Globální cirkulace atmosféry

Transkript

1 Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu

2 Ochlazený vzduch klesá k pólům Ohřátý vzduch v tropech stoupá

3 Ochlazený vzduch klesá k pólům Jednoduchá cirkulační buňka Ohřátý vzduch v tropech stoupá

4 Rotace Ochlazený vzduch klesá k pólům Coriolisova síla je důsledkem rotace Země Ohřátý vzduch v tropech stoupá

5 Ochlazený vzduch klesá k pólům Coriolisova síla Ohřátý vzduch v tropech stoupá

6 Ochlazený vzduch klesá k pólům Coriolisova síla Ohřátý vzduch v tropech stoupá

7 Ochlazený vzduch klesá k pólům 3 cirkulační buňky Ohřátý vzduch v tropech stoupá

8 3 cirkulační buňky na každé polokouli

9 Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) - rovníkové oblasti vzduch se ohřívá a stoupá pásmo tišin = oblast tlakové níže

10 Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) pasáty - stále vzdušné proudy směřující od obratníků k rovníku (SV a JV) antipasáty - proudění vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry od rovníků k obratníkům oblast tlakových výší

11 Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) intertropická zóna konvergence (ITC) = pásmo podél rovníku, kde se sbíhají pasáty (konvergují) - během roku se pohybuje mezi 20 j.š. a 25 s.š.

12 Globální cirkulace atmosféry b) cirkulace mírných šířek (Ferrelova buňka) - střídání tlakových výší a níží zima (oceány N, pevniny V) léto (oceány V, pevniny N) - převládá Z proudění vzduchu - na J bez pevnin = řvoucí čtyřicítky

13 Globální cirkulace atmosféry c) cirkulace polárních oblastí - chladný vzduch tlakové V - stálý východní vítr

14 Sezónní vzdušné proudění proudění, které cyklicky narušuje všeobecnou atmosférickou cirkulaci a) monzuny - sezónní proudění vznikající nestejným zahříváním moře a pevniny

15 Letní monzun - z chladnějšího oceánu (V) na teplejší kontinent (N) - na pevninu přináší srážky

16 Zimní monzun - z chladnější pevniny (V) nad teplejší oceán (N) - na pevnině období sucha

17 b) tropické cyklony - atmosférické poruchy (N) ve formě rozsáhlých vírů ( km) s orkánovými větry a lijáky - vznik nad silně prohřátou hladinou moří mezi 5-20 s. a j. š. - regionální názvy: hurikán cyklon tajfun willy-willy

18

19 tropické cyklony katastrofické důsledky: ničivé větry (50 až 60 m/s) přívalové deště povodně přílivové vlny

20 c) El Nino ( jezulátko ) - nepravidelný jev ovlivňující mořské proudy a atmosféru v oblasti tropického Pacifiku (perioda 3-7 let) - oslabení studeného Peruánského proudu

21 El Nino ( jezulátko )

22 El Nino ( jezulátko ) důsledky: snížení okysličení vody u Z pobřeží J Ameriky sucha v Austrálii deště v pouštích na Z J Ameriky

23 Místní větry - charakteristické sezónní regionální větry a) bríza - denní proudění u moře na principu monzunu

24 b) bóra - horský studený padavý vítr v Dalmácii

25 c) mistral - studený údolní vítr vanoucí z Francouzských Alp na Riviéru údolím Rhóny

26 d) föhn (fén) - teplý padavý vítr v Alpách

27 e) chinook - obdoba fénu ve Skalistých horách

28 f) scirocco (jugo) - teplý a vlhký vítr ve Středomoří

29 g) blizzard - studený stepní vítr na pomezí USA-CAN

30 h) buran - stepní vítr v kazašských stepích

31 i) tornádo (twister) - vzdušný vír vznikající na amerických planinách při letních bouřkách (450 km/h) - tornado alley

32 Vzduchové hmoty - troposféra členěna na 4 vzduchové hmoty (masy): a) ekvatoriální (EV) v blízkosti rovníku b) tropická (TV) z.š. c) polární (PV) vzduch mírných šířek d) arktická/antarktická (AV/AAV)

33 - hranice mezi vzduchovými hmotami tvořena atmosférickými frontami - rozložení jednotlivých front není stabilní (neustálý pohyb)

34 a) teplá fronta - teplý vzduch se pohybuje za studeným a nasouvá se na něj - slohovitá oblačnost s častými srážkami - po přechodu protrhávání sloh kupovitá oblačnost

35 b) studená fronta - studený vzduch se pohybuje za teplým a podsouvá se pod něj - méně srážek, po jejím přechodu se vyjasňuje

36 c) okluzní fronta - vzniká při spojení studené a teplé fronty