Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí Diplomová práce Systém státní sociální podpory v České republice Vedoucí práce: Ing. Pavlína Homolová Vypracovala: Bc. Pavlína Trpkošová

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Systém státní sociální podpory v České republice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne

3 Abstrakt Trpkošová, P. Systém státní sociální podpory v České republice. Diplomová práce. Brno, Ve své diplomové práci se zabývám systémem státní sociální podpory v České republice. V teoretické části provádím rozbor systému státní sociální podpory podle zákonných úprav zákona o státní sociální podpoře, zákona o životním minimu a zákona o životním a existenčním minimu. V praktické části provádím komparaci těchto tří právních úprav na základě vzorků tří modelových rodin. Ve své práci budu testovat hypotézy změna konstrukce životního minima měla vliv na snížení poskytovaných dávek státní sociální podpory a změna zákona o státní sociální podpoře měla za následek rozšíření okruhu příjemců dávek státní sociální podpory. Abstrakt Trpkošová, P. The system of the social state assistance in the Czech Republic. Diploma work. Brno, I deal with the system of the social state assistance in the Czech Republic in my diploma work. First I theoreticaly specify this system of social state assistance according to legal adjustments The social state assistance Act, The subsistence minimum Act and The subsistance and living wage. In practical part I compare these three legal adjustments on the basis of sample of three model families. In my diploma work I will be testing hypothesis the modification of subsistence construction has influenced the reduction of provided social state assistance benefits and the modification of The social state assistance Act has resulted expansion of beneficiaries constituency.

4 OBSAH 1 Úvod Cíl Metodika Teoretická část Sociální tematika České republiky Právní úprava systému státní sociální podpory Základní pojmy Systém SSP dle zákona č. 463/1991 Sb Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Dávky ostatní Rodičovský příspěvek Příspěvek na školní pomůcky Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné Systém SSP dle zákona č. 110/2006 Sb Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Dávky ostatní Rodičovský příspěvek Příspěvek na školní pomůcky Dávky pěstounské péče Porodné Pohřebné Praktická část Rodina č Rodina č

5 5.3 Rodina č Rodina č Shrnutí příkladů Diskuze Závěr Literatura Přílohy...80

6 1 Úvod 1 Úvod Systém státní sociální podpory je nedílnou součástí sociální politiky státu. Sociální politika je velmi důležitou oblastí zájmu každého státu a je součástí mnoha dokumentů na úrovni jednotlivých států i na nadnárodní úrovni. Sociální politika zahrnuje mnoho oblastí, například problematiku důchodového zabezpečení, nezaměstnanosti, sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a další. Česká republika je členem Evropské unie a se svým vstupem do tohoto společenství delegovala mnoho pravomocí na jeho orgány. Sociální politika však nadále zůstává převážně v kompetenci národních vlád členských států, což je mimo jiné způsobeno velkými hospodářskými rozdíly mezi jednotlivými státy, historickými zkušenostmi, organizační strukturou a v neposlední řadě finančními možnostmi států. Sociální politika zahrnuje velmi závažná témata, která musí být v současné době řešena. Jedním z nich je například reforma důchodového systému. Příčinou problémů, které by mohly hrozit za nezměněných podmínek, je skutečnost, že se za posledních patnáct let zvýšila střední délka života o čtyři roky a předpokládá se, že se do budoucna bude každých šest let dále prodlužovat o jeden rok. Dalšími skutečnostmi, které mají výrazný vliv, jsou nízká porodnost, růst podílu osob ve vyšších věkových skupinách a s tím spojený rostoucí počet důchodců doprovázený poklesem počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tyto skutečnosti vedou k velkému nárůstu důchodů, což velmi zatěžuje státní rozpočet a do budoucna hrozí, že produktivní obyvatelstvo bude několikanásobně převýšeno obyvatelstvem neproduktivním, a za této situace již nebude možno řešit oblast důchodového zabezpečení současným způsobem. Důchodová reforma je součástí reformy veřejných financí, která v ČR probíhá, a je neustále aktuálním tématem. Dalšími důležitými oblastmi spadajícími do reformy veřejných financí, jsou systém státní sociální podpory a daňová oblast. Vláda se ozdravením veřejných financí snaží snížit mandatorní výdaje, tj. výdaje, které vyplývají ze zákona (například sociální transfery, platby na penzijní připojištění, stavební spoření a další), aby nebrzdily ekonomický rozvoj a naopak ekonomický rozvoj podporovaly. Sociální transfery obyvatelstvu byly většinou založené na systému životního minima, a to se každoročně automaticky valorizovalo. Novelizací zákona o životním a existenčním minimu byla tato automatická valorizace zrušena a naplánované je i zrušení automatické valorizace u všech sociálních transferů s výjimkou důchodů. 9

7 1 Úvod Další oblastí, kterou je nutné se zabývat, je nezaměstnanost a s ní spojená státní podpora v nezaměstnanosti. Stát se snaží změnami systému snížit dobrovolnou nezaměstnanost na minimum a podpořit občany, kteří se aktivně snaží získat zaměstnání. Nejdůležitější ale je změnit myšlení občanů. Česká republika má vyšší míru nemocnosti než většina evropských zemí, což je způsobeno štědrým systémem nemocenského pojištění, a skutečností, že občané jsou si toho vědomi. Stejně tak jsou si vědomi i poměrně štědré státní pomoci v nezaměstnanosti, čímž je nižší motivace a větší zatížení státního rozpočtu. Velmi štědrá je i pomoc státu rodinám s dětmi pomocí dávek státní sociální podpory. Rodiny mohou prožívat plnohodnotný život, který je financovaný dávkami v nezaměstnanosti, dávkami státní sociální podpory a další státní pomocí a nesnaží se hledat práci a nezatěžovat státní pokladnu déle než je to nezbytně nutné. V případě, že se v rámci reformy veřejných financí podaří změnit myšlení občanů, kteří by se přestali spoléhat na to, že se o ně stát postará, mohl by nastat obrat k lepšímu. Lidé by přestali zneužívat dávky státní podpory a pomoci a sami by se angažovali na zlepšení situace. Toto je základním cílem současných reforem a snaha občanů zvýšit si příjem vlastní prací by měla být zvýhodněna. 10

8 2 Cíl 2 Cíl Cílem mé diplomové práce je detailní rozbor systému státní sociální podpory v České republice a komparace podmínek nároků na dávky státní sociální podpory dle současné a nové právní úpravy životního minima. Ve své práci budu testovat hypotézy: změna v konstrukci životního minima měla vliv na snížení poskytovaných dávek státní sociální podpory změna zákona o státní sociální podpoře měla za následek rozšíření okruhu příjemců dávek státní sociální podpory Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro pracovníky, kteří se zabývají dávkami státní sociální podpory a dále pro všechny občany České republiky, neboť zde naleznou všechno potřebné o systému státní sociální podpory v České republice včetně modelových příkladů, na kterých mohou zjistit, jak správně vypočítat nárok na dávku a její výši. 11

9 3 Metodika 3 Metodika Při zpracování diplomové práce se budu řídit standardně užívanými metodickými postupy, které vycházejí ze základních druhů myšlenkových operací. Ve své diplomové práci nejprve provedu rozbor systému státní sociální podpory podle tří právních úprav, a to zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu platného do a zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu platného od Následně provedu komparaci těchto právních úprav systému SSP na základě vzorků tří modelových rodin. Jelikož jsou některé dávky státní sociální podpory součástí rozhodného příjmu pro výpočet dalších dávek, vytvořím následně příklady, v nichž tyto dávky nezapočítám do rozhodného příjmu, čímž zabráním zkreslení vypočítaných údajů, a bude možné provést komparaci. Pro zjednodušení situace nebudu uvažovat inflaci v České republice, která byla v roce ,5 %. 12

10 4 Teoretická část 4.1 Sociální tematika České republiky 1 Státní sociální podpora Pojem státní sociální podpory (dále jen SSP) označuje dávky poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplacení z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. Pomoc v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi je moderní systém pomoci osobám s nedostatečnými příjmy. Motivuje tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Zabraňuje jejich sociálnímu vyloučení. Sociální služby Základní cíl zákona o sociálních službách je zajistit lidem v nepříznivé sociální situaci pomoc a podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. Dávky sociální péče pro osoby OZP 2 Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením zahrnují například jednorázové příspěvky, příspěvek na úhradu bytu, na zakoupení vozidla, na opravu vozidla, na úpravu vozidla, na provoz vozidla, na individuální dopravu, na životní náklady, na bezbariérový byt, na garáž, příspěvek nevidomým atd. 1 Citováno z 2 OZP = osoba se zdravotním postižením 13

11 4.2 Právní úprava systému státní sociální podpory Základními právními přepisy, které regulují oblast SSP, jsou: na úrovni Evropských společenství Nařízení 1408/71 Nařízení 1612/68 Nařízení 574/72 Tato nařízení jsou přímo závazná a přímo aplikovatelná, mají přednost před národními právními předpisy (týkají se hlavně nároků na dávky SSP příslušníků členských států Evropské unie). na zákonné úrovni Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ve znění pozdějších předpisů Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 322/2005 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka, se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek SSP 14

12 4.3 Základní pojmy Státní sociální podpora Prostřednictvím SSP se stát podílí na krytí nákladů na výživu a další základní potřeby převážně rodin s nezaopatřenými dětmi, dále poskytuje stát tuto formu podpory i v některých dalších společensky uznaných sociálních situacích. Veškeré náklady na státní sociální podporu hradí stát, čímž se z části podílí na řešení vzniklé sociální situace, a je tak garantováno, že každá rodina dostane ve stanovený termín dávky, na které má nárok. Státní sociální podpora se skládá z osmi dávek, které jsou rozdělené do dvou skupin, a to na dávky poskytované v závislosti na výši příjmu a na dávky ostatní. Dávky poskytované v závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány v závislosti na výši rozhodného příjmu rodiny a jejího životního minima. Mezi tyto dávky patří přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Dávky ostatní jsou poskytovány každé osobě po vzniku nároku na dávku bez zohledňování příjmu rodiny. Mezi tyto dávky patří rodičovský příspěvek, příspěvek na školní pomůcky, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Mezi orgány vykonávající státní sociální podporu patří úřady práce a v hlavním městě Praze úřady městských částí (první stupeň). Obvody, ve kterých tyto úřady vykonávají svou působnost, vyplývají z působnosti jednotlivých úřadů. Dle Břeské (2005) ve druhém stupni, a tedy zejména jako odvolací orgány, vykonávají působnost ve státní sociální podpoře krajské úřady ve vztahu k úřadům práce a v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy ve vztahu k úřadům městských částí určených Statutem hlavního města Prahy. Graf č. 1: Hodnota vyplacených dávek SSP v jednotlivých letech Výdaje na dávky SSP v mil. Kč Rok Zdroj: Vlastní zpracování údajů dostupných z 15

13 Princip solidarity Systém SSP založený na principu solidarity mnohem více posiluje příjmy rodin s nízkým příjmem než rodin s příjmem vyšším a výrazněji přihlíží k nepříznivým sociálním situacím, v nichž se rodina nachází (např. zdravotní postižení dítěte nebo rodiče, neúplnost rodiny apod.). V České republice je princip solidarity uplatňován ve dvou základních směrech (Krebs, Průša, 2002): od rodin bezdětných k rodinám s dětmi od rodin s vyššími příjmy k rodinám nízkopříjmovým Okruh oprávněných osob Dávky SSP náleží pouze fyzickým osobám, ale vypláceny mohou být i právnickým osobám například v případě ústavní péče. Další obecnou podmínkou pro nárok na dávku SSP je místo trvalého pobytu v České republice. Nárok na sociální podporu mohou mít i cizinci, kteří jsou v České republice hlášeni k trvalému pobytu alespoň 365 dní. V případě, že se jedná o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny, musí tuto podmínku splňovat všechny společně posuzované osoby (v případě nesplnění je možné požádat o prominutí splnění této podmínky příslušný úřad druhého stupně). U dětí cizinců se podmínka hlášení k pobytu na území České republiky nezkoumá v případě, že dítě ještě nedosáhlo svého prvního roku života, že jsou rodiče hlášeni k pobytu na území ČR, a nebo je státem narození dítěte Česká republika. Po dosažení jednoho roku musí dítě splňovat stejné podmínky jako ostatní posuzované osoby. Nezletilé děti, které byly rozhodnutím příslušného orgánu svěřeny do výchovy jiných osob (např. náhradní rodinná péče preadopční nebo předpěstounská péče) nebo do ústavní péče, jsou posuzovány zvláštním způsobem, a to tak, že se podmínka přihlášení k trvalému pobytu nebo dlouhodobému pobytu pro vznik nároku na dávku SSP nevyžaduje. Rodina Za rodinu je považována oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované. V případě, že nejsou žádné společně posuzované osoby, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. 16

14 Nezaopatřené dítě Za neopatřené dítě se považuje dítě do doby skončení povinné školní docházky a dále dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání (maximálně do 26 let věku) na střední či vysoké škole, dítě, které se pro nemoc nebo úraz na budoucí povolání připravovat nemůže nebo není z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku života považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění 1. Věk nezaopatřeného dítěte rozhodný pro stanovení částek životního minima je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, v němž mu příslušná dávka náleží. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání Definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání vychází ze školského zákona č. 561/2004 Sb. a ze zákona o vysokých školách č. 172/1990 Sb. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje (Břeská 2005): a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením, prováděná podle předpisů o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice 1 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 17

15 Studiem na středních školách se rozumí 1 : a) studium na středních školách a konzervatořích zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení b) studium na středních školách zřizovaných Ministerstvem obrany, vnitra nebo spravedlnosti c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná prvním školním dnem prvního ročníku školy nebo prvním dnem, kdy žák začal plnit povinnosti související se střední školou. Tato příprava je ukončena v den úspěšného vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky. V případě, že žák nevykonal úspěšně závěrečnou zkoušku v řádném termínu, je žákem školy do 30. června roku, v němž měl tuto zkoušku vykonat. Do doby studia se zahrnuje i období prázdnin mezi jednotlivými ročníky střední školy, období od úspěšného vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky do posledního dne školního roku a období letních prázdnin bezprostředně následujících po ukončení studia v případě, že dítě nevykonávalo po celý měsíc výdělečnou činnost a nemělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Uvedené omezení neplatí, nastoupilo-li dítě na vysokou školu v roce ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání na střední škole. Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu. Toto studium je započato dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, tj. dnem zápisu do prvního ročníku vysoké školy, a ukončeno dnem ukončení studia. Ukončení může být (Břeská, 2005): a) řádné ukončení státní zkouškou předepsanou na závěr studia b) zanechání studia ukončení ke dni doručení studentova písemného prohlášení o zanechání studia c) nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu den ukončení je stanoven studijním a zkušebním řádem 1 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 18

16 d) uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o odnětí akreditace den ukončení studia je nejpozději den, kdy uplynula tato lhůta e) zánik akreditace studijního programu den ukončení studia je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu f) vyloučení ze studia dnem ukončení studia je den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o vyloučení ze studia Studium na vysoké škole může student i opakovaně přerušit maximálně na dobu stanovenou v zákoně o vysokých školách. Po tuto dobu není dítě považováno za studenta, neboť se nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání, a tudíž nelze dítě považovat za nezaopatřené. Za soustavnou přípravu studenta na budoucí povolání lze považovat i měsíc, v němž student ukončil studium na vysoké škole a také měsíc bezprostředně následující po měsíci, v němž studium ukončil, a to v případě, že student své studium řádně ukončil státní zkouškou předepsanou na závěr studia. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání je považováno i období od ukončení studia na vysoké škole do dne začátku studia na téže nebo jiné vysoké škole, pokud na sebe tato studia bezprostředně navazují, a to maximálně v délce tří kalendářních měsíců. Rozhodné období Rozhodné období je období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Za rozhodné období se považuje (Břeská, 2005): v případě přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje 19

17 Výdělečná činnost Na výdělečné činnosti 1 jsou závislé některé druhy dávek SSP a její vymezení je nezbytné při posuzování nároku na rodičovský příspěvek, konkrétně skutečnosti, zda je dítě nezaopatřené. Výdělečnou činností se rozumí činnost: a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (dle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů) b) osoby samostatně výdělečně činné (definice dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), a to činnost hlavní i vedlejší c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu Rozhodný příjem Příjem rozhodný pro přiznání dávky (Břeská, 2005) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Příjmy zahrnované do rozhodného příjmu jsou v zákoně taxativně vymezeny, a to s ohledem na zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon 1 také vymezuje, kdy dochází k zápočtu jednotlivých příjmů, tzn. zda se započítávají v období, kdy byly předmětem daně z příjmů, nebo v období, kdy byly plátcem zaúčtovány, anebo tehdy, kdy došlo k jejich výplatě. Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují: a) příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků dle 6 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely a s výjimkou částky, které dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíc červenec a srpen příjem se započítává v kalendářním roce, v němž byl předmětem daně z příjmů, a prokazuje se potvrzením b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle 7 zákona o daních z příjmů příjem se započítává v tom kalendářním roce, v němž byl předmětem daně z příjmů zákon stanovuje tři způsoby stanovení započitatelného příjmu 1 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 20

18 o osoby vykonávají činnost jako hlavní - pak se jako příjem do rozhodného příjmu započítává nejméně částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením na základě údajů Českého statistického úřadu) za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, je-li rozhodným obdobím kalendářní rok, a za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se přiznává sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení o osoby vykonávají činnost jako vedlejší vychází se z příjmů skutečně dosažených a zjištěných (vedlejší činnost je definována s odvoláním na definování vedlejší samostatné výdělečné činnosti dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) o osoba zahájí samostatnou výdělečnou činnost a v předchozím kalendářním roce ji nevykonávala jako příjem se stanoví částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství c) příjmy z pronájmu dle 9 zákona o daních z příjmů d) ostatní příjmy dle 10 odst. 1 písmene a) až g) zákona o daních z příjmů Za příjmy se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení i příjmy, které jsou dle zákona o daních z příjmů od daně z příjmů osvobozené, a to: a) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu a v bezprostředně následujících pěti letech b) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem dle zákona o rodině 21

19 c) stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí d) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení vojáků z povolání a nároky související se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a složek a příslušníků celní správy ČR e) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu, s výjimkou z převodu účasti v obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let f) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníku Hasičského záchranného sboru ČR g) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona h) mzdové vyrovnání vyplacené ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění i) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených jednotek mírových sil OSN mimo území ČR po dobu působení v zahraničí Dále jsou za příjmy pro účely stanovení rozhodného příjmu považovány 1 : a) dávky nemocenského a důchodového pojištění b) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci) c) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedených v předchozích bodech d) rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení e) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení f) mzdové nároky při platební neschopnosti zaměstnavatele V případě příjmů 1 podléhajících dani z příjmů fyzických osob se uvažují čisté příjmy, tj. příjmy po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné 1 Citováno z 22

20 a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy. Nepříznivý zdravotní stav Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobuje zvýšení životních nákladů rodiny, a proto se k němu přihlíží při stanovování výše některých dávek, jako například sociální příplatek, rodičovský příspěvek a příspěvek na úhradu potřeb dítěte v případě dávek pěstounské péče. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je rovněž jedním z důvodů nezaopatřenosti dítěte, pokud je s tímto stavem spojena neschopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost (Břeská, 2005). Posuzován je pouze nepříznivý zdravotní stav, který by měl podle lékařské vědy trvat déle než jeden rok, neboť pouze tento lze považovat za dlouhodobý. Způsob posouzení zdravotního stavu a jeho rozčlenění do stupňů, které odrážejí dopad jednotlivých druhů postižení na zvýšení životních nákladů, stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí svou vyhláškou č. 156/1997 Sb. Takovéto stupně jsou tři a měly by reálně odrážet rozsah poruchy, která člověka omezuje v uspokojování běžných životních potřeb nebo mu je přímo znemožňuje. Za poruchu jsou považovány nedostatečné tělesné, duševní nebo smyslové schopnosti. Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení (dle zákona o SSP): a) od 20 do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné b) od 50 do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou c) od 80 do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou Posouzení zdravotního stavu náleží do kompetence lékařské posudkové služby v rámci úřadu práce podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Příslušnost k okresní správě se řídí místní příslušností posuzovaného občana, a to jeho trvalým pobytem. Na žádost a se souhlasem všech zúčastněných může posouzení zdravotního stavu provést okresní správa sociálního zabezpečení, jíž náleží územní obvod, ve kterém má posuzovaná osoba přechodné bydliště nebo pracoviště. Okresní správa sociálního zabezpečení obdrží od úřadu, na který byla podána žádost o příslušnou dávku SSP, žádost o posouzení občana z hlediska nepříznivého 23

21 zdravotního stavu. Okresní správa je povinna do tří pracovních dnů ode dne doručení žádosti o dávku vyžádat zdravotnickou dokumentaci a příslušné zdravotnické zařízení je povinno této žádosti vyhovět a dokumentaci poskytnout do 14 dnů ode dne doručení žádosti o příslušnou dokumentaci nebo do 21 kalendářních dnů v případě, že je nutné lékařskou zprávu doplnit o další potřebné údaje či vyšetření. Do dvou týdnů ode dne obdržení kompletní zdravotnické dokumentace jsou lékaři okresní správy sociálního zabezpečení povinni vykonat zjišťovací lékařskou prohlídku a následně seznámit posuzovanou osobu s výsledky posouzení jejího zdravotního stavu a případných možnostech dalšího postupu. Občan má nárok na odvolání se proti rozhodnutí úřadu práce v věci nároku na dávku SSP. V tomto řízení pak posuzuje jeho zdravotní postižení posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. K těmto jednáním a prohlídkám mohou být přizvány další osoby, které by mohly přispět k objasnění zdravotního stavu posuzovaného a napomoci tak k posudkovému závěru. Příjemce dávky SSP je ze zákona povinen prokazovat, že nadále trvají skutečnosti, na jejichž základě obdržel příslušnou dávku. Podle zákona je také posuzovaná osoba povinna podrobit se lékařskému vyšetření na vyzvání příslušného úřadu, který jí dávku poskytuje. Tyto kontrolní lékařské prohlídky jsou vykonávány okresní správou sociálního zabezpečení. K posouzení zdravotního stavu může dojít i zpětně, v tomto případě je pak rozhodné, zda nepříznivý zdravotní stav trval na počátku rozhodného období. Nárok na dávky SSP Nárok na dávku SSP vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených v zákoně. Nárok na výplatu dávky vzniká osobě, která splnila konkrétní podmínky, a podala žádost o přiznání dávky na příslušný úřad. Taková osoba se nazývá oprávněná osoba. Nárok na výplatu dávek zaniká změněnou situací u žadatele, která je podmínkou nároku pro dávku. Veškeré změny je žadatel o dávku povinen písemně nahlásit příslušnému orgánu, a to nejdéle do 8 dnů ode dne, kdy ke změně došlo 1. Dále nárok na výplatu dávky SSP zanikne po uplynutí tří měsíců ode dne vzniku nároku na výplatu dávky. U dávek jednorázových (příspěvek na školní pomůcky, porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla atd.) zaniká nárok uplynutím jednoho roku ode dne, kdy nárok na dávku vznikl. 1 Citováno z 24

22 Základem pro stanovení nároku a výše jednotlivých dávek je částka životního minima. Žádost o dávku SSP Žádost o dávku SSP se podává na tiskopise předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (formuláře vybraných dávek a další tiskopisy jsou uvedeny v příloze). Písemnou žádost podává oprávněná osoba a okamžikem podání žádosti je zahájeno řízení o přiznání dávky. Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu úřadu práce. Řízení nelze zahájit z podnětu osoby společně posuzované 1. Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům, jednají za ni její zákonní zástupci. Stejně se postupuje i v případě nezletilosti oprávněné osoby. V případě některých dávek, například u rodičovského příspěvku nebo porodného, má právo se účastnit řízení o příslušnou dávku i nezletilý rodič starší 16 let a tato dávka mu může být vyplácena. Žádost o dávku SSP musí obsahovat následující náležitosti 1 : jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, kde jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované, a rodná čísla těchto osob souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem potvrzení o peněžitých dávkách nemocenského pojištění, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole či obdobném zařízení, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření 1 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 25

23 dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky na dávky pěstounské péče Účastníkem řízení o příslušnou dávku SSP je oprávněná osoba, příjemce dávky a osoba společně posuzovaná s oprávněnou osobou. Písemné rozhodnutí o dávce SSP se vydává v případě, že 1 : dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu dávka byla odejmuta výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ, kdy v době vyplácení dávky došlo ke změně místa trvalého pobytu oprávněné osoby a výplatu dávky přebírá nový místně příslušný úřad práce jde o přeplatek na dávce přichází v úvahu více oprávněných osob a úřad práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet Účastník řízení o dávku SSP má nárok se proti rozhodnutí příslušného úřadu práce odvolat. O jeho odvolání rozhoduje krajský úřad. Výplata dávek SSP Dávky vyplácí příslušný úřad práce dle místa trvalého pobytu žádající osoby buď v hotovosti příslušné osobě nebo bezhotovostně prostřednictvím bankovního účtu v České republice, neboť do ciziny se dávky SSP nevyplácejí. Způsob výplaty je oprávněná osoba povinna uvést v žádosti o příslušnou dávku. Dávky jsou vypláceny 2 : jednorázově do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána (například porodné, pohřebné, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla apod.) měsíčně, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, za který náleží dávky (například přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna apod.) 1 Citováno z 2 Citováno z 26

24 čtvrtletně v případech, kdy jsou měsíční dávky uvedené v předchozím bodu příliš nízké (do 100,- Kč), nejpozději do konce měsíce následujícího po tomto čtvrtletí Pokud byla dávka nesprávně přiznána či vyplacena v nižší výši, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, popř. byla přiznána později, než měla být, dávka se zvýší nebo přizná, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku. Výše dávky SSP se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. 27

25 4.4 Systém SSP dle zákona č. 463/1991 Sb. Životní minimum Systém SSP byl až do konce roku 2006 upraven mimo jiné zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu (dále jen zákon). Životní minimum je základním prvkem, podle něhož se určuje nárok rodiny na dávky SSP a jejich výše. Tento zákon stanovuje životním minimum jako společensky uznanou minimální hranici příjmů občana, pod níž nastává stav hmotné nouze. Životní minimum je dle zmíněného zákona dvousložkové a počítá se jako úhrn částek stanovených tímto zákonem k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (například výživa, ošacení, obuv, služby, vzdělání), které jsou diferencovány do pěti úrovní dle věku nezaopatřených dětí, a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (zahrnují náklady na bydlení a služby, které s bydlením souvisejí), které jsou rozděleny do čtyř úrovní podle počtu členů v domácnosti. Pravomoc ke zvýšení částek životního minima má vláda na základě zákona č. 289/1997 Sb. prostřednictvím svých nařízení. K tomuto zvyšování částek životního minima dochází v důsledku skutečného vývoje spotřebitelských cen měřeného úhrnným indexem spotřebitelských cen (na základě údajů Českého statistického úřadu) s účelem zachování reálné hodnoty těchto částek a jednotlivých dávek, které jsou závislé na výši životního minima. Vláda zvyšuje částky životního minima vždy jednou ročně (k prvnímu dni kalendářního roku) v případě, že se index spotřebitelských cen zvýšil alespoň o 2 %. Vláda může částky životního minima zvýšit také v mimořádném termínu, a to v důsledku abnormálního zvýšení indexu spotřebitelských cen (tzn. minimálně o 10 %). Za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana se pro rok 2006 podle zákona považuje: a) 1750,- Kč měsíčně, jde-li o dítě do 6 let věku 1 b) 1950,- Kč měsíčně, jde-li o dítě od 6 let do 10 let věku c) 2310,- Kč měsíčně, jde-li o dítě od 10 let do 15 let věku d) 2530,- Kč měsíčně, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku e) 2400,- Kč měsíčně u ostatních občanů 1 Do první skupiny zahrnujeme dítě před dosažení 6. roku života, v den dosažení 6. roku jej zahrnujeme do druhé skupiny. 28

26 Za částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se pro rok 2006 podle zákona považuje: a) 2020,- Kč měsíčně, jde-li o jednotlivce b) 2630,- Kč měsíčně, žijí-li v domácnosti dvě osoby c) 3260,- Kč měsíčně, žijí-li v domácnosti tři nebo čtyři osoby d) 3660,- Kč měsíčně, žije-li v domácnosti pět a více osob Žije-li v jedné domácnosti více osob, které se posuzují společně, započítává se částka k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pouze jednou. Zjišťuje-li se však životní minimum jedné z těchto osob, určí se dle zákona součtem částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních potřeb občana a poměrné částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost vzhledem k počtu členů v domácnosti. Za minimální příjem osoby, která má příjem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a tuto činnost vykonává jako hlavní, se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Společně posuzované osoby Společně posuzovanými osobami jsou dle zákona: a) nezaopatřené děti b) nezaopatřené děti a rodiče nezaopatřených dětí za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby c) manželé nebo druh (družka) k druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou alespoň tři měsíce (zpravidla se vychází z prohlášení těchto osob, ale je možno použít i jiných důkazních prostředků) d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby Výše uvedené osoby jsou společně posuzovanými osobami pro stanovení dávek SSP v případě, že splní základní obecně stanovenou podmínku, což je společná domácnost, tzn. že spolu posuzované osoby trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Tuto skutečnost dokládají svým prohlášením. 29

27 Za společně posuzované osoby mohou být považovány i rodiny, které spolu denně nežijí, například když jedna z posuzovaných osob pracuje ve vzdáleném místě a přes týden je v místě zaměstnání ubytovaná. Dalším příkladem může být nevyřešená bytová situace nebo zdravotní důvody jedné z posuzovaných osob. Aby nedocházelo ke zneužívání systému SSP tím, že by některé osoby nepředložily pravdivé prohlášení o společném soužití, a tím by byly považovány za samostatné rodiny a neprávem si tak zvyšovaly výši dávek SSP, je v zákoně stanoveno, v kterých případech jsou dané osoby vždy považovány za společně posuzované, a to manželé, nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže dítě a rodiče jsou hlášení k trvalému pobytu v témže místě. Pro příspěvek na bydlení jsou za společně posuzované osoby považovány všechny osoby, které jsou v daném bytě hlášeny k trvalému pobytu bez ohledu na to, zda spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na bydlení, či nikoliv. Výjimkou je dítě, které v bytě má hlášen trvalý pobyt, ale je z rozhodnutí příslušného orgánu umístěno do plné ústavní péče. Takové dítě se za společně posuzovanou osobu ani v tomto případě nepovažuje, neboť je uvažováno jako samostatná rodina. V případě, že jsou rodiče nezaopatřeného dítěte rozvedeni, uvažuje se jako osoba společně posuzovaná ten rodič, se kterým dítě trvale společně žije. Pokud bylo dítě svěřeno do střídavé nebo společné péče obou rodičů, posuzuje se dítě s rodičem, který byl určen na základě dohody rodičů. Pokud bylo dítě svěřeno do ústavní péče pro děti nebo mládež v plném rozsahu (tzn. zajišťuje dítěti ubytování, stravování a ošacení) a nebo do zařízení pro děti, vyžadující okamžitou pomoc, posuzuje se za rodinu dítě samotné. Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem (Břeská, 2005). Za společně posuzované osoby se považují i osoby, které se přechodně z důvodu soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc. 30

28 4.4.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu Tyto dávky SSP jsou poskytovány adresně v závislosti na výši příjmu rodiny, proto je pro tuto skupinu dávek velmi důležité přesné vymezení pojmu rodina a společně posuzované osoby. Skupina dávek poskytovaných v závislosti na příjmu rodiny obsahuje přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou SSP, který má pomoci rodinám s dětmi pokrýt jejich náklady na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Dávka náleží nezaopatřenému dítěti po splnění dalších podmínek. Pro určení nároku na přídavek na dítě je posuzován příjem rodiny za předchozí kalendářní rok, tzn. že pro poskytování přídavku na dítě od 1. října 2006 do 30. září 2007 se uvažují příjmy rodiny za rok Nárok na přídavek na dítě má dítě v případě, že příjem rodiny (nezaopatřeného dítěte a společně posuzovaných osob) nepřesáhne trojnásobek životního minima rodiny. Nárok na přídavek na dítě závisí na věku dítěte, rozhodném příjmu rodiny a na výši částek životního minima. Výše přídavku na dítě je odstupňována do tří úrovní snížená, základní a zvýšená výměra. Tři pásma rozhodná pro výši přídavku na dítě: a) zvýšená výměra RP < ŽMR 1,1 b) základní výměra - ŽMR 1,8 RP > ŽMR 1,1 c) snížená výměra - ŽMR 3,0 RP > ŽMR 1,8 V případě, že rozhodný příjem rodiny přesahuje trojnásobek životního minima rodiny, nemá rodina na přídavek na dítě nárok. Výše přídavku na dítě činí dle zákona za kalendářní měsíc: a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32 b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28 c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14 31

29 Výše přídavku na dítě lze spočítat dle vzorce (Krebs, Průša, 2002): PND = ŽMD k PND ŽMD k = přídavek na dítě = částka životního minima určená na osobní potřeby dítěte = koeficient, který nabývá hodnot podle pásma, v němž se rodina nachází Tabulka 1: Výše přídavku na dítě do Věk dítěte Výše příjmu rodiny Do 1,1 ŽMR 1,1 1,8 ŽMR 1,8 3,0 ŽMR Nad 3,0 ŽMR Do 6 let let let let Zdroj: Data zpracována z podkladů v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do Graf č. 2: Hodnota vyplacených přídavků na děti v jednotlivých letech Vyplacené přídavky na děti v mil. Kč Rok Zdroj: Vlastní zpracování údajů dostupných z Přídavek na dítě se vyplácí tomuto dítěti v případě jeho zletilosti. Jedná-li se o nezletilé nezaopatřené dítě, dávka je vyplácena osobě, která má dítě v přímém zaopatření do konce měsíce, v němž dítě dosáhlo zletilosti. Nezletilé dítě může také nabýt zletilosti vstupem do manželství. Pokud je dítě v plném zaopatření ústavu pro péči o děti či mládež, je dávka vyplácena tomuto zařízení. 32

30 Přídavek na dítě je vyplácen v hotovosti, pokud příjemce dávky neuvede jiný způsob výplaty například převod na bankovní účet a podobně Sociální příplatek Sociální příplatek je další významnou dávkou SSP, kterou stát pomáhá rodinám s nízkými příjmy pokrýt výdaje spojené se zabezpečením potřeb jejich dětí. Graf č. 3: Hodnota vyplacených sociálních příplatků v jednotlivých letech Vyplacené sociální příplatky v mil. Kč Rok Zdroj: Vlastní zpracování údajů dostupných z Pro sociální příplatek je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, tzn. že pro nárok na sociální příplatek se posuzuje příjem rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí, tj. pro nárok v 1. čtvrtletí roku 2007 se uvažuje příjem z 4. čtvrtletí roku Při posuzování nároku na sociální příplatek se posuzuje nezaopatřenost dítěte a rozhodný příjem rodiny, který nesmí v rozhodném období přesáhnout 1,6násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu rodiny jsou zahrnovány i některé dávky SSP, například přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek. Sociální příplatek je dávkou rodiče, který pečuje alespoň o jedno nezaopatřené dítě, a tudíž nemůže být tato dávka přiznána samostatně žijícímu nezaopatřenému dítěti například v případě, že je osiřelé. Za dítě, o které rodič pečuje, je považováno pouze dítě, které je osobou s rodičem společně posuzovanou. Z nároku na sociální příplatek je vyloučena osoba, která pečuje o dítě svěřené do předpěstounské nebo pěstounské péče, a nebo do osobní péče poručníka, neboť v takovém případě rodině náleží jiné dávky SSP, například příspěvek na úhradu potřeb 33

31 dítěte v pěstounské péči. Z nároku na sociální příplatek je vyloučen i případ, kdy je dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež. Výše sociálního příplatku lze spočítat dle vzorce 1 (Krebs, Průša, 2002): SP = ŽMD (ŽMD P) / (ŽMR 1,6) SP ŽMD P ŽMR = sociální příplatek = částka životního minima určená na osobní potřeby dítěte = příjem rodiny pokud má rodina příjem nižší, než je její životní minimum, potom ve vzorci P = ŽMR = životní minimum rodiny Jak vyplývá ze vzorce pro výpočet sociální příplatku, je za nejnižší příjem rodiny považováno životní minimum rodiny, a to s úmyslem zabránit zneužívání příslušné dávky SSP občany, kteří nepracují. V případě, že má rodina nižší skutečný příjem po započítání všech započitatelných dávek SSP, než jaký odpovídá jejímu životnímu minimu, má rodina možnost požádat příslušný pověřený úřad o doplnění příjmu některou z dávek sociální péče podmíněnou sociální potřebností. U těchto dávek se už však mimo jiné zkoumá i důvod nízkého příjmu rodiny, celkové sociální a majetkové poměry a snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Výše přídavku je také ovlivněna dalšími skutečnostmi, jako jsou například zdravotní postižení dítěte nebo rodiče, osamělost rodiče či narození více dětí najednou. Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o 2 : a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70 b) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20 c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40 d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10 1 Ve vzorci není zohledněno postižení dítěte ani rodiče. 2 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do

32 V případě, že nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu, nelze použít pro stanovení výše sociálního příplatku výše zmíněné koeficienty, neboť dítě tak nesplňuje podmínku nezaopatřenosti. Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže 1 : a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40 b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40 c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10 d) jde o osamělého rodiče, koeficientem 1,05 V případě, že je současně splněno více podmínek, stanoví se výše sociální příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení je dávka SSP, která má přispět občanům s nízkými příjmy k pokrytí nákladů spojených s bydlením. Graf č. 4: Hodnota vyplacených příspěvků na bydlení v jednotlivých letech Vyplacené příspěvky na bydlení v mil. Kč Rok Zdroj: Vlastní zpracování údajů dostupných z 1 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do

33 Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení 1 (například jde-li o penziony, ubytovny, svobodárny). Za vlastníka bytu je považován i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely, ale příspěvek na bydlení jim náleží pouze jednou. K žádosti o tuto dávku SSP je třeba přiložit doklad, z něhož lze ověřit existenci nájemní smlouvy nebo vlastnický vztah k bytu. Dávku nelze přiznat osobě, která užívá byt z titulu podnájemní smlouvy, nebo je-li byt užíván z titulu věcného břemena (Břeská, 2005). Rozhodným obdobím v případě příspěvku na bydlení je kalendářní čtvrtletí, předcházející čtvrtletí, v němž se o příspěvek žádá. V případě, že oprávněná osoba změní v průběhu měsíce trvalé bydliště, pro nárok na příspěvek na bydlení se k této skutečnosti přihlíží až od měsíce následujícího, čímž by mělo být zabráněno k neoprávněnému vyplacení dvojitého příspěvku na bydlení. Výše příspěvku na bydlení lze spočítat dle vzorce (Krebs, Průša, 2002): PB = ŽMB (ŽMB P) / (ŽMR 1,6) PB ŽMB P ŽMR = příspěvek na bydlení = částka životního minima potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost = příjem rodiny (pokud má rodina příjem nižší, než je její životní minimum, potom ve vzorci P = ŽMR) = životní minimum rodiny Příspěvek na bydlení je poskytován bez ohledu na to, o jaký byt se jedná (například byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví), a jaké jsou skutečné náklady na bydlení. 1 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění do