Užití některých prvků morfostrukturní analýzy v prostředí GIS. Karel Jedlička, Pavel Mentlík
|
|
- Daniel Hruška
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Morfostrukturní Geomorfologický a tektonické sborník 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 200 Užití některých prvků morfostrukturní analýzy v prostředí GIS Karel Jedlička, Pavel Mentlík smrcek@mat.fav.cz, pment@kge. zcu.cz ZČU v Plzni, Univerzitní 8, ZČU v Plzni, Plzeň Jedním z nástrojů geomorfologického a geologického výzkumu je morfostrukturní analýza reliéfu (MAR). Je to soubor metodických postupů, jejichž cílem je objasnění přímých nebo nepřímých vazeb mezi částmi reliéfu a stavbou zemského nitra (DEMEK 1987). LACIKA (1986) považuje MAR za soubor různých metodologických postupů, které slouží k poznání morfostrukturních vlastností zkoumaného území. Jako morfostrukturu označujeme v souladu s pojetím (GERASIMOVA 1946 IN LACIKA, URBÁNEK 1998) element georeliéfu, který vzniká činností endogenních a exogenních činitelů, s dominantním působením endogenního faktoru. Geomorfologové západních zemí preferují označení morfotektonická jednotka morphotectonic unit (LACIKA, URBÁNEK 1998). Podle LACIKY (1986) můžeme metody MAR dělit na geomorfologické a negeomorfologické a to na základě toho, zda zkoumají morfostruktury cestou od georeliéfu ke struktuře (metody geomorfologické) nebo od struktury ke georeliéfu (metody negeomorfologické). Cílem tohoto příspěvku je výběr vhodných geomorfologických metod MAR a návrh metodiky jejich užití v prostředí geografických informačních systémů (GIS). Užití GIS pro zpracování této problematiky se přímo nabízí, protože geomorfologické formy jsou prostorové útvary, mající určité uspořádání. Toto uspořádání může mít dvě základní prostorové orientace: stromovitou síť (např. síť údolnic nebo rozvodnic) a mřížkovou síť (URBÁNEK 1993, 2000). Podle URBÁNKA (1993, 2000) je mřížková síť tvořena navzájem se křižujícími geomorfologickými liniemi, projevujícími se na georeliéfu zřetelnou orientací geomorfologických forem. Každá forma, která leží na geomorfologické linii, akceptuje její směr (příklad geomorfologické linie viz Obr. příl. A). S pomocí geomorfologické mřížky je podle URBÁNKA (1993) možné určovat tektonicky podmíněné linie. Taková tektonická linie (vznikající především mladými tektonickými pohyby zlomového charakteru), je prostorovým sjednocením jednodušších forem, které se v prostoru váží na její obě strany. Jak je patrné z Obr. příl. A, mohou geomorfologické linie kromě tektonických linií manifestovat i vliv pasívní morfostruktury. V takovém případě by geomorfologické linie, mohly být ukazatelem morfostrukturních projevů jak pasívních tak aktivních. Obecně může geomorfologická linie být prostorovou linií orientovanou (vektorem) nebo neorientovanou, která má v podstatě charakter hranice. PÁNEK, DURAS (2002) vymezují jako směrově orientované morfotektonické linie zlomy (s různou aktivitou a projevem v georeliéfu) a jako neorientované 223
2 okrouhlé struktury (circular structures), kterými jsou hranice kleneb a kruhových struktur. GIS přináší do geomorfologie nové výrazné možnosti (VITEK ET. AL. 1996), kdy je možné pomocí operací nad DEM (digital elevation model) pracovat s poměrně spolehlivými daty například morfometrickými charakteristikami zájmových území, které mohou sloužit k jejich vzájemnému srovnání a analýzám (JEDLI KA, MENTLÍK 2002). Uspořádání geomorfologických útvarů do prostorových (geomorfologických) mřížek, dává možnost dalšího rozpracování této hypotézy pro realizaci MAR v prostředí GIS. Vybrané metody byly testovány v oblasti centrální Šumavy. Podle ŠEBESTY (1992) zde nacházíme tři významné typy reliéfu: o Zbytky paleoreliéfu centrální části pohoří přesahující m n. m. o Zbytky paleoreliéfu v marginálních oblastech pohoří, které se nachází v šumavském podhůří ve výškách m n. m. a okolo 600 m n. m. o Údolní síť, která byla modelována plio pleistocénní erozí. Tyto tři typy reliéfu se společně vyskytují v centrální Šumavě v oblasti Prášilska, Modravska a okolí Srní. Značná geomorfologická pestrost byla důvodem výběru této oblasti pro testování vybraných metod. Zájmové území (Obr. příl. B a C) bylo vymezeno rozvodnicemi. K tomu byl použit modul hydrologické analýzy (JEDLI KA, MENTLÍK 2002). Generelní obraz geologické stavby zájmové oblasti je dán plutonickým jádrem, které je tvořeno dvěma variskými žulovými masívy (prášilský masív a masív Vydry) a jejich moldanubickým pláštěm PELC (1991). Tektonicky se výrazně projevují linie S J a SZ JV více viz (MENTLÍK 2002). Podle KOPECKÉHO (1983) se zájmové území řadí do vrcholové části Šumavy. Zasahuje sem klenba Plesné (1 336 m), rozvinutá klenba Poledníku (1 315 m) obě mají maximální předpokládaný vertikální pohyb za neotektonické období nad m, nevýrazný prohyb Roklanského potoka a složitá synklinála horního toku Křemelné. Výrazné složitě diferencované kupy se podle KOPECKÉHO (1983) zvedají nad zbytky reliktního zarovnaného povrchu nevhodně označovaného jako peneplén. Na západě je zájmové území omezeno antiklinálou Velké a Malé Mokrůvky. Následuje rozbor jednotlivých užitých metod a stručný popis jejich aplikace v prostředí GIS. Textura říčních sítí je ve zvětšené míře kontrolována geologickými podmínkami zejména v případě pravoúhlé a mřížkovité říční sítě (AHNERT 1996), kde dlouhé přímé úseky vodních toků obvykle manifestují morfostrukturní podmínky. Konstrukce mřížky vodních toků spočívala ve vizuálním zhodnocení typů říčních sítí podle (AHNERT 1996 a STRAHLER, STRAHLER 2003), určení typu jejich textury, vyhledání přímých úseků vodních toků (vzhledem k použitému měřítku, byla stanovena mezní délka 1 km) a následném porovnání jejich směrů. 224
3 Pokud byla zjištěna linie, obsahující alespoň dvě přímé části toků uvedené délky, byla v celém svém průběhu zaznamenána jako geomorfologická linie směru vodních toků (Obr. příl. B). Zjištění morfometrických charakteristik georeliéfu je v prostředí GIS poměrně jednoduché (JEDLI KA, MENTLÍK 2002), i když jejich přesnost je závislá na charakteru vstupních dat. Můžeme předpokládat, že na výrazné morfostrukturní linie jsou vázány svahy výraznějších sklonů zejména pokud se jedná přímo o tektonicky podmíněné svahy. K výpočtu morfometrických charakteristik v prostředí GIS je nutná tvorba DEM a postup je blíže popsán v JEDLI KA, MENTLÍK (2002). Jako vstupní data byly použity vrstevnice DMÚ 1 : Jako geomorfologická linie svahů s výraznými sklony byla zvolena spojnice alespoň dvou oblastí se sklonem svahů větším než 25, stejného směru (90 ke spádnici). Hranice 25 byl zvolena na základě předchozích prací JEDLI KA, MENTLÍK (2002), kdy bylo zjištěno, že v oblasti Šumavy jsou nejčastěji rozšířené sklony v intervalu Tato hodnota je uvedena (DEMEK ED. 1972) jako horní hranice sklonů svahů typických pro středohory. Délka úseku svahu uvedeného sklonu musela být minimálně 1 km. Pro analýzu zarovnaných povrchů je opět základem DEM. Výzkumem zarovnaných povrchů v našich podmínkách se zabýval (KRÁL 1968, 1971 a 1985), který jako hranici pro vymezení zarovnaných povrchů použil hodnoty 2 resp. 4 pro erozí postižené zarovnané povrchy. Na DEM byly vymezeny oblasti s výskytem těchto sklonů. Zjištěné celky byly zredukovány odstraněním menších ploch než 0,04 km 2. Toto velikostní omezení použil i (KRÁL 1971). Došlo tak k odfiltrování ploch, nacházejících se v okolí vodních toků a menších oblastí u kterých je spíše pravděpodobný vznik působením exogenních činitelů, než předpoklad, že se jedná o relikt starého zarovnaného povrchu. Vznikla tak vrstva zarovnaných povrchů zájmového území. V zájmovém území byly empiricky vymezeny čtyři výrazné oblasti s velkým různě diferencovaným výskytem zarovnaných povrchů. o Silně homogenní oblast SZ od Prášil v nadmořské výšce m. o Malý, diferencovaný celek v okolí Srní, o o Poměrně homogenní území v okolí Horské Kvildy Rozsáhlá, ale dosti heterogenní jednotka v okolí Modravy (resp. mezi Modravou a státní hranicí), kde se relikty zarovnaných povrchů nachází v intervalu m n. m. Empirické vymezení bylo ověřeno GIS analýzou, která spočívala v tvorbě centroidů zarovnaných povrchů po převodu do vektorové reprezentace. Z těchto centroidů byl metodou trendu (trend) interpolován povrch. Tento povrch vykazoval skokové změny ve svém průběhu právě v oblastech, které odpovídaly hranicím empiricky vymezeným celkům. Metodu analýzy morfometrických map popisuje ZUCHIEWITZ (1981) a u nás ji využil například PÁNEK (2001), v západních Karpatech. 225
4 Podle ZUCHIEWITZE (1981) je metoda vhodná pro studium neotektonických struktur u platforem i mladých zlomových pohoří. V místech intenzivního zdvihu gradient izobazit roste, v poklesávajících celcích je opačný. Mapa izobazit vychází z říční sítě, která je ohodnocena podle Strahlerovy metody např. (STRAHLER, STRAHLER 2003). Ubíráním přítoků jednotlivých řádů dostáváme vzhled povrchu před rozčleněním říční erozí (ZUCHIEWITZ 1981). Klasická tvorba mapy izobazit spočívá ve vytvoření povrchu z bodů, které jsou na průsečících vodních toků do určitého řádu a vrstevnic určeného intervalu (ZUCHIEWITZ 1981). V GIS probíhala konstrukce mapy v následujících krocích: o Klasifikace zdrojové 2D vektorové říční sítě podle Strahlera o Převedení říční sítě do 3D reprezentace všechny body (vrcholy) linií sítě získají informace o své nadmořské výšce z DEM. o Určení požadovaného řádu říční sítě pro tvorbu mapy izobazit. o Vytvoření povrchu z linií říční sítě (vybraného řádu) ve vymezené zájmové oblasti. o Volitelně generace libovolně podrobných izobazit. Kvalitativní výhodou využití GIS pro tuto analýzu je to, že při získávání hodnot nadmořských výšek (krok 1) není omezena na průsečíky říční sítě a vrstevnic, nýbrž pro tento převod do 3D může využít libovolný bod DMÚ. Z uvedeného vyplývá, že i výsledkem není pouhé prostorově diskrétní vyjádření pomocí izobazit, ale kontinuální reprezentace zkoumaného jevu povrchem. Z jednotlivých dílčích analýz byla následně v prostředí GIS provedena syntéza zjištěných skutečností. Podle URBÁNKA (1993) je geomorfologická linie tvořena různými geomorfologickými formami. Jednotlivé analýzy přinesly dílčí geomorfologické mřížky, které jsou vždy zaměřeny na jednu charakteristiku (i když konkrétní linie může být tvořena formami různé geneze (viz Obr. příl. A). Průnikem mřížek vznikla sekundární geomorfologická mřížka, která je tvořena sekundárními geomorfologickými liniemi. Podmínkou pro vymezení takové linie je průnik alespoň dvou základních (primárních) geomorfologických linií. Sekundární linie by měly charakterizovat hlavní morfostrukturní směry, které se ve zkoumané oblasti projevují a zároveň ohraničovat hlavní morfostruktury. V zájmovém území bylo na základě zjištěných sekundárních geomorfologických linií vymezeno 6 morfostruktur (Obr. příl. C). Morfostruktura číslo 1 vymezuje Debrnickou hornatinu (podle KOPECKÉHO (1983) se jedná o klenbu Plesné) která na zájmové území zasahuje ze západu. Omezení oproti morfostruktuře 6 je v podstatě tvořeno úpatnicí a rozbor izobazit zde naznačuje oblast výrazného zdvihu. Hranice s morfostrukturou 2 probíhá údolím Prášilského potoka. Při srovnání s geologickou mapou (PELC, ŠEBESTA 1994) je zřejmé, že není provázena výraznou tektonickou linií. Morfostruktura 2 (Obr. příl C) omezuje výraznou rozsochu Poledníku, která je významným morfologickým prvkem v oblasti. Na východě je omezena geomorfologickou linií (Obr. příl. A), která je shodná s předpokládaným 226
5 zlomem zakrytým mladšími útvary (PELC, ŠEBESTA 1994). Podle KOPECKÉHO (1983) je oblast Poledníku tvořena rozvinutou klenbou. Popsaná linie (Obr. příl. A) tuto elevaci rozděluje na dvě části. Odděluje tak Poledník s markantní ostruhou, tvořenou Skalkou (1 237,8 m) s výraznými kryoplanačními a glaciálními tvary (MENTLÍK 2002) a oblast Jezerního hřbetu s rozsáhlými plošinami v temenních partiích. Tato jednotka je označena (Obr. příl. C) jako morfostruktura 5. Nejvyšší elevací je zde Oblík (1 224,7 m), který se zvedá nad relikty zarovnaného povrchu, rozloženými v nadmořských výškách m. Jejich výška klesá na území jednotky na linii Z V. Na západě tohoto celku byla pomocí rozboru izobazit zjištěná oblast výrazného zdvihu. Tomu odpovídají i nad sebou položené zarovnané povrchy (asi v 900 m n. m. v okolí Prášil a asi ve m n. m. na Jezerním hřbetu). Morfostruktura 3, má pozvolna stoupající povrch přibližně z okolí Srní do nevyšších poloh pohraničního hřbetu. Výraznou elevací, která se zde nachází je hřbet tvořený Modravskou horou (1 159,6 m), Studenou horou (1 298,5 m) a Blatným vrchem (1 367 m). KOPECKÝ (1983) ji označuje jako hřbet Blatného vrchu. V celé jednotce nacházíme relikty zarovnaných povrchů různých úrovní. Nejsou zde odděleny výrazným stupněm jako je tomu mezi celky 5 a 6. Morfostruktura 4 omezuje elevaci Velké a Malé Mokrůvky (1 370,2 m a 1 330,3 m), kterou KOPECKÝ (1983) považuje za výraznou antiklinálu. Morfostruktura 6 představuje homogenní zbytek zarovnaného povrchu. Jedná se o výběžek Kocháňovských plání (BALATKA 1979). Celkově lze říci, že použité metody vedly k vymezení konkrétních celků, které mají charakter odlišných morfostruktur. V tomto směru je v některých bodech zřejmá shoda se zjištěními KOPECKÉHO (1983). Odlišné jsou předběžné závěry předpokládané geneze jednotek. Zdá se, že spíše než o rozvinutou kupu se v oblasti Poledníku a Prášilska jedná o dvě do různých výšek vyzdvižené kry. Předložený příspěvek si však neklade za cíl vytvoření nového morfostruturního členění zájmového území. Jeho úkolem je upozornit na možnost užití GIS nejen jako nástroje pro inventarizaci tvarů a tvorbu mapových výstupů, ale i jako prostředí, ve kterém je možné provádět geomorfologické analýzy a jejich následné vyhodnocení. Použité metody je nutné doplnit a ověřit v různých typech reliéfu. Na Šumavě budou prováděné výzkumy rozšířeny tak, aby bylo zkoumané území co nejširší a závěry pokud možno objektivní. Velký význam bude mít i doplnění údaji terénního výzkumu, bez kterých mají získané výsledky čistě hypotetický význam. Vstup takového typu relevantních informací celý postup zkonkretizuje a zpřesní. 227
6 Literatura AHNERT, F Introduction to Geomorphology. London : Arnold. 352 p. ISBN BALATKA B. 1979: Regionální členění reliéfu Západočeského kraje. Krajský pedagogický ústav Plzni, Plzeň. 55 pp. DEMEK, J. (ED.) Manual of Detailed Geomorphological Mapping. Praha : Academia. DEMEK, J Obecná geomorfologie. Praha : Academia. 476 s. JEDLI KA, K. MENTLÍK, P Hydrologická analýza a výpočet základních morfometrických charakteristik povodí s využitím GIS. Sborník GEOINFORMATIKA z XX. Sjezdu ČGS v Ústí nad Labem edit: M. Balej, T. Oršulák. s KOPECKÝ, A Neotektonický vývoj a stavba šumavské soustavy. Antropozoikum 15. Praha : ČSAV. Sborník geologických věd. s KRÁL, V Geomorfologie vrcholové oblasti Krušných hor a problém paroviny. Rozpravy ČSAV, 78, 9, 66. řada MPV. praha : Academia. KRÁL, V Zarovnané povrchy v jižním předpolí Doupovských hor. Acta Universitatis Carolina 1, 2. Praha : UK Praha. s KRÁL, V Zarovnané povrchy České vysočiny. Studie ČSAV, 10, 85. Praha : Academia. 72 s. LACIKA, J Klasifikácia metód morfoštruktúrnej analýzy reliéfu. Bratislava : GGÚ ČSAV. Sborník prací 12. s LACIKA, J., URBÁNEK, J New morphostructural division of Slovakia. Slovak Geological Magazin 4, 1. p MENTLÍK, P Příspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka). Silva Gabreta 8, Vimperk : Správa NP Šumava. s PÁNEK, T Morfostrukturní analýza české části Čantoryjské hornatiny (Slezské Beskydy). Geografie, Sborník České geografické společnosti, číslo 3, ročník 106. s PÁNEK, T., DURAS, R The morphotectonics of the eastern marginal slope of Ropice Range (The Moravskoslezské beskydy Mts.). Moravian geographical reports, 2002, 10, 2. Brno : Institute of Geonics, ASCR. p ISSN STRAHLER, A., STRAHLER, A Introducing Physical Geography. New York : John Wiley & Sons. 3th edition. 684 p. ISBN ŠEBESTA, J Exodynamic analysis of Central Šumava Mts. Czech Geological Survey Prag. p URBÁNEK, J Geomorfologické formy tektonického povodu (identifikácia a mapovanie). Mineralia slovaca, 25 (1993), s URBÁNEK, J Geomorfologická analýza hladanie pravdy. Geografický časopis, číslo 4, ročník 52. s VITEK, J. D. ET. AL Mapping geomorphology: A journey from papr maps, through computer mapping to GIS and Virtual Reality. Elsevier. Geomorphology 16. p ZUCHIEWITZ, W Morphometric methods applied to the morphostructural analysis of mountaineous topogrphy (Polish Western Carpathians). Annales Societatis Societatis Geologorum Poloniae, 51. p
7 Summary Use of some parts of morphostructural analysis in GIS The morphostructural analysis serves for recognizing of relationship between morphostructural conditions and shapes of georelief. The presented paper deals with use of geomorphological methods of a morphostructural analysis in GIS. From geomorphological methods were chosen the methods of analysis of river networks, analysis of planed surfaces and analysis of steep slopes. From the chosen characteristics were created geomorphological lines. From the geomorphological lines were created geomorphological lattices next. The ideas of geomorphological lines and lattices were described in URBÁNEK (1993) and (2000). The geomorphological lattices were made from the chosen characteristics in GIS. Then an intersection of the lattices was made. By the result of the intersection a lattice of second order was acquired. The lattice presented the main morphostructural conditions in the investigated area. The second lattice was used for demarcation of morphostructural units. The methods were used for the case study of the central part of Šumava Mts. The demarcations of the morphostructural units and the reliability of the used methods are discussed. The result is that GIS are very good tools for creation of the significant methods of the morphostructural analysis. But searching of optimal methods and their sequence is necessary. Obr. příl. A: Příklad geomorfologické linie s vyznačením míst manifestace linie v georeliéfu 229
8 Obr. příl. B: Geomorfologické mřížky vymezené v zájmovém území Obr. příl. C: Morfostruktury vymezené v zájmovém území 230
9 mapa izobazit Obr. příl. D: Schéma provedených kroků morfostrukturní analýzy v prostředí GIS 231
10 232
Geomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná GMFO - vazba na cvičení, prezentace, globální tektonika pozice regionů, základní
VíceHydrologická analýza a výpočet základních morfometrických charakteristik povodí s využitím GIS
Sborník GEOINFORMATIKA z XX. Sjezdu ČGS v Ústí nad Labem Editoři: M. Balej, T. Oršulák; ISBN: -44-4-X. s. 4. Hydrologická analýza a výpočet základních morfometrických charakteristik povodí s využitím GIS
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 1 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině 2 Zakončení předmětu KGG / ZF2 KGG/ZF2X Kredity:
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině Zakončení předmětu KGG / ZF2 Kredity: 7 (3+1) Forma
Více2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VícePříspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka)
Příspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka) Contribution to geomorphology of environment Prášilské Lake (basin of the Jezerní potok streem) Pavel Mentlík Pedagogická fakulta
VíceMorfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu. Filip Hartvich
Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Morfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu Úvod Filip Hartvich f.hartvich@volny.cz
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná ZKOUŠKA Písemná Celkový počet bodů: 10 Minimálně: 70 % základní pojmy pozice litosférických
VíceSystémová a geomorfologická analýza. Pavel Mentlík
Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s. 41-46 Systémová a geomorfologická analýza Pavel Mentlík pment@kge.zcu.cz Katedra geografie FPE ZČU v Plzni, Veleslavínova 42, Plzeň Pavel
Vícekrajiny povodí Autoři:
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí
VíceFG metody výzkumu malé oblasti
FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická
VíceMorfostrukturní polygeneze Vnějších Západních Karpat (na příkladu Západních Beskyd) Tomáš Pánek
Morfostrukturní Geomorfologický a sborník tektonické 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Morfostrukturní polygeneze Vnějších Západních Karpat (na příkladu Západních Beskyd) Tomáš Pánek E-mail: tomas.panek@osu.cz
VíceMETODY FG VÝZKUMU I. GEOMORFOLOGIE Reliéf a morfometrie
METODY FG VÝZKUMU I. GEOMORFOLOGIE Reliéf a morfometrie CO JE GEOMORFOLOGIE, RELIÉF geomorfologie = věda zabývající se studiem tvarů, genezía stářím zemského povrchu objekt studia - georeliéf předmět studia
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceOddělení Geověd. Západočeská univerzita v Plzni, Centrum biologie a geověd. Návrhy témat kvalifikačních prací
Oddělení Geověd Západočeská univerzita v Plzni, Centrum biologie a geověd Návrhy témat kvalifikačních prací Plzeň, prosinec 2015 doc. RNDr. Pavel MENTLÍK, Ph.D. Témata kvalifikačních prací (BP) Geomorfologicko-didaktické
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceOddělení Geověd. Západočeská univerzita v Plzni, Centrum biologie a geověd. Návrhy témat kvalifikačních prací
Oddělení Geověd Západočeská univerzita v Plzni, Centrum biologie a geověd Návrhy témat kvalifikačních prací Plzeň, říjen 2016 doc. RNDr. Pavel MENTLÍK, Ph.D. Témata kvalifikačních prací (BP) Geomorfologicko-didaktické
VíceGeomorfologické poměry
Nedávno mne auto provezlo krajem mého dětství; a už to nebylo to. Teď to byl skutečně kraj, a já viděl poprvé jeho tvář líbeznou a pokornou. Ale ta místa, ta nesčíslná místa dětství byla pryč; nebo byla
VíceTransect analysis of reconstructed georelief of the Lake Most area in the years 1938, 1953, 1972, 1982 and 2008
Analýza profilů rekonstruovaného reliéfu v oblasti Mosteckého jezera z let 1938, 1953, 1972, 1982 a 2008 Transect analysis of reconstructed georelief of the Lake Most area in the years 1938, 1953, 1972,
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VícePřírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,
KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera
VíceGeomorfologický informační systém jako nástroj geomorfologické analýzy. Pavel Mentlík
Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s.35-40 Geomorfologický informační systém jako nástroj geomorfologické analýzy Pavel Mentlík pment@kge.zcu.cz Katedra geografie FPE ZČU v
VíceMAPOVÁNÍ OÁZY El-HAJÉZ. MAPPING the El-HAYEZ OASIS
MAPOVÁNÍ OÁZY El-HAJÉZ MAPPING the El-HAYEZ OASIS Vladimír BRÚNA Univerzita J.E.Purkyně, Fakulta životního prostředí pracoviště Most, Dělnická 21, Most 434 01, Česká republika, e-mail: bruna@geolab.cz
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
VícePříspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka)
Příspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka) Contribution to geomorphology of environment Prášilské Lake (basin of the Jezerní potok streem) Pavel Mentlík Pedagogická fakulta
VíceNová bathymetrická měření šumavských jezer. Miroslav Šobr
Geomorfologický Fluviální geomorfologie sborník 2 ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Nová bathymetrická měření šumavských jezer Miroslav Šobr sobr@natur.cuni.cz Přírodovědecká fakulta UK, katedra fyzické geografie
VíceObyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park?
Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 matejka@infodatasys.cz V souvislosti s diskusí nad ochranou přírody na Šumavě (KINDLMANN
VíceTopografické mapování KMA/TOMA
Topografické mapování KMA/TOMA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala ZŠ Školská žáky 8. a
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 10
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 10 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceGEOMORFOLOGICKÁ ANALÝZA A TVORBA GmIS OKOLÍ PRÁŠILSKÉHO JEZERA A JEZERA LAKA NA ŠUMAVĚ (ČESKÁ REPUBLIKA) DISERTAČNÍ PRÁCE. RNDr.
UNIVERZITA KOMENSKÉHO V BRATISLAVE PRÍRODOVEDECKÁ FAKULTA KATEDRA FYZICKEJ GEOGRAFIE A GEOEKOLÓGIE GEOMORFOLOGICKÁ ANALÝZA A TVORBA GmIS OKOLÍ PRÁŠILSKÉHO JEZERA A JEZERA LAKA NA ŠUMAVĚ (ČESKÁ REPUBLIKA)
VíceRastrová reprezentace geoprvků model polí Porovnání rastrové a vektorové reprezentace geoprvků Digitální model terénu GIS 1 153GS01 / 153GIS1
GIS 1 153GS01 / 153GIS1 Martin Landa Katedra geomatiky ČVUT v Praze, Fakulta stavební 14.11.2013 Copyright c 2013 Martin Landa Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under
VíceMorfotektonická analýza NP Šumava s využitím radarových satelitových snímků
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 16 21 Srní 4. 7. října 2004 Morfotektonická analýza NP Šumava s využitím radarových satelitových snímků Morfotectonic analysis of the Šumava National Park using radar
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VíceHlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA
Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
VíceMezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor.
Mezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor Jiří Rypl rypl@pf.jcu.cz Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta,
VíceMORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA. Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
MORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA MORPHOSTRUCTURAL AND GEOPHYSICAL ANALYSIS OF SELECTED AREA WITHIN THE MORAVA GNSS NETWORK Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová irena.smolova@upol.cz Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině Zakončení předmětu Kredity:
VíceČeská republika geomorfologické členění
Česká republika geomorfologické členění Mgr. Lubor Navrátil, Ph.D. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Lubor
VíceGeomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku
Geomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku Případová studie: Vaculov-Sedlo, Kobylská a Křížový vrch 1 Mgr. Ivo Baroň, 2 RNDr. Václav Cílek, CSc., 3 RNDr. Karel Kirchner, CSc., 4
VíceVýsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.
Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. TEKTONICKÉ POHYBY Mechanický pohyb částí zemské kůry a vnějšího pláště, který
VíceZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál
VíceJAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU
Jan Bína JAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Internet Geographic Magazine 2002 www.ingema.net 1 ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Úvod Základní uspoøádání
VíceSeminář z Geomorfologie 2. Zdroje dat
Seminář z Geomorfologie 2. Zdroje dat Téma datum 1 Úvod podmínky, zadaní 26. září 2016 2 Zdroje dat pro geomorfologii sídla 3. října 2016 3 Geomorfologická regionalizace 10. října 2016 4 Geomorfologické
VíceModelování magnetického pole v železobetonových konstrukcích
Modelování magnetického pole v železobetonových konstrukcích Petr Smékal Anotace: Článek pojednává o modelování magnetického pole uvnitř železobetonových stavebních konstrukcí. Pro vytvoření modelu byly
VíceGeomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách. Eva Stolínová, Vít Vilímek
Geomorfologický Morfostrukturní sborník a tektonické 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Geomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách Eva Stolínová, Vít Vilímek vilimek@natur.cuni.cz
VíceINTERAKTIVNÍ MAPA REGIONÁLNÍHO ČLENĚNÍ GEORELIÉFU ČR
Kartografické listy, 2003, 11 Zdena DOBEŠOVÁ INTERAKTIVNÍ MAPA REGIONÁLNÍHO ČLENĚNÍ GEORELIÉFU ČR Dobešová Z.: The Interactive Map of Regional Division of Czech Republic Georelief, Kartografické listy,
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceKartodiagramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita
Kartodiagramy Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vztvoření dokumentu: 29. 10. 2007 Poslední aktualizace: 24. 10. 2011 Obsah přednášky Úvodní
VícePodpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha
Podpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha Aleš Ruda 1), Jaromír Kolejka 2), Kateřina Batelková 3) 1) Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceINTERPRETACE PUKLINOVÉ SÍTĚ NA ZÁKLADĚ TERÉNNÍCH MĚŘENÍ
INTERPRETACE PUKLINOVÉ SÍTĚ NA ZÁKLADĚ TERÉNNÍCH MĚŘENÍ Metody a nástroje hodnocení vlivu inženýrských bariér na vzdálené interakce v prostředí hlubinného úložiště Projekt č.:1h-pk/31 MPO ČR Metody a nástroje
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
VíceSopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha
Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení
VíceVY_32_INOVACE_GE.3.01
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie kombinovaná forma studia verze 2016/2017 Státní závěrečné
Více3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy
3. přednáška z předmětu GIS1 atributové a prostorové dotazy Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor
VíceVliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy
Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceČerné jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň
VíceDigitální modely terénu (9-10) DMT v ArcGIS Desktop
Digitální modely terénu (9-10) DMT v Desktop Ing. Martin KLIMÁNEK, Ph.D. 411 Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 1 Digitální
VíceVYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2018 o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace
Strana 1026 Sbírka zákonů č. 79 / 2018 79 VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2018 o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace Ministerstvo životního prostředí stanoví
VíceMapování glaciálních forem georeliéfu v okolí Prášilského jezera na Šumavě. Pavel Mentlík
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Mapování glaciálních forem georeliéfu v okolí Prášilského jezera na Šumavě Pavel Mentlík pment@kge.zcu.cz
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceStruktura krajiny. NOK, přednáška
Struktura krajiny NOK, přednáška Struktura krajiny Krajinu můžeme vyjádřit souborem parametrů, tj. ukazatelů, které charakterizují její stav, strukturu, fungování a chování (dynamika, vývoj). - známe pouze
VíceDigitální kartografie 7
Digitální kartografie 7 digitální modely terénu základní analýzy a vizualizace strana 2 ArcGIS 3D Analyst je zaměřen na tvorbu, analýzu a zobrazení dat ve 3D. Poskytuje jak nástroje pro interpolaci rastrových
VíceZkrácený obsah učiva a hodinová dotace
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/38
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/38 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceVÝUKA SYSTÉMU IDRISI NA KATEDŘE GEOINFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI
VÝUKA SYSTÉMU IDRISI NA KATEDŘE GEOINFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Vilém Pechanec, Pavel SEDLÁK http://www.geoinformatics.upol.cz Geoinformatika v Olomouci ECO-GIS Centrum
VíceNávrh a implementace algoritmů pro adaptivní řízení průmyslových robotů
Návrh a implementace algoritmů pro adaptivní řízení průmyslových robotů Design and implementation of algorithms for adaptive control of stationary robots Marcel Vytečka 1, Karel Zídek 2 Abstrakt Článek
VíceKrkonoše. Smrk. Jeseníky
Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.
VíceGeologická stavba České republiky - Český masiv
Geologická stavba České republiky - Český masiv pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je určen žákům devátých ročníků základních škol a studentům
Vícevýrazně zaoblený tvar
ČTENÍ MAPY VÝŠKOVÝ PROFIL Dovednost: čtení reliéfu Vypuklé (konvexní) vs. vhloubené (konkávní) tvary reliéfu Spádnice je čára probíhající ve směru největšího sklonu terénního reliéfu, probíhá kolmo k vrstevnicím
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 19 Jiří LUKEŠ 1 HYDROKAROTÁŽNÍ MĚŘENÍ VE VÝZKUMNÝCH VRTECH NA LOKALITĚ POTŮČKY
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
Více- ZADÁNÍ- Územní studie veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T na území ORP Roudnice nad Labem
- ZADÁNÍ- Územní studie veřejné dopravní infrastruktury ve vazbě na TEN-T na území ORP Roudnice nad Labem Zpracováno v souladu s ustanovením 6, 25, 30 a 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
VíceDigitální modely terénu a vizualizace strana 2. ArcGIS 3D Analyst
Brno, 2014 Ing. Miloš Cibulka, Ph.D. Cvičení č. 7 Digitální kartografie Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na
VíceVOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU
VOLBA SAMOSTATNÉHO CENTRÁLNÍHO ÚTVARU LOGISTIKY VE VÝROBNÍM PODNIKU THE CHOICE OF AN INDEPENDENT CENTRAL LOGISTICS DEPARTMENT IN A MANUFACTURING COMPANY Stanislav Koutný 1 Anotace: V rámci příprav na širší
VíceZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc
ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní
VíceAnalýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné. Filip Mužík
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 23 Analýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné Filip Mužík muzik.filip@email.cz Na Sekyře 28, 269
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceGeologická stavba České republiky - Západní Karpaty
Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie. Pavlína Nývltová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie Pavlína Nývltová KOMPLEXNÍ FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA POVODÍ KLETENSKÉHO POTOKA Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Irena
VíceSpráva NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 Strom pracovních míst k datu 30.9.2014 -
Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 1 - [97001] Ředitel 2 - [97901] Vedoucí Oddělení kanceláře ředitele-personalista 3 - [34801] Referent BOZP, PaM 3 - [97111] Tiskový mluvčí 3 -
VíceDaniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK
Daniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK 2013/2014 2012/2013 2011/2012 2010/2011 10% (s. mgr. Hrochem) 10% (s. mgr. Hrochem) 1 2009/2010 2008/2009 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2001/2002
VíceMetody automatického texturování 3D modelu měst s využitím internetových fotoalb 3D town model for internet application
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Katedra informatiky Pedagogické fakulty Metody automatického texturování 3D modelu měst s využitím internetových fotoalb 3D town model for internet application
Více