STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE

Transkript

1 STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE PŘÍLOHA INFORMACÍ PRO ORGÁNY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU INFORMACE O VYDANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH, ČLÁNCÍCH A PUBLIKACÍCH SBÍRKA ZÁKONŮ 2013 Částka 83 čís. 199 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rešovské vodopády a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Moravskoslezského kraje, v katastrálních územích Rešov a Ruda u Rýmařova. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Povolovat změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití lze v tomto území jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. Účinnost od Částka 83 čís. 200 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Holičky u Staré Hlíny, Stříbřec, Majdalena a Hamr. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v tomto území povolovat změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití. Účinnost od Částka 83 čís. 201 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Kukle a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Boleradice. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce zejména povolovat a provádět změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití. Účinnost od Částka 83 čís. 202 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Dunajovické kopce a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územích Brod nad Dyjí, Březí u Mikulova, Dobré Pole a Dolní Dunajovice, její ochranné pásmo v katastrálních územích Dobré Pole a Dolní Dunajovice. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce zejména povolovat a provádět změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití, povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby a reklamní a informační zařízení, a upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. Účinnost od Částka 83 čís. 203 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Žofinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálních územích Dvory nad Lužnicí, Vyšné, Hranice u Nových Hradů. Orientační grafické znázornění národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci povolovat změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití. Účinnost od Částka 83 čís. 204 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Rendez-vous a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka a její ochranné pásmo se rozkládají na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Valtice. Orientační grafické znázornění národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce zejména povolovat a provádět změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití, povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby a reklamní a informační zařízení, a upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. Účinnost od Částka 83 čís. 205 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Stránská skála a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka a její ochranné pásmo se rozkládají na území Jihomoravského kraje, v katastrálním území Slatina. Orientační grafické znázornění národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce zejména povolovat a provádět změny druhu pozemků nebo způsobů jejich využití, povolovat a provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umisťovat stavby a reklamní a informační zařízení, a upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. Účinnost od

2 Částka 83 čís. 206 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy, ve znění pozdějších předpisů. Změna se týká Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava a Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko (v souvislosti s výše uvedenými předpisy). Účinnost od Částka 83 čís. 207 Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území. Vyhláškou se zrušují dosavadní právní předpisy týkající se výše uvedených území v Moravskoslezském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Účinnost od Částka 86 čís. 212 Zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od Částka 86 čís. 214 Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od Částka 89 čís. 223 Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od (s odchylkami). Částka 97 čís. 252 Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Účinnost od (s odchylkami). Částka 99 čís. 256 Zákon o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Zrušují se jím (mimo jiné) zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, dosavadní zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel, vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a katastrální vyhláška č. 26/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb. Účinnost od Částka 106 čís. 275 Zákon, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od Částka 106 čís. 280 Zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od PRÁVNÍ ROZHLEDY Číslo 13 14/2013 Mgr. David Slováček: Veřejně přístupná účelová komunikace Podle úvodu autora je cílem článku představení veřejně přístupné účelové komunikace jakožto institutu veřejného práva. Dokládá většinovou shodu v právní teorii a praxi, že k tomu, aby určitá cesta mohla být v deklaratorním řízení označena za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, musí splňovat 4 základní znaky patrnost v terénu, zákonný účel, výslovný či konkludentní souhlas vlastníka pozemku a nutnou komunikační potřebu. Doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.: Doručování do datových schránek Článek je věnován otázkám, z nichž některé je podle autora možno přičíst i na vrub tomu, že datové schránky mají virtuální povahu a boří tak zažité zvyky. Zabývá se důsledky jiného doručení, doručení nesprávné osobě, okamžiku doručení, situaci, kdy subjekt má více datových schránek pro různé druhy své aktivity, a v praxi se vyskytujícím požadavkům na vybavení datové zprávy zaručeným (respektive uznávaným) elektronickým podpisem. JUDr. Lukáš Potěšil: Ph.D.: Správní řád a nový občanský zákoník Autor se ve svém příspěvku zabývá některými dopady rekodifikace soukromého práva ve vztahu k právní úpravě zakotvené ve správním řádu, s cílem poukázat na to, zda a jak blížící se účinnost nového občanského zákoníku ovlivní některé oblasti správního práva, například procesní způsobilost účastníků, veřejnoprávní smlouvy, zastoupení účastníků správního řízení. Částka 99 čís. 257 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí. Kromě stavebního zákona ( 101 odst. 1) se jím mění také zákon o správních poplatcích, horní zákon, zákon o obcích (obecní zřízení), zákon o zeměměřictví a zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Účinnost od

3 Číslo 17/2013 JUDr. Petr Kolman, Ph.D.: K problematice podjatosti členů rozkladové komise Autor v článku uzavírá, že členové rozkladové komise, i když ve většině nejsou zaměstnanci zařazenými do ministerstva či jiného ústředního správního úřadu, musí být pokládáni za úřední osoby a je možno legálně namítat jejich podjatost s následkem vyloučení z projednávání a rozhodování věci v rámci rozkladového řízení. O námitce podjatosti by měl rozhodnout přímo ministr či jiný vedoucí ústředního správního úřadu bez zbytečného odkladu a v souladu se zásadou legitimního očekávání. Autor zastává názor, že účastník řízení má samozřejmě právo znát složení rozkladové komise, a to jak ze zákona o svobodném přístupu k informacím, tak i interpretací správního řádu. Dle soudu autora jde o informaci jednoduchou, tudíž je nutné ji žadateli poskytnout bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 kalendářních dnů. David Vávra: Určení hranice mezi pozemky v novém občanském zákoníku Po historickém exkurzu autor shrnuje, že mapový podklad nezaručoval, nezaručuje a v dohledné době nebude zaručovat možnost přesného vytýčení hranic pozemků. Připomíná ustanovení nového a dosavadního katastrálního zákona, z nichž vyplývá, že předmětem převodu vlastnického práva není pozemek se stabilizovanými hranicemi v terénu, ale pozemek v podobě parcely, a že zákres hranic v katastrální mapě a stabilizace hranic v terénu se nemusí překrývat. Uvádí také, že v současné době nemají vlastníci pozemků příliš možností, jak určení hranic dosáhnout. Autor vítá 1028 nového občanského zákoníku jako ustanovení, které vrací do právního řádu možnost žádat, aby soud určil neznatelné nebo pochybné hranice pozemku, a přes jeho stručnost je považuje za podstatný a pro praxi potřebný krok dopředu. MODERNÍ OBEC Číslo 9/2013 Mgr. Karel Černín: Překážky na veřejných cestách Podle autorem uvedeného shrnutí v závěru článku je právní problematika odstraňování překážek z veřejných cest složitá; procesní režim se liší podle druhu překážky a podle kategorie pozemní komunikace, na níž se nachází. Cílem článku bylo poskytnout obecním úřadům základní orientaci v této problematice, aby odpovědné úřední osoby věděly, o které zákonné ustanovení se v různých situacích opřít. VEŘEJNÁ SPRÁVA Číslo 17/2012 Mgr. Michal Spáčil: Žádost zjevně právně nepřípustná a zastavení řízení Článek je věnován některým aspektům, které podle autora komplikují zdánlivou bezproblémovost sice užitečného, ale svým způsobem extrémního institutu zastavení řízení o žádosti, která je zjevně nepřípustná, jenž by neměl být opomíjen, ale ani nadužíván. INFORMACE A STANOVISKA SPOLEČNÉ STANOVISKO Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí ze dne ve věci postupů stavebního úřadu podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v součinnosti s dotčeným orgánem chránícím veřejné zájmy podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 1. ÚVOD Stanovisko se zabývá problematikou uplatňování ustanovení 11 odst. 1 až 3 zákona o ochraně ovzduší, která upravují vydávání závazného stanoviska dotčeného orgánu na úseku ochrany ovzduší, v postupech stavebních úřadů podle stavebního zákona při umisťování, povolování provádění a povolování užívání stavebních záměrů obsahujících stacionární zdroje. Stanovisko je zpracováno na základě množících se dotazů k této problematice. Dne nabyl účinnosti zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tímto zákonem se zrušuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Dne nabyla účinnosti novela stavebního zákona vydaná zákonem č. 350/2012 Sb. V souvislosti s přijatou novelou stavebního zákona byly novelizovány i jeho prováděcí předpisy. Vyhláška č. 431/2012 Sb., kterou byla novelizována vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, nabyla účinnosti dne Vyhláškou č. 63/2013 Sb. byla novelizována vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Tato vyhláška nabyla účinnosti dne a změnila ve smyslu svého obsahu též název původní vyhlášky na vyhlášku o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, neboť současně zrušila vyhlášku č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Vyhláška č. 62/2013 Sb., kterou byla novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, nabyla účinnosti dne UMÍSTĚNÍ, PROVÁDĚNÍ A UŽÍVÁNÍ STAVEBNÍHO ZÁMĚRU 2. a) Umístění Podle 11 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně ovzduší Ministerstvo životního prostředí vydává závazné stanovisko k umístění stavby pozemní komunikace v zastavěném území obce o předpokládané intenzitě dopravního proudu 15 tisíc a více vozidel za 24 hodin v návrhovém období nejméně 10 let a parkoviště s kapacitou nad 500 parkovacích stání, k řízení podle jiného právního předpisu, s odkazem mimo jiné na stavební zákon. 3

4 Závazné stanovisko ministerstva životního prostředí bude stavební úřad vyžadovat k územnímu řízení, ke zjednodušenému územnímu řízení, k veřejnoprávní smlouvě o umístění stavby, popřípadě k územnímu souhlasu, kterými se umisťuje stavba pozemní komunikace a parkoviště splňující uvedené parametry. Podle 11 odst. 2 písm. b) zákona o ochraně ovzduší krajský úřad vydává závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu k řízením podle jiného právního předpisu, s odkazem mimo jiné na stavební zákon. Závazné stanovisko příslušného krajského úřadu bude stavební úřad vyžadovat k územnímu řízení, ke zjednodušenému územnímu řízení, k veřejnoprávní smlouvě o umístění stavby nebo k územnímu souhlasu, kterými se umisťuje stavba, jejíž součástí je stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Stejně bude stavební úřad postupovat v územním řízení o změně využití území a v územním řízení o změně vlivu užívání stavby na území. Podle 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Závazné stanovisko příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností bude stavební úřad vyžadovat k územnímu řízení, ke zjednodušenému územnímu řízení, k veřejnoprávní smlouvě o umístění stavby nebo k územnímu souhlasu, kterými se umisťuje stavba, jejíž součástí je stacionární zdroj neuvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Stejně bude stavební úřad postupovat v územním řízení o změně využití území a v územním řízení o změně vlivu užívání stavby na území. Závazné stanovisko vydává orgán ochrany ovzduší podle 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší i k územnímu souhlasu, ačkoli se územní souhlas nevydává ve správním řízení (viz 96 odst. 4 stavebního zákona). Tento postup vychází z ustanovení 96 odst. 1 a 2 stavebního zákona, podle kterých za stanovených podmínek a v určitých případech místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas. Územní souhlas obdobně jako veřejnoprávní smlouva (viz 78a odst. 1 stavebního zákona) nahrazuje územní rozhodnutí, které je výsledkem provedeného územního řízení. 2. b) Provádění Podle 11 odst. 2 písm. c) zákona o ochraně ovzduší krajský úřad vydává závazné stanovisko ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu k řízením podle jiného právního předpisu, s odkazem mimo jiné na stavební zákon. Závazné stanovisko příslušného krajského úřadu bude stavební úřad vyžadovat ke stavebnímu řízení, k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a k oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, kterými se povoluje provádění stavby, změny stavby před jejím dokončením a změny dokončené stavby, jejíž součástí je stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. K ohlášení stavebník není povinen připojit souhlasné závazné stanovisko krajského úřadu, neboť není zákonem o ochraně ovzduší pro tuto formu povolení provádění stavby vyžadováno. To platí i v případě, že stavební úřad rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení. Podle 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Závazné stanovisko příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností bude stavební úřad vyžadovat ke stavebnímu řízení, k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a k oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, kterými se povoluje provádění stavby a změny dokončené stavby (pokud bude vyžadovat stavební povolení), jejíž součástí je stacionární zdroj neuvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. V případě změny stavby před jejím dokončením stavební úřad nebude vyžadovat závazné stanovisko příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, ale podle 118 odst. 3 stavebního zákona žádost o změnu stavby před dokončením projedná s dotčeným orgánem v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká zájmů chráněných zákonem o ochraně ovzduší. K ohlášení stavebník není povinen připojit souhlasné závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, neboť není zákonem o ochraně ovzduší pro tuto formu povolení provádění stavby vyžadováno, neprojednává se ve správním řízení (viz 106 odst. 2 stavebního zákona) a nenahrazuje stavební povolení. Stavební povolení může být nahrazeno pouze veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby (viz 116 odst. 1 stavebního zákona) nebo oznámením stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem (viz 117 odst. 2 stavebního zákona). Závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebude vyžadováno ani v případě, že stavební úřad rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení. 2. c) Užívání Podle 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší krajský úřad vydává povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen povolení provozu ). Pravomocné povolení provozu bude stavební úřad vyžadovat k oznámení o užívání stavby, k vydání kolaudačního souhlasu, k vydání povolení k předčasnému užívání stavby a k povolení zkušebního provozu stavby, kterými se povoluje užívání, předčasné užívání a zkušební provoz stavby, jejíž součástí je stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. 4

5 Povolení provozu je pro postup stavebního úřadu podkladovým rozhodnutím, pokud je nezbytné při uvádění stavby do užívání podle stavebního zákona (viz 119 odst. 2 stavebního zákona), pro povolení k předčasnému užívání stavby (viz 123 odst. 2 stavebního zákona) a pro povolení zkušebního provozu ( 124 odst. 1 stavebního zákona). Podle 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Závazné stanovisko příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností bude stavební úřad vyžadovat k vydání kolaudačního souhlasu, kterým se povoluje užívání stavby, jejíž součástí je stacionární zdroj neuvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. K oznámení o užívání stavby stavebník není povinen přiložit závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, neboť není zákonem o ochraně ovzduší pro tuto formu uvádění stavby do užívání vyžadováno. 3. ODPOVĚDI K DOPLŇUJÍCÍM OTÁZKÁM K TÉTO PROBLEMATICE Jaký bude postup stavebního úřadu, bude-li pro stavbu vedeno kolaudační řízení podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu přechodného ustanovení 190 odst. 5 stavebního zákona? Pokud kolaudovaná stavba byla pravomocně povolena přede dnem a obsahuje stacionární zdroj podléhající zákonu o ochraně ovzduší, podkladem pro vydání kolaudačního rozhodnutí bude pravomocné povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) v případě stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, neboť je nezbytné při uvádění stavby do užívání podle stavebního zákona (viz 81 odst. 1 předchozího stavebního zákona) nebo závazné stanovisko podle 11 odst. 3 zákona v případě stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Je třeba zdůraznit, že při vydávání povolení provozu a závazného stanoviska do kolaudačního řízení podle předchozího stavebního zákona musí orgány ochrany ovzduší respektovat stav věci zakotvený pravomocným povolením stavby, z tohoto stavu musí vycházet a nemohou stanovit v závazném stanovisku podmínky nad rámec či v rozporu s pravomocným povolením stavby. Jaký bude postup orgánu ochrany ovzduší, byla-li dokumentace nebo projektová dokumentace stavby zpracována a správní řízení bylo zahájeno před a závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší bylo vydáno podle zákona č. 86/2002 Sb.? Bude stavební úřad rozhodovat podle tohoto závazného stanoviska? Pokud bylo územní nebo stavební řízení zahájeno před účinností nového zákona o ochraně ovzduší, bude postačovat závazné stanovisko podle zákona č. 86/2002 Sb. Pokud bylo řízení podle stavebního zákona zahájeno po (tj. po nabytí účinnosti nového zákona o ochraně ovzduší), orgán ochrany ovzduší buď potvrdí své původní závazné stanovisko s tím, že se novou právní úpravou nezměnily podmínky, za kterých bylo vydáno, nebo vydá nové závazné stanovisko. Ke stavbě bylo vydáno územní rozhodnutí před a stavba nepodléhala posouzení orgánu ochrany ovzduší podle zákona č. 86/2002 Sb. Bude ke stavebnímu řízení pro stacionární zdroj vyžadováno závazné stanovisko podle zákona č. 201/2012 Sb.? Ano, bez ohledu na to, že by podle předchozí právní úpravy (zákon č. 86/2002 Sb.) nebylo k územnímu řízení závazné stanovisko vyžadováno. Ke stavebnímu řízení je za účinnosti nového zákona (zákon č. 201/2012 Sb.) nutno doložit závazné stanovisko orgánu ochrany ovzduší, jako nezbytný podklad pro stavební řízení. 4. POJMY A PŘEHLED POSTUPŮ 4. a) Pojmy podle zákona o ochraně ovzduší Podle 1 odst. 1 nového zákona o ochraně ovzduší se ochranou ovzduší rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší. Znečišťující látkou se podle 2 písm. b) pro účely zákona o ochraně ovzduší rozumí každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem. Znečišťováním (emisí) se podle 2 písm. c) pro účely zákona o ochraně ovzduší rozumí vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší. Stacionárním zdrojem se podle 2 písm. e) pro účely zákona o ochraně ovzduší rozumí ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů. Imisním limitem se podle 2 písm. k) pro účely zákona o ochraně ovzduší rozumí nejvýše přípustná úroveň znečištění stanovená tímto zákonem. Podle 3 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší jsou imisní limity a přípustné četnosti jejich překročení uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona. 5

6 4. b) Pojmy a postupy podle stavebního zákona Stavbou se podle 2 odst. 3 stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Pokud se ve stavebním zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby ( 2 odst. 4). Podle 2 odst. 5 stavebního zákona je změnou dokončené stavby nástavba, kterou se stavba zvyšuje [písm. a)], přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou [písm. b)], stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby [písm. c)]. Podle 3 odst. 2 se zařízením pro účely stavebního zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle 2 odst. 3. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Pokud se ve stavebním zákoně používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba ( 3 odst. 5). Problematika dotčených orgánů je upravena v 4 stavebního zákona. Podle 4 odst. 2 stavebního zákona stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány vydávají závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak [ 4 odst. 2 písm. a)]. Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem nebo závazným stanoviskem. Navazující stanoviska nebo navazující závazná stanoviska mohou dotčené orgány v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené územně plánovací dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, jinak se k nim nepřihlíží ( 4 odst. 4). Stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku nebo závazném stanovisku podmínky, a stanou-li se tyto podmínky součástí výrokové části rozhodnutí, nebo součástí opatření obecné povahy nebo jiného úkonu orgánu územního plánování nebo stavebního úřadu podle tohoto zákona, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování ( 4 odst. 6). Pro účely územního řízení je žadatel podle 86 odst. 2 písm. b) stavebního zákona povinen k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojit závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle 4 odst. 7 nebo (nejde-li) o závazné stanovisko vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí. Je-li podle 4 odst. 7 stavebního zákona dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí. Koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko lze vydat pouze v případě, nejsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Podle 78a odst. 1 stavebního zákona může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, která nahradí územní rozhodnutí. K návrhu veřejnoprávní smlouvy žadatel připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Podle 96 odst. 3 písm. b) stavebního zákona k žádosti o územní souhlas žadatel připojí souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle 169 odst. 3 a 4. Na vydávání územního souhlasu se podle 96 odst. 4 stavebního zákona nevztahují části druhá a třetí zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dojde-li podle 96 odst. 5 stavebního zákona stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení územního řízení. Jednou z podmínek pro vydání územního souhlasu je soulad záměru s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů. Ohlášení je ve stavebním zákoně upraveno v 105 až 107. Stavební zákon v 105 odst. 1 písm. c) stanoví, že k ohlášení stavebník připojí souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů, jsou-li vyžadována zvláštním právním předpisem. Podle 106 odst. 2 stavebního zákona se ohlášení neprojednává ve stavebním řízení podle 111 až 113. Na vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Dojde-li podle 107 odst. 1 stavebního zákona stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení. Jednou z podmínek pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru je jeho soulad se závaznými stanovisky. Pro účely stavebního řízení je stavebník podle 110 odst. 2 písm. d) stavebního zákona k žádosti o stavební povolení povinen připojit závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy. 6

7 U staveb vyžadujících stavební povolení může podle 116 odst. 1 stavebního zákona stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení. K návrhu veřejnoprávní smlouvy stavebník připojí projektovou dokumentaci a další podklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, to znamená, že připojí též závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy. Podle 117 odst. 2 stavebního zákona je stavebník oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení připojil mimo jiné závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy. Stavební úřad při uvádění stavby do užívání podle 119 odst. 2 stavebního zákona zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů. Pro vydání kolaudačního souhlasu je stavebník podle 122 odst. 1 stavebního zákona povinen opatřit závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy. Na vydávání kolaudačního souhlasu se podle 122 odst. 3 stavebního zákona nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Pokud se stavby uvádějí do užívání formou oznámení podle 120 stavebního zákona, stavebník k oznámení o užívání stavby přiloží závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštním právním předpisem pro užívání stavby vyžadována. Tento požadavek na stavebníka je odůvodněn provedením zákonem předepsané kontrolní prohlídky stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření splnění podmínek podle 119 odst. 2 stavebního zákona. Podle přechodného ustanovení 190 odst. 5 stavebního zákona se u staveb pravomocně povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provede kolaudační řízení podle dosavadních právních předpisů, to znamená podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích předpisů. Závazné stanovisko dotčeného orgánu ke kolaudačnímu řízení se dokládá na základě požadavku uvedeného v 30 odst. 2 písm. e) prováděcí vyhlášky č. 132/1998 Sb., podle kterého se k návrhu na vydání kolaudačního rozhodnutí podle potřeby doplní doklady o jednání s orgány státní správy, pokud byla předem o stavbě vedena, a rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, souhlasy, posouzení, popřípadě jiná opatření dotčených orgánů státní správy vyžadovaná zvláštními předpisy včetně dokladů o splnění požadavků na ochranu zdravých životních podmínek. Podle 123 odst. 2 stavebního zákona stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Zkušební provoz stavební úřad podle 124 odst. 1 stavebního zákona povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě. Zkušební provoz lze povolit jen na základě souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného orgánu. Podle 115 odst. 2 stavebního zákona u stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu. Ing. Marcela Pavlová ředitelka Odboru stavebního řádu Ministerstvo pro místní rozvoj JUDr. Libor Dvořák, Ph.D. ředitel Odboru legislativního Ing. Jan Kužel ředitel Odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Změna způsobu vytápění v souvislosti s odpojením od soustavy zásobování tepelnou energií (metodická pomůcka Odboru stavebního řádu MMR) 1. ÚVOD Vytápění stavby patří mezi technická zařízení stavby, musí být navrženo a provedeno tak, aby byla stavba vhodná pro zamýšlené užívání, tj. aby byly splněny požadavky na tepelnou pohodu uživatelů. Při návrhu změny způsobu vytápění stavby musí být splněny obecné požadavky na výstavbu, tj. zejména požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb. 1) nebo vyhlášky č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy 2) (platná pouze na území hlavního města Prahy). Podle ustanovení 8 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. 1), musí být stavba navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou, mimo jiné, úspora energie a tepelná ochrana. Tytéž požadavky obsahuje čl. 15 odst. 1 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy 2). Dal- 1) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. 2) Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 7

8 šími základními požadavky, které musí být splněny, jsou zejména požadavky požární bezpečnosti, ochrany zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí [musí být zajištěno dostatečné větrání plynových kotelen, musí být zajištěna bezpečnost proti výbuchu; u stavebních výrobků, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu (teplovodní kotle spalující kapalná nebo plynná paliva, tlaková zařízení atd.), stanoví technické požadavky nařízení vlády vydaná podle zákona č. 22/1997 Sb. 3) (např. NV č. 163/2002 Sb. 4), NV č. 25/2003 Sb. 5), NV č. 26/2003 Sb. 6) a NV č. 22/2003 Sb. 7) ) atd.]. Základní požadavky musí stavba splňovat při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby ( 8 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb. 1) a čl. 15 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy 2) ). Návrh změny způsobu vytápění stavby musí dále splňovat požadavky stanovené zákonem o hospodaření energií 8), energetickým zákonem 9) a zákonem o ochraně ovzduší 10). 2. SPECIFICKÉ PROBLÉMY PŘI POVOLOVÁNÍ STA- VEBNÍCH ÚPRAV SOUVISEJÍCÍCH SE ZMĚNOU ZPŮSOBU VYTÁPĚNÍ Vytápění stavby je její nedílnou součástí a spolu s dalším technickým zařízením zabezpečuje způsob využití stavby, pro který byla navržena a provedena a ke kterému bylo následně povoleno i její užívání. Pokud tedy změna způsobu vytápění stavby nebo její části spočívá v provedení nového zdroje tepla (např. kotelny ve stavbě nebo plynových kotlů v jednotlivých bytech) a v odpojení stavby nebo její části od soustavy zásobování tepelnou energií (dále jen SZTE ), je nutné ji posuzovat jako změnu dokončené stavby. K otázce, zda je zhotovení samostatného plynového etážového vytápění bytu změnou stavby ve smyslu stavebního zákona, se vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 26/ ze dne : Pro rozhodnutí ve věci je nutno nejprve zodpovědět otázku, zda zhotovení samostatného plynového etážového vytápění bytu, jak byl předmět řízení označen ve správních rozhodnutích, je změnou stavby změnami dokončených staveb jsou i stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za stavební úpravu se pak považují i změny ve vytápění stavby, pokud se nejedná o pouhé opravy ústředního vytápění. Při návrhu změny způsobu vytápění stavby musí být splněny obecné požadavky na výstavbu [ 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona 11) ]. Povinnost respektovat při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy, ukládá stavební zákon 11) v 169 odst. 1 právnickým osobám, fyzickým osobám a příslušným orgánům veřejné správy. Technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, stanoví vyhláška č. 268/2009 Sb. 1) Mezi základní požadavky na stavby patří podle 8 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. 1) mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání a úspora energie a tepelná ochrana. Podle 16 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. 1) musí být budovy navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Podle druhého odstavce citovaného ustanovení musí být budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující tepelnou pohodu uživatelů, požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov, tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov a nízkou energetickou náročnost budov. Základní požadavky na územně technické řešení staveb a zařízení a na účelové a stavebně technické řešení staveb a zařízení na území hlavního města Prahy, které náleží do působnosti Magistrátu hlavního města Prahy a úřadů městských částí, a dalších stavebních úřadů podle stavebního zákona, stanoví vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy 2). I v této vyhlášce jsou úspora energie a zajištění hospodárného využití tepla zařazeny mezi základní požadavky na stavby [čl. 15 odst. 1 písm. g)]. Energetickou hospodárnost budov pak upravuje čl. 28 této vyhlášky. Problematiku povolování odpojování stavby od SZTE upravuje také energetický zákon 9). Podle 77 odst. 5 energetického zákona 9) může být změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí Stavební řízení 108 až 115 stavebního zákona 11) Stavební řízení upravuje stavební zákon 11) v 108 až 115. Pokud je předmětem stavebního řízení změna dokončené stavby stavební úpravy související se změnou způsobu vytápění, musí být ze žádosti a podkladů připojených k žádosti zřejmé, jaký je stávající způsob vytápění (připojení k SZTE) a jaký způsob vytápění se navrhuje. Není rozhodné, zda se mění způsob vytápění celé stavby nebo pouze její části (např. jednoho nebo více 3) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. 5) Nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva. 6) Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. 7) Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. 8) Zákon č. 406 /2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. 11) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8

9 bytů), neboť ani žádost o stavební úpravy související se změnou vytápění části stavby (např. jednoho nebo více bytů) nelze posuzovat izolovaně, bez zřetele na celkovou tepelnou bilanci budovy a na bezpečnostní a protipožární předpisy Účastníci stavebního řízení 109 stavebního zákona 11) Obecné vymezení účastníků stavebního řízení obsahuje 109 stavebního zákona 11). V případě stavebních úprav souvisejících se změnou způsobu vytápění v důsledku odpojení stavby nebo její části od SZTE jsou nejasnosti zejména okolo účastenství držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Vlastník rozvodného tepelného zařízení (nemusí být totožný s držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie) může být účastníkem stavebního řízení podle 109 odst. 1 písm. b) nebo písm. e) stavebního zákona 11), v závislosti na konkrétním umístění rozvodného tepelného zařízení, od kterého se navrhuje odpojení stavby. Podobně držitel licence na rozvod tepelné energie může být účastníkem podle 109 odst. 1 písm. d) věty druhé stavebního zákona 11) nebo písm. f) citovaného ustanovení. K založení účastenství pak postačí pouhá potence dotčení práva navrhovanou změnou dokončené stavby (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 80/ ze dne ). Účastenstvím držitele licence na rozvod tepelné energie ve stavebním řízení se zabýval Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém rozsudku č. j. 59 A 7/ ze dne : v případě žalobce (= držitel licence na rozvod tepelné energie) připadá v úvahu účastenství v řízení o povolení stavby stavebních úprav dle 109 odst. 1 písm. d) věta druhá stavebního zákona, případně písm. f) cit. ustanovení V případě žalobce bylo třeba jeho účastenství v řízení o povolení stavby stavebních úprav spočívajících ve změně způsobu vytápění bytového domu dovodit z důvodu zákonného přístupu na základě energetického zákona k části jeho rozvodného tepelného zařízení ve smyslu 2 odst. 2 písm. c) bod 10. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Účastenství žalobce ve stavebním řízení tak bylo dáno jeho právem odpovídajícím zákonnému věcnému břemeni k nemovitosti, jíž se stavební úpravy týkají. Podle 77 odst. 6 energetického zákona jsou vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, povinni strpět umístění a provozování tohoto zařízení s tím, že podle 76 odst. 5 písm. b) cit. zákona má držitel licence na rozvod tepelné energie právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitost v souvislosti se zřizováním a provozem rozvodných zařízení. Podle 76 odst. 5 písm. d) cit. zákona má také držitel licence na rozvod tepelné energie právo vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti, neboť držitel licence je oprávněn zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť dle 76 odst. 5 písm. g) cit. zákona z 77 odst. 5 energetického zákona ani žádného dalšího ustanovení energetického zákona nelze dovodit, že by žalobce jako držitel licence na rozvod tepla a dosavadní dodavatel tepelné energie do budovy byl účastníkem stavebního řízení z důvodu držení licence na rozvod tepla a obchodního vztahu mezi žalobcem a odběratelem na dodávku a odběr tepelné energie. Z uvedeného plyne, že účastenství žalobce mohly správní orgány dovodit pouze na základě příslušných ustanovení stavebního zákona stavební řízení, v němž se rozhoduje ve smyslu 77 odst. 5 energetického zákona o změně způsobu vytápění, není a nemá být pro žalobce jako držitele licence na rozvod tepla a dosavadního dodavatele tepelné energie do budovy bytového domu nástrojem obstrukcí a nástrojem udržení svých zákazníků odběratelů tepelné energie. Smyslem jeho účastenství v takovém řízení má být ochrana jeho věcných práv k nemovitosti v důsledku umístění jeho rozvodného zařízení, nikoli ochrana jeho podnikatelských záměrů a ekonomických zájmů a dosavadních investic Náležitosti žádosti o stavební povolení 110 stavebního zákona 11) Náležitosti žádosti o stavební povolení upravuje 110 stavebního zákona 11). Obsahové náležitosti žádosti o stavební povolení pak stanoví vyhláška č. 503/2006 Sb. 12) ) Podle 18b vyhlášky č. 503/2006 Sb. 12) se žádost podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce, a dále se k žádosti připojí přílohy uvedené v části B přílohy č. 9 k této vyhlášce. Následující body jsou zaměřeny na projektovou dokumentaci a některé dotčené orgány Projektová dokumentace K žádosti o stavební povolení připojí stavebník projektovou dokumentaci [ 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona 11) ]. Zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení je vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu, tj. podle zákona č. 360/1992 Sb. 13) ( 158 odst.1 stavebního zákona 11) ). Pokud není předložená projektová dokumentace zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad řízení zastaví ( 110 odst. 4 stavebního zákona 11) ). Rozsah a obsah projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení je stanoven v příloze č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. 14) Podle této vyhlášky musí projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení vždy obsahovat části A až E (A Průvodní zpráva, B Souhrnná technická zpráva, C Situační výkresy, D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, E Dokladová část) s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Souhrnná technická zpráva (bod B.2.9) musí obsahovat zásady hospodaření s energiemi, tj. kritéria tepelně technického hodnocení, energetickou náročnost stavby, posouzení využití alternativních 12) Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. 13) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 14) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. 9

10 zdrojů energií (obsah a rozsah podle druhu a významu stavby stavebních úprav). Dále musí projektová dokumentace obsahovat doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami, např. závazná stanoviska dotčených orgánů a průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií 8) (část E Dokladová část). Průkaz energetické náročnosti budovy se podle 7 zákona o hospodaření energií 8) dokládá k žádosti o stavební povolení v případě výstavby nové budovy nebo v případě větší změny dokončené budovy; větší změnou dokončené budovy se rozumí změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy [ 2 odst. 1 písm. s) zákona o hospodaření energií 8) ]. V případě stavebních úprav souvisejících se změnou způsobu vytápění stavby nebo její části se nejedná ani o výstavbu nové budovy ani o větší změnu dokončené budovy ve smyslu zákona o hospodaření energií 8), a proto není průkaz energetické náročnosti budovy součástí projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení Závazná stanoviska dotčených orgánů Stavebník dále připojí k žádosti o stavební povolení závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy, [ 110 odst. 2 písm. d) stavebního zákona 11) ]. Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu ( 149 odst. 1 správního řádu 15) ). Jestliže bylo v průběhu stavebního řízení vydáno závazné stanovisko, které neumožňuje žádosti vyhovět, stavební úřad žádost o vydání stavebního povolení zamítne. Pokud stavebník nesouhlasí se zamítnutím žádosti, podá odvolání, které bude sice formálně podáno proti rozhodnutí stavebního úřadu, ale ve skutečnosti bude směřovat proti obsahu závazného stanoviska. S odvolacím řízením pak bude paralelně probíhat přezkoumávání obsahu závazného stanoviska po linii dotčených orgánů. Stavební úpravy související se změnou způsobu vytápění se mohou dotýkat zájmů chráněných zejména energetickým zákonem 9), zákonem o hospodaření energií 8) a zákonem o ochraně ovzduší 10). Podle 94 odst. 3 energetického zákona 9) uplatňuje Státní energetická inspekce (dále jen SEI ), jako dotčený správní orgán, závazná stanoviska ve stavebním řízení. Postavení SEI jako dotčeného orgánu upravuje také 13 odst. 2 zákona o hospodaření energií 8), který stanoví, že je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1 (tj. Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti). V těchto řízeních vydává SEI na základě žádosti stavebníka závazná stanoviska, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 195/2007 Sb. 16) Podle 2 odst. 3 a 4 této vyhlášky vydává SEI závazné stanovisko ve stavebním řízení u staveb z hlediska dodržení technických požadavků na hospodaření s energií a alternativních systémů vytápění; závazné stanovisko však nevydává u samostatně stojících budov s roční spotřebou energie do 700 GJ, přičemž je rozhodující součet všech druhů energie nebo u zdrojů tepla do výkonu 1 MWt. Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší vykonávají orgány ochrany ovzduší, které jsou uvedeny v 27 zákona o ochraně ovzduší 10). Krajský úřad, jako orgán ochrany ovzduší, vydává závazné stanovisko k umístění stacionárního zdroje nebo ke stavbě a změně stavby stacionárního zdroje uvedených v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší 10) k řízením podle stavebního zákona 10) a povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší [ 11 odst. 2 písm. b) až d) zákona o ochraně ovzduší 10) ]. U stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší 10) vydává závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší obecní úřad obce s rozšířenou působností ( 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší). K žádosti o vydání závazného stanoviska musí žadatel (stavebník) orgánu ochrany ovzduší doložit splnění požadavku 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší 10), který stanoví, že právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to pro ni technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Vzhledem k předmětu věci stavební úpravy spojené se změnou vytápění stavby nebo její části, tj. odpojení stavby nebo její části od soustavy zásobování tepelnou energií a provedení nového zdroje tepla, je zřejmé, že technická možnost připojení k SZTE je jasně dána. Žadatel (stavebník) proto musí jednoznačně a přesvědčivě prokázat, že je pro něj využití SZTE ve srovnání s navrhovaným způsobem vytápění ekonomicky nepřijatelné Posuzování žádosti a připojených dokladů 111 stavebního zákona 11) Stavební úřad přezkoumává podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, dále ověřuje, zda je projektová dokumentace zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, zda je projektová dokumentace úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány atd. Stavební úřad rovněž ověřuje účinky budoucího užívání stavby ( 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona 11) ). 15) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro určení energetických zařízení. 10