FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Scribus. Pavel Valenta

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE Scribus semestrální práce Pavel Valenta Tomáš Přibyl Jan Petřík V Praze dne Kartografická polygrafie a reprografie

2 Introduction Stručný úvod: Scribus je volně stažitelný program, který nabízí snadnou a rychlou tvorbu publikací na počítači. Je k dispozici ve verzích pro Linux, Unix, Mac OS, a Windows a skýtá možnosti designu a tvorby letáků, reklamních materiálů a jiných aplikací nabízených jinými komerčními programy tohoto typu (Adobe PageMaker, QuarkXPress a Adobe InDesign). Scribus byl naprogramován pro flexibilitu v tvůrčí tvorbě, designu a grafické kompozici, nabízejíc kapacitu pro přípravu komplexních dokumentů zkušenými profesionály, i jednoduchých letáčků začínajícími amatéry. Mezi jinými se v něm mohou tvořit také například interaktivní interaktivního dokumentu PDF s formulářovými prvky, menší noviny, letáky, oběžníky, informační brožury, knihy a jiné. Vedle klasické vektorové grafiky podporuje Scribus většinu hlavních grafických formátů. Mezi jeho hlavní charakteristiky jako profesionálního nástroje patří obsluha ICC a CMYK barev. Byl vyvinut za využití skriptovacího jazyka Python a je k dispozici ve více než 25 jazycích. Obr. 1: ukázka práce v programu scribus Z historie tvorby programu: Imaginárním otcem Scribusu je Franz Schmidt. Tento Němec vyvinul první verzi Scribusu pro svou osobní potřebu tvorby textových dokumentů pro tisk. Později se rozhodl umožnit přístup k programu také široké veřejnosti, čímž v podstatě položil základy Scribus Týmu. V současnosti, stejně jako v minulosti, je Scribus vyvíjen výhradně za pomoci dobrovolníků sympatizujících s projektem, ostatně jako většina ve světě vznikajícího volného softwaru. (Ne)jen díky tomu tvoří program skupina kamarádů, což přispívá k přátelské atmosféře mezi lidmi tvořící Scribus a významnou měrou se podílí na neustálém vývoji a zlepšování tohoto programu. Jmenovitě The Scribus Team tvoří: Franz Schmid, Peter Linnell, Paul Johnson, Craig Bradney, Petr Vaněk, Riku Leino, Craig Ringer, Andreas Vox y Jean Ghali Estimace nákladů na vznik programu: Program samotný má zhruba řádků zdrojového kódu (určeno programem SLOCCount), podle údajů modelu COCOMO (COnstructive COst MOdel) by bylo potřeba zhru ba 49 osobolet (osoborok -práce vykonaná jedním programátorem za rok) na jeho vyhotovení, doba realizace se odhaduje na 2,3 roku. Pokud tedy máme jako základ plat USD/rok (průměrný plat programátora ve Spojených Státech Amerických ), který dále vynásobíme číslem 2,4 pro začlenění nepřímých nákladů (pronájem prostor, počítačů, elektřina, apod.) skončíme na čísle USD (zhruba Kč při současném kurzu koruny). Dne se na oficiálních stránkách objevila zatím nejnovější beta verze Scribus 1.4.0rc3 released 1

3 www stránka: start projektu 2001 verze ( ) řádků zdrojového kódu odhadnuté vynaložené úsilí (osob/rok) 48,46 odhad času (roky) 2,28 odhad ceny (Kč) Tab. 1: Shrnutí k lednu 2007 Programovací jazyky užité při psaní Scribusu: Pro vytvoření programu Srcibus, dle analýzy provedené v programu SLOCCount, nejužívanějším programem je C++, Shell, a ANSI, s menším podílem užití programů Perl a Python. Následující tabulka uvádí konkrétní poměry: Programovací jazyk počet řádek zdr. kódu n C ,2 sh ,64 ANSI C ,07 Perl ,06 Python ,03 Tab. 2: poměry programovacích jazyků Základy práce se Scribusem Plně grafické rozhraní Scribusu postavené na oknech odpovídá tomu, co uživatel zná z jiných systémů. K dispozici je ovládání pomocí klávesnice a myši, včetně možností využití kontextových nabídek a funkce drag and drop. Nabídky Scribusu lze poměrně snadno lokalizovat a tak již existuje řada variant pro různé jazyky. Vytvořit dokument lze bud zcela od základu, nebo s pomocí šablony. V takovém případě je možno nastavit řadu parametrů, jako jsou layout (jednostránkové, dvoustránkové, 3- a 4-stránkové skládání), velikost, orientace, geometrie (okraje) či počet stránek, stránky lze automatizovaně vyplnit textovými rámečky. K načítání šablon se nabízí Scribus překvapivě dobře vybavené prostředí, které nabídne seznam šablon rozdělený do skupin, ke každé šabloně jsou připojeny základní údaje o jejich nastaveních. Součástí je několik šablon použitelných třeba k tvorbě časopisu či brožury. Obr. 2: úvodní dialog nového dokumentu 2

4 Prostředí: Scribus se v mnohém snaží napodobovat to, co uživatelé znají od komerční konkurence. Stránková montáž probíhá tedy důsledně WYSIWYG (What You See Is What You Get) v jednom či více oken, k ovládání programu se užívá jak nabídek a nástrojových panelů, tak řady odpovídajících paletek. Plně konfigurovatelné jsou klávesové zkratky přiřazené jednotlivým příkazům a k dispozici jsou i lokalizace pro různé jazyky. Za zmínku stojí i nastavování předvoleb programu. Možnosti jsou zde vskutku bohaté a pokrývají prakticky všechny funkce Scribusu. Řadu těchto nastavení pak lze nastavit a uložit individuálně pro daný dokument. Zajímavá je také možnost automatizovaného ukládání dokumentu v zadaném časovém intervale. A co více, Scribus disponuje zajímavým, propracovaným systémem odvolávání změn (zaznamenání historie akcí, které lze odvolávat či aplikovat jak pro celý dokument, tak i individuální objekty). Práce s dokumenty: Scribus pracuje s vlastním dokumentovým formátem, který je postaven na XML. To mimo jiné znamená, že v nekomprimované podobě (možná je i komprimace pro šetření diskového prostoru či snazší přenosy) je dokument Scribusu čitelný a editovatelný libovolným textovým editorem (málo pravděpodobné využití), snadno zpracovatelný jinými nástroji pro XML a konečně pak i přenositelný mezi platformami a více odolný proti poškození. S ostatními formáty konkurenčního software Scribus (prozatím) pracovat neumí. Podle neověřených informací zde snaha vyvinout filtry pro převod dokumentů QuarkXPressu byla, nicméně zřejmě z důvodu autorských práv od tohoto nápadu tvůrčí tým upustil. V seznamu formátů, jež importovat lze, nám tedy zůstávají například dokumenty textového procesoru Writer (který lze dále zkonvertovat např. na RTF soubory či Word). Scribus také umí zpracovat HTML (bohužel značně omezená sada tagů) a dále textové soubory s oddělovači. Velmi dobrý je import grafiky ve formátu EPS či PostScript i práce s nimi, PDF a formátech bitmapových (JPEG, TIFF, PNG, PSD aj.). Objekty: Na stránky je možno umist ovat objekty různých typů. Především jsou to rámečky, obsahující text (speciálním případem textového rámečku může být i tabulka) nebo bitmapovou grafiku. Dále lze vytvářet vektorové objekty, především tvary, kterými mohou být třeba čtverec, ovál, šipka, trojuhelník či polygon, také lze využít různé typy čar a Bézierových křivek. K úpravě vlastností jednotlivých objektů slouží odpovídající paletka Properties. S její pomocí lze objekt především vhodně pojmenovat. Dále je možno objekt Obr. 3: ukázka editování vlastností objektů(obrázků) zvětšit/zmenšit, překlopit případně otočit, k dispozici je uzamčení před dalšími úpravami či zákaz tisku. Možná je editace tvaru ob- 3

5 jektu a dále orámování čárou zvoleného typu. Objekty lze nechat obtékat textem (s různě nastaveným odstupem od textu) a dále obarvit. Kromě toho je k dispozici využití přechodů a průhlednosti. Lze měnit i typ objektu, například převést textový rámeček na obrázkový nebo text na křivky (pro různé speciální efekty), specifická nastavení se odvíjí od typu objektu (třeba určení počtu sloupců, nastavení tabulátorů nebo výchozího formátování pro textový rámeček aj.). Textové rámečky: Základním prostředkem použitým při práci s textem ve Scribusu je textový rámeček. Ten spadá do kategorie objektů, popsané výše, mimo toho zde jsou pochopitelně nastavení specifická pro text samotný. Základní je zde možnost využití více sloupců a dále kontrola odstupu textu od jednotlivých okrajů rámečku. Na obsah rámečku lze dále aplikovat i výchozí formátování a také parametry tabulátorů. Textový rámeček je rovněž možno přeměnit na obrázkový (vymaže se vechen obsah), vyprázdnit, umístit na křivku či transformovat na obrysy (viz další výklad). Zajímavou pikantností pro mě bylo zjištění, že rámečky je možno řetězit a nechat jimi téct textový obsah. Co se týče možností jazyků a fontů, možnosti se zde odvíjí od podpory Unicode. Podpora (zejména evropských) jazyků, včetně češtiny, je velmi dobrá, vývojářský tým pak postupně pracuje na exotických jazycích (ruština, arabština, hindština). K editaci textu na úrovni znaků nám slouží propracovaný textový editor (viz obrázek), možnosti obtékání obrázků, odrážek, zarovnání apod., slouží již známá záložka properties. Grafika a obrázky: Obr. 4: ukázka textového editoru Základním grafickým prvkem používaným ve Scribusu je, obdobně jako v jiných sázecích programech, bitmapová grafika. K jejímu umístění do dokumentu slouží příslušný typ rámečku, s kterým pak lze manipulovat jako s každým jiným objektem Scribusu. Pro mě jako nového uživatele byl zpočátku dosti matoucí způsob zacházení s obrázky - obrázek je zobrazen ve své plné velikosti na pozadí a rámečkem pouze vymezujeme výsek obrázku, který chceme vidět. Pro změnu velikosti či tvaru (i neproporcionálně), je třeba ve vlastnostech objektu zaškrtnout možnost fit image to frame, čímž se obrázek přizpůsobí rámu. Velmi příjemné jsou nástroje Image effects sloužící k další nedestruktivní úpravě - kontrast, převod do šedi, inverze, zaostření či obarvení. Nabídka podporovaných formátů je poměrně bohatá a pokrývá JPEG, PNG, TIFF, XPM (obrázkový formát X Window), PSD čili Photoshop, TIFF, EPS a PDF. Protože větší množství obrázků ve vyšším rozlišení umístěných do dokumentu může klást značné nároky na počítač, je k dispozici možnost přepínat mezi nízkým, normálním a plným rozlišením náhledu obrázku, případně během práce na jiných částech dokumentu obrázky prostě vypnout. Barvy a jejich použití: 4

6 Scribus nabízí podporu správy barev na myslím si velmi slušné úrovni. Při aktivaci color managementu v rámci aplikace zvolí uživatel ICC profily pro RGB, CMYK (barevný model založený na subtraktivním míchání barev: Cyan -azurová, Magenta - purpurová, Yellow - žlutá, BlacK (též Key) - černá (klíčová)., Solid Colors, monitor a tiskárnu. Uvedená nastavení je pak možno odlišně konfigurovat pro jednotlivé dokumenty, které rovněž disponují odpovídajícím typem předvoleb. Pro práci s barvami (pro kterýkoliv objekt) vstupujeme do již několikrát zmíněné záložky Properties, paletka colors, jež dovoluje spravovat barvy a dále vytvářet barvy vlastní, které je pak možno aplikovat různými způsoby (obarvení textů, objektů aj.). Tiskový výstup: Obr. 5: ukázka barev Export dokumentů ze Scribusu (.SLA), patří rozhodně mezi silné stránky programu. V rámci exportního dialogu lze kontrolovat všemožné parametry, jako verze PDF, rozlišení a komprese vložené grafiky a další. V podstatě raritkou u podobného produktu je pak export do bezpečného formátu PDF/X-3. Mimo to, Scribus nabízí široké možnosti elektronického publikování, které jsou podporovány i nástroji dovolujícími vkládat do dokumentů Scribusu PDF odkazy, anotace a především pak formulářová pole či dokonce JavaScripty. Scribus takto může posloužit jako hodně zajímavý prostředek pro tvorbu interaktivních elektronických dokumentů, jež od kancelářské konkurence odliší kvalitní typografie. Závěr Již ze skladby výše uvedeného textu a více méně unisono pozitivně laděných recenzí a návodů zveřejněných na internetu, lze myslím považovat Scribus za praktický a dobře využitelný program v široké sféře užití. Ovládání je čitelné a v rámci možností intuitivní, funkčnost dobrá a promyšlená, cena více než přijatelná. Na místě vydavatelů komerčních produktů jako je Quark či InDesign bych začal přemýšlet, čím své drahé produkty nějakým výrazným způsobem vylepšit. Literatura [1] Wikipedia [online] [cit ]. Dostupné z WWW: [2] Wikipedia [online] [cit ]. Dostupné z WWW: [3] Abclinuxu [online] [cit ]. Dostupné z WWW: 5

7 [4] Grafika on-line [online] [cit ]. Dostupné z WWW: [5] Scribus [online] [cit ]. Dostupné z WWW: [6] Scribus [online] [cit ]. Dostupné z WWW: 6