SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY. Na svatého Urbana byl jest pěkný den, bude suchý červenec i srpen; vinná réva však nedbá toho a poskytne vína mnoho.

Transkript

1 43 letní 2009

2 SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY Vážení občané, dovolte mi, abych Vás informoval o dění v naší obci. Za jednu z nejdůležitějších akcí považuji, že v letošním roce dojde na tolik očekávané komplexní pozemkové úpravy, které se budou dotýkat všech občanů, kteří vlastní v k.ú. Mutěnice pozemky. Podrobný popis a účel celé akce najdete na jiném místě tohoto Zpravodaje. Finanční krize, o které se stále mluví se samozřejmě dotýká i rozpočtu naší obce. Prioritou obce je vybudovat v letošním roce komunikace tak, jak byly schváleny v zastupitelstvu obce. Ulice Družstevní je již hotová, dále budou započaty práce v ulici Malá strana a Luční. Další investiční i neinvestiční akce jako je rozhledna, projekt na koupaliště a další budou realizovány s ohledem na plnění rozpočtu. Na závěr bych se chtěl zmínit o úpravách na fotbalovém hřišti. Zde byl vybudován zavlažovací systém a po úpravách terénu vyset nový trávník, což bylo důvodem, že domácí utkání v kopané jsme hráli mimo obec. Na domácí hřiště se vrátíme, až trávník na fotbalovém hřišti nabude své kvality, která je ovlivněna klimatickými podmínkami. Nejpozději však na jaře 2010 se opět vrátíme na stadion Pod Bůdama. Přeji všem krásné prázdniny, odpočinek a krásné počasí na dovolené. MVDr. Dušan Horák starosta obce (V.A. Kovanič: Svatý Urban) Na svatého Urbana byl jest pěkný den, bude suchý červenec i srpen; vinná réva však nedbá toho a poskytne vína mnoho. Konečně v této době je to mezi dětmi nejpoužívanější slovo, protože začaly dlouho očekávané nejdelší prázdniny ve školním roce. Určitě jej ale také používají dospělí zaměstnaní a vlastně i nezaměstnaní, protože začalo období dovolených. Konečně si určitě řekli obyvatelé ulice Družstevní a okolí, neboť skončily stavební práce na budování nové vozovky a chodníku v této ulici. Doufám, že bude všem sloužit ku prospěchu a nebudeme tam muset řešit žádnou dopravní nehodu ani žádný jiný problém. Ještě jedenkrát děkuji všem za spolupráci, vstřícnost a pochopení při omezení, které touto stavbou vzniklo. Konečně si mohou říci také obyvatelé ulice Malá Strana, protože v měsíci červenci budou zahájeny stavební práce na budování silnice II. etapy v této ulici. Věřím, že i tady bude dobrá spolupráce firmy, obce a Vás občanů. Konečně se bude také budovat nová vozovka a chodník v ulici Luční a její zahájení je naplánováno také na první polovinu letních prázdnin. Na souběhu ulic Lipová a Tržní se nám 44 1

3 rýsuje park a dětské hřiště. Bohužel tady nás docela zdržely klimatické podmínky. Při budování chodníků a hrací plochy neustále pršelo a až měly začít parkové úpravy, tak bylo zase dlouho sucho. Ale přesto věřím, že na akci, na níž má velký podíl společnost MND a.s. Hodonín jako partner projektu v rámci grantového programu Energie z přírody 2008, která přispěla částkou ,- Kč, bude dokončena a bude sloužit všem. Co budeme moci realizovat ještě ze schválených akcí, které jsou na tento Usnesení z XIV. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 9. června 2008 A. ZO vzalo na vědomí: 1. Kontrolu úkolů z minulého jednání zastupitelstva obce 2. Výroční zprávu školy 2. Hospodaření obce Mutěnice za období 01 04/ Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku 2008 svazku obcí VITIS Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice 4. Nabídku fa. DOMOV EnergoInvest s.r.o. Praha 2 na odkup nebo pronájem obecních pozemků na vybudování fotovoltaické elektrárny 5. Zprávu RO o rušení nočního klidu B. ZO schválilo: 1. MPZ č. 1/2009 prodej pozemku p.č. 1216/2 v k.ú. Mutěnice o výměře 7 m 2 rok zařazeny do rozpočtu obce, nevíme. Nevíme z důvodu finančních, protože naplňování rozpočtu je nižší zhruba o 10%, což je významný podíl ve vztahu k investicím. Přesto věřím, že těch nejdůležitějších věcí se to nedotkne. Konečně mně dovolte Vám všem popřát pohodu o prázdninách, klidnou dovolenou a šťastný návrat domů. Petr Bíza místostarosta obce za cenu 110,-Kč/m 2 manželům Novým, Mutěnice 22, za účelem dotvoření parcely pod RD 2. MPZ č. 2/2009 prodej pozemku p.č. 1216/3 v k.ú. Mutěnice o výměře 4 m2 za cenu 110,-Kč/m 2 panu Zdeňku Novému, Mutěnice 22, za účelem dotvoření parcely pod RD 3. MPZ č. 11/2009 prodej pozemků v lokalitě Platové p.č. 2923/1 a p.č. 2923/2 v k.ú. Mutěnice o výměře 394 m 2 za cenu 1/3 výměry pozemku za 110,- Kč/m 2 a 2/3 výměry pozemku za 44,- Kč/m 2, Jakubu Trávníkovi, Mutěnice 1028, na výstavbu vinného sklepa s lisovnou 4. MPZ č. 12/2009 prodej pozemků v lokalitě Platové p.č. 2902/1 v k.ú. Mutěnice o výměře 418 m 2 za cenu 1/3 výměry pozemku za 110,- Kč/m 2 a 2/3 výměry pozemku za 44,- Kč/m 2 Petru Ovečkovi, Mutěnice 37, na výstavbu vinného sklepa s lisovnou 5. MPZ č. 13/2009 prodej pozemku p.č v k.ú. Mutěnice o celkové výměře 307 m2 za cenu 110,-Kč/m 2 panu Josefu Zimolkovi, Mutěnice č MPZ č. 14/2009 prodej pozemku p.č. 751/2 v k.ú. Mutěnice o výměře 61 m 2 za cenu 110,-Kč/m 2 paní Marii Žilkové, Mutěnice 1046, za účelem dotvoření parcely pod RD č.p MPZ č. 15/2009 výkup pozemků pod komunikací lokalita Přední hora, za cenu dle znaleckého posudku 8. Zřízení věcného břemene mezi povinným Obcí Mutěnice a oprávněným E.ON Distribuce, a.s. České Budějovice dle návrhu smluv č /001/09, /001/09, /035/09, /039/09 9. Po projednání závěrečného účtu Obce Mutěnice za rok 2008 hospodaření obce Mutěnice za účetní období roku 2008, a to bez výhrad 10. Rozpočtové opatření č.2/2009 na straně příjmů o ,- a na straně výdajů o ,- Kč. Po provedení RO č.2 tvoří celkové příjmy ,- Kč a celkové výdaje ,-Kč. C. ZO deleguje: 1. Starostu obce MVDr. Dušana Horáka na řádnou Valnou hromadu akcionářů akciové společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2, Hodonín, IČ , která se bude konat dne 11. června D. ZO neschválilo: 1. Návrh pana Marka Ištvánka, Mutěnice k zajištění veřejného pořádku a čistoty centra obce přes víkendy - dle předloženého materiálu E. ZO uložilo: 1. Starostovi obce podepsat smlouvy o zřízení věcného břemene s E.ON České Budějovice Informace ke komplexní pozemkové úpravě v k.ú. Mutěnice Komplexní pozemkové úpravy (dále KPÚ) v katastrálním území Mutěnice byly zahájeny z podnětu vlastníků podle zákona 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových dne V květnu 2009 byla podepsána smlouva mezi vybraným zhotovitelem a pozemkovým úřadem na provedení KPÚ. Na základě výsledku výběrového řízení dle zákona 137/2006 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, zhotovitelem pozemkové úpravy byla vybrána firma GEOREAL spol. s.r.o Plzeň. Podpisem smlouvy o provedení pozemkové úpravy byly zahájeny činnosti jednotlivých etap KPÚ ve stanovených termínech. Věříme, že ve vzájemné součinnosti zpracovatele KPÚ, vlastníků, obce a pozemkového úřadu, bude cíl pozem- 2 3

4 kových úprav naplněn, podaří se stabilizovat vlastnické vztahy k pozemkům a současně vytvořit prostor pro zlepšení podmínek životního prostředí v obci i krajině. Pro vlastníky pozemků připomínáme některé důležité informace: Řízení o pozemkových úpravách je upraveno zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, náležitosti návrhu pozemkových úprav upravuje vyhláška č. 545/2002 Sb. Postupy správního řízení zákonem neupravené jsou stanoveny dle zákona o správním řízení, platného ke dni zahájení pozemkové úpravy tj. zákona 71/1967 Sb. Cílem pozemkové úpravy je ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádat pozemky a s nimi související vlastnická práva a věcná břemena. Pozemky se upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost k pozemkům a vyrovnání jejich hranice. Současně se pozemkovou úpravou vytváří podmínky k racionálnímu hospodaření, ke zlepšení životního prostředí, pro ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability. Předmětem pozemkových úprav všechny pozemky ve stanoveném obvodu bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Zpracovatel pozemkové úpravy je povinen v průběhu zpracování návrhu projednávat navržená opatření s vlastníky pozemků a se sborem zástupců vlastníků, který je volen na úvodním jednání pozemkové úpravy. V rámci pozemkových úprav může být vypořádáno spoluvlastnictví k pozemkům, jsou odstraněny nesoulady v zápisech vlastnických vztahů v katastru nemovitostí, jsou vyřešeny duplicitní zápisy vlastnictví. Je řešena problematika vlastníků pozemků u kterých chybí bližší údaje o bydlišti a rodném čísle. Dokladem o vlastnictví pozemků jsou především listiny osvědčující právní vztahy, jako například rozhodnutí o dědictví, darovací nebo kupní smlouva, výpis z knihovní vložky apod. Je v zájmu vlastníků provést kontrolu stávajícího zápisu svého vlastnictví k pozemkům podle stavu v katastru nemovitostí a podle uvedených nabývacích listin. Výsledkem je zpracovaný návrh pozemkové úpravy, který po zpracování vystaví pozemkový úřad k veřejnému nahlédnutí v příslušné obci po dobu 30-ti dnů. V této době mohou účastníci uplatnit své námitky a připomínky. Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkové úpravy, pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň dvou třetin výměry půdy, dotčené pozemkovou úpravou. Následně bude vydáno rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv, kterým zanikají dosavadní nájemní vztahy. Výsledkem pozemkové úpravy je obnovený katastrální operát s digitální katastrální mapou. Následně pozemkový úřad zabezpečí vytýčení nových pozemků dle potřeb vlastníků. Náklady na pozemkovou úpravu a vyměření nových pozemků podle potřeby vlastníků hradí stát. Po pozemkových úpravách budou připraveny pozemky pro polní cesty, vodohospodářská, ekologická a protierozní opatření. Realizací důležitých krajinných prvků, větrolamů, biokoridorů, biocenter, remízů a dalšího ozelenění bude zabezpečena obnova okolní krajiny, a to z finančních prostředků státního rozpočtu popř. pomocí dotačních programů EU. V roce 2009 bude zpracovatel provádět přípravné práce spojené s analýzou a rozbory území, v roce 2010 budou probíhat geodetické práce měření v terénu, stanovení obvodu pozemkové úpravy, šetření hranic za přítomnosti pozvaných vlastníků. Svolání úvodního jednání s vlastníky s volbou sboru zástupců vlastníků je předpokládáno koncem roku Ukončení komplexních pozemkových úprav je stanoveno do konce roku To ale neznamená pro vlastníky pozemků nečinnost poněvadž v průběhu KPÚ budou opakovaně v kontaktu se zpracovatelem. Za Obec Mutěnice je určeným zástupcem pro poskytování a upřesnění informací, popř. odpovědnost za evidenci podnětů, připomínek a požadavků Ing. Petra Hrabinová a p. Markéta Gáborová tel Za zhotovitele KPÚ: Ing. Vladimíra Vondráčková, Georeal spol. s r.o., Hálkova 12, Plzeň, tel Za Mze Pozemkový úřad je úředně oprávněnou osobou stanovena p. Markéta Šimečková, Koupelní 19, Hodonín, tel.č Pozemkový úřad Hodonín 4 5

5 Volby do Evropského parlamentu konané ve dnech 5. a 6. června 2009 Okrsek č.1 - Obecní úřad Okrsek č.2 - Hasičská zbrojnice Okrsek č.3 - Dům s pečovatelskou službou Účast voličů v obci Mutěnice Okrsek zapsaných vydaných účast voličů obálek % č. 1 Obecní úřad ,60 č. 2 Hasičská zbrojnice ,99 č. 3 Dům s pečovatelskou službou ,14 CELKEM ,58 Foto: B. Žilka Výsledky hlasování číslo okrsku pořadí č.str. název celkem 1. 2 KDU-ČSL ODS ČSSD KSČM Suverenita Věci veřejné Strana svobodných občanů Libertas.cz Dělnická strana STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ-VAŠE ALTERNATIVA Strana zelených SDŽ - Strana důstojného života Evropská demokratická strana Moravané NEZÁVISLÍ Volte Pravý Blok Demokratická Strana Zelených SNK Evropští demokraté Česká strana národně socialistická Národní strana Sdružení pro republiku-republikánská strana Československa Strana svobodných demokratů Česká strana národně sociální Humanistická strana Spojení demokraté - Sdružení nezávislých Liberálové.cz Strana a demokracie svobody Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy Balbínova poetická strana Koruna Česká Lidé a Politika Strana soukromníků České republiky Zelení CELKEM

6 NOVINKY V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Vážení spoluobčané, dobrá věc se podařila. Dne byl rozhodnutím Městského úřadu v Hodoníně, obecného stavebního úřadu, vydán kolaudační souhlas pro stavbu: Zařízení pro systém využívání komunálního odpadu v mikroregionu VITIS kompostovací jednotka a sběrný dvůr druhotně využitelných odpadů Mutěnice. Zatím na zkušební provoz, který je povolen do Pro občany obce Mutěnice to znamená kompletní nabídku služeb v oblasti odpadového hospodářství, tedy, že občan se v areálu skládky může zbavit legálně jakéhokoliv odpadu. Odpad, který skončí ve sběrném dvoře a na kompostárně navíc může uložit bezplatně. Dílo v hodnotě tis. Kč bylo hrazeno převážně z dotací. Z evropského fondu OPŽP přišlo 85%, ze státního fondu životního prostředí a Jihomoravského kraje 5%. Vlastní náklady příjemce dotace Obce Mutěnice tedy byly pouhých 923 tis. Kč, což je 5% celkových nákladů. Provozováním kompostárny a sběrného dvora byla nájemní smlouvou pověřena Skládka Hraničky, spol. s r.o. Jeden konkrétní dopad už vybudování zařízení mělo. Vytvořilo se nové pracovní místo pro pracovníka obsluhujícího jak kompostárnu, tak sběrný dvůr. Zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení Do zařízení sběrného dvora patří i letitá plechová hala, kde se uskladňují elektrická zařízení v rámci zpětného odběru. To ale není nic nového, Obec Mutěnice je již několik let do systému zapojena. Zpětný odběr je financován příspěvky na recyklaci zařízení od povinných osob. Při nákupu nového zařízení jste si už určitě někdy všimli kolonky PNE a PHE na faktuře a příslušné finanční částky. PNE = příspěvek na nová elektrozařízení, je vyčíslen na kus uvedený na trh, rezerva na budoucí likvidaci elektrozařízení, hrazen z prostředků dovozce (výrobce). PHE = příspěvek na historické zařízení, hrazený spotřebitelem na jeden kus elektrozařízení. Za šetrné nakládání s vysloužilými spotřebiči bylo zaplaceno již jejich uvedením na trh. Je tedy zbytečné, aby vznikaly další náklady obcím likvidací neúplných tzv. šrotových zařízení. Podmínkou vrácení elektrozařízení v rámci zpětného odběru, který je bezplatný a obec ještě dostává za něj i peníze, je jejich ÚPLNOST!!! Znamená to, že elektrozařízení je třeba vracet v kompletním stavu, nestřihat přípojné kabely apod. Pokud tedy elektrozařízení nesplňuje podmínku úplnosti, spadá do kategorie elektroodpadu, za který naopak obec musí platit!! Co to je elektrické a elektronické zařízení EEZ - elektrické nebo elektronické zařízení (dále jen elektrozařízení ) je zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole. V podstatě tedy vše, co se zapojuje do zásuvky nebo pracuje na baterie. Tedy např. televizory, lednice, pračky, vysavače, ale i menší přístroje jako žehličky, mikrovlnné trouby, varné konvice, mixéry, fény, vrtačky, pily a v neposlední řadě mobilní telefony a zářivky. Všechna elekrozařízení jsou rozdělena celkem do 10 skupin. Kolektivní systémy Zpětný odběr probíhá prostřednictvím kolektivních systémů. Ty vznikly v roce 2005, kdy přešla povinnost financování a zajištění nakládání s vysloužilými elektrozařízeními z obcí na výrobce. Kolektivní systémy zajišťují: financování a realizaci zpětného odběru zpracování a ekologicky šetrné odstranění naplnění povinností výrobců, dovozců a subjektů uvádějících tyto výrobky na trh. reporting neboli výkaznictví, tedy papírovou činnost V ČR je v současnosti 6 kolektivních systémů zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení: ASEKOL s.r.o. EKOLAMP s.r.o. Elektrowin a.s. OFO recycling s.r.o. REMA Systém a.s. RETELA, s.r.o. Obec Mutěnice má smlouvu s ASEKOLEM a REMA Systémem (malé kontejnery na obecním úřadě), prostřednictvím TESPRY Hodonín, s.r.o. spolupracuje s Elektowinem a EKOLAMPEM. Tímto je tedy zajištěn kompletní servis, jelikož zbývající systémy OFO recycling a RETELA mají stejný okruh elektrozařízení. Kde se dá elektrozařízení odevzdat? Elektrozařízení je nejlépe odevzdat, a tak se i nejčastěji děje, na sběrném dvoře v areálu skládky v Hraničkách. Povinnost zpětného odběru mají rovněž všichni prodejci elektrozařízení, namátkou tedy jmenuji prodejnu paní Lenky Vrbové nebo pana Josefa Vítka. Drobná elektrozařízení lze rovněž odevzdat na obecním úřadě. Mimo tato místa je po obci ještě rozmístěno několik malých kontejnerů na použité monočlánky (baterie). Zkušenosti z několika let trvání systému zpětného odběru elektrozařízení ukazují, že velká zařízení jako televizory, lednice, mrazáky se daří zpětným odběrem vracet, ale horší situace je drobných zařízení, namátkou jmenujme varné konvice a mobilní telefony. Ze statistik vyplývá, že jenom 33% malých elektrozařízení se vrací v rámci zpětného odběru. A to rozhodně není mnoho, zvlášť když je odevzdání elektrozařízení bezplatné. Proto apelujeme na všechny občany: nebuďte pohodlní a elektrozařízení vracejte. Chráníte tím životní prostředí a spoříte energie a materiály. Že to jde, se ukazuje u tříděného odpadu. Díky Vaší disciplíně a ochotě se třídění využitelných složek v naší obci rok od roku zvětšuje. Kromě toho, že ukládáme plasty a sklo do speciálních nádob, velmi dobře se u nás osvědčil i tzv. pytlový systém sběru vytříděných složek komunálního odpadu. Na tomto úseku činnosti spolupracujeme vedle svozové firmy, kterou je TESPRA Hodonín, s.r.o., také se společností EKOKOM, a.s., která je autorizovanou osobou ve smyslu zákona o obalech. Garantem likvidace komunálního odpadu, ale také všech vytříděných složek v naší obci je společnost Skládka Hraničky, spol. s r.o. Společnost Skládka Hraničky, spol. s r.o. zaznamenala změnu ve vedení společnosti. Dne 1. března odešel na vlastní žádost do důchodu dlouholetý jednatel společnosti pan Jan Němec a na jeho místo byl jmenován rozhodnutím valné hromady společnosti dosavadní ekonom Petr Blaha. Panu Němcovi přejeme hodně spokojených let na zaslouženém odpočinku a ještě jednou vyjadřujeme poděkování za poctivou a příkladnou práci nejen pro Skládku Hraničky, ale i pro celou obec. Petr Blaha jednatel společnosti Skládka Hraničky, spol. s r.o. 8 9

7 Perlivá vína sklenička, cimbál a pěkná pěsnička Vinohrady, vinařství, hudba a zpěv ing. Zdeněk Klobáska Jak jsi se dostal do Mutěnic a jaké byly začátky tvé profese? Otec byl vinařským inspektorem pro sklepní kontrolu a působil i na Východním Slovensku, včetně tokajské oblasti. Narodil jsem se v Košicích Rodiče i obě starší sestry znali rodinu Sedláčků. Při návštěvách v Mutěnicích na vinařské stanici jsem se s inspektorem Sedláčkem, který se věnoval selekci u vinné révy, setkal. Po ukončení vysokoškolského studia v Lednici na Moravě jsem v září 1959 nastoupil na umístěnku do jmenované stanice na praxi. Ředitelství bylo v Rožnově pod Radhoštěm a součástí byla pracoviště Polešovice a Uherské Hradiště (luštírna semen a distribuce množitelského materiálu). Selektovaný materiál byl shromaždován především v Polešovicích, kde na něm dosáhl významných úspěchů ing.václav Křivánek. Aby vinohradnický a vinařský výzkum byl lépe řízen a spravován došlo k reorganizaci a všechny šlechtitelské stanice přešly pod Šlechtitelský a semenářský podnik Brno s hlavní vinařskou stanicí Velké Pavlovice. V době mého nástupu bylo na stanici v Mutěnicích pracoviště Slovenské akademie věd v Bratislavě, od roku 1964 se stala stanice součástí Výzkumného ústavu pre vinohradníctvo a vinárstvo v Bratislavě. Po odborné stránce jsem pracoval na úseku výzkumu, udržovacího šlechtění, sortimentu, školkařské výroby, novošlechtění podnožové révy, sledování viróz, chorob a škůdců. Řez a vedení, hnojení, hydroponie, zakořeňování vinné révy. Podílel jsem se na poradenské činnosti, organizaci školení, výstav a přednášek v rámci okresu i kraje. Součástí plánu rozvoje vinohradnictví a vinařství byl i terénní průzkum viničních ploch některých katastrů, návrh odrůdové skladby i agrotechniky. Vědecké hodnosti jsem nedosáhl, byl jsem bezpartijní, dlouholetý odborář. Specifika vinic v Mutěnicích bránila kolektivizaci a pomohla k udržení malých ploch vinic i tradičních búd. Přispěl k tomu i pan Josef Pelc, který v roce 1959 založil základní organizaci Českého zahrádkářského svazu, kde jsem se stal členem. V roce 1994 jsem odešel do důchodu. Bydleli jsem v objektu stanice, nyní od roku 1980 v bytové jednotce v Nedělní ulici. Před mnoha lety přijela sestra Libuše s manželem do Mutěnic. Národní umělkyně Libuše Domanínská, nar v Brně, naše vynikající operní sopranistka, sólistka (pozn. J.M.) Večer jsem měl přednášku z vinohradnictví mimo obec a je pozval otcův známý do sklepa. Nad ránem,když přišli oba k nám,řekl švagr: Tos nemohl přijít za námi? Odpověděl jsem: A do které búdy? Ale oni tě znají. Praxe v Mutěnicích stala se trvalého rázu a ze mne se stal Mutěňák. Jaký máš vztah k muzice, ke zpěvu, divadlu? Oba rodičové byli ochotníky v divadelních představeních v Domaníně, Brně, Košicích v činohrách i zpěvohrách. U nás doma se hodně zpívalo i recitovalo. V roce 1954 na Vysoké škole zemědělské v Brně jsem byl tanečníkem souboru písní a tanců Javorina a po roce jsem začal hrát na cimbál. S touto muzikou v době studia jsem se zúčastnil různých přehlídek souborů ( v té době vznikl Ondráš, Javorník, Valašský krůžek a další ). Pro cimbálovou muziku souboru Bzenčan ze Bzence bylo hlavním zdrojem písní a tanců Dolňácko, ale i další folklorní oblasti. Svou manželku jsem si našel z Vracova mezi tanečnicemi tohoto souboru. Zúčastňoval jsem se i vystoupení, když už jsme bydleli v Mutěnicích, dojížděl jsem vlakem do Bzence, později do Moravského Písku. Zaskakoval jsem i v jiných muzikách dle potřeby a požadavků. Spolupráce se Sborem pro občanské záležitosti trvala dlouhé období s cimbálovou muzikou p.učitele Josefa Diviše, později s Ing. Josefem Kolibou i dalšími. Zúčastňoval jsem se vítaní do života dětí, setkání jubilantů, svatebních obřadů. Bohužel houslistů pokračovatelů se nenašlo. Doprovázel jsem při zpěvu sbor žen, ale ne vždy všechny přišly. Zpíval jsem s nimi i sólově jsem se doprovázel. S mnohými spoluobčany jsem se loučil na hřbitově. Cimbál to byl takový ventil v různých chvílích života, radostných i těžkých a po smrti manželky jsem dospěl k závěru, že lidé nepůjdou za cimbálem, ale cimbál musí jít za lidmi. Ve spolupráci s vinařskou komisí a ústředím ČZS začal jsem jezdit na výstavy do Lysé nad Labem a Olomouce už více jak deset let. Převozem či vlivem teploty a vlhkosti v pavilonu nástroj se rozladí, aby zvučel musí mít naladěných všech 114 strun. Není to vždy jednoduché vydržet celý den i několik dní za sebou sám hrát a zpívat. Návaznost práce v ČZS v obci, okresních i repub

8 likových orgánech, aktivní účast na výstavách, zabezpečení registrace vinic v Mutěnicích, poradenská činnost v odvětví vinohradnictví a vinařství, ověřování hroznů pro výrobu přívlastkových vín pro SZPI, podnikání to je výčet některých mých aktivit. Tvrdím, že mám důchodový věk a až budu v důchodě nic nebudu dělat. Pokora, pohoda, vnitřní uspokojení z radosti druhých pomáhá mně i jiným. Dojdite si béknút k cimbálu! Na každou náladu se najde vhodná písnička odkaz našich předchůdců. Zdeňka Klobásky se ptal Jaroslav Mihola Můj dovětek: Listuji ve sborníku Slovácké pěsničky s věnováním Zdeňka a jeho syna Petra, který pro přátele a přátele přátel oba sestavili a vytiskli před deseti lety. Z více jak stovky uvedených tu písniček, nevím, nevím, kterou bych si v tuto chvíli poslechl nejraději,... do džbánečku skleněného, vínečka ryzlinkového, aby sa mu lúbila... Zdeňku, k Tvým pětasedmdesátinám živijó! ŠKOLSTVÍ DEN DĚTÍ - 1. STUPEŇ A je tady opět 1. červen. Nejedno dětské srdce zajásá proto, že začíná poslední školní měsíc, ale srdíčka všech jistě zaplesají také proto, že právě dnes všechny děti slaví svůj svátek. K nám na 1. stupeň oslava tohoto dne přišla letos trošku dřív, protože v pondělí, na které tento den připadá, jely děti prvních a druhých tříd na školní výlet. A jakápak by to byla oslava bez všech oslavenců? Čekal nás totiž Pyžamový den plný her a soutěží. Dnes vůbec nevadilo, že si někdo přispal, protože čas na oblékání nebyl potřebný. Pokud si někdo nepřichystal památeční model po dědečkovi nebo babičce, mohl klidně vyskočit z postele a rovnou vyrazit do školy. Jindy by možná sklidil posměch od ostatních, ale dnes už po cestě do školy potkával spoustu dalších pyžamáků, kteří se trousili směrem ke škole. Přípravy provázely drobné pochybnosti, jestli si s námi sluníčko nezahraje hru na schovávanou a místo sebe nám nepošle kapky deště. Ale sluníčko má děti rádo, takže se na ně usmívalo už od rána. Sraz všech pyžamáků byl v půl deváté před školou když máme ten svátek, tak si přeci můžeme klidně i chvilku přispat. A po pyžamáckém přivítání se už děti ve dvojicích rozběhly po celém areálu školy, aby posoudily své schopnosti při plnění úkolů, které si pro ně připravily jejich paní učitelky a starší spolužáci z deváté A třídy. Dnes nezáleželo jenom na sportovních výkonech, ale také na šikovnosti, zručnosti a důvtipu každého z dvojice. A co nás čekalo? Zkoušeli jsme, jak dlouho nám trvá, než jednou rukou dáme všechny sirky do krabičky, než přeskáčeme slalomovou dráhu s míčem mezi nohama nebo jestli projdeme dráhu s míčkem na lžičce tak, aby nám ani jednou nespadl. Zkusili jsme, zda poskládáme čepičku nebo lodičku z papíru a z rozstříhaných dílků vytvoříme Tangram, což je vlastně důmyslná mechanická skládačka a nejstarší známý mechanický hlavolam. A jako většina hlavolamů i tangramy dávaly dětem zabrat. Exkurze žáků do Prahy Stalo se již zavedenou tradicí mutěnické školy, že žáci sedmého ročníku absolvují lyžařský výcvik, žáci osmého ročníku mají zahraniční ozdravný pobyt a elévové ročníku devátého jezdí na poznávací exkurzi našeho krásného hlavního města Prahy. Nejinak tomu bylo i letos. Termín exkurze žáků devátých tříd byl stanoven na června Akci naplánovala paní učitelka Mgr. Stanislava Michnová, za což ji patří vřelý dík. U kapličky se skákalo v pytlích, běhalo v gumácích po vytyčené dráze a děti se snažily hodit mince do hrníčku, který byl v kbelíku s vodou. Že se vám to zdá jednoduché tak to vyzkoušejte a možná změníte svůj názor. A na asfaltovém hřišti za školou čekaly děti míčky, a to hned na dvou stanovištích. Na jednom se pokoušely udržet míček na raketě a ještě k tomu s ním projít krkolomnou dráhu a na druhém se snažily prohodit míčky různě velkými kruhovými okruhy. Komu se podařilo projít všechna stanoviště, mohl se znovu vrátit na ta, která se mu nejvíc líbila. Na závěr jsme se znovu všichni sešli na hřišti, abychom celý pyžamový den zhodnotili, rozdali si za podané výkony drobné odměny a celý náš pyžamový tým vyfotili. Podle reakcí dětí bylo vidět, že si svůj svátek, i když s předstihem, užily a my moc děkujeme žákům deváté A za jejich perfektní pomoc. Mgr. Hana Lenertová 1. den - úterý Po sedmé hodině ranní se před školou začali trousit první deváťáci. V 7:40 jsme zamávali mutěnické škole a vydali se na cestu. Poté, co jsme minuli Brno, následovala zastávka u motorestu Devět křížů, kde byl 20minutový rozchod. Katastrální území Prahy jsme protnuli v 11:00 a naivně si mysleli, že v prvním cíli naší exkurze Karlštejnu budeme cobydup. Záhy jsme však poznali, co to jsou pověstné pražské 12 13

9 kolony dlouhé několik kilometrů. Naštěstí bylo pod mrakem. Píši naštěstí, jelikož klimatizace autobusu nebyla funkční a tudíž jí nebylo ani třeba. V opačném případě by se naše malebná cesta proměnila v horké peklo. Komunikace z Prahy na Karlštejn byla úzká a také pěkně klikatá. Trvalo nám celou hodinu, než jsme se z Prahy dopravili na místo určení. Na parkovišti jsme mohli vidět plejádu drahých a luxusních aut včetně několika historických bugatek. Na své zákazníky zde čekala také stylová koňská spřežení, umožňující vyhlídkovou jízdu. Bylo po deštích a Berounka svým zbarvením připomínala tekoucí kakao. Zrovna když jsme to potřebovali, přestaly mraky stínit. Díky odkrytému sluníčku jsme měli dobrou, přímo ideální světelnost na fotografování, čehož jsme rádi využili. Prohlídka Karlštejna byla objednána na 13:00, takže program krásně navazoval bez zbytečných prodlev. Průvodce naší skupiny byl mladý, vtipný a zdatný řečník. Dozvěděli jsme se spoustu nejen zajímavých, ale i pikantních informací. Za svůj hodinový výkon byl po zásluze odměněn potleskem. Na Karlštejně jsme potkali mnoho cizinců, zvláště Němců a Rusů. Poté jsme zvedli kotvy, zamávali Karlštejnu a jeho pitoresknímu okolí, vydali jsme se zpět do Prahy, tentokrát se již konečně ubytovat. Našim třídenním tuskulem se stal INTERCAMP KOTVA, nacházející se v Praze 4 Braník. K Vltavě to bylo kousek, jen coby kamenem dohodil a také vyhlídka byla malebná. Za strání, která se nacházela před našimi zraky, ležel Barrandov. Na ubytovně jsme dali jeden a půl hodinový šábes a v 17:30 jsme se vydali do centra Prahy. První významnou památkou byla socha sv. Václava a Národní divadlo. Následně jsme sestoupili do metra, mnozí poprvé v životě, a koupili si jízdenky, jež měly vystačit na celý třídenní pobyt. Naši žáci se záhy přesvědčili, že na Václavském náměstí to fakt žije. Jazyková, národnostní, jakožto i kontinentální pestrost budila dojem, že se nacházíme v Babylonu. Kromě luxusních obchodů, hotelů jsme zde také viděli superluxusní auto Maseratti, s jakým jezdí mediálně známý zpěvák Jiří Korn. Pak již ale začala prohlídka pražských památek. Šli jsme známou ulicí Na Příkopě, kolem secesní budovy Obecního domu, České národní banky, Divadla Hybernia a Prašné brány. Naše poznávací expedice skončila na Náměstí Republiky. Následně jsme se za doprovodu bubnujících kapek deště dopravili ve 21:15 na ubytovnu. Večerka byla stanovena na 22: den - středa Kdo má rád budík? Patrně nikdo. Lidové rčení však praví: Ranní ptáče dál doskáče. Pokud jsme tedy chtěli vidět kus Prahy, bylo nutno brzy vstát. Budíček byl stanoven na 7:00. Za hodinu jsme již odjížděli do centra Prahy. Vystoupili jsme u ulice Pařížská, kde v těsné blízkosti hotelu Intercontinental pí uč. Michnová před cca 20 lety na zdejší ZŠ učila. Prvním bodem programu tohoto dne byla prohlídka památek Židovského muzea. Sraz s průvodkyní Růženou Blechovou jsme měli v 9:00 u Maiselovy synagogy. Tato vitální rentiérka nás hned okouzlila svým šarmem, výřečností a celkových charismatem. Dělala čest svému křestnímu jménu - v ruce držela červenou růži, jež ji pomáhala bravurně zvládnout svoji práci průvodce. Hned na začátku bylo dohodnuto, že jakmile zavolá: Mutěnice! a zároveň zamává růží, přeje si, abychom šli k ní co nejblíže. Blízký kontakt byl velmi důležitý, chtěli-li jsme dobře slyšet, jelikož paralelně s námi zde byli další turisté. Po prohlídce Maiselovy synagógy jsme navštívili synagogu Pinkasovu, jejíž stěny jsou popsány jmény Židů (s bibliografickými údaji), kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Pak jsme navštívili legendami opředený židovský hřbitov. Uvěřili jsme jedné z nich, položili kamínek na hrob rabi Löwiho a intenzivně si něco přáli. Prý nám to rabi Löw ( 1609) splní. Následovala prohlídka Klausovy synagogy se vzácnou tórou. Poté jsme se vypravili do synagogy Staronové, jež je nejstarší činnou synagogou v Evropě. A protože je činná, tzn., že se zde konají bohoslužby, musí si každý muž před vstupem do jejího interiéru nasadit kipu, neboli jarmulku, což je židovská pokrývka hlavy. Právě Staronová synagoga je opředena legendou o Golemovi, jehož měl stvořit rabi Löw. Poslední námi navštívenou židovskou památkou byla Španělská synagoga, která nás zaujala svým překrásně malovaným interiérem v maorském stylu. Některé překvapila i přítomnost varhan. Paní Růžena pohotově vysvětlila, že u liberálních židů jsou varhany běžně k vidění. Na tomto královském nástroji hrál cca 10 let autor naší státní hymny František Škroup, který se naučil hebrejsky a dokonce některé hebrejské texty zhudebnil. Poté jsme se rozloučili s naší milou průvodkyní a vydali se na Staroměstské náměstí, kde jsme si připomněli popravu 27 českých pánů po bitvě na Bílé hoře a také jsme se pokochali pohledem na orloj či Týnský chrám. Byla zde k vidění historická auta či koňské povozy, se kterými se mutěnická omladina s oblibou fotila. Dalším cílem naší exkurze byl Pražský hrad, ke kterému jsme se dostali přes Karlův 14 15

10 most, Malostranské náměstí a Nerudovu ulici. Zde nastalo další focení tentokrát s hradní stráží. V době našeho příchodu hrála před katedrálou sv. Víta hudba hradní stráže. Jejich minikoncert byl zakončen písněmi Svatý Václave a Hospodine, pomiluj ny, kterou císař Karel IV. zařadil do korunovačního řádu českých králů. Po prohlídce svatovítské katedrály jsme prošli přes Loretánské náměstí k dalšímu cíli, jímž byl Strahovský klášter. Vyvýšená poloha kláštera je jak stvořená k focení panoramatu Prahy. Poté jsme se vydali na Petřínskou rozhlednu. V průběhu naší cesty odbíjelo 14. hod. a my jsme při tom mohli slyšet zvonkohru Lurdské písně. Šedesátimetrová Petřínská rozhledna poskytuje nejen překrásný výhled (měli jsme štěstí, že byla krásná viditelnost), ale také jistou dávku adrenalinu. Zpestřením celé exkurze byla návštěva zrcadlového bludiště, které mělo u žáků nebývalý úspěch. Sešli jsme Petřínské sady, prohlédli si věhlasné Pražské Jezulátko, Tyršův dům a Památník obětem komunismu, který je věnován všem obětem, nejen popraveným a vězněným, ale i všem, jejich životy byly totalitní zvůlí zničeny. Po 16. hod. jsme přijeli kulturně obohaceni, ale také patřičně unaveni na ubytovnu. Každý si užíval volného času posvém někdo si zdříml, jiný hrál hry či jen debatoval s vrstevníky. Nabrali jsme sil a vypravili se opět do centra Prahy. V divadle Rokoko situovaném na Václavském náměstí jsme shlédli divadelní představení Hra vášní, při níž účinkovali též herci známí z televizních obrazovek (Zuzana Kajnarová, Oldřich Vízner, Otakar Brousek ml.). Po jejím skončení jsme se pokochali večerní Prahou a odebrali se strávit poslední noc v naší ubytovně. 3. den - čtvrtek Budíček byl tentokrát velkoryse stanoven na 7:30. V průběhu následující 1,5 hodiny jsme uklidili pokoje, zabalili si kufry a z mutěnického autobusu zamávali přívětivému majiteli ubytovny TJ Kotva Braník. Pan řidič nás vysadil u kongresového centra a my se vydali kolem románské rotundy sv. Martina k Vyšehradu. Nejprve jsme si prohlédli vyšehradský kostel sv. Petra a Pavla. Poté jsme navštívili vyšehradský hřbitov a hledali hrobky nám známých osobností. Našli jsme zde Antonína Dvořáka, Vítězslava Nezvala, Zdeňka Fibicha, Vlastu Buriana, etc. Následně jsme se pokochali výhledem na Vltavu a připomněli si příběh o legendárním skoku Šemíka. Byla zde vysazena také vinná réva, ovšem bez stabilizačních drátů. Každá hlava vinné révy měla svůj dřevěný kolek. Posledním cílem naší exkurze byl Palác Flóra, ke kterému jsme přijeli metrem. Zde jsme měli možnost se v četných restauracích posilnit a nakoupit dárky pro naše nejbližší. Také jsme shlédli ve zdejším kině IMAX dokument Africké dobrodružství Safari na Okavangu. Filmová projekce se realizovala s použitím formátu 3D, tzn. každý divák měl nasazené speciální brýle, které umožňovaly prostorové vnímání obrazu. Po krátkém rozchodu jsme se metrem dopravili zpět ke kongresovému centru, kde na nás čekal autobus. Plni zážitků a dojmů jsme se vypravili zpět k domovu. Přijeli jsme živi, zdrávi a obohaceni po všech stránkách. Exkurze tedy splnila svoje poslání. Ing. Bc. Karol Frydrych V závěru měsíce dubna se sešly děti z prvního oddělení školní družiny společně s některými kamarády z mateřské školy na pohádkové Noci s Andersenem. Letos zvolily paní učitelky k přenocování mateřskou školu. Pěkné počasí i areál přilehlé zahrady lákal všechny k soutěžení venku. Po krátkém přivítání se děti rozdělily do družstev podle barev a hurá za pohádkovými příběhy. První soutěže byly motivovány pohádkami, které děti velmi dobře znají. Před každou soutěží dostaly jednu otázku, na kterou odpovídaly, a jeden sportovní úkol, který celé družstvo společně plnilo. Čarodějnice Dorka si změřila se všemi síly v jízdě na koštěti a skákání na míči bylo motivováno pohádkou Zvířátka a loupežníci. Proč kohoutek ležel na dvoře s nožkami nahoře? To věděli úplně všichni a síly si porovnali při nošení vody. Závodilo se také na koloběžkách, využili jsme krásná pískoviště, kde Karkulky pekly bábovičky pro babičku. NOC S ANDERSENEM V závěru pobytu na zahradě malovala jednotlivá družstva oblíbené pohádky na chodník, stavěly se pohádkové hrady z písku. Obrázky i stavby byly velmi nápadité a originální, a tak bylo těžké rozhodnout, kterému družstvu se dařilo nejlépe. Další část programu následovala v budově školky, ale nejdříve se děti posilnily svačinkami od maminky. Hlad i žízeň děti zahnaly a jde se na to. Modří, červení i žlutí malují pohádky, lámou si hlavu vzpomínáním na co nejvíce pohádkových postav, vyrábějí loutky Kašpárků. Na chodbách je připravena soutěž pro dvojice, kde na děti čekaly různě schované obrázky pohádek a soutěžící měli za úkol napsat její název a odpovídat na záludné otázky: Kdo vylezl vlkovi z břicha jako první? Jak se jmenovaly děti, které zabloudily v lese? Co se musí říct, aby hrneček přestal vařit? Na jaké hudební nástroje hrála babička s dědečkem v pohádce O Budulínkovi? Dozvěděli jsme se i veselé odpovědi, např. že babička hrála na klavír. Děti se do soutěže pustily s nadšením a některé dvojice dlouho bloudily po chodbě, aby všechny obrázky pohádek s otázkami našly. Čas s pohádkou utíká 16 17

11 nějak rychleji, a tak se všichni připravili k nocování. Společně se podívali na několik pohádek v televizi a pak už si každý našel svůj spacák, aby mohl v klidu poslouchat, jaké pohádky pro ně vybraly a četly před usnutím z knížek jejich starší kamarádky z devátých tříd. Po ránu čekala na všechny snídaně od pohádkového dědečka, buchty s mákem zmizely velmi rychle a je ještě čas si trochu pohrát. Každý má své věci sbaleny a čeká nás vyhlášení výsledků. Jak to všechno dopadlo, kdo vyhrál, dostanu diplom? No přece jako v pohádce, vše dopadlo dobře a nakonec vyhráli úplně všichni. A za to si zaslouží malou odměnu a pamětní list. Podle reakcí všech zúčastněných se nocování s pohádkou vydařilo a jistě se všichni těší na další zajímavou akci. Poděkování za pomoc a sponzorské dary patří p. Adamu Sladkému, školní jídelně a sestrám Mrázikovým D. Pochopová, B. Vaculovičová OSLAVA SLABIKÁŘE Slabikář, který zná každý z nás, je kniha, jež nás vždy vzpomínkami vrátí do první třídy. Pojďme se na chvilku vrátit do velmi mladých let. Na tento svátek se děti připravovaly celý školní rok a nebyl to rok nijak lehký. Vždyť se učily psát a číst, počítat, recitovat nové básničky, zpívat písničky a tancovat, hrát pohádky. Že to opravdu zvládly, ukázaly 8. června svým rodičům, prarodičům a sourozencům na Svátku slabikáře. Nejprve si v hodině českého jazyka napsaly pozvánku, kterou upozornily rodiče na jejich velký den. Stát se čtenářem není vůbec jednoduché. Je třeba zvládnout všechna písmena abecedy, naučit se slabikovat a pak číst slova, která postupně tvoří celou větu. Také číst pěkně nahlas, srozumitelně, se správnou intonací a výslovností dá pořádně zabrat. Slabikář je jejich první knihou, která je uvádí do světa literatury. Motivuje začínající čtenáře k tomu, aby se jim dovednost čtení stala povzbuzením a potřebou. Čtení básniček a jejich následná recitace se stala oblíbenou činností dětí. Každé písmeno abecedy mělo svoji pohádku či veselou říkanku, kterou děti rády reprodukovaly. Ve škole ovšem děti nesedí jenom v lavicích a učí se, ale 18 19

12 mají i jiné zábavné předměty. Zpěv písniček a tancování určitě patří mezi velmi oblíbené u mladších dětí. Taneční improvizace na píseň Cha, cha, to byla ta opravdová zábava. Dětské zadečky se mrskaly, jedna radost. Během roku také každý prvák zjistil, že musí zvládat různé úkoly a plnit si svoje povinnosti. Aby na ně nezapomína, v tom mu pomáhalo Desatero správného prvňáka. Co že to vlastně je? To už všichni vědí.. 1. Do školy chodím včas. 2. Znám své jméno a příjmení, adresu, kde bydlím. 3. Umím zdravit, poprosit a poděkovat. 4. Plním všechny zadané úkoly. 5. Učím se naslouchat druhým. 6. Chráním zdraví své i spolužáků. 7. Jsem kamarádský a rád pomáhám. 8. Školní potřeby si rovnám do tašky a udržuji pořádek v lavici. 9. Umím v klidu poslouchat a se zájmem pracovat. 10. Každý den si něco přečtu. Slavnost slabikáře motivuje rodiče i děti a upevňuje vztahy mezi rodinou a školou. Vždyť naším cílem musí být právě změna vztahu dítěte ke škole, aby říkalo já chci, a nikoliv já musím. Jako důkaz toho, že se děti staly opravdu čtenáři, dostaly svou první průkazku do místní knihovny. Klub rodičů při základní škole věnoval žákům knihu pro první čtení, kterou budou děti společně číst ve druhé třídě, aby si upevnily získané čtenářské dovednosti. Mgr. Jitka Hamšíková Exkurze sedmáků na skládku TKO Hraničky v Mutěnicích V úterý 19. května jsme navštívili se žáky 7. ročníku skládku TKO Hraničky. Bylo to v rámci přírodovědného semináře na závěr vyučovacího bloku o ekologii a ochraně životního prostředí. Uvítal a celým areálem skládky nás provedl pan Blaha, který pro nás měl v každém úseku mnoho informací a poučení. Při vjezdu do areálu skládky je váha, na kterou každé přijíždějící auto musí najet a zvážit svůj náklad odpadu. Také my žáci jsme ji vyzkoušeli a vážili jsme dohromady 710 kilogramů. Dozvěděli jsme se, že skládka byla založena v roce 1994 a v současné době je skládka v tzv. druhé etapě a bude funkční ještě asi 10 let. První etapa skládky byla již zcela zrekultivována a je z ní docela pěkný travnatý kopec porostlý keři. Při pohledu s kopce dolů jsme mohli pozorovat činnost speciálního bagru, který přivezený odpad srovnával a zahrnoval vrstvou půdy. Do těchto míst se slétala hejna racků, kteří mezi odpadky nalézali dost potravy. Všimli jsme si, že z již zahrnuté hromady odpadu vychází na povrch černé potrubí. Pan Blaha nám vysvětlil, že tudy odvádějí bioplyn, který vzniká samovolně ve vrstvách odpadu, do kogenerační jednotky, která bioplyn přeměňuje na elektřinu. Tu potom využívá obec Mutěnice. Na dalším místě jsme si mohli prohlédnout, že všechny vrstvy odpadu jsou vlastně zabaleny do obrovské folie, která zabraňuje úniku možných škodlivých látek do půdy a spodních vod. Dešťová voda je odtud odváděna drenáží do záchytných jezírek. Potom jsme si mohli prohlédnout nové kontejnery sběrného dvora, který bude v provozu za několik dnů. Občané sem mohou přivézt jakýkoliv odpad. Posledním úsekem byla kompostárna. Zde jsme si prohlédli úplně nový stroj na drcení a zpracování biologického odpadu, Máme rádi zvířata 22. duben je už v širším povědomí znám jako Den Země. Je potřebné, aby si civilizovaní lidé na celém světě alespoň jednou v roce připomněli, že naše modrá planeta Země není nezranitelná, že je potřeba ji chránit. Většina vědců se shoduje na tom, že právě člověk se svou vlastní činností podílí na poškozování a likvidaci nenahraditelných pokladů Země. Tím škodí především sám sobě, svému životnímu prostoru. Tuto skutečnost je potřeba si uvědomit. A kde jinde by měla výchova k ekologickému cítění začít než v rodině a také ve škole. V naší škole je Den Země věnován tradičně projektovému vyučování. Třída 6.B si vybrala téma Máme rádi zvířata. Ve středu 22. dubna nemusely jít do školy děti samy, ale vzaly si s sebou své průvodce. Byli to jejich živí domácí mazlíčci, kteří společně s dětmi sdílejí jejich domácnost, pokoj, někdy dokonce i postel. Na začátku projektu bylo potřeba se důkladně teoreticky připravit. První dvě hodiny žáci hlavně rostlinného původu.takže třeba révoví se již nemusí spalovat ve vinohradech, škodit tím životnímu prostředí a riskovat pokutu, ale může se přivézt sem, kde bude ještě využito. Potom jsme již panu Blahovi poděkovali za poskytnuté informace a cestou zpět jsme se, až na výjimky, shodli na tom, že to byla velmi pěkná a poučná exkurze. Mgr. Stanislava Michnová věnovali hledání informací na internetu, aby věděli o svém svěřenci co nejvíce. Pak už opravdu přišla na řadu živá zvířata. A tak se najednou přišla podívat do školy suchozemská želva Žofka. Ve svých jedenácti letech nestihla začátek školní docházky, ale snad to ještě dožene, ovšem jejím tempem Její chovatelka Sabina nám prozradila, že má želva ráda veškerou rostlinnou stravu, ale nepohrdne ani granulemi pro psa. Ještě jedna želva dorazila na školní výuku, a to Honza, sameček želvy nádherné. Jeho tempo, s jakým se snažil utéci, bylo poněkud rychlejší než Žofčino. To proto, že Honza žije ve vodě a používá mohutné ploutve, které se hodily i na suchu. Honza, jak nám Tomáš prozradil, má rád jablka a ryby. Silnou skupinu domácích mazlíčků tvořili hlodavci. Laďa a Simona přinesli malé křečíky a sdělovali si své chovatelské zkušenosti. Jejich svěřenci poměrně s nelibostí nesli skutečnost, že v denní době, kdy každý slušný křeček spořádaně spí, byli okukováni hordou dětí a buzeni 20 21

13 ze spánku. Křečice Linda se rozhodla, že se spasí útěkem v kolotoči. Ale nakonec oba křečíci, Pepa i Linda, sladce usnuli ve svých pelíšcích. Standa dorazil se zakrslým králíkem Filipem, který se ochotně nechal chovat i hladit. Má prý rád jetel a hlavně mrkev. Cizí obdivovatele snášel statečně, ale bylo na něm vidět, že se těší, až se zase proskočí na svém oblíbeném dvorku. K nelibosti některých děvčat se přišla do školy podívat i bílá laboratorní myš, kterou přinesl Patrik. Všichni se zájmem sledovali, jak si s ohromným apetitem pochutnávala na psích granulích. Ještě Kateřina, která mutěnickou školu už před několika lety opustila, přivezla dětem ukázat poněkud méně známé hlodavce, které je možno doma chovat. Je to především pískomil, malé čilé zvířátko, podobné myši. Je ale neagresivní, přítulné a v domácnosti také méně zapáchá, protože málo pije a živí se rostlinnou stravou. Zajímavý je osmák degu, v současné době velmi rozšířený mezi pokročilejšími chovateli. Je totiž náročný na stravu, musí držet dietu jako diabetici, jinak brzy onemocní. Morče zná asi každé dítě, ale rozetová forma,jakou předváděl sameček Pipin, je poměrně vzácnější a atraktivnější. Ne nadarmo se říká, že pes je přítel člověka. Do školy dorazili dva přátelsky naladění psi, fenka amerického staforčirského teriéra Agáta s Klárou a Ben, štěně bígla, s Alešem. Agáta je podle její paničky velmi zkušená modelka z psích výstav, odkud si odnesla nejednu cenu, a také velmi zdatná matka. Odchovala několik vrhů mláďat a šíří tak své ušlechtilé vlastnosti dál. Zato Ben je malý, dosud nevycválaný psí adolescent. Podle Aleše rád všechno kouše, trhá. Miluje dlouhé procházky a ze všeho nejméně rád poslouchá. Přesně jako děti. A tak není divu, že právě Ben si s dětmi nejvíce rozuměl. Dováděli všichni do úplného Benova zničení. V tomto projetu si žáci uvědomovali, že zodpovědnosti, úctě a lásce k ostatním živým tvorům je potřeba se učit již od útlého věku. Kéž bychom si to uvědomili všichni, i my dospělí. Mgr. Pavlína Lacinová Obec Mutěnice, Kulturní komise při OÚ Mutěnice a Mužáci z Mutěnic Vás srdečně zvou na tradiční Mutěnické vinařské dny ve dnech do areálu Pod Bůdama Program: pátek divadelní představení Paroháči aneb Červené kalhoty účinkuje Ořechovské divadlo sobota Zarážání hory scénka místních ochotníků Dětský taneční soubor Dubinka z Rohatce mužské a ženské sbory Taneční soubor Pohárek z Týnce Taneční soubor Dopravár z Bratislavy Dražba hroznu Beseda u cimbálu Občerstvení zajištěno. Srdečně zvou pořadatelé. Letní dovolená - fejeton Pomalu se nám blíží léto, doba dovolených, jež znamenají relaxaci a pohodu. Jenomže nám, nebo spíše našim rodičům, mohou přinést mnoho starostí. Trable s dovolenou začínají už výběrem správného katalogu. Je skutečně jedno, jestli si vezmete ten s fotkou růžové pláže, průzračného moře nebo osamělého ostrůvku. Růžově se pak rozhodně nebudete cítit, až zjistíte, že vám dali katalog Havaj 2009, pokud tedy nejste z těch, kteří za dovolenou bez problémů utratí i sto tisíc. Hlavní strana katalogu je jen barevný reklamní trik, na to je důležité nezapomenout. Třebaže už držíte ten, v němž je vaše vysněná cílová destinace, nenechte se zmást! Nalezení správného termínu a hotelu vám zabere pěkně dlouho. To jsem ještě nedoplnil, že reklamou z hlavní strany to teprve začíná! Každá dvacátá strana se vás na něco snaží navnadit. Zanechme ale zoufání nad tímhle a dejme se do vyhledávání. Pečlivější si každou stranu prohlíží tzv. nabídku od nabídky, ti pohodlnější raději sledují fotky. Nejlepší je jít zlatou střední cestou, aby se výběr urychlil. Důležité je také brát zřetel na cenu, na což může někdo pozapomenout. Možná už se to stalo i vám, když jste na ni nesměřovali první pohled. Zastavíte se u krásného bílého hotelu s výhledem na moře. Pláž je vzdálena pouhých sto metrů a hotel má šest bazénů. Už se tu pomalu vidíte, ale při pohledu na cenu si jen plácnete na čelo. Po milém strávení několika minut můžete pokračovat. Na osmdesáté straně se konečně podaří najít něco, co odpovídá vašim požadavkům. Nikomu to ale určitě nedá a podívá se dál. To si musíme přiznat. A jak už to tak bývá, najdeme dalších deset míst, které se nám líbí. Rozpočítáváme, na papír si píšeme výhody a nevýhody onoho pobytu, když tu může přijít někdo ze členů rodiny a radostně oznámí, že vybral dovolenou v Egyptě. Škoda, vaše snaha byla marná. Možná na vás dají příští rok. Přece jen, kdo by nebral Egypt za zvýhodněnou cenu, když navíc obsahuje ještě výlet k pyramidám? Tak se těším, říkáte si, než zjistíte, že máte ještě mnoho práce před sebou. Bez plavek se koupat nedá. Leda tak na nudistické pláži. Navíc třeba máte taky domácího mazlíčka, o něhož by se neměl kdo starat, takže mu musíte sehnat hlídání. Každý si to řeší po svém, ale vždy se to dá nějak udělat. Den před odletem zjistíte, že vám chybí místo v kufru. Co s tím? Pokud nemáte možnost půjčit si větší zavazadlo, nezbývá, než popřát mnoho zážitků s přeskládáním potřebných věcí. Důležité je nenechat se jakkoliv rozptýlit a rozhodně se neinspirovat seriálem Mr.Bean. Ten, kdo tenhle pořad zná, si jistě vybaví, jak například Bean zlomil kartáček na půl, část zubní pasty vymáčkl do umyvadla a to všechno jen proto, aby pak zjistil, že má doma velký kufr, kam by se mu všechno dalo vcelku. Nastal den odletu. Den, kvůli němuž jste nespali nedočkavostí, ale teď je konečně tady. Celou dobu sledujete, jestli váš let odletí skutečně v určený čas. Hodně vás pak vytočí to, co se nám stalo před dvěma lety. Odvoz již čekal před naším domem, 22 23

14 když vtom zazvonil telefon, načež nám teta sdělila velmi špatnou zprávu. Náš let byl přesunut z šestnácté hodiny na půlnoc. No není to k zbláznění? Takto zkazit někomu radost. Nekonečné hodiny čekání na letišti jsou snad kromě ceny jedinou nevýhodou letecké dopravy. O zábavu se postará alespoň prohlídka osobních zavazadel a detektor kovů. Se sešroubovaným kolenem jen tak snadno neproklouznete! S rovnátky jsem si taky nebyl docela jistý. Ale povedlo se. V letadle už panuje nedočkavost a zvědavost, jestli všechno bude tak, jak jste si to představovali. Pokud se vaše letovisko nachází dále od letiště, čeká vás ještě cesta autobusem. V některých zemích vedou silnice po útesech kolem moře, takže trasa bývá poněkud dobrodružná. Existují dva druhy pocitů, které můžete zažít po příjezdu do hotelu. Buď příjemné překvapení, což znamená vše, jak jste očekávali, ba dokonce ještě lepší, nebo zklamání, kdy nevíte, co dříve kritizovat. Co všechno se vám nemusí líbit, snad není třeba ani zmiňovat. Často si říkáte, proč jste tenkrát nedali na kamaráda, který radil, ať do tohoto hotelu rozhodně nejezdíte. Nebo naopak budete proklínat lidi, kteří vám tuhle dovolenou doporučili. Například na naší dovolené nechyběla legrace ani po zpožděném odletu. Po dnu rekreace jsme zjistili s velkým nadšením, že se nacházíme v pokoji pro hotelový personál. No, bylo nám divné postávání uklizeček u pokoje s nářadím na úklid v rukou. A to ještě když se v arabštině uklizečka rozčilovala. Pravděpodobně byla zmatenější než my, když jsme dle její žádosti, které jsme ani dobře nerozuměli, nechtěli uklízet. I ostatní naše dovolené byly plné zábavných příhod, na které nikdy nezapomeneme. Když se dovolená chýlí ke konci, můžete být částečně zklamaní, ale po deseti dnech se kolikrát těšíte domů. Krásnou tečkou za dovolenou se může stát aktuální problém, který čas od času slýcháme v televizi, že vaše cestovní kancelář zkrachovala. Ještě k tomu vám nikdo nezajistil náhradní odjezd a v hotelu už pro vás nemají místo. Takže možná strávíte půl dne v hotelu na recepci, v horším případě na letišti v odletové hale. Na závěr je tedy důležité položit si otázku. Nemohlo by se to stát právě mně? Doufejme, že ne. Každopádně se to děje, a to velmi často. Všude dobře, ale doma nejlíp. Přesně tohle byste si mohli nakonec říkat při odletu ze své nedobrovolně prodloužené dovolené. Patrik Škubica MATEŘSKÁ ŠKOLA Svět očima dětí Dívat se pozorně kolem sebe, pozorovat, vnímat své okolí, umět je pojmenovat a v neposlední řadě také vše výtvarně vyjádřit je součástí dnů dětí v mateřské škole. Když jim položíme i pro dospělého nepříliš jednoduchou otázku Jaký je svět? dozvíme se zajímavé věci. Mezi jiným je pro děti svět zelený, veselý, zamračený, modrý, zvířátkový, květinový, začarovaný, barevný a tak dále. Zkrátka dětská fantazie a hra se slovíčky neznají mezí. Dáme-li dětem papír, pastelky, barvičky, hned máme svět jejich očima namalovaný. Na začátku našeho úsilí byl vypracován celoroční projekt nazvaný O jabloňce zaměřený na sepjetí člověka s přírodou a motivovaný příběhem stromku jabloně, který po celý rok tvoření výtvarných a jiných prací dětí provázel. Každý den chviličky soustředěné práce stačil a děti samotné překvapilo, kolik hezkých obrázků dokázaly vytvořit. Kdo z vás si pozorně četl v jarním vydání zpravodaje, ten už ví, že Svět očima dětí v obrázcích je k vidění na výtvarné výstavě instalované v Galerii na chodbě naší mutěnické základní školy. Slavnostní zahájení výstavy se konalo 22.května v odpoledních hodinách. Jeho součástí bylo vystoupení dětí a hlavní symbolikou byla čtyři roční období v přírodě. Jaro k nám přišlo v zelených sukýnkách a připomnělo v písničkách, že jsme rádi na světě. Letní žluté sukně vyzývaly Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko. Podzim hýřil barvami i pohybem jako vítr se spadaným listím a bílá zima nahnala malé tanečníky přes úporné horko venku do kulichů a pletených rukavic. Dojemný závěr se všemi mávajícími dětmi vehnal slzy do očí přítomným hostům. Pak už si všichni společně v klidu prohlíželi a hledali svoje obrázky a jiné rukodělné práce, které po celý školní rok pro tuto příležitost připravovali. Některé z nich byly přichystány k zakoupení jako malé dětské originály. Upřímná pochvala patří hlavně dětem od všech, kteří představení a výstavu zhlédli. Je to pro malé tvůrce stále ta nejlepší odměna. Děti a učitelky mateřské školy děkují všem za návštěvu. Za mateřskou školu napsala učitelka MŠ Jana Mráková 24 25

15 HISTORIE OBCE TRAGEDIE NA SILNICI U ZBRODSKÝCH LUK. V současné době už není ani jedna vesnice selská, tzn. zaměstnávající své obyvatele na půdě, jak tomu bylo na venkově před osmdesáti lety. Dříve bývali na venkově sedláci, ale i chalupníci a domkaři, kteří si museli brát na pomoc řemesla a jiné práce. Anebo podruhové a bezzemci, kteří se dávali najímat od sedláků nebo velkostatků jako nádeníci nebo odcházeli za výdělkem do světa (do Rakouska, nebo do Ameriky) nebo do fabrik ve městech (těch ale v té době moc nebylo). Tak i mutěnický občan Tomáš Lacko nar. 1901, bydlel na č Vyučil se kovářem, když dospěl oženil se, založil si rodinu a za prací dojížděl do hodonínských cihelen. Aby co nejvíce ušetřil peněz a uživil rodinu, jezdil do práce na kole. Nebylo to jednoduché, a když byla tuhá zima - mráz, sníh, náledí, deštivo - byl nucen jezdit do práce vlakem. Jednou,když se po odpolední směně v noci vracel na kole z práce domů, stala se mu tato jízda osudnou. Bylo to , kdy byl sražen a přejet osobním autem. Stalo se to na silnici pod Boříčkem silnici směrem na Hodonín, v místech, kde ze silnice vede cesta přes dráhu na zbrodské louky. Tehdejšímu mutěnickému lékaři MUDr. Václavu Chludilovi přišel člověk oznámit, že někdo na silnici srazil a přejel člověka, a že neví, kdo to je. Lékař samozřejmě ihned volal policii a jel na místo tragedie. Po přešetření bylo zjištěno, že zraněným je Tomáš Lacko z Mutěnic. Těžce zraněný, byl převezen do nemocnice v Uherském Hradišti. (Není známo, kdo zraněného do nemocnice vezl). Manželce Bohumile tuto tragickou událost přišel oznámit nějaký chlapec až druhý den ráno. Ale nic zásadního jí o zraněném manželovi nikdo neřekl, jen to, že byl převezen do nemocnice v Uherském Hradišti. Manželka se dostavila na místo tragedie, samozřejmě pátrala po tom co se stalo, co je s manželem, kdo tuto tragedii zavinil, kdo co vyšetřil, kdo informoval lékaře, proč nebyla informována a seznámena s touto tragickou událostí i ona, vždyť to byl její manžel. Na to měla nejen právo, ale byla to i povinnost vyšetřujících úřadů ji o tom informovat! Leč pátrala marně. Tato událost zůstala utajena, nevyjasněna a zahalena mlhami dějin, až do dnešního dne. (Tyto zprávy se uchovaly jen v ústním podání). Tetička Lacková napsala perem žádost na tehdejší Četnickou stanici a žádala o informaci a vysvětlení, a zda zjistili pachatele havárie. Tento zápis byl přepsán na stroji dne a nalezen byl na půdě, rodiny Drgáčové a mně osobně byl předán až v roce Jak se na půdu rodinného domu této rodiny dostal, není známo, ani kdo dopis přepisoval na stroji. Cituji z tohoto zápisu: Vážení! Dne v noci byl přejet osobním autem můj manžel Tomáš Lacko, bytem Mutěnice č Doposud je pachatel neznámý. Proto vás žádám, zdali je možné, abych u tohoto vyšetřování osobně byla nápomocna. Pro informaci uvádím: 1. Kdo tehdejšímu lékaři MUDr.Václavu Chludilovi přišel oznámit, že je manžel na silnici přejet od auta zůstalo nevyjasněno. 2. Dr. Chludil byl dvakrát předvolán k vyšetřování a já ani jednou. Výsledek tohoto vyšetřování, je mi neznámý. 3. Manželka Dr.Chludila mi řekla, že ten šofér, co to přišel hlásit, se hrozně třásl a proč? Ten šofér byl s Dr. Chludilem na místě činu. 4. Tehdejší mutěnický starosta František Pospíšil mě řekl, že je veškeré pátrání ztíženo tím, že Dr.Chludil nechce mluvit a ani tehdejší četník. 5. Když se to stalo, manžela odvezli do nemocnice v Uh. Hradišti. Jeho kolo zůstalo na silnici rozbité, pak ho někdo přivezl do mutěnické radnice, že tam bude ponecháno, až viníka najdou. A za měsíc mě kolo vrátili a viníka nenašli. 6. Jeden kamarád, který s mým manželem pracoval mi sdělil, že mu jeden četník řekl, že mají další pátrání zakázáno. 7. Když jsem viděla, že se s tím nic neděje, jela jsem na četnickou stanici do Hodonína s dotazem, proč dále nepátrají, že je to otec dvou malých nezaopatřených dětí syn Jan necelé 3 roky a syn Ladislav 1 rok. Strážník mě řekl, že se to vyšetřit nedá, že ten četník, co byl na místě činu, je v blázinci a že se s ním nedá mluvit. Také mě řekl, že můj manžel byl na místě mrtev, což nebyla pravda. Zemřel až v 18. hod. Taky mě sdělil, že manžel neměl na kole rozsvícenou lampu, ta ale svítila na místě až do rána (karbidová lampa). Přesto jsem stále žádala, aby pátrání pokračovalo dále, ale on mě chtěl nabít pendrekem. Taky tvrdil, že se to stalo na silnici pod Horkama- (místo uprostřed lesa mezi Zbrodem a přejezdem u Hodonína), což nebyla pravda. Tehdy mě sdělil, že nikdy, nikdo nebude vědět, kdo jej přejel A že mají na starosti jiné věci a ne hledat, kdo přejel nějakého Lacku. 8. Na místě činu, bylo mnoho zkrvavených kapesníků, což je důkazem, že viník nebyl sám. 9. Já jsem se o tomto případě dověděla až ráno, od nějakého chlapce. Ihned jsem za ním chtěla jet do nemocnice, ale přišel za mnou do vlaku obecní strážník Fiala (byla jsem sledována a proč?), který mne přemluvil, abych tam nejela, že mě k němu nepustí. Když jsme následující den za ním přijeli, tak jim doposud nebylo známo, kdo vlastně zraněný je a teprve já jsem jim oznámila jeho jméno. Podle těchto uvedených údajů soudím, že viník byl asi některý z těch bývalých pánů a protože v tu dobu nebylo ještě tolik aut a v tu dobu bylo viděno auto jedoucí směrem na Hodonín z Bůd v Mutěnicích, vzniká u mne podezření, na majitele tohoto auta. Vždyť auto muselo být nabourané. Podrobnější informace, které zde nemohu uvádět, jsem vám ochotna sdělit ústně, budou-li mě kladeny otázky. Ještě jednou prosím prošetření tohoto případu, za což vám předem děkuji! Konec citace. Bohumila Lacková Mutěnice č

16 Manželka Bohumila sama pátrala po tom, kdo to zavinil, kdo něco ví, kdo informoval Dr. Chludila leč marně! Proč Dr. Chludil nechtěl mluvit, proč nemluvil četník, proč nebylo soudní vyšetřování tato událost se stala v době největší hospodářské krize třicátých let v ČSR. Ale přece jen synům sirotkům dle ústního podání byla vyplácena finanční podpora sirotčí - kolik, to nevím, ale moc toho nebylo. A kdo to mohl vyřídit, jedině advokát! Zemřelý Tomáš Lacko byl pak přivezen v cínové zapečetěné rakvi s malým okénkem u hlavy, aby nikdo nemohl kontrolovat, jak byl zohaven. Manželka za převoz nic neplatila to vše někdo, kdo měl moc i peníze, zaplatil. Také veškeré vyšetřování asi umlčel člověk, který měl moc (advokát?), který všechno asi podplatil, zatajil a všichni ti, kteří byli do tohoto případu zainteresováni se ho báli (Ono se tehdy něco šeptalo, kdo je viník, ale?. Každý člověk, který vykoná něco zlého, neúmyslně nebo z nepozornosti nebo z nedbalosti někoho při dopravní nehodě usmrtí, snaží se vyhnout zodpovědnosti. Vině a trestu, která po činu následuje. Vymýšlí, jak z tohoto podezření uniknout. Chce se vyhnout následkům, případně trestu. I když se mu to podaří před veřejností utajit vlastní svědomí umlčet nemůže nikdy. Zmítá se ve spánku, i když nebyl dopaden, nebo usvědčen z činu. A slyší-li o nějakém zločinu, myslí hned na svůj. Provinilec mívá někdy štěstí, myslí-li si, že jeho čin nebyl odhalen. Ale nikdy nebude mít jistotu, že odhalen nebude. Žije stále ve strachu, že jeho čin bude odhalen a on potrestán. Člověk se někdy pozastaví nad tím, jak podivně se shlukují události kolem některých lidí. Jakoby byly jádry tajemných magnetických polí, k nímž se sbíhají silokřivky duševních dějů se zvláštní složitou zákonitostí. Byla to otázka vlastního svědomí, zda všichni ti, kteří byli jmenováni, kteří o této tragedii věděli, viděli vyšetřující spis, znali (asi) viníka, který tragedii zavinil, viděli nabourané auto, znali majitele tohoto auta a přece mlčeli. Viník, účastník nehody, který neopatrně nebo pod vlivem alkoholu řídil auto, a který zavinil zranění cyklisty Tomáše, otce dvou dětí, na jehož následky ve věku 29 let zemřel, se bál přiznat, bál se soudu, měl asi neomezenou moc, snažil se umlčet svědomí, zákony i svědky a asi pod vyhrůžkou všechny umlčel všichni se ho báli. Viník unikl soudu lidskému, ale soudu.neunikne! Ještě jednu myšlenku, která je na pozůstalosti zaznamenána: Když dospěl mladší syn Ladislav, matka mu navrhla, aby se dal k policii, aby mohl pátrat v archivech uložených na policii, a aby tak odhalil viníka této tragedie. Marně, k policii se nedostal! Druhým synem by akademický malíř Jan Lacko. Tolik o nevyjasněné tragedii, která se stala před osmdesáti lety. Ladislav Prčík Vysvětlení zpráva pro mutěnické spoluobčany! Téměř v každém zpravodaji Naše Mutěnice nabízíme historické fotografie, které připomínají dávno zašlé doby, kroje, historie rodů, rodin a je potěšitelné, že naši starší spoluobčané, ale i střední generace, se o ně zajímají, pátrají ve svých pamětech, porovnávají co jim utkvělo v paměti a na co se již nepamatují, jsou zvídaví Mnohdy ani ti, kteří nám historické fotografie půjčují, neví, koho vlastně fotografie připomíná a táží se nás starších. Tak např. v minulém Jarním zpravodaji Naše Mutěnice, jsme zveřejnili rodinnou fotografii zakladatele mutěnické kroniky pana učitele Františka Vaculoviče ( ) s manželkou, dvěma dcerami a synem. Byl jsem dotazován, jak to, že na fotografii NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ Dne 18.dubna tohoto roku se uskutečnil v Mutěnicích Pod Bůdama I. Den otevřených sklepů. Organizátorské práce se ujali členové vloni založeného občanského sdružení Bůdy Mutěnice. Celá akce byla připravována s velkým časovým předstihem. Bylo nutné zajistit především vinaře, kteří budou ochotni investovat svůj čas, prostory a hlavně víno. Nejednalo se totiž o akci typu Pochod vinoje pan Vaculovič vyfocen s dvěma dcerami, když měl jen dva syny. Pro informaci uvádím, že pan František Vaculovič učil 17 let v Týnci na Břeclavsku. Měl celkem pohnutý život. Oženil se, jeho manželka pocházela z Břeclavi. Narodili se jim dvě dcery a syn. Bohužel, zlá nemoc tuberkulóza, ukončila předčasně v dospívání, život všech tří dětí i manželky. Pan Vaculovič, se pak vrátil do rodných Mutěnic a jako řídící učitel, učil na zdejší škole. Pak se v Mutěnicích znovu oženil. Manželka se jmenovala Hájková a měli spolu dva syny, Vladislava, který byl učitelem na zdejší škole a syna Miloslava. Tolik na vysvětlenou naším spoluobčanům. Ladislav Prčík První ročník Dne otevřených sklepů v Mutěnicích hrady, která je pořádána vždy na podzim, ale vyloženě o propagaci obce, areálu bůd a mutěnického vína. Dále byla důležitá propagace a reklama ve sdělovacích prostředcích a navázání kontaktu s Vinařským fondem ČR, který je na takové akce vybaven a zapůjčuje různé propagační materiály. V sobotu 18. dubna bylo připraveno třicet sedm vinařů ve vyšperkovaných sklepích 28 29

17 a jen se očekávalo kolik návštěvníků najde cestu do Mutěnic. Při krátkém úvodu promluvil starosta obce Dušan Horák a zazpívali naši mužáci. Tímto byl I. Den otevřených sklepů zahájen. Nakonec k nám zavítalo téměř tři sta padesát milovníků vína. Ohlasy byly většinou velmi kladné. Byla s velkým uznáním hodnocena připravenost jednotlivých vinařů, kvalita vína a pohostinný přístup k lidem. Dále byla kladně hodnocena možnost stravování přímo v areálu sklepů jak v restauracích, tak i v různých stáncích mezi sklepy. První ročník Dne otevřených sklepů v Mutěnicích Pod Bůdama se vydařil. Cíl akce, naučit lidi jezdit do Mutěnic za dobrým vínem, se začal úspěšně plnit. Proto se začalo již s přípravou druhého ročníku. Předpokládaný termín II. Dne otevřených sklepů v Mutěnicích je 24. duben roku Vladimír Trávník KULTURA Také v letošním roce uspořádal Vinařský spolek Mutěnice v naší obci výstavu vín, kterou bych rád v krátkosti zhodnotil. I když se nedal předem odhadnout počet vystavovaných vzorků z důvodu menších organizačních změn, sešlo se na výstavě rekordních vzorků vín. Z tohoto celkového množství bylo 726 bílých vín ročníku 2008 a 83 starších ročníků, 311 mladých vín červených a 50 starších. Degustace se uskutečnila Výstava vín 2009 tradičně v jídelně a dalších prostorách Základní školy Mutěnice a opět se hodnotilo 100 bodovým systémem. Jak jsem se zmínil v úvodu, bylo nutné ohodnotit úctyhodných vzorků vín. Z tohoto důvodu jsme museli přizpůsobit počet komisí, kterých bylo celkem 35. Degustace se zúčastnilo 108 degustátorů z Mutěnic a okolí, takže každá komise měla minimálně 3 členy, což je velmi důležité pro objektivnost této činnosti. Zúčastněným bych rád touto cestou ještě jednou poděkoval. Pro vystavovatele byl připraven diplom, který je opět dílem našeho spoluobčana Františka Valdy. V letošním roce jsme také přistoupili k malé změně při sběru vzorků vín. Abychom zvýšili úroveň výstavy a přitom co nejméně zatěžovali vystavovatele, čítal jeden vzorek dvě láhve á 0,75 l a jedna á 0,3 l. Třetinka byla použita na degustaci a sedmičky na samotnou výstavu. I když je tato změna pro nás pořadatele organizačně složitější, podstoupili jsme ji pro zkvalitnění požitku návštěvníků výstavy, kteří již nemusí chutnat víno z poloprázdných lahví po degustaci. Samotná výstava se po výborných zkušenostech a spokojenosti příchozích konala opět v areálu SKLE- PY JAROŠEK. Abychom však vyšli všem přítomným ještě více vstříc, rozhodli jsme se termín výstavy posunout z března na duben, kdy je počasí přece jenom přívětivější a je možné využít i venkovní prostory tohoto areálu. Jsem přesvědčen, že tato strategie v letošním roce vyšla a všichni přítomní mohli být spokojeni. Poprvé jsme na nátlak návštěvníků přistoupili i na možnost zorganizovat tuto akci v sobotu a neděli. Bohužel nedělní návštěvnost čítala pouze několik desítek hostů. Ti, kteří však této možnosti využili, nelitovali a v klidu si vybraná vína vychutnali. Kromě toho, že v neděli nebyly k dispozici všechny vzorky, měl tento den více kladů než záporů. Především všechna vítězná vína byla doplněna, čekací doba při výběru byla minimální, kdo měl katalog a skleničku z předcházejícího dne, zaplatil pouze vstupné, které však bylo sníženo, atd. Jsme připraveni tímto způsobem zpříjemnit dubnový víkend i v příštím roce a věříme, že této možnosti využije více zájemců. Samozřejmě jsme si vědomi, že je stále co zlepšovat, ale při poznávání jiných výstav lze konstatovat, že naše v Mutěnicích patří svou úrovní k nejkvalitnějším v širokém okolí. Všem vinařům a pořadatelům chci poděkovat za spolupráci a dodané vzorky, za podporu obecnímu úřadu, základní škole, panu Jaroškovi a všem sponzorům. František Dubina předseda vinařského spolku 30 31

18 S P O R T MUTĚNICK Ý Sezóna 2008/2009, která skončila posledními zápasy 14. června, se znovu zařadí mezi nejúspěšnější v historii klubu. Všechna mužstva si totiž zachovala příslušnost ke svým soutěžím i pro příští ročník. Třešinku na dortu přidali dorostenci, kteří vyhráli jihomoravskou krajskou I. třídu a vybojovali si postup do krajského přeboru. Přípravka (trenéři M. Bravenec, P. Weigl, V. Michna) si na jaře vedla podobně jako na podzim a v nejlepší soutěži přípravek na okrese Hodonín obsadila 7. místo. To určitě není špatné, v kategorii mladší přípravky (r a mladší) jim navíc dorůstá pod vedením Jendy Froňka a Franty Lamáčka řada dalších nadějí. 10 branek vstřelil na jaře Roman Weigl, čtyři Adam Michna, dvě Pavel Jagoš a jednu Aleš Hodes, Robin Kramář a Marek Hanák. Kromě mistrovské soutěže se zúčastnili i E-ON Junior Cupu v Hodoníně, kde v konkurenci 12 mužstev obsadili 10. místo. Mladší žáci (trenéři K. Růžička, J. Musil, J. Štipčák) na jaře znovu potvrdili, že v Mutěnicích vždy patří mezi nejlepší. V celém soutěžním ročníku prohráli jenom pět utkání a obsadili krásné 4. místo. Před sebe pustili jenom béčka Veselí a Břeclavi a céčko Šardic, které přece jenom disponují silnějšími kádry, jenž si dle potřeby doplní. Nejlepšími jarními střelci se stali Karel Růžička (15) a Zbyněk Švagerka (13). Druhý jmenovaný byl navíc s 40 brankami nejlepším střelcem F O T B A L celé soutěže! Jakub Pavelka přidal 7 branek, Tomáš Varmuža, který k nám přišel na hostování ze Šardic, čtyři a Rudolf Láník dvě. Velkou oporou byla i Sabina Pavková, kterou si kluci sami zvolili svou kapitánkou. A to je pro dívku pocta jako hrom. Nutno dodat, že si to Sabina za své výkony i přístup k tréninkům právem zaslouží. Starší žáci (trenéři P. Špera, R. Trávník, vedoucí mužstva R. Šmíd) se i přes naši snahu v zimě neposílili, takže na jaře spoléhali na stejné hráče jako na podzim. Svým hráčům trenéři věřili a kluci je nakonec nezklamali. I když v úvodu jara se nedařilo optimálně, v šesti posledních zápasech si připsali z maximálně možných osmnácti bodů šestnáct a s přehledem si zajistili účast v krajské soutěži i v příštím ročníku. Oproti podzimu se hodně zlepšila, vyjma utkání v Lanžhotě, obrana dirigovaná Honzou Švagerkou s brankářem Filipem Kratochvílou v zádech. Střelecky mužstvo držel Víťa Foněk, který dal na jaře 6 branek. Při lepší střelecké mušce to ale mohl být i dvojnásobek. 4 branky vstřelil Andrej Šebesta, 3 David Prčík a Martin Šmíd. O zbylé 3 branky se postarali mladší žáci Zbyňa Švagerka a Karel Růžička, kteří starším žákům vypomáhali. Do základní sestavy patřil i další mladší žák Jakub Pavelka. Dorostenci (trenéři M. Antoš a J. Balaštík) předváděli na podzim i na jaro vyrovnané výkony, které jim zajistily zaslouženě 1. místo v krajské I. třídě. Už do tak kvalitního kádru v zimě přibyl ze Šardic se vrátivší Víťa Lamáček, který sestavu vyšperkoval. Dorostenci se ale hlavně opírali o vyrovnané výkony ve všech řadách, takže chválit jednotlivce je zbytečné. V celé soutěži inkasovali suverénně nejméně branek (23!) a na jaře ztratili body jenom v Bučovicích a na domácím hřišti po remíze s Ratíškovicemi. Rozhodující zápas s Rohatcem však díky brance Fotka je bezprostředně po vyhraném zápase ve Slavkově. Lukáše Trávníka zvládli na výbornou, čímž získali rozhodující trhák v boji o 1. místo. Z věkových důvodů dorost opouští jenom Milan Hodes a David Bravenec, takže je předpoklad, že se výkonnost mužstva ještě zlepší. Důležité je i to, že kluci už pomalu nakukují mezi muže, kde rovněž dokazují svou výkonnost a hlavně pro B-mužstvo jsou velkým přínosem. 15 branek vstřelil Radim Brankáři zleva: Gábor Radim, Chludil Jakub. Dolní řada zleva: Skočík David(1), Trávník Lukáš, Holešinský Radim, Konečný Tomáš, Šmíd Roman, Lamáček Vít,Čepil Marcel, Brablc Stanislav Horní řada zleva: trenér Marek Antoš, Varmuža Pavel, Hodes Milan, Kupčík Luboš, Bravenec David Čepil Jakub, Pospíšil Petr, Konečný Michal,.as.trenéra Balaštík Jan. Na fotce chybí: Skočík David(2), Možíš Michal 32 33

19 Holešinský, který si připsal i premiérový start v MSFL, 11 Lukáš Trávník, 7 Jakub Čepil a Víťa Lamáček, 3 Marcel Čepil a věčně zraněný Tomáš Konečný a dvě Milan Hodes. Pochvalu zaslouží i obrana se stopery Davidem Bravencem a Pavlem Varmužou (r. 93!), gólman Jakub Chludil a další hráč r. 93 Luboš Kupčík. Hráči r. 93 (ještě R. Gábor a P. Pospíšil) tak po roce opět slaví postup, vloni to bylo za žáky a letos už za dorost! B mužstvo se v I. B třídě zachránilo, takže musí panovat nakonec nad jeho výkony spokojenost. I když ne každý zápas béčku vyšel. Stejně jako na podzim hodně záleželo, zda na hřišti byli matadoři, tedy Petrové Bílek a Zemánek. V posledním kole zaskakoval Peťa Zemánek u áčka a béčko si odvezlo debakl z Hlohovce. Jinak ale kluci kus práce udělali, znovu se probudil třeba Martin Krejčiřík, nadějné výkony podával Michal Vydařilý i další. V závěru je dobře doplňovali dorostenci, kteří si nahlas řekli o více pozornosti a to nejen u béčka, ale i u áčka. Škoda, že v průběhu sezóny přestali hrát nedávní dorostenci Jirka Kot, Jirka Zálešák a Peťa Šnajdr. Vzkaz pro ně: Po prvním neúspěchu se to, kluci, nebalí. Chce to zabojovat a porvat se o své místo na slunci. Takového trenéra, jakého v osobě exligisty a ratíškovického rodáka Peťe Zemánka družstvo má, už stěží najde. O to nás všechny jejich přístup mrzí dvojnásob. A mužstvo se na jaře těžce zvedalo ze sestupových vod. Přestože několikrát to už vypadalo, že se jim vzdálí, zase přišla porážka a sestupové příčky se přiblížily. O našem bytí a nebytí tak rozhodovalo až poslední kolo, ve kterém jsme museli bodovat doma v Šardicích s Uničovem. Po bojovném výkonu se nakonec áčku koučovanému v posledním zápase Peťou Zemánkem podařilo silný Uničov poměrně s přehledem porazit, a tím si A mužstvo zajistilo účast ve třetí nejvyšší soutěži v ČR i v příštím roce. Ale zda skutečně budeme hrát v MSFL, to v době, kdy vzniká tento článek, nevíme. Náročnost soutěže hlavně na finance je zjevná, a tak výbor FK zvažuje přihlášení do jiné soutěže. Kam jsme se přihlásili, to v tuto chvíli již víte. Jinak áčko na jaře i přes úzký kádr nepodávalo špatné výkony, mnohdy nás od lepšího výsledku dělilo jediné, a to góly. O ty se staral hlavně navrátilec z Fulneku Dalibor Koštuřík, který se trefil šestkrát. Tři branky přidal Vít Vrtělka, dvě Dalibor Lacina, Ruda Obal a nový kapitán mužstva David Helísek. Ten chytil skutečnou fazónu a byl na jaře zřejmě našim nejlepším hráčem. Jistotou v bráně byl exolomoucký čahoun a někdejší velký talent naší kopané Jindřich Skácel, dobrými výkony se prezentoval i obránce či záložník Ševčík. Naopak zklamáním byl Páleník, jehož poslední angažmá bylo ve Skotsku. Přišel k nám zřejmě zraněný, takže vydržel jenom úvodní zápasy a zbytek jara absentoval. FK Mutěnice v létě Díky rekonstrukci hlavní hrací plochy, jejíž součástí je kromě nové trávy i systém automatického zavlažování, který opět výrazně vylepší komfort na našem hřišti, se bohužel letos neuskuteční letní filmový festival. Milovníkům pohyblivých obrázků slibujeme, že se příští rok znovu pokusíme pojízdnou maringotku do Mutěnic přitáhnout a filmy tak promítat. Letos nám to, prosím, promiňte. O problémech s áčkem píšeme výše. Starosti, ale pozitivní, nám přidali postupem dorostenci, neboť v krajském přeboru musíme mít dorosty dva, tedy starší a mladší. Přestože máme nynější ročníky poměrně hojné, dva dorosty jenom z vlastních zdrojů nevytvoříme. Proto se budeme muset porozhlédnout po okolí. Spolupráci nám nabídly např. Hovorany, a tak věříme, že se nám dorost podaří připravit tak, aby nám ve vyšší soutěži nedělal ostudu. Celková bilance ročníku 2008/09 v číslech: A mužstvo 11. místo : bodů B mužstvo 9. místo : bodů Dorost 1. místo : bodů Žáci starší 7. místo : bodů Žáci mladší 4. místo : bodů Přípravka 7. místo : bodů SDH Mutěnice informuje Určitě jste si všimli, že v areálu hasičské zbrojnice stojí bohatě vyřezávaná socha sv. Floriána. Je to patron hasičů a kominíků. Autora této sochy pana Františka Valdu (pod přezdívkou Picaso) určitě mutěnickým občanům nemusím představovat. Jeho nabídka zhotovit sochu pro hasiče nás mile překvapila a bez rozmýšlení byla přijata. V listopadu loňského roku začal pracovat a na první jarní den byl socha postavena na své místo před hasičskou zbrojnicí. Naše přání je, aby tato dominanta krášlila okolí hasičské zbrojnice, zároveň pro naši Závěr Děkujeme všem trenérům, hráčům, sponzorům i fanouškům za přízeň a podporu v soutěžním ročníku 2008/09. Jenom díky Vám všem jsme dosáhli takových výsledků, na které můžeme být právem pyšní! Všem občanům Mutěnic přejeme hodně příjemných zážitků při letních dovolených a na podzim zase v Mutěnicích na fotbale na viděnou. Petr Blaha obec byla místem, kde návštěvníci, kteří k nám přijedou, budou obdivovat jaké máme šikovné lidi. S takovou tvořivostí. Ještě jednou panu Františku Valdovi patří od nás poděkování a panu Václavu Ištvánkovi za jeho výpomocné práce taktéž. Dne byla socha posvěcena naším místním farářem Pavlem Pacnerem, pozvali jsme taky bývalého p. faráře Jiřího Čekala, který naše pozvání mile přijal. Toto nedělní odpoledne se vydařilo jak počasím, tak i účastí občanů z Mutěnic i blízkého okolí. Kdo přišel, určitě si odnesl pěkný zážitek

20 M E T L A! Prodejce! Pálení čarodějnic to je tradice, na kterou se nezapomíná. I naše organizace měla táborák a program, i když jsme finišovali s úklidovými pracemi na nedělní svěcení sochy. V měsíci dubnu naše jednotka vyjížděla 3x k požáru a jeden výjezd byl k dopravní nehodě. Začátkem května, vzhledem k suchému počasí, byly dva výjezdy k požáru travnatého porostu. V hasičské zbojnici byly provedeny celkové omítky garáží, malířské a natěračské práce. Do kuchyně byla na zakázku zhotovena nová kuchyňská linka. Od sponzora firmy FCC STAV p. Turzíka nám byla věnována elektrická trouba, myčka, dřez a také sponzor zaplatil veškeré obklady a zednické práce při rekonstrukci. Dále děkuji dalším sponzorům: p. Balusová koláče na svěcení sochy p. Balaštíková zákusky na svěcení sochy p. Jagoš víno p. Joch víno p. Trávníková finanční částka p. Mokrý finanční částka p. Zimolka M. finanční částka p. Charuza automatická pračka a obecnímu úřadu za spolupráci. Poděkování všem členům za organizaci a úklid. Jiřina Chmelařová Hlášení místním rozhlasem: Dne 1. května bude na tržnici soukromý prodejce pan K, prodávat: Jablka - Golden cena 9.- korun/kg Jablka - Jonagold cena 19,- korun Banány cena 14,- korun Papriky, rajčata, ananas Sešlo se tam asi 30 lidí, přijel v hod. Ze skříňové Avie začal vykládat na zem bedny s nabízeným zbožím. Vytáhl také malou váhu a všechno nabízené zboží podle požadavku kupujících nabíral do igelitových sáčků a na váze odvažoval. Chvíli jsem pozoroval prodávajícího. Tak např: Prosila bych banány. Měl tam bednu se zdravými banány a dvě bedny s již narušenými banány. Nejprve dal do sáčku banány zdravé, ale každému přidal i trs nebo i dva trsy banánů již z více jak poloviny narušených, černých. To pak na váze odvážil, neinformoval kupujícího kolik toho je a pak účtoval. Přišel jsem na řadu i já. Žádal jsem 5 kg jablek Golden, 5 kg jablek Jonagold a 2 kg banánů - z toho byl jeden trs zpola narušený hnilobou. Ani slovo neřekl, kolik toho bylo, kolik které zboží stojí spočteno, sečteno, platil jsem 296 korun. Při placení jsem se trošku pozastavil nad sumou peněz, byl jsem v domnění, že jablek je více, než dvakrát 5 kg. Odjel jsem autem domů a doma jsem zboží převážil: Jablka Golden 4,30 kg, jablka Jonagold 5,30 kg, banány necelé 2 kg. Čili, asi 11 kg jablek, plus banány nic moc. Z toho množství jsem měl již 6 jablek narušených hnilobou. Kolik stálo kg jablek? Bylo hlášeno rozhlasem - 9 a 19 Kč, banány bylo hlášeno za 14 korun!?!? Ale za co jsem platil 296 korun, zůstává záhadou kolik vlastně stálo kilo jablek??? Vrátit prodávajícímu zboží, jsem se neodvážil, poněvadž jsem s ním byl již doma. Občané pozor na nepoctivce, kteří chtějí prodat za každou cenu! 36 37