Cíle. a) Interpretovat předmět, zjistit rozsah jeho poškození, identifikovat skryté informace. b) Odstranit příčiny degradace, případně ji zpomalit

Transkript

1

2

3

4 Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit rozsah jeho poškození, identifikovat skryté informace b) Odstranit příčiny degradace, případně ji zpomalit c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim)

5 V muzejní sbírce se často setkáváme s kombinovanými materiály Textil, dřevo, kov, papír Kombinace několika typů látek

6 Průzkum předmětu Aktuální stav předmětu (ph, hmotnost, rozměry, druh a míra poškození atd.) Podmínky, v nichž se předmět původně nacházel průzkum parametrů mikroklimatu termohygrometr, mikrobiologické testy Typ materiálu, technologie výroby Další materiály a výzdobné prvky včetně povrchové úpravy Materiály z druhotných zásahů (důležité při rekonzervaci) mikrobiologické testy, ph metr, termohygrometr, optická mikroskopie (včetně UV), chemické analýzy, spektrální analýzy, spalovací zkoušky,

7 Předmětem zkoumání je vzájemná interakce vnitřních a vnějších faktorů druh vlákna rostlinné, živočišné, anorganické další materiály barviva, příp. lepidla a povrchové úpravy (apretury) typ textilie druh vazby, kombinace materiálů bionapadení - mikroorganismy, hmyz, vyšší organismy ostatní degradační faktory chemické vlivy (celulóza ohrožována kyselým prostředím; proteiny ohrožovány zásaditým prostředím), světelné záření, mechanické poškozování stáří typ předmětu, technologie výroby typ znečištění původní mikroklima dřívější zásahy (časté deformace neodbornými zásahy, např. velmi škodlivé skeletizace pomocí polymerů)

8 Organická (přírodní) vlákna základní složkou rostlinných vláken je celulóza základní složkou živočišných vláken jsou proteiny

9 Bavlna je vyráběna ze semen různých odrůd bavlníku. Chemické složení bavlny: celulóza 94%, protein 1,3%, pektiny 1,2%, popel 1,2%, vosky 0,6%, cukry 0,3%, ostatní 1,4% Mikrofotografie vlákna bavlny, zvětšení 250x Vlákno bavlny v polarizovaném světle, zvětšení 250x

10 Povrch bavlněného vlákna je potažen kutikulou, jemnou a pevnou pokožkou. Po celé délce vlákna je lumen - dutina vyplněná vzduchem - a zbytky protoplazmy Mikrofotografie vláken bavlny Příčné řezy bavlněnými vlákny

11 Len je spřadatelné rostlinné vlákno. Zpracování vláken k předení je poměrně náročné a skládá se z drhnutí, máčení, sušení, lámání, potěrání a vochlování. Mikrofotografie vláken lnu, zvětšení 250x vlákna v polarizovaném světle při kolmých rovinách polarizace, zvětšení 250x

12 Chemické složení lnu: 85 % čisté celulózy, větší část ligninu, zbytek je popel Mikrofotografie lněných vláken Příčné řezy bavlněnými vlákny

13 Vlna je přírodní živočišné vlákno získané střiháním, vyčesáváním nebo epilací chlupů a srstí zvířat (ovcí, koz, velbloudů, králíků, zajíců). Mikrofotografie vlákna ovčí vlny, zvětšení 250x Ovčí vlna v polarizovaném světle, zvětšení 250x

14 Chlup či vlas je v podstatě zrohovatělé vlákno vyrůstající z pokožky, jehož základem je keratin, tj. rohovina, složená z uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku a malého podílu síry Mikrofotografie vlněných vláken Mikrofotografie příčných řezů vlněných vláken

15 Přírodní hedvábí je získáváno z bílkovinných výměšeků snovacích žláz housenek nočních motýlů bourců, tuhnoucí na vzduchu v jemné dvoj vlákno. Vlákno planého hedvábí tussah ze zámotků bource dubového je hrubší, ale trvanlivější Vlákna tussah, optická mikroskopie, zvětšení 250x Vlákna tussah v polarizovaném světle, zvětšení 250x

16 Hedvábné vlákno se skládá z vlastního vlákna z bílkoviny fibroinu 76 % a mlhového obalu z bílkoviny sericinu 22 %, zbytek jsou tuky, vosk a minerální soli Mikrofotografie vláken hedvábí Příčné řezy hedvábných vláken

17 Anorganická (chemická) vlákna Jedná se o všechna vlákna vyráběná chemickou cestou. Výchozími surovinami mohou být jak přírodní, tak syntetické polymery, tak i sloučeniny nepolymerní Mikrofotografie polyamidových mikrovláken Nylon 66 Tactel v polarizovaném, zvětšení 25x Mikrofotografie polyamidového vlákna s trilobálním tvarem příčného řezu, zvětšení 250x

18 Morfologie chemických vláken je značně odlišná od přírodních vláken Kritériem je, k jakým účelům má být vlákno použito. Tvar příčného řezu chemického vlákna je dán tvarem zvlákňovací trysky a dloužením. Po délce může být vlákno hladké nebo různě rýhované. Mikrofotografie polyamidových vláken Příčné řezy polyamidovými vlákny

19 Kombinovaná vlákna organická i anorganická kov je zde zastoupen především v dracounech a proužcích, zatkávaných jako útek přímo do tkanin, nebo použitých k výšivce (dracoun je zlatá nebo stříbrná nit, která vzniká obtáčením velmi tenkého kovového pásku kolem hedvábného, lněného nebo bavlněného středu).

20

21 Délkové textilie Obecně je délková textilie textilní útvar, jehož jeden rozměr je řádově větší než dva zbývající rozměry, které jsou řádově souměřitelné. Tkaniny se vyrábí z různých délkových textilií odlišné konstrukce (přádelnické poloprodukty a nitě). K rozlišení těchto délkových textilií slouží např. následující názvosloví: Pramen jsou podélně urovnaná vlákna. Přást je délková textilie složená ze spřadatelných vláken zpevněná zákrutem, avšak jen natolik, že se při jejím přetržení nepřetrhnou i jednotlivá vlákna. Kabel je délková textilie složená z velkého množství nekonečných vláken spojených prakticky bez zákrutu. Nit je textilní výrobek značné délky s relativně malým průřezem vyrobený z vláken se zákrutem nebo bez zákrutu.

22 Nitě podle konstrukce (výstavby) Jednoduchá nit útvar, který je buď bez zákrutu, nebo se zákrutem, který se zakroutí v jedné operaci. Sdružená nit dvě nebo více nití společně navinutých a uložených rovnoběžně vedle sebe bez zákrutu. Skaná nit dvě nebo více nití jednoduchých zakroucených spolu v jedné pracovní operaci; označuje se např. dvojmo skaná nit apod. Jádrová nit skládá se ze dvou složek. Jedna je uvnitř niti a tvoří jádro, druhá složka je na povrchu a tvoří obal.

23 Plošné textilie Plošné textilie jsou všechny textilní útvary, jejichž dva rozměry jsou mnohonásobně větší než rozměr třetí. Nejdůležitějšími plošnými textiliemi jsou tkaniny a pleteniny. Tkanina vzniká vzájemným provázáním nejméně dvou soustav nití. Podélná soustava je osnova, příčná se nazývá útek. Vazba tkaniny je důležitá jak pro samotnou konstrukci textilie, kdy se vytváří vzor, vzhled i vlastnosti budoucího materiálu, tak i pro identifikaci jednotlivých typů tkanin. Vazba tkaniny je určitý způsob, kterým se soustavy nití mezi sebou provazují. Určení směru osnovy nebo útku u tkanin bez pevného kraje vyžaduje značnou zkušenost. Osnova bývá, většinou z více zakroucených nití, má často větší dostavu a téměř vždy větší napětí, tzn. že vypáraná nit je méně zvrásněná. Osnovní nitě mají větší pevnost než nitě útkové.

24 Vazba tkaniny Vazba tkaniny je způsob překřížení dvou soustav nití, navzájem na sebe kolmých, osnovy a útku Vazný bod je místo na tkanině, kde se kříží osnovní a útkové nitě Rozeznáváme osnovní vazný bod, kdy osnovní nit je nad nití útkovou a útkový vazný bod, kdy útková nit je nad nití osnovní

25 Porovnání tří základních typů vazeb tkanin - plátnová, keprová, atlasová

26 Plátno je nejjednodušším a základním typem vazby tkaniny Struktura plánové vazby Tkanina v plátnové vazbě

27 Keprová vazba tvoří ve tkanině šikmé řádky směrem vzhůru doleva nebo doprava (S, Z); podle počtu nití ve střídě vazby se označuje kepr jako tří-, čtyř- a vícevazný. Vzornice osnovního kepru Vzornice útkového kepru

28 Atlasová vazba je rozpoznatelná pro svůj lesklý vzhled a hedvábný omak. Je většinou velmi hustá a málo odolná proti oděru. Atlasová vazba Atlasová vazba osnovních pletenin

29 Druhy poškození textilu Chemické mechanismy (atmosférické vlivy, emise oxidů síry a dusíku, světelná energie atd.) Biologické napadení (mikroorganismy, hmyz, vyšší organismy) a přímo související znečištění Mechanické poškození (trhliny, praskliny, chybějící plochy) v návaznosti na úroveň znečištění ostatní faktory (dřívější zásahy, živelné události) Obecně lze říci, že degradace textilu je výsledkem vzájemné kombinace vnitřních i vnějších faktorů, které se navzájem stimulují

30 Poškození celulózových vláken Celulózová vlákna chemické poškození zejména kyselinami nebo kysele hydrolyzujícími solemi a oxidačními látkami. Zhoršují se tak mechanické vlastnosti vlákna. V případě kyselého poškození vzniká tzv. hydrocelulóza Oxidační poškození celulózy v alkalickém prostředí (působením vzdušného O 2 při alkalické vyvářce bavlny, při intenzivním chlornanovém bělení atp.) vznik tzv. oxycelulózy (kyselého typu)

31 Poškození proteinových vláken Polypeptidické řetězce keratinu vlny jsou navzájem pospojovány různými typy příčných vazeb (můstků). Toto prostorové provázání molekul přispívá k vysoké kvalitě vlákna (tažnost, pevnost, odolnost v oděru atp.). Jednou z důležitých vazeb ve vlněném vláknu je cystinová. Vlna je velmi citlivá na alkálie (NaOH, Na 2 CO 3 ) a v závislosti na jejich koncentraci, teplotě a době působení se jimi silně poškozuje (rozštěpení cystinového můstku).

32 Změna barevnosti vlivem světelného záření

33 Chemické mechanismy degradace stimulované vlivem světelného záření

34 Kombinace degradačních faktorů na ukázce šněrovačky

35 Chemické mechanismy degradace pelerinky stimulované použitými barvivy

36 Průzkum mikrobiologického napadení textilu a) Typy mikroorganismů: - bakterie (představují pouze lokální ohrožení) - mikroskopické houby (plísně) b) Odběr vzorků: - bezkontaktní (spad, aeroskop) - kontaktní (vatová tyčinka, samet, lepící páska) - odběr materiálu (skalpel) c) Analýzy: - předběžná orientace (UV světlo, stupeň aktivity) - mikroskopování - kultivace (živné půdy i roztoky) - barvení (přítomnost, aktivita)

37 Degradace plátěné spodnice vlivem působení plísní

38 Aktivní spory plísní na polní lahvi z 1. sv. války

39 Destrukce textilu vlivem působení mikroorganismů

40 Mikrobiologické testy pomocí kultivačních půd Sabouraudův, příp. sladinový agar

41 Průzkum napadení textilu živočišnými škůdci a) Typy organismů: - hmyz (mol šatní, rybenka domácí, dále červotoči, jejichž larvy se prokousávají z dřevní nebo papírové hmoty do textilu, kožojedi a rušníci, příp. zavíječi) - hlodavci (myši, potkani) - ptáci b) Analýzy: - průběžná vizuální kontrola - použití pastí (různé typy)

42 Mol šatní (Tineola bisselliella) drobný motýlek z čeledi molovitých o velikosti mezi 4 až 8 milimetry

43 Škůdcem není dospělec mola šatního, ale jeho larvy živící se keratinem neboli rohovinou obsaženou v některých přírodních materiálech. Jedná se tak o jeden z mála živočišných druhů, který je schopen trávit vlnu.

44 Bionapadení molem šatním

45 Napadení textilního hřbetníku červotočem

46 Postup konzervace a restaurování textilu a) Likvidace biologického napadení (pokud je materiál napaden, jedná se o vstupní krok) b) Čištění (mechanicky i praní) c) Alternativně speciální ošetření vláken d) Alternativně skeletizace e) Alternativně restaurování rekonzervace, tónování, doplňování

47 Likvidace bionapadení a) neinvazivní plynování (jedovaté i nejedovaté plyny, n-butanol; bezkyslíková atmosféra - dusík), vymražování pod 22 C, zahřívání na 55 C, γ záření (hmyz cca 500 Gy), b) invazivní roztoky biocidů: většinou na bázi pyrethroidů (Lignofix, Biolit) nebo kvarterních amonných solí (Septonex, Ajatin, Orthosan MB, Preventol R)

48 Ochrana před moly Mol šatní ke svému životu využívá tmavé, vlhké a teplé prostředí, kde klade svá vajíčka. Od nakladení vajíček po dospělce trvá jeho vývoj od měsíce až po rok, v závislosti na podmínkách ve kterých žije a od toho se odvíjí i množství generací vyskytujících se do roka. a) Prevence: - průběžné kontroly (feromonové lapače), provětrávání, repelenty (např. Reid) b) Sanace: - mechanické metody: vyklepávání, - fyzikální metody: vymražování, zahřívání - chemické metody: insekticidy - dýmovnice Coopex, Empire 20, Ficam Plus

49 Čištění a) mechanicky štětce, vakuové štětce, wishab prášek, vysavač se speciálními nástavci, b) vodné roztoky - Syntapon L 1,5 g na litr vody, c) organická rozpouštědla - perchlorethylen, benzin lékařský, d) emulze - voda+org. rozpouštědlo (etanol, aceton, isopropanol, atd.) e) enzymy (proteáza bílkovinné skvrny, amyláza škroby, lipáza mastnota )

50 speciální ošetření vláken a skeletizace škrobení (přírodní, na bázi PVAC) aviváž (regenerace vlákna) protimolové úpravy (Molantin P) našívání na skelet lepení na skelet (hojně využíváno v minulosti) kombinace lepení a šití

51 Restaurování a) opravy trhlin a doplňování (šití, dotkávání, záplaty, lepení) b) barvení doplňků (textilií a nití použitých při restaurování)

52 Ochranný režim zásadní význam má ochrana před viditelným a UV zářením (snížení intenzity osvětlení, omezení doby osvětlení, vystavovat jen výjimečně a pouze krátkodobě - osvit jen v přítomnosti návštěvníka) je nutné dodržovat vhodnou RV a T (okolo 40-50% a cca 18 C) - nezbytností je stabilita podmínek (!) chránit před biologickým napadením (pravidelný monitoring) chránit před prachem a plynnými polutanty (během uložení by měl být textilní předmět v kontaktu pouze s inertními materiály, např. nekyselý hedvábný papír) vhodným uložením zcela vyloučit mechanické namáhání (dle typu a stavu sbírkového předmětu je můžeme ukládat ve vodorovné poloze nebo na figurínách, tapiserie lze navinout na válec (vždy kolmo na osnovu), OBECNĚ LZE ŘÍCI, IDEÁLNÍ ULOŽENÍ JE VE VODOROVNÉ POLOZE

53 Ochranný režim Parametry mikroklimatu: deponování prezentace!!! krátkodobě!!! teplota do 18 C cca C relativní vlhkost 45-50% 45-50% celk. roč. exp. sv. žádná lx.h/rok podíl UV záření žádný 10μW/lm

54 Ukládání v depozitáři

55 Konkrétní způsob adjustace památky vyloučení mechanických deformací pomocí přepážky z alkalického kartonu

56 Depozitární prostory bez přístupu slunečního záření

57 Eliminace prašnosti díky kompaktních posuvných regálů

58 Doporučená literatura DEMNEROVÁ, K.: Plísně, jejich vlastnosti a výskyt. Zpravodaj STOP 6, Praha 2004, s HARSOVÁ, J.: Konzervace textilu. Učební text pomaturitního konzervátorského studia Národního muzea. Praha KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů. Praha KUČEROVÁ, L. - ŠKRDLANTOVÁ, M. - DOUBRAVOVÁ, K.: Vliv barviv na degradaci textilií z rostlinných vláken v závislosti na klimatických podmínkách. In: Textil v muzeu, Brno 2009, s ŠKRDLANTOVÁ, M.: Biocidní ochrana plynováním. In: Ochrana památek plynováním, Seminář STOP, Praha 2012, s ŠKRDLANTOVÁ, M. DOUBRAVOVÁ, K.: Péče o textilní sbírky, aneb trocha teorie nikoho nezabije, Seminář STOP 10, Praha 2008, s ŠKRDLANTOVÁ, M. DOUBRAVOVÁ, K.: Metody identifikace textilních vláken. In: Textil v muzeu, Brno 2008, s TÍMÁR-BALÁZSY, Á.: Chemical Principles of Textile Conservation. Oxford 1998.

59

60

61

62 Slaměná panenka Slaměný andělíček

63 Intarzie slámou Proutěné křeslo

64 Proutěný stolek na květiny Poškození spodní části dřevokazným hmyzem

65 Slaměná zásobnice

66 Detail poškození

67 Slaměná ošatka na chléb

68 Loubkové síto

69

70

71

72

73

74

75 deponování prezentace teplota do 18 C cca C relativní vlhkost 45 50% 45 50% celk. roč. exp. sv. Žádná lx.h/rok podíl UV záření Žádný 30μW/lm

76

77

78 - -

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94 deponování prezentace teplota do 18 C cca C relativní vlhkost 45 50% 45 50% celk. roč. exp. sv. Žádná lx.h/rok podíl UV záření Žádný 30μW/lm

95

96

97 Průzkum a) Podmínky, v nichž se předmět nacházel průzkum parametrů mikroklimatu termohygrometr, mikrobiologické testy (živný agar) b) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) optická mikroskopie, IČ spektrometrie, chemické analýzy... c) Aktuální stav předmětu (pevnost, ph, hmotnost, rozměry, barva, soudržnost vláken, teplota smrštění )

98 Odhad soudržnosti (koherence) vláken: a) Třída 1: vlákna dlouhá, soudržná, vláken je více než prachových částic b) Třída 2: poměr vláken a prachových částic je vyrovnaný, po namočení a uschnutí se nesmršťují c) Třída 3: vláken méně než prachových částic, jsou kratší než u tř. 2, po smočení dochází k nevratném smrštění

99 U historických usní zkoumáme: druh usně další materiály barviva, povrchové úpravy bionapadení mikroorganismy, hmyz, vyšší organismy ostatní degradační faktory chemické vlivy, světelné záření, mechanické poškozování stáří - typ předmětu, technologie výroby typ znečištění špína suchá, mastná původní mikroklima (suché, vlhké) dřívější zásahy (užití nevhodných čistících, tukovací a biocidních prostředků)

100 Kombinace degradačních faktorů - chemické, mikrobiologické i mechanické

101 Kombinace degradačních faktorů Pergamenová listina deformovaná vlivem enormní vlhkosti

102

103 Postup konzervace usní a) Likvidace biologického napadení b) Čištění c) Alternativně neutralizace d) Alternativně ošetření vedlejších materiálů e) Tukování

104 Aktivní spory plísní - vizuální průzkum rubu štítu bojovníka

105 Aktivní spory plísní vizuální průzkum prachovnice z 1. světové války

106 Aktivní spory plísní - mikrobiologický průzkum obalu knižních desek

107 Likvidace bionapadení a) neinvazivní plynování (jedovaté i nejedovaté plyny /inertní plyny, n- butanol/), γ záření (hmyz cca 500 Gy), b) invazivní roztoky biocidů (většinou na bázi pyrethroidů/lignofix/ nebo kvarterních amonných solí/septonex, Ajatin, Orthosan MB, Preventol R/)

108 Ochrana před bionapadením Prevence: - průběžné kontroly, vhodné mikroklima

109 Čištění a) mechanicky štětce, vakuové štětce, wishab, vysavač,... b) vodné roztoky (Alvol OMK, Syntapon L 1% roztok ve vodě) c) organická rozpouštědla (isopropanol )

110 Čištění kombinovaných materiálů

111 Tukování a) Odvážíme tukovací prostředek (1% hmotnosti usně) b) Přípravek zahřejeme ve vodní lázni na teplotu C, promícháme c) Nanášíme štětcem

112 Čištění, měkčení a tukování přehled prostředků přípravky čistící: Korex 1809, 1909 zjemňující: Korex 1909, PP tukovací: Korex TU, BT

113 Postup konzervace usní z archeologických nálezů a) Likvidace biologického napadení b) Čištění c) Neutralizace (pokud je ph < 4) d) Úprava obsahu vody e) Alternativně ošetření vedlejších materiálů f) Tukování

114 Archeologický nález obuvi

115 Ochranný režim a) Parametry mikroklimatu: deponování prezentace!!! krátkodobě!!! teplota do 18 C cca C relativní vlhkost 40-55% 40-55% osvětlenost cel. roční expozice žádné žádná lx lx. h/rok podíl UV záření žádný 30μW/lm (max. 75μW/lm)

116 Ochranný režim a) Kontrola stavu: cca za 2 roky b) Uložení: Vhodný ochranný obal eliminovat prašnost

117

118

119

120

121

122

123

124

125

126

127