Možnosti finanční podpory hospodaření s vodami v malých obcích z prostředků SFŽP

Transkript

1 2016 Možnosti finanční podpory hospodaření s vodami v malých obcích z prostředků SFŽP

2 ZPRACOVATEL: STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR VE SPOLUPRÁCI S CZWA SERVICE, S.R.O., DCEŘINÁ SPOLEČNOST ASOCIACE PRO VODU ČR (CZWA) 2

3 OBSAH Seznam zkratek Základní principy udržitelného hospodaření s vodami v malých obcích Motivace, cíle a zásady udržitelného hospodaření s vodami v malých obcích Druhy, množství a jakost vod v malých obcích Udržitelné využití jednotlivých druhů vod... 9 Srážkové vody... 9 Šedé vody Černé vody Udržitelná obec Způsoby nakládání s vodami v malých obcích Srážkové vody Konvenční způsoby Úprava konvenčních způsobů směrem k udržitelnosti/vyšší ochraně životního prostředí Udržitelné způsoby Splaškové vody Konvenční způsoby Úprava konvenčních systémů směrem k udržitelnosti/vyšší ochraně životního prostředí Udržitelné systémy právní úprava a technická analýza problematiky Srážkové vody Splaškové vody Obecná rovina Využití šedých vod Individuální a skupinové čistírny odpadních vod Využití vyčištěné vody Využití kalů DESAR systémy Souhrn citovaných dokumentů Současná situace Analýza podpořitelných opatření Srážkové vody Úprava konvenčních způsobů směrem k udržitelnosti/vyšší ochraně životního prostředí Udržitelné způsoby

4 5.2. Splaškové vody Úprava konvenčních systémů směrem k udržitelnosti/vyšší ochraně životního prostředí Udržitelné systémy Shrnutí a závěry

5 SEZNAM ZKRATEK Zkratka CE ČOV ČSN ČSN EN, ČSN ISO DČOV DESAR DIN EO ES MZe MŽP NPŽP OPŽP PO POV PRVK PZV SFŽP Strategie TDG TNI CEN/TR TNV UV VUMOP Celý název Značka shody EU Čistírna odpadních vod České technické normy Evropské či mezinárodní technické normy, které jsou převzaty do soustavy českých technických norem Domácí čistírny odpadních vod Decentralised Sanitation and Reuse Německý ústav pro průmyslovou normalizaci Ekvivalentní obyvatel Evropské společenství Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní program Životní prostředí Operační program Životní prostředí Prioritní osa Povrchová voda Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Podzemní vody Státní fond životního prostředí Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Technické doporučení GAS Technické normalizační informace, které byly přijaty Evropským výborem pro normalizaci Odvětvové technické normy vodního hospodářství Ultrafialové záření Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy 5

6 1. ZÁKLADNÍ PRINCIPY UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ S VODAMI V MALÝCH OBCÍCH Udržitelné hospodaření s vodami v obcích je jedním ze základních předpokladů udržitelnosti urbanizovaných celků v budoucnosti. Nízké energetické nároky, vysoká míra recyklace, minimální vliv na životní prostředí, adaptace na klimatické změny a řešení problémů přímo v místě jejich vzniku (u zdroje) to vše jsou podmínky, které jsou na vodní hospodářství obcí do budoucna kladeny MOTIVACE, CÍLE A ZÁSADY UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ S VODAMI V MALÝCH OBCÍCH Motivací změny stávajícího konvenčního nakládání s vodami v malých obcích směrem k udržitelnému hospodaření s nimi je především prevence sucha a povodní způsobených klimatickými změnami i urbanizací krajiny a zvýšení ochrany jakosti povrchových a podzemních vod. Dalším podstatným faktorem je uzavření koloběhu živin mezi městským odvodněním a zemědělstvím jako snížení používaného množství umělých hnojiv, pocházejících z velmi omezených fosilních zdrojů. Cílem je přiblížit se původnímu přirozenému koloběhu vody a látek, který byl v krajině před vznikem obce. Při udržitelném hospodaření se co nejvíce vody zadržuje lokálně - na území obce, kde dochází k jejímu vypařování a vsakování do podzemních vod, čímž se doplňují zásoby podzemní vody a snižuje se množství povrchového odtoku. Voda se také recykluje, a tím se snižuje množství do obce přiváděné pitné vody i odváděných odpadních vod. Odpadní vody se též využívají jako zdroje živin, organických látek a energie. Zásady udržitelného hospodaření s vodami lze shrnout v následujících bodech: nesměšování vody a odpadů, oddělení vod různého původu a znečištění u zdroje, odpovídající individuální čištění nebo úprava jednotlivých druhů vod, recyklace a přivedení vody a látek zpět do místního koloběhu, uzavření koloběhu odvodnění zemědělství. Při hospodaření s vodami nesmí dojít: k ohrožení zdraví uživatelů, ke kontaminaci životního prostředí (především půdy a podzemní vody) DRUHY, MNOŽSTVÍ A JAKOST VOD V MALÝCH OBCÍCH V malých obcích 1 vznikají srážkové povrchové vody, které odtékají ze střech, zpevněných ploch a komunikací, a splaškové vody, což jsou odpadní vody z domácností, sociálních zařízení, hotelů, ubytoven, škol a dalších objektů občanské vybavenosti. Jakost srážkových vod se liší v závislosti na oplachovaném povrchu. Na jednotlivých typech ploch lze očekávat různé druhy a množství znečišťujících látek, a tedy očekávané znečištění srážkových vod (Tabulka 1Tabulka 1) Splaškové vody lze primárně rozdělit na tzv. černé vody, které odtékají z WC, a tzv. šedé vody, což jsou vody odtékající ze odtékající ze sprch, van, umyvadel, dřezů a praček. U černých vod lze dále separovat žluté vody (moč s ev. příměsí vody ke vody ke splachování) a hnědé vody (fekálie). Množství a jakost jednotlivých druhů splaškových vod se značně liší ( Tabulka 2). 1 Předpokládá se, že malé obce nemají významnější průmysl nebo že s průmyslovými odpadními vodami je nakládáno zvlášť. 6

7 Hrubé nečistoty, splaveniny Jemné částice Těžké kovy Uhlovodíky Živiny N, P Patogenní mikroorganizmy Chloridy V moči je koncentrována většina živin obsažených v černých vodách (cca 87 % dusíku a 50 % fosforu). Moč neobsahuje žádné organické látky ani patogenní mikroorganizmy, jsou jí však vylučovány léky a hormony. Produkce moči je asi 500 l/os/rok. Fekálie obsahují téměř celý zbytek živin (10 % dusíku a 40 % fosforu) a mají vysoký obsah organických látek a patogenních mikroorganizmů. Fekálií je produkováno asi 50 l/os/rok. Tabulka 1. Typické znečišťující látky na jednotlivých typech ploch a očekávané znečištění srážkových vod (TNV ) Typ plochy Organické znečištění, BSK5 Střechy vegetační extenzivní vegetační intenzivní inertní / / / / / s plochou neošetřených kovových částí do 50 m 2 / / / / s plochou neošetřených kovových částí 50 m 2 až / / / / 500 m 2 s plochou neošetřených kovových částí nad 500 / / / / m 2 Zatravněné plochy / / / Komunikace pro chodce a cyklisty Parkoviště Pozemní komunikace Plochy u skladišť, manipulační plochy Komunikace zemědělských areálů / a b c d málo frekventovaná (osobní auta) (vysoce) frekventovaná (os. auta a busy) / / / nákladní auta d málo frekventované a (příjezdy k domům) středně frekventované b vysoce frekventované c neznečištěná srážková voda mírně znečištěná srážková voda středně znečištěná srážková voda vysoce znečištěná srážková voda až / / / / / / < 300 automobilů za 24 h, např. příjezdy k domům a místní komunikace v obytné zástavbě 300 automobilů až automobilů za 24 h nad automobilů za 24 h, obvykle dálnice a rychlostní silnice parkoviště, která nejsou součástí veřejných komunikací 7

8 Tabulka 2. Množství a jakost jednotlivých druhů splaškových vod + hodně ČERNÉ VODY o středně málo HNĚDÉ VODY (FEKÁLIE) ŽLUTÉ VODY (MOČ) ŠEDÉ VODY OBJEM + ORGANICKÉ ZATÍŽENÍ + o ŽIVINY o + PATOGENNÍ MIKROORGANIZMY + o HORMONY, LÉKY o + V šedých vodách z kuchyně či koupelny je jen nepatrný podíl živin (pokud jsou používány bezfosfátové čisticí a mycí prostředky). I když tyto vody nepřicházejí do styku s odpadními vodami z toalet, mohou obsahovat malé množství fekálních baktérií např. z praní plen či sprchování malých dětí 2. Organické zatížení šedých vod velmi kolísá a závisí často na jejich ředění (na množství užité vody). Málo zatížené jsou vody ze sprch a mytí, oproti tomu šedé vody z kuchyní jsou díky vyšším obsahům organických zbytků a nerozpuštěných látek zatížené více. Produkce šedé vody tvoří zhruba 50 % celkové produkce odpadní vody v domácnosti (cca l/os/rok) (Obrázek 1). Obrázek 1. Podíl jednotlivých druhů vod z domácností (šedá voda šrafovaně) Pro další využití splaškových vod je nezbytná jejich ochrana před nebezpečnými látkami, např. používáním rozložitelných a k přírodě šetrných chemikálií (např. na čištění toalet, prostředky osobní hygieny). 2 Definice šedých vod v normách ČSN EN a ČSN není úplně správná: Šedá voda splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč. 8

9 Pokud jednotlivé druhy splaškových vod nejsou separovány a jsou odváděny na ČOV, jsou dalším druhem vod v obci vyčištěné odpadní vody. I s těmito vodami lze hospodařit a využívat je (např. k závlaze či k hnojivé závlaze), avšak primárně se nejedná o udržitelné hospodaření s vodami v obci podle zásad uvedených v kap Jakost vyčištěných odpadních vod by měla odpovídat emisním standardům pro příslušnou velikostní kategorii ČOV. Jejich množství závisí na počtu připojených obyvatel, příp. hotelů, ubytoven, škol a dalších objektů občanské vybavenosti, na druhu stokové sítě (u jednotné kanalizace je na ČOV přiváděn i určitý podíl dešťových vod) a na množství balastních vod (lokálně až 60 %) UDRŽITELNÉ VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ VOD SRÁŽKOVÉ VODY K udržitelným způsobům hospodaření se srážkovými (převážně dešťovými) vodami patří vedle jejich akumulace a užívání jako vody užitkové návrat srážkových vod do lokálního koloběhu vody, tak aby se jednotlivé složky tohoto koloběhu (tj. výpar a vsak) co nejvíce přiblížily původním hodnotám před urbanizací. Akumulací a užíváním dešťové vody lze v řadě případů, které nevyžadují jakost pitné vody, nahradit pitnou vodu. Nahrazeno může být asi 50 % potřeby pitné vody (Obrázek 2). Obrázek 2. Pitná voda, kterou lze nahradit vodou srážkovou (šrafovaně) Pro akumulaci a užívání vod je nejvhodnější používat srážkové vody odtékající ze střech nemovitostí, a to zejména ze střech z inertních materiálů. Způsob využívání srážkové vody ovlivňuje systém akumulace a úpravy vody. Vzhledem k jakosti dešťové vody (měkká voda) jsou doporučeny tyto preference jejího užívání: 1. zalévání zahrady, 2. praní, 3. splachování WC a 4. úklid. Stále rozšířenějším způsobem je i užívání srážkové vody pro adiabatickou klimatizaci budov. Před akumulací vody je doporučeno oddělit první splach (přibližně první 1-3 mm deště), čímž je zpravidla podstatně sníženo znečištění zachycené dešťové vody. Pro venkovní užívání je možno vodu akumulovat v nadzemních nádržích či sudech pod okapy a je nutno odstranit hrubé nečistoty (např. listí) pomocí mřížky, lapače 9

10 listí, česlí a sít, pro vnitřní užití je vhodnější akumulace v podzemních nádržích, kde jsou nižší teploty a není přístup světla, a úpravu je nutno doplnit jemnou filtrací, případně UV dezinfekcí. Výpar do ovzduší lze podporovat pomocí vegetačních střech nebo umělých mokřadů (mělkých nádrží osázených vegetací). Zvýšením výparu dochází ke zlepšení mikroklimatu. Vsakováním srážkových vod odtékajících ze zpevněných ploch a komunikací do půdního a horninového prostředí se snižuje povrchový odtok z území a doplňují se zásoby podzemní vody. Způsoby vsakování musí odpovídat jakosti odtékající srážkové vody, aby se zabránilo kontaminaci podzemních vod. Nejvhodnější je povrchové vsakování přes zatravněnou humusovou vrstvu, v níž dochází k zadržení a rozkladu znečisťujících látek, např. na větších zatravněných plochách či v příkopech, v průlezích či v kombinaci průlehů a rýh nebo ve vsakovacích nádržích. Nejvhodnější je zadržovat a vsakovat srážkovou vodu decentrálně (na pozemku jednotlivých nemovitostí), příp. semi-centrálně v zařízeních společných pro více pozemků. ŠEDÉ VODY Stejně jako dešťovou vodu, i šedou vodu lze poměrně snadno upravit a znovu použít jako užitkovou vodu tam, kde není vyžadována jakost pitné vody (Obrázek 2). Způsob úpravy/čištění šedých vod se volí podle jejich plánovaného užití. Šedé vody jsou zpravidla mechanicky předčištěny pro zachycení nerozpuštěných látek, biologicky vyčištěny a následně dezinfikovány. Technologie čištění šedé vody může zahrnovat jeden nebo více těchto procesů 3 : sedimentace/flotace, hrubá filtrace, jemná mechanická filtrace (např. membrány), biologické čištění technickými způsoby (např. biofilmové reaktory, membránové bioreaktory, biologické provzdušňované filtry, aktivace s plovoucím nosičem), přírodní způsoby čištění (mokřady, kořenové čistírny a rákosová pole), chemická úprava, dezinfekce (např. chlorování), UV dezinfekce. Vzhledem k jakosti šedých vod je doporučeno následující pořadí druhů šedých vod pro akumulaci a užívání: 1. sprchy a vany, 2. umyvadla, 3. pračky 4. Doporučené pořadí pro užívání k účelům: 1. splachování WC, 2. venkovní užívání s bezpostřikovou aplikací 5 (zalévání zahrady), 3. praní, 4. venkovní užívání s postřikovou aplikací (tlakové mytí, zalévání rozstřikovači, mytí aut). Šedé vody je možno po předčištění i vsakovat, a doplňovat tak zásoby podzemní vody. Šedé vody lze zpracovávat a využívat decentrálně (v jednotlivých nemovitostech) i centrálně (v celé obci). Lze rovněž kombinovat akumulaci a užívání šedých a dešťových vod. Šedé vody je možné využívat též jako zdroj tepla. 3 Pro vyčištěnou šedou vodu se někdy používá výraz bílá voda. 4 Uměle změkčená voda nemusí být vhodná pro některé rostliny či půdy. 5 Při postřikové aplikací je vyšší riziko přenosu virové infekce pomocí aerosolů 10

11 ČERNÉ VODY Černé vody se zpracovávají pro další využití buď dohromady, nebo se oddělují žluté a hnědé vody. K černým a hnědým vodám je možno přidávat pevné organické látky (bioodpady jako např. zbytky jídla, zahradní odpady) a dále je kompostovat a vyrábět z nich hnojivo, případně mohou být zpracovávány v bioplynových stanicích. V bioplynových stanicích při anaerobním vyhnívání organických látek vzniká bioplyn. Bioplyn se nejčastěji spaluje v kotlích a vyprodukované teplo se používá na vytápění budov nebo na ohřev vody. Další možností je kombinovaná výroba tepla a elektrické energie v kogenerační jednotce. Dalším produktem vyhnívání je tzv. digestát, který lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu. Při decentrálním způsobu odkanalizování jsou vhodnými technologiemi vakuové a kompostovací toalety. Žluté vody tvoří jen 2-3 % z celkového objemu splaškových vod a obsahují většinu živin, proto je smysluplné je separovat pomocí separačních toalet, tzv. no-mix toalet (gravitačních, vakuových nebo kompostovacích) a pisoárů, a nakládat s nimi odděleně. V procesu úpravy se žluté vody hygienizují, stabilizují, odstraňují se z nich mikropolutanty (hormony a léčiva) a extrahují se živiny (např. jako struvit - fosforečnan hořečnato-amonný), aby mohly sloužit jako hnojivo. UDRŽITELNÁ OBEC Pro decentralizované odvádění a znovu využití různých druhů odpadních vod se v zahraničí používá zkratka DESAR. Recyklace může být prováděna na různých úrovních od budov a přilehlých pozemků po obec a přilehlou zemědělskou oblast. Obec a přilehlá zemědělská oblast s udržitelným hospodařením s vodou a živinami jsou znázorněny na Obrázek 3 a Tabulka 3. Obrázek 3. Obec s udržitelným hospodařením s vodou a živinami 11

12 12

13 Tabulka 3. Využití srážkové vody a jednotlivých druhů splaškových vod VZNIK PEVNÉ BIOLOGICKÉ ODPADY ČERNÉ VODY HNĚDÉ VODY ŽLUTÉ VODY (FEKÁLIE) (MOČ) ŠEDÉ VODY SRÁŽKOVÉ VODY ÚPRAVA Úprava za účelem splnění požadavků na další využití Hnojivo Užitková voda Užitková voda VYUŽITÍ Kompost, hnojivo Závlahy Závlahy Bioplyn Vsak Vsak Uzavření koloběhů vody a látek ve městě a přilehlé zemědělské oblasti má mnoho přínosů: snížení vzniku a závažnosti povodní a sucha (zadržováním dešťové vody a doplňováním zásob podzemních vod), velmi malá potřeba pitné vody (díky užívání dešťové vody a recyklaci šedých vod) a nižší náklady na zásobování obce pitnou vodou, snazší adaptace na klimatické změny, snazší úprava koncentrovaných toků a dodržení emisních požadavků, nižší produkce odpadních vod v obci, nižší náklady na odvádění a čištění odpadních vod (v ideálním případě z obce neodtéká téměř žádná odpadní voda), zvýšení ochrany povrchových i podzemních vod, zlepšení úrodnosti půdy (při hnojení močí a fekáliemi se znovuvyužitím organických látek lépe zadržuje v půdě voda a živiny), zisk energie a zvýšení energetické soběstačnosti obce (zpracováním fekálií a organických odpadů v bioplynových stanicích). 13

14 2. ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S VODAMI V MALÝCH OBCÍCH V této kapitole jsou vyjmenovány technicky možné a v praxi (domácí či zahraniční) ověřené způsoby nakládání s vodami v urbanizovaných územích. Uvedeny jsou způsoby s různou mírou udržitelnosti, a to: konvenční způsoby, které zpravidla vykazují nízkou udržitelnost a/nebo vysoké riziko škody na životním prostředí, konvenční způsoby s úpravou/nadstavbou, která zvyšuje ochranu životního prostředí, ev. míru udržitelnosti v určitém ohledu, avšak nikoliv celkově, udržitelné způsoby. U jednotlivých jmenovaných způsobů je dále uveden jejich krátký popis, výhody, nevýhody a rizika. Některé z těchto způsobů v malých obcích zpravidla nejsou relevantní, jsou však uvedeny pro úplnost SRÁŽKOVÉ VODY KONVENČNÍ ZPŮSOBY Odvádění jednotnou kanalizací (s případnou retencí na síti) Srážkové vody jsou z povrchu povodí odváděny do jednotné stokové sítě, kde dochází k jejich smísení se splaškovými vodami. Část těchto směsných vod je odváděna na centrální ČOV, část je odlehčena na dešťových oddělovačích (zpravidla bez předčištění) do povrchových vod. V některých případech je část odlehčené směsné vody zadržena v retenčních nádržích a po skončení dešťového odtoku odvedena na ČOV, případně po předčištění vypuštěna do povrchových vod. Výhody: jednoduchý, robustní systém, založený na gravitačním odvádění vod, nízké energetické nároky Nevýhody: investičně náročný způsob, negativní vliv na povrchové vody z hydraulického i látkového hlediska, změna lokálního koloběhu vody Rizika: financování obnovy Poznámka: nové jednotné systémy nejsou legislativou preferovány (požadavek na preferenční vsakování/odvádění do povrchových vod, ev. zpomalené odvádění) 6 ; malé obce zpravidla nemají vybudovanou kanalizační síť (či mají pouze její část). Odvádění oddílnou dešťovou kanalizací nebo systémem otevřených svodnic/příkopů (s případnou retencí na síti) Srážkové vody jsou z povrchu povodí odváděny do oddílné dešťové stokové sítě nebo systému otevřených svodnic/příkopů, kde jsou centralizovány a samostatně (tj. bez smísení se splaškovými vodami) vypouštěny do povrchových vod. V některých případech jsou před zaústěním do povrchových vod zadrženy v retenční nádrži, předčištěny (sedimentací je zadržen určitý podíl nerozpuštěných látek) a zpomaleně vypouštěny. Výhody: jednoduchý, robustní systém, založený na gravitačním odvádění vod, nízké energetické nároky, menší vliv na životní prostředí než odvádění prostřednictvím jednotné kanalizace Nevýhody: investičně náročný způsob, negativní vliv na povrchové vody zejména z hydraulického, částečně i látkového hlediska, změna lokálního koloběhu vody Rizika: financování obnovy, riziko nepovoleného zaústění splaškových vod Poznámka: malé obce zpravidla nemají vybudovanou kanalizační síť (či mají pouze její část). 6 Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v aktuálním znění. 14

15 ÚPRAVA KONVENČNÍCH ZPŮSOBŮ SMĚREM K UDRŽITELNOSTI/VYŠŠÍ OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Odvádění do jednotné kanalizace doplněné retencí na pozemku Zpomalení/zpoždění odtoku z jednotlivých pozemků prostřednictvím zařazení retenční nádrže s regulovaným odtokem na kanalizační přípojku jednotné kanalizace. Realizuje se zpravidla v místech, kde není možné/proveditelné či přípustné odpojení srážkových vod od kanalizace (viz dále). Výhody: snížení hydraulického zatížení jednotné kanalizace, snížení množství odlehčených vod z dešťových oddělovačů, snížení hydraulického a látkového zatížení povrchových vod, snížení rizika lokálních povodní Nevýhody: nesnižuje narušení lokálního koloběhu vody, nedochází k oddělení srážkových a splaškových vod Rizika: zhoršená funkce v důsledku zanedbané údržby majitelem pozemku Poznámka: v malých obcích bez vybudované kanalizační sítě není tento způsob relevantní. Odvádění oddílnou dešťovou kanalizací nebo systémem otevřených svodnic/příkopů doplněné retencí na pozemku, ev. semi-centrální retencí Zpomalení/zpoždění odtoku z jednotlivých pozemků (či skupiny pozemků) prostřednictvím zařazení retenční nádrže s regulovaným odtokem na kanalizační přípojku oddílné dešťové kanalizace či systému otevřených svodnic/příkopů. V odůvodněných případech může být retenční nádrž společná pro skupinu pozemků. Realizuje se zpravidla v místech, kde není možné/proveditelné či přípustné odpojení srážkových vod od kanalizace (viz dále). Výhody: snížení hydraulického zatížení oddílné dešťové kanalizace, příp. systému otevřených svodnic/příkopů, snížení zejména hydraulického zatížení povrchových vod, snížení rizika lokálních povodní, ev. možnost užívání vody z retenčního zařízení, příp. estetický prvek spojený se zelení Nevýhody: nesnižuje narušení lokálního koloběhu vody Rizika: zhoršená funkce v důsledku zanedbané údržby majitelem pozemku (netýká se semi-centrálních retencí, které se převážně nacházejí na obecních pozemcích) Poznámka: v malých obcích bez vybudované kanalizační sítě není tento způsob relevantní. Odpojování srážkových vod od kanalizace či systému otevřených svodnic/příkopů Snižování množství srážkových vod odváděných jednotnou či oddílnou kanalizací (či systémem otevřených svodnic/příkopů) prostřednictvím odpojování nepropustných či polopropustných ploch. Srážková voda z odpojených ploch je vracena do lokálního koloběhu vody vsakem či výparem (nepropustné povrchy jsou nahrazovány povrchy propustnými nebo je srážková voda odváděna do vsakovacích zařízení či retenčních objektů, nejlépe v kombinaci s vegetací - umělých mokřadů). Odpojení srážkových vod od kanalizace prostřednictvím akumulace a využívání srážkových vod je zařazeno v Udržitelných způsobech (viz níže). Výhody: částečné navrácení srážkové vody do lokálního koloběhu vody, snížení hydraulického zatížení kanalizace, snížení hydraulického a látkového zatížení povrchových vod, snížení rizika povodní a sucha Nevýhody: pouze snižuje negativní vlivy konvenčních způsobů nakládání s vodami Rizika: zhoršená funkce v důsledku zanedbané údržby majitelem pozemku Poznámka: v malých obcích bez vybudované trubní kanalizační sítě není tento způsob relevantní, malé obce jsou však často odvodněny systémem otevřených svodnic/příkopů, které v některých případech (zpevnění dna, opevnění) omezují vsakování, a proto odpojování nepropustných ploch od nich může být přínosné. 15

16 UDRŽITELNÉ ZPŮSOBY Akumulace a využití srážkových vod jako vody užitkové Srážková voda je odváděna do akumulační nádrže, ze které je v případě potřeby využívána pro závlahu nebo pro provozní potřeby budovy či výroby. Výhody: snížení potřeby pitné vody, v případě závlahy navrácení srážkové vody do lokálního koloběhu Nevýhody: v případě použití pro provoz budovy (splachování, praní, úklid) jsou nutné dvojí rozvody vody v budově (pitná a užitková voda), ze srážkové vody se stává voda splašková, s níž je dále nakládáno (udržitelnost pak je dána způsobem nakládání se splaškovou vodou, viz kap. 2.2.) Rizika: kontaminace rozvodů pitné vody při neodborném provedení dopouštění akumulační nádrže Výpar do ovzduší (vegetační střechy, ev. umělé mokřady) Zpevněné plochy, na něž dopadá srážková voda, jsou pokryty vrstvou zeminy (filtrační vrstvy), do které se srážková voda vsakuje a pomocí vegetace odpařuje zpět do ovzduší (typicky vegetační střechy). Výpar do jisté míry podporují i další objekty s volnou hladinou, jako jsou například nádrže se stálým nadržením osázené vhodnou vegetací (umělé mokřady). U novostaveb mohou být pro zvýšení výparu použity i zelené (vegetační) fasády. Výhody: návrat srážkové vody do lokálního koloběhu, zlepšení mikroklimatu v obcích, zlepšení tepelné izolace budovy, estetický prvek Nevýhody: aplikace ve stávající zástavbě limitována nosností střešní konstrukce Rizika: neodborné provedení z hlediska únosnosti střešní konstrukce či izolace Odvádění do půdního a horninového prostředí (vsakování) Srážková voda je svedena do vsakovacích zařízení, umístěných zpravidla na pozemku odvodňované stavby, kde se vsakuje do půdního a horninového prostředí. Výhody: srážková voda je vracena do lokálního koloběhu vody Nevýhody: vsakování je limitováno geologickými podmínkami území, případně starými ekologickými zátěžemi Rizika: zhoršená funkce v důsledku zanedbané údržby majitelem pozemku; kontaminace podzemní vody v případě vsakování znečištěné srážkové vody (při neodpovídajícím předčištění) 2.2. SPLAŠKOVÉ VODY KONVENČNÍ ZPŮSOBY Žumpy, septiky, DČOV (bez dočištění a udržitelných koncovek viz níže kap. Udržitelné způsoby) V obcích bez kanalizace pro veřejnou potřebu zakončenou ČOV řeší majitelé nemovitostí čištění či jiné zneškodňování odpadních vod individuálně, a to v žumpách, septicích nebo domovních čistírnách odpadních vod (DČOV). Žumpy jsou podzemní vodotěsné bezodtoké jímky, z nichž se všechny akumulované odpadní vody vyvážejí na čistírnu odpadních vod. Výhody: vyvážením obsahu na ČOV je zaručeno odpovídající čištění Nevýhody: vysoké provozní náklady ve srovnání s DČOV, voda ani živiny nejsou recyklovány odpovídajícím způsobem 16

17 Rizika: řada žump není bezodtoká, obsah často není odvážen na ČOV, a hrozí tak hygienická rizika či kontaminace půd a podzemních či povrchových vod Septiky jsou stavby sloužící převážně k mechanickému předčištění odpadních vod, zejména zachycení nerozpuštěných látek a snížení organického znečištění anaerobními procesy. Jejich použití bez dalšího stupně čištění je nedostatečně účinné. Septiky doplněné zemním filtrem jsou považovány za DČOV 7. Ze septiku je nutné alespoň jednou za rok vyvézt kal. Výhody: jednoduchý provoz Nevýhody: voda ani živiny nejsou recyklovány odpovídajícím způsobem Rizika: pokud septiky nejsou doplněny dalším stupněm čištění, mají velmi nízkou účinnost a mohou ohrožovat životní prostředí Domovní čistírny odpadních vod (DČOV) jsou zařízení určená pro individuální čištění (do 50 EO). Mohou být jak necertifikovanými zařízeními, tak výrobky certifikovanými ve čtyřech kategoriích podle předpokládaného použití, a požadavků na úroveň čištění (odstranění uhlíkatého znečištění, stabilita nitrifikace, odstranění fosforu) a příjemce vypouštěných odpadních vod (povrchové či podzemní vody). Aktivovaný kal se odčerpává (2 x ročně) a vyváží na ČOV, kompostuje nebo aplikuje na půdu. Výhody: výrobek CE má garantovanou účinnost čištění; pokud je kal odčerpáván na kompost nebo aplikován na půdu, dochází k recyklaci živin a organické hmoty v blízkosti zdroje Nevýhody: při kompostování kalu z větších DČOV (např. penziony) je zapotřebí poměrně velká plocha nebo je kal nutno odvodnit Rizika: za nesprávného provozování může být ohroženo životní prostředí (nesprávné provozování může být velmi častým případem), při aplikaci kalu na půdu bez pravidelných rozborů kalu hrozí hygienická rizika Odvádění kanalizací bez ČOV V obcích nebo jejich částech, kde kanalizace pro veřejnou potřebu není zakončená ČOV, jsou odpadní vody odváděny volnými výustěmi do vod povrchových bez čištění. Výhody: žádné Nevýhody/rizika: zcela nežádoucí vzhledem ke znečišťování povrchových či podzemních vod Odvádění kanalizací na ČOV (bez udržitelných koncovek viz níže kap. Udržitelné způsoby) V obcích s kanalizací pro veřejnou potřebu zakončenou ČOV jsou odpadní vody čištěny na ČOV 8. Vyčištěná odpadní voda je vypouštěna do vod povrchových, kaly jsou aerobně nebo anaerobně stabilizovány a dále jsou nejčastěji kompostovány nebo aplikovány na půdu (zemědělskou či ostatní) nebo výjimečně spalovány 9. Výhody: odborné provozování ČOV, kontrola vypouštěného znečištění Nevýhody: není uzavřen koloběh vody a v případě spalování kalů ani s živinami Rizika: při neodborné aplikaci kalu na půdu hrozí hygienická rizika 7 EN Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel ČSN ČOV musí splňovat požadovanou úroveň čištění dle Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., přičemž za nejlepší dostupnou technologii pro kategorii ČOV do 500 EO je považována nízko až středně zatěžovaná aktivace nebo biofilmové reaktory, pro kategorii ČOV EO nízko zatěžovaná aktivace se stabilní nitrifikací. 9 Kaly jsou pro své vlastnosti vyloučeny z ukládání na skládky všech skupin. 17

18 Odvádění kanalizací na skupinové ČOV (bez udržitelných koncovek viz níže kap. Udržitelné způsoby) V obcích může být jedna nebo více skupinových ČOV (např. z důvodu konfigurace terénu). Skupinové ČOV se zpravidla nacházejí na obecních pozemcích a mohou být ve velikostních kategoriích do 50 EO nebo nad 50 EO. V kategorii do 50 EO se může jednat jak o necertifikovaná zařízení, tak o výrobky certifikované. Výhody: u kategorie nad 50 EO odborné provozování ČOV, kontrola vypouštěného znečištění Nevýhody: při kompostování kalu ze skupinových ČOV je zapotřebí poměrně velká plocha, nebo je kal nutno odvodnit, není uzavřen koloběh vody a v případě spalování kalů ani s živinami Rizika: za nesprávného provozování CE výrobků může být ohroženo životní prostředí (nesprávné provozování může být velmi častým případem), při aplikaci kalu na půdu bez pravidelných rozborů kalu (ČOV pod 50 EO) hrozí hygienická rizika ÚPRAVA KONVENČNÍCH SYSTÉMŮ SMĚREM K UDRŽITELNOSTI/VYŠŠÍ OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Dočištění odtoku z DČOV a skupinových ČOV do 50 EO Vyčištěná voda může být dočištěna (2. stupeň čištění) pomocí zemních filtrů či biofiltrů, případně umělých mokřadů osázených vhodnou vegetací nebo pomocí membránových technologií (membránová filtrace), případně i jinak hygienicky zabezpečena (UV dezinfekce). Možné je dočištění vypouštěných vod z jedné DČOV i společně pro více DČOV nebo pro skupinovou ČOV. Dočištění je vhodné zejména při vypouštění do podzemních vod 10 a do povrchových vod vyžadujících zvláštní ochranu (např. vod pro vodárenské účely nebo ke koupání), ale i při užívání vyčištěné vody jako vody užitkové (viz níže). Výhody: zlepšení jakosti vyčištěné vody, zvýšení ochrany životního prostředí Nevýhody: další stupeň čištění s určitými prostorovými nároky Rizika: funkce biofiltrů či umělých mokřadů v zimě může být snížena vlivem nízkých teplot Využívání vyčištěných odpadních vod Vyčištěná odpadní voda z DČOV a ČOV je zdrojem vody a živin, a proto je vhodné ji používat k závlaze či k hojivé závlaze. Vyčištěnou odpadní vodu je nutno akumulovat v zásobní nádrži. Závlaha je např. vhodná u rychle rostoucích dřevin využívaných jako biomasa. Dalšími možnostmi je využití vyčištěných odpadních vod jako vody užitkové (pokud je hygienicky zabezpečena) a v extrémním případě, aplikovaném zatím pouze v zahraničí, i recyklace jako vody pitné (zde jsou však velmi přísné požadavky na jakost). Výhody: recyklace vody a živin Nevýhody: nejedná se o opatření u zdroje, v zimě je závlaha problematická a je nutné vypouštění odpadních vod Rizika: hygienická rizika při nesprávné aplikaci Využívání kalu z DČOV a ČOV Obec může zajistit svážení přebytečného kalu a nakládání s ním pro všechny DČOV a ČOV v jejím katastru. Možností je kompostování kalu (např. po odvodnění a zahuštění pilinami) a zpracování spolu s bioodpady nebo použití na půdu. Možné je zpracovávání kalu a bioodpadů anaerobním vyhníváním v bioplynových stanicích za účelem zisku tepla, případně elektrické energie. Koncovým produktem je i hnojivo. 10 V současnosti povoluje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, vypouštění odpadních vod do vod podzemních jen výjimečně, a to jen pro odpadní vody z jednotlivých staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci nebo poskytujících ubytovací služby. 18

19 Výhody: recyklace živin a organické hmoty; zvýšení energetické soběstačnosti obce (při bioplynových stanicích) Nevýhody: nejedná se o opatření u zdroje, bioplynové stanice jsou pro malé obce z hlediska investiční a provozní náročnosti obtížně realizovatelné, v případě jejich realizace hrozí zápach (nutno eliminovat vhodným umístění a provozováním) Rizika: při nevhodné aplikaci kalu na půdu hrozí hygienická rizika Odpojení a využívání šedých vod Šedé vody odtékající ze sprch, van, umyvadel a praček lze odpojit od vnitřní kanalizace, akumulovat a po úpravě/předčištění užívat jako vodu užitkovou v domácnosti (splachování WC, praní) i venku (zalévání, mytí aut), případně jí doplňovat zásoby podzemní vody. Odpojení šedých vod je vhodné zejména u nové zástavby a při rekonstrukci nemovitosti. Výhody: úspora pitné vody Nevýhody: zvýšené náklady na dvojí rozvody vody v domě a na zařízení na úpravu a akumulaci šedých vod Rizika: hygienická rizika (riziko kontaminace pitné vody v domovních rozvodech při nesprávném provedení doplňování akumulační nádrže, šíření virů prostřednictvím aerosolů); významným odpojením šedých vod by mohlo vzniknout riziko zvýšené sedimentace ve stokách v důsledku nižší unášecí síly UDRŽITELNÉ SYSTÉMY Systémy recyklující živiny a organickou hmotu a samostatně nakládající se šedými vodami Udržitelné systémy (Obrázek 3) oddělují vody a odpady různého původu a znečištění u zdroje (moč, fekálie, bioodpady, šedé vody) a upravují je individuálně (stabilizace, hygienizace, kompostování, bio-konverze v místě vzniku). Živiny a organická hmota z moči, fekálií a dalších organických odpadů se recyklují a přivádějí zpět do místního koloběhu, se šedými vodami je nakládáno samostatně a jsou po úpravě recyklovány jako voda užitková nebo jsou jimi doplňovány zásoby podzemní vody. Výhody: recyklace vody, živin a organické hmoty; zvýšení energetické soběstačnosti budovy/obce (při bioplynových stanicích), uzavření koloběhu živin mezi odvodněním a zemědělstvím; úspora pitné vody; zvýšení ochrany povrchových i podzemních vod Nevýhody: nižší komfort pro uživatele (pokud není celý systém provozován jako služba), bioplynové stanice jsou pro malé obce z hlediska investiční a provozní náročnosti obtížně realizovatelné, v případě jejich realizace hrozí zápach (nutno eliminovat vhodným umístění a provozováním) Rizika: neodborný provoz systému, selhání některého z prvků systému (např. další zpracování odpadů) 19

20 3. PRÁVNÍ ÚPRAVA A TECHNICKÁ ANALÝZA PROBLEMATIKY V kapitole jsou popsány zákonné a podzákonné právní předpisy a dále koncepční a metodické dokumenty upravující či podporující udržitelná řešení hospodaření s vodami v obcích, případně úpravu konvenčních systémů směrem k udržitelnosti/vyšší ochraně životního prostředí. Z níže uvedené analýzy je zřejmé, že koncepční dokumenty České republiky zásadně podporují hospodaření se srážkovými vodami u zdroje SRÁŽKOVÉ VODY PRÁVNÍ ÚPRAVA PROBLEMATIKY Udržitelné hospodaření se srážkovými vodami upravují zejména zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v aktuálním znění a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v aktuálním znění, resp. prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v aktuálním znění. V 5 odst. 3 vodního zákona je definována povinnost stavebníka z hlediska srážkových vod: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen srážkové vody ) v souladu se stavebním zákonem). Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby. Povinnost hospodařit se srážkovou vodou je tedy zavedena nejenom pro nové stavby, ale též pro změny staveb a změny užití staveb. Prakticky je však ve většině případů vyžadována pouze u nových staveb, v případě změn staveb jde spíše o výjimky. Efektivní nástroje pro širší aplikaci principů hospodaření se srážkovými vodami u zdroje ve stávající zástavbě v současnosti chybí. Motivací by mohlo být zrušení výjimek ze zpoplatnění srážkových vod 11, případně pozitivní motivace formou dotační politiky 12. V 20 odst. 5 písm. c) Vyhlášky č. 501/2006 Sb. je uvedeno, že stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno: Vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Jsou tak jednoznačně dány tři priority hospodaření se srážkovou vodou na pozemku, je jim však předřazena možnost (nikoliv povinnost) srážkovou vodu využít jiným způsobem odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v aktuálním znění. 12 Pro odpojování srážkových vod od stokové sítě existuje dotační titul v OPŽP , PO 1, aktivita

21 KONCEPČNÍ DOKUMENTY Zásadním plánovacím dokumentem v oblasti vod jsou plány povodí. Schvalovací proces národních plánů povodí, dílčích plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik pro období byl ukončen v závěru roku Plány byly vydány jako opatření obecné povahy. Z hlediska celostátní působnosti výzvy jsou dále citovány pouze národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. NÁRODNÍ PLÁNY POVODÍ Národní plán povodí Labe v kapitole IV.2. (Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb) uvádí, že rámcovými cíli ve vodohospodářských službách jsou zejména: V okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury Zajistit pokračování investičních podpor pro rozvíjení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací s akcentem na malé obce, avšak pouze tam, kde je to technicky a ekonomicky vhodné. Tam, kde se prokáže nevýhodnost centrálního systému, bude podporován decentrální systém čištění odpadních vod. Srážkové vody budou v souladu s 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění a dalšími právními předpisy řešeny dle TNV a ČSN V okruhu zlepšování kvality a zabezpečenosti vodohospodářských služeb Snižovat množství srážkových vod odváděných jednotnou i oddílnou dešťovou kanalizací. Národní plán povodí Labe dále v kapitole IV.5. (Cíle ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha) mimo jiné uvádí: Dále je třeba postupně snižovat množství odváděných dešťových vod ze zpevněných ploch, podporovat jejich výpar, retenci a vsakování přirozenou cestou. S tím souvisí i snižování zpevněných ploch v zastavěných územích využitím polopropustných materiálů. Podrobnosti k návrhu jednotlivých opatření lze nalézt v TNV (volně dostupná na webových stránkách MZe) a ČSN uplatňovat důsledně v generelech odvodnění urbanizovaných území i v územním plánování a ve všech typech jednotlivých územních a stavebních řízení koncepci nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i přímé užívání. Národní plány povodí Dunaje a Odry mají stejná či obdobná ustanovení. PLÁNY PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK Plány pro zvládání povodňových rizik 15 v kapitole 5.2 zdůrazňují, že cíle pro snížení míry povodňového nebezpečí, bude dosaženo mimo jiné prostřednictvím: Uplatňováním vhodných principů hospodaření se srážkovou vodou v urbanizovaných územích, které pokud možno napodobují přirozené hydrologické poměry území před zástavbou. V příloze Katalog opatření ke zvládání povodňových rizik, jsou pak ve všech plánech mezi technickými opatřeními k omezení zaplavení povrchovou vodou (nesoustředěného povrchového odtoku) v typicky městském prostředí uvedeny: 13 TNV Hospodaření se srážkovými vodami reaguje na současné trendy a předpisy v oblasti vodního a stavebního práva a zabývá se způsoby nakládání se srážkovými vodami odtékajícími z povrchu urbanizovaného území, a to v kontextu priorit uvedených ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v aktuálním znění. 14 ČSN Vsakovací zařízení srážkových vod se zabývá technickým návrhem vsakovacích zařízení. 15 Plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, povodí Odry a v povodí Dunaje. Dokumenty jsou veřejně přístupné zde: < 21

22 zasakovací pole a jiná zařízení k zachycení nebo odvedení povrchových vod, green roofs a rain gardens (zelené střechy, zlepšování infiltrace, přírodě blízké povrchové odtokové cesty). STRATEGIE PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU V PODMÍNKÁCH ČR Velmi podrobně se srážkovými vodami zabývá Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (dále jen Strategie ), zejména v kapitolách 3.3 (Vodní režim v krajině a vodní hospodářství) a 3.4 (Urbanizovaná krajina). Jako jedno z hlavních doporučení pro Vodní režim v krajině a vodním hospodářství Strategie ve své příloze č. 5 (Souhrn hlavních doporučení pro přizpůsobení se změně klimatu v ČR) uvádí: Podpořit účinnými nástroji (legislativními, finančními, regulačními) vsakování dešťových srážek a systémy zachycování a opětovného využívání dešťových srážek ze zpevněných ploch v urbanizovaných územích s cílem zvýšit retenci vody v krajině a posílit vodní zdroje. Zvážit možnosti alternativních způsobů hospodaření s vodními zdroji např. formou řízené umělé infiltrace. V kapitole Systémy hospodaření se srážkovými vodami a opětovného využití vody je konstatováno, že hospodaření se srážkovými vodami v ČR neodpovídá současným požadavkům. Srážková voda je stále chápána v kontextu jejího rychlého odvedení z urbanizovaného území. Srážkové vody však do budoucna je třeba chápat jako zdroj vody, který se nelikviduje, ani se s ním nenakládá, nýbrž se s ním hospodaří: Základem je decentralizovaný způsob odvodnění, jehož podstatou je zabývat se srážkovým odtokem v místě jeho vzniku a vracet jej do přirozeného koloběhu vody. Při hospodaření se srážkovými vodami je třeba podporovat opatření, jejichž cílem je zvýšení akumulace a využití, nebo vsakování, výpar nebo zpomalení odtoku vody vedoucí k jejímu zapojení do lokálního koloběhu vody. Pro posílení dotace podzemních vod a pro efektivní odvádění srážkových vod v urbanizovaných oblastech je vhodné zavádět systémy přírodě blízkého odvodnění dopravních ploch pomocí zatravněných pásů, propustných povrchů, systémů povrchového odvádění srážkových vod do retenčních a vsakovacích objektů a podporovat zřizování infiltračních technologií na dešťové kanalizaci. Strategie tak v kap podtrhuje, že očekávanému poklesu disponibilních vodních zdrojů je možno předcházet zaváděním a podporou systémů pro opětovné užití vod (tzv. re-use ) jako vody užitkové a systémů pro recyklaci vod, zejména opětovného využití málo znečištěných nebo částečně vyčištěných odpadních vod a vod srážkových. V kapitole Strategie uvádí následující: Opatření k minimalizaci povrchového odtoku zahrnuje celou řadu dílčích opatření jako je zachování vodních ploch a obnova přírodě blízkých vodních ploch (vodních toků, mokřadů, jezírek, tůní aj.), ochrana cenných vodních a mokřadních ekosystémů, realizace členitých přírodních ploch a ploch s prvky vegetace. Mezi další opatření patří zvyšování podílu ploch s propustným povrchem v sídlech (přeměnou vhodných ploch s dosud nepropustným povrchem). Dále upřednostnění realizace propustných povrchů na nových zpevněných plochách, což vede k zachování propustnosti povrchu (lze využít zatravňovacích dlaždic, štěrkových trávníků, propustných nebo částečně propustných dlažeb apod.). Realizace retenčních objektů na vhodných místech (průlehy, zasakovací rýhy, vegetační zasakovací pásy, poldry a retenční nádrže), infiltrační systémy v rámci stávajících a budoucích ploch městské zeleně, konstrukce vegetačních střech a stěn, jakož i retence dešťové vody s možností jejího přímého využití. TECHNICKÁ PODPORA TNV Hospodaření se srážkovými vodami ČSN Vsakovací zařízení srážkových vod 22

23 3.2. SPLAŠKOVÉ VODY OBECNÁ ROVINA PRÁVNÍ ÚPRAVA PROBLEMATIKY K předcházení vzniku odpadů a k jejich dalšímu či opětovnému využití, a tím i k principům udržitelnosti popsaným v kapitole 1, nabádá zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (zákon o odpadech), v aktuálním znění, konkrétně: 9a Hierarchie způsobů nakládání s odpady (1) V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace odpadů, d) jiné využití odpadů, například energetické využití, e) odstranění odpadů 10 Předcházení vzniku odpadů (1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Dle 2 odst. 1 bod) se Zákon o odpadech nevztahuje na: odpadní vody v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy. Pro ty, kteří vypouštějí odpadní vody do vod povrchových nebo do vod podzemních potom platí ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v aktuálním znění, v ostatních případech platí pro odpadní vody zákon o odpadech. KONCEPČNÍ DOKUMENTY Z koncepčních dokumentů k aplikaci principů udržitelnosti nakládání se splaškovými vodami vybízejí zejména Národní plány povodí Labe, Dunaje a Odry a Strategie. Národní plán povodí Labe uvádí (a stejně či obdobně národní plány Dunaje a Odry) v kapitole IV.2. Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, že rámcovými cíli ve vodohospodářských službách mj. jsou: V okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury: Zvyšovat počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu tam, kde je to technicky a ekonomicky vhodné, zajistit pokračování investičních podpor pro rozvíjení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací s akcentem na malé obce, avšak pouze tam, kde je to technicky a ekonomicky vhodné. Tam, kde se prokáže nevýhodnost centrálního systému, bude podporován decentrální systém čištění odpadních vod. V okruhu uplatňování principu návratnosti nákladů vodohospodářských služeb: Vytvářet podmínky pro zajištění trvalé udržitelnosti investic obnovou podle racionálních plánů financování obnovy za podmínek sociálně přijatelné ceny pro vodné a ceny pro stočné a zajistit pokračování investičních podpor pro rozvíjení vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací s akcentem na 23

24 malé obce za předpokladu, že bude prokázána výhodnost centrálního systému zásobování pitnou vodou či odvádění a čištění odpadních vod. Strategie uvádí v kapitole Adaptační opatření vodního režimu v krajině a vodního hospodářství popisuje adaptační opatření týkající se systémy hospodaření se srážkovými vodami a opětovného využití vody: Očekávanému poklesu disponibilních vodních zdrojů je možno předcházet zaváděním a podporou systémů pro opětovné užití vod (tzv. re-use ) jako vody užitkové a systémů pro recyklaci vod, zejména opětovného využití málo znečištěných nebo částečně vyčištěných odpadních vod a vod srážkových. Nezbytné je vytvoření pravidel pro využití předčištěných odpadních vod k závlahám a znovupoužití v domácnostech a provozech. Ve stejné kapitole jsou popsány i adaptační opatření na čistírnách odpadních vod a kanalizacích: Vhodným opatřením je podpora decentrálních způsobů řešení odvádění odpadních vod (decentrálně aranžované sanitární systémy - DESAR, decentrální ČOV, ) vedoucí k minimalizaci produkce odpadních vod vypouštěných nebo odvážených mimo místo vzniku, a dále zpřísnění a zefektivnění kontroly provozu stávajících zařízení. Decentrální řešení likvidace odpadních vod by však mělo být používáno především jako ekonomicky a/nebo ekologicky vhodné doplňkové řešení k centrálním systémům. Je také třeba legislativně ošetřit podmínky užívání bezodtokých jímek. VYUŽITÍ ŠEDÝCH VOD PRÁVNÍ ÚPRAVA PROBLEMATIKY Ucelená právní úprava využívání šedých vod v současné době neexistuje, lze však na ni vztahovat hierarchii způsobů nakládání s odpady dle 9a zákona o odpadech. KONCEPČNÍ DOKUMENTY Opětovné využití šedých vod je výslovně zmíněno ve Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, a to v kap (Vliv změny klimatu na vodní režim v krajině a vodní hospodářství), kde je mezi hlavními doporučeními uvedeno: Snižovat spotřebu kvalitní pitné vody pro účely, k nimž není tak vysoká kvalita nezbytná (např. splachování toalet, praní, zavlažování zahrad apod.), a podporovat znovuvyužití částečně čištěných odpadních vod (grey water). TECHNICKÁ PODPORA V září 2012 byla k prvnímu projednání předložena norma ČSN Využití šedých a dešťových vod v budovách a na přilehlých pozemcích, nicméně schvalovací proces byl následně přerušen. Důvody byly mimo jiné nedostatečné ošetření hygienických rizik a chybějící opora v současné legislativě. O dopracování normy se v současné době začíná opět uvažovat. New South Wales Guidelines for greywater reuse in sewers, single household residential premises ( data/assets/pdf_file/0008/557324/recycling_grey_nsw_guidelines_for_greywa ter_reuse_in_sewered_single_household_residential_premises.pdf) INDIVIDUÁLNÍ A SKUPINOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD Individuální čištění je zpravidla realizováno pomocí DČOV, skupinové čištění dle počtu připojených ekvivalentních obyvatel buď prostřednictvím DČOV nebo prostřednictvím čistíren nad 50 EO. PRÁVNÍ ÚPRAVA PROBLEMATIKY Dle 15a odst. 1 vodního zákona platí pro certifikované DČOV (CE) pouze ohlašovací povinnost: 24