RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: BELGIE 1

Transkript

1 Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: BELGIE 1 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze krulik@polac.cz 1. Základní údaje o zemi Počet obyvatel: (rok 2008). 2 Rozloha země: km 2. Administrativní uspořádání: Belgie je zřejmě nejvíce decentralizovanou zemí dnešní Evropské unie. Země je federací 3 regionů (Vlámsko, Valonsko, Brusel), dále členěných do 11 provincií a 44 okresů (arrondissement). Současně je země dělena podle jazykového principu na Vlámské, Frankofonní a Germanofonní společenství. 3 Kompetence federace, regionů a společenství se složitě prolínají. V pravomoci federace zůstávají zahraniční vztahy, obrana, finance, sociální zabezpečení, částečně zdravotnictví a vnitřní záležitosti. Počet obcí: Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatisace bezpečnosti. 2 Structure de la population selon le lieu de résidence < 3 Belgium, a Federal State < Luke's Belgian FOREX Cruise < (mapa). Doing Business in Belgium: PriceWaterhouseCoopers < ESN Brussels: A Heart for Students in the Heart of Europe < (mapa regionů a společenství). 4 Wikimedia: Belgique Communes < provinces10.gif>.

2 2. Bezpečnostní komunita země Policejní síly v Belgii prodělaly v posledním desetiletí hned několik reforem, a to v roce 1998, 2001 a Policejní složky, jejichž činnost se řídí dosud platným zákonem z roku 1998 o integrované policejní službě, byly v roce 2001 zredukovány z dosavadních tří sil (městská, státní tj. četnictvo a soudní policie) na dvě: Místní policii a Federální policii. Obě složky jsou autonomní, jejich řídící orgány fungují nezávisle na sobě. Mezi oběma sbory však probíhá těsná spolupráce. Společná je také kontrola nad oběma sbory, kterou vykonává Generální inspekce, spadající do resortu vnitra a spravedlnosti. 6 o Místní policie (Lokale Politie, Police Locale) zajišťuje plnění základních policejních činností jak pořádkové, tak kriminalistické povahy. Základní filosofií této policejní organisace je návrat policejní činnosti do středu komunity a výkon aktivit v oblasti prevence kriminality. Místní policie působí v celkem 196 spádových oblastech, zónách (z nich je 50 městských, tvořených jednou obcí, a 146 víceobecních, přičemž v každém okrese je minimálně jedna). Každá policejní síla Místní policie působí ve svém operačním teritoriu. V čele každé zóny stojí ředitel, který je podřízen vedení obcí (obce), které tvoří příslušnou zónu. Místní policie je přitom do značné míry úkolována ze strany místně příslušných orgánů samosprávy (starostové, respektive rady, tvořené zástupci konkrétních obcí). Finanční prostředky pro výkon takto pojaté policejní činností pochází jak z federálního, tak obecních rozpočtů. V řadách místních policejních sborů slouží aktuálně (2011) okolo osob ve služebním poměru a asi 862 civilních zaměstnanců. 7 o Federální policie (Federale Politie, Police Federale) plní specializované činnosti pořádkové a kriminální služby nebo úkoly přesahující kompetence jedné zóny Místní policie. Je podřízena ministru vnitra a ministru spravedlnosti. Ministr vnitra přitom zajišťuje úkolování sboru po linii správní (pořádkové) služby a je odpovědný za chod sboru jako celku, ministr spravedlnosti dozoruje kriminální a justiční službu (justiční stráž a vězeňská policie). 8 Federální policie provozuje služebnu minimálně v každém okresu. V celkem 27 decentralizovaných vyšetřovacích úřadovnách působí asi 85 % personálu kriminální policie. 9 Počet vyšetřovatelů na jednotlivých stanicích se liší (od 40 do 200 osob). V čele každé úřadovny stojí ředitel (gerechtelijk directeur, directeur judiciaire), kterého jmenuje král, na základě návrhu ministra spravedlnosti se souhlasem ministra vnitra a státního zástupce příslušného soudního obvodu. Organisační členění úřadoven leží plně v kompetenci regionu a zpravidla odráží kvantitu a strukturu nápadu trestné činnosti na určitém teritoriu. V řadách Federální policie je v současnosti systemizováno okolo až osob (podle různých údajů) Transformační kroky, které byly učiněny v roce 1998 a 2001, byly do značné míry zapříčiněny sérií násilných trestných činů s pedofilní motivací (zejména případ Dutroux), které vrhly na práci policejních sil Belgie stín nedbalosti a neprofesionality. 6 Politie/Police < (základní informace o policejních silách v Belgii). Wikipedia: Belgian Police < OSCE: POLIS Policing OnLine Information System < 7 Direction de la Formation < Wikipedia: Law Enforcement in Belgium < Tento zdroj uvádí (bez stanovení roku) údaj osob ve služebním poměru a asi 900 civilních zaměstnanců. 8 Dokument Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s Wikipedia: Belgian Police < 10 Pro oba sbory je někdy uváděn souhrnný údaj okolo příslušníků.

3 Koordinace a spolupráce Federální a Místní policie je zajištěna zejména prostřednictvím styčných důstojníků Místní policie, kteří jsou zařazeni na jednotlivých ředitelstvích útvarů Federální policie. Tito policisté jsou do své funkce jmenováni panovníkem, a to po vyjádření Stálé komise pro Místní policii a poradního orgánu tvořeného starosty příslušných obcí. Stálá komise pro Místní policii též zastupuje místní sbory v národním měřítku a funguje rovněž jako určitý poradní orgán pro orgány místní samosprávy pro otázky veřejného pořádku a bezpečnosti. Místní policie může být pověřena plněním úkolů Federální policie, jako například vyhledávání informací pro federální instituce, dohled nad odsouzenými, eskorty atd. Inspirativním projektem, je tzv. Systém komunálních náhrad. Ministerstvo vnitra jej začalo realizovat prostřednictvím svého Stálého sekretariátu pro politiku prevence již v roce 1995 v rámci prevence vloupání. Základní myšlenkou systému je snaha zlepšit ochranu obytných objektů. Nejprve bylo nutno (finančně) motivovat občany, aby se na tomto procesu chtěli spolupodílet. Obyvatelé vybraných obcí tak mohou, díky tomuto systému, získat zpět část svých prostředků, které použili na zvýšení bezpečnosti svých obydlí. Výběr je prováděn na základě objektivních kritérií. Dvě třetiny výše náhrady nese ministerstvo vnitra a zbývající třetinu pak samotná obec. Zohledněni jsou všichni obyvatelé obcí, které zavedly systém náhrad, avšak přednost mají určité cílové skupiny, kam řadíme seniory, občany s nízkými příjmy a občany, kteří se již jednou stali oběťmi vloupání. Obec i samotní občané se mohou o konkrétní podobě technické ochrany svého majetku poradit se speciálně vyškolenými odborníky. Akce je navíc doplněna o tématické publikace a mediální kampaň. 11 Hasičů v rámci Belgie aktuálně působí celkem okolo (5 000 profesionálů a dobrovolných hasičů). Ti jsou strukturováni do celkem 250 sborů, respektive 270 stanic. 12 Armáda Belgie (Armée belge; Belgisch leger; belgische Armee) čítá asi příslušníků a okolo reservistů. 13 Specifikem sboru je, že rozeznává čtyři zbraně (komponenty): pozemní síly, letectvo, námořnictvo a zdravotnické složky. V rámci Belgie působí dvě zpravodajské služby: Civilní zpravodajská služba (Veiligheid van de Staat, Staatsveiligheid, SV Sûreté de l'état, SE), podřízená Ministerstvu spravedlnosti a vojenská zpravodajská služba (Algemene Dienst Inlichting en Veiligheid, ADIV Service Général du Renseignement et de la Sécurité, SGR). 14 Belgian Federal Police: The Decentralised Judicial Directorates < 11 Bezpečná lokalita: Zahraniční zkušenosti < 12 Šilhánek, B., Ochrana obyvatelstva v Belgii; in: 112, 1/2012, s. 22 až Armée belge; Belgisch leger; belgische Armee < 14 Welkom op de website van de Veiligheid van de Staat <

4 3. Kriminalita v Belgii Nápad zjištěné trestné činnosti v Belgii částečně kopíruje západoevropský trend mírného nárůstu v 90. letech XX. století, zpomalujícího se v posledních letech. Tabulka a graf znázorňují vývoj v letech : 15 rok trestné činy rok trestné činy ,200,000 1,000, , , , ,000 Podrobnější 0 pohled do situace a trendů v oblasti kriminality v Belgii vypadá následovně: Krádeže a vydírání Násilí proti majetku Trestné činy proti fyzické integritě Trestné činy proti majetku a podvody Trestné činy v oblasti narkotik Trestné činy proti veřejné bezpečnosti Trestné činy proti dobrým mravům Trestné činy týkající se cizinecké legislativy Trestné činy proti svobodnému vyznávání náboženství Trestné činy proti rodině Trestné činy proti životnímu prostředí Trestné činy v oblasti evidence obyvatel Intoxikace alkoholem, destilace alkoholu Trestné činy v oblasti zbraní a výbušnin Trestné činy proti orgánu veřejné moci Porušení trestního zákoníku Trestné činy proti sexuální morálce Informační kriminalita Trestné činy v oblasti ochrany mládeže Padělání osobních dokladů Další specializované skutkové podstaty Trestné činy v oblasti pracovního práva Trestné činy v oblasti ochrany osob Trestné činy týkající se právního postavení dítěte Trestné činy proti podnikatelské etice Trestné činy proti svobodě Trestné činy proti veřejnému zdraví Trestné činy proti ochraně veřejných příjmů Porušování hospodářských právních předpisů Nelegální postup orgánu veřejné moci Porušování osobní bezpečnosti Porušení zákona o fotbalu Porušení předpisů týkající se voleb Krulík, O., Belgie: Situace a trendy v oblasti zjištěné kriminality; in: Kriminalistika, 4/2010, s. 299 až 308. Řada položek je zřejmě zpětně přepočítána, přičemž odlišnosti je možné vysledovat pouze v detailech. Pro první čtvrtletí 2011 je zřejmý nárůst zjištěné trestné činnosti oproti stejnému období předchozích let. Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2, 11 (statistika pro roky 1997 až 2007). Statistiques de criminalité < (statistika pro roky 2000 až 2010, jedná se přitom o poněkud jiné, vyšší, údaje, než u statistiky Eurostatu). 16 Statistiques de criminalité <

5 Distribuce hormonů a dopingu Obchodování s lidmi Porušování vojenského a miličního zákona Porušování práv nájemníků Jiné trestné činy Trestné činy proti bezpečnosti státu Žebrání Porušení nařízení Místní policie celkem Některé výše uvedené položky, týkající se hlav trestního zákoníku Belgie zasluhují podrobnější komentář. Raketový vývoj je třeba zdůraznit u informační kriminality. Ještě roku 2000 je v této kolonce uvedena jen čtveřice případů. Roku 2009 již je to bezmála krát více, tedy ! Další módní záležitostí jsou případy porušování práv nájemníků, známé i z České republiky, které začaly být v Belgii chápány jako trestný čin a vyšetřovány až od roku Porušení nařízení Místní policie, o kterých hovoří poslední řádek tabulky, stejně jako některé jiné kolonky (intoxikace alkoholem) by byly v České republice chápány spíše jako přestupky, než jako trestné činy. Objasněnost celkového nápadu zjištěné kriminality se pohybuje okolo 40 %. 17 Podíl tří regionů Belgie na zjištěné zločinnosti mezi lety 2000 a 2010 je následující: Region Brusel Region Vlámsko Region Valonsko Převedení tabulky do grafu přitom ukazuje, že zatímco v Bruselu a Valonsku objem zjištěné trestné činnosti stagnuje či dokonce klesá, ve Vlámsku je viditelný jeho pozvolný nárůst Co se týče srovnání podílu tří regionů Belgie na populaci země v roce 2008 a jejich podílu na zjištěné trestné činnosti (rovněž v roce 2008). Zatímco podíl Valonska je v obou případech zhruba stejný (32,4 % populace a 33,8 % zjištěné trestné činnosti), Brusel podobně jako řada jiných velkoměst v Evropě i jinde ve světě vytahuje trestnou činnost ze svého zázemí (17,6 % zjištěné trestné činnosti na pouhých 9,8 % populace země) Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 79. Site de la police féderale belge: Statistiques de criminalité < Politie Info-Zone < 0 Region Brusel Region Vlámsko

6 4. Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Požadavky pro vstup na trh na úrovní právnické osoby Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb 18 Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace Oblasti pokryté regulací Pojištění odpovědnosti za škody. Každoroční správní poplatek, odvislý od velikosti (počtu zaměstnanců) firmy. Soulad s platnými legislativními požadavky. Zákon ze dne 10. dubna 1990, o regulaci soukromé bezpečnosti, ve znění ze dne 7. května 2004 dále rozpracovávaný prostřednictvím příslušných královských dekretů, ministerských dekretů a oběžníků. Královský dekret ze dne 26. července 2007, pozměňující dekret o službách v oblasti soukromé bezpečnosti z roku Královský dekret ze dne 21. prosince 2006, o profesním výcviku soukromých stážců. 20 Federální ministerstvo vnitra jednak vytváří všeobecný právní rámec regulace sektoru, jednak každoročně vytváří zprávu o činnosti konkrétní soukromé bezpečnostní služby. 21 Příslušníci policejních sil, stejně jako pro tento účel další určení pracovníci veřejného sektoru (zejména to platí pro daňové orgány) mohou ve vztahu k sektoru soukromé bezepčnosti vykonávat určité kontrolní činnosti (ať už je to kontrola dokumentů a výkazů, nebo terénní šetření). Pojem strážní služba je chápán jako zajišťování preventivní, trvalé a periodické bezpečnosti osob a zboží, zejména v oblastech primárně nepokrývaných veřejnými bezpečnosntími sbory ( 1 zákona o regulaci soukromé bezpečnosti). Dohled a ochrana movitého i nemovitého majetku. Ochrana osob (bodyguarding). Provozování pultů ochrany. Návrh, instalace a údržba alarmových systémů. Detektivní služby v rámci obchodních domů a obchodů. Zajišťování bezpečnosti v hotelech (hotelová bezpečnost). Některé aktivity v oblasti zajišťování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a shromažďování podkladů o průběhu nehody na pozemních komunikacích. Přeprava peněz a cenností (respektive dohled nad nakládáním s penězi a cennostmi) April 10th 1990 Law Regulating the Private Security Last Modified May 7th 2004 Providing a Legal Framework for the Security Sector < 19 Royal Decree of 26 July 2007 Amending the 2003 Decree on Private Security Services < 20 Royal Decree of 21 December 2006 on Professional Training of Private Security Guards < 21 Direction générale Sécurité et de Prévention < 22 V rámci Belgie v této oblasti působí dominantně dvě společnosti, disponující dohromady asi 350 pancéřovanými vozidly.

7 Požadavky pro vstup na trh na úrovni fyzické osoby Omezení pro vstup na trh Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy) Dohled nad dodržováním pořádku a zajišťování bezpečnosti na veřejných prostranstvích. Pořadatelská činnost při akcích s velkým počtem osob. Specifickou formou zajišťování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti je i pořádkově-pořadatelská služba během sportovních utkání (tzv. stevardi). Občanství a trvalý pobyt na území některého ze členských států Evropské unie. Věk alespoň 21 (management) nebo 18 let (personál). Blíže neupřesněné osvědčení, prokazující dobré chování a dobrý charakter a absolvování povinného zdravotního a psycho-technického (psychologického) vyšetření. Musí se jednat o osobu s čistým trestním rejstříkem. Překážkou ke vstupu do sektoru mohou být souběžně probíhající neslučitelné aktivity (prodej a distribuce zbraní a munice). Rovněž musí uběhnout alespoň 5 let od doby, kdy uchazeč případně opustil řady státní služby (státní úředník, policista, voják, pracovník zpravodajské služby). Nošení uniformy není povinné. Pokud personál soukromé bezpečnostní služby uniformy používá, musí se jednat o model, koncipovaný tak, aby neexistovala možnost záměny s uniformou policejního sboru, doplněný o viditelný symbol V. Okolo 90 % osob v rámci sektoru uniformy v praxi používá. Identifikační průkaz (kartu) musí personál agentur nosit povinně a na požádání se jím prokázat. Průkaz, platný 5 let, vydává Ministerstvo vnitra. Ilustrace stejnokrojů firmy UDC Corporate Fashion ukazuje, že písmeno V může být koncipováno velice stylizovaně UDC Corporate Fashion <

8 Střelné zbraně Střelnou zbraní může být v rámci soukromé bezpečnostní služby vybavena osoba, která již předtím vlastnila zbrojí průkaz a která je bez záznamu v trestním rejstříku. Firma musí získat zvláštní povolení Ministerstva vnitra pro používání střelných zbraní svým personálem (obnovitelná licence, platná 5 let). Podmínkou k získání licence je doložení náležitého skladování střelných zbraní v mimopracovní době, platné pojištění odpovědnosti za škody a koncept detailního registru používání zbraní v rámci firmy. V současnosti takovým povolením disponuje okolo 14 firem. Použití střelné zbraně se vztahuje na rámec výkonu služby. Konkrétní personál musí absolvovat příslušný výcvik a lékařskou prohlídku. Počet a typy zbraní, které může firma používat, je vymezen souvisejícím královským nařízením. U personálu, oprávněného používat při výkonu pracovních povinností střelnou zbraň, musí být tato skutečnost výslovně uvedena na příslušném identifikačním průkazu (včetně činností, při které je použití zbraně možné a identifikace konkrétní zbraně typ, značka, ráže, výrobní číslo). Psi Psi (zpravidla němečtí ovčáci) jsou užíváni asi 50 společnostmi). Aby mohli být psi soukromou bezpečnostní firmou Služby pro orgány veřejného sektoru Pravomoci nasazeni, musí absolvovat blíže neupřesněný test neagresivity. Zakázky pro veřejný sektor roku 1998 tvořily jen asi 1 až 2 % objemu zakázek soukromých bezpečnostních agentur. Roku 2008 však představovaly více než 21 %. Zejména se jedná o ostrahu vládních a jiných veřejných úřadů, velvyslanectví, vojenských zařízení a (děje se tak na základě zvláštního a místně, věcně na konkrétní zakázku a časově omezeného povolení vydávaného Federálním ministerstvem vnitra). V zásadě se jedná o oprávnění jako u každého jiného občana. V případě personálu, pověřeného kontrolou osob na vstupu a odchodu z určitých institucí či prostor, lze obdržel pověření Federálního ministerstva vnitra pro provádění tělesných prohlídek (zejména s cílem zabránit vnášení nebezpečných látek/věcí). Prohlídka konkrétní osoby je prováděna výhradně osobou stejného pohlaví. Sankce Správní sankce: Dočasné nebo trvalé postavení mimo službu (zákaz výkonu činnosti, odnětí licence), pokuta. Výcvik Trestní sankce: Odnětí licence pro podnikání, pokuta, trest odnětí svobody pro konkrétní osobu. Základní výcvik operačního personálu trvá obvykle 130 hodin (a obsahuje i modul požární ochrana a základy ochrany zdraví při práci ). Každých pět let je navíc třeba absolvovat 32 hodin trvající osvěžovací kurs, zaměřený mimo jiné na případný vývoj související legislativy. Kurs pro střední management trvá 40 hodin a kurs pro vyšší management 106 hodin. Z nástavbových kursů je možné jmenovat:

9 Ochrana osob (bodyguarding): 66 hodin. Přeprava cenností: 78 hodin. Mobilní zásahové jednotky: 42 hodin. Personál pultu ochrany: 32 hodin. Kontrola na vstupu a pořadatelské služby (event security): 45 hodin, z toho 16 hodin představuje praktický výcvik přímo v obchodním domě. Řízení dopravy (nová činnost): 16 hodin. Shromažďování podkladů o průběhu incidentu: 16 hodin. Hotelová bezpečnost: 40 hodin. Vycvik zacházení se zbraní: 42 hodin plus přezkušování každých 6 měsíců. Obrat Vzdělávací a výcviková střediska jsou certifikována Federálním ministerstvem vnitra. Zkoušky provádí platforma SELOR (tedy Úřad pro zprostředkování práce). 24 Co se týče obratu v rámci sektoru, je tu zřejmý výrazný, byť zpomalující se růst (možná se však jedná jen o údaje, týkající se členů BVBO/APEG, tedy zhruba 90 % sektoru): rok 1996: 329,8 milionů eur (zřejmě pro celý sektor) rok 2001: 446,2 milionů eur (zřejmě pro celý sektor) rok 2003: 525,0 milionů eur (zřejmě pro celý sektor) rok 2004: 488,0 milionů eur (zřejmě pro členy BVBO/APEG) rok 2005: 513,0 milionů eur (zřejmě pro členy BVBO/APEG) rok 2006: 522,3 milionů eur (zřejmě pro členy BVBO/APEG) rok 2007: 556,1 milionů eur (zřejmě pro členy BVBO/APEG) rok 2008: 591,3 milionů eur (zřejmě pro členy BVBO/APEG) rok 2009: 598,3 milionů eur (zřejmě pro členy BVBO/APEG) Čistý přiznaný zisk v posledních letech v rámci sektoru (nebo jen v rámci členské základy BVBO/APEG) kulminoval roku 2007, kdy představoval skoro 34 milionů eur (více než 6 % obratu). U ostatních let nepřesáhl 3,1 % obratu. Mzdy a příplatky Obrat je přitom silně regionálně koncentrován do Bruselu (roku 2009 to bylo okolo 45 %, Valonsko pak představuje asi 19 a Vlámsko 36 % sektoru, Mzdy jsou rozděleny do celé řady specifických kategorií (indexování podle odsloužených let tedy věrnostní index, který je výrazný u osob, které v rámci konkrétní firmy působí dléle než 16 či dokonce déle než 18 let, podle typu činností atd.). Rok 2004 se obvyklá mzda v rámci sektoru nacházela v rozpětí 10,8578 až 13,2708 eur za hodinu. Osoby ve zkušební době (první tři měsíce po nástupu) pobíraly mezi 10,3149 až 12,5360 eury za hodinu. Roku 2007 se obvyklé rozpětí mezd pohybovalo mezi 12,1335 až 14,0 eury. Pro rok 24 Selor <

10 2008 je uváděno rozpětí mezi 11,5268 a 13,9797 eury (oproti roku 2007 je to tedy mírný pokles). Další příplatky v rámci sektoru bývají uváděny (zpravidla ve vztahu k roku 2007) následovně: Stravenky v hodnotě 6,00 eur denně (rozhodně nejsou určeny pro veškerý personál). Práce v noci: příplatek 2,6765 eur za hodinu. Práce v neděli: příplatek 2,3791 eur za hodinu. Práce během svátků: příplatek 3,5687 eur za hodinu. Pohotovost: 0,2375 eur za hodinu. Příplatek za práci se střelnou zbraní: 0,1667 eur za hodinu. Příplatek za práci se psem: 0,25 eur za hodinu a k tomu příspěvek pro psovoda 99,16 eur měsíčně pro výživu psa. Počet firem Rok 2010: 189 firem. Z toho tři největší zaměstnávají okolo 70 % osob v rámci sektoru (více než osob) a dalších 36 firem, zaměstnávajících více než 50 osob, pokrývá dalších asi 18 % sektoru. Na zbývajících 150 subjektů s méně než 50 zaměstnanci tak připadá okolo 12 % personálu v rámci sektoru. Zaměstnané osoby Rok 2008: 196 firem. Rok 2003: 146 firem. Rok 1998: společností, z čehož ale 900 až představují jednotlivci se živnostenským oprávněním, kteří zaměstnávají jen sami sebe; firem je tak fakticky jen asi 100 až 102, z nich pak jen 10 nebo 11 s více než 100 zaměstnanci (tyto firmy však představují okolo 90 % osob, zaměstnaných v rámci sektoru). Konkrétní informace k tématu jsou relativně matoucí. Není vždy zřejmé, zda se určitý údaj vztahuje pouze ke stěžejní sektorální asociaci APEG/BVBO, nebo zda pokrývá i mimo stojící firmy, respektive zda navíc zahrnuje i samostatně podnikající osoby respektive tzv. závodní stráže. Pro rok 2003 je možné situaci ohadovat takto: v rámci sektoru působí asi osob, z toho tvoří personál 16 firem, sdružených v řadách APEG/BVBO. Pro rok 2010 stejný poměr činí osob (celý sektor) versus (APEG/BVBO). Všeobecně je možné konstatovat, že mezi lety 1999 až 2010 sektor zažíval růst, který se však ke konci tohoto období výrazně zpomalil. Zároveň je možné sledovat relativně se snižující podíl APEG/BVBO na sektoru jako takovém. Muži v dlouholetém průměru představují asi 85 % osob, zaměstnaných v rámci sektoru. Co se týče vzdělanostní úrovně, v rámci sektoru dominují osoby vyučené, nebo disponující nástavbou k základnímu vzdělání. Jen asi 2,6 % osob v rámci sektoru představují vysokoškoláci. Asi 60 % osob v rámci sektoru (mužů i žen) spadá do věkového rozmezí 26 až 45 let věku. Okolo 90 % personálu je zaměstnáno na základě

11 dlouhodobého smluvního vztahu (na dobu neurčitou), zbylých 10 % představují kontrakty na dobu určitou. Náplň činnosti asi 82 % osob v rámci sektoru představují různé aspekty, podřaditelné pod strážní službu a ochranu movitého a nemovitého majetku. Dalších asi 6 % představuje přeprava a nakládání s penězi a cennostmi a méně než 1 % blízká ochrana osob (bodyguarding). Roku 2001 okolo 17 % v rámci sektoru představovaly managerské, administrativní a technologické profese. Okolo 12 % zaměstnanců v rámci sektoru představovaly ženy (do roku 2009 podíl žen vzrost na bezmála 15 %). Pracovní doba Denní maximum pracovní činnosti je určeno na 12 hodin, týdenní na 60 hodin a roční na hodin. Obvyklá pracovní doba nicméně činí v průměru okolo 37 hodin týdně. Přesčasy jsou kompensovány prostřednictvím příplatků nebo poskytnutím náhradního volna. Práce o víkendu, v noci a během svátků je obvykle kompenzována prostřednictvím příplatků ke mzdě. Po šesti pracovních dnech musí následovat alespoň jeden den volna. Každý pracovník je oprávněn čerpat volno po dobu alespoň 20 víkendů ročně. Rovnost K tématu se nevztahuje žádná explicitní legislativa. příležitostí Bezpečnost práce Based on CBA of February 22nd, 2000 focuses mainly on the safety and health in transport of valuables and CIT and general Belgian CBA s and legislation Deset největších firem v rámci sektoru je zhruba následující (rok 2008, podle obratu): pořadí v sektoru, od největší název firmy vývoj obratu v roce 2008, ve srovnání s rokem 2007 pořadí v žebříčku největších firem Belgie jako celku 01 Securitas růst G4S Security Services růst G4S Cash Solutions růst Securitas Transport Aviation růst Seris Security mírný pokles Cobelguard růst Tyco Fire & Integrated Solutions růst Brink's Belgium růst Securitas Alert Services růst Liege Airport Security růst Teritoriální působení určité firmy v rámci Belgie je možné uvést na příkladě firmy Brink's Belgium sytější odstín znamená více personálu firmy, určeného pro výkon činnosti v určité lokalitě. Většinou přitom dominují lidnatější obce Trendstop: Brink s Belgium <

12 Členská základna APEG/BVBO byla roku 2011 následující: Best Security Service < Blicon Security < Brink s Belgium < Cobelguard < Fact Security < G4S Cash Solutions, G4S Event Security, G4S Security Solutions < Securipro < Securitas < Securitas Transport Aviation Security < Seris Security < Trigion < Vigicore < Belinsec < Fact Training Center < Flexpoint < Synergie Interim Security, divisie van Synergie Belgium < Startpagina Bewaking < Startpunt Bewaking < Alarm Centrale Associatie ACA < Alarm Industrie Associatie Alia < De Beroepsorganisatie voor Elektrotechnische Ondernemers FEDELEC < Landelijke Vereniging van de Meester-Elektriciens in België LVMEB < Nationaal verbond der zelfstandige elektriciens en handelaars in elektronische toestellen NELECTRA < Fonds voor Bestaanszekerheid voor de bewakings-diensten < Asociace pro oblast poskytování služeb soukromé bezpečnosti Profesní asociace podnikatelů ve strážní oblasti (Association professionnelle des entreprises de gardiennage; Beroepsvereniging van bewakingsondernemingen, APEG/BVBO). 26 Platforma byla založena roku Sdružuje stěžejní firmy v rámci sektoru (dnes představujících rozhodně více než 90% obratu a personálu v rámci sektoru). Zároveň se jedná o prakticky jediného partnera odborů při kolektivním vyjednávání (v rámci pro tento účel zřízeného Společného dohadovacího výboru, kde se schází 8 zástupů zaměstnavatelů a 8 zástupců odborů). 26 Association professionnelle des entreprises de gardiennage Beroepsvereniging van bewakingsondernemingen <

13 Asociace zastupuje a presentuje sektor navenek, bojuje proti nekalosoutěžním praktikám v podnikání a usiluje o zavádění managementu kvality v rámci sektoru. Belgická asociace rizikového managementu (Belgian Risk Management Association, BELRIM). 27 Role odborů v rámci sektoru soukromé bezpečnosti Mezi stěžejní témata odborového vyjednávání v rámci Belgie (nejenom co se týče sektoru soukromé bezpečnosti) tradičně patří: mzdy a benefity; pracovní doba (její délka a pružnost, směnný systém, přesčasy, práce v noci a o víkendu atd.); najímání rizikových (nekvalifikovaných ale laciných osob často na dobu určitou nebo na zkrácený úvazek, což zmenšuje prostor pro kmenové kvalifikované zaměstnance); bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci; podrobnosti výcviku; zakončování kariéry (předčasný odchod do důchodu). Dlouhodobě neřešené napětí může přerůst i ve stávku, což dokládá situace ve firmě Brink s Belgium v listopadu Tato firma, která sehrává velkou roli v oblasti přepravy peněz, tak nebyla schopna vyzvedávat hotovost v obchodech, doplňovat hotovost v bankomatech nebo naopak distribuovat do obchodů drobné mince. 28 Rozhodující platformou pro kolektivní vyjednávání v rámci sektoru je tzv. Společný výbor 317. Ten sestává z 9 zástupců odborů a 9 zástupců APEG/BVBO. Stěžejní odborové centrály, aktivní ve vztahu k sektoru soukromé bezpečnosti Konfederace křesťanských odborů (Confédération des Syndicats Chrétiens; Algemeen Christelijk Vakverbond, CSC/ACV) 29 a její poodmnožina: Křesťanská federace pro potravinářství a služby (Centrale Chrétienne de l Alimentation et des Services; Christelijke Centrale Voeding en Diensten, CCAS/CCVD). Belgická všeobecná federace práce (Fédération Générale du Travail de Belgique; Algemeen Belgisch Vakverbond, FGTB/ABVV), 30 tedy socialistická platforma a její podmnožiny: Všeobecná federace (Centrale Générale; Algemene Centrale, CG/AC) a Unie bílých límečků, techniků a výkonných zaměstnanců (Syndicat des Employés, Techniciens et Cadres; Bond der Bedienden, Technici en Kaders, SETca/BBTK). 27 BELRIM < 28 V Belgii vysychají bankomaty. Stávkuje převozce peněz Brink s; in: ihned.cz, 5. XI < 29 ACV-CSC METEA < (platforma zastupuje okolo osob). New Merger between Unions in Textiles and Metalworking Sectors < Belgium: Main Trade Union Organisations < 30 Fédération Générale du Travail de Belgique < Algemeen Belgisch Vakverbond <

14 Liberální syndikát (Syndicat Libéral; Liberale Vakbond, CGSLB/ACLVB). 31 Národní svaz zaměstnanců (Landelijke Bedienden Centrale Nationaal Verbond voor Kaderpersoneel, LBC-NVK). 32 Belgický syndikát technického personálu (Syndicat des Employés Techniciens et Cadres de Belgique; Bond van Bedienden en Kaders in België, SETCA / BBTK). 33 Chcete vědět víc? Krulík, O., Belgie: Situace a trendy v oblasti zjištěné kriminality; in: Kriminalistika, 4/2010, s. 299 až Reklamní presentace soukromých bezpečnostních služeb v Belgii. 35 Nabídky zaměstnání v Belgii, včetně sekce soukromá bezpečnost Syndicat Libéral < About ACLVB-CGSLB < 32 LBC-NVK < 33 Bond van Bedienden en Kaders in België < Syndicat des Employés Techniciens et Cadres de Belgique < 34 Krulík, O., Belgie: Situace a trendy v oblasti zjištěné kriminality < 35 Trends Top, Surveillance companies < 36 Jobs in Belgium <

15 Příloha: Stránky Federální veřejné služby pro vnitřní záležitosti (Federale Overheidsdienst Binnenlandse Zaken), což je agentura Federálního ministerstva vnitra, mimo jiné odpovědná za řadu aspektů fungování sektoru soukromé bezpečnosti. 37 Další informační počin platformy Federální veřejné služby pro vnitřní záležitosti k tématu bezpečnostní prevence pro nejširší veřejnost (pojištění, kamerové systémy, pasivně bezpečnostní prvky domácností, pořární ochrana atd.) operuje s motivy opatrných vos a veverek Vigilis: Over Private Veiligheid < 38 Veiligheid en Preventie < Be Safe <