hospodářství 3. skupina Sluţby pro obyvatelstvo 4. skupina Sociální věci a politika zaměstnanosti 5. skupina Bezpečnost státu a právní ochrana 6. skupina Všeobecná veřejná správa sluţby 27 Z hlediska konsolidačního se třídí příjmy a výdaje na záznamové jednotky. Toto třídění umoţňuje vyloučit duplicity. V souvislosti s tím rozlišujeme rozpočet před konsolidací a po konsolidaci. Obce si zřizují nejen běţné účty ale i další účty nebo fondy. Pokud obec např. přesune nějaké peněţní prostředky z jednoho fondu do druhého, dochází k výdaji jednoho fondu a příjmu fondu druhého. V rozpočtu před konsolidací tzn. nekonsolidovaném rozpočtu jsou tyto přesuny zahrnuty mezi příjmové a výdajové poloţky. Naopak v rozpočtu po konsolidaci tyto přesuny nejsou uvedené. 26 PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Universita Pardubice cit. 30. ISBN X SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba v roce Acha obec účtuje, 2012, ISBN

25 Obrázek 2 Rozpočtová skladba v ČR Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe, Praha, Grada Publishing a.s., 2009, cit. 112, ISBN Zásady rozpočtu Při sestavování rozpočtu je nutné dodrţovat obecně platné rozpočtové zásady. Mezi tyto zásady patří: - zásada kaţdoročního sestavování a schvalování rozpočtu - zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu - zásada jednotnosti rozpočtu - zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu - zásada publicity rozpočtu 28 Zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu všechny rozpočty, které patří do veřejného sektoru, tzn. státní rozpočet, rozpočet kraje, obce a ostatních subjektů, se sestavují vţdy na příslušný kalendářní rok. Ve většině zemí včetně ČR se rozpočtový rok shoduje s kalendářním rokem. Kromě ročních rozpočtů se sestavují i 28 PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Universita Pardubice cit. 27. ISBN X

26 prognózy a finanční plány na období 3 aţ 5 let, důvodem je, ţe do ročního rozpočtu nelze zahrnout některé finančně náročnější investiční projekty. Zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu podstatou této zásady je, ţe druhy a velikost poloţek v rozpočtu musí odpovídat reálné rozpočtové skladbě a také konkrétním potřebám příslušného rozpočtu. Je důleţité co nejpřesněji odhadnout velikost příjmových a výdajových poloţek v závislosti na úrovni cen za příslušné veřejné statky. Pokud tato zásada nebude dodrţena, můţe dojít buď k nadhodnocení nebo podhodnocení příjmů a výdajů a dojde tak ke sníţení hodnoty a funkce příslušného rozpočtu na příslušný rok. Zásada jednotnosti rozpočtu je potřeba, aby všechny veřejné rozpočty byly sestavovány jednotným způsobem a aby všechny finanční operace byly shromaţďovány do jednoho dokumentu. Dodrţením zásady jednotnosti je moţná snadná kontrola, analýza a je jednodušší srovnání příjmů a výdajů v rámci rozpočtu. Srovnání je moţné provádět podle místa (např. mezi obcemi) i času (např. mezi jednotlivými roky). Zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu je potřeba, aby veřejný rozpočet byl vyrovnaný v delším časovém období. Při sestavování obecního rozpočtu je na rozhodnutí zastupitelstva, zda se rozhodne či nerozhodne pro schodkový rozpočet, obecně se, ale dává přednost vyrovnanému rozpočtu. Například je-li poţadován rychlý vývoj obce, sestavuje se rozpočet s vyššími výdaji, neţ jsou příjmy. Zárukou však musí být, ţe vyšší výdaje budou mít v příštím období následek zvýšení příjmů. Zásada publicity rozpočtu vyţaduje se, aby např. občasné obce byli seznámeni s obecním rozpočtem a případně se k němu mohli vyjádřit. Způsobem publikování můţe například být vyvěšení na úřední desce, zveřejnění v místních novinách nebo na veřejném shromáţdění občanů aj Rozpočtový proces Rozpočtový proces zahrnuje činnost spojenou se sestavováním rozpočtu od návrhu aţ po schválení závěrečné bilance hospodaření. Touto činností jsou pověřeny municipální 29 PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Universita Pardubice cit. 28,29,31. ISBN X

27 orgány. Tento proces je zpravidla delší tzn. 1,5 2 roky, neţ rozpočtové období, které je ve většině zemí shodné s kalendářním rokem. Kaţdý proces lze rozdělit na jednotlivé kroky: - sestavení návrhu rozpočtu - projednávání rozpočtu - schválení návrhu - plnění a kontrola rozpočtu - závěrečný účet obce 30 Obrázek 3 Rozpočtový proces obcí Zdroj: ČEŠKOVÁ, M., Rozpočtový proces obcí srovnání rozpočtové praxe obcí na konkrétním případě, 2007, Bakalářská práce, Masarykova Univerzita 30 ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 28, ISBN

28 Ministerstvo financí sestavilo přehled povinností, které musí územní samosprávný celek, resp. starostové a rozpočtáři dodrţet. Níţe uvedené povinnosti se musí vţdy splnit, aby obci nehrozila pokuta: - sestavení rozpočtového výhledu - povinnost mít v rozpočtu finance na spolufinancování v případě projektu financovaného z Evropské unie - zveřejnění návrhu rozpočtu a to minimálně po dobu patnácti dní před projednáním rozpočtu - zpracování rozpočtu dle rozpočtové skladby - stanovení rozpočtového provizoria a povinnost se jím řídit - zhotovení rozpisu rozpočtu po jeho schvální - provést finanční kontrolu hospodaření - dle časové posloupnosti evidovat rozpočtová opatření - povinnost zajistit přezkoumání hospodaření - a povinnost zveřejnit návrh závěrečného účtu a to také minimálně na dobu patnácti dní před projednáním závěrečného účtu 31 Tabulka 1 časový harmonogram Zdroj: Sestavení návrhu rozpočtu Roční rozpočet územní samosprávy je sestavován v návaznosti na rozpočtový výhled a na základě rozpočtového provizoria

29 Rozpočtový výhled je dle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 3 let následujících po roce, na kterých se sestavuje roční rozpočet. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopad na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku. 32 Během několika let došlo k navýšení potřeby střednědobého plánování. Dochází k situacím, kdy např. při vyuţití dotací, které jsou spolufinancované ze zdrojů EU je období od zahájení čerpání po vypořádání a převod dotace delší neţ jeden rok. Také smlouvy se uzavírají na delší období. Proto jiţ rozpočet na běţný rok jiţ jako nástroj finančního řízení nestačí a je zapotřebí, aby se obce naučily s rozpočtovým výhledem více pracovat. 33 Zjednodušený vzor rozpočtového výhledu obcí nalezneme v příloze č. 1. Rozpočtové provizorium pokud dle zákona č. 250/2000 nebude rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, potom se hospodaření územní samosprávy řídí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. Pravidla rozpočtového provizoria, která jsou potřebná k zajištění plynulosti hospodaření, stanoví zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje, zastupitelstvo obce pro hospodaření obce nebo orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí. Rozpočtové příjmy a výdaje, které jsou uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po schválení. Pravidla pro rozpočtové provizorium nemusí být sloţitá, rozpočtové provizorium můţe být také rozpočtový výhled nebo rozpočet předchozího roku v provozních výdajích a ve vyjmenovaných kapitálových výdajích a dále kapitálové výdaje do výše přijatých účelových dotací. Rozpočtové provizorium se schvaluje, stejně jako rozpočet, na celý rok F2000&part=&name=&rpp=15#parCnt 33 Rozpočtový proces a rozpočtová skladba od , Obec účtuje, CD 34 Rozpočtový proces a rozpočtová skladba od , Obec účtuje, CD 29

30 2.2.2 Projednávání rozpočtu Finanční rozpočet municipality projednává rada obce a zastupitelstvo. Při projednávání jsou všechny poloţky rozpočtu zdůvodňovány příslušníky odborů nebo členy příslušných komisí. K poloţkám rozpočtu se mohou vyjadřovat a také dotazovat členové rady a zastupitelstva. Vznášet dotazy mohou i občané neboť jednání zastupitelstva jsou veřejná Schvalování rozpočtu Schvalování rozpočtu má na starosti stejně jako jeho projednání rada obce a následně zastupitelstvo obce. Tyto orgány nemusí předloţený rozpočet schválit. Rada obce a zastupitelstvo si mohou vyţádat podrobnější odůvodnění poloţek rozpočtu, ale také mohou poţadovat úpravu nebo přepracování rozpočtu. Proto je třeba, aby se rozpočet začal připravovat s předstihem Plnění a kontrola rozpočtu Rozpočet je závazný po schválení radou a zastupitelstvem obce. Realizace rozpočtu probíhá postupným profinancováváním jednotlivých činností. Realizace je tedy průběţná během celého roku. Kontrola hospodaření veřejného rozpočtu můţe mít několik forem. Rozlišujeme kontrolu vnitřní, vnější, vyţádanou a nevyţádanou. Vnitřní kontrolu provádí kontrolní orgány obce. Nejvyšší kontrolní funkci má zastupitelstvo, které kontroluje radu obce a ta dále kontroluje činnost orgánů obecního úřadu. Vnější kontrola je realizována na vyţádání prostřednictvím krajského úřadu nebo auditora. Je velice náročné zajistit kvalitu této kontroly. Důvodem je, ţe kontrola musí být provedena na konci rozpočtového období (mezi koncem kalendářního roku do konce března) a pokud si kontrolu vyţádají všechny obce v kraji, není moţné, aby pracovníci finančního odboru provedly všechny tyto kontroly kvalitně a včas. Kontrola od krajského úřadu je provedena zdarma. Pokud si obec vyţádá kontrolu od auditora, musí za tuto sluţbu zaplatit PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Universita Pardubice cit. 34. ISBN X PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Universita Pardubice cit. 34. ISBN X PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Universita Pardubice cit. 36,37. ISBN X

31 2.2.5 Závěrečný účet obce Do závěrečného účtu se zaznamenávají údaje o ročním hospodaření obce nebo svazku obcí a to vţdy po ukončení kalendářního roku. Obsahuje zhodnocení nejen finančního hospodaření obce, ale také příspěvkových organizací a hospodaření s majetkem. Dále je součástí závěrečného účtu vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, ke státním a jiným fondům a k hospodaření dalších osob, vyhodnocení vyuţití dotací a příspěvků. 38 Dle zákona č. 250/2000 Sb. musí závěrečný účet obsahovat: - údaje o plnění rozpočtových příjmů a výdajů - hospodaření příspěvkových organizací - hospodaření zaloţených společností - tvorbu a pouţití fondů - rozhodující a podstatný vliv, - vyúčtování finančních vztahů k ostatním rozpočtům, - zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření obce 39 Povinností obce je nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. Náplň a podmínky přezkoumání stanoví ministerstvo financí vyhláškou. Pokud obec tuto povinnost nesplní můţe jí být uloţena pokuta aţ ve výši 1 milionu Kč. Další povinností obce je zveřejnit návrh svého závěrečného účtu, jejíţ součástí se stává i zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce. Zveřejnění probíhá formou vyvěšení na úřední desce po dobu 15 dní přede dnem projednávání závěrečného účtu na zasedání zastupitelstva. Občané se mohou vyjádřit k jeho obsahu formou písemnou nebo ústní při zasedání zastupitelstva. Projednávání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením: - souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo - souhlasu s výhradami, na základě nichž příjme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zajištěných chyb Zákon č. 250/2000 Sb. O rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 40 PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Universita Pardubice cit. 38. ISBN X

32 2.3 Struktura příjmů obcí Příjmy obcí jsou vymezeny v zákoně 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle tohoto zákona příjmy rozpočtu obce tvoří zejména: a) příjmy z majetku vlastního a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo zaloţila, d) příjmy z vlastní správní činnosti i příjmy z výkonů státní správy, k nimţ je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uloţených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona, f) výnosy daní nebo podíly na nich dle zvláštního zákona, g) dotace od státu a ze státních fondů, h) krajské dotace, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněţních odvodů a sankcí, jestliţe jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce, j) přijaté dary a příspěvky, k) jiné příjmy, které patří do příjmů obce dle zvláštních zákonů. 41 Druhy příjmů rozpočtu obce znázorňuje následující schéma: 41 Zákon 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 7 32

33 Obrázek 4 Příjmy rozpočtu obce Zdroj: ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 39, ISBN Vlastní nedaňové příjmy Do této skupiny příjmů jsou zahrnovány zejména příjmy z majetku, z vlastního podnikání, uţivatelské poplatky za smíšené veřejné statky, sankční pokuty, příjmy z mimorozpočtových fondů municipalit, ale také např. příjmy z vlastní správní činnosti. Na rozdíl od jiných příjmů můţe obec tyto příjmy ovlivnit ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit, Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 37, ISBN

34 Příjmy z majetku Obecní majetek je vyuţíván zejména k zajištění čistých a smíšených statků pro obyvatele obce. S majetkem musí být nakládáno co nejefektivněji. Obce provádějí finanční analýzy, aby zjistili, jestli dokáţí majetek efektivně vyuţívat. Pokud zjistí, ţe tomu tak není, je vhodné majetek prodat nebo pronajmou. Příjem z prodeje majetku je pouze jednorázový a proto je z dlouhodobého hlediska vhodnější pronájem, který přináší pravidelné příjmy do rozpočtu obce. Tento příjem je součástí běţného rozpočtu a proto z něj mohou být hrazeny běţné výdaje. Příjmy z vlastního podnikání Tyto příjmy zahrnují zisky z municipálních podniků, podíly na zisku podniků s majetkovou účastní obce nebo příjmy z finančního investování. Obec můţe pouţít svůj majetek, který nepotřebuje, k zaloţení nebo spoluúčasti na municipálních podnicích. Podniky jsou zaloţené za účelem zajištění statků a sluţeb obyvatele obce. Zisky s těchto podniků nebývají vysoké ani časté z důvodu toho, ţe hospodaří spíše na neziskovém charakteru. Pokud by obec chtěla podnikat za účelem dosaţení zisku, musí mít k tomuto podnikání ţivnostenské oprávnění. Obec se můţe také podílet na zisku podniků se svou majetkovou účastí. Zastupitelstvo obce rozhoduje jaká výše a druh majetku bude pouţit. Tento způsob vyuţití svého majetku je velice rizikový, a proto musí být provedena podrobná analýza. Při špatném hospodaření firmy, do které obec vstoupila, můţe municipalita přijít o svůj vklad. V opačném případě můţe obec získat více peněţních prostředků neţ např. prodejem majetku. Jak jiţ bylo řečeno, další formou vlastního podnikání je finanční investování. Tato forma patří mezi nejrizikovější. Jedná se o obchodování s dlouhodobými nebo střednědobými cennými papíry. Nejméně rizikovou moţností investování je vloţení prostředků na termínované vklady. Uživatelské poplatky Při zavádění uţivatelského poplatku je důleţité správně určit jeho výši. Ta by měla pokrýt náklady, které jsou spojené s poskytovanou sluţbou nebo poskytovanými veřejnými statky. Tuto výši schvaluje zastupitelstvo obce, které musí mimo jiné zjistit četnost vyuţívání statku nebo sluţby, solventnost uţivatelů a také musí přihlédnout k prognóze vývoje průměrného příjmu a k zaměstnanosti. Zastupitelstvo rozhoduje, které typy poplatků budou zcela pokrývat náklady a na které bude obec přispívat. 34

35 Existují tři druhy uţivatelských poplatků: - Paušální uţivatelský poplatek tento poplatek je spojen se statky, u kterých nelze změřit spotřebu na uţivatele - Dotovaný uţivatelský poplatek bývá niţší neţ náklady, které jsou vynaloţené na zajištění sluţby nebo statku. Rozdíl mezi náklady a poplatkem hradí obec ze svého rozpočtu. - Uţivatelský poplatek se ziskem zahrnuje nejen náklady, ale také určitý zisk. Obec tento poplatek pouţívá zejména, pokud chce nějakou sluţbu nebo statek regulovat. Sankční pokuty obce mohou ukládat pokuty na základě přestupkového řízení. Jedná se především o přestupky proti veřejnému pořádku, proti majetku, občanskému souţití, za porušení povinnosti spolupůsobnosti v poplatkovém řízení nebo přestupky za úmyslné zničení, poškození nebo neoprávněné odstranění veřejné vyhlášky nebo za pozměňování jejího obsahu. Příjmy sankční povahy nezahrnují jen pokuty z přestupkového řízení, ale také pokuty uloţené místní policií. Ostatní nedaňové příjmy do této skupiny můţeme zahrnout příjmy z mimorozpočtových fondů územní samosprávy. V případě, ţe obec potřebuje finanční prostředky na neplánované akce jsou pouţity prostředky z účelových fondů, které se tvoří mimo rozpočet, těmi jsou např. fondy rezerv. Dalšími nedaňovými příjmy jsou sdruţené prostředky z rozpočtu sdruţení, které obec zaloţila. Také veřejné sbírky a dary se řadí mezi nedaňové příjmy Vlastní daňové příjmy Daň je zákonem určená povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová platba do rozpočtu obce, nebo jiného veřejného rozpočtu. Daně mají čtyři základní funkce: - fiskální jedna z nejstarších funkcí, umoţňují získání finančních prostředků na zajištění veřejných statků - alokační prostřednictvím této funkce, se mohou peníze přerozdělovat dle potřeby 43 ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit , ISBN

36 - redistribuční pomocí daní se zmírňují sociální rozdíly, daně zmírňují rozdíly tím, ţe vyšší majetek nebo vyšší příjmy jsou více zdaněny - stabilizační pomocí daní dochází ke stabilizaci ekonomiky a k ovlivňování ekonomického chování subjektů Daňové příjmy jsou nejvýznamnějším zdrojem financování veřejných statků obcí a průměrně tvoří 50% z celkových příjmů obcí. 44 Existuje několik druhů daní, které mohou být definovány dle různých hledisek. Nejčastějším tříděním daní je dle způsobu placení daně, dle pouţité sazby a dle rozpočtového určení, které máme také uvedené ve schématu. Podle způsobu placení můţeme daně roztřídit na: - daně přímé, které jsou placeny přímo z příjmu poplatníka. Mezi tyto přímé daně řadíme daně důchodové tj. daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a daně majetkové. Předmětem majetkových daní je movitý a nemovitý majetek, můţe to být daň z nemovitosti, dědická nebo např. daň darovací. - daně nepřímé jsou součástí zboţí a sluţeb. Tyto daně odvádějí do rozpočtů výrobní nebo obchodní podniky, ale poplatníky daní jsou všichni spotřebitelé, kteří zboţí a sluţby nakupují. Do této skupiny se řadí daně univerzální a selektivní. Univerzální daň je součástí téměř všech výrobků a sluţeb. Patří sem daň z přidané hodnoty. Selektivní daň zatěţuje jen vybrané druhy zboţí, např. spotřební daň, daň k ochraně ţivotního prostředí. 45 Podle použité sazby daně třídíme na: - daně s pevnou sazbou. Je uvedena částka na jednotku základu a tj. např. u daně z nemovitosti. - daně s procentní sazbou. Tato sazba můţe být lineární, progresivní nebo degresivní. Lineární sazba se nemění se změnou výše základu daně, tj. např. daň z příjmů právnických osob. Progresivní sazba roste s růstem základu daně a tj. např. daň z příjmů fyzických osob. Degresivní sazba klesá s růstem základu daně, téměř se nepouţívá

37 Podle rozpočtového určení daně třídíme na: - svěřené daně, tzv. vlastní. Je vybírána jednotlivými územně správními celky a celý výnos z těchto daní plyne do municipálního rozpočtu. Patří sem např. daň z nemovitosti. - sdílené daně, jejichţ výnos se rozděluje mezi rozpočty na jednotlivých státních úrovních. Mezi sdílené daně patří daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. 47 Daň z nemovitosti Tuto daň upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti. Je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb. Poplatníkem daně z pozemku i ze staveb je většinou vlastník pozemku nebo stavby. Tato daň je přímým a stoprocentním příjmem do rozpočtu obce. Vyměřuje se dopředu za zdaňovací období podle stavu k 1. lednu. Význam této daně se stále zvyšuje v důsledku růstu sazeb i moţnosti obcí aplikovat jak tradiční koeficient velikosti, tak i koeficient místní. Zastupitelé mají moţnost pouţít tři typy koeficientů, pomocí nichţ se upravuje sazba daně. Těmito koeficienty jsou velikostní koeficient, vnitřní koeficient a místní koeficient. 48 Tabulka č. 2 znázorňuje velikostní koeficient, jednotlivým obcím jsou koeficienty přiřazeny dle počtu obyvatel. Obec můţe vyhláškou koeficient zvýšit nebo sníţit aţ o tři kategorie. Tabulka 2 Velikostní koeficient Zdroj: 47 ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 47, 49, ISBN

38 Výši vnitřního koeficientu obec nemůţe upravit, pouze se rozhoduje o tom, zda-li koeficient zavede či nikoliv. Pro ostatní stavby, kromě obytných domů lze zvýšit sazbu daně tímto koeficientem o velikosti 1,5. U rekreačních staveb v národních parcích se sazba daně zvyšuje koeficientem 2,0. Mezi daňové příjmy dále patří místní a správní poplatky. Místní poplatky Zavedení a stanovení místních poplatků je pouze na rozhodnutí zastupitelstva obce. Veškeré podrobnosti o poplatcích jsou upraveny ve vyhlášce vydávané obcí. Jejich správu vykonává obecní úřad. 49 Obce mohou podle zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích vybírat následující poplatky: a) poplatek ze psů, b) poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, c) poplatek za užívání veřejného prostranství, d) poplatek ze vstupného, e) poplatek z ubytovací kapacity, f) poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, g) poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, h) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. 50 Správní poplatky Jsou to platby za sluţby poskytované organizacemi veřejného sektoru při výkonu jejich kompetencí. Mezi tyto poplatky patří na příklad poplatky za vydání řidičského průkazu, cestovního pasu, ověření podpisu, výpis z matriky, vydání ţivnostenského listu atd. Správní poplatky jsou upraveny v Zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Dotace Dotace jsou chápány, dle zákona o rozpočtových pravidlech, jako peněţní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, které jsou 49 ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit., Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 54, ISBN Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, 1 38

39 poskytovány právnickým a fyzickým osobám. Jsou to nenávratně poskytnuté prostředky, za které neexistuje protiplnění. Pokud příjemce dotace splní podmínky, za které mu byla dotace poskytnuta, nevzniká mu ţádný závazek. Dotační systém má vliv na chování příjemců dotací. Tyto příjmy nevedou ke sníţení daňového břemene. Můţeme se setkat s výrazem fly paper effect, tzn peníze uvíznout tam, kam spadnou. Dotace jsou významným příjmem místních rozpočtů. Dotace lze členit dle různých hledisek. Existují dotace v podobě půjčky, s tím, ţe od příjemce není poţadováno vrácení poskytnuté částky. Také mohou být v podobě daňových úlev. Jinou formou dotace mohou být i zvláštní úvěrové programy, tj. poskytování úrokového zvýhodnění. Rozlišujeme dotace účelové, běţné, kapitálové a všeobecné. 51 Účelové dotace se poskytují na konkrétní akce a to za předem stanovených podmínek. Účel, na který je dotace poskytnuta, musí být dodrţen. Prostředky nelze pouţít na něco jiného, neţ je stanoveno. Prostředky, které nebudou vyčerpány, se musí vrátit. Územním celkům se poskytují specifické účelové dotace. Ty jsou nejčastěji poskytovány na vzdělání, bydlení, údrţbu komunikací apod., v souvislosti s přijatými výdajovými programy. Běžné účelové dotace zabezpečují vládě kontrolu nad zajišťováním veřejných statků, které jsou poskytovány municipalitami v rámci přenesené působnosti. Odpovědnost za rozsah a kvalitu sluţeb nese stát. Jedná se např. o sluţby základního školství apod. Tyto dotace se poskytují na akce, které se neopakují a jsou dočasné. Kapitálové účelové dotace se poskytují nepravidelně na úhradu výdajů konkrétních investičních akcí. Tyto dotace jsou poskytovány na: - financování místní investiční výstavby, která lépe umoţní uspokojovat místní veřejné statky, např. školy apod. - financování investic, které svým významem přesahují danou lokalitu, např. silnice. Uţitek s těchto investic mají nejen obyvatelé, ale i ostatní. - realizaci financování záměrů státní politiky a výdajových programů - jednorázové potřeby MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Orac, Praha 2000, cit. 102, ISBN PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Finance územních samosprávných celků. Brno 1998, cit 138, ISBN

40 Všeobecné dotace nejsou poskytovány na předem stanovený účel. Příjemce dotace můţe prostředky pouţít dle svého uváţení. Do této skupiny dotací lze zařadit dotace na vyrovnání schodku hospodaření. Nevyuţité prostředky se nemusí vracet. 53 Dotace můţeme také rozdělit dle následujícího schématu: Obrázek 5 Typy dotací Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Publishing a.s., 2009, cit. 92, ISBN Praha, Grada Návratné příjmy Mezi příjmy obcí řadíme i takové příjmy, které se po uplynutí určité doby musí vrátit. Mohou to být finanční prostředky ve formě půjček, úvěrů od bank nebo návratných finančních výpomocí od jiných subjektů. Také výnosy z vydaných cenných papírů, v tomto případě komunálních dluhopisů, jsou příjmem do rozpočtu obce. Dle zákona o dluhopisech, jde o cenné papíry, které jsou vydávány obcí, krajem nebo peněţní institucí, která z výnosu poskytne obci nebo kraji úvěr. Pro navrácení těchto příjmů musí být v dalším období zajištěn dostatek zdrojů. Návratné příjmy jsou doprovázeny úrokovým zatíţením, které ovlivňuje hospodaření územních celků. Protoţe se úroveň zadluţení obcí a krajů promítá do zadluţení celého státu, je zadluţení ve většině zemí regulováno. 53 MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Orac, Praha 2000, cit. 103,ISBN

41 Regulace můţe být v podobě doporučení subjektu, od kterého mají úvěr získat, vymezení účelu úvěru, stanovení kritéria výše dluhu na jednoho obyvatele apod. 54 Obrázek číslo 6 znázorňuje toky příjmů mezi dvěmi hlavními typy subjektů, jeden na úrovni centrální a druhý na úrovni místní. Centrální úroveň představuje státní rozpočet a státní mimorozpočtové fondy a místní úroveň představují právě obce a kraje. Obrázek 6 tok příjmů Zdroj: Průvodce komunálními rozpočty, Transparency international, Praha 2008, ISBN Struktura výdajů obcí Stejně jako příjmy jsou i výdaje vymezené v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů tj. zákon 250/2000. Dle zákona se z rozpočtu obce hradí zejména a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uloţených jí zákony, b) výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliţe k nim přistoupila, e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, 54 MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Orac, Praha 2000, cit. 113, ISBN

42 g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náleţejících jejich vlastníkům, h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. 55 Výdaje územních samospráv můţeme členit dle několika hledisek. Mezi nejběţnější patří třídění: - podle ekonomického hlediska - podle rozpočtové klasifikace - podle charakteru infrastruktury - podle rozpočtového plánování - podle funkcí veřejných financí Výdaje dle ekonomického hlediska Podle tohoto hlediska se dělí výdaje na běţné a kapitálové. Běţné výdaje se kaţdý rok opakují a financují se z nich běţné potřeby, např. výdaje na provoz obecního úřadu, nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup sluţeb nebo platby zaměstnancům. Tyto výdaje se také označují jako provozní. Kapitálové výdaje jsou spíše jednorázové a slouţí k financování dlouhodobých a investičních potřeb např. nákup majetku, financování investic a splátky jistin. Také proto jsou často označovány jako výdaje investiční Výdaje dle rozpočtové skladby Jak jiţ bylo řečeno v kapitole o rozpočtové skladbě, můţeme, jak příjmy tak právě i výdaje, členit dle hlediska druhového a odvětvového. Druhové členění třídí výdaje na běţné (tj. třída 5) a kapitálové (tj. třída 6). Třída 5 člení neinvestiční výdaje na: výdaje na platy, ostatní platby za provedou práci a pojistné, neinvestiční nákupy a související výdaje; neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím; neinvestiční transfery 55 Zákon 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 9 56 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha, Grada Publishing a.s., 2009, cit. 212, ISBN

43 veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu jiným rozpočtům a vlastním fondům; neinvestiční transfery obyvatelstvu; neinvestiční transfery do zahraničí neinvestiční půjčené prostředky; neinvestiční převody Národnímu fondu a ostatní neinvestiční výdaje. Třída 6 člení investiční výdaje na: investiční nákupy a související výdaje; nákup akcií a majetkových podílů; investiční transfery; investiční půjčené prostředky; investiční převody Národnímu fondu a ostatní kapitálové výdaje. 57 Strukturu výdajů lépe popisuje odvětvové třídění. Zde jsou výdaje rozděleny do šesti skupin, které jsme si jiţ také uvedli v kapitole o rozpočtové skladbě. Těmito skupinami jsou: - Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství - Průmyslové a ostatní odvětví hospodářství - Sluţby pro obyvatelstvo - Sociální věci a politika zaměstnanosti - Bezpečnost státu a právní ochrana - Všeobecná veřejná správa sluţby Výdaje podle charakteru infrastruktury Podle tohoto hlediska jsou výdaje členěny na výdaje na ekonomickou infrastrukturu a sociální infrastrukturu. Výdaje na ekonomickou infrastrukturu zahrnují výdaje, které jsou určené na výrobní účely, tzn. subjektům zabezpečující sluţby (např. údrţba veřejných komunikací, veřejné zeleně, veřejného prostranství a parků, komunálních bytů atd.). Řadíme sem výdaje běţné, kapitálové a také dotace nebo poskytované půjčky. Ve skupině výdajů na sociální infrastrukturu jsou zahrnuty výdaje běţné i kapitálové na vzdělání, péči o zdraví nebo na příklad výdaje na sociální transfery. 57 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha, Grada Publishing a.s., 2009, cit. 213, ISBN SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba v roce Acha obec účtuje, 2012, ISBN

44 2.4.4 Výdaje podle rozpočtového plánování Zde dělíme výdaje na plánované a neplánované. Plánované výdaje je moţné přesně určit, většinou jsou to běţné opakující se výdaje, které mají mandatorní charakter. Do této skupiny můţeme zařadit výdaje spojené s povinností obce zabezpečit veřejné sluţby nebo výdaje na sociální transfery. Municipality jsou povinny vynakládat prostředky na zajištění těchto sluţeb. Neplánované výdaje je naopak od těch plánovaných velice sloţité odhadnout. Mezi tyto výdaje, které mají nahodilý charakter, můţeme zařadit např. sankční výdaje nebo výdaje na odstranění škod způsobených přírodními ţivli Výdaje podle funkcí veřejných financí Podle tohoto hlediska dělíme výdaje na alokační a redistribuční. Výdaje alokační zahrnují výdaje na nákup zboţí a sluţeb od soukromého sektoru a tím ovlivňují nabídku a poptávku a následně působí na stabilizaci míry zaměstnanosti. Lze sem zařadit i úhrada případných ztrát municipálních podniků, které vlastní. Redistribuční výdaje souvisejí s peněţními transfery obyvatelstvu (např. sociální dávky, dotace a příspěvky na nájemné atd.) Obecní rozpočty v prvním pololetí 2012 Na konci prvního pololetí v roce 2012 skončily obce s přebytkem, který činil 17,6 mld. Kč, coţ je 14 % celkových příjmů. Pro srovnání si uvedeme, jaký výsledek měly kraje v první polovině roku 2012, ty také skončily s přebytkem ve výši 1,9 mld. Kč (tj. 2% příjmů), coţ je mnohem méně neţ v případě obcí. Avšak celkové příjmy obcí (na rozdíl od krajů) byly, ve srovnání se stejným obdobím předešlého roku, o 13,1 mld. Kč (10%) niţší. V roce 2008 a 2012 byly celkové příjmy obcí nejniţší. Graf 1 ukazuje klesající tendenci v objemu příjmů a výdajů v posledních letech. 59 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha, Grada Publishing a.s., 2009, cit. 215, ISBN

45 Graf 1 Příjmy a výdaje obcí k Zdroj: Meziroční sníţení příjmů ovlivnily dotace, jejichţ objem se meziročně sníţil o 16,7 mld. Kč. Také změna financování výplaty některých sociálních dávek, měla určitý vliv na sníţení příjmů. O 2,5 mld. Kč se meziročně zvýšil objem daňových příjmů, ale o stejnou částku se naopak sníţil objem daně z přidané hodnoty. Svůj podíl na zvýšení daňových příjmů měla daň z příjmů právnických osob, která se zvýšila o 2, 6 mld. Kč. Dále na zvýšení přispěla daň z příjmů fyzický osob, jejíţ růst byl o 1,1 mld. Kč, daň z nemovitosti a poplatky se podílely částkou 1, 3 mld. Kč. Objem kapitálových příjmů, tzn. příjmy z prodeje majetku, se také zvýšil o 0,7 mld. Kč, ale tato hodnota je stále výrazně niţší neţ v období 2008 aţ Strukturu příjmů v letech 2008 aţ 2012 znázorňuje graf Graf 2 Struktura příjmů obcí Zdroj:

46 Tabulka 3 ukazuje strukturu dotací obcí, kde je zřetelně vidět u jakých typů dotací došlo k výraznému sníţení. Jedná se o dotace ze státního rozpočtu a státních fondů, tento pokles je způsoben tím, ţe obce jiţ nedostávají prostředky na výplatu sociálních dávek (pomoc v hmotné nouzi, pomoc pro osoby se zdravotním postiţením nebo příspěvek na péči). Objem transferů ze státního rozpočtu a státních fondů se celkově meziročně sníţil o necelých 15 mld. Kč. Objem dotací od krajů se nezměnil, ale meziročně se sníţil objem dotací od regionálních rad regionů soudrţnosti. Tabulka 3 Vývoj dotací obcím k (v mld. Kč) Státní rozpočet a státní fondy 29,0 30,7 34,5 32,9 18,1 Kraj 1,2 0,7 0,7 1,2 1,2 Regionální rada regionů soudržnosti 0,0 0,7 4,5 2,8 1,9 Vlastní fondy 5,2 5,5 7,3 6,7 5,7 Zdroj: Také objem výdajů obcí se meziročně sníţil a to konkrétně o 18,7 mld. Kč. V prvním pololetí loňského roku byl objem výdajů nejniţší od roku 2008, stejně jako tomu bylo v případě příjmů. Sníţily se běţné i kapitálové výdaje. Největšími poloţkami běţných výdajů v rozpočtu obce jsou nákupy vod, paliv, energie a sluţeb. Výše těchto poloţek v prvním pololetí roku 2012 činila 27% běţných výdajů, coţ bylo více neţ v předchozích letech. Transfery příspěvkovým organizacím a neziskovým organizacím činily 27 % a na platy padlo 14% běţných výdajů, coţ je opět u obou poloţek více neţ v předchozích letech. Jiţ druhý rok po sobě se sníţil objem kapitálových výdajů. Vysoký podíl na těchto výdajích jsou investiční nákupy. Jejich váha se rok od roku zvyšuje. V roce 2008 byl jejich podíl 79 %, v roce 2012 byl jiţ 92 %. Naopak se postupně sniţuje váha investičních transferů podnikatelům. V roce 2008 byl podíl těchto transferů na kapitálových výdajích 13%, v roce 2012 to byl pouze 1%. I přes pokles příjmů vykázaly obce přebytek rozpočtu, sníţily celkový dluh o 2 mld. Kč a zvýšily zůstatky na bankovních účtech o 2, 8 mld. Kč

47 2.6 Monitoring hospodaření obcí Ministerstvo financí sleduje hospodaření obcí, jehoţ cílem je vést obce k větší obezřetnosti při hospodaření s veřejnými prostředky. Monitorování obcí probíhá pomocí šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů. Ministerstvo financí za všechny obce kaţdoročně provede výpočet soustavy těchto ukazatelů a jeho vyhodnocení. Vychází vţdy z údajů k příslušného roku, z účetních i finančních výkazů, které obce ministerstvu poskytují. Významných ukazatelem je míra zadluţenosti a běţná likvidita, která vyjadřuje schopnost obce dostát svým závazkům. Informativní ukazatele: - Počet obyvatel - Příjem celkem (po konsolidaci) - Úroky - Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků - Dluhová služba celkem - Ukazatel dluhové služby (v%) - Rozvaha aktiv a pasiv - Cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci - Stav na bankovních účtech - Úvěry a komunální obligace - Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy - Zadluženost - Podíl zadluženosti na cizích zdrojích a přijatých návratných finančních výpomocích (v%) - Zadluženost (cizí zdroje a přijaté návratné finanční výpomoci) na 1 obyvatele - Krátkodobé závazky Monitorující ukazatele: - Podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocích k celkovým aktivům (v%) - Celková (běžná) likvidita PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha: Grada Publishing a.s., cit.: ISBN

48 Pokud ukazatel celkové likvidity bude v intervalu <0 ; 1> a zároveň pokud obec bude mít podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší neţ 25 % včetně, obdrţí obec od ministerstva financí dopis s ţádostí o zdůvodnění takového nevyhovujícího stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Tabulka č. 4 ukazuje jak je sestavena soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce. Pro příklad jsou zde vypočítány ukazatele obce Modlany. Ukazatele jsou sestaveny dle údajů výkazů FIN 2-12 M a Rozvahy k Tabulka 4 Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce IČ: OÚ Modlany LAU1: CZ0426 Teplice Číslo Název ukazatele ukazatele Hodnota Počet obyvatel obce 1 918,00 Příjem celkem (po konsolidaci) ,85 Úroky 3 0,00 Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 4 0,00 Dluhová služba celkem / 3+ 4/ 5 0,00 Ukazatel dluhové služby (v %) /5 : 2/ 6 0,00 Aktiva celkem ,52 Cizí zdroje 8 725,36 Stav na bankovních účtech celkem ,24 Úvěry a komunální dluhpisy 10 0,00 Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní 11 0,00 Zadluženost celkem / / 12 0,00 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v%) /8 : 7/ 13 0,24 Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %) /12 : 8/ 14 0,00 Cizí zdroje na 1 obyvatele /8 : 1/ 15 0,79 Oběžná aktiva ,87 Krátkodobé závazky ,07 Celková likvidita /16 : 17/ ,86 Zdroj: 48

49 3 Moţnosti financování V současné době jsou obce finančně nesoběstačné. Hlavním důvodem je nynější legislativní systém financování obcí (neexistence obecních daní, rozpočtové určení daní). Tento systém nezajišťuje obcím dostatek finančních prostředků nebo motivace k získání těchto prostředků. Za těchto okolností je moţné finanční zdroje rozdělit do následujících tří skupin: - vlastní prostředky - prostředky partnerů rozvoje v obci - cizí zdroje Financování vlastními prostředky Obec můţe k financování pouţít vlastní volné rozpočtové prostředky, to je ta část rozpočtu, která zbude po odečtení mandatorních výdajů (výdaje, které musí obec vydat, aby splnila své základní funkce) od celkového objemu finančních prostředků. Jedná se především o zajištění běţných veřejných statků a sluţeb, které jsou nezbytné pro ţivot obce. Je důleţité zabezpečit vlastní činnost obce tzn. výkon samostatné a přenesené působnosti, zajistit chod obecních organizací (např. školy, knihovny apod.), zajistit statky a sluţby preferované obcí tzn. veřejné osvětlení, údrţba komunikací atd. V souladu se schváleným programem rozvoje obce, popř. s jeho akčním plánem se poté tyto volné prostředky pouţijí Financování prostředky partnerů rozvoje v obci Mezi tyto moţnosti financování můţeme zařadit financování pomocí: - prostředků podnikatelských subjektů, - prostředků spolků, občanských sdruţení a dalších neziskových organizací v obci, - prostředků občanů, - příjmů ze sdruţování prostředků

50 Financování pomocí podnikatelských subjektů Jde o určitý způsob spolupráce mezi obcemi a podnikatelskými subjekty. Příkladem této spolupráce můţe být zimní údrţba zajišťovaná prostřednictvím techniky soukromých zemědělců. Financování prostřednictvím spolků, občanských sdružení a dalších neziskových organizací v obci - Tito partneři se se svojí působností výrazně podílejí na ţivotě obce, pořádají různé obecní akce a většinou je z velké části financují. Někdy tyto organizace zcela přebírají a zajišťují veškeré tyto typy aktivit. Financovat tyto aktivity pak lze i prostřednictvím zdrojů, které jsou dosaţitelné pouze pro neziskové organizace. Financování prostředky občanů Tento zdroj je spíše doplňkový, který upevňuje partnerství a vztahy mezi občanem a obcí. Jedná se o podílení občanů na některých aktivitách v obci, například můţe jít o obnovu parku, kde se občané mohou podílet na vysázení stromů. Poté můţe obec např. postavit pamětní desku se jmény těch, kteří vypomáhali. Financování příjmy ze sdružování prostředků Jedná se o účelovou formu financování. Několik obcí sdruţuje na základě písemné dohody své prostředky, kterými pak financují veřejné statky a sluţby. Jsou to takové sluţby nebo statky na jejichţ realizaci by jedna obec neměla sama zdroje nebo by to pro ni bylo velice neefektivní. Sdruţování prostředků vede právě k větší efektivnosti pouţívání veřejných finančních zdrojů především vyuţíváním tzv. úspory z rozsahu Financování pomocí cizích zdrojů Cizí zdroje, které mohou obcím poskytnout finanční prostředky, můţeme rozdělit do dvou skupin účelové dotace a návratné příjmy. Mezi účelové dotace řadíme dotace od státu, krajské dotace nebo např. dotace ze Strukturálních fondů Evropské unie. Za návratné příjmy lze povaţovat úvěry od peněţních ústavů, návratné půjčky nebo výpomoci od jiných subjektů, ale také příjmy z emise obligací a jiných cenných papírů. Rozhodne-li se obec přijmout jakékoliv návratné finanční prostředky, tzn. vzniká jí dluh, musí do budoucna počítat se splácením tohoto dluhu, tedy splácení jistiny (skutečné

51 výše získané částky) a splácení úroků (odměny za poskytnutí prostředků). Toto celkově nazvané umořování dluhu může být v obci velkým problémem z důvodu omezených daňových příjmů, vzhledem k ne příliš velkým možnostem ve zvyšování nedaňových příjmů a k obtížnému snižování výdajů. Proto je před každým přijetím dluhu třeba analyzovat současnou a prognózovat budoucí finanční situaci obce a zhodnotit možné dopady případného nesplácení dluhu Úvěry Obce mohou vyuţit, jako zdroj finančních prostředků, úvěr. Pokud chce obec úvěr získat, musí v bance podat žádost o poskytnutí úvěru, která obsahuje: - název, sídlo a IČO obce - druh úvěru - částka měna úvěru - účel pouţití úvěru - způsob splácení a zajištění - doba splatnosti - údaje o finanční situaci obce - údaje o jiných úvěrech - přílohy k ţádosti Banka musí prověřit úvěruschopnost klienta, tzn. zda-li je schopen uzavírat úvěrové obchody a zavázat se bance i z hlediska úvěruhodnosti, tzn. zda-li je schopen dostát svým závazkům. Banka musí vyhodnotit obecné informace (informace o obci, druh a výše úvěr atd.), finanční situaci obce, finanční plán a bonitu obce (zadluţenost, rozpočtové hospodaření a rovnováha příjmů a výdajů). K posouzení finančního zdraví obce se pouţívá poměrová analýza. 67 Pro banku je důleţité zajištění úvěru, které slouţí k omezení ztrát banky, pokud by obec nedostála svým závazkům. Banky posuzují kvalitu zajištění z hlediska likvidity záruky, tzn. jak rychle lze předmět přeměnit na peníze, z hlediska stability hodnoty, ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit , ISBN

52 objektivního ocenění, soudní vymahatelnosti, ale také podle moţnosti kontroly. Jako zajištění se vyuţívá: - bankovní záruka velice kvalitní a vysoce likvidní typ zajištění úvěru, který spočívá v tom, ţe ručící banka, pokud dluţník nedostojí svým závazkům, musí sama uspokojit věřitelskou banku - prohlášení ručitele tento typ ručení se vyuţívá pouze u krátkodobých úvěrů - zástavní právo k pohledávce, tzv. cese je sjednána smlouva o zastavení pohledávky mezi bankou a dluţníkem - zástavní právo nemovité kvalita této zástavy se odráţí od hodnoty nemovitosti - zástavní právo k cenným papírům cena, kterou banka ohodnotí, dle burzovních kurzů, není jistá, kvůli tomu by neměl úvěr přesáhnout 50 60% hodnoty cenných papírů - avalovaná směnka avalista přebírá závazky za směnečného dluţníka 68 Obecně je úvěr poskytovaný obcím pokládán za úvěr s minimálním rizikem, při jehoţ krytí banka nejčastěji vyuţívá zástavy obecního majetku. Můţe se vyuţít i jiné formy zajištění viz výše nebo různé kombinace. Způsob splácení úvěrů se sjednává při uzavírání smlouvy. Splácení můţe být jednorázové nebo v několika splátkách. Vytváří se splátkový plán, ve kterém jsou uvedeny termíny splátek, výše splátek a úroky. Dále úvěrová smlouva obsahuje jiţ zmíněné záruky a zajištění, podmínky čerpání, úrokovou sazbu apod. Úvěry můţeme rozčlenit dle různých hledisek, nejčastěji je dělíme podle doby splatnosti na: - krátkodobé - střednědobé - dlouhodobé Krátkodobé úvěry se vyznačují splatností do jednoho roku a jsou nejčastěji čerpány na financování běţných potřeb. Z tohoto důvodu jsou také nazývané jako provozní. Ve většině případů poskytuje obci krátkodobý úvěr ta banka, která vede její účty. 68 ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Česká zemědělská universita, Praha., 2007, cit. 73, ISBN

53 Mezi tyto krátkodobé úvěry můţeme zařadit směnku, směnečný eskontní úvěr, akceptační úvěr nebo např. lombardní úvěr. Střednědobé úvěry jsou se splatností od jednoho roku do čtyř let a tyto úvěry jsou pouţívané k zajištění čistých a smíšených statků. Dlouhodobé úvěry mají splatnost delší neţ čtyři roky a jsou určené obcím, které nemají dostatek prostředků na financování dlouhodobých potřeb. Mezi střednědobé a dlouhodobé úvěry můţeme zařadit emisní půjčku, úvěrový úpis nebo závazkovou licenci a hypoteční úvěr Emise dluhopisů Dalším zdrojem financování mohou být výnosy z emisí cenných papírů. Dluhopisy, které jsou vydávané územním celkem, se nazývají komunální dluhopisy a jsou upraveny v zákoně č. 190/2004 o dluhopisech. Aby mohly být tyto cenné papíry vydány, musí být obci udělen souhlas od ministerstva. Ţádost o souhlas s vydáním komunálních dluhopisů musí obsahovat odůvodnění záměr, základní údaje emisních podmínek, ekonomický rozbor důvodu vydání těchto dluhopisů, dopady na finanční a hospodářskou situaci obce a také údaje o stavu zadluţenosti obce. Pokud ministerstvo shledá, ţe ekonomická situace neumoţňuje splnění závazků spojených s vydáním dluhopisů, souhlas neudělí. 69 Vlastní emise sebou nese náklady, které mohou být velice značné a tím sniţují výnos a zatěţují současnu i budoucí generaci. Z tohoto důvodu by měla obec důkladně zváţit tyto důsledky. Komunální obligace můţe obec vydávat sama, ale ve většině případů probíhá emise prostřednictvím peněţního ústavu. Banka jako správce těchto dluhopisů nepřebírá záruky za závazky z emitovaných cenných papírů, jejichţ vydání zajistil. Můţe také nastat situace, kdy se obec s bankou dohodnou, ţe přímo banka bude emitentem obligací. Za této situace právě banka odpovídá za závazky z vydaných obligací a obec se stává ručitelem za splnění závazků, ručí celým svým majetkem. Po té můţe banka za získané prostředky poskytnout územnímu celku úvěr Zákon č. 190/2004 o dluhopisech 70 MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Orac, Praha., 2000, cit. 115, ISBN

54 3.3.3 Dotace a strukturální fondy EU Obecně jsme se jiţ dotacemi zabývali v kapitole , kde jsme si rozdělili dotace na účelové, běţné, kapitálové a všeobecné. Dotace také můţeme rozlišit podle toho, odkud přichází, rozlišujeme dotace od kraje, státní dotace a dotace z fondů Evropské unie. Členství České republiky v EU umoţňuje podílet se na společných politikách EU včetně hospodářské politiky a sociální soudrţnosti. Moţnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti mají nyní také i subjekty územní samosprávy, tzn. kraje, obce, svazky obcí a jimi zřizované organizace. V programovacím období je připraveno k dispozici 26,7 mld. eur, coţ je přibliţně 752,7 mld. Kč. 71 V České republice bude v období 2007 aţ 2013 vyuţíváno 26 operačních programů, které se dělí mezi tři cíle sociální soudrţnosti a hospodářské politiky. Těmito cíly jsou: - cíl konvergence, - cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, - cíl Evropská územní spolupráci. Cíl konvergence je realizován prostřednictvím osmi tématických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. V České republice pod tento cíl spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou Hlavního města Prahy. Mezi sedm regionálních operačních programů pro regiony soudrţnosti (ROP NUTS II) patří ROP NUTS II Severozápad, Moravskoslezsko, Jihovýchod, Severovýchod, Střední Morava, Jihozápad a Střední Čechy. A mezi osm tématických operačních programů patří Operační program Doprava, Ţivotní prostředí, Podnikání a inovace, Výzkum a vývoj pro inovace, Lidské zdroje a nezaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program a Operační program Technická pomoc. 72 Přidělená částka na tématické operační programy činí 21,23 miliard eur a na regionální operační programy připadá 4,66 miliard eur, tj. cca 131,4 miliard korun a tzn. cca 17,46 % z finančních prostředků, které jsou určené pro celou republiku na období 71 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha: Grada Publishing a.s., cit.: 158. ISBN

55 Jako příklad rozdělení mezi jednotlivé regionální operační programy si můţeme uvést tabulku č. 5. Tabulka 5 Alokace finančních prostředků určená na regionální operační programy Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podporuje ty regiony, které nečerpají z Konvergence. Zaměřuje se na posílení konkurenceschopnosti regionů a také zaměstnanosti. Spadají pod něj regiony v 19 členských zemí EU a v České republice se týká jen hlavního města Praha. Cíl Evropská územní spolupráce usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Cílem je podpořit vyváţený a udrţitelný rozvoj evropského území. V české republice pod tento cíl spadají všechny regiony. Celková přidělená částka na programy tohoto cíle je 0,39 miliard eur. V roce 2013 bude moţné vyuţít dotačních programů pro municipality, kterými jsou Operační program ţivotního prostředí, regionální operační programy a program rozvoje venkova. Operační program ţivotního prostředí, který umoţňuje získat aţ 90% dotaci na záměry v oblasti: - Zlepšování kvality ovzduší, např. pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje - Omezování prašnosti, např. pořízení strojů na omezení prašnosti tj. samosběrné nebo kropicí vozy, vodní clony, mlţící nebo odprašovací zařízení - Omezování emisí, např. rekonstrukce spalovacích a nespalovacích zdrojů 55

56 - Obnova krajinných struktur, např. obnova a zakládání krajinných prvků nebo péče o památné stromy - Regenerace městské krajiny, např. Obnova a rozvoj zeleně v sídelním prostředí Regionální operační programy, které jsou určené na podporu rozvoje regionů. Tento program je v kaţdém regionu soudrţnosti vyhlašován zvlášť, proto se témata podpory mohou lišit. Obecně jsou zaměřeny na rozvoj území, coţ zahrnuje např. přípravu území pro podnikání nebo bydlení, odstranění nevyuţitých staveb a zátěţí pro ekologii apod. Program rozvoje venkova, tento program umoţňuje Místní akční skupině (MAS) získat aţ 100% dotaci pro zajištění: - realizace projektů spolupráce, jejichţ cílem je účast MAS na společném projektu s jinou MAS. - Získávání dovedností, animace a provádění

57 4 Finanční analýza obce Modlany Obec Modlany se nachází v malebné kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím, spadá do okresu Teplice, který je součástí Ústeckého kraje. Skládá se z pěti částí, kterými jsou Drahkov, Suché, Věšťany, Kvítkov a Modlany. Do roku 1989 se mezi tyto části řadily také Ţichlice, které byly z důvodu těţby uhlí vyhlazeny. Katastrální výměra je 10, 1 km 2. Tato obec má necelých tisíc obyvatel. K byl počet obyvatel přesně 953 obyvatel z čehoţ bylo 482 muţů a 471 ţen. Průměrný věk obyvatel je 38, 7 let. Obrázek 7 Znak Modlan Obrázek 8 Prapor Modlan Zdroj: Zdroj: Obec nabízí pro své obyvatele různé sluţby, mezi které patří např. mateřská škola, knihovna, pošta, fotbalová hřiště, několik dětských hřišť, prodejna smíšeného zboţí nebo např. penzion. V kaţdé části Modlan kromě Kvítkova se nachází hostinec. Do kaţdé z částí jezdí městská hromadná doprava. Podle českého statistického ústavu je počet podnikatelských subjektů k je 247. Většinu tvoří ţivnostníci, kterých je 199. Největší počet podnikatelských subjektů je zařazen ve skupině velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel, jehoţ počet z celkových 247 činí 75 subjektů, dále stavebnictví s 47 subjekty a průmysl s 28 subjekty. 57

58 4.1 Historie obce První zmínka o existenci obce se dokladuje roku Obec původně patřila k panství hradu Kyšperk. Hrad byl zaloţen pány z Bergova, kteří byli velkou oporou katolíků proti husitům. V roce 1450 Jan z Polenska a Vršovic směnil Kyšperk i s panstvím za hrad Oltářík. Novým majitelem se tedy stal husitský hejtman Jakub z Vřesovic, který později vybudoval nad Teplicemi hrad Doubravka. Během následujících let měly Modlany několik majitelů, jedněmi z nich byli katolíci, kteří Modlany zabrali po bitvě na Bílé hoře a následně je prodali za třicet tisíc zlatých. Roku 1665 připadla vesnice postiţená morem a válkou jezuitskému řádu, který zde zřídil školu. Během husitských válek byl vypálen původní kostel a nový kostel (Svatého Apolináře) byl postaven v letech V roce 1773 po zániku jezuitského řádu připadly Modlany Českému království a tím pádem královně Marii Terezii Analýza hospodaření obce Tato část je zaměřena na analýzu hospodaření obce Modlany. Nejprve se okrajově podíváme na hospodaření obce v letech 1997 aţ 2012, zejména na její příjmy a výdaje. Poté se blíţe zaměříme na hospodaření obce v letech 2011 aţ V tabulce č. 6 si můţeme prohlédnout právě příjmy a výdaje za šestnáctileté období obce. Z této tabulky a popř. z grafu č. 3 můţeme vyčíst, ţe rozpočty obce byly v těchto letech více méně vyváţené. V kaţdém roce, kromě let 1999 a 2006, na konci období vykazovala obec nemalé přebytky. Z této časové řady je také patrné, ţe příjmy a výdaje od roku 1997 do roku 2012 výrazně vzrostly, příjmy o 19 mil. korun a výdaje téměř o 11 mil. korun. Tabulka 6 příjmy a výdaje od roku 1997 do roku 2012 v tis Příjmy v tis Výdaje v tis Schodek/ přebytek

59 Příjmy v tis Výdaje v tis Schodek/ přebytek Zdroj: rozpočet obce na rok 2012, vlastní zpracování Graf 3 příjmy a výdaje od roku 1997 do roku Příjmy v tis Výdaje v tis. Schodek/ přebytek Zdroj: rozpočet obce na rok 2012, vlastní zpracování Schodky v letech 1999 a 2006 jsou způsobené vysokými investicemi. Především v roce 2006 Modlany vyprojektovaly na základě potřebnosti novou elektrifikaci (rekonstrukce NN). V této době stát umoţnil vytápění domků ústředním topením nebo přímotopy. Ministerstvo ţivotního prostředí připravilo Program na ozdravení ovzduší, bylo připraveno 6 miliard do ochrany ţivotního prostředí České republiky. Obec byla hned druhá v pořadí, která měla dotaci dostat, to se však nestalo a Modlany se tím dostaly do platební neschopnosti, vznikly nezaplacené závazky na elektrifikaci a odkanalizování obce, čímţ je na mysli výstavba čističe vod a splašková kanalizace. Elektrifikace proběhla ve všech částech Modlan, tzn. Drahkov, Kvítkov, Modlany, Věšťany a v Suché. 59

60 Tabulka 7 Příspěvek na výkon státní správy * Příjmy ,- Kč ,- Kč ,- Kč Výdaje ,- Kč ,- Kč ,- Kč Financování ,- Kč ,- Kč ,- Kč Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování * schválený rozpočet Z časové řady je patrné, ţe příjmy obce jsou stabilní, v letech 2011 a Příjmy převyšovaly nad výdaji. Pouze v roce 2013, dle schváleného rozpočtu, výdaje značně vzrostly a výrazně převyšují příjmy. To je způsobené tím, ţe zastupitelé obce naplánovali na období rozsáhlé investiční akce. Naplánované investiční akce: - Mateřská škola Modlanská rolnička o Rozšíření o třetí třídu rozpočet: ,- Kč o Oprava fasády rozpočet: ,- Kč o Oprava oplocení a zpevněné plochy rozpočet: ,- Kč - Přechod pro chodce Modlany rozpočet: ,- Kč - Sportovní areál Modlany oprava bytové jednotky rozpočet: ,- Kč - Sociální zázemí pro SDH Modlany oprava cvičiště rozpočet: ,- Kč - Udrţovací práce na Modlanském potoce rozpočet: ,- Kč - Oprava komunikací Modlany, Věšťany, Suché, Kvítkov, Drahkov rozpočet: ,- Kč - Multifunkční hřiště Modlany rozpočet: ,- Kč - Kamerový systém Modlany rozpočet: ,- Kč - Oprava dětského hřiště a náměstí Věšťany rozpočet: ,- Kč 75 Jiţ jsme si říkali o financování, jejichţ hodnoty v letech 2011 aţ 2013 jsou také znázorněné v tabulce č. 7., je to tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji. V roce 2011 a 2012 byly vyšší příjmy neţ výdaje, tzn. ţe obci vznikl přebytek finančních prostředků a zastupitelé museli určit, kam tyto volné prostředky uloţí. Naopak v roce 2013 jsou příjmy o mnoho niţší neţ výdaje, coţ je způsobeno, jak jiţ bylo řečeno, plánovanými investicemi. V tomto případě zastupitelstvo musí určit, 75 Interní materiály obce Modlany 60

61 z čeho bude investice hradit. Zastupitelé byli v minulých letech, co se investic týče, velice opatrní. Jak vidíme v tabulce, spíše finanční prostředky spořili. Toto je také jedním z důvodů, proč můţe obec všechny své investiční akce hradit z vlastních zdrojů. Nemá potřebu jakého-li půjčky, úvěru či dotace Analýza příjmů Příjmy v tabulce č. 8 jsou rozděleny dle druhového členění do čtyř tříd na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. V této tabulce máme moţnost vidět příjmy jako celek, je zde patrné, jak se jednotlivé poloţky podílí na celkových příjmech v jednotlivých letech. Tabulka 8 vývoj jednotlivých příjmů v letech * Daňové ,- Kč ,- Kč ,- Kč Nedaňové ,- Kč ,- Kč ,- Kč Kapitálové ,- Kč ,- Kč ,- Kč Přijaté transfery ,- Kč ,- Kč 0,- Kč Celkem ,- Kč ,- Kč ,- Kč Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování * schválený rozpočet Graf 4 podíl jednotlivých příjmů v letech Podíl jednotlivých příjmů 100% 80% 60% 40% 20% Přijaté transfery Kapitálové Nedaňové Daňové 0% * Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování * schválený rozpočet 61

62 Z grafu č. 4 je patrné, ţe největší podíl celkových příjmů tvoří příjmy daňové. Součástí daňových příjmů je především daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitosti, poplatek za uloţení odpadu a další. V případě Modlan tvoří poplatek za uloţení odpadu největší poloţku daňových příjmů. Důkazem toho je i graf č. 5, který zobrazuje strukturu daňových příjmů. Další významnou poloţkou daňových příjmů Modlan je daň z přidané hodnoty a také daň z příjmů právnických osob. Mezi ostatní daňové příjmy se řadí poplatek za psy, odvody z loterií, výherních hracích strojů nebo např. správní poplatky. Graf 5 podíl jednotlivých příjmů v letech Struktura daňových příjmů 100% 80% 60% 40% 20% 0% * Ostatní Daň z nemovistosti Poplatek za uložení odpadu DHP DPPO za obce DPPO DPFO z kapitálových výnos DPFO ze sam. výdělečné činnosti DPFO ze závislé činnosti Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování * schválený rozpočet Poplatek za uloţení odpadu je obecně povaţován za příjem nahodilý, protoţe je ovlivněn typem skládky a mnoţstvím naváţeného odpadu. V případě skládky v Modlanech se o tomto tvrzení dá polemizovat, neboť vzhledem k velikosti společnosti, která skládku provozuje si lze jen těţko představit, ţe by případný pokles naváţeného odpadu nedokázala vyrovnat. Společnost Marius Pedersen, provozující tuto skládku, řeší tyto případné propady dovozem odpadu ze vzdálenějších lokalit. Tímto dokáţe zajistit stabilní příjmy pro obec. Pravidla pro předcházení vzniku odpadů, pro nakládání s odpadem, ochrany lidského zdraví a ţivotního prostředí, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a 62

63 působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodaření upravuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tzv. odpadové hospodářství je v celku mladou oblastí hospodářství. Ve vyspělých zemích se odpadovým hospodářstvím intenzivně zabývá aţ v posledních 30 letech a v České republice aţ v roce 1991, kdy vznikl první zákon. 76 Důleţitým pojmem je také rozpočtové určení daní, na základě něhoţ jsou rozdělovány mezi obce daňové příjmy. Řídí se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Tyto výnosy by měly zabezpečit základní provoz obce. Mezi činnosti zabezpečující provoz obce patří údrţba a úklid, odvoz odpadu, běţné udrţovací práce na obecním majetku nebo např. zabezpečení veřejného osvětlení. Rozpočtové určení daní není zcela vyváţené ve vztahu k malým a velkým obcím a měst. V příloze č. 4 je k dispozici schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 aţ Svaz města obcí nechal od VŠE zpracovat materiál, který navrhuje nové spravedlivější rozpočtové určení daní. Bohuţel tento návrh nebyl projednán ve vládě ani jinde a tak tento materiál zůstává pouze jako průzkum tohoto problému. Pro velká města, především pro hlavní město Prahu, by navrhované určení daní znamenalo vysoké ztráty Analýza výdajů Stejně jako u analýzy příjmů jsou i zde výdaje rozděleny dle druhového členění. Tabulka č. 9 zobrazuje běţné, kapitálové a celkové výdaje v letech Z této časové řady lze vyčíst, ţe kapitálové výdaje a následně i celkové výdaje kaţdým rokem rostou. Tabulka 9 Struktura výdajů v letech * Běžné ,- Kč ,- Kč ,- Kč Kapitálové ,- Kč ,- Kč ,- Kč Celkem ,- Kč ,- Kč ,- Kč Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování * schválený rozpočet

64 V grafu č. 6 si můţeme všimnout, ţe podíl kapitálových a běţných příjmů se zcela obrátil, přičemţ hodnota běţných příjmů zůstává více méně na stejné úrovni, jak dokazují hodnoty v tabulce č. 9. Právě kapitálové výdaje ukazují, zda zastupitelstvo obce šetří nebo zda investují prostředky do rozvoje obce. Jak jiţ bylo několikrát řečeno, v roce 2013 jsou naplánované investiční akce, coţ způsobuje takto vysokou hodnotu v poloţce kapitálových výdajů v letošním roce. Naopak běţné výdaje jsou pravidelné, opakující se výdaje obce, kterými jsou např. výdaje za nájem, opravy a udrţování pozemních komunikací, výdaje za energie a spotřebu vody, náklady spojené s ochranou přírody a krajiny, údrţba zeleně a jiné. Jako příklad kapitálových výdaji si můţeme říci nákup či investice do pozemků, budov, hal nebo jiných staveb, nákup strojů a zařízení. Graf 6 Podíl výdajů v letech Podíl jednotlivých výdajů 100% 80% 60% 40% Kapitálové Běžné 20% 0% * Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování * schválený rozpočet Graf č. 7 nám dává moţnost nahlédnout na strukturu výdajů z hlediska odvětvového členění. Zde se výdaje třídí dle paragrafů na: - zemědělství, lesní hospodářství a rybářství - průmyslové a ostatní odvětví hospodaření - sluţby pro obyvatelstvo - sociální věci - bezpečnost - všeobecná veřejná správa Obecně největší podíl mají na výdajích obcí sluţby pro obyvatelstvo. Právě i tak je tomu v případě Modlan, především v roce 2011 a 2012 výdaje za sluţby pro obyvatelstvo 64

65 výrazně převyšují ostatní poloţky. Mezi sluţbami pro obyvatelstvo jsou kaţdoročně velmi významnou poloţkou výdaje na předškolní zařízení. V roce 2011 činily tyto výdaje téměř tři miliony korun, v roce 2012 téměř dva miliony korun a v roce 2013 jsou tyto výdaje plánované ve výši pěti milionů korun. Graf 7 struktura výdajů v letech , dle odvětvového členění Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství Průmyslové a ostatní odvětví hospodářství Služby pro obyvatelstvo Kč Kč Kč Kč Kč Sociální věci Bezpečnost Všeobecná veřejná správa služby 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování V roce 2013 jsou výdaje za sluţby pro obyvatelstvo naplánované o několik milionů vyšší neţ v letech 2011 a 2012, přesto je v tomto roce největší poloţkou výdaje na průmyslové a ostatní odvětví hospodaření, které zahrnují záleţitosti vodních toků a vodohospodářských děl jinde nezařazených, odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly nebo ostatní záleţitosti pozemních komunikací. Kaţdý rok je více méně stejná částka vynaloţena na bezpečnost a to především na poţární ochranu. Také výdaje na všeobecnou veřejnou správu jsou kaţdý rok v podobné výši. Naopak sociální výdaje se ani v jednom z roků neobjevují. V roce 2011 nebyly vynaloţeny ţádné finanční prostředky na oblast zemědělství, lesní hospodářství a rybářství. V letech 2012 bylo na toto odvětví vynaloţeno ,- na ozdravení hospodářských zvířat, polních a speciálních plodin a zvláštní veterinární péči. Stejně tak se tato částka vyskytuje ve schváleném rozpočtu na rok

66 4.2.3 Běţné příjmy a výdaje Pokud by si obec chtěla na své projekty a plány půjčit finanční prostředky od banky, musela by splnit základní podmínku. Pro banky je velice důleţité, aby běţné příjmy obce dlouhodobě převyšovaly běţné výdaje. Důvodem je, ţe běţné příjmy se opakují a obec s nimi můţe počítat, na rozdíl od kapitálových příjmů, které jsou nahodilé. Stejně jako s těmito příjmy obec kaţdé období počítá, tak i banka spoléhá, ţe díky běţným příjmům bude mít obec na splácení. Běţné příjmy obce získáme sečtením daňových a nedaňových příjmů. Z tabulky č. 10 je patrné, ţe poměr daňových příjmů a výdajů je v letech 2011 aţ 2013 vyváţený. Pokud by si obec Modlany zaţádala o úvěr, jistě by byla ţádost, při splnění dalších podmínek, akceptována. Běţné příjmy obce v kaţdém roce značně převyšují běţné výdaje, coţ znamená, ţe by obec mohla dostát svým závazkům a úvěr splácet. Tabulka 10 Vývoj běžných příjmů a výdajů v letech * Běžné příjmy ,- Kč ,- Kč ,- Kč Běžné výdaje ,- Kč ,- Kč ,- Kč Rozdíl ,- Kč ,- Kč ,- Kč Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování * schválený rozpočet Za posledních 20 let měla obec potřebu úvěru pouze jednou a to v roce 1995, kdy byl vytvořen záměr rekonstrukce objektu č. 99, záměrem bylo vytvoření sociálních bytů pro starší občany obce tzv. malometráţní byty. Náklady na tuto rekonstrukci byly odhadovány na cca 9 milionů korun. Modlany v té době neměly vlastní finanční prostředky na tento projekt. V roce 1996 byl obci poskytnut střednědobý investiční úvěr ve výši 4 milionů korun. Tento úvěr obci poskytla Československá obchodní banka na 4 roky. V roce 1999 byla tato půjčka přeúvěrována a to z důvodu platební neschopnosti obce. Splatnost úvěru se tak prodlouţila. Úvěr byl doplňkem poskytnuté dotace od Ministerstva pro místní rozvoj ve výši ,- Kč. Dotace od státu byla prodlouţena ze dvou let na tři roky, tím se také 66

67 Výdaje Příjmy prodlouţilo dokončení bytů a to mělo velice negativní dopad na ceny stavebních prací včetně materiálu na dokončení objektu Plnění rozpočtu Z tabulky č. 11 lze vyčíst, jak byl splněn rozpočet obce za rok 2011 a Skutečný stav příjmů Modlan se výrazně neliší od schváleného rozpočtu. Naopak skutečná výše výdajů je výrazně niţší neţ její schválená výše, především v roce 2011 dosahovaly skutečné výdaje pouze 33% výše naplánovaných výdajů. Obec v té době měla naplánované investice, které se neuskutečnily. Tabulka 11 Plnění rozpočtu v letech 2011 a 2012 Rok Skutečný stav , , , ,- Schválený rozpočet , , , ,- Plnění v % 101,05 92,44 33,17 52,37 Zdroj: rozpočty obce, vlastní zpracování Obec hospodaří vţdy dle schváleného rozpočtu, avšak během rozpočtového období se mohou skutečné příjmy a skutečné výdaje od těch naplánovaných odlišovat. To je způsobené různými vlivy a neočekávanými událostmi. Z toho důvodu jsou při sestavování rozpočtu důleţité letité zkušenosti a znalosti obce a jejího hospodaření v minulých letech. 67

68 Závěr Obec je základem veřejné správy, je to společenství občanů, jejichţ území je vymezeno hranicemi obce. Obec hospodaří s vlastní majetkem, vystupuje pod svým jménem a veškerá rozhodnutí činí na vlastní zodpovědnost. Základním úkolem obce je pečovat o své území a o potřeby obyvatel, zejména musí obec zajistit základní sluţby pro své občany. Veškeré tyto úkoly jsou zahrnuty v samostatné působnosti, ale obec nevykonává jen tyto aktivity, nýbrţ zastává i funkci státu. Činnosti, které obec vykonává jménem státu, jsou úkoly vykonávané v rámci přenesené působnosti. Samotnou správu obce zajišťují její orgány. Ve věcech samostatné působnosti rozhoduje zastupitelstvo obce, které také schvaluje závěrečný účet a rozpočet obce. Základním nástrojem hospodaření obce je právě roční rozpočet, který se vţdy sestaví na jeden kalendářní rok. Obec pak hospodaří dle sestaveného a následně schváleného rozpočtu. Veškeré činnosti, které jsou spojené se sestavováním rozpočtu, se nazývají rozpočtový proces, jenţ je vţdy delší neţ samotné rozpočtové období. Tento proces je rozdělený do pěti kroků počínaje sestavením návrhu a projednáním rozpočtu. Dále následuje jeho schválení, plnění, kontrola a sestavením závěrečného účtu proces končí. Sestavení rozpočtu vyţaduje zkušenosti a znalosti hospodaření obce v minulých letech. Tyto činnosti jsou pro obec velmi důleţité. Obec se musí naučit správně hospodařit se svými prostředky, aby se nedostala do finančních problémů. Také ministerstvo financí sleduje hospodaření obcí. Cílem je vést obce k větší obezřetnosti při hospodaření s finančními prostředky. Pokud obce potřebují finanční prostředky na své investice, mají několik moţností. Mohou pouţít vlastní zdroje, tzn. volné prostředky, které jsou určeny především k zajištění běţných veřejných statků a sluţeb. Také mohou investice provést pomocí financování prostředky partnerů obce nebo pomocí cizích zdrojů. Do skupiny cizích zdrojů řadíme půjčky, úvěry a dotace. Díky těmto moţnostem mohou obce investovat do rozvoje svého území a nabízet svým obyvatelům stále kvalitnější sluţby. Pouze úvěry představují nemalé riziko zadluţení obce. Zda je pro obec nezbytná finanční pomoc v podobě úvěru je jiţ zcela na zastupitelstvu obce a záleţí pouze na jejím hospodaření v dalších letech, aby se zadluţenost neprohlubovala. Cílem diplomové práce bylo provést analýzu finanční situace vybrané obce a zhodnotit moţnosti financování tohoto subjektu. V práci byla pouţita metoda deskripce a analýza. 68

69 Analýza hospodaření ukázala, ţe tato obec je finančně soběstačná a neuvaţuje o zadluţování formou úvěrových závazků. V posledních letech neměla obec potřebu jakýchkoliv úvěrů, naopak má dostatek volných finančních prostředků. Nabízí se otázka, proč obec neinvestovala tyto volné prostředky do rozvoje obce. Otázka investic je samozřejmě zcela na rozhodnutí zastupitelstva voleného občany. V minulých letech bylo zastupitelstvo velice opatrné a skutečně finanční prostředky spíše spořilo. I přes to, ţe se hovoří o stále se prohlubujícím zadluţování obcí, neměla tato obec v posledních šestnácti letech finanční potíţe. Pouze v letech 1999 a 2006 obec skončila se schodkovým rozpočtem, který byl však financován vlastními zdroji z úspor minulých let. Po podrobnější analýze příjmů je patrný důvod takového postavení. Největší příjmovou poloţkou Modlan jsou příjmy z ukládání odpadu. Tyto příjmy tvoří více jak poloviční většinu daňových příjmů. Poplatky za ukládání odpadů jsou sice povaţovány za příjmy nahodilé, ale v případě Modlan se dá tento příjem povaţovat téměř za jistý a zabezpečuje obci nemalé finanční prostředky. Nejvýznamnější literaturou pro zpracování této diplomové práce byla kniha Jany Ţehrové a Daniely Pfeifferové Finance municipalit a kniha Romany Provazníkové Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Přínos práce lze spatřit v podrobném popisu hospodaření obce, který občanům nabízí vysvětlení veškerých činností a aktivit orgánů obce. 69

70 Seznam pouţité literatury Bibliografie: [1] CÍSAŘOVÁ, Eliška a Jan PAVEL. Průvodce komunálními rozpočty aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu. Praha: Transparency international Česká republika, ISBN [2] ČEŠKOVÁ, Magdalena, Rozpočtový proces obcí srovnání rozpočtové praxe obcí na konkrétním případě Bakalářská práce. Masarykova Univerzita [3] KOUDELKA, Z., R. ONDRUŠ a P. PRŮCHA. Zákon o obcích (obecní nařízení), Komentář. Praha: Linde, ISBN [4] MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Praha: Orac, ISBN [5] OSTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. Praha: C.H.Beck, ISBN [6] PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Finance územních samosprávných celků. Brno: Masarykova Universita, ISBN [7] PILNÝ, Jaroslav. Veřejné finance. Pardubice: Universita Pardubice, 2005.ISBN X [8] PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů, teorie a praxe. Praha: Grada Publishing a.s., ISBN [9] KOUDEKLA, Z., ONDRUŠ, R. a PRŮCHA P., Zákon o obcích (obecní nařízení), Komentář. Linde Praha a.s ISBN

71 [10] SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba v roce 2012.???: Acha obec účtuje, ISBN [11] ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFFEROVÁ. Finance municipalit. Praha: Česká zemědělská universita, ISBN [12] OBEC ÚČTUJE. Rozpočtový proces a rozpočtová skladba od [CD] Zákony: ČESKO, Zákon č. 128 ze dne 12. dubna 2000 o obcích. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 38, s Dostupné také z: local-content ČESKO, Zákon č. 250 ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s Dostupné také z: &part=&name=&rpp=15#local-content ČESKO, Zákon č. 565 ze dne 13. prosince 1990 o místních poplatcích. In Sbírka zákonů České republiky. 1990, částka 92, s Dostupné také z: &part=&name=&rpp=15#local-content ČESKO, Zákon č. 190 ze dne 1. dubna 2004 o dluhopisech. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 63, s Dostupné také z: &part=&name=&rpp=15#local-content 71

72 Internetové zdroje: BINEK, Jan. Hospodaření s majetkem obcí. Brno, Disertační práce. Masarykova Universita, Ekonomicko správní fakulta. Dostupný z: ČERNÝ, Ivan, KYPETOVÁ, Jaroslava, SOUČEK Kamil. Finance a rozpočet [online]. db36-41ff-bb22-4d1d28ad65b6.pdf Dotace pro municipality v roce 2013 [online] [cit ]. Dostupný z: Financování rozvoje obce souhrn [online]. [cit ]. Dostupný z: Funkce daní [online]. [cit ]. Dostupný z: [cit ]. Dostupný z: Koeficient podle velikosti obce a místní koeficient pro výpočet daně z nemovitostí [online] , měšec.cz [cit ]. Dostupný z: Modlany statistika obce [online]. [cit ]. Dostupný z: Novinky v obecních financích v roce 2013 [online] [cit ]. Dostupný z: Jak číst rozpočet [online]. [cit ]. Dostupný z:

73 Odpadové hospodářství [online] , Ministerstvo ţivotního prostředí [cit ]. Dostupný z: Postavení tajemníka [online]. [cit ]. Dostupný z: Programy [online] [cit ]. Dostupný z: Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb. Rozpočtová skladba pro rok 2012 (s účinností od 1. ledna 2012) [online]. 2005, Ministerstvo financí ČR [cit ]. Dostupný z: Rozpočet a rozpočtový proces [online]. [cit ]. Dostupný z: Rozpočet a závěrečný účet tvorba, zveřejnění, třídění a změny [online]. [cit ]. Dostupný z: Samostatná a přenesená působnost [online]. [cit ]. Dostupný z: Starosta a jiné orgány obce [online] [cit ]. Dostupný z: Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce [online]. [cit ]. Dostupný z: 73

74 Územní rozpočty v prvním pololetí 2012 [online] [cit ]. Dostupný z: Vybrané statistické údaje za obec [online] Český statistický úřad [cit ]. Dostupný z: +ZV01 Základní druhy daní [online]. [cit ]. Dostupný z: 74

75 Seznam obrázků Obrázek 1 Organizační struktura obce Obrázek 2 Rozpočtová skladba v ČR Obrázek 3 Rozpočtový proces obcí Obrázek 4 Příjmy rozpočtu obce Obrázek 5 Typy dotací Obrázek 6 tok příjmů Obrázek 7 Znak Modlan Obrázek 8 Prapor Modlan Seznam tabulek Tabulka 1 časový harmonogram Tabulka 2 Velikostní koeficient Tabulka 3 Vývoj dotací obcím k (v mld. Kč) Tabulka 4 Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce Tabulka 5 Alokace finančních prostředků určená na regionální operační programy Tabulka 6 příjmy a výdaje od roku 1997 do roku 2012 v tis Tabulka 7 Příspěvek na výkon státní správy Tabulka 8 vývoj jednotlivých příjmů v letech Tabulka 9 Struktura výdajů v letech Tabulka 10 Vývoj běţných příjmů a výdajů v letech Tabulka 11 Plnění rozpočtu v letech 2011 a Seznam grafů Graf 1 Příjmy a výdaje obcí k Graf 2 Struktura příjmů obcí Graf 3 příjmy a výdaje od roku 1997 do roku Graf 4 podíl jednotlivých příjmů v letech Graf 5 podíl jednotlivých příjmů v letech Graf 6 Podíl výdajů v letech Graf 7 struktura výdajů v letech , dle odvětvového členění

76 Seznam příloh Příloha č. 1 - Zjednodušený vzor rozpočtového výhledu Příloha č. 2 - Návrh závěrečného účtu (menší obec) Příloha č. 3 Schválený rozpočet na rok 2013 pro Obec Modlany Příloha č. 4 - Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 aţ

77 Příloha č.1/1 Rozp. skladba PŘÍJMY: Třída 1 Daňové příjmy Třída 2 Nedaňové příjmy Třída 3 Kapitálové příjmy Třída 4 Přijaté dotace Příjmy po konsolidaci celkem VÝDAJE: Třída 5 Běţné/neinvestiční výdaje Třída 6 Kapitálové/inv. výdaje Výdaje po konsolidaci celkem SCHODEK/PŘEBYTEK Příjmy po konsolidaci celkem výdaje po konsolidaci celkem FINANCOVÁNÍ Třída 8 Financování celkem Zjednodušený vzor rozpočtového výhledu Rok Text Úvěry krátkodobé Úvěry dlouhodobé Příjmy z vydaných dluhopisů Splátka jistin úvěrů Splátka jistin dluhopisů Ostatní (operace řízení likvidity) Změna stavu prostředků na bankovních účtech Zdroj: Rozpočtový proces a rozpočtová skladba od , Obec účtuje, CD

78 Návrh závěrečného účtu (menší obec) Příloha č.2/1 ZÁVĚREČNÝ ÚČET OBCE ZA ROK 20XX ( 17 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění platných předpisů) 1) Údaje o plnění příjmů a výdajů za rok 20XX (údaje jsou v tis. Kč) % plnění k Schválený Rozpočtová Upravený Plnění k upravenému rozpočet opatření rozpočet XX k rozpočtu Třída 1 - Daňové příjmy Třída 2 - Nedaňové příjmy Třída 3 - Kapitálové příjmy Třída 4 - Přijaté dotace Příjmy celkem Třída 5 - Běţné výdaje Třída 6 - Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo: Příjmy - výdaje Třída 8 - financování 100 Přijaté úvěry a půjčky Splátky úvěrů Fond rezerv Fond sociální Prostředky minulých let Financování celkem Přebytek ( - ), ztráta ( + ) - - Údaje o plnění rozpočtu příjmů, výdajů a o dalších finančních operacích v plném členění podle rozpočtové skladby jsou obsaţeny v příloze č. 1 a 2 a jsou k nahlédnutí na obecním úřadu u paní hospodářky (výkaz FIN 2-12, rozbor čerpání příjmů a výdajů). Drobná překročení a nenaplnění příjmů a výdajů dle jednotlivých poloţek a paragrafů jsou podrobně rozepsány a odůvodněny v komentáři k rozboru plnění rozpočtu, který byl projednán v zastupitelstvu v lednu 20XX. 2) Hospodářská činnost obce Obec vede hospodářskou činnost na tyto výnosy a související náklady: Pronájmy bytů a nebytových prostor, pozemků Vodohospodářská činnost Výnosy z reklam Náklady a výnosy odpovídaly rozpočtovaným hodnotám. Hospodářský výsledek hospodářské činnosti k XX činil: 625 tis. Kč 3) Údaje o hospodaření s majetkem a dalších finančních operací Výkaz Rozvaha a výkaz zsiků a ztráty a příloha účetní závěrky jsou dostupné dálkovým přístupem na v sekci:xxx. K nahlédnutí jsou na obecním úrařdu v kanceláři č. 2. Výkazy a příloha obsahují údaje o stavu a vývoji majetku za běţný rok včetně popisu významných vlivů na změny stavů. 4) 4.1. Fond rozvoje bydlení stav k XX Kč

79 Příloha č.2/2 Příjmy fondu tvoří splátky z půjček poskytnutých v minulých letech, výdajem fondu jsou půjčky poskytnuté občanům dle vyhlášky č. 4/99 ve znění vyhlášky č. 3/2004. V roce 2008 činily schválené půjčky Kč. Půjčky byly čerpány v období od 4/2008, tj. po zaregistrování zástavních smluv ve prospěch obce Sociální fond stav k XX 3.013,37 Kč Tvorba a čerpání fondu se řídí rozpočtem a statutem sociálního fondu ze dne schváleným zastupitelstvem obce dne , pod č. j. 2004/03/XIX. 5) Hospodaření příspěvkových organizací zřízených městem Finanční vypořádání PO schváleno radou dne XX, usnesením č.j. 2008/04. rezervní fond fond odměn odvod zřizovateli výsledek hospodaření celkem Základní škola 2 709, ,98 Mateřská škola , ,46 Roční účetní závěrky zřizovaných příspěvkových organizací včetně všech zákonem předepsaných výkazů jsou zaloţeny na obecním úřadu u paní hospodářsky. (Je moţné rovněţ zveřejnit majetkový vývoj, jak je níţe uveden u zakládaných společností.) 6) Hospodaření organizací založených městem Vývoj majetku Oběžná Vlastní kapitál/ Stálá aktiva aktiva VH běžný rok Cizí zdroje Bytové druţstvo Rajský dům / Roční účetní závěrky zaloţených organizací včetně všech zákonem předepsaných výkazů jsou zaloţeny na obecním úřadu u paní hospodářky. Vývoj VH Výnosy/ z toho Náklady dotace Města HV HV min. ob. Bytové druţstvo Rajský dům / ) Vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu a ostatním rozpočtům veřejné úrovně Dotace do rozpočtu obce za rok 2008 činily celkem mil. Kč. Rozpis přijatých dotací a jejich čerpání v průběhu roku 2008 je zpracován v tabulce. Dotace byly řádně vyúčtovány, nevyčerpané finanční prostředky z dotace na volby ve výši 7 267,80 Kč byly vráceny do státního rozpočtu dne XX. poskyt. účel ÚZ položka rozpočet čerpání % MPSV aktivní politika zaměstnan MZ ČR LEADR ČR MK ČR rozvoj inform. Sítě veřej dopl. Dotace - SFŢP plynofikace KÚLK volby do Parlamentu ČR ,25 KÚLK Komunální volby ,2 82,27 KÚLK výkon stát. správy KÚLK investiční dotace od krajů CELKEM ,2 99

80 8) Vyúčtování finančních vztahů k příjemcům podpory z rozpočtu obce Příloha č.2/3 Odvod podpory do rozpočtu obce Doplatek dle smlouvy o poskytnutí dotace TJ Sokol ,00 0,00 Ochotnický soubor "Nakafráno" (5 tis. Kč / 1 představení) 0, ,00 Podpory zájmových skupin (chovatelé, myslivci) 1 000,00 0,00 Celkem , ,00 9) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření Obce za rok 20XX Přezkoumání hospodaření provedla Ing. Ivana Schneiderová oprávněná osoba k poskytování auditorských sluţeb, číslo osvědčení 1840, na základě smlouvy ze dne XX mezi objednatelem obcí a zhotovitelem Ing. Ivanou Schneiderovou. Přezkoumání bylo provedeno v souladu se zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v termínu od XX do XX (příprava dokladů, dílčí přezkum) a XX aţ XX (závěrečné práce, zpracování zpráv). Závěr zprávy: Byly zjištěny nedostatky. Plné znění zprávy o provedeném přezkoumání hospodaření obce za rok 20XX je k nahlédnutí u starosty obce. V XX Předkládá: Návrh na usnesení: Zastupitelstvo obce schvaluje celoroční hospodaření obce a závěrečný účet obce za rok 20XX včetně zprávy nezávislého auditora o výsledku přezkoumání hospodaření obce za rok 20XX s výhradou nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku hospodaření a přijímá tato opatření: Obec bude zapojovat do rozpočtu půjčené prostředky aţ po podepsání smlouvy o přijetí půjčky, úvěru, návratné finanční vypomoci, a to rozpočtovým opatřením. Termín: zpracování rozpočtu na běţný rok. Obec bude aktualizovat vnitřní normu o zajištění vnitřního kontrolního systému, zpracuje program veřejnosprávních a řídících kontrol a jeho součástí bude kontrola spisů veřejných zakázek a úplnosti podkladů. Termín: září 20XX Obec odepíše zastaralé a nedobytné pohledávky do podrozvahy. Termín: září 2008 Zdroj: Rozpočtový proces a rozpočtová skladba od , Obec účtuje, CD

81 Schválený rozpočet na rok 2013 pro Obec Modlany Příloha č.3/1 Zdroj: /query=schv%C3%A1len%C3%BD+rozpo%C4%8Det

82 Zdroj: 1906/query=schv%C3%A1len%C3%BD+rozpo%C4%8Det Příloha č.3/2

83 Zdroj: 1906/query=schv%C3%A1len%C3%BD+rozpo%C4%8Det Příloha č.3/3

84 Zdroj: 1906/query=schv%C3%A1len%C3%BD+rozpo%C4%8Det Příloha č.3/4

85 Zdroj: 1906/query=schv%C3%A1len%C3%BD+rozpo%C4%8Det Příloha č.3/5

86 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015 Příloha č.4 Zdroj: