Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise. Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 21. března 2014 (OR. en) 7907/14 Interinstitucionální spis: 2014/0104 (NLE) LIMITE NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 20. března 2014 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Č. dok. Komise: COM(2014) 182 final Předmět: ECOFIN 280 RELEX 247 COEST 97 NIS 13 Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Návrh ROZHODNUTÍ RADY o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině Delegace naleznou v příloze dokument Komise COM(2014) 182 final. Příloha: COM(2014) 182 final 7907/14 bl DGG 1A LIMITE CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2014) 182 final 2014/0104 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině {SWD(2014) 112 final} CS CS

3 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Odůvodnění a cíle návrhu Ukrajinské hospodářství zažívá recesi od druhé poloviny roku Kladný růst vykazovalo pouze jedno čtvrtletí na konci roku 2013, což se v prvních dvou měsících roku 2014 rychle změnilo v důsledku zhoršení politické a bezpečnostní situace. Ukrajinská vláda ztratila během roku 2013 přístup k mezinárodním finančním trhům, neboť jejich důvěra klesla vzhledem k prohlubujícímu se schodku rozpočtu a schodku běžného účtu a neexistenci tolik potřebných reforem. Neochota orgánů zavázat se k realizaci reforem rovněž byla překážkou v uzavření finanční dohody s MMF. V důsledku vysokých splátek dluhu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 a na začátku roku 2014 a intervencí národní banky v zájmu ochrany měny navázané na dolar na konci února dramaticky poklesl objem rezerv na 15,5 miliardy USD. Platební bilance Ukrajiny je tak velmi špatná a rychle se zhoršuje. Současná politická krize má velmi negativní dopad na již tak svízelnou hospodářskou a finanční stabilitu Ukrajiny. Tato situace se ještě více zhorší vzhledem k tomu, že Rusko de facto přerušilo poskytování podpory v rámci balíčku pomoci ve výši 15 miliard USD dohodnutého na konci prosince loňského roku a bylo oznámeno, že od dubna 2014 přestane společnost Gazprom poskytovat plyn za sníženou cenu. Za těchto okolností existuje vysoké riziko, že se Ukrajina v blízké budoucnosti dostane do platební neschopnosti. Zároveň v únoru v důsledku masových protestů probíhajících již od listopadu rezignovala vláda. Novou vládu schválil ukrajinský parlament (Verchovna rada) dne 27. února a Ukrajina se vrátila k ústavě z roku Navzdory těmto změnám se Ukrajině nepodařilo obnovit politickou stabilitu, neboť Ruská federace nedávno porušila její svrchovanost a územní celistvost. Nová vláda se veřejně zavázala, že ještě před 25. květnem, kdy se budou konat prezidentské volby, provede významné a komplexní reformy. Ačkoli je politická situace v tomto okamžiku proměnlivá, existují jasné známky toho, že ukrajinská vláda je k hospodářským reformám odhodlaná. V této souvislosti ukrajinské orgány požádaly multilaterální a bilaterální věřitele a dárce o finanční pomoc, která má podpořit program reforem, který se v současné době připravuje a který má snížit hospodářskou zranitelnost, navýšit mezinárodní rezervy a posílit hospodářský růst. MMF vyslal na začátku března na Ukrajinu své zaměstnance a očekává se, že bude při přípravě tohoto programu a při mobilizaci mezinárodní finanční pomoci Ukrajině hrát klíčovou roli. MMF a ukrajinské orgány by se v příštích týdnech měly dohodnou na ekonomickém programu, který bude podpořen finančním ujednáním. Očekává se, že potřeby Ukrajiny, pokud jde o finanční pomoc ze zahraničí, budou vyšší než částka, kterou MMF pravděpodobně poskytne. V této souvislosti Evropská komise dne 5. března 2014 oznámila balíček finanční podpory pro Ukrajinu, který následný den přivítaly hlavy států a předsedové vlád EU. Jedním z prvků tohoto balíčku je nový program makrofinanční pomoci ve výši až 1 miliardy EUR. CS 2 CS

4 Evropská komise předkládá Radě návrh na přiznání makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši maximálně 1 miliardy EUR. Pomoc by měla mít podobu střednědobých půjček, avšak s poskytnutím grantů se nepočítá, neboť Ukrajina nesplňuje kritéria způsobilosti nutná pro využití grantů při operacích v rámci makrofinanční pomoci. Navrhovaná makrofinanční pomoc ze strany EU má Ukrajině pomoci pokrýt část jejích naléhavých potřeb finančních prostředků ze zahraničí, které jsou nutné ke stabilizaci a realizaci reformního programu, na kterém se v současnosti pracuje, a zmenšit tak její zranitelnost, pokud jde o krátkodobou platební bilanci a rozpočet. Navrhovaná pomoc by podpořila naléhavě nutnou konsolidaci rozpočtu a vnější stabilizaci a povzbudila ukrajinské orgány k realizování strukturálních reforem, jejichž cílem je zlepšit celkové makroekonomické řízení, posílit správu ekonomických záležitostí a transparentnost a zlepšit podmínky pro udržitelný růst. Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu s cíli Východního partnerství a se zaměřením nové evropské politiky sousedství. Ostatním zemím v regionu by také ukázala, že EU je připravena podpořit země, které v době hospodářských potíží zahájily politické reformy. V tomto kontextu se Komise domnívá, že pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši a podobě jsou politické a hospodářské podmínky splněny. Obecné souvislosti Reálný HDP byl pět po sobě jdoucích čtvrtletí negativní, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013 meziročně vzrostl o 3,3 %, což vedlo k nevýraznému růstu pro rok K nízké výkonnosti hospodářství společně přispěly špatná úroda, pokles vývozu oceli a zpožděné vnitřní reformy. Podle MMF byl růst v lednu a únoru negativní. Vzhledem k proměnlivé situaci se prognózy pro rok 2014 pohybují v rozmezí od 5 % do + 3 %, v závislosti na použitých předpokladech. Makroekonomické úpravy, včetně konsolidace rozpočtu a flexibility směnného kurzu, povedou k poklesu růstu, na druhou stranu by však plánované ujednání MMF mělo zvýšit důvěru, která by mohla poměrně rychle vést k přílivu přímých zahraničních investic. Politika Ruska vůči Ukrajině nicméně její růst značně ohrožuje. Inflace byla v několika posledních letech velmi nízká (na konci roku činila 0,3 %); v roce 2014 se však inflační tlak zvýšil. Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen činila v lednu 0,5 % a v únoru 1,2 %, přičemž Ukrajinská národní banka očekává, že by na konci roku 2014 mohla v důsledku oslabení hřivny (UAH) a očekávaného zvýšení cen za energie pro domácnosti dosáhnout 10 % nebo více. Schodek rozpočtu, včetně provozního schodku hlavního provozovatele v ukrajinském odvětví energetiky společnosti Naftogaz, byl odhadnut na 6,5 % až 7,5 % HDP pro rok Příčinou je do značné míry pokračující dotování energií, které dosahuje 7 % HDP, ale také zpomalení hospodářského růstu. Kapitálové výdaje byly v roce 2013 sníženy o 40 %, zatímco příjmy z DPH poklesly o 7 %. Rozpočet na rok 2014 parlament schválil na začátku ledna. Vychází však z nerealistických předpokladů růstu a inflace a v současné době ho přepracovává ministerstvo financí v úzké spolupráci s MFF. Příjmy v lednu a únoru 2014 činily 82 % částky plánované v rozpočtu, z čehož vyplývá, že v roce 2014 je třeba snížit výdaje přibližně o 80 miliard UAH, neboli %. Kromě toho se 1. dubna zvýší cena za dovoz plynu z Ruska nejméně na 400 USD za 1000 krychlových metrů, což značně zatíží rozpočet. Ministr financí však ujistil, že se před volbami konanými 25. dubna zvýší sazby za plyn pro domácnosti a teplárenské společnosti, aby se tento tlak na rozpočet zmírnil. Dalším problémem jsou nedoplatky, pokud jde o vrácení DPH podnikům (12 miliard UAH) i zpožděné platby dotací pro veřejné služby (8 miliard UAH). CS 3 CS

5 Ukrajinská měna je od vypuknutí krize vystavena silnému tlaku. Ukrajinská národní banka dovolila, aby hřivna v únoru výrazně oslabila (asi o 25 %). Banka zároveň provedla úmyslnou devalvaci oficiálního směnného kurzu k 7. únoru, a to z 7,99 UAH/USD, který byl od července 2012 udržovaný na úrovni 8,708 UAH/USD. Později se znehodnocení měny ještě urychlilo tím, že Ukrajinská národní banka nebyla schopná intervenovat kvůli velmi nízkým devizovým rezervám. Po dohodě s MMF nyní Ukrajinská národní banka úmyslně neintervenuje, s výjimkou případů, kdy dochází k významnému pohybu směnného kurzu. Nadále provádí řadu kontrol pohybu kapitálu, avšak prohlašuje, že nebude zavádět nové. Navzdory těmto opatřením zůstává hřivna nestabilní. Další výrazná devalvace měny by znamenala riziko, že se zhorší úvěrová portfolia a kapitál bank, a nemusela by nutně vyvážit běžný účet, neboť vývoz je z velké části závislý na dovážených vstupech. Výkonnost ukrajinské ekonomiky se navíc odvíjí od spotřeby (75 % HDP), a devalvace ve spojení s inflací by tak pravděpodobně měly negativní vliv na HDP. Stav běžného účtu se výrazně zhoršil v roce 2013 na odhadovaný schodek ve výši 10 % HDP, přičemž hlavní příčinou byl zejména pokles vývozu. Ukrajinská národní banka očekává, že se schodek běžného účtu v roce 2014 díky úpravě související s plánovaným ujednáním s MMF a díky konsolidaci rozpočtu významně sníží. Potřeby financování běžného účtu však zůstávají v krátkodobém horizontu vysoké do konce druhého čtvrtletí roku 2014 činí nejméně 4 miliardy USD. Odhaduje se, že se čisté přímé zahraniční investice ještě více snížily z 5,0 % HDP v roce 2012 na 2,6 % HDP v roce 2013, přičemž v lednu 2014 byly téměř nulové. Zahraniční dluh byl na konci roku 2013 odhadován na 76,7 % HDP. Z toho je přibližně pouze jedna třetina předmětem státních závazků nebo státní záruky (včetně dluhu národní banky u MMF). Vedle některých veřejně zaručených závazků zadlužených ukrajinských podniků například státem zaručených eurobondů vydaných společností Naftogaz by mohly celou zemi systémově ovlivnit i jiné zahraniční závazky ukrajinských podniků. Zejména dluh společnosti Naftogaz (nedoplatky) za dodávky plynu od ruské společnosti Gazprom má přímý vliv na běžný účet Ukrajiny, neboť Gazprom stanovuje cenu plynu v závislosti na tom, jak Naftogaz splácí daný dluh. Oficiální rezervy se v průběhu roku 2013 snížily o 16 % na 20,4 miliardy USD, a to v důsledku vysokého schodku běžného účtu, tlaku na hřivnu a vysokých splátek dluhu v roce Tento negativní trend pokračoval i v lednu a únoru, kdy objem rezerv klesl o dalších 13 % za měsíc na 15,5 miliardy USD na konci února (rezervy tak odpovídají hodnotě dovozu za dva měsíce). Tento vývoj jednoznačně svědčí o zvýšeném riziku platební neschopnosti. Veřejné zadlužení činí 41 % HDP (na konci roku 2013), což je pod referenční hodnotou vysokého rizika. Veřejné finance a mezinárodní rezervy bude v blízké budoucnosti také významně zatěžovat obsluha závazků veřejného zadlužení, zejména zahraničního dluhu a domácího dluhu denominovaného v cizí měně. Celkově mají vláda a Ukrajinská národní banka ve zbytku roku 2014 obsloužit dluh ve výši asi 10 miliard USD. Splátky dluhu budou nejvyšší od června do září. Od března do května činí obsluha dluhu přibližně 2 miliardy USD. Kromě toho činí neuhrazený dluh, který má společnost Naftogaz u společnosti Gazprom, další 2 miliardy USD. V roce 2015 musí Ukrajina splatit dluh ve výši přibližně 10 miliard USD. Podle Ukrajinské národní banky je v bankovním sektoru dostatek likvidity, avšak od února se podnikům již neposkytují úvěry. Vklady se snížily v lednu o přibližně 2 % a v únoru o přibližně 8 %. Možná další devalvace měny by znamenala problém pro bankovní sektor a je možné, že by se rychle zhoršila kvalita aktiv. V bankovním sektoru je nutné provést důkladný přezkum kvality aktiv. Kromě krátkodobých rizik vykazuje bankovní sektor na Ukrajině některé strukturální nedostatky, na které se pravděpodobně zaměří program reforem, který má CS 4 CS

6 být podpořen plánovaným ujednáním s MMF. Bankovní dohled a řízení podniků v bankovním sektoru jsou jasně nedostatečné, stejně jako ochrana práv věřitelů. Kromě toho, že je třeba restrukturalizovat a posílit bankovní systém, jsou nutné strukturální reformy i v jiných klíčových oblastech: je třeba zvýšit ceny za poskytování veřejných služeb (v současnosti významný faktor, který prohlubuje schodek rozpočtu) a zároveň je nutné posílit síť sociálního zabezpečení; bojovat proti korupci, a to nejen v oblasti daní a cla; posílit rozvoj soukromého sektoru a zlepšit prostředí pro podnikání, aby se zvýšily investice, včetně přímých zahraničních investic. Z výše uvedených informací vyplývá, že Ukrajina bude v letech 2014 a 2015 potřebovat značné množství finančních prostředků ze zahraničí, zejména v souvislosti se stále značným schodkem běžného účtu, vysokým zahraničním dluhem a potřebou obnovit minimální rezervu u devizových rezerv. Příliv soukromého kapitálu ve formě přímých zahraničních investic či soukromých úvěrů bude i nadále rovněž nízký. Očekává se, že předběžné prognózy zbývajících potřeb Ukrajiny, pokud jde o finanční pomoc ze zahraničí, budou k dispozici v nadcházejících týdnech, s ohledem na výsledky probíhající technické diskuse, kterou ukrajinské orgány vedou s MMF. Již nyní se však předpokládá, že pro pokrytí těchto potřeb a vytvoření podmínek pro úspěšné provádění reforem na Ukrajině bude nutná širší mezinárodní podpora. Navrhovaná makrofinanční pomoc ze strany EU by přispěla k pokrytí části zbývajícího deficitu financování na období Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Rozhodnutí Rady 2002/639/ES ze dne 12. července 2002 o poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině 1. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině 2. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie EU usiluje o stále užší vztahy s Ukrajinou. Nemá jít o pouhou dvoustrannou spolupráci, nýbrž o postupné politické přidružování a hospodářskou integraci. Ukrajina je důležitou zemí pro politiku sousedství i Východního partnerství. V roce 1998 EU podepsala s Ukrajinou Dohodu o partnerství a spolupráci, která tvoří rámec naší spolupráce ve všech klíčových oblastech reforem a bude i nadále právním základem našich vztahů. Vztahy s Ukrajinou byly dále prohloubeny v listopadu 2009, kdy ukrajinská vláda přijala program přidružení EU-Ukrajina, který byl aktualizován v roce 2011 (a podpořen na zasedání Rady pro spolupráci EU-Ukrajina v červnu 2013). Tento program si klade za cíl připravit a usnadnit vstup v platnost nové dohody o přidružení, o níž se jednalo v letech a jež byla parafována v roce 2012 a má být podepsána v blízké budoucnosti. Hospodářské vztahy s EU jsou pro Ukrajinu důležité. EU patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Ukrajiny a obchod s ní představuje asi jednu třetinu ukrajinského zahraničního obchodu. V roce 2012 činila hodnota dovozu Ukrajiny z EU 23,8 miliardy EUR a hodnota vývozu 14,6 miliardy EUR. Ukrajina je rovněž silně závislá na EU, pokud jde o přímé zahraniční investice a další finanční toky. V rámci dohody o přidružení EU dokončila jednání s Ukrajinou o zřízení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) v roce Úř. věst. L 209, , s Úř. věst. L 189, , s. 28. CS 5 CS

7 s cílem umožnit Ukrajině plný přístup k jednotnému trhu EU. Dne 11. března 2014 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se dočasně ruší cla pro ukrajinské vývozy do EU (COM 2014/166). Navrhované opatření by měli spoluzákonodárci přijmout v následujících měsících a bude okamžitě použitelné do listopadu 2014, kdy bude ukončeno a kdy začne prozatímně platit dohoda o DCFTA. Makrofinanční pomoc ze strany EU doplní celkovou částku 1,565 miliardy EUR, která byla v grantech uvolněna v rámci evropského nástroje sousedství, investiční facility sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a v rámci položky rozpočtu EU určené pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Vzhledem k tomu, že by makrofinanční pomoc EU pobídla ukrajinské orgány, aby přijaly vhodný rámec pro krátkodobé makroekonomické politiky a strukturální reformy, zvýšila by přidanou hodnotu celkového zapojení EU i účinnost všech intervencí EU, které probíhají v rámci jiných finančních nástrojů. Okamžitá přeměna Ukrajiny bude velmi obtížná a nadále existuje nebezpečí politického a hospodářského kolapsu. Nová vláda se současně veřejně zavázala, že podnikne významné kroky k realizaci politických a hospodářských reforem, jejichž cílem bude boj proti korupci a posílení institucí a mechanismů, včetně posílení právního státu. Země rovněž plánuje program hospodářských reforem, jež mají položit základy pro udržitelný model růstu. Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu se závazkem EU podporovat okamžitou ekonomickou a politickou přeměnu Ukrajiny. Odpovídá rovněž těmto zásadám: řízení využívání nástroje makrofinanční pomoci s ohledem na jeho výjimečnou povahu, politické podmínky, doplňkovost, podmíněnost a finanční kázeň. Toto poskytnutí makrofinanční pomoci se děje v kontextu velmi výjimečných a urgentních okolností. Komise bude během poskytování této makrofinanční pomoci nadále sledovat a hodnotit plnění uvedených kritérií, stejně jako bude v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost hodnotit dané politické podmínky. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Konzultace zúčastněných stran Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Ukrajiny. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci konzultovaly útvary Komise Mezinárodní měnový fond (který právě zavádí rozsáhlý program financování), jakož i jiné multilaterální a bilaterální věřitele a dárce. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s ukrajinskými orgány. Sběr a využití výsledků odborných konzultací Jelikož je nutné, aby schvalovací proces proběhl rychle, Komise sama (s podporou externích odborníků) provede během dubna a května 2014 operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost ukrajinských veřejných finančních okruhů a správních postupů. Posouzení dopadů Makrofinanční pomoc spolu s programem hospodářské korekce, který je s ní spojen, pomůže zmírnit riziko blízké platební neschopnosti tím, že pomůže pokrýt krátkodobé potřeby Ukrajiny, pokud jde o finanční pomoc ze zahraničí, a zároveň podpoří politická opatření CS 6 CS

8 zaměřená na posílení platební bilance a fiskální situace a zvýšení udržitelného růstu. Očekává se, že podmínky stanovené pro tento program přispějí zejména ke zlepšení účinnosti a transparentnosti správy veřejných financí; povzbudí rozpočtové reformy, které omezí dotování veřejných služeb a jiné výdaje; podpoří současné úsilí o posílení sítě sociálního zabezpečení; zlepší řízení finančního sektoru a dohled nad ním; posílí antikorupční opatření, čímž se zvýší příjmy a usnadní přijetí opatření na zlepšení právního rámce pro obchod a investice. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Shrnutí navrhovaných opatření Evropská unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc v celkové maximální výši 1 miliardy EUR, a to ve formě střednědobé půjčky. Pomoc pomůže pokrýt potřeby Ukrajiny, pokud jde o finanční pomoc ze zahraničí, kterou bude tato země ještě v roce 2014 potřebovat. Pomoc bude poskytnuta v jedné nebo ve dvou tranších. Bude poskytnuta pouze tehdy, pokud bude fungovat finanční ujednání s MMF a pokud Ukrajina bude provádět konkrétní opatření strukturálních reforem, které Komise schválí jménem EU spolu s Ukrajinou v memorandu o porozumění. Příprava memoranda o porozumění proběhne v koordinaci s MMF a Světovou bankou. Vzhledem k tomu, že Ukrajina nutně potřebuje realizovat silnou makroekonomickou politiku a ambiciózní reformy, se nepovažuje za vhodné spustit nový program bez stanovení konkrétních podmínek. V této souvislosti se zdá být lepší uvolnit danou pomoc ve dvou tranších, přičemž vyplacení první tranše by bylo podmíněno fungováním ujednání s MMF a vyplacení druhé tranše pak navíc prováděním dohodnutých podmínek. Mezi oběma tranšemi bude prodleva minimálně tří měsíců. Očekává se, že první splátka bude vyplacena v červnu 2014 (zřejmě 500 milionů EUR) a druhá splátka na podzim tohoto roku. Pokud však Komise rozhodne, že vzhledem k mimořádné naléhavosti potřeb financování má být pomoc vyplacena v jedné tranši, podmíní ji přesto dokončením některých zásadních předchozích opatření. Při přípravě seznamu podmínek nebo předchozích opatření nutných pro uvolnění pomoci se Komise zaměří na strukturální reformy, jejichž cílem je zlepšit celkové makroekonomické řízení a podmínky pro udržitelný růst (tj. zaměří se na transparentnost a účinnost správy veřejných financí; reformu veřejných financí; řízení finančního sektoru a dohled nad ním; na reformy pro posílení sítě sociálního zabezpečení a reformy na zlepšení právního rámce pro obchod a investice). Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem. Rozhodnutí o vyplacení makrofinanční pomoci v plné výši ve formě půjček je odůvodněno úrovní rozvoje Ukrajiny (měřenou jejím příjmem na osobu) a dluhovými ukazateli. Je rovněž v souladu s přístupem, jaký k Ukrajině zaujaly Světová banka a MMF. Ukrajina není způsobilá pro výhodnější financování ze strany Mezinárodní asociace pro rozvoj nebo MMF. Právní základ Právním základem tohoto návrhu je článek 213 SFEU. Uplatnění článku 213 SFEU pro přijetí tohoto rozhodnutí Radou odůvodňuje skutečnost, že pokud by Parlament a Rada měly toto rozhodnutí přijmout řádným legislativním postupem v souladu s článkem 212 SFEU, nebylo CS 7 CS

9 by možné vyplatit navrhovanou pomoc v první polovině roku 2014 a řešit tak naléhavé finanční potřeby Ukrajiny. Zásada subsidiarity Návrh nespadá do výlučné pravomoci EU. Zásada subsidiarity se použije, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability na Ukrajině není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci. Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť se omezuje na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability (tím, že snižuje riziko možné platební neschopnosti) a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné. Vzhledem tomu, že potřeba finanční pomoci ze zahraniční, kterou Ukrajina bude mít v letech 2014 a 2015, je vysoká, pokryje tato částka pouze poměrně omezenou část ukrajinských potřeb. Vzhledem k pomoci, kterou Ukrajině přislíbili jiní bilaterální a multilaterální dárci a věřitelé, se má však za to, že se EU bude na sdílení zátěže podílet přiměřeným dílem. Doplňkovost Navrhovaná makrofinanční pomoc doplní pomoc, kterou plánují poskytnout jiní multilaterální a bilaterální dárci v kontextu hospodářského programu podporovaného z prostředků MMF. Makrofinanční pomoc ze strany EU by rovněž doplnila granty a půjčky, které EU mobilizuje v rámci běžných nástrojů spolupráce EU (zejména evropského nástroje sousedství) a které zprostředkovává Evropská investiční banka. Volba nástrojů K řešení těchto makroekonomických cílů se nehodí projektové financování ani technická pomoc. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že svou rychlou realizací nejen zmírní problémy, které má Ukrajina s nedostatkem okamžitě dostupných prostředků ze zahraničí, ale také pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Tím, že pomůže zavést vhodný komplexní rámec pro makroekonomickou a strukturální politiku, může makrofinanční pomoc zlepšit účinnost opatření financovaných na Ukrajině v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Plánovaná pomoc by měla být poskytnuta ve formě půjčky a financována prostřednictvím výpůjční operace, kterou Komise provede jménem EU. Rozpočtové důsledky pomoci budou odpovídat výši prostředků poskytnutých (sazba ve výši 9 %) z rozpočtové položky ( Poskytování prostředků pro záruční fond ) a vyplacených v rámci Záručního fondu pro vnější vztahy EU. Za předpokladu, že půjčka bude vyplacena v roce 2014 a podle pravidel upravujících mechanismus záručního fondu, budou prostředky poskytnuty z rozpočtu na rok CS 8 CS

10 5. NEPOVINNÉ PRVKY Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc bude k dispozici po dobu jednoho roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost, přičemž v případě nutnosti bude možné toto období prodloužit. CS 9 CS

11 2014/0104 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 213 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise 3, vzhledem k těmto důvodům: (1) Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen Unie ) a Ukrajinou se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Unií a Ukrajinou vstoupila v platnost dne 1. března Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí v rámci programu přidružení EU-Ukrajina přijatého dne 23. listopadu Nová dohoda o přidružení, jež zahrnuje i zřízení prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), byla projednávána v letech a parafována v roce Dne 21. listopadu 2013 rozhodla ukrajinská vláda pozastavit přípravy podpisu dohody o přidružení. Po rezignaci této vlády v únoru 2014 vyjádřila nová ukrajinská vláda připravenost podepsat tuto dohodu o přidružení v blízké budoucnosti. Dne 6. března 2014 se Evropská rada ve svém prohlášení o Ukrajině zavázala podepsat ve velmi krátké době všechny politické kapitoly dohody o přidružení a jednostranně přijmout opatření, která Ukrajině umožní významně profitovat z prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Za tímto účelem Komise dne 11. března 2014 přijala tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady. (2) Současná politická krize má velmi negativní dopad na již tak svízelnou hospodářskou a finanční stabilitu Ukrajiny. Ukrajina se v současnosti potýká s velmi špatnou a rychle se zhoršující platební bilancí a fiskální situací a její ekonomika se znovu vrací do recese. Tato situace se ještě více zhorší vzhledem k tomu, že Rusko de facto přerušilo poskytování podpory v rámci balíčku pomoci ve výši 15 miliard USD a bylo oznámeno, že od dubna 2014 společnost Gazprom přestane poskytovat plyn za sníženou cenu. Za těchto okolností Ukrajině významně hrozí platební neschopnost již v blízké budoucnosti. (3) Po odstoupení vlády ukrajinský parlament jmenoval ve dnech 22., resp. 27. února 2014 nového dočasného prezidenta a novou vládu. Třebaže se Ukrajina vrátila k ústavě z roku 2004 a na 25. května 2014 bylo oznámeno konání prezidentských voleb, 3 Úř. věst. C,, s.. CS 10 CS

12 nepodařilo se jí obnovit politickou stabilitu, neboť Ruská federace nedávno porušila její svrchovanost a územní celistvost. (4) V tomto kontextu Ukrajina žádá mezinárodní dárce a věřitele o naléhavou finanční pomoc. Pokud by Parlament a Rada měly toto rozhodnutí přijmout řádným legislativním postupem v souladu s článkem 212 SFEU, nebylo by možné rychle uvolnit první makrofinanční pomoc EU ve prospěch Ukrajiny ( makrofinanční pomoc Unie ) v první polovině roku 2014 a řešit tak její naléhavé finanční potřeby. Proto je odůvodněné poskytnout makrofinanční pomoc Unie na základě rozhodnutí Rady podle článku 213 SFEU. (5) Naléhavost této pomoci souvisí s tím, že Ukrajina okamžitě potřebuje další finanční prostředky dodatečně k prostředkům, které poskytnou jiné mezinárodní finanční instituce a další bilaterální dárci a k makrofinanční pomoci Unie, kterou stanoví rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2002 o poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině (2002/639/ES) 4 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině 5. (6) Současná krize na Ukrajině ospravedlňuje výjimečné použití urychleného postupu podle článku 213 SFEU. Rozhodnutím o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině nejsou dotčeny jiné budoucí operace makrofinanční pomoci. (7) Od rezignace původní ukrajinské vlády Unie při různých příležitostech vyjadřovala své odhodlání podpořit novou vládu s cílem stabilizovat situaci a pokračovat v provádění reforem. Unie také vyslovila svoji ochotu plně podpořit úsilí mezinárodního společenství a mezinárodních finančních institucí, zejména MMF, pokud jde o balíček mezinárodní pomoci, který má řešit naléhavé potřeby Ukrajiny za předpokladu jasného odhodlání k provádění reforem. Finanční podpora pro Ukrajinu ze strany Unie je v souladu s politikou Unie stanovenou v evropské politice sousedství a ve Východním partnerství. (8) Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance. (9) Očekává se, že se ukrajinské orgány a Mezinárodní měnový fond v blízké době dohodnou na hospodářském programu, který se bude opírat o finanční ujednání s MMF. (10) Dne 5. března 2014 Evropská komise vzhledem k drasticky se zhoršující situaci platební bilance na Ukrajině oznámila balíček podpory, který zahrnuje navrhovanou makrofinanční pomoc. Tento balíček schválila Evropská rada na svém mimořádném zasedání dne 6. března. Balíček obsahuje finanční pomoc ve výši 11 miliard EUR na období Zároveň má být ve stejném období v rámci evropského nástroje sousedství, investiční facility sousedství, nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru a v 4 5 Úř. věst. L 209, , s Úř. věst. L 189, , s. 28. CS 11 CS

13 rámci rozpočtu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiky mobilizováno celkem až 1,565 miliardy EUR ve formě grantů. Makrofinanční pomoc Unie, kterou stanoví rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2002 o poskytnutí dodatečné makrofinanční pomoci Ukrajině (2002/639/ES) 6 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině 7, lze vyplatit jakmile bude fungovat program MMF. (11) Vzhledem k tomu, že Ukrajina je zemí, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je způsobilá pro získání makrofinanční pomoci Unie. (12) Jelikož potřeba Ukrajiny, pokud jde o finanční prostředky ze zahraničí, dramaticky narůstá, očekává se, že zdroje, které mají poskytnout MMF a jiné multilaterální instituce, nebudou zdaleka dostatečné. Naléhavá makrofinanční pomoc Unie, která má být Ukrajině poskytnuta za současných výjimečných okolností, se tak považuje za vhodnou odpověď na žádost Ukrajiny o podporu finanční stabilizace. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které budou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF. (13) Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji. (14) Výše makrofinanční pomoci Unie vychází z předběžného posouzení zbývajících potřeb, které Ukrajina má ohledně finančních prostředků ze zahraničí, a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci byla rovněž zohledněna nutnost zajistit spravedlivé sdílení zátěže mezi Unií a ostatními dárci, dosavadní použití jiných unijních nástrojů zajišťujících Ukrajině finanční prostředky ze zahraničí a přidaná hodnota celkového zapojení Unie. (15) Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie. (16) Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti. (17) Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat odhodlání Ukrajiny sdílet s Unií společné hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i odhodlání dodržovat zásady otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech. (18) Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému 6 7 Úř. věst. L 209, , s Úř. věst. L 189, , s. 28. CS 12 CS

14 založeného na pluralitě politických stran a právního státu, a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by navíc měly na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu a konsolidace rozpočtu. Komise by měla pravidelně sledovat plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů. (19) V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. Kromě toho je třeba ustanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity. (20) Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu. (21) Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci. (22) Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat. (23) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 8, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 1. Unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc ( makrofinanční pomoc Unie ) v maximální výši 1 miliardy EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Ukrajiny a její reformy. Pomoc přispěje k pokrytí naléhavých potřeb, které Ukrajina má ohledně platební bilance, tak jak budou představeny v rámci vládního hospodářského programu podporovaného MMF. 2. Celá částka makrofinanční pomoci se Ukrajině poskytne ve formě půjček. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aby je mohla dále půjčit Ukrajině. Půjčky mají maximální dobu splatnosti 15 let. 3. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Ukrajinou a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovených v programu přidružení EU- Ukrajina, který byl dohodnut v rámci evropské politiky sousedství. Komise pravidelně 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, , s. 13). CS 13 CS

15 informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty. 4. Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu jednoho roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost. Toto období dostupnosti pomoci může být prodlouženo rozhodnutím Rady na návrh Komise. 5. V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny oproti původním předpokladům podstatně sníží, omezí Komise výši poskytované pomoci nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2. Článek 2 1. Podmínkou poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právního státu, a zaručí dodržování lidských práv. Komise sleduje plnění této podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie. Tento článek se použije v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 9. Článek 3 1. Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s ukrajinskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen memorandum o porozumění ), které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky uvedené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických korekčních programů a programů strukturálních reforem prováděných Ukrajinou za podpory MMF. 2. Tyto podmínky mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí na Ukrajině, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování opatření politiky musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů. 3. Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o půjčce uzavřené mezi Komisí a ukrajinskými orgány. 4. Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále plněny podmínky podle čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Ukrajiny v souladu s cíli makrofinanční 9 Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, , s. 30). CS 14 CS

16 pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou. Článek 4 1. Pokud budou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, Komise poskytne makrofinanční pomoc Unie v jedné nebo dvou splátkách půjčky. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění. 2. Na pokrytí makrofinanční pomoci Unie budou případně uvolněny rezervy v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/ Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud budou splněny všechny následující podmínky: a) podmínka stanovená v článku 2; b) průběžné uspokojivé výsledky provádění programu politik, který zahrnuje opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter. Pomoc se začne vyplácet bezprostředně poté, co bude fungovat program MMF; c) podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky dohodnuté v memorandu o porozumění budou splněny v určitém časovém rámci. Pokud bude rozhodnuto o vyplacení druhé splátky, nedojde k němu dříve než tři měsíce po vyplacení první splátky. 4. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu. 5. Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Ukrajinské národní bance. Článek 5 1. Úvěry a půjčky související s makrofinanční pomocí Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a pro Unii nesmějí obnášet riziko změny splatnosti ani riziko směnných kurzů nebo úrokových sazeb, ani žádné jiné obchodní riziko. 2. Pokud to okolnosti dovolí, může Komise na žádost Ukrajiny přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek půjčky byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací. 3. Pokud okolnosti dovolí zlepšení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost Ukrajiny rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo 10 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, , s. 10). CS 15 CS

17 restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace. 4. Veškeré náklady vzniklé Unii související s úvěrovými a výpůjčními operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Ukrajina. 5. Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3. Článek 6 1. Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/ a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/ Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení. 3. Memorandum o porozumění a smlouva o půjčce, které budou dojednány s ukrajinskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, která: a) zajistí, aby Ukrajina pravidelně kontrolovala, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně; b) zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 13, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 14 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/ ; c) výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 996/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, , s. 1). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, , s. 1). Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, , s. 1). Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, , s. 2). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 136, , s. 1). CS 16 CS

18 d) výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení; e) zajistí, aby Unie měla nárok na předčasné splacení půjčky, pokud se prokáže, že se Ukrajina v souvislosti se správou makrofinanční pomoci Unie dopustila podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie. 4. Během provádění makrofinanční pomoci Unie sleduje Komise prostřednictvím operačních hodnocení, zda Ukrajina řádně dodržuje finanční ujednání, správní postupy a mechanismy vnitřní a vnější kontroly, které jsou z hlediska této pomoci významné. Článek 7 1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/ Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Článek 8 1. Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva: a) vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo; b) posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1; c) uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Ukrajiny v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie. 2. Do dvou let od skončení období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci. Článek 9 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. CS 17 CS

19 V Bruselu dne Za Radu předseda CS 18 CS

20 LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.6. Doba trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém řízení a kontroly 2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy CS 19 CS

21 LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Makrofinanční pomoc Ukrajinské republice 1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 16 Oblast politiky: Hlava 01 Hospodářské a finanční záležitosti Činnost: 03 Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti 1.3. Povaha návrhu/podnětu 1.4. Cíle X Návrh/podnět se týká nové akce Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem Podporovat prosperitu i za hranicemi EU Mezi nejdůležitější činnost spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří: 1. Podpora provádění evropské politiky sousedství prohloubením ekonomické analýzy a posílením politického dialogu a poradenství v oblasti ekonomických aspektů akčních plánů. 2. Rozvoj, monitorování a provádění makrofinanční pomoci pro partnerské třetí země ve spolupráci s příslušnými mezinárodními finančními institucemi Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB Specifický cíl č. 1: Poskytování makrofinanční pomoci třetím zemím při řešení krizových potíží v souvislosti s platební bilancí a obnovením udržitelnosti vnějšího zadlužení. Příslušné aktivity ABM/ABB: Mezinárodní hospodářské a finanční vztahy, globální správa a řízení Očekávané výsledky a dopady Navrhovanou pomoc, jejímž cílem je přispět k udržitelnějšímu stavu platební bilance, tvoří půjčka EU ve výši 1 miliardy EUR ve prospěch Ukrajiny ( Ukrajina ). Tato pomoc pomůže zemi překonat hospodářské a sociální obtíže, se kterými se potýká v důsledku domácích a regionálních nepokojů. Podpoří rovněž strukturální 16 ABM: řízení podle činností (activity-based management) ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting). CS 1 CS

22 reformy, které mají zvýšit udržitelný hospodářský růst a zlepšit řízení veřejných financí Ukazatele výsledků a dopadů Orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před čerpáním pomoci rovněž poskytnou podrobnou zprávu o dodržování dohodnutých podmínek politik. Útvary Komise budou dále sledovat řízení veřejných financí i po operačním hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude na Ukrajině provedeno v rámci přípravy na tuto operaci. Delegace EU na Ukrajině bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro sledování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností na Ukrajině. V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat posouzení provádění této operace. Během dvou let po ukončení prováděcího období bude provedeno nezávislé hodnocení pomoci ex post Odůvodnění návrhu/podnětu Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Čerpání pomoci bude podmíněno uspokojivými výsledky při provádění budoucího finančního ujednání mezi Ukrajinou a MMF. Kromě toho Komise s ukrajinskými orgány dohodne specifické podmínky politik, které budou uvedeny v memorandu o porozumění Přidaná hodnota zapojení EU Tím, že se zemi dostane pomoci, aby překonala ekonomický šok způsobený domácími a regionálními nepokoji, přispěje navrhovaná makrofinanční pomoc k prosazování makroekonomické stability a ekonomických reforem v zemi. Doplněním zdrojů poskytnutých mezinárodními finančními institucemi, EU a dalšími dárci přispívá pomoc k celkové účinnosti balíčku finanční podpory, na němž se po krizi dohodlo mezinárodní dárcovské společenství. Navrhovaný program posílí rovněž reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. Tohoto výsledku bude dosaženo mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v této oblasti, že EU je připravena podpořit v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k politickým reformám Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti Od roku 2004 bylo provedeno celkem patnáct hodnocení ex post týkajících se operací makrofinanční pomoci. Tato hodnocení dospěla k závěru, že operace makrofinanční pomoci přispívají (ačkoli občas skromně a nepřímo) ke zlepšení vnější udržitelnosti, makroekonomické stability a dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů měly operace makrofinanční pomoci kladný CS 2 CS