Využití vybraných výstupů z projektu INNOTRACK
|
|
- Vít Robert Musil
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Petr Jasanský 1, Václav Michajluk 2 Využití vybraných výstupů z projektu INNOTRACK Klíčová slova: snižování nákladů, náklady po dobu životnosti, železniční spodek, výztužné geosyntetikum, vady kolejnic Projekt INNOTRACK (Innovative Track Systems) byl řešen v letech v rámci 6. rámcového programu EU. Jeho cílem bylo provést podrobnou analýzu současného stavu a zkušeností z provozování železniční infrastruktury a nalézt nové progresivní prostředky a postupy pro její efektivní rozvoj se současným snížením pořizovacích a údržbových nákladů. Bližší informace o tomto projektu lze nalézt v příspěvku Innotrack Innovative Track System" uvedeném ve VTS č. 24/2007. V závěrečné fázi řešení projektu bylo zpracováno více než 130 dokumentů (deliverables, guidelines) shrnujících získané poznatky z jednotlivých dílčích částí projektu a metodické návrhy a postupy řešící dílčí problematiku infrastruktury se záměrem možných praktických aplikací. Souhrn z těchto dokumentů byl pak shromážděn do publikace s názvem Concluding Technical Report [1]. Výstupy projektu jsou veřejně přístupné na webové stránce Tento článek dále přináší podrobnější seznámení s některými vybranými výsledky projektu a jejich praktickým využitím. Praktické využití výsledků projektu Projekt INNOTRACK měl již při svém zahájení ve svém harmonogramu zakotveno prezentovat dosažené výsledky jak formou seminářů, tak distribucí příruček k jednotlivým tematickým okruhům. Řada seminářů již proběhla. Zaměřeny byly na prezentaci zjištěných závěrů s tím, že tyto poznatky zúčastněným dávají dobrý předpoklad k jejich co nejefektivnější aplikaci do podmínek údržby a provozu infrastruktury jednotlivých států. Přestože jednotliví účastníci projektu INNOTRACK i účastníci seminářů mají různý rozsah a skladbu infrastruktury, odlišné podmínky pro její údržbu atp., výsledky jsou zpracovány tak, aby je jednotliví správci (dále jen IM ) mohli snadno využít pro své specifické podmínky (tabulky, grafy, výpočty LCC). 1 Petr Jasanský, Ing., 1972, Vysoká škola dopravy a spojů v Žilině, obor rekonstrukce a údržba dopravních staveb, SŽDC OTH, systémový specialista 2 Václav Michajluk, Ing., 1972, Vysoká škola dopravy a spojů v Žilině, obor rekonstrukce a údržba dopravních staveb, SŽDC OP, systémový specialista 1
2 Je zcela na IM, jak se k výsledkům projektu postaví, protože některé výsledky vyvolávají i po ukončení projektu značnou diskusi, jak s těmito výsledky naložit. Jedním z takových výsledků je například tabulka pro optimalizaci výběru vhodných kolejnic z hlediska odolnosti proti bočnímu ojetí a vzniku kontaktních únavových vad (RCF). Tuto problematiku dále stručně rozpracováváme jakožto příklad praktického výstupu z projektu INNOTRACK. Závěrečná technická zpráva Z hlediska technické náplně práce projektu, pochopitelně s ohledem na ekonomické hledisko, byl vypracován dokument Concluding Technical Report (dále jen CTR ), který ze všech dílčích částí projektu shrnuje dosažené výsledky v jednotlivých zájmových oblastech. Vlastní CTR je tematicky rozdělen do kapitol, které jsou věnovány železničnímu svršku a spodku, kolejnicím a svařování, výhybkám a dále technicko-ekonomickým záležitostem jako jsou technické faktory mající zásadní vliv na nákladovost provozování infrastruktury, logistika a analýza snižování nákladů během její životnosti. K jednotlivým tematickým kapitolám jsou vždy uvedeny odkazy na příslušné, podrobněji zpracované dokumenty, tzv. deliverables. CTR je v elektronické podobě umístěn na oficiálních webových stránkách projektu INNOTRACK ( a rovněž byl vydán v knižní formě pod patronací UIC [1]. Pracovníci Správy železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen SŽDC ), jako nástupnického člena konsorcia po ČD, a.s., se v technické části projektu aktivně podíleli v oblasti železničního spodku, kde spolu s ostatními účastníky řešili především otázky používání metod zlepšování pražcového podloží, diagnostiku stavu tělesa železničního spodku a ověřování matematického a laboratorního ověřování málo únosných míst. Z těchto okruhů se tedy zcela logicky odvozují aktivity, které pokračují v podmínkách SŽDC i po skončení trvání projektu a lze v této souvislosti tedy hovořit o praktickém využití jeho výstupů. Nemusí se vždy jednat o konkrétní aplikace in-situ, ale již např. použití dokumentů projektu Innotrack pro potřeby přípravy realizace stavby dává příležitost konfrontace s poznatky kolegů z členských zemí Evropské unie. Metody zlepšování únosnosti pražcového podloží V oblasti používání progresivních řešení a metod zvyšování únosnosti pražcového podloží patřily zkušenosti zástupců z České republiky ke špičce, proto byl pod jejich vedením zpracován souhrnný dokument popisující současný stav používání těchto metod a postupů. Během řešení projektu byly vybrány některé z těchto metod, 2
3 které byly dále rozvíjeny a ověřovány. Jednalo se např. o aplikaci výztužných geosyntetických materiálů v tělese železničního spodku, včetně řešení problematických přechodových oblastí na umělé objekty, a o metodu zpevňování náspu pomocí ukloněných vápeno-cementových pilot. SŽDC se v praktických aplikacích zaměřila na použití výztužných geosyntetických materiálů, konkrétně geomřížek a geokompozitů, v pražcovém podloží. Ověřováno bylo umístění výztužných geosyntetik do spodní části kolejového lože. Provozní ověřování v rámci zkušebních úseků na tratích SŽDC Účelem testování aplikace geosyntetik umístěných ve spodní části kolejového lože je ověření efektu jejich vložení na zpomalení rozpadu geometrických parametrů koleje (dále jen GPK ) na tratích, které neprošly komplexní rekonstrukcí a kde je vložení geosyntetik realizováno v rámci opravných prací železničního svršku a obnovy kolejového lože. Pro potřeby provozního ověřování byly zřízeny dva zkušební úseky na železničních tratích v ČR, které splňovaly výše uvedené parametry, přičemž v každém z nich byl výztužný prvek do konstrukce pražcového podloží vložen odlišnou technologií. První zkušební úsek byl založen v květnu 2008 a nachází se u žst. Blovice na trati Plzeň České Budějovice. Jedná se o úsek vedený v přímé, v zářezu jednokolejné trati s délkou cca 185 metrů. Zároveň s tímto zkušebním úsekem je sledován tzv. referenční úsek bez vyztužení kolejového lože, který k němu bezprostředně přiléhá. Nachází se přibližně ve stejných terénních podmínkách a je pojížděn stejnou zátěží jako úsek zkušební. Rovněž prošel stejným rozsahem oprav ve stejném termínu realizace. Vzhledem ke stavu pláně tělesa železničního spodku s výrazným obsahem jemnozrnných zemin bylo rozhodnuto použít geokompozit, tedy kombinaci výztužné geomřížky se čtvercovými oky a geotextilie. Pokládka geokompozitu zde byla provedena pomocí strojní mechanizace, konkrétně během odtěžování vrstvy starého kolejového lože pomocí strojní čističky. Tento způsob se v konečném důsledku neukázal jako příliš šťastný, protože výška volného prostoru mezi zvednutým roštem kolejového lože a plání tělesa železničního spodku po odtěžení kolejového lože nebyla dostatečná pro umístění originální role výztužného geokompozitu, takže jednotlivé role musely být rozděleny na pasy o délce cca 12,5 m (viz obr. 1). Zkušební úsek se v roce 2011 nachází ve 3. roce sledování, kdy se průběžně vyhodnocuje vývoj GPK a porovnává se s referenčním úsekem. Rovněž se sleduje stav pražcového podloží, který bohužel vzhledem k nepříznivým geotechnickým podmínkám kvalitativně upadá a jemnozrnné zeminy se z podloží vlivem pumpovacího efektu 3
4 postupně dostávají k povrchu kolejového lože. Tomuto jevu nedokázala zabránit ani separační geotextilie geokompozitu. V konečném hodnocení bude potřeba analyzovat míru vlivu výše uvedených podmínek na funkčnost vloženého geosyntetika, vliv použité technologie vložení a další faktory mající vliv na objektivnost posouzení. Obr. 1 Pokládka výztužného geokompozitu ve zkušebním úseku Bílovice O rok později (v listopadu 2009) byl založen druhý zkušební úsek, kde již byly využity získané poznatky a zkušenosti z úseku prvního. Zásadní odlišností byla aplikovaná technologie pokládky, a to se snesením kolejového roštu. Další odlišností je umístění zkušebního i referenčního úseku do staniční koleje, konkrétně v žst. Holýšov na trati Plzeň Domažlice. Další okolností je skutečnost, že v tomto zkušebním úseku jsou použity dva typy výztužných geosyntetických prvků, jednak geokompozit obsahující geomřížku se čtvercovými oky, jednak geokompozit s geomřížkou s trojúhelníkovým rastrem (TriAx od firmy TENSAR). Zvolená technologie umožnila aplikaci celých rolí dodaných geosyntetických prvků, lepší možnost jejich vyrovnání a napnutí. Zásyp novým kamenivem kolejového lože probíhal z výsypných vozů ze sousední koleje. 4
5 Na obr. 2 jsou zobrazeny záznamy z jízd měřicího vozu pro kontrolu GPK při posledním měřením před založením zkušebního úseku a z měření při 3. měřící kampani v roce Při porovnání křivek podélných výšek levého a pravého kolejnicového pasu je patrné, že původně byl tento parametr ve všech sledovaných úsecích podobného charakteru a z dalšího měření je zřejmé, že amplitudy výchylek na obou vyztužených úsecích dosahují menších hodnot než na úseku bez vyztužení, snad kromě místa v blízkosti rozhraní obou vyztužených úseků. Tady však jde prakticky o místo pravidelného zastavovaní a rozjezdu hnacích vozidel, kde lze předpokládat zvýšené dynamické namáhání. Tato aktivita provozního ověřování zahájená v průběhu aktivního zapojení SŽDC do projektu INNOTRACK probíhá i v současnosti a bude prováděna dle stanoveného harmonogramu. Výstupem by mělo být objektivní zhodnocení vlivu vloženého výztužného prvku v kolejovém loži a zároveň by výstupy měly stanovovat pravidla a technické parametry výztužných prvků pro případné další obdobné aplikace. Součástí by měl být i návrh zapracování této problematiky do předpisové základny SŽDC. Diagnostika stavu tělesa železničního spodku Nedílnou součástí problematiky tělesa železničního spodku je jeho diagnostika a tato nemohla zůstat stranou zájmu obsahu projektu INNOTRACK. O aplikaci švédského měřicího vozu pro měření tuhosti trati (dále jen RSMV ) na vybraných místech naší železniční sítě již bylo na odborném fóru několikrát referováno, včetně uvedení příspěvků ve sbornících konferencí (např. [4]). Rozhodně šlo, díky aktivnímu zapojení v projektu, o jedinečnou příležitost vyzkoušet v našich podmínkách, jinak zřejmě nedostupnou, diagnostickou metodu a zařízení. Další široce řešenou oblastí byla nedestruktivní diagnostika pražcového podloží na bázi geofyzikálních metod. Konkrétně se jednalo o exploatace geoelektrické, seizmické a gravimetrické metody. Při měřeních in-situ byly většinou součástí komplexu měření, i v našem případě při měření vozem RSMV. SŽDC již má aplikace těchto diagnostických metod zahrnuty v předpisovém dokumentu, nicméně bylo velice přínosné srovnat dosažené výsledky měření na síti drah v jiných zemích a porovnat je s našimi zkušenostmi. Velice zajímavou záležitostí byla nedestruktivní diagnostika přechodových oblastí, které jsou často velmi problematickými místy na železničních tratích i u ostatních členů konsorcia. 5
6 Obr. 2 Grafický záznam jízd měřícího vozu pro kontrolu GPK 6
7 Vady kolejnic a metody řešení problému Na počátku řešení projektu bylo do databáze vloženo velké množství dat popisujících vznik a rozvoj bočního ojetí a kontaktních únavových vad (dále jen RCF ) v závislosti na projeté zátěži a druhu dopravy, poloměru oblouku a jakosti oceli použité k výrobě kolejnic. Tato data byla podrobena analýze, na základě které byly vysledovány základní obecné vlivy degradace kolejnic, jakožto funkce geometrie koleje a vlivu dopravy. Dalšími důležitými vstupními údaji byly také používané profily kol. Výsledky vyhodnocení vstupních dat byly v průběhu projektu použity pro porovnání s výsledky z fáze testovací a z fáze laboratorní, kdy bylo hodnoceno, jaký bude vliv zvyšování rychlosti nebo nápravového tlaku, což jsou dnes nejčastější požadavky jednotlivých IM na rozvoj jednotlivých vad. K databázi byla ještě přiřazena data firem Voestalpine a Corus členů konsorcia projektu INNOTRACK. V rámci praktických testů byl na kolejnicích s různými mechanickými vlastnostmi hodnocen vliv profilu kolejnice na rozvoj a vznik výše uvedených vad. Přestože data dodaná jednotlivými IM byla velmi různorodá, bylo vyhodnoceno, že boční ojíždění kolejnic se statisticky nejvíce vyskytuje v obloucích o poloměrech menších než 1000 m, zatímco RCF vady se objevují v poloměrech od 500 m do 5000 m. (obr. 3). Pokud jsou používány kolejnice s povrchovou úpravou tvrdosti, např. perlitizace nebo tepelné úpravy hlavy kolejnice, je doba vzniku stejného bočního ojetí cca 2x delší a u vad RCF je tato doba až 3x delší v porovnání s ocelí R260. Obr. 3 Typické rozdělení vad kolejnic v závislosti na poloměru a provezené zátěži - výsledky sběru dat jednotlivých IM 7
8 Výsledky vstupních porovnání a pozdějších měření byly průběžně porovnávány s doposud publikovanými výsledky k této tématice od autorů jako R.K. Steele, S. Marich, E. Magel, P. Sroba, P. Sawley, K. Kalousek, P. Clayton, aj. Výsledky srovnání nebyly v rámci projektu publikovány. Laboratorní testy byly realizovány na zkušebních úsecích u DB, Voestalpine a University of Newcastle. U DB a Voestapline bylo využito plnohodnotného profilu kola, zatímco na University of Newcastle byl použit model v poměru 1:20. V rámci projektu byla podrobně provedena analýza a přehled vlivů na vznik bočního ojetí a vad RCF, které je třeba vždy brát do úvahy při hledání návrhu optimálního řešení. Přehled těchto vlivů není seřazen důsledně podle důležitosti. Poloměr oblouku jeden z nejvýraznějších parametrů ovlivňujících zásadně každou degradaci kolejnice Převýšení především vliv nedostatku převýšení Podélný sklon Celková projetá zátěž důležitý prvek pro ekonomické posouzení výběru varianty řešení problému Jízdní vlastnosti vliv podélných sil přenášených do kolejnice při rozjezdu a brzdění Nápravový tlak přímá souvislost s poškozením kolejnic Rychlost výrazný vliv na ekonomické posouzení z hlediska LCC a spojitost s vlivem nedostatku převýšení Vozidlový park výrazný vliv profilu kola především na boční ojíždění kolejnice Mazání kolejnic jeho vhodnost není koncepční, má lokální uplatnění Tření tato oblast prezentuje specifické aplikace mazání kolejnic, popisuje některé jevy při vzniku a vývoji RCF. Není chápána jako alternativa procesu vkládání kolejnic s ocelí vyšších pevností, ale jako součást procesu hodnocení Broušení redukce rozvoje drobných vad, snížení dynamických účinků na kolejnice. Není chápána jako alternativa procesu vkládání kolejnic s ocelí vyšších pevností, ale jako součást procesu hodnocení 8
9 V současné době upravuje doporučení použití jednotlivých druhů kolejnic UIC Leaflet 721. Doporučení obsažená v tomto dokumentu vycházejí pouze z předpokladů hodnocení vlivu na parametr boční ojíždění kolejnic. Po zveřejnění závěrečných výsledků z projektu INNOTRACK probíhá na půdě UIC, v pracovní skupině Track Expert Group, diskuse nad změnou tohoto dokumentu. Výsledkem je doporučení podle obr. 4. Obr. 4 Nový návrh pro volbu kolejnic podle druhu materiálu v závislosti na poloměru a převezené zátěži Z výsledků projektu se nabízejí řešení, která by mohla výrazně přispět k pomalejšímu rozvoji uvedených vad. Z nich stručně uvádíme tři nejzásadnější: 1. Problematika kontaktu kolo kolejnice 2. Nové materiály a technologické postupy při výrobě kolejnic 3. Broušení kolejnic a další technická řešení Ad 1) Problematika kontaktu kolo kolejnice důraz je kladen na snížení kontaktního napětí na dotykové ploše. Zde je evidentní příznivý vývoj v oblasti vývoje nových typů vozidel nové profily okolků, kvalitnější a přesnější opracování, lepší spolupráce IM s dopravci. Projekt INNOTRACK tuto problematiku detailněji nerozpracovával. 9
10 Ad 2) Broušení kolejnic *) a další technická řešení posouzení výběru technologie v závislosti na RAMS a LCC. Jednoznačně výhodnější se jeví preventivní cyklické broušení, zabraňující rozvoji především vad RCF ihned v době jejich vzniku. Zásadní je vhodně zvolená technologie broušení např. volba vysokorychlostního broušení na tratích s provozem vysokorychlostních vlaků (nebo kombinovaným provozem s velkým podílem vlaků s vyšší rychlostí). Brousící vlak pracuje rychlostí cca 40km/h s malým úbytkem materiálu. Mezi jednotlivými broušeními jsou kratší časové intervaly, broušení je bez opakovaných pojezdů, čímž se výrazně sníží přidružené náklady na broušení. Podmínkou využití je však taková úprava infrastruktury, aby odpadly přípravné práce. Kombinací vhodně zvolené technologie práce, druhu kolejnic a principu údržby dochází k výraznému nárůstu životnosti kolejnic a prodloužení doby pro výměnu kolejnicových pasů a zároveň se zvyšuje komfort dopravy. Samozřejmostí v problematice je asymetrické broušení nebo broušení hlav kolejnic do tzv. profilu Anti Head check viz obr. 5. *) Pojem Broušení kolejnic v tomto případě zahrnuje všechna technická řešení upravující profil hlavy kolejnice, tedy broušení, frézování, vysokorychlostní broušení atp. Obr. 5 Porovnání jednotlivých Anti Head checks profilů Ad 3) Nové materiály a technologické postupy při výrobě kolejnice kolejnice z oceli s vyšší pevností. V této oblasti řešení lze spatřovat největší potenciál ekonomické výhodnosti při řešení problému týkajícího se uvedených vad kolejnic. Jednou z variant je použití kolejnic vyrobených z ocelí s vyšší pevností. V tomto případě je nutno počítat s některými nedostatky 10
11 spojenými s tímto řešením, a to především s vysokou nákupní cenou materiálu a také problémy se svařováním. Další variantou je použití kolejnic, kde ke zvýšení užitných vlastností dochází změnou technologie výroby (tepelně opracované kolejnice HTR). Na základě výsledků projektu byly dále podrobeny ekonomické analýze metodou LCC (s využitím metodiky DB) kolejnice R350HT. Referenčním vzorkem byla kolejnice R260. Stručná prezentace výsledků je zřejmá z obrázků 6 a 7. Obrázek 6 představuje procentuální vyjádření výsledných úspor pro R=3000 m, na obr. 7 vidíme rozdíl v ceně za údržbu pro jednotlivé druhy kolejnic v závislosti na provezené zátěži pro R= m. V obou případech se jedná o výstupy z programu pro kalkulaci LCC. V metodice výpočtu je zahrnut komplexní přístup k problematice údržbových prací, které popisuje obr. 8 vliv RAMS a LCC. Obr. 6 Procentuální vyjádření výsledných úspor pro R=3000 m výstup kalkulace LCC 11
12 Obr. 7 Porovnání nákladů na údržby pro uvedené druhy kolejnic v závislosti na provezené zátěži pro R= m výstup kalkulace LCC Metodika RAMS se zaměřila především na: Redukci údržbových prací snížení nutnosti broušení, snížení počtu výměn kolejnic Redukce vlivů na provozuschopnost minimalizace doby, po kterou není trať provozuschopná nebo je provozuschopnost omezená Bezpečnost snížení rozvoje vad kolejnice zvyšuje výrazně bezpečnost dopravy snížení možnosti vzniku lomů atp. Všechny tyto předpoklady a přístupy se následně projeví v dlouhodobém snížení finančních prostředků potřebných na údržbu. 12
13 Obr. 8 Vztah mezi RAMS a LCC Závěr Při celkovém zhodnocení přínosu projektu INNOTRACK je potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že i přes čtyřměsíční prodloužení trval pouhých 40 měsíců, což vzhledem k šíři jeho záběru je doba značně krátká. Krátká rozhodně na to, aby zásadním způsobem vyřešila všechny palčivé otázky železniční infrastruktury a jasně nastínila způsoby a pravidla jejich řešení. Je potřebné vždy zohlednit specifické podmínky provozovatelů a navržené metodiky vhodným způsobem modifikovat. Problematika obsažená v projektu zároveň ukázala, jak velké je společné množství aktuálně řešených technických otázek a jak přínosná může být v této záležitosti výměna informací při jejich řešení. V současné době probíhají v samostatných odborných skupinách diskuse o další využití uvedených výsledků projektu. Tyto skupiny buď přímo navazují na jednotlivé části projektu INNOTRACK a jsou mezinárodní (např. zkušební úseky podpražcových podložek u ÖBB a jejich vliv na utlumení vzniku vad RCF projekt pokračuje pod vedením UIC v rámci Track Expert Group) nebo vznikají nové pracovní skupiny v rámci jednotlivých účastnických států, které rozpracovávají výsledky projektu pro potřeby národních IM. 13
14 Seznam zkratek: INNOTRACK UIC EU GPK SŽDC RSMV IM LCC RCF RAMS LCA PM CM RCM FTA HA SA MA/MP RP/RA Innovative Track Systems Mezinárodní železniční unie (Union Internationale des Chemins de Fer) Evropská unie Geometrické parametry koleje Správa železniční dopravní cesty, s.o. Rolling Stiffness Measurement Vehicle (vůz pro měření kontinuální tuhosti) Infrastructure Manager (správce infrastruktury) Life Cycle Costs (náklady po dobu životnosti) Rolling Contact Fatigue (kontaktní vady kolejnic) Reliability, Availability, Maintainability, Safety (spolehlivost, dostupnost, provozuschopnost, bezpečnost) Lifecycle Assessment (hodnocení po dobu životnosti) Preventive Maintenance (preventivní údržba) Corrective Maintenance (nápravná údržba) Reliability Centered Maintenance (spolehlivost centrované údržby) FME(C)A Failure Mode, Effects (and Criticality) Analysis (analýzy druhů poruch, výsledků a kritického stavu) Fault Tree Analysis (analýza stromu poruch) Hazard Analysis (analýza nebezpečí) Safety Analysis (analýza bezpečnosti) Maintenance Analysis/Maintenance Philosophy (analýza údržby/filosofie údržby) Reliability Philosophy/Reliability Analysis (filosofie spolehlivosti/analýza spolehlivosti) 14
15 Literatura: [1] INNOTRACK Concluding technical report, International Union of Railways (UIC), Paris 2010 [2] INNOTRACK, Deliverable D4.1.5 GL, Definitive guidelines on the use of different rail grades according to duty conditions and based on RAMS and LCC principles [3] INNOTRACK, Deliverable D4.5.5, Concluding grinding recommendations [4] A. Smekal, P. Jasanský: Měření dynamické tuhosti pražcového podloží pro diagnostiku železničních tratí, sborník konference Železniční dopravní cesta 2008 [5] UIC Leaflet 721, Recommendations for the use of rail steel grades, International Union of Railways (UIC), Paris, March 2005 Praha, duben 2011 Lektoroval: Ing. Leoš Horníček, Ph.D. ČVUT, Fakulta stavební 15
SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA ÚDRŽBU ŽDC - VÝSLEDKY PROJEKTU INNOTRACK
Pardubice 23.-25.3.2010 16. konference Železniční dopravní cesta 2010 SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA ÚDRŽBU ŽDC - VÝSLEDKY PROJEKTU INNOTRACK Ing. Petr Jasanský SŽDC, s.o., Ředitelství, Odbor traťového hospodářství,
VíceOPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ OJÍŽDĚNÍ KOLEJNIC
OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ OJÍŽDĚNÍ KOLEJNIC Ing. Martin Táborský SŽDC, s.o., Ředitelství, Odbor traťového hospodářství, Praha 1. Úvod Opotřebení kolejnic je problémem, který trápí železniční správy snad na celém
Více1. blok: Systém údržby železničního svršku Systém pravidelného broušení kolejnic
1. blok: Systém údržby železničního svršku Systém pravidelného broušení kolejnic Martin Táborský O13, SŽDC 19. konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2016 Olomouc, 18.4.-20.4.2016 Trocha historie počátky
VícePoužití sanačních strojů pro ukládku geosyntetik pod kolejové lože
Použití sanačních strojů pro ukládku geosyntetik pod kolejové lože Leoš Horníček 1 Úvod Sanace železničního spodku související s nevyhovujícím stavem pražcového podloží, zvyšováním únosnosti pražcového
VícePROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH KONSTRUKCÍ
PROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH KONSTRUKCÍ České dráhy, a. s., www.cd.cz Technická ústředna Českých drah, www.tucd.cz Oddělení železničního svršku a spodku Přínos nové konstrukce železničního svršku a spodku
VíceVÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ
VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ Ing. Bohuslav Puda, DT výhybkárna a mostárna, Prostějov 1. Úvod Vývoj štíhlých výhybek a výhybek pro vysokorychlostní tratě je jedním z hlavních úkolů oddělení výzkumu
VíceSystém údržby koridorových tratí Reprofilace kolejnic ve výhybkách
Systém údržby koridorových tratí Reprofilace kolejnic ve výhybkách Ing. Martin Táborský SŽDC, O13 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2018 11.4.2018 Úvod reprofilace (nebo úprava pojížděných ploch, nebo historicky
VícePodložky pod ložnou plochou pražce a jejich pozitivní vliv na geometrickou polohu koleje
Vědeckotechnický sborník ČD č. 21/2006 Roman Adamek Podložky pod ložnou plochou pražce a jejich pozitivní vliv na geometrickou polohu koleje Klíčová slova: podpražcová podložka, USP, betonový pražec, ocelový
VíceSeminář: Progresivní přístup ke zřizování a údržbě železničního spodku technologií bez snášení kolejových polí
Seminář: Progresivní přístup ke zřizování a údržbě železničního spodku technologií bez snášení kolejových polí Národní technologická platforma Interoperabilita železniční infrastruktury Odborný seminář
VíceVyužití georadaru pro diagnostiku železničního spodku v praxi u SŽDC
19. konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2016 Využití georadaru pro diagnostiku železničního spodku v praxi u SŽDC Mgr. Pavla Buřičová Mgr. Aleš Fleischmann Olomouc, 20.4.2016 Obsah princip a metodika
VíceCESTI Workshop KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2. WT 2 Drážní svršek. 2_3 Pevná jízdní dráha
CESTI Workshop 2013 KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2 WT 2 Drážní svršek 2_3 Pevná jízdní dráha Příspěvek byl zpracován za podpory programu Centra kompetence Technologické agentury České republiky
VíceZvýšení kvality jízdní dráhy ve výhybkách pomocí zpružnění
Zvýšení kvality jízdní dráhy ve výhybkách pomocí zpružnění Ing. Smolka, M. Doc. Ing. Krejčiříková, H., CSc. Prof. Ing. Smutný, J., Ph.D. DT - Výhybkárna a strojírna, a.s., Prostějov www.dtvm.cz Konference
VíceINNOTRACK Innovative Track System
Václav Michajluk 1, Petr Jasanský 2 INNOTRACK Innovative Track System Klíčová slova: snižování nákladů, nedestruktivní diagnostika, náklady po dobu životnosti, železniční spodek Úvod : Projekt INNOTRACK
VíceKatedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617
Katedra železničních staveb Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Konstrukce železniční tratě dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku. Konstrukce železniční tratě Zkušební
VíceOblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Antonín Vaněček Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 Klíčová slova: Vyhláška
VíceGEOTECHNICKÝ PRŮZKUM TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU
GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU Ing. Radek Bernatík SŽDC, s.o., Ředitelství, Obor traťového hospodářství, Praha 1. Úvod Geotechnický průzkum je soubor činností vedoucích ke zjištění a posouzení
VíceVYUŽITÍ GEORADARU PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SPODKU V PRAXI U SŽDC
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 18. - 20. dubna 2016 2016 VYUŽITÍ GEORADARU PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SPODKU V PRAXI U SŽDC Mgr. Pavla Buřičová, Mgr. Aleš Fleischmann SŽDC, Technická ústředna dopravní cesty,
VíceDOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK
DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické
VíceKonstrukce železničního svršku
Konstrukce železničního svršku Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 4. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce
VíceVýhybky pro rychlá spojení
DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. Dolní 3137/100, 797 11 Prostějov, Česká republika www.dtvm.cz, e-mail: dt@dtvm.cz EN ISO 9001 EN ISO 3834-2 EN ISO 14001 OHSAS 18001 Výhybky pro rychlá spojení 21.11.2013
VíceV PODKLADNÍCH VRSTVÁCH
CHOVÁNÍ GEOSYNTETIK V PODKLADNÍCH VRSTVÁCH Ing. Petr Hubík GEOMAT s.r.o. Separace materiálů pomocí geosyntetik Geosyntetika používaná pro stabilizaci konstrukčních vrstev komunikací GEOSYNTETICKÉ VÝROBKY
VíceSÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ. Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice
SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ Zdeněk Moureček VÚKV Praha a.s www.vukv.cz mourecek@vukv.cz Radek Trejtnar SŽDC s.o. www.szdc.cz trejtnar@szdc.cz Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice 23.
VíceREPROFILACE KOLEJNIC VE VÝHYBKÁCH
REPROFILACE KOLEJNIC VE VÝHYBKÁCH Ing. Martin Táborský SŽDC, Generální ředitelství, Odbor traťového hospodářství, Praha 1. ÚVOD Opracování pojížděných ploch kolejnic technologiemi broušení nebo frézování
VíceSYSTÉM PRAVIDELNÉHO BROUŠENÍ KOLEJNIC
SYSTÉM PRAVIDELNÉHO BROUŠENÍ KOLEJNIC Ing. Martin Táborský SŽDC, Generální ředitelství, Odbor traťového hospodářství, Praha 1. ÚVOD Broušení kolejnic jako nástroj pro prodlužování životnosti nejen kolejnic,
VíceUNIVERZITA. PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera. Katedra dopravních prostředků a diagnostiky. Oddělení kolejových vozidel
UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra dopravních prostředků a diagnostiky Oddělení kolejových vozidel Dislokované pracoviště Česká Třebová Slovanská 452 56 2 Česká Třebová www.upce.cz/dfjp
VíceVyhodnocení geometrických parametrů koleje s podpražcovými podložkami
Michaela Škovranová 1 Vyhodnocení geometrických parametrů koleje s podpražcovými podložkami Klíčová slova: geometrické parametry koleje, pražec, podpražcové podložky, kolej, kolejnice, měřící vůz, geometrické
VíceProblematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry
Konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA České Budějovice 8. 10. 4. 2014 Problematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry Josef Hendrych OŘ Plzeň V obvodu Oblastního ředitelství Plzeň se nachází
VíceAplikace novelizované ČSN v oblasti měření a hodnocení GPK
Aplikace novelizované ČSN 7 660 v oblasti měření a hodnocení GPK České dráhy, as, wwwcdcz Technická ústředna Českých drah, wwwtucdcz ČSN 7 660 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah
VíceRekonstrukce a údržba drážních staveb. Michal Šobr, 2012/1013
Rekonstrukce a údržba drážních staveb Vlnkovitost kolejnic Vady kolejnic V České Republice řeší předpis ČD S 67 Dělení vad dle ČD S 67: Příčné únavové trhliny Odlupování pojížděné hrany Vylupování materiálu
VíceZVÝŠENÍ KVALITY JÍZDNÍ DRÁHY VE VÝHYBKÁCH POMOCÍ ZPRUŽNĚNÍ
2012 27. 29. března 2012 ZVÝŠENÍ KVALITY JÍZDNÍ DRÁHY VE VÝHYBKÁCH POMOCÍ ZPRUŽNĚNÍ Ing. Marek Smolka, DT Výhybkárna a strojírna, a.s. Prostějov, Doc. Ing. Hana Krejčiříková, CSc., ČVUT FSv v Praze, Prof.
VíceČIŠTĚNÍ KOLEJOVÉHO LOŽE JAKO PROSTŘEDEK KVALITNÍ ÚDRŽBY ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Ústí nad Labem, Emil Filip STRABAG Rail, a.s.
ČIŠTĚNÍ KOLEJOVÉHO LOŽE JAKO PROSTŘEDEK KVALITNÍ ÚDRŽBY ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Ústí nad Labem, 11.4.2018 Emil Filip STRABAG Rail, a.s. 1 Vlivy způsobující znečištění kolejového lože ČIŠTĚNÍ KOLEJOVÉHO LOŽE
VíceNový systém defektoskopie u SŽDC. Ing. Petr Sychrovský, SŽDC TÚDC, Praha
Nový systém defektoskopie u SŽDC Ing. Petr Sychrovský, SŽDC TÚDC, Praha 1 Vstupní impuls: Pořízení nových prostředků v oblasti nedestruktivního testování kolejnic u SŽDC. Nově vzniklá situace umožnila
VíceÚDRŽBA A BROUŠENÍ VÝHYBEK
ÚDRŽBA A BROUŠENÍ VÝHYBEK Jiří PALAŠČAK Ing. Jiří PALAŠČAK, ČD, Technická ústředna dopravní cesty, OTAM, Táborská 26, Olomouc. Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou údržby výhybek. První část je věnována
VíceNOVÉ TRENDY V UPEVNĚNÍ KOLEJNIC
27. 29. března 2012 2012 NOVÉ TRENDY V UPEVNĚNÍ KOLEJNIC Nicole Wiethoff Vossloh Fastening Systems GmbH, Werdohl, Německo 1. ÚVOD Současné moderní železniční tratě kladou vysoké požadavky na systémy upevnění
VíceZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ V OBLASTI ŘEŠENÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŢE
Kolejnicové absorbéry hluku ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ V OBLASTI ŘEŠENÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŢE Bohumír Trávníček, SŽDC, s.o. MOŢNÁ OPATŘENÍ KE SNÍŢENÍ HLUKU ZE ŢELEZNIČNÍ DOPRAVY Aktivní: technické úpravy na
VíceSpráva železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl II Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění
VícePřipravenost DT na dodávky výhybek pro VRT
DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. Dolní 3137/100, 797 11 Prostějov, Česká republika www.dtvm.cz, e-mail: dt@dtvm.cz EN ISO 9001 EN ISO 3834-2 EN ISO 14001 OHSAS 18001 7. 11. 2016 Ing. Marek Smolka, generální
Více2. Měření vnitřního hluku na jednotkách Regionova ve zkušebním provozu s nekovovými brzdovými špalíky
Posouzení vybraných druhů protihlukových opatření na železnici Lukáš Hejzlar i Abstract: The contribution deals with evaluation of effectiveness of selected noise reduction measures on railway infrastructure
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_386 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída
VíceŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE. cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2016/2017
ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2016/2017 Úloha 1 Návrh jednokolejné železniční tratě konstrukce železniční tratě Z jakých částí se skládá konstrukce železniční tratě?
Více-Asfaltového souvrství
Zvyšov ování únosnosti konstrukčních vrstev: -Silničního a železničního tělesat -Asfaltového souvrství Ing. Dalibor GREPL Kordárna rna a.s. I. Železniční (silniční) ) tělesot NOVÉ TRENDY VE VYUŽITÍ GEOSYNTETIK
VíceZKUŠENOSTI Z PROVOZNÍHO OVĚŘOVÁNÍ TECHNOLOGIE STYKOVÉHO ODTAVOVACÍHO SVAŘOVÁNÍ KOLEJNIC MOBILNÍ SVAŘOVNOU APT 1500RL - ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNI CESTA 2016 18. - 20. dubna 2016 ZKUŠENOSTI Z PROVOZNÍHO OVĚŘOVÁNÍ TECHNOLOGIE STYKOVÉHO ODTAVOVACÍHO SVAŘOVÁNÍ KOLEJNIC MOBILNÍ SVAŘOVNOU APT 1500RL - ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ Jaroslav
VíceVYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ
Seminář Možnosti řešení hlukové zátěže na železniční infrastruktuře prostřednictvím kolejnicových absorbérů hluku Poděbrady 25. února 2010 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI
VíceZápis z jednání podskupiny Infrastruktura v rámci projektu IRICoN. Datum: 04. 07. 2013 Začátek: 11:00 Konec: 16:00
Zápis z jednání podskupiny Infrastruktura v rámci projektu IRICoN Datum: 04. 07. 2013 Začátek: 11:00 Konec: 16:00 Místo: Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera Přítomni: viz prezenční listina
VíceVšem uchazečům. Rekonstrukce výhybek v žst. Křižanov brodské zhlaví Dodatečné informace Dodatek č. 2. Věc:
VÁŠ DOPIS ZN: ZE DNE: NAŠE ZN: VYŘIZUJE: TEL.: FAX: E-MAIL DATUM: 1197/2013-SSV Majerová Renáta 724 932 325 Majerova@szdc.cz Olomouc/27.02.2013 Všem uchazečům POČ. LISTŮ: POČ. PŘÍLOH: POČ. LISTŮ PŘ.: Věc:
Více2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE. Datum: Místo: Mstětice. Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením
2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením Ing. Jaroslav Grim, Ph.D. Datum: 6. 2. 2018 tratí RS Hlavní cíle a zaměření činnosti TP v
VíceSystém broušení kolejnic u Správy železniční dopravní cesty, státní organizace
Ing. Martin Táborský 1 Systém broušení kolejnic u Správy železniční dopravní cesty, státní organizace Klíčová slova: broušení, frézování, hoblování, reprofilace kolejnic, vady kolejnic, příčný profil kolejnice,
VíceNikolaj Ganev, Stanislav Němeček, Ivo Černý
Nikolaj Ganev, Stanislav Němeček, Ivo Černý nemecek@raptech.cz Příjemce: SVÚM a.s. (1949) Další účastníci projektu: České vysoké učení technické v Praze, MATEX PM s.r.o. Projekt se zaměřil na uplatnění
VícePRŮZKUMNÉ PRÁCE, KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A ŽIVOTNOST ŽELEZNIČNÍHO SPODKU
2012 27. 29. března 2012 PRŮZKUMNÉ PRÁCE, KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A ŽIVOTNOST ŽELEZNIČNÍHO SPODKU Ing. Ladislav Minář, CSc. a kolektiv KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o. 1. ÚVOD V současné době uplynulo 19
VíceHodnocení vodicích vlastností lokomotivy v obloucích velmi malých poloměrů podle nové vyhlášky UIC 518:2009
Vědeckotechnický sborník ČD č. 29/1 Jaromír Zelenka 1 Hodnocení vodicích vlastností lokomotivy v obloucích velmi malých poloměrů podle nové vyhlášky UIC 518:9 Klíčová slova: vodicí vlastnosti lokomotivy,
VíceOPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 ( )
OPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 (2009 2011) Dílčí část projektu: Experiment zaměřený na únavové vlastnosti CB desek L. Vébr, B. Novotný,
VíceSTROJE PRO SANACI ŽELEZNIČNÍHO SPODKU TECHNOLOGIÍ BEZ SNÁŠENÍ KOLEJOVÉHO ROŠTU
PROGRESIVNÍ PŘÍSTUP KE ZŘIZOVÁNÍ A ÚDRŽBĚ ŽELEZNIČNÍHO SPODKU TECHNOLOGIÍ BEZ SNÁŠENÍ KOLEJOVÝCH POLÍ STROJE PRO SANACI ŽELEZNIČNÍHO SPODKU TECHNOLOGIÍ BEZ SNÁŠENÍ KOLEJOVÉHO ROŠTU TECHNOLOGIE SANACE ŽELEZNIČNÍHO
Více54. Zasedání skupiny Tramvajové tratě SDP ČR. voestalpine ČR, s.r.o.
54. Zasedání skupiny Tramvajové tratě SDP ČR www.voestalpine.com/cz Výrobní proces voestalpine Schienen GmbH Donawitz Rakousko 2 31.10.2016 Liberec Ocelárna a válcovna kolejnic 3 31.10.2016 Liberec Technologie
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceVÝVOJ NOVÉ GENERACE ZAŘÍZENÍ S POKROČILOU DIAGNOSTIKOU PRO STANOVENÍ KONTAKTNÍ DEGRADACE
VÝVOJ NOVÉ GENERACE ZAŘÍZENÍ S POKROČILOU DIAGNOSTIKOU PRO STANOVENÍ KONTAKTNÍ DEGRADACE Jiří Dvořáček Prezentace k obhajobě doktorské dizertační práce Institute of Machine and Industrial Design Faculty
VíceVÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE PRO EVROPSKÉ KORIDORY
VÝHYBKOVÉ KONSTRUKCE PRO EVROPSKÉ KORIDORY Jiří HAVLÍK Ing. Jiří HAVLÍK, DT výhybkárna a mostárna a.s., Dolní 100, 797 11 Prostějov Anotace V oddělení výzkumu a vývoje firmy jsou řešeny úkoly zejména z
VíceSpráva železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek
Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4 Železniční spodek Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4
VíceZkušenosti z provozního ověřování technologie stykového odtavovacího svařování kolejnic mobilní svařovnou APT 1500RL - robotizované pracoviště
Zkušenosti z provozního ověřování technologie stykového odtavovacího svařování kolejnic mobilní svařovnou APT 1500RL - robotizované pracoviště Jaroslav Voltner APT 1500 RL APT 1500 RL Hnací vozidlo: MAN
VíceTepelně zpracované kolejnice
Tepelně zpracované kolejnice ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2014 8. -10. dubna 2014 / České Budějovice Albert Jörg / Miroslav Novotný jö / pre www.voestalpine.com High-Tech výrobek-železniční kolejnice Zvyšování
VíceVYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE
VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE Miloš Řejha PVP syntetik s.r.o., Praha 1. Vyztužené zemní konstrukce obecně Volba technologie vyztužené zemní konstrukce pomocí geosyntetických výztužných prvků přímo závisí
VíceCentrum kompetence drážních vozidel (CKDV)
Centrum kompetence drážních vozidel (CKDV) Ing. Zdeněk Malkovský 1), Doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. 2) 1) Ing. Zdeněk Malkovský VÚKV a.s., Praha www.vukv.cz 2) Doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. Západočeská
VíceWorkshop 2014 VUT FAST Brno 02. 12. 2014
Workshop 2014 VUT FAST Brno 02. 12. 2014 KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2 2_3 Pevná jízdní dráha Budování pevné jízdní dráhy při rekonstrukci tunelu Příspěvek byl zpracován za podpory programu
VíceVyužití diagnostiky a informačních systémů pro plánování údržby u SŽDC. Jan Březina
Využití diagnostiky a informačních systémů pro plánování údržby u SŽDC Jan Březina 20. konference Železniční dopravní cesta 2018, Ústí nad Labem, 12.4.2018 Úvod Více než 10 let provozuje SŽDC infomační
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH
VíceSnížení nákladů na údržbu železniční dopravní cesty pevná jízdní dráha BBEST se symetrickou kolejnicí
Václav Michajluk 1 Snížení nákladů na údržbu železniční dopravní cesty pevná jízdní dráha BBEST se symetrickou kolejnicí Klíčová slova: Balfour Beatty, BBEST, INNOTRACK, pevná jízdní dráha, náklady po
VícePoužití minerálních směsí v konstrukčních vrstvách tělesa železničního spodku
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2016 OLOMOUC, 18. 20. DUBNA 2016 Použití minerálních směsí v konstrukčních vrstvách tělesa železničního spodku Ing. Petr Jasanský Správa železniční dopravní cesty, státní organizace,
VícePraskliny po povrchu hlavy kolejnice (Headchecking)
Praskliny po povrchu hlavy kolejnice (Headchecking) Měření s ET ETO KTO KCS ECS KET KEC KKT KKC EIV EIX KIX Typ výhybky: Jednoduchá výhybka: 288 kusu (skupin) 1 722 cásti vyhybky KIV 234; 14% 95; 5% 171;
VíceKOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU
KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ
VícePEVNÁ JÍZDNÍ DRÁHA V EJPOVICKÝCH TUNELECH. Stavba Modernizace trati Rokycany Plzeň
PEVNÁ JÍZDNÍ DRÁHA V EJPOVICKÝCH TUNELECH Stavba Modernizace trati Rokycany Plzeň Stavba Modernizace trati Rokycany Plzeň Objednatel: Správa železniční dopravní cesty, s. o. Zhotovitelé: Metrostav a.s.
VíceBEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH
Ústav železničních konstrukcí a staveb 1 BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH Otto Plášek Bezstyková kolej na mostech 2 Obsah Vysvětlení rozdílů mezi předpisem SŽDC S3 a ČSN EN 1991-2 Teoretický základ interakce
VíceNOVÉ SYSTÉMY PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 8. - 10. dubna 2014 2014 NOVÉ SYSTÉMY PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Ing. Petr Sychrovský SŽDC, Technická ústředna dopravní cesty, Praha 1. ÚVOD Správa železniční dopravní
VícePřednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy
Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti
VíceAnalýza vodicích vlastností dieselelektrické lokomotivy s novým podvozkem CZ LOKO pomocí simulačních výpočtů
Jaromír Zelenka 1 Analýza vodicích vlastností dieselelektrické lokomotivy s novým podvozkem CZ LOKO pomocí simulačních výpočtů Klíčová slova: dvounápravový podvozek dieselelektrické lokomotivy, simulační
VíceHistorie a struktura geomříží a cesta k TriAxu I.
Historie a struktura geomříží a cesta k TriAxu I. Autor: Veronika Libosvárová Článek vydán: 5. číslo magazínu GEOmail (6. dubna 2010) První zmínka o geomřížích se datuje do padesátých let minulého století.
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. přednáška Analýzy rizik Doc. RNDr. Jiří Šimek, CSc. Analýza
VíceDLOUHODOBÉ CHOVÁNÍ VYZTUŽENÝCH ZEMNÍCH KONSTRUKCÍ
GEOSYNTETIKA V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE 31.leden 2006 - Praha, 1.únor 2006 - Brno DLOUHODOBÉ CHOVÁNÍ VYZTUŽENÝCH ZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Ing. Vítězslav HERLE International Geosynthetics Society, Česká republika
VíceBc. Jan Touš projektování pozemních komunikací Inženýrská, konzultační a projektová činnost
Obsah 1 Identifikační údaje objektu... 2 2 Podklady a průzkumy... 3 3 Technický popis... 3 3.1 Směrové řešení... 3 3.2 Výškové řešení... 3 3.3 Příčné uspořádání... 3 3.4 Konstrukce vozovky... 4 4 Křižovatky...
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Řízení rizik pro jakost (Quality Risc Management - QRM) Doc.
VícePříprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR
Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení
VícePARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ
PARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ Ing. Stanislav Novák, CSc., Ing. Jiří Mráček, Ph.D. PRVNÍ ŽELEZÁŘSKÁ SPOLEČNOST KLADNO, s. r. o. E-mail: stano@pzsk.cz Klíčová slova: Parametry ovlivňující
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Efektivita nových typů Rostislav Kolmačka, DiS. kolmackar@cdvuz.cz HLUK PROBLÉM? ANO!!! ČASY SE MĚNÍ MĚNÍ... Stará a hlučná vozidla dosluhují. Zlepšuje se stav tratí. Aktivněřešíme
VíceCentrum AdMaS Struktura centra Vývoj pokročilých stavebních materiálů Vývoj pokročilých konstrukcí a technologií
Centrum AdMaS (Advanced Materials, Structures and Technologies) je moderní centrum vědy a komplexní výzkumná instituce v oblasti stavebnictví, která je součástí Fakulty stavební Vysokého učení technického
Více2 Podmínky pro zřízení zkušebního úseku
PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍHO ÚSEKU PARDUBICE UHERSKO PRO RYCHLOSTNÍ ZKOUŠKY JEDNOTKY 680 Jaroslav GRIM Ing., České dráhy, a.s. Technická ústředna Českých drah, Bělehradská 22, Praha 2 1 Úvod Na základě vyhodnocení
VíceZvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC
Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD
VíceZajišťování provozuschopnosti dráhy. Ing. Bohuslav Navrátil
Zajišťování provozuschopnosti dráhy Ing. Bohuslav Navrátil Železniční dopravní cesta 2014 9. dubna 2014 Zajišťování provozuschopnosti Správcovská činnost (evidence majetku, nakládání s majetkem) Dohlédací
VíceProjekt D-Rail Vývoj nových železničních monitorovacích systémů za účelem snížení počtu a dopadů vykolejení
Lukáš Hejzlar 1 Projekt D-Rail Vývoj nových železničních monitorovacích systémů za účelem snížení počtu a dopadů vykolejení Klíčová slova: monitorovací systémy, vykolejení Úvod Projekt D-Rail je řešen
VíceSeminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o.
Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28
VíceSystém cyklického broušení výhybek
Systém cyklického broušení výhybek Ing. Radovan Kovařík Správa železniční dopravní cesty Generální ředitelství Odbor provozuschopnosti Úvod Vazba na broušení kolejnic: 3 roky za sebou - velký pokrok v
VíceZkoušení pružných podložek pod patu kolejnice
Zkoušení pružných podložek pod patu kolejnice Autor: Miroslava Hruzíková, VUT v Brně, WP2 Příspěvek byl zpracován za podpory programu Centra kompetence Technologické agentury České republiky (TAČR) v rámci
VíceZpráva o výkonu a kvalitě služeb 2015 Train Performance Management Report 2015
Zpráva o výkonu a kvalitě služeb 2015 Train Performance Management Report 2015 Autor RFC 9 C-OSS (oss@rfc9.cz) Datum 23. 08. 2015 Verze 0.1 1 Obecně o dokumentu Autorem dokumentu je C-OSS RFC 9 případné
VíceSanační stroj RPM 2002-AHM pro komplexní zřizování konstrukčních vrstev železničního spodku a kolejového lože jedním pojezdem a s úpravou GPK
Sanační stroj RPM 2002-AHM pro komplexní zřizování konstrukčních vrstev železničního spodku a kolejového lože jedním pojezdem a s úpravou GPK 1. POPIS STROJE Sanační stroj RPM 2002-AHM je SHV složené ze
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceKonstrukční vrstvy tělesa železničního spodku modernizovaných tratí
Mojmír Nejezchleb Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku modernizovaných tratí Klíčová slova: modernizace železničních tratí, železniční spodek, pražcové podloží, těleso železničního spodku, konstrukční
VíceBEZPEČNOSTNÍ POSOUZENÍ OBJEKTU Z HLEDISKA NÁVRHU POPLACHOVÝCH SYSTÉMŮ SECURITY ASSESSMENT OF THE OBJECT IN TERMS OF ALARM SYSTEMS DESIGN
BEZPEČNOSTNÍ POSOUZENÍ OBJEKTU Z HLEDISKA NÁVRHU POPLACHOVÝCH SYSTÉMŮ SECURITY ASSESSMENT OF THE OBJECT IN TERMS OF ALARM SYSTEMS DESIGN Jan VALOUCH Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_valouch.pdf.
VíceDiagnostika na tratích SŽDC. Ing. Petr Sychrovský
Diagnostika na tratích SŽDC Ing. Petr Sychrovský Způsoby pořizování, záznamu a zpracování dat z infrastruktury Způsob pořizování dat: Ruční sběr dat (vizuální, měření, kontrola stavu zařízení) Sběr s využitím
VíceShrnutí poznatků z konference AV 13 Ing. Petr Mondschein, Ph.D.
Shrnutí poznatků z konference AV 13 Ing. Petr Mondschein, Ph.D. 27.11.2013, České Budějovice TRENDY v AV Trendy v asfaltových technologiích AV 11 Nízkoteplotní směsi Protihlukové úpravy Zvyšování životnosti
VíceVĚSTNÍK DOPRAVY Informace z resortu Ministerstva dopravy. Číslo 3/ března 2017 ISSN
VĚSTNÍK DOPRAVY Informace z resortu Ministerstva dopravy Číslo 3/2017 17. března 2017 ISSN 1805-9627 Obsah Část oznamovací... 2 Schválení přípustnosti použití válečkových stoliček SVV-P (SŽDC)... 2 Seznam
VíceVĚSTNÍK DOPRAVY Informace z resortu Ministerstva dopravy. Číslo 3/2015. 20. března 2015 ISSN 1805-9627
VĚSTNÍK DOPRAVY Informace z resortu Ministerstva dopravy Číslo 3/2015 20. března 2015 ISSN 1805-9627 Obsah Část oznamovací... 2 Úpravy zkušebního řádu pro ověřování způsobilosti bezpečnostních poradců
VícePOUŽITÍ MINERÁLNÍCH SMĚSÍ V KONSTRUKČNÍCH VRSTVÁCH TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU
POUŽITÍ MINERÁLNÍCH SMĚSÍ V KONSTRUKČNÍCH VRSTVÁCH TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU Petr Jasanský SŽDC, Generální ředitelství, Odbor traťového hospodářství, Praha 1. ÚVOD Minerální směs představuje materiál
VíceAŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security
AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security České Budějovice 2017 Spolupráce ATP a ATO Ing. Libor Šimek
Více