ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ 3/2013 FOTOIMPULS. Stanislav Voksa, Nedělní odpoledne

Transkript

1 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ FOTOIMPULS 3/2013 Stanislav Voksa, Nedělní odpoledne

2 OBSAH 3 Pozvánka na Valnou hromadu VSVF Nový název Impulsu 4 TÉMA Amatér, Jak to slovo vzniklo? Amatér od slova krásný... 7 Je slovo amatér pejorativní? 8 SOUTĚŽE Premiéra Výstavní kolekce Porota udělila ceny 15 Oka-mžiky života Národní soutěž a výstava amatérské fotografie Svitavy propozice 18 OSOBNOSTI Martin Lukeš 22 KDE FOTÍM JÁ Slavonice víkendový seminář 26 VÝSTAVY 4. Salon východočeské fotografie 27 Výstava Sudety uvnitř v Mnichově 28 Den fotografie v Náchodě a Hronově 29 XIV. Labyrint ročník Blatenského fotofestivalu 31 Hradecký fotoklub Omega Vítězové XXIV. ročníku Premiéra FOTOKLUBY Setkání fotografů v Hronově, Když se fotografové sejdou schodů na Homoli, Docela malá galerie Alfa 34 VZDĚLÁVÁNÍ Základy fotografování pro každého, Kurz základních fotografických dovedností 35 Digitální fotografie ročník Týdne uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby 37 Nová kniha Jiřího Havla 38 Knihaření - ruční vazba knih 39 Historické techniky 40 MAPOVÉ OKRUHY Zpráva o vyhodnocení 42. ročníku Ratibořického mapového okruhu 41 Letošní ročníky mapových okruhů A je tu zase konec dalšího roku. Uzavíráme kapitolu fotografického života roku Můžeme hodnotit, co se podařilo a co nikoli. Je toho hodně, co se v našem sdružení stalo. Není jiného fotografického uskupení, které takto soustavně a vytrvale po několik let nabízí fotografické veřejnosti zábavu, vzdělání, účast v soutěžích a na výstavách. Stále nám chodí pozvánky na to či ono. Stále nás někdo atakuje dotazy, co chcete dělat, co by Vás zajímalo, co pro Vás můžeme udělat? Přijde nám to normální, protože tím žijeme, ale úplně normální to není. Pokud si zjistíte stav v jiných koutech země, tak se dozvíte o dalších zajímavých akcích, ale nikde nejsou organizovány a zaštítěny tak profesionálně, jako v našem sdružení. Je to zásluha těch, kteří se o naše sdružení starají. Je to zásluha Vás, kteří akce navštěvujete. Je to zásluha těch, kteří zajišťují, aby to takové mohlo být. Díky jim všem. A na závěr přeji spolu s kolektivem, který fotografické akce připravuje a stará se i o tento časopis: DOBRÝ ROK Vladimír Skalický Lanškroun Fotoimpuls č. 3/2013 Vydává: Středisko amatérské kultury IMPULS Hradec Králové ve spolupráci s Volným sdružením východočeských fotografů Graficky upravil: Mario Alfieri Tisk: Tiskárna Alkapress Hradec Králové Náklad 250 ks Neprodejné Neprošlo jazykovou úpravou Uzávěrka příštího čísla 1/ února 2014 Příspěvky do zpravodaje Fotoimpuls zasílejte na adresu: SAK IMPULS, Pospíšilova 365, Hradec Králové Telefon: , fax: , foto@impulshk.cz Registrováno na MK pod evidenčním číslem: MK ČR E 2153 Vychází za finančního přispění Ministerstva kultury ČR

3 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ NA 19. VALNOU hromadu Volného sdružení východočeských fotografů sobota 22. února 2014 OD 10 HODIN Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové Program 1. část: 1. Prezentace 2. Zahájení a schválení programu 19. valné hromady VSVF 3. Zpráva o činnosti VSVF za rok Zpráva o hospodaření VSVF za rok Revizní zpráva ke stavu účetnictví VSVF za rok Plán práce VSVF na rok Volba rady VSVF 8. Volba revizní komise VSVF Nový název Impulsu Dne 9. září 2013 schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje usnesením ZK/8/426/2013 nový název Střediska amatérské kultury Impuls, a to Impuls Hradec Králové, centrum podpory uměleckých aktivit. Pod novým názvem bude organizace existovat od 1. ledna O tom, zda je stávající název, který vznikl v době, k d y s e v r o c e o r g a n i z a c e t r a n s f o r m o v a l a z Okresního kulturního střediska, vyhovující, se začalo diskutovat počátkem letošního roku s nástupem nové ředitelky. Názory se různily jak uvnitř organizace, tak mezi četnými partnery a spolupracovníky Impulsu. Na webových stránkách Impulsu byla zveřejněna anketa, aby se POZVÁNKA 9. Návrh na udělení čestného členství VSVF a jeho schválení 10. Diskuse 11. Usnesení 12. Závěr Program 2. část hodin 4. Salon východočeské fotografie 2014 Slavnostní vernisáž Mgr. Vítězslav Krejčí v.r., předseda k problematice mohla vyjádřit i širší veřejnost. Ukázalo se, že pod spojením středisko kultury si lidé skutečně představují kulturní zařízení, které jim zprostředkuje kulturní zážitky, nikoliv organizaci, která podporuje aktivní umělecký rozvoj. V názorech se promítly i generační rozdíly a také rozlišný pohled odborné a širší veřejnosti. Nakonec se zrodil název, který doporučil ke schválení výbor pro kulturu a památkovou péči a následně jej schválila rada kraje i zastupitelstvo. V novém názvu se promítá mimo jiné sídlo organizace, jako je tomu v případě ostatních příspěvkových organizací zřizovaných Královéhradeck ý m k r a j e m, n a p ř. S t u d i j n í a v ě d e c k é k n i h o v n y v Hradci Králové, Regionálního muzea v Náchodě či Hvězdárny v Úpici. Pojem impuls v novém názvu obstál, neboť organizace je skutečně impulsem pro amatérské umělce a jejich další rozvoj. Věříme, že nový název bude přijatelný pro všechny partnery a spolupracovníky a zároveň děkujeme všem, kteří přispěli svými názory k jeho vzniku. Jaroslava Vydarená, ředitelka VOLNÉ SDRUŽENÍ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ 3

4 TÉMA ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ AMATÉR AMATÉR JAK TO SLOVO VZNIKLO? V oblasti fotografie, stejně jako v mnoha dalších oblastech výtvarného umění (ale i sportu) je slovo amatér velmi hojně užíváno v nejrůznějších podobách a významech: amatérsky provedeno, amatérský výtvarník, amatérismus, amatérská soutěž atp. Velmi často má použití slova amatér zlehčující, nebo dokonce hanlivý význam. Posouvá předmět doplněný tvarem slova amatér do nižší kategorie proti profesionální úrovni. Slovníky cizích slov vykládají význam variant slova amatér téměř stejně: Amatér - neprofesionál; znalec oboru nebo činnosti bez profesionální přípravy; ochotník; sportovec, který neprovádí sportovní Premiéra 2013 Jiří Kroul, Cestovní deník 4 činnost jako své povolání. Amatérismus - provozování něčeho ze záliby, nikoliv z povolání. Amatérství - profesionální nezpůsobilost k vykonávané činnosti, neschopnost. Amatérský - ochotnický Známe ovšem původní použ i t í t o h o t o v ý r a z u, v y c h á z e j í c í h o z francouzského slova aimer, což v překladu znamená milovat? Abychom se to dověděli, musíme se vrátit k počátkům moderního sportu, a to jezdectví. Jezdecké dostihy v současném pojetí začala provozovat v 18. století ang l i c k á š l e c h t a. K t o m u t o ú č e l u s i u svých sídel zřizovala stáje závodních koní, o které se starali a současně na nich závodili najatí zaměstnanci. Ti byli na startovních listinách dostihů uváděni j a k o j e z d c i. O b j e v o v a l i s e v š a k i případy, že majitel koně byl natolik jezdecky zdatný, že se na svém koni závodů účastnil osobně. Pro odlišení od jezdců zaměstnanců byl takovýto šlechtic na startovní listině uveden jako amatér. Nikoli tedy ve významu, který by jej zařazoval do kategorie méně kvalitních jezdců. Toto označení nevypovídalo ani o žádných výhodách, které by měl oproti soupeřům. Vyjadřovalo skutečnost, že se jedná o osobu provádějící zdarma a ze záliby činnost, kterou miluje. Jiří Zikmund Amatér od SLOVA krásný... Stálý spor o slovíčka amatér a profesionál. Mnozí za těmito slovy vidí rozdíl, kvůli kterému se řadí do skupin, ve kterých působí nebo se kterými se alespoň ztotožňují. Vztah obou skupin se během času měnil a stále mění a pohledem do minulosti můžeme najít základy současného vzájemného vztahu. Píši do fotografického plátku, proto si dovolím sdělit svůj pohled na amatéry a profesionály přes fotografii. V minulosti, kdy byla fotografie ještě v plenkách, nebylo dáno každému, aby tuto oblast lidské činnosti pěstoval. Na počátku najdete lidi vzdělané, zručné, na výši v oblasti existenční a v mnohém

5 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Premiéra 2013 Eva Stanovská, Premiéra pohledem mého kocoura i na výši estetické. Fotografování bylo nejen zálibou, ale i prací, která vyžadovala finanční zázemí toho, kdo ji pěstoval. A zde spatřuji základy toho, čemu se začalo později říkat profesionál. Byl to člověk, který to uměl, který na to měl a který v mnohém případě náklady s fotografií spojené hradil jejím prodejem. Zdokonalováním oboru, a tím i zjednodušováním vzniku byla fotografie zpřístupněna stále širšímu okruhu zájemců. Do oboru se dostává mnoho lidí, kterým fotografie učarovala, ale kteří se jí primárně neživí. Na počátku tohoto období to byli lidé, kteří to stále museli umět - znát řemeslo, kterým se fotografování časem stalo. Vždyť je to doba nedávná, která pamatuje školy komunálních fotografů, kde se vyučovalo, jak fotografii technicky zvládnout. Vedle toho se tehdy stále zvětšovala skupina lidí, kteří se snaží fotografii ovládnout jako náplň Premiéra 2013 Petr Jílek, Swing volného času. Pro mnohé to je náhrada za malování nebo psaní. Je to zlatá doba amatérismu, je to doba, kdy se podle mne výrazně proti sobě obě skupiny vymezují. Výrazní amatéři nechtěli být spojováni s nekvalitními komunálními profesionály, kteří se sice řemeslo naučili, ale chyběla jim invence, která je vlastní těm, kteří fotografii dělají srdcem. Protože to je doba, kterou mnozí z nás prožili, můžeme mít pocit, že to je spor, který stále žije. Výrazný rozvoj techniky v posledních padesáti letech zpřístupnil kvalitní záznam obrazu téměř každému. Denně vznikají miliony a miliony obrázků zachycující náš život. Každým dnem se mnoho lidí snaží vytvořit krásné obrázky svého světa. Jsou to obrázky přírody, lidí, zvířat, ale i světů vnitřních. Jejich technická kvalita je na úrovni, o které se nám dříve nezdálo. Nástupem digitální fotografie padly diskuze o vývojkách, o zrnu, o roztocích nebo leštění hotových fotografií. Řemeslo se stalo součástí každého obrázku, který dnešní fotoaparát, ba i telefon vytvoří. Co se ale technikou moc neposunulo, je osobnost autora. Na první pohled se zdá, že je fotografie kvalitnější. Bez technických chyb, ostrá, barevná, formálně dokonalá. Ale je lepší? Při prohlížení vítězných fotografií různých mapových okruhů si dovolím tvrdit, že nikoli. Dnešní fotografie jsou v duchu kvality obrazu, kterou dříve zajišťovala výuka a následně každodenní chlebíček fotografií se živících fotografů, profesionálnější. Současná amatérská fotografie podle mne ale zůstala nebo se možná vrátila na základní stupeň amatérismu. Obrázky jsou líbivé, více barevné, z exotických míst, kam jsme se dříve nedostali. Ale rozhodně ne obsahově krásnější a zajímavější. Samozřejmě není vše černobílé. Ve svém okolí sleduji mnoho přátel, kteří hledají cestu k dobré fotografii. Trápí se s tím, jak do obrazu dostat to, co cítí, co za sebe chtějí říct. Nechtějí dělat popisnou fotografii, ale fotografi i, k t e r á n e s e j a k é s i p o s e l s t v í. A mohu potvrdit, že tyto fotografie AMATÉR 5 TÉMA

6 TÉMA ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ amatérismus s údivem, že se tím fotograf může uživit. Co napsat závěrem? Hranice mezi amatérem a profesionálem je dnes smazána. Průměrný fotograf živnostník - profesionál čest fotografii nedělá. Kdežto dobrý amatér ano. O takovém amatérovi můžeme prohlásit, že dělá profesionální fotografie. Dělá je prostě dobře a kvalitně. A to poselství? Dělejme fotografii dobře profesionálně, bez ohledu na to, zda se jí živíme nebo ji děláme pro její krásu To přeje Vladimír Skalický, Lanškroun Premiéra 2013 Miloš Buček, Pod bílou peřinou opravdu vznikají. Jsou zajímavé, mnohdy tajemné, mnohdy podivuhodně krásné. Hranice mezi amatérem a profesionálem se posunula do roviny, kdy o dobré fotografii říkáme, že ji vytvořil profesionál, bez ohledu na to, jestli si autor fotografií vydělává či nikoli, a o špatné řekneme, že je to čirý Premiéra 2013 Vítězslav Krejčí, Zvířené živly v představách ticha 6 Tak předně, stejně jako nemám rád členění lidí na amatéry a profesionály, tak podobně mně vadí přespřílišné užívání cizích slov. Pejorativní. Proč ne třeba české hanlivý. Každý by okamžitě věděl, o co jde. (Nebo že bych přesný význam tohoto slova ve slovníku cizích slov hledal sám?). Dovolíte-li, vztáhnu následující úvahu o amaterismu na svoji osobu. Vrátíme se v čase o více jak 20 let zpět. Počátkem sladkých devadesátých let, jsem se rozhodl, že povýším svého již 25 let provozovaného koníčka na povolání. Řeč je pochopitelně o fotografování. Bez jakékoliv úřední potřeby předložení způsobilosti jsem si vyřídil živnostenský list a stal se profesionálem. Netahá Vás to za uši? Z ošklivé kukly se najednou vylíhnul krásný motýl? Představme si to. Večer jako amatér ulehám a ráno vstávám coby profesionál, kterému snad chybělo jen to fialové sako (počátkem devadesátých let skoro uniforma podnikatelů, pozn.). O co jsem byl chytřejší, zručnější, profesionálnější? Blbost! Kolik je kolem nás, napříč profesním spektrem, profesionálů matláků, trdel, amatérů. A neříkejte, že neznáte ve svém okolí spoustu amatérů profesionálů. Co chci tímto říci je zřejmé. Rozdělujme výsled e k l i d s k é p r á c e n a p r o f e s i o n á l n í a amatérskou. Nehleďme na to, zda ji odvedl amatér či profík. Pro mne slovo amatér hanlivé není!

7 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Premiéra 2013 Stanislav Voksa, Jaro v Pardubicích Dobré světlo všem amatérům a profesionálům přeje Ctibor Košťál, toho času profesionální amatér, jehož fotografie živí, ale práci dělá jako koníčka. Je slovo amatér pejorativní? aneb definice slova AMATÉR v dnešní době a úroveň amatérské fotografie Musím, Vladimíre, říci, že toto téma se mi moc nezamlouvá, právě tak jako rozdělení na amatérství a profesionalismus, a to v jakémkoliv oboru. Hranice je tenká, subjektivní, nedefinovatelná a poplatná módnosti názoru. No ale dobrá. Googlím si přesný význam slova amatér a pejorativní a následuje drobná úvaha. Spíše jazyková. Pejorativnost pojmu je relativní. Nadšení divadelníci si kdysi říkali ochotníci. Slovo časem získalo lehce pejorativní nádech a tak ho honem vyměnili za slovo amatérský. Amatérské divadlo, to už je jen krůček před profesionály. To zní! Premiéra 2013 Jarmila Kacarová, Tichá místa Zato u fotografů je ve slově amatérský cosi lehce hanlivého. Kdo dal tomu slovu obsah a emoci? Zase jen my, co ho používáme. Definujeme-li si pojem amatérský v onom hanlivém významu, pak amatérská fotografie je pochopitelně špatná. Protože dobrá fotografie je profesionální (tohle slovo jsme si jako synonymum kvality zvolili také my). Jádro je v tom, že fotografický ochotník či milovník fotografie může vytvářet profesionální (tj. moc dobré) fotografie, zatímco profesionál dnes a denně produkující v rámci své profese kýčovaté portréty vytváří amatérské (tj. špatné) fotografie. A vůbec, kdo je profesionál? Co ten, kdo toho moc neumí, ale má štěstí, že se fotografií uživí? Je profesionálem ten, kdo se živí něčím úplně jiným, ale fotografii studuje na každém kroku a jeho fotografie lze považovat za umělecké? Snad ano Brr, to jsem se do toho zamotala. Jdu si cvaknout amatérský obrázek pro vzpamatování. Od teď se budu cítit býti fotografickým ochotníkem (nebo nadšencem), protože to slovo nevyjadřuje kval i t u m ý c h p r a c í, a l e m ů j v z t a h k fotografii. Mám ji moc ráda. Eva Stanovská AMATÉR 7 TÉMA Premiéra 2013 Miroslav Suchánek, Hranice stínů

8 SOUTĚŽE PREMIÉRA 2013 PremiEra 2013 XXIV. ročník fotografické soutěže Porota předseda: členové: doc. MgA. Jaroslav Prokop - vedoucí ateliéru reklamní fotografie Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně MgA. Josef Ptáček - profesionální fotograf, Praha mga. Ivo Gil - profesionální fotograf, Praha Ivan Prokop - profesionální fotograf, Praha Letošní 24. ročník fotografické soutěže Premiéra byl obeslaný 68 autory v kategoriích jednotlivá fotografie a fotografický soubor. Práce poroty byla stejně jako v minulých letech náročná. Probrat se 581 snímky a vybrat ty nejlepší není v relativně krátké době, která je pro práci poroty vyměřena, snadné. Nicméně zkušenosti členů poroty z vlastní profesionální praxe a u většiny i praxe pedagogické byly pro náročné definitivní rozhodování významnou pomocí. Jako zřejmě vždy v podobných soutěžích byly nejprve vyřazeny fotografie, které nesplňovaly základní požadavky na kvalitu estetickou, obsahovou, fotografie popisné, nesplňující technické požadavky apod. Poté ovšem nastala nejtěžší práce porotců. Během hodnocení se samozřejmě projevila individuální preference a názor na konkrétní soubory či jednotlivé fotografie. Po často i bouřlivější diskusi se ale nakonec všichni na výběru vítězných fotografií shodli. Oříškem bylo porovnávat jednotlivou předloženou fotografii se souborem. Jednotlivý předložený a třeba i kvalitní snímek může být často výsledkem náhody. V jistém smyslu je již statisticky dáno, že z velkého počtu náhodných snímků lze téměř vždy vybrat nějakou kvalitní fotografii. Tím nechci snižovat hodnocení jednotlivých zde oceněných snímků. Soubor, a tím spíše kvalitní soubor však je vždy výsledkem usilovné koncepční práce, kdy autor musí mít jasné téma vyprávění a volí formu způsob vyprávění, v našem případě použitou techniku a technologii výroby konečného souboru snímků. Porota ocenila, že se v předložených souborech a jednotlivých snímcích stále poměrně často objevují fotografie vyrobené klasickou analogovou technikou. Nakonec je poměrně hodně oceněných souborů a fotografií a na tomto místě není dostatek prostorou věnovat se každému dílu podrobněji. Porota ocenila často vysokou míru kvality fotografií, schopnost jednotlivých autorů vystihnout myšlenku, zvolit správnou formu jejího zpracování i konečné prezentace. Na druhé straně se bohužel stále objevují fotografie, kde chybějící myšlenka je nahrazena jistou zručností v ovládání Photoshopu. Fotografie jsou zmáčknutím příslušného tlačítka různě doplněné jednoduchými efekty, záměrné, ale někdy málo pochopitelné úpravy barevnosti, jinde kompiláty několika více či méně povedených snímků, použití digitálních náhražek za klasické speciální techniky atd. Tyto záchrany špatných fotografií by se ovšem na takto významných soutěžích objevovat neměly. V této souvislosti je však třeba si uvědomit a porota to často ve svých diskusích vyzdvihovala: na této a podobných soutěžích se jedná o autory amatéry v tom nejlepším slova smyslu: milovníky média fotografie. Ti pak mají nárok na různé pokusy, někdy i nepovedené a nakonec dle mého názoru je možná důležitější láska k médiu fotografie a potřeba tvořit, než jen výsledek. Snad je to v některých případech pouze složitá cesta k uvědomění si, že v každé tvorbě je důležitější vědět, co chci sdělit, mít zřetelný cíl, než pouhé využívání různých dostupných pomůcek k prvoplánovým efektům bez myšlenky. V této době rychlých a často povrchních, ale bohužel v různých médiích oceňovaných výstupů, je však náročné uvědomit si, co je smyslem tvorby. Na konci tohoto textu bych rád poblahopřál všem oceněným fotografům. Jim i všem dalším, kteří už tak úspěšní nebyli, přeji hodně sil a radosti ze svého náročného, ale krásného koníčka. Dále bych chtěl touto cestou poděkovat kolegům v porotě, J. Ptáčkovi, I. Gilovi a I. Prokopovi za spolupráci a diskuse na vysoké odborné úrovni. V neposlední řadě pak paní Janě Neugebauerové a dalším jejím spolupracovnicím a spolupracovníkům ze Střediska amatérské kultury IMPULS Hradec Králové, kteří organizovali soutěž, zasedání poroty a další následné akce vyhlášení výsledků a výstavu prací. Bez jejich náročné a vyčerpávající činnosti by se takto rozsáhlá soutěž nemohla konat. Díky Vám všem za další možnost seznámit se se současnou amatérskou fotografií. Jaroslav Prokop, předseda poroty 8

9 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Premiéra je fotografická soutěž každoročně vyhlašovaná Střediskem amatérské kultury IMPULS Hradec Králové ve spolupráci s Volným sdružením východočeských fotografů. Tento projekt se uskutečnil s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky, Královéhradeckého kraje a statutárního města Hradec Králové. Dále Premiéru podpořili FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové, FOMEI a. s. Hradec Králové a redakce časopisu FotoVideo. Je určena pro všechny zájemce o fotografii a není omezena věkově ani žánrově. Jedinou podmínkou je, aby soutěžící fotografie nebyly dosud nikde vystaveny ani publikovány. V letošním XXIV. ročníku fotografické soutěže PREMIÉRA 2013 bylo porotě předloženo 581 fotografií od 68 autorů. Slavnostní vyhodnocení XXIV. ročníku fotografické soutěže Premiéra a předání cen vítězům proběhlo v sobotu 7. prosince 2013 od 10 hodin za přítomnosti členů poroty v Galerii moderního umění, Velké náměstí 139, Hradec Králové. Součástí setkání byl rozborový seminář fotografií, které byly do soutěže zaslány a beseda s předsedou poroty doc. MgA. Jaroslavem Prokopem. VÝSTAVNÍ KOLEKCE 1. část 2. část SOUTĚŽE Galerie Na Hradě 20. listopadu ledna 2014 (budova lékařské knihovny UK) Na Hradě 91/3, Hradec Králové Otevřeno: pondělí - pátek: 8-18 hodin INFORMAČNÍ CENTRUM listopadu 2013 Gočárova třída 1225 Hradec Králové Otevřeno: pondělí - pátek: 8-18 hodin POROTA UDĚLILA: Cena VSVF Hradec Králové: (Volné Sdružení Východočeských Fotografů) Milan Křiček, Pardubice za seriál Tenisový svět 1, 2, 3, 4, 7 Martin Lukeš, Praha za seriál Yellow Cab Martin Lukeš, Praha za snímek Flatiron s přihlédnutím na snímky Směr Brounx, V Brugách a Whiski bar Kamila Olševičová, Hradec Králové za seriál Porto Jitka Rjašková, Horní Žďár za seriál Na pláži v Caorle 1, 2, 3, 4 Pavel Snoha, Svitavy za snímek Kolodiový portrét I s přihlédnutím na snímky Kolodiový portrét II a III Eva Stanovská, Dřenice za seriál Míjení 1, 3, 4, 5, 6 Kateřina Šušlíková, Mohelnice za seriál Proměna poznání Cena FOMA spol. s r. o. Hradec Králové Miloš Fic, Pardubice za seriál U Pavouka Jan Odehnal, Moravská Třebová za seriál Krajina jiná Barbora Pejšková, Hradec Králové za seriál Cesty Cena FOMEI a. s. Hradec Králové Kateřina Göttlichová, Praha za seriál Druhá strana ulice Marie Vojkovská, Krnov za seriál Estaminet 3, 4, 5 Stanislav Voksa, Pardubice za snímek Stínohra Cena časopisu FotoVideo Miloš Buček, Tišnov za snímek Loděnice v zimním spánku Miloš Fic, Pardubice za snímky Dostihy - Oranice, Pád, V cíli a Po doběhu Peter Maděránek, Prievidza za snímky Auschwitz I-I, I-III, II- I, II-II Čestné uznání Dagmar Dušánková, Broumov za snímky Tváře Indie 4 a 5 Petr Háp, Hradec Králové za snímek Hvězda Peter Maděránek, Prievidza za seriál Auschwitz-Birkenau 2, 3, 6 Vladimír Skalický, Lanškroun za snímek Les II 9

10 SOUTĚŽE PREMIÉRA 2013 CENA VSVF Jitka Rjašková Na pláží v Caorle 1, 2, 3, 4 Milan Křiček Tenisový svět 1, 2, 3, 4, 7 kateřina ŠUŠLÍKOVÁ Proměna poznání Martin Lukeš Yellow Cab 10

11 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Martin Lukeš Flatiron, Whiski bar, Směr Bronx, V Brugách SOUTĚŽE Kamila Olševičová Porto Pavel Snoha Kolodiový portrét I, II, III EVA STANOVSKÁ Míjení 1, 3, 4, 5, 6 11

12 SOUTĚŽE PREMIÉRA 2013 CENA FOMA Bohemia spol. s r.o. Hradec Králové Miloš fic U Pavouka jan odehnal Krajina jiná barbora pejšková, Cesty 12

13 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ CENA FOMEI a.s. Hradec Králové kateřina göttlichová Druhá strana ulice SOUTĚŽE stanislav voksa Stínohra marie vojkovská Estaminet 3, 4, 5 časopisu CENA FOTOVIDEO miloš fic Dostihy - Oranice, Pád, V cíli, Po doběhu miloš buček Loděnice v zimním spánku 13

14 SOUTĚŽE PREMIÉRA 2013 časopisu CENA FOTOVIDEO peter maděránek Auschwitz ČESTNÉ UZNÁNÍ DAGMAR DUŠÁNKOVÁ Tváře Indie vladimír skalický Les petr háp Hvězda 14 peter maděránek Auschwitz - Birkenau

15 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Oka-mžiky ŽIVOTA 2013 věnované Jiřímu Platenkovi Krajská knihovna v Pardubicích vyhodnotila výsledky v jubilejním desátém ročníku amatérské fotografické soutěže Oka-mžiky života věnované Jiřímu Platenkovi. Soutěž n e s e j m é n o z n á m é h o r o d á k a z Holic, který patřil mezi nejlepší fotografy - krajináře. Řadu let působil jako lektor pro fotografii při fotoklubu v Pardubicích, byl jedním z duchovních zakladatelů fotografických soutěží. Zaslané fotografie hodnotila odborná porota ve složení: amatérský fotograf Martin Komár, nezávislý fotoreportér Petr Lindner a pardubický galerista a fotograf Petr Moško (zleva doprava). Velmi nás potěšil zájem fotografů z celé republiky, kteří do soutěže poslali snímky. Letošní ročník měl tyto kategor i e : Ta k t r o c h u j i n á k r a j i n a, R o k v krajině a Krajina lásky. V první i třetí kategorii se stal vítězem Jiří Durdík (na snímku druhý zlev a ) s e s e r i á l e m f o t o g r a fi í B u n k r v krajině. Tímto seriálem získal i zvláštní cenu Jiřího Platenky. První místo v druhé kategorii obsadila Šárka Svobodová s fotografií Zasněný rybník (druhá zprava). Vítězům blahopřejeme. Soutěž Oka-mžiky bude pokračovat za dva roky. 2. místo: Jan Smekal Mezi nebem a zemí 3. místo: Karolina Granja seriál Hledání kořenů v zemi mých prarodičů Zvláštní cena Jiřího Platenky: Jiří Durdík - seriál Krajina s bunkrem II. kategorie: Rok v krajině 1. místo: Šárka Svobodová Zasněný rybník 2. místo: Šárka Svobodová Poklid na slati 2 3. místo: Jiří Durdík Dobré ráno Čestné uznání za nekonvenční přístup při zpracování fotografie: Bc. Aleš Kolomazník - Pozdní odpoledne porota Odborná porota hodnotila dne ve složení: Martin Komár, amatérský fotograf Petr Moško, pardubický galerista a fotograf Petr Lindner, nezávislý fotoreportér Iveta Komárová Koordinátor kulturních aktivit Krajská knihovna v Pardubicích vernisáž SOUTĚŽE Vyhlášení výsledků FOTOGRAFICKé soutěže I. kategorie: Tak trochu jiná krajina 1. místo: Jiří Durdík seriál Krajina s bunkrem III. kategorie: Krajina lásky 1.místo: Jiří Durdík Srdce 2 2. místo: Jarmila Kacarová První krůčky 3.místo - nevyhodnoceno 15

16 SOUTĚŽE ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury ČR pořádají NIPOS-ARTAMA a Středisko kulturních služeb města Svitavy za spolupráce Městského muzea a galerie ve Svitavách, Svazu českých fotografů, Střediska amatérské k u l t u r y I m p u l s H r a d e c K r á l o v é a Společnosti přátel fotografie. Národní soutěž a výstava AMATérské FOTOGrafie SVITAVY ročník I. CHARAKTERISTIKA A POSLÁNÍ SOUTĚŽE Posláním soutěže je konfrontace tvorby fotografů, kteří nejsou na své tvorbě existenčně závislí. Národní soutěž a následné výstavy mají za úkol nejen představit to nejlepší, co se v posledním období zrodilo na celostátní úrovni, ale také na základě porovnání jednotlivých snímků a hodnocení poroty napomoci k dalšímu uměleckému růstu amatérské fotografie. II. PODMÍNKY SOUTĚŽE 1. Zúčastnit se může každý fotograf, občan České republiky nebo cizinec mající povolení k pobytu, který se považuje za fotografa amatéra. 2. Do soutěže je možno zasílat fotografie černobílé i barevné, zásadně neadjustované a nepaspartované (to znamená nepodlepené, nerámované, nezalaminované). Fotografie nemají být starší než 2 roky. 3. Soutěž je vyhlášena pro jednotlivce (kategorie A) a kolektivy (kategorie B). Kategorie A: A01: pro autory do 21 let volné téma přímá fotografie zachycující realitu (bez ohledu na techniku záznamu) A02: pro autory do 21 let téma experiment fotografie jako fikce (bez 16 ohledu na to, jestli bylo k montáži použito postupu digitálního nebo analogového či obou těchto technologií) A1: pro autory bez rozdílu věku volné téma přímá fotografie zachycující realitu (bez ohledu na techniku záznamu) A2: pro autory bez rozdílu věku téma experiment fotografie jako fikce (bez ohledu na to, jestli bylo k montáži použito postupu digitálního nebo analogového či obou těchto technologií) Kategorie B: kolektivy Kategorie C: Téma pro rok 2014: 100. výročí narození Tomáše Bati Premiéra 2013 Kateřina Göttlichová, Za záclonou pro jednotlivce i kolektivy Pro rok 2015 je jednotné téma určeno pouze pro soutěž kolektivů: Česká krajina 4. Autor může soutěž i postupové soutěže obeslat nejvýše pěti jednotlivými fotografiemi v každé kategorii. Seriál do pěti snímků se počítá jako jedna fotografie. Kolektiv může zaslat nejvýše 15 snímků, z toho od jednoho autora maximálně tři práce. Každý autor může soutěžit jako jednotlivec i jako člen kolektivu, nikoliv v š a k s t e j n ý m i p r a c e m i. K o l e k t i v z v o l í k obeslání soutěže jednotnou velikost fotografií. Do soutěže jsou přijímány fo-

17 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ tografie od formátu 20 x 30 cm do formátu 40 x 50 cm. 5. Každá fotografie musí být označena na zadní straně v pravém rohu dole názvem snímku (u seriálu i pořadovým číslem), jménem, příjmením autora a adresou, na zadní straně v levém horním rohu uvedením kategorie, u kolektivů plným názvem klubu či skupiny a jménem a adresou autora. Na zadní straně je třeba uvést u kategorie A datum (rok vzniku snímku) a věk autora. K soutěžní fotografii nebo seriálu, které jsou zpracovány digitálně, přiloží autor CD se soutěžními fotografiemi. 6. Soutěžní zásilka pro kategorie A1, A2, mimořádnou soutěžní kategorii a kategorii B musí obsahovat přihlášku a účastnický poplatek ve výši 150 Kč. Zásilky bez vyplněné přihlášky nebo bez účastnického poplatku nebudou do soutěže přijaty a autor si je může vyzvednout pouze osobně. Přihlášku spolu s fotografiemi a účastnickým poplatkem zašlete na adresu: Středisko kulturních služeb Svitavy, Dagmar Schulzová, Wolkerova alej 92/18, Svitavy. Pořadatel nepřejímá zodpovědnost za poškození fotografií při poštovní přepravě. Pečlivé zabalení je záležitostí každého autora. 7. F o t o g r a fi e n e s p l ň u j í c í p o d m í n k y v bodech 4 6 nebudou do soutěže přijaty. Premiéra 2013 Pavel Pernet, Něco mi zní v hlavě 8. Porota vybere z přijatých fotografií mimo oceněných ještě další, které budou spolu s oceněnými vystaveny u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže ve Svitavách. O této skutečnosti budou autoři informováni. Výstava bude reprízována v dalších městech. Fotografie z výstavní kolekce (mimo oceněných) budou autorům vráceny po skončení těchto výstav, nejpozději v květnu Porota má právo vyjmout z cyklu nebo seriálu jednotlivé fotografie a hodnotit je jako samostatné snímky. 10. Oceněné fotografie budou předány do Sbírky české fotografie SČF se zachováním autorských práv. 11. Pořadatel si vyhrazuje právo použít oceněné a vystavené fotografie pro propagaci akce, a to i v budoucnu bez nároků na honorář, při zachování autorských práv. Premiéra 2013 Václav Sedláček, Světla a stíny III. HODNOCENÍ Hodnocení snímků národní soutěže provede odborná porota jmenovaná NIPOS -ARTAMA. Předsedou poroty bude MgA. Josef Ptáček. Hodnotícím kritériem je výtvarná, myšlenková a technická kvalita snímků. V každé kategorii porota ocení fotografie umístěné na prvních třech místech. Dále může udělit maximálně dvě čestná uznání v každé kategorii. Všechny vítězné fotografie budou zveřejněny v reprezentativním katalogu výstavy a na doprovodném CD. Mimo tyto ceny mohou být bez ohledu na kategorie udělována další ocenění: Cena nakladatelství Zoner Press, Cena starosty města Svitavy, Cena ředitele SKS Svitavy, Cena FOMA Bohemia za nejlepší černobílou fotografii, Cena SČF - vzpomínka na prof. Ludvíka Barana, Cena Impuls Hradec Králové, Cena časopisu FOTO. Ocenění autoři obdrží diplom a plaketu, popřípadě věcné ceny sponzorů soutěže. IV. KALENDÁŘ SOUTĚŽE Jmenování poroty: do 1. března 2014 Příjem fotografií: do 19. března 2014 Zasedání poroty: do 6. dubna 2014 Slavnostní předání cen soutěže a zahájení výstavy: 10. května 2014 Trvání výstavy v Městském muzeu a galerii ve Svitavách: 10. května až 7. června 2014 Obeslání soutěže je výrazem souhlasu s jejími podmínkami. Kontaktní adresy: NIPOS-ARTAMA, Milan Sedláček, tel , sedlacek@nipos-mk.cz, Středisko kulturních služeb Svitavy, Dagmar Schulzová, Wolkerova alej 92/18, Svitavy, tel , dagmar.schulzova@kultura-svitavy.cz Svaz českých fotografů, scf@scf.cz, Zpracoval Milan Sedláček NIPOS-ARTAMA, září SOUTĚŽE

18 OSOBNOSTI ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Martine, v letošním roce jste se podruhé zúčastnil fotografické soutěže Premiéra a podruhé si půjdete pro cenu. Dokonce letos hned dvakrát, pro cenu VSVF jak za soubor, tak i za jednotlivé fotografie. Jaký je to pro Vás pocit? Samozřejmě to byl úžasný pocit. V podstatě jsem to ani nečekal. Zvláště vzhledem k tomu, že v í m, j a k p ř í s n í j s o u n ě k t e ř í p o r o t c i v posuzování jednotlivých fotografií a souborů. Navíc fotografický soubor je něco, s čím se peru několik let a co mi nikdy nešlo. Trošku jsem se do toho dostal právě až v Impulsu, což mě dle mého názoru celkem posunulo. V loňském roce jste také obdrž e l c e n u z a s o u b o r f o t o g r a fi í z tetovacího salonu. Letos je to za soubor Yellow Cab z městského prostředí. V jednotlivých snímcích je na fotografiích zachycen život v baru i v metru, městská ulice žijící si svým všedním životem i nalezená zátiší. Takže opravdu široký záběr. Který z těch fotografických žánrů je Vám nejbližší a který naopak? Přiznám se, že nejsem zaměřen 18 Martin Lukeš Dvojnásobný vítěz XXIV. ročníku fotografické soutěže Premiéra 2013 na nějaký konkrétní žánr. Hodně fotografuji motocyklové sporty, krajinu, architekturu, ale nejvíc mě asi baví fotografovat právě život kol e m s e b e. B o h u ž e l k tomu nemám moc příležitostí. Street fotografie je poměrně těžký žánr, který vyžaduje nejenom dobré oko, ale především pohotovost, a právě v tomhle bych se chtěl zlepšovat. Jinak pro mě je v podstatě výzva každý žánr, který neumím nebo který jsem nikdy nefotil. Snažím se být ve fotografii co nejvšestrannější, takže nyní například experimentuji i s ateliérovými portréty. Takže vlastně nejste vyhraněný. Uspět s fotografií je mimo jiné umění vybrat z mnoha dobrých tu správnou a nejlepší. Jak to děláte? Dlouze přemýšlíte, nebo se rychle rozhodnete? Určitě přemýšlím. Některé snímky kolikrát ani neotevřu několik měsíců po vyfocení, abych získal určitý odstup. Tím získávám jakýsi nadhled a lépe poznám, jestli dokážou diváka přenést do děje n e b o d o a t m o s f é r y, k t e r o u j s e m z té scény cítil, když jsem ji fotografoval. Nevím, jestli je to správný postup, ale celkem mi to pomáhá právě při výběru. Mnohdy objevím silné snímky, které bych třeba přešel, kdybych je prohlížel hned po vyfocení. Ptala jsem se jenom na úspěch v posledních dvou ročnících Premiéry. Byly nějaké fotografické úspěchy ještě předtím, nebo je to opravdu Vaše Premiéra? Obešlu občas nějakou soutěž, ale větších úspěchů bylo poměrně málo. Pár mých snímků bylo letos vystaveno například na pražské Staroměstské radnici v rámci

19 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ soutěže Praha fotografická. Sice jsem se neumístil, ale i tak mě to potěšilo. Martine, mé otázky se stále točí kolem posledních dvou let Vašeho fotografování, ale jaké byly Vaše fotografické začátky? Pamatujete se na své první fotografie? Pamatuji. Focení mě bavilo od malička, ale aktivně jsem začal fotit teprve před deseti lety s nástupem digitální techniky. Pamatuji si většinu fotografií, které jsem kdy pořídil, i situace, za kterých vznikaly. Je úsměvné se dívat na ty první fotky s odstupem času. Tehdy jsem si myslel, jak jsou dobré, ale teď už vím, že dobrých snímků udělá fotograf jen pár za život. S předchozí otázkou souvisí další, na kterou asi odpovídal každý, kdo má nějakého koníčka a věnuje mu spoustu volného času. Měl jste a máte nějaké vzory? V podstatě nemám. Tím, že nejsem fotograficky vyhraněn, je spoustu fotografů různých žánrů, kteří mě oslovují. Určitě je to třeba Helmut Newton, Henri Cartier-Bresson, Sebastião Salgado, A n d r e a s H. B i t e s n i c h, a l e t ř e b a i Josef Sudek, Alfons Mucha nebo Jaromír Funke. Pak je nepřeberné množství dokumentárních fotografů, jejichž tvorbu také obdivuji. OSOBNOSTI Martine, jste fotograf samotář nebo při své tvorbě dáváte přednost společnosti? Občas fotím sám, ale nebráním se ani společnosti. Zvláště když fotím někde v zahraničí, tak je nás většinou víc a je pak zajímavé porovnávat, jak rozdílné mohou být fotografie několika lidí ze stejného místa. Ale je to většinou tak, že se na dané lokaci stejně každý rozuteče za tím svým záběrem a pak se zase někde sejdeme. 19

20 OSOBNOSTI ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Kde Vás můžeme s fotoaparátem v ruce nejčastěji potkat? Letos jsem objížděl seriál závodu plochodrážních motocyklů, dále seriál Free Style Motocrossu FMX a pak fotím docela často koncerty a hudební vystoupení. Bohužel času mám na focení poslední dobou méně, než bych chtěl. Fotografujete s plánem a rozmyslem a jdete na konkrétní místa s konkrétní představou, že právě toto a takto chci vyfotografovat, tudíž máte fotografii předem vymyšlenou? Nebo se jen tak touláte a podléháte pocitům, náladě? Spíš podléhám pocitům. Samozřejmě u reportáží, dokumentů nebo krajiny musím mít trošku představu, o čem to bude, ale když cestuji a neznám předem lokaci ani její atmosféru, tak se na to ani připravit nejde. Vždycky se tedy nejdřív snažím proniknout pod povrch toho místa a pak zachytit vnitřní pocity. 20 Nevím, jestli se mohu ptát na techniku, kterou fotografujete, protože vím, že právě fotoaparáty prodáváte (tedy alespoň to tuším). Přesto, čím vlastně fotografujete a pokud máte fotoaparátů více, který Vám nejvíce přirostl k srdci? Ano, pracuji pro firmu Megapixel, která patří k největším prodejcům fotografické techniky v ČR, ale už nejsem přímo u prodeje. Mám na starosti věci kolem našich webových stránek, komentuji veřejnou fotografickou Galerii a přednáším na fotografických kurzech pro začátečníky. Posledních deset let fotografuji na digitální zrcadlovku. Dříve Canon, v současné době Nikon, konkrétně model D800. Poslední čtyři roky to jsou zrcadlovky Full Frame, tedy se snímačem velikosti kinofilmového pole. Tyto přístroje mají velmi dobrý odstup od šumu při vyšších citli-

21 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ vostech, což je nezbytné při focení reportáží a dokumentů. Navíc umožňují maximálně kontrolovat hloubku ostrosti, což je při tvůrčí fotografii také velmi důležité. Jste absolventem Hradecké fotografické konzervatoře. Myslíte si, že vás toto studium někam ve fotografování posunulo, nebo naopak? Posunulo mě, a to strašně moc. Dříve jsem přemýšlel nad fotografií jak nad jedním bodem, nyní se daleko víc snažím do svých snímků dostat nějaký koncept a myšlenku. Navíc jsem poznal spoustu skvělých spolužáků. Nebyli jsme sice nějaký elitní ročník a páni lektoři to s námi měli opravdu těžké, ale i tak jsme byli myslím velmi dobrá parta. Co vnímám také jako ohromný zážitek, bylo poznat osobně pana Josefa Ptáčka a Ivo Gila, tedy fotografy z té staré školy. Dnes už jsou jiné trendy, jiné styly i jiná technika a podobných pánů už bohužel člověk moc nepotká a já jsem velmi vděčný za to, že mně se to v životě poštěstilo a že jsem pod nimi mohl tvořit a něco se od nich naučit. OSOBNOSTI Jste poměrně mladý a začínající fotograf, měl jste už někde svoji výstavu a nebo nějakou připravujete? Autorskou výstavu jsem zatím neměl. Nějaké fotografie jsem měl například na výstavě, která probíhala v rámci fotofestivalu Moravská Třebová, dále před lety v Bratislavě v rámci soutěže Nordfest, což byl festival severské kultury, a pak zmiňovaná Praha fotografická letos v Praze. Autorskou výstavu zatím ani nepřipravuji. Myslím, že na to ještě není ten správný čas. Máte nějaký fotografický sen? Co byste nejraději fotografoval, kdybyste se nemusel ohlížet na čas a finanční prostředky? Pokud bych nebyl omezen časem a financemi, tak bych chtěl určitě procestovat co nejvíc zemí. Láká mě vrátit se na Island, do Norska, do New Yorku, ale samozřejmě jsou i další místa, kam bych se rád podíval. Například Thajsko, Rusko, Austrálie, Nový Zéland Je toho určitě hodně. A teď nějaké reálné přání? Přál bych si umístit se v některém z ročníků soutěže CZECH PRESS PHOTO, kterou už několik let obesílám. A možná udělat nějakou zajímavou autorskou výstavu, ale jak jsem říkal, až to ve mně uzraje. Chtěl byste, Martine, něco říci na závěr? Něco vzkázat? Chtěl bych moc poděkovat porotě, že ocenila mé fotografie, čehož si strašně vážím, a samozřejmě také zmiňovaným pánům Ptáčkovi a Gilovi za to, že se mnou měli ve škole trpělivost, a v neposlední řadě také Vám. A to nejen za možnost poskytnout tento rozhovor, ale také za skvělou organizaci Impulsu a také této soutěže, která dává prostor i méně známým autorům. 21

22 KDE FOTÍM JÁ ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Slavonice Je den D, kdy vyrážíme snad máme zabaleno vše potřebné. Fotoaparát a stativ máme a nic jiného vlastně ani nepotřebujeme, je to jen pro naše blaho! Poslední kontrola kufru auta, zda něco nezůstalo doma - snad ne, uvidíme až na místě. Počasí nám zatím přeje a cesta ubíhá v ruchu pátečního odpoledne. Jsme na náměstí ve Slavonicích. Tady již čeká jedna skupinka s p o l u ž á k ů, k t e ř í n á m s d ě l u j í, ž e v hotelu, kde máme být ubytováni, prasklo topení! Ale není to nic, co by nás vyvedlo z rovnováhy, vždyť je teprve konec října a sníh ještě nezačal padat! Ale v duchu si říkám, že ty spacáky, teplé ponožky a něco dobrého na zahřátí v podobě domácí pálenky nevezu asi zbytečně. A mnu si tiše ruce, že nezmrzneme. Mám totiž sebou velkou oporu, přítele! Postupně p ř i j í ž d ě j í d a l š í a d a l š í s p o l u ž á c i i profesoři s paní Janou, hlavou a patou všeho dění a zařizování. U b y t o v á n i j s m e n a k o n e c v útulné ubytovně se spoustou starých hliněných hrnců, bábovek a jiných krásných starých věcí! Ty věci mají svůj čas již za sebou, ale každá má svou duši. Jako my všichni! Nechceme zůstat osamoceni v koutě, ale své vědomosti předávat dál, dokud síly budou na to stačit. Po ubytování a večeři máme přednášku, která nás sice zajímá, ale po tak dlouhém dnu mají všichni co dělat, aby udrželi oči otevřené. Ještě dostávám e n e z b y t n é i n f o r m a c e n a r á n o a všichni už se těšíme se do postele. Den nás vítá mlhou a jen doufáme, že brzy neopadne! Rychl á s n í d a n ě, n a b a l i t f o t o a p a r á t y a vyrážíme. Pan profesor Ptáček, guru celé akce, zde zná kdejaký kámen, cestičku či zapadlou v e s n i č k u. M á t o t u p r o c h o z e n é a hodně ví. Vede nás do Uherč i c, R a n c í ř o v a, P í s e č n é, H l u b o k é a vypráví nám, co je zde dobré vi- víkendový seminář /IKONOGRAFIE krajiny foto Josef Ptáček 22

23 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ dět, co se zde v dobách dávných dělo Odpoledne se rozejdeme každý po svém a vracíme se tam, kde se nám líbilo. Vytahujeme fotoaparáty a každý po svém se s n a ž í u d ě l a t d o b r o u f o t o g r a fi i. A jak již jednou bylo řečeno naším guru, je lepší poprděná fotka, než žádná! Scházíme se u večeře ofoukaní chladným větrem, plni nových zážitků a pocitů. Netušíme, že některé z nás čeká test a později vystoupení na téma rozepře, které máme za úkol nacvičit. Jsme rozděleni do dvou skupinek. Naše skupinka představila rozepři v rodině, druhá skupinka rozepři v parlamentu. Dle tekoucích slzí naší poroty a jejich širokých úsměvů a všeobecné dobré nálady soudím, že se nám všem vystoupení povedlo! Následovalo zklidnění v podobě retuše s ukázkami, jaké mají p r o f e s o ř i n a r e t u š v y c h y t á v k y, a později beseda, která byla ukončena pozváním na Měsíc fotografie v Bratislavě. Zase dlouhý, předlouhý den. Někteří šli zalehnout na kutě, jiným se moc nechtělo a skočili si na vesnický bál pročistit hlavu od starostí. Ranní snídaně prozrazuje, kdo ponocoval. Venku je opět mlha, že by se dala krájet! Tentokrát vyrážíme na druhou stranu od Slavonic. Maříž, Český Rudolec, prostě nádhera! Vracíme se ještě do Slavonic udělat úkoly, které nám byly zadány: libovolnou fotografii sklípkové klenby ve Slavonicích, loubí včetně kostela a jakoukoliv fotografii Slavonic, která je vystihuje, a také nejzdařilejší fotografii z víkendového semináře. Uvidíme, zda uspějeme před naší porotou. Jak tuším, opět to budou jen poprděné fotografie. Ale pocit z příjemného pobytu a nových zážitků nám nikdo nevezme. Zase jsme o krůček či krok dál a máme lepší pohled skrz fotoaparát. S tímto pocitem necháváme Jan Odehnal Slavonice za zády a doufáme, že se tam někdy opět vrátíme. Je tam totiž nádherně! Nevěříte? Zajeďte se tam podívat. Mně (nám) se tam moc líbilo! Kateřina Šušlíková 23 KDE FOTÍM JÁ

24 KDE FOTÍM JÁ ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ 24 slavonice 2013 Eliška Rafajová Eliška Rafajová Naskytla se mi možnost zúčastnit se víkendového semináře Hradecké fotografické konzervatoře ve Slavonicích. Jako partner jedné ze studentek jsem tuto možnost přijal. Pracovní název v í k e n d o v é a k c e z n ě l A r t e f a k t v krajině. Páni profesoři z HFK tuto oblast prý dobře znají, a tak to slibovalo nevšední zážitek a skvělé fotografování. Je pátek 18. října kolem 17. hodiny a my stojíme na náměstí ve Slavonicích, kde se postupně setkáváme se spolužáky mojí partnerky a se spoustou pro mě nových zajímavých tváří a také stejně postižených fotografií jako jsem já. Zároveň se dozvídáme, že v hotelu, kde máme složit své mladé a neklidné kosti, prasklo topení. My však neztrácíme hlavu, neboť v kufru našeho vozu se kromě fotoaparátů, spousty dobrého jídla, pití a teplého oblečení také skrývají dva spací pytle snad až do -25 O C. Vzápětí k nám přichází pan profesor Gil a kazí nám radost informací, že naše náhradní ubytování je mnohem příjemnější než v hotelu. Po ubytování a večeři se scházíme v největším prostoru naší ubikace a pan profesor Ptáček zahajuje přednášku svých nevyčerpatelných znalostí o krajině spojenou s projekcí fotografií. Udržet oči a mysl v bdělosti je po celodenním shonu, brzkém vstávání a dlouhé cestě takřka nadlidský úkol. Je kolem půlnoci, když uleháme do postelí nabiti vědomostmi o okolí. Ráno po snídani stojíme nad automapou a pan Ptáček určuje směr, kterým se naše kolona aut vydá. Nasedáme a jedeme vstříc dobrodružství. První zastávkou je obec Uherčice, kde parkujeme u státního zámku. Pár slov pana Ptáčka a jde se do parku zámku, který lemují aleje stromů, jejichž koruny jsou tvarovány tak, aby v letních měsících poskytovaly dostatek stínu původním obyvatelům zámku při projížďkách na koni či v kočáře. Dále dostáváme tip na nedaleký letohrádek v lese, na malé vyvýšenině stojící obelisk, který v době vzniku býval dominantou širokého okolí. Dnes se choulí mezi stromy, které ho za ta léta přerostly. D a l š í z a s t á v k a j e n a s t á t n í h r a n i c i s Rakouskem. Dostáváme volno a jedeme fotografovat to, co nás z a u j a l o, a s c h á z í m e s e o p ě t a ž u večeře. Po večeři někteří odcházejí splnit si povinnosti v podobě testu. Potom se shromažďujeme v sále hotelu, kde páni profesoři pro své žáky připravili malou zkoušku. Rozdělujeme se do dvou skupin a hlavní zápletkou ochotnického vystoupení je

25 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ představit konflikt. Obě skupiny se úkolu zhostily s nadšením, vymyšlení scénky pro osm lidí během deseti minut by mohl ocenit leckterý režisér. Potom ještě pár slov o akci Měsíc fotografie v Bratislavě a pádíme do hajan. Druhý den naše kolona aut vyráží opačn ý m s m ě r e m. P r v n í z a s t á v k a j e v obci Maříž, kde obdivujeme torzo zámku s velkou kruhovou kašnou a lavičku z žuly. Vedle zámku je alej vysázená z modřínů. Počasí opět stálo na naší straně, je nádherná lehká mlha. Další zastávka je v obci Český Rudolec. Zastavujeme u zámku, na n ě m ž s e o p ě t p o d e p s a l z u b č a s u a pravděpodobně i minulý režim. Po prohlídce, která je samozřejmě na vlastní nebezpečí, se všichni rozjíždíme do svých domovů. Musím říci, že to byl báječný víkend a jsem rád, že jsem měl tu možnost se zúčastnit. Chci poděkovat organizačnímu týmu, že jsem mohl být přítomen, a pánům profesorům za jejich nevyčerpatelné vědomosti, o jejichž zlomek jsem i já bohatší. Eliška Rafajová KDE FOTÍM JÁ Jan Odehnal Jan Odehnal 25

26 VÝSTAVY ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ 4. Salon východočeské fotografie Muzeum východních Čech v Hradci Králové 22. února - 6. dubna 2014 Ve středu proběhl ve Středisku amatérské kultury Impuls konečný výběr účastníků 4. Salonu východočeské fotografie Výběrová komise: doc. MgA. Jaroslav Prokop - vedoucí atelieru reklamní fotografie, Fakulty Multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Ivan Prokop - profesionální fotograf Praha Doc. MgA. Josef Ptáček - profesionální fotograf, Praha MgA. Ivo Gil - profesionální fotograf, Praha Komise neměla vůbec lehkou úlohu, protože vybírala z téměř 600 převážně kvalitních fotografií, které do výběrového kola zaslalo 30 fotografů, kteří měli záj e m v y s t a v o v a t s v é f o t o g r a fi e n a 4. Salonu východočeské fotog r a fi e. N a k o n e c b y l o o s l o v e n o k účasti 22 fotografů a i těm komise doporučila vystavit pouze některé práce ze svých zaslaných souborů. Fotografie na výstavu byly pečlivě vybrány s ohledem na celek výstavy. Na 4. Salon východočeské fotografie 2014 se se svými fotografiemi představí Jana Bauerová - Hradec Králové, Jan Čížková - Náchod, Jindřich Beneš - Svitavy, Miroslav Dušánek - Nový Hrádek, Dagmar Dušánková - Broumov, Miloš Fic - Pardubice, Kateřina Göttlichová - Praha - člen VSVF, 26 Radek Homola - Vrbová Lhota - člen VSVF, Miroslava Kinclerová - Opatovice n/l., Miroslav Kodrle - Havlíčkův Brod, Ctibor Košťál - Trutnov, Vítězslav Krejčí - Hradec Králové, Jiří Kroul - Slavětín n/m., Jaroslav Mareš - Polička, Stanislav Odvářka - Polička, Kamila Olševičová - Hradec Králové, Barbora Pejšková - Hradec Králové, Otmar Petyniak - Nový Bydžov, Vladimír Skalický - Lanškroun, Eva Stanovská - Dřenice, Jaroslav Tichý - Letohrad, Marcela Zuchová - Třebechovice p/o. K účasti na 4. Salonu byli přímo pozváni Petr Moško - Pardubice, Karel Hník - Vrchlabí, Radek Lepka - Lanškroun. Slavnostní vernisáž 4. Salonu východočeské fotografie proběhne po skončení Valné hromady v sobotu 22. února 2014 v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Slavnostní vernisáže se zúčastní členové výběrové komise. Hudební vystoupení zajistí mužská část Českého chlapeckého sboru z Hradce Králové. Premiéra 2013 Jiří Kroul, Rodinné album

27 ZPRAVODAJ VÝCHODOČESKÝCH FOTOGRAFŮ Výstava Sudety uvnitř v Mnichově Vrcholná prezentace výstavní kolekce lanškrounských fotografů Sudety uvnitř proběhla koncem září v Sudetendeutschen Haus v Mnichově. Místní organizací jsme byli pozváni k uspořádání výstavy, která byla prezentována na mnoha místech České republiky. Pozvání přijalo osm fotografů z fotoklubu Lanškroun, kteří svoji práci představili i na panelové diskuzi a současně zodpověděli zvídavé otázky návštěvníků besedy. Příjemnou atmosféru vernisáže výstavy, bez jakékoli známky nepřátelství nebo výčitek, prožila více než stovka účastníků, kteří viděli po letech fotografie svého domova. Návštěvu Mnichova jsme využili i k poznání města a jeho památek. Velice působivou byla noční návštěva showroomu luxusní automobilky BMW Velt. Dvouhodinové noční fotografování jsme si užili více, než návštěvu druhý den. Navštívili jsme i sousední olympijský areál, kde v roce 1972 proběhlo sportovní zápolení celého světa. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Klarubech u Plzně, které jsou proslulé svým krásným benediktinským klášterem. Další zastávka byla v Plasích na fotografických výstavách Plaská Lípa a Fotoplátno Krátké setkání s hlavním organizátorem tamního fotografického života Ivem Kornatovským bylo vyvrcholením příjemného víkendu. Třešničkou na dortu byla návštěva výstavy Aleny Vikulilové v Galerii Čerťák v Tmani. Nyní nás čeká rozhodnutí, co s výstavní kolekcí dál. Nejlepším nápadem se zdá uložit ji celou do depozitáře lanškrounského muzea. Co bude po Sudetech, to ukáže čas. Vladimír Skalický Lanškroun VÝSTAVY 27